Karel Čapek – Válka s mloky

LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT

Kontext autorovy tvorby

Karel Čapek (1890-1938)

- světově uznávaný spisovatel – novinář, prozaik, dramatik
- narodil se v Malých Svatoňovicích, po roce se rodina přestěhovala do Úpice (tento kraj později nazvali Krakonošova zahrada)
- otec byl lékařem, Čapek v něm viděl vzor pracovitého a obětavého člověka (model otcovy osobnosti najdeme i v některých
dílech – Krakatit, Obyčejný život)
- matka byla pravým opakem otce – romantická, snivá, upínala se ke Karlovi, vytvářela v rodině napětí
- sestra Helena se brzy vdala, stala se malířkou a spisovatelkou
- bratr Josef, taktéž malíř a spisovatel, zahynul v koncentračním táboře
- Čapek studoval filozofii v Praze a Berlíně
- až do své smrti působil v Lidových novinách, byl také dramaturgem Vinohradského divadla, příležitostně zde působil i jako režisér
- hodně cestoval, s Josefem byl na studijním pobytu ve Francii
- prožil řadu spíše platonických vztahů, nejdůležitější ženou se stala herečka Olga Scheinpflugová
- Čapek nechtěl vstoupit do manželství (špatná životní perspektiva kvůli zdraví), nakonec si však tuto mladší ženu vzal
a v manželství získal nové inspirační podněty
- důležitou roli mělo i přátelství s prezidentem Masarykem, ten chodil na pravidelná setkání tzv. pátečníků (každý pátek se scházeli
v Čapkově vile přátelé a probírali kulturní, politické i jiné problémy doby)
- Čapek byl aktivním členem protifašistické Obce československých spisovatelů, po Mnichovu byl zklamán ze zrady Francie a Anglie
- musel čelit pomluvám, obviněním, byl zpochybňován smysl jeho dosavadní práce
- odmítl odjet ze země, léta 1936–1938 trávil ve vile na Strži, při stavění hráze proti rozvodněnému potoku se nachladil, dostal
oboustranný zápal plic a obnovila se nemoc páteře
- nemoc, zrada, osobní útoky... vedly k Čapkově rezignaci, zemřel o Vánocích 1938
- jeho pohřeb se stal velkou vlasteneckou demonstrací

Tvorba
- nejrůznější témata, téměř všechny žánry
- myšlenkové, stylistické, jazykové mistrovství
- jeho knihy byly přeloženy do řady světových jazyků
- společně s bratrem vytvořili mezinárodní slovo robot
- byl tvůrcem evropské varianty pragmatismu = filozofický směr, vznikl ve 20. století v USA, měřítkem pravdy je užitečnost,
krásné je to, co je užitečné, neexistuje objektivní poznání, objektivní pravda, pouze subjektivní
- ve své tvorbě prošel několika vývojovými obdobími

