M-18_04 Q4 22.10.
2004 15:52 Stránka 1
Práce na tunelu Valík
ãtûte na str. 3
KRÁTCE / AKTUÁLNù
Den otevfien˘ch
dvefií
V sobotu 13. listopadu se
v obytném areálu Galerie
nad Vltavou uskuteãní Den
otevfien˘ch dvefií. Zájemci
o bydlení v této v˘jimeãné
lokalitû Prahy 8 si budou
moci prohlédnout poslední volné byty II. etapy v˘stavby.
Z celkového poãtu sta nov˘ch bytÛ jich mÛÏe na‰e realitní
kanceláfi nabídnout uÏ jen patnáct. Obytn˘ areál Galerie
nad Vltavou je jedním ze souãasn˘ch projektÛ na‰í divize
developersk˘ch aktivit a po dokonãení v‰ech uvaÏovan˘ch
etap v˘stavby nabídne celkem 346 bytÛ.
Zimní stadion v Chebu
zahájil první sezónu
Nejen obvykl˘m slavnostním pfiestfiiÏením pásky, ale ta-
ké prvním bully, jehoÏ se ujal sám hejtman Karlovar-
ského kraje JUDr. Josef Pavel, byl ve stfiedu 6. fiíjna
v Chebu slavnostnû otevfien Zimní stadion. Na jeho v˘-
stavbû se v uplynul˘ch dvou letech podílela divize 9 na-
‰í akciové spoleãnosti.
Kromû hejtmana Karlovarského kraje se slavnostního
otevfiení stadionu zúãastnil také starosta Chebu MUDr.
Jan Svoboda a fiada dal‰ích hostÛ, mezi nimiÏ nechybûl
ani fieditel divize 9 ing. Ivan Kajer. Ten pfii této pfiíleÏitosti
podûkoval v‰em firmám, s nimiÏ Metrostav na zakázce
spolupracoval, a mûstu za dÛvûru, Ïe v˘stavbu svûfiilo na
základû vefiejné soutûÏe právû na‰í firmû. „Je to v pofiadí
tfietí hala s ledovou plochou, na níÏ jsme pracovali, a vû-
fiím, Ïe Chebu a jeho obyvatelÛm pfiinese hodnû kvalitních
sportovních v˘konÛ, radosti i uÏitku,“ fiekl ing. Kajer.
Starosta Chebu dr. Svoboda zmínil, Ïe je skuteãnû rád,
Ïe mûsto má koneãnû halu, za kterou se nemusí stydût.
„Podafiilo se nám vytvofiit kvalitní zázemí pro hokej i kra-
sobruslení a jsem pfiesvûdãen, Ïe pfiedev‰ím mezi mlad˘-
mi lidmi nyní vzroste zájem o sport jako takov˘,“ fiekl
chebsk˘ starosta. Mûsto poãítá s tím, Ïe ledovou plochu
budou vyuÏívat nejen sportovci, ale i bruslící vefiejnost,
a stadion se stane také dûji‰tûm spoleãensk˘ch, sportov-
ních a kulturních akcí.
Dobr˘ pocit z dokonãeného díla mûl rovnûÏ hejtman
Karlovarského kraje Josef Pavel. „Tû‰í mû, Ïe v tomto
mûstû a jeho okolí v poslední dobû vyrÛstají stavby, jeÏ
jsou pro region pfiínosem i z architektonického hlediska.
V soutûÏi Stavba roku Karlovarska jsem se rozhodl Cenu
hejtmana udûlit právû chebskému Zimnímu stadionu
a jsem pfiesvûdãen, Ïe toto rozhodnutí bylo správné,“ zmí-
nil karlovarsk˘ hejtman, kdyÏ starostovi mûsta pfiedával
‚své‘ ocenûní pro chebsk˘ stadion.
Stadion s ve‰ker˘m potfiebn˘m zázemím vyrostl na
místû b˘valého mûstského nekrytého kluzi‰tû, jeho kapa-
cita je 1500 míst a ledová plocha mûfií 1800 m2.
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
V í c e i n f o r m a c í v e f o t o r e p o r t á Ï i n a s t r. 4
METROSTAV A.S.
Sv. Barbora stfieÏí dal‰í tunely
Ve stfiedu 20. fiíjna byly do portálu budoucích dvou no-
v˘ch Ïelezniãních tunelÛ Malá Huba a Hnûvkov II uloÏe-
ny so‰ky patronky horníkÛ a tuneláfiÛ sv. Barbory.
Slavnostního setkání se zúãastnili nejen zástupci
v‰ech institucí a firem, jeÏ jsou na realizaci tunelÛ i celé
optimalizaci trati v úseku Zábfieh – Krasíkov zainteresová-
ny, ale také pfiedstavitelé regionu a nejbliωích okolních
mûst. Na‰i akciovou spoleãnost, která je zhotovitelem tu-
nelu Hnûvkov II, zastupovali mimo jin˘ch v˘robnû-tech-
nick˘ fieditel ing. Ivan Hrdina, fieditel divize 4 ing. Josef
Neu-wirth a fieditel divize 5 ing. Václav Soukup.
V daném úseku Ïelezniãního koridoru budou celkem
tfii tunely – Malá Huba, Hnûvkov I a Hnûvkov II, pfiiãemÏ
PraÏsk˘ ruzyÀsk˘ terminál Sever 2 v poloãase
Stfieda s datem 13. fiíjna byla v˘znamn˘m dnem pro
v‰echny, ktefií se od ãervence loÀského roku podílejí na
realizaci projektu EUropa, tedy na v˘stavbû terminálu
Sever 2 na praÏském ruzyÀském leti‰ti. Za úãasti mi-
nistra dopravy Milana ·imonovského (viz. foto), Marti-
na Kaãura, generálního fieditele âeské správy leti‰È,
která je investorem projektu, a zástupcÛ v‰ech dodava-
telsk˘ch firem se v Ruzyni slavila glajcha.
Vzhledem k tomu, Ïe se na této v˘znamné stavbû po-
dílí i na‰e na‰e akciová spoleãnost, nemohl na improvizo-
vaném pódiu pfii slavnostním ceremoniálu chybût ani ob-
chodní fieditel Metrostavu ing. Pavel Pilát. „PraÏské
ruzyÀské leti‰tû b˘vá obãas naz˘váno Babylonem. Je to
z toho dÛvodu, Ïe zde pfiistávají a vzlétají stovky letadel
a mluví se zde desítkami jazykÛ. Leti‰tû pfiipomíná Baby-
lon i tím, Ïe zde nyní vedle sebe pÛsobí mnoho firem, kte-
ré spoleãnû pracují na tom, aby vybudovaly areál, kter˘
bude slouÏit leteckému provozu v Praze a âeské republi-
ce,“ fiekl ing. Pilát. ZároveÀ podûkoval v‰em firmám zú-
âLEN DDM GROUP
nejdel‰í z nich je tunel Hnûvkov II, jehoÏ stavbou byla po-
vûfiena na‰e akciová spoleãnost. Zb˘vající dva tunely razí
Subterra. Pfii raÏbû v‰ech tfií tunelÛ bude pouÏívána Nová
rakouská tunelovací metoda. Právû díky tûmto tfiem tune-
lÛm o celkové délce 964 metry bude stávající traÈ âD o ví-
ce neÏ jeden kilometr zkrácena, ale také podstatn˘m
zpÛsobem napfiímena, coÏ umoÏní zv˘‰it rychlost i bez-
peãnost Ïelezniãní dopravy.
Metrostav a Subterra navazují na dokonãené dílo
v sousedním úseku Krasíkov – âeská Tfiebová, kde byly
v záfií zprovoznûny Ïelezniãní tunely Krasíkov a Tatenice.
