PETR BEZRUČ – SLEZSKÉ PÍSNĚ

ROZBORY BÁSNÍ

červeně – nerozebrané texty

1. veršové schéma
2. kdo je hlavním hrdinou básně
3. děj / hlavní motivy

Červený květ

Hanácká ves (Jana Machačová)

1. 1. a 5. sloka a, b, a, b (rým střídavý), 2. a 3. sloka a, a, b, 4. sloka a, b, b, a (rým obkročný)
2. sedláci, děvče, muž
3. 1. sloka: Básník popisuje domy na hanácké vsi.
2. sloka: Sedláci lpí na svých usedlostech a pracují na polích, což jim umožnil hodný císař,
který žije ve Vídni.
3. sloka: Děvče okopává lán řepy a přemýšlí kdy pro ni přijde ženich.
4. sloka: Mladí řemeslníci z Hané si hledí své práce a nemají čas na děvčata, ale věří, že za
nimi děvče přijde a bude svatba.
5. sloka: Sedláci z Hané jsou pyšnější než městský lidé, zatímco pod horami je hůře.

Kyjov

Ptení (Jiří Ledvinka)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. rytíř Jeník z Ptení
3. Autor popisuje starý zámek, dříve to bylo sídlo rytíře, ale nyní je pustý a rozbitý.

Plumlov I
Plumlov II
Maškarní ples

Papírový Mojšl (Jakub Zítka)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. Žid
3. Básník najde Žida, vezme ho do hospody, kde mu Žid odvypráví svůj příběh. Žid měl ženu,
kterou miloval, ale ona ho podváděla. Jednou našel dopis od jejího milence, proto ji zavraždil.
Byl odsouzen, ale propustili ho, protože si mysleli, že je blázen. Od té doby chodí po světě a
hledá ten dopis, kvůli kterému si zkazil svůj život.

Jedna melodie
Jen jedenkrát

Ondráš (Václav Vávra)

1. a, b, c, a, a, b, c, b (volný verš)
2. Ondra
3. Rozmluva s Ondrášem o útisku obyvatelstva od státu, zakázali jim psát místním písmem i
mluvit jejich mateřštinou. Prospěch mají pouze bohatí a chudí jsou diskriminováni. Obzvláště
Slezané, mezi něž Ondra patří.
Motýl (Jan Bláha)
1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. vypravěč = lyrický subjekt
3. Báseň je lyrická. Vypravěč se setká s motýlem, promlouvá k němu a přemýšlí nad jeho
údělem.

Návrat
Kantor Halfar

Setkání (Matěj Vlček)

1. a, b, c, b (rým přerývaný)
2. vypravěč, markýz Gero
3. Vypravěč, rodilý Slezan, potkává v lese markýze Gera. Gero je ten, v kom vidí hlavního
nepřítele – poněmčil české školy a přivedl do kraje polské kněží, ale přitom by rád česká
děvčata.

70 000
Koniklec
Dva hrobníci
Dědina nad Ostravicí

Tošonovice (Petr Hodyc)

1. volný verš
2. vypravěč, který jde do Těšína; švarná dzévuška, kterou potká
3. Báseň je o tom, jak autor jde z Frýdku do Těšína. Potká děvče z Tošnovic a ptá se jí, kam
jde a odkud je. Zeptá se jí, jestli je Polka a ona vyhrne bílé zoubky a zle se na něj podívá,
protože je Moravanka. A říká mu, že jen doktor Polák jim dává polské knížky a že oni jen po
moravsky řondzímy. Dále si povídají a na konci básně je, že se autor zase těší až se vrátí do
vlasti, půjde z Frýdku do Těšína, tak až půjde kolem polské školy, vzpomene si, jak se na něj
dzévuška zlobila.

Domaslovice

Maryčka Magdonova (Jan Malý)

1. volný verš
2. Maryčka Magdonova
3. Maryčce zemřel otec i matka. Musí se starat o své sourozence. Když byla zima tak
Maryčka sbírala v lese dřevo, ale viděl ji Gér. Byla odvedena za katem. Nakonec spáchala
sebevraždu.

Bernard Žár
Pětvald
Dvě dědiny

Vrbice (Jana Holubová)

1. volný verš
2. Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, žid Hochfelder
3. Vystihuje že mluvit a učit česky bylo trestné...člověka který mluvil česky byl zavržen.Píše
o nezdaru osudu... že i když se chcete jen uživit a děláte dobré věci že vás stejnak někdo
potrestá

Ligotka Kameralna (Klára Kubelková)

1. volný verš
2. vypravěč = lyrický subjekt
3. Děj začíná, jak sám autor vzpomíná na válku. Viděl prohru, smrt i modlící se lidi. On sám
jedné noci mrzl u strážního ohně pod Godulou. Díval se k Těšínu a viděl nepřátele, kteří je
sledují. Vzpomíná na Moravu, jak se sešli v Židlochovicích na soutoku Svitavy a Svratky.
Autor je z dálky chápe a podporuje. Autor říká, že mnoho prožil a že odešel od praporu do
ciziny a lituje toho. Po letech se vrací zpátky, pod Godelou se cítí jako zběh. Hledá strážně
ohně, které však nenachází. Dívá se na západ k Dobraticích a ptá se zda všichni žijí…

Žermanice
Chycený drozd
Sviadnov
Rybníky za Paskovem

Ostrava (Klára Samaranská)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. horník
3. Báseň je o těžkém životě a dřině. Kritizuje společnost za to, že jedni pracují těžce a nemají
nic, a druzí žijí z jejich práce.

