Původ není jednoznačný.

Slovo „doping“ pochází buď z anglického „dop“, je termín, který

označuje povzbuzující nápoj (pálenky) užívaný během kmenových seancích v Jižní Africe již v 18.
století nebo z s vlámského slova „doop“ - odvar z bylin a kořínků s příměsí střelného prachu.

Ve Spojených státech amerických se koncem 19. století začal používat pojem dop či doping, jako
označení silného výluhu z tabáku.
Ten byl podáván pro staré a nemocné koně, aby se lépe prodal.

Sportovci se už od dávného starověku setkávají a setkávat budou i nadále s dopingem.

Je to proto, že chtějí uznání, slávu a peníze, které dnes není lehké získat.

Doping jako takový se objevil ve slovníku angičtiny, kde byl popsán jako omamným lektvarem
(směs opia a narkotik) dostihových koní pro snížení jejich výkonnosti.

Užívání podpůrných látek se dělí do dvou období:

1. Období do konce 18. století – přírodní preparáty

2. Období od konce 18. století – syntetické preparáty

1. V období do konce 18. století bylo typické užívání různých povzbuzujících látek přírodní cestou.
Aby lidé byli v lepší fyzické i psychické formě, žvýkali listy, výhonky rostlin, pili odvary z bylinek
a hub, které následovně užívali s alkoholem nebo tabákem.

- V Incké říši užívali tyto povzbuzující látky jednotky, které přepravovali zprávy na dlouhé
vzdálenosti. (lístky koky) - kokáda

- V Číně žvýkali rostlinu Ephedra vulgarit, obsahovala efedrin. Umožňovala udržet člověka v
bdělosti a ostražitosti.

- Mexiko, během bojových tažení občané pili odvary z kaktusu Peyote, ta zapříčinila jejich
výbušnost a agresivitu.

2. Konec 18. století je obdobím typickým pro přechod od přírodních preparátů k syntetickým.
Bylo to způsobeno velikým rozvojem věd a technologií.
Největším vlivem na užívané preparáty měl rozvoj chemie a farmacie.
Látky se v té době užívali v lékařství. Později lidé poznali jejich účinky a vlivy na ně a tím došlo k
rozmachu zneužívání těchto látek ve sportu