–bh–, foto Miloslav Koláfi
V í c e i n f o r m a c í n a s t r. 3
ãastnûn˘m na projektu za to, Ïe pokud Metrostav pfiichá-
zí s nov˘mi technick˘mi fie‰eními napfiíklad pro dopravní-
kov˘ tunel nebo estakádu, jsou v‰echny potfiebné vûci
promptnû a rychle fie‰eny ku prospûchu stavby a dodrÏo-
vání termínÛ.
D o k o n ã e n í n a s t r. 2
26. fiíjna 2004 / 18 / XVI
Ptáme se: Ing. Ludvíka ·ajtara,
jednatele SATRA, spol. s r.o. str. 2
Nov˘ vodovod pro praÏské
podhradí str. 3
Obfií rameno nad Karlínem str. 3
Vzácná symbióza mezi v˘tvarníkem
a architektem str. 4
Poslední nádrÏ pro CTR
âtvrtek 7. fiíjna byl velmi v˘znamn˘m dnem nejen pro
divizi 7 Metrostavu, ale také pro akciovou spoleãnost
MERO âR a v zásadû i pro celou âeskou republiku.
V areálu Centrálního tankovi‰tû ropy v Nelahozevsi by-
la slavnostnû pfiedána do uÏívání poslední ze ãtyfi dvou-
plá‰Èov˘ch velkokapacitních nádrÏí.
Na‰e republika tak splnila svÛj závazek vÛãi Evropské
unii, Ïe strategické zásoby této cenné suroviny nav˘‰í
o 1,3 milionÛ m3, coÏ pfiedstavuje zásobu na 90 dnÛ. K vy-
tvofiení takového objemu rezerv bylo tfieba vybudovat prá-
vû zmínûné ãtyfii nádrÏe.
Jak pfii této pfiíleÏitosti zmínil generální fieditel akciové
spoleãnosti MERO âR ing. Václav Franc, v˘stavba nádrÏí
od poãátku poutala pozornost odborníkÛ z celého svûta.
„Mnozí pochybovali, Ïe lze takov˘ projekt realizovat. Mu-
sím fiíct, Ïe v‰em, ktefií se na v˘stavbû podíleli, patfií mÛj
hlubok˘ a upfiímn˘ obdiv i dík,“ fiekl ing. Franc. „V prÛbû-
hu v˘stavby bylo tfieba fie‰it nejeden problém, ale v‰e se
vÏdy podafiilo úspû‰nû zvládnout. O vysoké profesionalitû
dodavatele svûdãí také fakt, Ïe tato poslední nádrÏ je pfie-
dávána s pÛlroãním pfiedstihem. Jsem skuteãnû hrd˘, Ïe
na‰e ãeské Centrální tankovi‰tû ropy v Nelahozevsi patfií
po v‰ech stránkách k absolutní svûtové ‰piãce. Podobné
zafiízení nemají ani zemû, které se fiadí k naftafisk˘m vel-
mocím,“ dodal generální fieditel spoleãnosti MERO âR.
Jeho slova potvrdil také prof. ing. Vlastimil Kfiupka
z brnûnského Ústavu aplikované mechaniky. „Jako pro-
jektant jsem stál uÏ u sam˘ch poãátkÛ v˘stavby Centrální-
ho tankovi‰tû ropy v Nelahozevsi a projekt jeho roz‰ífiení
o nádrÏe takové kapacity byl pro mû obrovskou v˘zvou.
Velmi si váÏním toho, Ïe v‰ichni ãlenové poãetného t˘mu,
kter˘ stavbu realizoval, byli vÏdy ochotni udûlat pro vûc
maximum,“ fiekl mimo jiné prof. Kfiupka.
Na tribunu postupnû vystoupili Václav Franc, Jaromír
Kunrt, Miroslav ·kaloud a Vlastimil Kfiupka (zprava).
Z úst fieditele divize 7 Metrostavu ing. Jaromíra Kunr-
ta zaznûla nejen slova díkÛ na adresu v‰ech partnerÛ, s ni-
miÏ na‰e divize 7 na projektu spolupracovala, ale také
struãná rekapitulace toho, co se v uplynul˘ch tfiech letech
v˘stavby událo. „Práce jsme zahájili na jafie roku 2001a je-
jich rozsah byl opravu znaãn˘. Jen ocelov˘ch konstrukcí
je zde 3 300 tun. Provedení pfiitom vyÏadovalo naprostou
pfiesnost i v nejmen‰ích detailech. Myslím, Ïe Metrostav
také na tomto projektu dokázal, Ïe je firmou, která
je schopna realizovat i ta nejnároãnûj‰í díla,“ zmínil
ing. Kunrt.
V˘znam nádrÏí vyzdvihl také prof. ing. Miroslav ·ka-
loud z Akademie vûd âR, kter˘ pfiipomnûl, Ïe právû tûmto
velkokapacitním zásobníkÛm ropy se v minulém roce roz-
hodla udûlit cenu InÏen˘rská akademie âeské republiky.
O prestiÏnosti ocenûní svûdãí fakt, Ïe je v daném roce mÛ-
Ïe získat pouze jeden jedin˘ projekt.
KaÏdá ze ãtyfi nov˘ch nádrÏí je vysoká 24 metry, její
prÛmûr je 84,5 metru a v˘‰ka dosahuje 19,5 metru. PrÛ-
mûr jímky ãiní 90,5 metru. Dvouplá‰Èové svafiované nádo-
by jsou smontovány z velkorozmûrov˘ch plechÛ, pfii je-
jichÏ svafiování i montáÏi bylo nutné dodrÏet maximální
pfiesnost. Na základû fiady zkou‰ek a mûfiení se v prÛbûhu
v˘stavby nádrÏí na‰í firmû ve spolupráci s Ústavem apli-
kované mechaniky Brno podafiilo nûkteré technologické
postupy zjednodu‰it a zefektivnit.
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
M-18_04 Q4 22.10.2004 15:52 Stránka 2
strana 2
Informaãní stfiedisko
pro metro IV. C2
Na praÏském sídli‰ti Prosek, v bezprostfiední blízkosti
budoucí stanice metra Prosek II, byl ve stfiedu 13. fiíjna
slavnostnû zahájen provoz informaãního stfiediska, ve
kterém bude moÏné získávat aktuální informace o prÛ-
bûhu v˘stavby tohoto nového úseku metra aÏ do té do-
by, neÏ jím zfiejmû v polovinû roku 2008 projedou první
vlakové soupravy.
Slavnostního otevfiení stfiediska se zúãastnili zástupci
praÏského magistrátu i radnice Prahy 9 a samozfiejmû zde
nechybûli ani reprezentanti Dopravního podniku hl. mûsta
Prahy, kter˘ je investorem stavby, jeho zastupující organi-
zace InÏen˘ringu dopravních staveb, Metroprojektu
a v‰ech firem, které ve sdruÏení stavbu realizují – tedy
Metrostavu a spoleãností Subterra a Skanska CZ.
Pfiítomné hosty nejprve pfiivítal generální fieditel
a pfiedseda pfiedstavenstva Dopravního podniku hl. m.
Prahy ing. Milan Houfek, kter˘ vyslovil pfiání, aby se stfie-
disko stalo nejen zrcadlem v˘znamn˘ch okamÏikÛ v˘stav-
by metra z Ládví do LetÀan, ale pfiedev‰ím aby po celou
dobu, která do zahájení provozu na této trase zb˘vá, po-
skytovalo aktuální informace.
