FIRST AND SECOND CONDITIONAL AND “MIGHT”

First conditional (IF = JESTLI)

První kondicionál používáme pro reálné, možné podmínky. Vlastně jím říkáme, co udělám, jestli…. (Jestli
bude pršet, zůstaneme doma.) Vedlejší věta podmínková zde opět nejčastěji používá spojku IF, kterou zde
můžeme přeložit jako jestli, jestliže, příp. pokud, když.

IF + přítomný čas WILL / WON’T

If it rains tomorrow, I will stay at home.

If you don’t study, you won’t pass the exam.

You’ll get wet if you don’t take an umbrella.
What will you do if you don’t pass the exam?

IF a WHEN
If vyjadřuje možnost, že se něco stane.
When vyjadřuje, co mluvčí považuje za jisté, že se stane, překládáme jako KDYŽ, AŽ.
When I get home, I’ll have a shower.

Second conditional (IF = KDYBY)

Pomocí druhého kondicionálu mluvíme o nereálných věcech, o tom, co by bylo, kdyby…. Říká, co by teď bylo,
kdyby podmínka byla splněna (Kdybych měl více času, učil bych se anglicky každý den.) Vedlejší věta zde také
nejčastěji používá spojku IF, kterou zde můžeme přeložit jako kdyby.

IF + minulý čas WOULD / WOULDN’T

If I had more time, I would study English every day.

If he had a lot of money, he would buy a car.

What would you do if you won a lottery?

*místo WAS se používá WERE

If I were you, I wouldn’t go there.
What would you do if you were the President?

MIGHT

Záporná věta se častěji než pomocí might not vyjadřuje jako I don’t think + will (I don’t think it’ll rain
tomorrow.)
Stejně tak otázka se vyjadřuje jako Do you think + will (Do you think it will rain?).

Might se používá pro vyjádření možnosti v budoucnosti, do češtiny můžeme přeložit jako možná, asi, nejspíš.
It might rain. – Asi bude pršet.
England might win the match. – Anglie možná vyhraje.
We might go to the parc. – Asi půjdeme do parku.