Z Ostravy do Těšína
Michalkovice
Leonidas
Kdo na moje místo

Hrabyň (Michaela Malá)

1. volný verš
2. lyrický subjekt, farář Böhm
3. Autor (= lyrický subjekt) vzpomíná na své mládí. Vzpomíná na své dětství, jak se s otcem a
s ostatními věřícími zúčastnil procesí. Šli do kostela v Hrabyni za Marií Pannou. Na jejich
cestě všem žehnal farář Böhm. Lidé přicházeli z Pruského Slezska, z Haliče… Sám autor
putoval od Těšína. Když dorazili do kostela, viděli Pannu Marii (Hrabynská Panna) a před ní
kázal farář Böhm.V poslední sloce se vrací do přítomnosti, píše zde, že už je tomu dávno, jak
šel dlouhou cestu do Hrabyně, od té doby se hodně změnilo, z duše mu prchla víra. Bůh se od
něj odvrátil. Když se dívá na žloutnoucí vrby a kvetoucí jabloně a vidí zástupy jdoucí na
pouť, tak přemýšlí, jak by se na něj dívala Hrabynská Panna a farář Böhm.

Pluh

Opava (Hedvika Simandlová)

1. volný verš
2. Vypravěč = lyrický subjekt
3. Báseň je lyrická. V této básni se jedná o válku, která se odehrála v Opavě. Mluví se tam o
tom, jaké to je, když se vojsko (prapor) pohne k útoku. Jak vojáci umírají a nepřítel kráčí přes
jejich mrtvá těla přímo k vítězství. Autor zde popisuje, jaká je prohra a jaké je se dívat na
vítězné město…
Hučín (Jiří Pánek)
1. a, a, b, b, c, c, d (sdružený rým)
2. vypravěč
3. Básník, jakožto hlavní hrdina, opěvuje svou zemi, místa kde bydlel, vzpomíná na dívku,
která z nešťastného života začala pít rum, a na své mládí.

Krásné pole
Praga Caput Regni
Střebovský mlýn
Osud
Oni a my

Labutinka (Jana Machačová)

1. a, b, c, b (rým přerývaný)
2. vypravěč
3. Labutinkou nazve autor dívku, do které se zamiluje. Zjistí, že je chudá a rodiče mu bez
váhání dají její ruku. Je ještě mladá, proto ho žádají o čas. Autor se vydává na dva roky do
světa. Po návratu zjistí, že jeho Labutinka patří každému, kdo jí chce mít. Básník se jí vzdá a
žije raději sám bez ní, když ví, že by nebyla jenom jeho.

Nápis na hrob bojovníkův (Jaroslav Šáfr)

1. a, b, c, b (rým přerývaný)
2. bojovník
3. Děj pojednává o památce národního buditele.

Sedm havranů (Michaela Zimová)

1. a, a, b, b (rým sdružený)
2. stará paní-matka 7 synů, 7 synů
3. Příběh je o rodě Havranů, který žije ve Slezské zemi. Žena měla 7 dětí (synů). 3 syny jí
zabili. 4. syn pije a chodí za ženami a zastřelili ho. 5. syn, kterému říkali Ostříš, chodil do lesů
na panskou zvěř. Vsadil se, že přeplave řeku a zabil ho strom. Všechny děti a manžela baba
pochovala. Osm mohyl jest a baba stále žije.
O tom, jaký je život. Baba dřela jak jenom mohla, 7 synů vychovala, a všechny
velice brzy pochovala i s manželem. Byla to hodná žena, ale osud k ní byl
nespravedlivý a krutý.

Smrt Caesarova
Já

Ty a já (Kristýna Smatanová)
1. volný verš
2. horník, druhá nejmenovaná osoba
3. O horníkovi, který rozeznává rozdíly mezi jím a nejmenovanou bohatou osobou. V ději se
objevuje nespravedlivost, nenávist, ale i lítost je obsažena v popisu drsného horníkova života.

Zem pod horami (Matěj Kulhánek)

1. 1. a 5. sloka volný verš, 2.-4. sloka a, b, a, b (střídavý rým)
2. horal Jasa Krasula
3. Báseň je o těžkém životě obyčejných lidí v horách, horalovi je sebrána půda a když se tomu
bránil, tak byl zavřen do vězení.