„Tato forma prezentace v˘stavby se nám osvûdãila uÏ
na tfiech v˘znamn˘ch mûstsk˘ch stavbách,“ fiekl praÏsk˘
radní pro dopravu Radovan ·teiner. „První podobné stfie-
disko bylo zfiízeno v souvislosti s v˘stavbou tunelu Mrá-
zovka a dal‰í pro tramvajovou traÈ na Barrandov a také pro
trasu metra IV. C1 z Hole‰ovic do Ládví. Domnívám se, Ïe
právû pro aglomeraci Proseka, kde v˘stavba metra pfiiná-
‰í fiadu nepfiíjemn˘ch dopravních omezení, mÛÏe b˘t cent-
rum velmi v˘znamn˘m zdrojem informací,“ fiekl ·teiner.
V informaãním stfiedisku, které se nachází v ãásti pro-
stor b˘valého obchodního centra v Jablonecké ulici
ã. 722, naleznou zájemci o nov˘ úsek metra nejen ve‰ke-
ré hlavní technické údaje o stavbû, ale na velkoplo‰n˘ch
vizualizacích se jim pfiedstaví také budoucí podoba v‰ech
tfií stanic, s nimiÏ trasa poãítá, a zpÛsob, jak˘m jsou raÏe-
ny traÈové tunely. Nechybí ani plán v˘stavby praÏského
metra do roku 2010. Pro náv‰tûvníky bude bezpochyby
velmi atraktivní virtuální projíÏìka budoucím ãtyfii a pÛl ki-
lometru dlouh˘m úsekem metra IV. C2, kterou pro infor-
maãní stfiedisko zpracoval Metroprojekt.
Náv‰tûvníci informaãního centra si budou moci jiÏ ny-
ní udûlat pfiedstavu také o tom, jak se otevfiení dal‰ího
úseku praÏského metra promítne do konceptu dopravní
obsluÏnosti. ProdlouÏení trasy metra do LetÀan odlehãí
dopravû na exponovan˘ch komunikacích v severní ãásti
Prahy. ZároveÀ dojde k omezení povrchové dopravy, kte-
rou dnes z velké ãásti zaji‰Èují autobusy. JiÏ v tuto chvíli je
také jasné, Ïe nové stanice s moderními architektonick˘-
mi prvky znaãnû oÏiví monotónní charakter sídli‰tû Pro-
sek. V‰echny stanice budou bezbariérové a Dopravní pod-
nik hl. m. Prahy pfiedpokládá, Ïe na nové trase budou
pfiepravu zaji‰Èovat vlakové soupravy M1 firmy Siemens.
„Otevfieno zde bude kaÏdé úter˘ vÏdy v dobû od 15 do
18 hodin a o sluÏbu se postaráme tak, aby náv‰tûvníci
mohli hovofiit jak se zástupci zhotovitelsk˘ch firem, tak
i Dopravního podniku hl. m Prahy a Metroprojektu,“ fiekl
nám ing. Jan Prosr z divize 8, kter˘ má za na‰i akciovou
spoleãnost provoz novû otevfieného informaãního stfiedis-
ka na starosti.
B l a n k a H r d i n o v á , f o t o · t û p á n L u Èa n s k ˘
âas na rozhovor si pfii otevfiení centra na‰li generální fiedi-
tel Jifií Bûlohlav, v˘robnû-technick˘ fieditel Ivan Hrdina a fie-
ditel divize 8 Pavel ·rámek.
Ocenûní pfievzal také ing. Jifií Mosler z divize 5, vedoucí projektu raÏen˘ch ãástí tunelu Mrázovka.
ZaslouÏená odmûna za dokonãené stavby
Generální fieditel Metrostavu Jifií Bûlohlav pozval v úte-
r˘ 12. fiíjna ‰edesát pracovníkÛ na‰í akciové spoleãnos-
ti na pfiátelské setkání do hotelu Olympik, aby jim mohl
podûkovat za jejich podíl na dokonãení tfií v˘znamn˘ch
celofiremních zakázek.
„Rozhodnû nepÛjde o tradici, která by se t˘kala v‰ech
dokonãovan˘ch projektÛ, ani to není moÏné, protoÏe
v souãasné dobû Metrostav pracuje pfiibliÏnû na 250 vel-
k˘ch zakázkách. Nedávno otevfiená trasa metra IV. C1, re-
konstrukce Lahovického mostu i tunel Mrázovka v‰ak po-
zornost zasluhují,“ fiekl pfii této pfiíleÏitosti Jifií Bûlohlav.
„Jedná se o projekty, které byly díky na‰im novátorsk˘m
fie‰ením realizovány tak, Ïe snesou srovnání se svûtov˘mi
standardy. Právû na tûchto stavbách se nám také podafii-
lo stanovit základní principy, které mÛÏeme i nadále ús-
pû‰nû uplatÀovat na dal‰ích zakázkách,“ dodal generální
fieditel.
„Mûli jste to ‰tûstí, Ïe jste pomáhali realizovat takové
stavby, o nichÏ dlouhá léta snili generace projektantÛ a in-
Ïen˘rÛ,“ zmínil v závûru svého vystoupení Jifií Bûlohlav.
„Podûkování v‰ak patfií nejen vám, ale také investorÛm
PraÏsk˘ ruzyÀsk˘ terminál Sever 2 v poloãase
P o k r a ã o v á n í z e s t r. 1
âinnost stavebních firem ocenil ve svém projevu také mi-
nistr dopravy Milan ·imonovsk˘: „Jsem rád, Ïe se ukazu-
je, Ïe také stát umí stavût efektivnû, hospodárnû a velmi
kvalitnû. Máme to ‰tûstí, Ïe se nám pro realizaci projektu
EUropa podafiilo získat v dodavatelském systému chloubu
ãeského stavebnictví. V‰echny firmy, které se na této
stavbû podílejí, patfií k evropské ‰piãce,“ fiekl ministr
s tím, Ïe podle nûj se nov˘ terminál dostane do ãítanek
ãeského stavitelství. „Pfieji této stavbû, nejen to, aby byla
dokonãena a slouÏila ke spokojenosti v‰em cestujícím, ale
myslím si, Ïe tato stavba je tak nároãná a tak krásná, Ïe se
bude ucházet o titul Stavba roku, a já jí jiÏ nyní drÏím pal-
ce,“ dodal.
Na‰e akciová spoleãnost zaji‰Èuje v rámci rozsáhlého
projektu EUropa nejen stavbu spojovacího objektu mezi
budovan˘m terminálem a stávající pfiíletovou halou, ale
také v˘stavbu dopravníkového tunelu a témûfi kilometro-
vého kolektoru, kter˘ propojuje terminál Sever 2 s kotel-
nou a trafostanicí. Dodali jsme rovnûÏ 23 ocelov˘ch vaz-
níkÛ, které tvofií stfie‰ní konstrukci nové odletové haly,
a ve sdruÏení se slovensk˘m Doprastavem stavíme pfiíjez-
dovou estakádu a dal‰í komunikace v areálu leti‰tû. Esta-
kádu tvofií 376 metrÛ dlouhá mostní konstrukce, jeÏ po-
vede ve v˘‰ce pfiibliÏnû 6 metrÛ nad souãasnou parkovací
plochou podél celého odbavovacího areálu a kolmo navá-
Ïe na budoucí terminál Sever 2.
a projektantÛm tûchto staveb, bez jejichÏ pochopení, by-
chom zmûny a úpravy projektÛ nemohli nikdy provést.“
V pfiípadû v‰ech zmínûn˘ch staveb dokázala na‰e ak-
ciová spoleãnost navrhnout investorÛm zmûny, které byly
z mnoha pohledÛ pfiínosné. Znamenaly nejen finanãní
úspory, ale také urychlení v˘stavby, men‰í negativní do-
pad na Ïivotní prostfiedí i dopravní situaci a v neposlední
fiadû posunuly dál dosud platné hranice technick˘ch moÏ-
ností.
