Sofokles – Antigona

LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT

Kontext autorovy tvorby

Sofokles (5. st. př. Kr.) přibližně 496-406

- jeho otec byl výrobce zbraní

- múzické a gymnastické vychování
- krátce se věnoval herectví, než se proslavil svojí dramatickou tvorbou
- i přes nabídky z jiných měst zůstával v Athénách
- stal se jedním z deseti stratégů (nejvyšší vojenský úředník), a ke konci života byl vybrán do kolegia, kde mu byla svěřena Athénská vojska
a mimořádná moc
- byl knězem boha Halóna
- měl syna Iofóna
- účastnil se veřejného života
- Athénský dramatik, autor antických tragédií, věnoval se také herectví

Tvorba
- vytvořil 123 her, zachovalo se 7
- hry čerpají náměty hlavně z mýtů o trojské válce a Thébách
- vytvářel samostatné hry (ne trilogie)
- zavedl třetího sólového herce a omezil roli sboru
- jeho postavy se pokoušejí nebýt závislé na vůli bohů, rozhodovat o svém životě a činech
- pozornost se věnuje morální volbě
- hry jsou ve srovnání s Aischylovými dramatičtější, postavy jsou psychologicky propracovanější
Elektra
- tragédie
- hra zpracovává tutéž látku jako Aischylova Oresteia
- Elektra se domnívá, že Orestés v cizině zemřel, chce pomstu vykonat sama. Orestés se v pravou chvíli vrací a se sestřinou pomocí potrestá
otcovy vrahy. Už nejedná na příkaz bohů (x u Aischyla).
Král Oidipus
Théby zachvátí mor, Oidipus zjistí důvod, stále žije Láiův vrah, Teiresias řekne pravdu, matka se oběsí, Oidipus si propíchne oči a odejde
Antigona

Literární a obecně kulturní kontext

Attické období (5. – 4. st. př. Kr.)
- název podle Athén ležících v Attice, které se staly kulturním centrem řeckého světa
- doba největšího rozkvětu demokracie
- velkého rozmachu dosáhlo především drama, rozvíjela se i próza
Drama
- základem dramatu se staly obřadní hry na počest boha Dionýsa
- hrály se o velkých svátcích zasvěcených tomuto bohu
- ustálily se dva hlavní dramatické žánry:
- tragédie
- komedie
Tragédie
- rozkvět v 5. st. př. Kr.
- vyvinula se z dithyrambů – sborové písně, jimiž byl uctíván Dionýsos, sbor pěvců byl oblečen do kozlích kůží a
písně byly doprovázeny tancem
- tragos = kozel, oidé = píseň → tragoédia = píseň kozlů
- postupem vzniklo divadelní představení (spojením zpěvu, tance a mluveného slova)
- zpočátku měl důležitější úlohu sbor (zasahoval do děje, komentoval ho, náčelník sboru měl úlohu vypravěče),
teprve později sóloví herci (děj předváděli)
- na jevišti byli současně maximálně 4 herci, ale postav mohlo být více
- ženské role hráli muži
- herci používali masky, zvýšenou obuv
- hrálo se jen ve dne, v divadlech byla výborná akustika
- existovala tzv. trojí jednota

- jednota místa (děj se odehrával na jednom místě, posel oznamoval, co se stalo jinde)
- jednota času (děj zachycoval události, ke kterým došlo v průběhu 24–30 hodin)
- jednota děje (hra měla jen jednu dějovou linii)

- hra měla ustálenou kompozici

- expozice
- kolize
- krize
- peripetie
- katastrofa

- používal se také princip deus ex machina (=bůh ze stroje) – postava boha, který se snesl na jeviště, aby vyřešil
konflikt, předešel katastrofě
- tvůrci čerpali náměty většinou z mýtů, z nich přebírali i mytologický názor, že lidé musí poslouchat příkazy
bohů, pokud se proti nim postaví, budou potrestáni nejen oni, ale i příslušníci jejich rodu
- hrdinové většinou podléhají v nerovném boji s vnějšími silami nebo se silami vlastního nitra
- podrobují se vůli bohů

ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU

Literární druh a žánr

Jedná se o drama a literárním žánrem je antická tragédie

DĚJ
Kreón, Thébský král, vydá zákaz pohřbít Polymeika. Antigona, Polymeikova sestra, i přes zákaz pohřbí jeho tělo. Při činu je však chycena a
předvedena před krále. K činu se hrdě přiznává. Jsou pro ni rozhodující obecné zákony lidskosti. Kreón vystupuje jako absolutistický vládce,
aby neztratil autoritu trvá na svém příkazu. To nezmění ani prosba jeho syna a Antigonina snoubence Haimona. Kreón nechá Antigonu zavřít
do hrobky. Ke změně rozhodnutí ho přiměje až věštec Teiresias, díky čemuž je zákaz Polyneikova pohřbu zrušen a Antigona má být
osvobozena. Dívka však mezitím spáchala sebevraždu a zdrcený Haimon si proto sáhne na život také. Kreonovi je pak odplatou jeho vlastní
utrpení, protože život si vezme i Kreonova manželka, Haimonova matka Eurydika.

Téma a hlavní motiv

Morální volba má převahu nad zákonem/příkazem krále: Co je vyššího pro člověka, zákon daný bohy (morálka), nebo zákon daný
panovníkem?

Časoprostor
Před královským palácem v Thébách za vlády Kreóna. Za doby mytické.

Kompoziční výstavba
Vnější: předmluva/úvod do děje + drama o jednom výstupu

Vnitřní: chronologicky

Vypravěč
/sbor

Postavy
Antigona – dcera bývalého thébského krále Oidipa, odvážná, milující, poví, co si myslí, tvrdohlavá, odhodlaná čelit
následkům za své činy, bojuje proti nespravedlnosti
- Dcera thébského krále Oidipa, snoubenka Haimóna, neteř Kreónova, je idealizovaná, je hrdá odvážná, řekne, co si myslí,
ochotná zemřít za správnou věc, bojovat proti nespravedlnosti,
Ismené – mladší sestra Antigony, bojácná, zpočátku nerozhodná, chce sdílet sestřin trest, nechce žít bez ní
- Mladší sestra Antigony a zároveň její protiklad, slepě se poddává příkazům, vyhýbá se konfliktům, aby neohrozila vlastní
život
Kreón – thébský král, tvrdohlavý, sobecký, krutý, neústupný, neodhadl následky svých krutých rozhodnutí, myslí
si, že je víc než bůh, po smrti jeho nejdražších mu ale dochází, že on je pouhá figurka a každé povyšování se nad
bohy ho přijde velmi draho
- Tyran a egoista, charakterizují ho vlastnosti jako nadřazenost, prchavost, krutost, pomstychtivost, nedůvěra, lid se ho bojí –
kruté nespravedlivé tresty, tvrdohlavost, bezcitnost, nerozvážnost, je hlupák, který pochopí svoji chybu příliš pozdě
Haimon – Kreónův syn, respektuje otce, ale zároveň nebere vážně jeho rozkazy, miluje Antigonu, nedokázal bez ní
žít, a proto se zabil
- Je rozumný a váží si svého otce, a snaží se mu pomoci prozřít, má ho rád, nakonec k němu však pocítí hlubokou nenávist a
pomstí se mu tím nejkrutějším způsobem
Eurydiké – manželka Kreóna, matka Haimona, prokleje Kreóna za smrt jejich syna
Teiresiás – věštec, který předpověděl blízkou zkázu, čemuž však Kreón nevěřil, již několikrát zachránil Kreóna i Théby
Sbor thébských starců – vypravěč, zároveň rádce krále, ale je nejednotný
- úlohou sboru je představit čtenáři jisté souvislosti a události potřebné k úplnému pochopení děje
- nezasahuje plnou mírou do děje příběhu – neodpustí si však komentář – píseň o tom, jaký je člověk
I. a II. posel, Hlídač, Náčelník

Typy promluv

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

Zajímavosti