Čtenáři veršů
Didus ineptus
Žně
Slezské lesy
Horník
Škaredý zjev
Markýz Gero
Par Nobile
Den Palackého
1864-1904

Idyla ve mlýně (Ondřej Bláha)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. vypravěč, mlynář (vedlejší postavy: mlynářova žena Maryčka Halfarova, mlynářovy děti)
3. Děj začíná tím, jak se autor ztratí v Beskydech. Po setmění přišel k horskému mlýnu, kde
bydlel mlynář se svou rodinou. Autor se stane mlynářovým hostem. Když přijde do světnice,
vidí na zdi pověšenou pušku. Když noc pokročila, oba muži byli v náladě (opilí) a autor se
začal vyptávat na pušku, zda se z ní střílelo… Je vyhozen. Na další cestě slýchá řeči od
pocestných o štěstí ve mlýně. O tom, jak si starý mlynář vzal mladou dívku, Maryčku
Halfarovou. Po dvou měsících však byl mlynář nalezen s prostřelenou hlavou, a proto má
nyní mlýn nového pána. Na konci básně se autor zamýšlí nad tím, jakou hrůzu viděl v očích
manželů, když se jich zeptal na zbraň.

Dombrová
Lazy

Polská Ostrava (Marek Bukovjan)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. Ostrava - říká o sobě, že patří národu moravskému
3. Povídá o Ostravě, která se mění k horšímu vlivem dýmu (těžba černého uhlí).

Holderlin nad Neckarem

Valčice

Kalina I (Martin Česák)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. vypravěč
3. Dívka je hezky ustrojená (svatba). Vybrala si místo chlapce z Moravy (autor je z Těšína -
Morava) chlapce z Prahy. Chlapec z Moravy jí to vyčítá a říká, že bude roky litovat, že si
vzala toho druhého a říká jí, že je kalina (nadávka).

Mohelnice (Barbora Horáková)

1. a, a, b, b (sdružený rým)
2. řeka Mohelnice
3. Lyrická báseň. Popis pomocí přirovnání, láska k popisované věci, vypravěč chce
nějaké ,,plody‘‘- rozvoj území.
Starček

Kaštany (Martin Pich)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. kaštany (= vojáci)
3. v básni jsou přirovnávány kaštany k vojákům

Pyšný Janek
Dvě mohyly

Hanys Horehleď (Miroslav Moc)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. Hanys Horehleď
3. Hanys orá své pole, avšak na nebi začíná bouřka a vypadá to na vydatný déšť. Je
popisováno, co se vše stane, když začne v jeho kraji vydatně pršet. Déšť, který rozvodní řeku
Ostravici. Ta ničí vše, co jí přijde do cesty. Vyrve stromy, bere krávy, koně, mosty, lávky.
Rázem je z prostoru hučící moře. Hanys prosí o ušetření alespoň jeho chalupy, ale ani ta není
ušetřena. Nicméně nic z toho se nestalo. Na konci básně Hanys prosí zřejmě boha aby s
blesky ještě počkal než doorá pole. Bouřka zřejmě nakonec přeci přijde. Surový bůh nad
horaly.

Hradec – Podolí (Dominik Wagner)

1. a,b,a,b (střídavý rým)
2. vypravěč
3. Lyrická báseň. Vypravěč popisuje krajinu okolo Hradce, tekoucí řeky, počasí, historii.

Derne (Jan Kott)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. vypravěč
3. Autor líčí, jak to vypadalo dřív v jeho vsi, když byl mladý a zdraví mu sloužilo. Popisuje,
jak bylo tenkrát vše takřka ideální a jak se to vše k horšímu změnilo. Autor srdečně vypráví,
jak bylo vše kolem něho hezké, moravské a jak se to vše poněmčilo.

Melč
Pětvald II
Dragon Hanys Blendovský

Úspěch (Tomáš Novotný)

1. a, b, c, b (přerývaný rým)
2. Dle mého názoru by se to dalo chápat ve dvou směrech, jednak může být hl. hrdina autor
sám, jelikož on je autorem písniček, které popisuje. Ale zároveň může být hl. hrdinou
(postavou) národ, na který běduje za jeho postavení.
3. Jedná se o lyricko-epickou báseň. Hlavním tématem této básně je v podstatě pohrdání
úspěchem jeho vlastních básní - jejich podstatou nebyla honba za nějakým úspěchem či
slávou, ale prosté poukázání na značný útlak Slezska. Jistě by byl vypravěč mnohem radši, a
soudě podle této básně by si to rozhodně velice přál, kdyby tyto verše podnítily jiný přístup
českého národa ke Slezanům.
hlavní motivy: písničky, Slezsko, uštvaná země, deptaný národ

Kalina II (Miloš Jakoubek)

1. volný verš
2. kalina = květina
3. Báseň popisuje místo, kde se kalina nachází, a vypráví o mrtvých, kteří zde leží. Rudá
barva bobulí kaliny pravděpodobně vyjadřuje krev padlých a jedovatý brslen jejich trápení.

Kalina III
Beze mne a se mnou

Souputnice (Radek Říha)

1. a, b, a, b (střídavý rým)
2. píseň (= báseň)
3. Ať se stane cokoliv, píseň s námi vždycky bude a bude nám pomáhat ve špatných chvílích.
Důvodem autorovy tvorby je fakt, že pochází ze Slezska.