V pfiípadû trasy metra IV. C1 z Hole‰ovic do Ládví se
podafiilo realizovat hned tfii technické unikáty: Pro pod-
chod Vltavy byla pouÏita technologie vysouvan˘ch tunelÛ,
stanice Kobylisy je vÛbec první raÏenou jednolodní stani-
cí praÏského metra a pozornost zaslouÏí i dvoukolejné tu-
nely, které vedou prakticky v celém úseku této trasy. Ge-
nerální fieditel Jifií Bûlohlav v této souvislosti vyzvedl také
zásluhu divize 8 na tom, Ïe se podafiilo udrÏet pfiedpoklá-
danou v˘‰i nákladÛ, aniÏ by se to negativnû promítlo na
kvalitû díla.
Originální fie‰ení bylo pouÏito i pfii rekonstrukci Laho-
vického mostu, kde byla doprava prakticky bez omezení
pfievedena na provizorní most, coÏ nejen pomohlo fie‰it
sloÏitou dopravní situaci na frekventované komunikaci,
ale také pfiíznivû ovlivnilo termín dokonãení stavby.
Tunel Mrázovka byl první velkou stavbou, kterou Met-
rostav dodával tzv. ‚na klíã‘, tedy vãetnû ve‰ker˘ch tech-
nologií. Neb˘t protestÛ ekologick˘ch aktivistÛ, i toto dílo
by bylo pfiedáno nejen ve svûtové kvalitû, ale také vãas.
Ve‰keré raÏby se na‰í akciové spoleãnosti podafiilo reali-
zovat tak, Ïe se na povrchu projevily mnohem men‰ími
deformacemi, neÏ s jak˘mi projekt poãítal.
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
Seznam v‰ech ocenûn˘ch pracovníkÛ pfiiná‰íme na str. 4.
Vedle Metrostavu, kter˘ zastupují divize 6 a divize 3,
a slovenského Doprastavu se na stavbû podílejí dal‰í tfii
generální dodavatelé: sdruÏení Hochtief VSB-ÎS Brno,
sdruÏení Terminál Sever 2 (Skanska CZ a Strabag) a nizo-
zemská spoleãnost VanDerLande, která zaji‰Èuje systémy
pro manipulaci se zavazadly a podílí se na stavbû tfiídírny
zavazadel. Na v‰ech stavbách, které souvisí s projektem
terminálu Sever 2, pracuje dennû v prÛmûru 700 pracov-
níkÛ a pfiedpokládá se, Ïe v závûru prací se tento poãet
zv˘‰í aÏ na úctyhodné tfii tisíce. Zatím bylo podle informa-
cí âeské správy leti‰È, která je generálním investorem pro-
jektu EUropa, vydáno na tuto stavbu 2100 vstupních po-
volení.
Martina Novická, foto Josef Husák
PTÁME SE
Ing. Ludvíka ·ajtara,
jednatele a v˘konného fieditele
SATRA, spol. s r.o.
Po dvoumûsíãním provozu tunelu Mrázovka, kter˘ propo-
juje jiÏní a jihozápadní ãást Mûstského okruhu od ·tûrbo-
holské radiály po Radlickou ulici se Strahovsk˘m tunelem
a kfiiÏovatkou Malovanka, nás zajímalo, jak novou stavbu,
na níÏ od roku 1998 pracovala na‰e akciová spoleãnost ve
sdruÏení se Subterrou, pfiijali fiidiãi a jak ovlivnila dopravu
a silniãní provoz ve svém okolí.
Zvykli si jiÏ fiidiãi na nov˘ tunel? Zaãali jej vyuÏívat?
„Postoj fiidiãÛ nejlépe ilustruje následující zku‰enost
z prvního dne provozu: asi dvû hodiny po otevfiení tunelu
se zamûstnancÛm Metrostavu naskytl zajímav˘ obrázek.
Ze staveni‰tû v ulici Nad Mrázovkou vidûli proudy aut, coÏ
okomentovali slovy: ‚To vypadá, Ïe ten tunel je otevfien
odjakÏiva.‘ Zdá se tedy, Ïe fiidiãi si na nov˘ tunel zvykli ve-
lice rychle. A dokazují to i následující ãísla. Pfii porovnání
intenzity provozu ve Strahovském tunelu z bfiezna leto‰ní-
ho roku se souãasn˘m stavem, jsme zjistili, Ïe se zv˘‰ila
minimálnû dvojnásobnû. Do otevfiení tunelu Mrázovka byl
sice Strahovsk˘ tunel provozován tak, aby se z hlediska
bezpeãnosti provozu minimalizovaly kolony v tunelu, nic-
ménû smûrem na Smíchov jezdilo pfiibliÏnû 7000 aut den-
nû, v opaãném smûru to bylo asi 8000 vozÛ. Po otevfiení
tunelu Mrázovka se intenzita zv˘‰ila aÏ na dvacet tisíc vo-
zidel dennû. Podle prvního názoru policie do‰lo také
k podstatnému zlep‰ení dopravní situace v okolí tunelu
Mrázovka i v okolí Strahovského tunelu. Nejvût‰í pozitivní
zmûny zaznamenali v ulicích PlzeÀská a Vrchlického, bo-
huÏel situace se zhor‰ila v Patoãkovû ulici v Praze 6. Mys-
lím si, Ïe okamÏit˘ pfiínos byl a je opravdu v˘znamn˘.“
Zlep‰il tunel i dopravní obsluÏnost Smíchova?
„Tím, Ïe se zlep‰ila prÛjezdnost ulic PlzeÀská a Vrchlické-
ho se urãitû zlep‰ila i dopravní obsluÏnost Smíchova. Na-
víc teì mají fiidiãi moÏnost vjet nebo vyjet z Mûstského
okruhu na Smíchov na dvou místech, ãímÏ se kapacita
zdvojnásobila, a uÏ po dvou mûsících je patrné, Ïe tuto
moÏnost uvítali.“
Osvûdãil se systém UNICAM VELOCITY, díky nûmuÏ je
moÏné kontrolovat rychlost vozidel jedoucích v tunelu?
Máte informace od policie, zda fiidiãi maximální rych-
lost dodrÏují?
„Tunel je v souãasné dobû ve zku‰ebním provozu, kter˘
by mûl trvat do konce záfií pfií‰tího roku. Do konce roku
2005 bude zku‰ební provoz vyhodnocen. Bûhem této do-
by jednotlivé komise pravidelnû sbírají informace z fiídící-
ho systému, od provozovatele, dodavatele a investora
a svá zji‰tûní a pfiipomínky pfiedávají hlavní zku‰ební ko-
misi, která je vyhodnocuje. Hlavní zku‰ební komise zase-
dá jednou mûsíãnû a je sloÏena ze zástupcÛ investora, do-
davatele, zamûstnancÛ Odboru dopravy a Odboru
Ïivotního prostfiedí Magistrátu hlavního mûsta Prahy
a Policie âeské republiky. Díky tomu máme v‰ichni k dis-
pozici potfiebné a aktuální informace a pfiipomínky. Na po-
sledním jednání zástupci policie konstatovali, Ïe fiidiãi, na
základû informací o represivním mûfiení prÛmûrné rych-
losti v této ãásti Mûstského okruhu – tedy od Barrandov-
ského mostu po Malovanku – se chovají lépe a prÛmûr-
ná rychlost vozidel v tunelech se viditelnû sníÏila.“
Lze jiÏ hovofiit i o ekologick˘ch pfiínosech tunelu?
