Sloup Marka Aurelia na Piazza Colonna v Římě

http://cs.wikipedia.org/wiki/Marcus_Aurelius [cit. 2012-03-13]

7. Krize římského impéria (konec 2. a 3. stol.)

- vážné vnitřní i zahraniční komplikace

 Marcus Aurelius (161-180) - "filozof na trůně"

o za jeho vlády - markomanské války (166-181) - války s germánskými kmeny
(Markomani, Kvádové, Vandalové, Langobardi ...) na středním Dunaji.
o nepokoje i v jiných částech říše (Galie, severní Afrika, Egypt)
o hospodářská krize (zbídačování kolónů, růst pozemků ležících ladem, války brání obchodu, brzdí
rozvoj řemesel, neutěšená finanční situace) => Marcus Aurelius v pohraničních oblastech usazuje
zajaté Germány (kolóni)
o zemřel během tažení proti Germánům ve vojenském táboře Vindobona (dnešní Vídeň)

Jezdecká socha
Marca Aurelia
na Kapitolu
http://cs.wikipedia.org/wiki/
Soubor:Marek_Aureliusz_K
apitol.jpg [cit. 2012-03-13]

 Commodus (180-192) - syn Marca Aurelia

o na Dunaji uzavřel co nejrychleji přijatelný mír (Římané se zřekli dalších výbojů na
středním Dunaji)
o povahou - pravý opak svého otce, nadšený obdivovatel gladiátorských her, toužil
vystupovat v aréně (pokládal se za vtělení Herkula), rozmařilý, krutý, nezajímá se
o státní problémy
o nespokojenost s jeho vládou vyvrcholila spiknutím → Commodus byl zabit

→ boj o moc, během něhož se vystřídalo několik císařů

 Septimius Severus (193-211) - vojenský velitel, kterého nastolily na trůn legie, Commodus jako Herkules
http://www.bible-
pocházel ze severní Afriky → dynastie Severovců history.com/past/commodus_as_hercu
les.html [cit. 2012-03-13]
o energický panovník, v popředí jeho pozornosti byla armáda
o snaží se posílit císařskou administrativu
o na přechodnou dobu byly překonány následky hospodářské a zahraničněpolitické krize

 Za jeho nástupců - znovu propuká krize:

o agrární krize, velké výdaje na armádu, na císařský dvůr ... → úpadek měny, zpomalení rozvoje
řemeslné výroby, omezení obchodu (hospodářská krize)
o anarchie (boj o moc mezi armádou a císařem - spory o právo dosadit na trůn císaře), centrální císařská
moc byla značně oslabena
o římské občanství bylo uděleno všem svobodným občanům říše (Caracalla)
o problémy v okrajových částech říše, zejména na východě a v Evropě na Dunaji a na Rýně
 Aurelianus (270-275) - zásluhy o obnovu jednoty a
relativního pořádku v říši
o kolem Říma dal vybudovat nové mohutné hradby
(dodnes zachované)

 Kultura:
o krize, zejména literární tvorba – úpadek
o Monumentální stavby:
- sloup Marka Aurelia (spirálový reliéf zachycuje scény římské hradby
z římského tažení proti Markomanům a Dákům) http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2008040013 [cit. 2012-03-13]

- rozsáhlý císařský palác na Palatinu

- vítězný oblouk Septimia Severa (výjevy z tažení proti Parthům) na Římském fóru
- Caracallovy lázně

Pohled na zříceniny Caracallových lázní v roce 2009

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Thermae_of_Caracalla_Panorama.jpg [cit. 2012-03-13]

 Křesťanství:
o dále se šíří, upevňuje se církevní organizace a rozvíjí křesťanská literární tvorba (obranný charakter -
obrana proti pomluvám, snaha o získání nových přívrženců)
o i nadále je pronásledováno
o křesťanské výtvarné umění - římské katakomby (shromaždiště k bohoslužbám, útočiště v dobách
pronásledování, pohřebiště) - stěny zdobeny výjevy s biblickými motivy

Italský archeolog Giovanni Battisti de Rossi učinil roku 1849

objev, který nás vrátil o šestnáct století zpět, do doby prvních
křesťanů. Před hradbami Říma byl odhalen podzemní hřbitov,
totiž katakomby s hroby prvních papežů. Rossi věděl z literárních
pramenů, že v blízkosti cesty Via Appia se nacházel podzemní
hřbitov svatého Kalista, ve kterém bylo pochováno několik
papežů ze třetího století. Následné vykopávky de Rossiho se
setkaly s výjimečným úspěchem. Byl objeven podzemní
křesťanský Řím. Typická katakomba se skládá z bludiště
podzemních chodeb a galerií často vytesaných v několika
úrovních a spojených komorami. Tato pohřebiště se našla i v
jiných částech Itálie (Neapol, Bolzena), v Malé Asii, Egyptě,
Tunisu a na Maltě. Výraz katakomby se stal synonymem pro
křesťanská pohřebiště v Římě, jež jsou nejslavnější a
nejrozsáhlejší. Tato křesťanská pohřebiště pocházejí ze 2. století
po Kr. a jsou umístěna převážně u starověkých silnic, které se
paprskovitě rozbíhaly z města. Římské právo zakazovalo
pohřbívání uvnitř hradeb. Římané katakomby i všechna ostatní
pohřebiště považovali za posvátné místo a jen velmi zřídka
docházelo k jejich vyloupení nebo poškození. Nejznámější a
nejvíce navštěvované jsou katakomby: Kalistovy, Sebastiánovy,
Domitilly, Priscilly a Anežky.
http://umlaufoviny.com/www/nabozenstvi/kulty/archiv/katakomby/katakomby.html
[cit. 2012-03-13]
Doporučená a použitá literatura:
 POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy : Pravěk a starověk. I. vydání. Praha : SPN,
2004. 144 s. ISBN 80-7235-145-1.
 KOHOUTKOVÁ, Helena; KOMSOVÁ, Martina. Dějepis na dlani. 2. vydání. Olomouc : Rubico, 2007. 256 s. ISBN 80-7346-
065-3.
 SOUČEK, Jan. Dějiny pravěku a starověku. 4. vydání. Praha : SPL-Práce, 2002. 184 s. ISBN 80-86287-55-6.
 ČAPEK, Vratislav; PÁTEK, Jaroslav. Světové dějiny I : Dějiny lidských civilizací od pravěku do poloviny 17. století. I. vydání.
Praha : Fortuna , 1992. 176 s. ISBN 80-85298-86-4.
 ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena; SLEPIČKA, Pavel. Odmaturuj z dějepisu 1. I. vydání. Brno : Didaktis, 2006. 256 s. ISBN 80-7358-059-
4.
 MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny pravěku a starověku. I. vydání. Liberec : Dialog,
2001. 184 s. ISBN 80-86218-57-0.
 BURIAN, Jan. Cesty starověkých civilizací. I. vydání. Praha : Práce, 1973. 249 s.

Internetové zdroje:
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%BD_%C5%98%C3%ADm [cit. 2012-03-13]
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Markomansk%C3%A9_v%C3%A1lky [cit. 2012-03-13]
 http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/37009 [cit. 2012-03-13]
 http://milasko.blog.cz/0904/germani-2-od-markomanskych-valek-po-obdobi-stehovani-narodu [cit. 2012-03-13]
 http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1482 [cit. 2012-03-13]