Literární a obecně kulturní kontext

Charakteristika období
- ustanovení Československé republiky 28. 10. 1918 znamenalo pronikavé změny (politické, hospodářské, národnostní i sociální)
- střetávají se pocity radosti z vytvoření samostatného státu s pocity hrůzy z otřesné válečné zkušenosti
- národní optimismus provází vlna poválečného pesimismu (strach z techniky, která byla zneužita proti člověku)
- rozvoj techniky vyvolává nadprodukci na světovém trhu - nezaměstnanost
- v roce 1921 vzniká komunistická strana
- vývoj první republiky silně ovlivnila hospodářská krize (1929 - 1933)
- v Evropě se začaly uplatňovat fašistické vlivy, narůstá nebezpečí nové války (od poloviny 30. let)
- u nás se aktivizuje sudetoněmecké hnutí
- krize vrcholí Mnichovem (září 1938)
- po okupaci českých zemí 15. 3. 1939 byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava
- část inteligence emigrovala, řada lidí (včetně umělců) se zapojila do ilegálního odboje
Kulturní situace
- literatura je zbavena úkolu nahrazovat národní život
- vznikají různorodé směry, dochází k diferenciaci literatury po stránce tematické i formální , formují se
výrazné osobnosti
- pro rozvoj je významný i širší kontakt se světem
- česká literatura v té době dosáhla vynikající úrovně (umělecká hodnota je srovnatelná s tehdejší literaturou světovou)
- zachovává si však svůj specifický ráz - je stále ve styku s životem národa, se společ. problémy doby
- bojuje za spravedlnost, podněcuje k vlastenecké aktivitě
- sílí zájem o problémy sociální
- po roce 1918 vznikají v kultuře dva proudy
a) buržoazní (demokratický) - konzervativní, podporuje dosavadní společenské zřízení
b) levicový - zapojuje se do boje na straně dělnické třídy
- v opozici stojí ideologie katolická se spiritualistickou koncepcí literatury
- socialisticky orientovaná kulturní fronta byla na čas rozdělena v roce 1929, kdy byli z řad komunistů
vyloučeni někteří spisovatelé (v roce 1929 nastoupilo nové stranické vedení v čele s Gottwaldem,
došlo k bolševizaci KSČ, vyloučeni byli Neumann, Hora, Seifert, Vančura, Olbracht, Malířová, Majerová)
- vzniká řada uměleckých sdružení
Obecná charakteristika prózy
- hlavními mezníky se staly vznik ČSR a válka
- próza je v tomto období značně členitá (formálně i tematicky)
- objevuje se i konzumní literatura (rodokapsy, červená knihovna...)
- přesto dosáhla próza ve 20. - 30. letech vysoké umělecké úrovně
Periodizace
1. období - 20. léta
- oslabeno národní cítění, zvýrazněna sociální problematika
- hodnotí se zkušenosti z války
- převažují menší prozaické útvary (povídky, novely)
2. období - 30. léta
- literatura je ovlivněna novými sociálními konflikty
- demokratické názory se střetávají s fašistickými
- rozmach románu
3. období - protektorát
- potlačení demokratických práv, svobody projevu
- likvidace spisovatelů, cenzura, řada autorů se odmlčuje
- řeší se otázky filozofické (smysl existence, soustředění na nitro člověka)
- omezení množství i témat

Diferenciace literatury
- prozaici nebyli v pevně uzavřených skupinách a směrech, nové situace ve společnosti vyvolávaly změny
a kolísání jejich postojů i charakteru jejich díla
- mnozí se soustřeďovali kolem určitých novin a časopisů - především kolem Lidových novin
Literární žánry
- píší se povídky
- rozmach románu (společenský, psychologický, historický, utopický...)
- baladicky laděné prózy
- lyrizované prózy
- reportážní knihy
Hlavní témata, proudy a směry
Světová válka
a) boje na frontách, nesmyslné ničení životů, oslava všedních radostí
b) život v týlu, sociální problematika, vlastenectví, solidarita
c) československé legie, voják - bojovník za národní svobodu
Avantgardní proud
- odmítá buržoazní umění, většinou levicové zaměření
- snaha o novátorství formou i obsahem - lyrizace, fantazie, subjektivizace
- představitelé: Vančura, Konrád, Mahen...
Sociální (proletářská) próza
- vliv hospodářské krize, vychází z protiburžoazního postoje
- cílem je uskutečnění socialismu - osvobození člověka, spravedlivá společnost
- ve 30. letech - socialistický realismus
- představitelé: Olbracht, Majerová, Pujmanová, Řezáč...
Demokratický proud
- zobrazuje individuální lidské osudy ve vztahu k problematice doby
- loajální vztah k režimu, sympatie k prostým lidem, kritika měšťácké společnosti
- představitelé: K. Čapek, Bass, Poláček, Glazarová, Těsnohlídek...
- většinou soustředěni kolem Lidových novin
Expresionismus
- vychází z životního pocitu hluboké krize civilizace
- proti hrůzné skutečnosti staví duchovní sílu člověka, dovolává se křesťanství, sociální spravedlnosti
- zobrazuje lidské nitro, sny, fantazii, pocit bezmocnosti se snaží překonat duchovní aktivitou
- představitelé: Kafka, Weiss, K. Čapek, Durych, L. Blatný...
Katolický proud
- tento duchovní proud se výrazně hlásí od začátku 30. let
- část pravicově orientovaná
- zdůrazňovali úctu k zemi, půdě
- snažili se rehabilitovat dobu pobělohorskou
- představitelé: Durych, Zahradníček, Čep, Deml...
Ruralistický proud
- podpora starých venkovských a selských tradic
- vztah a návrat k přírodě a náboženství
- představitelé: Knapp, Křelina, Čarek...
Psychologická próza
- zaměřuje se na zobrazování zvláštních povah,výjimečných situací
- rozvíjí se zejména ve 30. letech a v době okupace
- představitelé: Hostovský,Weiner, Havlíček, Řezáč, Glazarová...
Historická próza
- zesiluje na konci 30. let a za okupace
- představitelé: Jirásek, Baar, Durych, Kožíšek, Kratochvíl, Toman...

ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU

Literární druh a žánr

Román fejeton, antiutopický román, alegorický román

Míchání různých stylů – publicistický, odborný, umělecký

Používá různé formy – zpráva, interview, referát, článek, studie, stvrzenka,

DĚJ
Příběh začíná, když kapitán van Toch na ostrůvku v jihovýchodní Asii objeví zvláštní druh mloků, kterých se místní obyvatelé bojí a
přezdívají jim čerti. Kapitán však zjistí, že tyto mloky lze docela snadno ochočit a naučí je zabíjet žraloky a lovit perly. Začne mloky cvičit a
přesvědčí svého přítele obchodníka Bondyho k založení Salamander Trade, společnosti, jež cvičí mloky a obchoduje s nimi. Mloci se totiž
ukážou jako velice inteligentní stvoření, která jsou dokonce schopná se naučit i mluvit a pracovat s jednoduchými nástroji, a tak se brzy
dostanou do povědomí světové veřejnosti, která je v touze po penězích z mloků nadšená a začne mloky využívat jako levnou pracovní sílu na
stavbu vodních hrází, umělých průlivů apod., ale zároveň také vzdělávat a začleňovat do společnosti. Obchod se však lidem postupně začne
vymykat z rukou, mloci se nebezpečně přemnoží a pobřežní mělčiny už jim k životu přestanou stačit. A tak díky zbraním, které jim dali sami
lidé, se mloci vzbouří a začnou po lidech požadovat nová území s tím, že mají pod kontrolou vody celého světa a veškerý odpor je zbytečný.
Mloci převezmou vládu nad světem a lidem tak nezbývá nic jiného než jim dodávat suroviny, potraviny a zbraně. V závěru románu autor
rozmlouvá se svým vnitřním hlasem, jenž ho nabádá, aby nenechal lidskou civilizaci zaniknout. Autor tak přichází s několika alternativními
konci. Nakonec dojde k tomu, že se mloci zapletou do národnostních sporů a začnou mezi sebou bojovat, až se vyhubí a svět bude zase jako
dřív.

Téma a hlavní motiv

Téma: varování před nebezpečím nacismu a rasismu, zánik celé civilizace, lidé si za to mohou sami (oni to způsobí)

Kritizována zištnost, kapitalistické hledisko, ziskuchtivost, touha po penězích

Kritika dále, hlouposti lidí, novin

Časoprostor
Po první světové válce, období mezi válkami, 30. léta 20. století, období vydání knihy, rozmezí několika desítek let, děti pana Povondry

Odehrává se po celém světě – Tichomoří, zoo v Anglii, Čechy

Kompoziční výstavba
Děj je vyprávěn chronologicky.

Vnitřní kompozice:
Vnější kompozice: kniha je rozdělena do tří částí (tři knihy) 1. Andrias Scheuchzeri (12 kapitol + dodatek) 2. Po stupních civilizace (3
kapitoly) 3. Válka s mloky (11 kapitol – 11 kapitola autor mluví sám se sebou)

Vypravěč
Er-forma – vševědoucí vypravěč
Postavy
G. H. Bondy – bohatý továrník, znali se s van Tochem jako malí, silný obchodní duch, povahově hodný

Pan Povondra – vrátný G. H. Bondyho, prostý člověk, prostý člověk, sbírá novinové výstřižky o mlocích

Kapitán van Toch – rodák z Jevíčka, milý hodný a lehce naivní pán, hledá nová naleziště perel, objeví zvláštní druh mloků a rozhodne se
s nimi obchodovat a rozvést je po světě

Mloci – průměrní tvorové, snadno zmanipulovatelní, rychle se učí novým věcem (mluvit, jazyky, počítat, různým dalším lidským činnostem)

Chief Salamander

Typy promluv
Přímá řeč, nevlastní přímá řeč, nepřímá řeč, dialogy, stylem divadelní hry, novinové články, úryvky, referáty, Střídají se různé formy textu

Využívá různých jazykových vrstev, hovorové češtiny, publicistických a odborný termínů

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

vizitku kapitánovu inverze
„Co tu chce?”; kde vlastně je Surabaja? řečnická otázka
„Very glad to meet you, Captain. Please, come in.“ použití angličtiny
„Nazdar, nazdárek, pane Bondy,” hovorová řeč
Pořád ten starý! odchylka (elipsa)
Krupař, rynku historismy

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

Zajímavosti