„Urãitû ano. Tunel Mrázovka je vybaven stabilním mûfiícím
zafiízením umístûn˘m na pfiemostûní PlzeÀské ulice. Toto
zafiízení prÛbûÏnû zaznamenává hodnoty NOx, CO a polé-
tavého prachu a v‰echny hodnoty jsou podle poÏadavku
Odboru Ïivotního prostfiedí praÏského magistrátu vyhod-
nocovány kaÏdé dva t˘dny. V rámci zku‰ebního provozu
jsou naplánována v jednotliv˘ch roãních obdobích doda-
teãná mûfiení exhalací a hladin hluku na nûkolika místech
v okolí Mûstského okruhu od Barrandovského mostu aÏ
po Malovanku. Zatím jsme nezjistili, Ïe by byly pfiekraão-
vány stanovené limity. Navíc po otevfiení tunelu je provoz
na Smíchovû plynulej‰í, coÏ také sniÏuje dopady exhalací
na Ïivotní prostfiedí.“
Za rozhovor dûkuje Martina Novická
M-18_04 Q4 22.10.2004 15:52 Stránka 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Obfií rameno jefiábu nad Karlínem
Stavba nové moderní sedmipodlaÏní budovy Nile House
v Praze 8-Karlínû k sobû poutá pozornost od chvíle, kdy
na ní divize 3 Metrostavu poãátkem února leto‰ního ro-
ku zahájila práce.
Poté, co na‰i stavbafii v úter˘ 14. záfií vztyãili glajchu
na dokonãené hrubé stavbû objektu, zaãali pfiipravovat
jednu z nejnároãnûj‰ích fází v˘stavby. Budova Nile House,
která je souãástí rozsáhlého projektu River City Prague, je
navrÏena jako Ïelezobetonov˘ monolitick˘ skelet, jehoÏ
vnûj‰í fasáda bude z kamene – brazilské Ïuly. „Celému ob-
jektu má dominovat impozantní prosklené atrium, které je
situováno smûrem do Rohanského nábfieÏí. S konstrukcí
Nov˘ vodovod pro praÏské podhradí
Od kvûtna leto‰ního roku pracuje t˘m na‰í divize 1 vãe-
le s vedoucím provozu Jifiím RÛtem na obnovû vodovod-
ní sítû ve velmi exponované ãásti praÏské Malé Strany.
V lokalitû mezi Malostransk˘m námûstím a horní ãástí
Nerudovy ulice ukládají pracovníci stfiediska vodovodÛ
více neÏ jeden kilometr nového vodovodního potrubí.
„Pfiípravné práce byly zahájeny v kvûtnu leto‰ního ro-
ku a souãasnû s nimi byly v pfiedstihu v celé lokalitû vy-
mûnûny okolní ovládací armatury,“ fiíká vedoucí stfiediska
vodovody Ctirad Mazanec. „Vzhledem k tomu, Ïe tato eta-
pa prací se neobe‰la bez v˘luky dodávky pitné vody, bylo
na‰í snahou urychlit tempo prací a omezit dobu v˘luky na
minimum. Vlastní práce na obnovû fiadÛ byly zahájeny
1. ãervna a pfiedposlední etapa se dokonãuje v tûchto
dnech. V úter˘ 19. fiíjna byl na novou síÈ pfiepojen fiad
atria souvisí také vnitfiní fie‰ení této ãásti objektu. âtyfii pa-
noramatické osobní v˘tahy budou zavû‰eny na ocelové
lávky a propojeny se sklenûnou zavû‰enou fasádou. Tyto
lávky budou rovnûÏ spojovat dva trakty budovy, které od-
dûluje právû atrium,“ fiíká vedoucí projektu ing. Martin
Plch z divize 3.
Ocelovou konstrukci zastfie‰ení obfiího atria tvofií cel-
kem ‰est 40 metrÛ dlouh˘ch stfie‰ních nosníkÛ, kaÏd˘
z nich váÏí 14 t. V‰echny musely b˘t vyzdviÏeny na místo
urãení po zhruba osmdesátimetrové dráze. O bezpeãnou
pfiepravu v‰ech ‰esti nosníkÛ se postaral mobilní jefiáb
Liebherr LTH 1800, jehoÏ maximální nosnost je 800 t. Mo-
hutné rameno jefiábu bylo ve tfietím fiíjnovém t˘dnu vidût
z mnoha míst Prahy a pfiirozenû budilo pozornost. „Mûli
jsme ‰tûstí, Ïe nám pfiálo poãasí, pfii silnûj‰ím vûtru by ne-
bylo moÏné nosníky transportovat. Takto v‰e probûhlo
hladce a od 1. listopadu budeme moci zaãít s vlastní mon-
táÏí konstrukce atria,“ hodnotí ing. Plch práci svého t˘mu.
Prosklené atrium se subtilními sloupy bude „srdcem“
celého objektu nejen z architektonického hlediska, ale bu-
de slouÏit také jako ‚nárazníková‘ zóna chránící budovu
pfied nepfiízniv˘mi povûtrnostními vlivy, hlukem a exhala-
cemi z ulice Rohanské nábfieÏí. Vlastnosti atria jako ná-
razníkové zóny hrají nezastupitelnou roli rovnûÏ v celkové
nízkoenergetické koncepci celé budovy a zaji‰tûní pfiímé-
ho osvûtlení vnitfiních kanceláfií.
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
v Nerudovû ulici v úrovni ulice Jánsk˘ vr‰ek. Nyní nás te-
dy ãeká uÏ jen poslední úsek k ulici Ke Hradu, coÏ pfied-
stavuje pfiibliÏnû 125 metrÛ potrubí,“ dodává Ctirad Maza-
nec. V závûru listopadu tohoto roku, po ukonãení v‰ech
prací, bude pod malostranskou dlaÏbou uloÏeno celkem
1153 metrÛ potrubí profilu DN 100 a 150 vãetnû pfiibliÏnû
jednoho sta domovních pfiípojek.
„Od poãátku jsme poãítali s tím, Ïe pfii opravû tohoto
vodovodu bude nutné velmi úzce spolupracovat s archeo-
logy. Pohybujeme se v lokalitû, která souvisí s nejstar‰ími
dûjinami Prahy. Na svûdectví z dávné minulosti zde nara-
zíte kamkoliv se podíváte. Na‰tûstí jsme se na poãátku bez
vût‰ích potíÏí dohodli, Ïe archeologick˘ prÛzkum bude
postupovat v souladu s harmonogramem jednotliv˘ch
etap rekonstrukce vodovodu. Archeologové podobnû jako
my pracovali zhruba po stometrov˘ch zábûrech. Z jejich
pohledu byla velmi v˘znamná hned poãáteãní fáze prÛ-
zkumu u Malostranského námûstí, kde odkryli nûkolik
velmi vzácn˘ch nálezÛ,“ fiíká vedoucí stfiediska vodovodÛ
divize 1 Ctirad Mazanec a dodává: „Rekonstrukce vodo-
vodu v Nerudovû ulici je v‰ak znaãnû sloÏitá i z vodáren-
ského hlediska. Na zhruba kilometrovém úseku tohoto fia-
du se nacházejí hned tfii tlaková pásma.“
Na stavbû pracuje v prÛmûru 12 lidí a dopravu ve‰ke-
rého materiálu je tfieba podfiizovat tempu prací. S ohledem
na hust˘ provoz je moÏné dovézt pouze tolik materiálu,
kolik se jej za smûnu zpracuje, pfiedzásobení je minimální.
„Není to poprvé, co pracujeme v historickém jádru
metropole. Víme, Ïe to s sebou vÏdy pfiiná‰í potíÏe, ale
myslím, Ïe i pfies rozsah této zakázky jsme zdej‰í obyva-
tele i náv‰tûvníky Prahy neomezili víc, neÏ bylo nezbytnû
nutné,“ hodnotí dosavadní práci vedoucí provozu Jifií RÛt.
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
strana 3
Stavbafiská NEJ obytného mrakodrapu
UÏ ve chvíli, kdy se teprve rodil jeden z na‰ich souãas- Nov˘ pohled na úãelnost
n˘ch developersk˘ch projektÛ, DÛm na Sluneãním ná- Svûtle modrá atypická v˘‰ková budova Domu na Sluneã-
mûstí v Nov˘ch Butovicích, bylo jasné, Ïe dosáhne mi- ním námûstí je v˘jimeãná také tím, Ïe prÛlomovû kombi-
nimálnû na jeden celorepublikov˘ primát. Se sv˘mi nuje úãely komerãnû obchodní a obytné. Kromû 164 ma-
jedenadvaceti patry, která se tyãí do v˘‰ky 73 metry, je lometráÏních bytÛ o rozloze 40–90 m2, které jsou
nejvy‰‰í obytnou budovou v zemi. situovány do prostoru 5. aÏ 17. podlaÏí, a dal‰ích 14 lu-
V˘stavba byla zahájena v ãervnu loÀského roku a nyní xusních bytÛ v kruhové nástavbû v nejvy‰‰ích patrech
stavbafiÛm z divize 9 zb˘vají uÏ zhruba jen dva mûsíce na budovy mezi 18. aÏ 21. podlaÏím, zde vznikne 290 par-
to, aby ve‰keré stavební práce dokonãili. „Netvrdím, Ïe kovacích míst a 5800 m2 nebytov˘ch prostor vyhraze-
dal‰í NEJ si na své konto pfiipí‰eme i v pfiípadû individuál- n˘ch pro obchody a sluÏby.
ních zmûn, které ve zdej‰ích bytech provádíme na pfiání Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
jednotliv˘ch klientÛ, ale je jich skuteãnû poÏehnanû,“ fiíká
vedoucí projektu Václav Meisner a dodává: „V budovû je
celkem 178 bytÛ nejrÛznûj‰ích velikostí i dispozic a v pfií-
padû 101 z nich jsme fie‰ili nûkdy i pomûrnû nároãné do-
dateãné zmûny oproti pÛvodnímu projektu.“
Pavouk, kter˘ netká sítû
Pavouãího muÏe, nebo chcete-li Spidermana, kter˘ bez
potíÏí ‰plhá po nejvy‰‰ích patrech mrakodrapÛ, zná urãi-
tû kaÏd˘ z komiksÛ ãi filmÛ. Také obytn˘ mrakodrap v No-
v˘ch Butovicích mûl s ‚pavoukem‘ co do ãinûní. Dodava-
telem Ïelezobetonové konstrukce v˘‰kové budovy byla
tradiãnû divize 6 Metrostavu, která pro nároãné betonáfi-
ské práce zvolila zcela ojedinûlou technologii. Zajímav˘m
zpÛsobem si poradila s ukládkou betonu ve spodních po-
dlaÏích, která mají znaãnou pÛdorysnou plochu. BetonáÏe
stropních konstrukcí zde probíhaly pomocí ãerpadla, po-
trubí a mechanického betonovacího v˘loÏníku. Tento v˘-
loÏník s oznaãením Putzmeister RV 12, kterému fiíkají
stavbafii pfiiléhavû ‚pavouk‘, má protizávaÏí a je jím moÏno
lehce otáãet kolem osy v polomûru 12 metrÛ.
Projekt Ïelezniãního tunelu Hnûvkov II
Tunel Hnûvkov II a spolu s ním je‰tû dal‰í dva tunely o velikosti 70,6 m2 zahrnuje pruh pojistného prostoru
(Hnûvkolv I a Malá Huba) jsou souãástí optimalizace o velikosti 300 mm. V˘‰ka tunelového prÛjezdního profilu
traÈového úseku Zábfieh – Krasíkov na II. Ïelezniãním je 6000 mm. V tunelu jsou po obou stranách dodrÏeny
koridoru. Tento projekt, jehoÏ investorem je Správa Ïe- poÏadované minimální rozmûry únikov˘ch cest. Koleje
lezniãní dopravní cesty, se dispozicemi i technologic- jsou uloÏeny ve ‰tûrkovém loÏi, jehoÏ rozmûr vyhovuje
k˘m vybavením zafiazuje mezi moderní Ïelezniãní stav- poÏadavkÛm na strojní ãi‰tûní.
by tfietího tisíciletí. Nejnároãnûj‰í ãástí stavby tunelu Hnûvkov II a zfiejmû
Tunel Hnûvkov II bude dlouh˘ 461,85 metrÛ a jeho vÛbec celého úseku Zábfieh – Krasíkov jsou oba portály
trasa prochází pod vrchem Hejnice. Podstatná ãást tunelu a hloubené pfiíportálové ãásti. Nacházejí se totiÏ nejen
je raÏená, hlouben˘ch je pouze necel˘ch 29 metrÛ portá- v tûsné blízkosti fieky Moravské Sázavy, ale leÏí také ve
lov˘ch úsekÛ. RaÏba bude probíhat dovrchnû smûrem od velmi nároãn˘ch terénních pomûrech a v bezprostfiední
v˘jezdového ke vjezdovému portálu (proti smûru staniãe- blízkosti obou portálÛ vede státní silnice, která je jedinou
ní), pfiiãemÏ nadloÏí dosahuje aÏ 80 metrÛ. Pfii rozpojová- spojnicí obce Hnûvkov s okolním svûtem, takÏe její provoz
ní horniny se poãítá s pouÏitím trhacích prací. nesmí b˘t pfieru‰en.
Primární ostûní je navrÏeno podle jednotliv˘ch tfiíd Vedoucím projektu je ing. Karel Milichovsk˘ z na‰í di-
NRTM. Tvofií je stfiíkan˘ beton tlou‰Èky 150–250 mm s v˘- vize 4, raÏby bude zaji‰Èovat t˘m divize 5 pod vedením
ztuÏí z ocelov˘ch sítí a pfiíhradov˘ch ocelov˘ch nosníkÛ ing. Davida Cyronû. Na stavbû se pracuje v nepfietrÏitém
o v˘‰ce 100–150 mm. Cel˘ systém je doplnûn radiálními provozu na ãtyfii smûny vãetnû víkendÛ a svátkÛ. Stavba-
ãtyfimetrov˘mi tyãov˘mi kotvami. V místû zahájení raÏby fii poãítají, Ïe dennû postoupí aÏ o 3 metry.
je pouÏit dvojit˘ mikropilotov˘ de‰tník. Dokonãení Ïelezniãního tunelu Hnûvkov II je plánová-
V˘znamn˘m faktorem pfii návrhu projektu tunelu bylo
jeho poÏárnû-bezpeãnostní fie‰ení. Svûtl˘ tunelov˘ prÛfiez
no na únor roku 2006.
Blanka Hrdinová
âítankov˘ pfiíklad z plzeÀského mûstského obchvatu
Nestává se ãasto, Ïe by si i laik mohl udûlat celkov˘ dojem o charakteru a objemu prací bûhem jedné náv‰tûvy
stavby. Souãasn˘ stav prací na tunelu Valík by v‰ak mohl poslouÏit doslova jako ‚ãítankov˘ pfiíklad‘ a vzor pro budoucí
inÏen˘ry. Projekt tunelu Valík fie‰í pomûrnû malou vzdálenost mezi obûma tunelov˘mi troubami rozhodl pomocí
opûrného pilífie. Tato malá vzdálenost obou tunelov˘ch tubusÛ byla vyvolána poÏadavkem na minimalizaci záboru
ploch pfii portálech tunelÛ. Poté, co byla koncem ãervence leto‰ního roku dokonãena raÏba stfiedního tunelu, v jehoÏ
stfiední ãásti bude opûra pro 330 metrÛ dlouhé tunelové tubusy vybetonována, smontovali stavbafii z divize 5 nejprve
u rozvadovského portálu ocelovou formu a koncem záfií zahájili také vlastní betonáfiské práce. V prÛbûhu fiíjna byla
zahájena rovnûÏ raÏba boãních tunelÛ obou trub. V jiÏní tunelové troubû bylo pak zahájeno i raÏení vlastní kaloty
hlavního profilu. Náv‰tûvníkovi stavby se tak v minul˘ch dnech naskytl stejnû v˘jimeãn˘ pohled, jako na‰emu
fotografovi. Jak ale uvádí vedoucí projektu raÏen˘ch ãástí tunelu Valík ing. Miloslav Zelenka z divize 5, stav se tu
mûní ze dne na den. Do konce fiíjna bylo vybetonováno uÏ asi sto metrÛ stfiedové opûry a obû hlavní tunelové trouby
by mûly b˘t vyraÏeny do poloviny pfií‰tího roku.
–bh–, foto Josef Husák
M-18_04 Q4 22.10.2004 15:52 Stránka 4
strana 4
âesk˘ stavební boom
mÛÏe vydrÏet
LoÀská rekordní stavební produkce, která pfiesáhla ve stá-
l˘ch cenách 300 miliard, se mÛÏe udrÏet je‰tû deset let.
Odhaduje to Svaz podnikatelÛ ve stavebnictví, pfiiãemÏ vy-
chází z pfiedpokladu, Ïe âesko do deseti let vyrovná vyba-
venost stavbami na úroveÀ EU. Svaz propoãítal, Ïe celko-
vá poptávka pfií‰tích 10 let mÛÏe pfiesáhnout tfii biliony
korun. Na více neÏ bilion odhaduje zásobu práce v doprav-
ní infrastruktufie, v bytové v˘stavbû se investice odhadují
na 950 mld. s tím, Ïe se postaví 50 000 bytÛ roãnû.
Pracovníci ocenûní
za dokonãené stavby
Metro IV. C1
Jifií Barto‰, hlavní stavbyvedoucí, divize 8
Jarmila Bendová, asistentka fieditele, divize 8
Alexandr Bure‰, rozpoãtáfi, divize 8
Ing. TomበDane‰, v˘robní pfiíprava, divize 8
Ing. TomበFuksa, stavbyvedoucí, divize 3
Ing. Jindfiich Hátle, vedoucí projektu, divize 7
Jaroslav Hejna, vedoucí útvaru rozpoãtÛ a kalkulací,
divize 8
Josef Janota, stavbyvedoucí, divize 9
Ing. TomበJeÏek, vedoucí provozu, divize 9
Ing. Jifií Junek, hlavní stavbyvedoucí, divize 8
Petr Kadefiábek, vedoucí stfiediska, divize 7
Ing. Pavel Kasal, zástupce vedoucí provozu, divize 6
Ing. Vladimír Keller, hlavní stavbyvedoucí, divize 8
Jifií Kordík, vedoucí projektu, divize 6
Jan Kratina, stavbyvedoucí, divize 7
Vûra Kubrová, pfiíprava, divize 6
Ivo Kukla, vedoucí provozu, divize 6
Jan Kvítek, stavbyvedoucí, divize 3
Josef Linha, rozpoãtáfi, divize 8
Jifií Macháãek, vedoucí projektu, divize 3
Du‰an Múdry, vedoucí stfiediska, divize 6
Miloslav Novotn˘, vedoucí stfiediska, divize 1
Ing. Josef Oleniã, stavbyvedoucí, divize 7
Ing. Vladimír Pánek, vedoucí provozu, divize 6
Ing. Petr Píza, hlavní stavbyvedoucí, divize 1
Ing. Jan Prosr, vedoucí v˘robní pfiípravy, divize 8
Ing. Roman Rataj, odpovûdn˘ geodet, divize 8
Ing. Václav Stfiíbrsk˘, stavbyvedoucí, divize 1
Karel ·ebek, stavbyvedoucí, divize 9
Václav ·kopek, stavbyvedoucí, divize 1
Ing. David ·tochl, stavbyvedoucí, divize 6
Ing. Jan ·toncner, hlavní stavbyvedoucí, divize 8
Stanislav Vondráãek, vedoucí stfiediska, divize 1
Ing. Lenka Vondráãková, v˘robní pfiíprava, divize 8
Milan Z˘b, vedoucí projektu, divize 3
Josef Îelezn˘, stavbyvedoucí, divize 6
Tunel Mrázovka
Ing. Josef Barták, vedoucí projekce, divize 9
Ing. Jifií âermák, v˘robní námûstek, divize 11
Ing. TomበGoller, vedoucí stfiediska technologie,
divize 5
Ing. Vladimír Joná‰, vedoucí stfiediska, divize 9
Ing. TomበKonviãka, obchodnû-technick˘ nám.,
divize 11
Ing. Karel Kopeck˘, stavbyvedoucí, divize 9
Bohuslav Kubr, vedoucí servisního stfied., divize 11
Petr Matûjãek, stavbyvedoucí, divize 5
Ing. Jifií Mosler, hlavní stavbyvedoucí, divize 5
Ing. Miroslav Padevût, hlavní stavbyvedoucí, divize 5
Bedfiich Rataj, stavbyvedoucí, divize 5
Ing. Miloslav Salaã, vedoucí pfiípravy, divize 5
Jifií Schneider, stavbyvedoucí, divize 5
Josef Smolík, vedoucí pÛjãovny, divize 11
Ing. Jan ·krábek, hlavní stavbyvedoucí, divize 5
Petr Tampier, stavbyvedoucí, divize 5
Ing. Jifií Tihan, hlavní stavbyvedoucí, divize 5
Jaroslav Voves, expert G¤, centrála
Milo‰ Weinzettl, stavbyvedoucí divize 9
Lahovick˘ most
Ing. Dalibor Andûl, stavbyvedoucí, divize 4
Ing. Ladislav Chovanec, SOTP, divize 4
Ing. Franti‰ek RÛÏiãka, odborn˘ asistent, divize 4
Ing. Petr ·tûdronsk˘, hlavní stavbyvedoucí, divize 4
âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a. s., ãlen DDM Group / Povûfiená ‰éfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / redaktorka Markéta Matou‰ková / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, 180 00, Praha 8 – LibeÀ, tel.: 26670 9415; www.metrostav.cz,
âíslo 18/2004 vy‰lo 26. 10. 2004 (19/2004 vyjde 9. 11. 2004) / SloÏení redakãní rady Ing. Franti‰ek Polák (pfiedseda), Ing. Jan Cuc, Ing. Jifií Kavan, Mgr. Jan Kuchafi, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíãek, Ing. Jaromír ·ob a Ing. Libu‰e Weinfurtová /
Design TomበMachek, Side2 s.r.o., Lodecká 4, 110 00, Praha 1 / V˘roba Boomerang Publishing, Podûbradská 110/1, 198 00, Praha 9, tel.: 2440 23 201, fax.: 244023 333 / Podávání novinov˘ch zásilek povolila âeská po‰ta, s.p., od‰tûpn˘
závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinov˘ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem, dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âR E 7121, ISSN 1211-0736
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
NA·E FOTOREPORTÁÎ Vzácná symbióza
mezi v˘tvarníkem
a architektem
Zajímav˘ pohled na spolupráci architekta a v˘tvarného
umûlce nabídla v fiíjnu sv˘m náv‰tûvníkÛm praÏská Ga-
lerie Jaroslava Fragnera. Na‰e akciová spoleãnost byla
jedním z v˘znamn˘ch partnerÛ této v˘stavy. V˘stava
„Kupka, Nepra‰ – setkání v architektufie“, kterou uspo-
fiádal Architektonick˘ ateliér Pavla Kupky, dokázala, Ïe
architektura s v˘tvarn˘m umûním – i pfies zpfietrhané
vazby dané umûleck˘m rozvojem a historick˘m v˘vojem
– úzce souvisí.
O v˘stavû, ale i o dlouholeté spolupráci obou umûlcÛ,
jsme hovofiili s architektem Pavlem Kupkou, se kter˘m
1
mûl Metrostav tu ãest spolupracovat uÏ na nûkolika ná-
roãn˘ch rekonstrukcích historick˘ch objektÛ. Za v‰echny
pfiipomeÀme alespoÀ praÏsk˘ Nostick˘ palác, jehoÏ reha-
bilitace se doãkala prestiÏního ocenûní Stavba roku 2003.
Co vás vedlo k realizaci v˘stavy?
„Chtûli jsme pfiipomenout na‰i spolupráci s profesorem
akademick˘m sochafiem Karlem Nepra‰em. Byl jedním
z mála v˘tvarníkÛ, ktefií ctí prostor a vnímají spolupráci
v˘tvarníka s architektem jako tvÛrãí proces. Tato symbió-
za byla na v˘stavû prezentována v ucelené formû a byla
provûfiena i v tak nároãném prostfiedí, jako jsou realizova-
né rekonstrukce praÏsk˘ch palácÛ. Prokázala, Ïe souãas-
2 3
n˘m umûleck˘m v˘razem a novotvarem lze vstoupit do
nároãn˘ch historick˘ch prostor. Kromû toho jsme chtûli
pfiipomenout, Ïe se dosud nedoãkal realizace nበposled-
ní spoleãn˘ projekt – pomník dílu Jaroslava Ha‰ka, kter˘
by mûl b˘t umístûn na Prokopovû námûstí na praÏském
ÎiÏkovû.“
Které va‰e spoleãné projekty z déle neÏ tfiicet let trvají-
cí spolupráce v˘stava pfiedstavila?
„·lo o komplexní rekonstrukci pû‰í obchodní ulice MÛs-
tek v Praze, smuteãní obfiadní síÀ ve Svitavách, rekon-
4 5 strukci Lichten‰tejnského paláce v Praze na Malostran-
ském námûstí, kompletní rekonstrukci Toskánského
Bandasky, které si hned tak nûkdo neodnese paláce na Hradãanském námûstí a jiÏ zmiÀovan˘ nedo-
MuÏi z t˘mu ing. Jana Berana, ktefií od jara roku 2001 stavûli obfií dvouplá‰Èové zásobníky pro Centrální tankovi‰tû ropy konãen˘ pomník dílu Jaroslava Ha‰ka.“
v Nelahozevsi, nefieknou Ïádné ze ãtyfi nádrÏí o objemu 125 tisíc kubíkÛ jinak, neÏ ‚bandaska‘ (foto ã. 1). Pfii slavnostním
pfiedání poslední dokonãené nádrÏe H 24 hovofiil o jejich práci s obdivem nejen generální fieditel akciové spoleãnosti Vybudování pomníku by mohlo b˘t symbolickou teãkou
MERO âR ing. Václav Franc, ale také fieditel divize 7 Metrostavu ing. Jaromír Kunrt (foto ã. 2). Dokonãené nádrÏe patfií ke za touto zajímavou v˘stavou. Bude jezdeck˘ pomník
svûtov˘m unikátÛm, coÏ potvrzuje také Cena inÏen˘rské akademie âR, která byla projektu udûlena. Pamûtní desku velkého humanisty, pro nûjÏ se Karel Nepra‰ nadchl
pfiipomínající tuto skuteãnost pokfitili ing. Kunrt a ing. Franc spoleãnû s prof. ing. Miroslavem ·kaloudem (foto ã. 3). a obûtoval mu fakticky poslední desetiletí svého Ïivota,
Hosté mûli jedineãnou pfiíleÏitost prohlédnout si velín tankovi‰tû, kter˘ patfií k nejmodernûj‰ím pracovi‰tím svého druhu skuteãnû realizován?
na svûtû (foto ã. 4). Spoleãnost MERO âR uvaÏuje o v˘stavbû dal‰ích nádrÏí, moÏná, Ïe obchodní fieditel Metrostavu „Vûfiím tomu, Ïe ano. To, Ïe se pomník dosud nedoãkal re-
ing. Pavel Pilát a v˘robnû-technick˘ fieditel MERO âR ing. Vít TÛma (foto ã. 5) v rozhovoru dospûli i k tomuto tématu. alizace, jsme cítili jako urãit˘ dluh. Jsem moc rád, Ïe se
nám podafiilo získat pro tuto my‰lenku zastupitele Prahy 3
i praÏsk˘ magistrát, kter˘ pfiislíbil na tento pomník cílovou
dotaci. Pokud Mûstská ãást Praha 3 tuto dotaci získá, do-
hodne se s Metrostavem na generální dodávce a podafií se
jí získat zb˘vající finanãní prostfiedky od dal‰ích sponzorÛ,
je v‰e na dobré cestû. Pfied zahájením v˘stavy se zúãast-
nûné strany se‰ly a potvrdily reálnost tûchto krokÛ. TakÏe
vûfiím, Ïe do roka a do dne jezdeck˘ pomník Jaroslava
Ha‰ka ozdobí Prokopovo námûstí na ÎiÏkovû.“
Martina Novická
1 2
3 4
V Chebu mÛÏe zima trvat i 365 dní v roce
Na novou podobu svého Zimního stadionu je mûsto Cheb náleÏitû hrdé. Po témûfi dvouleté rekonstrukci objektu získalo
i díky Metrostavu stánek, kter˘ mu mohou v‰ichni závidût. Premiéra stadionu se nesla nejen v duchu slavnostním, ale
odráÏela hlavní úãel, jemuÏ bude hala slouÏit. Poté, co hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel, starosta mûsta Jan
Svoboda a fieditel divize 9 Metrostavu Ivan Kajer spoleãnû pfiestfiihli pásku (foto ã. 1), nabralo dûní ostré tempo, které
velmi dobfie znají pfiíznivci ledního hokeje. Prvnímu vhazovaní na stfiedové ãáfie, jehoÏ se ujal karlovarsk˘ hejtman (foto
ã. 2), sice nepfiihlíÏely zcela zaplnûné tribuny, ale lep‰í start si nová chebská zimní sezóna nemohla pfiedstavit.
Bruslafiské v˘kony starosty i hejtmana, ktefií o dal‰í vhazování svedli skuteãn˘ boj (foto ã. 3), pfiihlíÏející hosty pfiíjemnû
pfiekvapily. Milé bylo také vystoupení nejmen‰ích chebsk˘ch krasobruslafisk˘ch nadûjí (foto ã. 4). MoÏná, Ïe nûkteré
z nich budeme za pár let vídat na stupních vítûzÛ mezinárodních soutûÏí.
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák