1.

BÍLÁ NEMOC – Karel Čapek

Kapitola x sloka x jednání
Napsáno v roce 1937
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU
I. Část
 Zasazení výňatku do kontextu díla
 Téma a motiv
o Karel Čapek varuje před nebezpečím (nastupujícího) fašismu a nacismu. Nemoc
má symbolický význam – nemoc: nacismus, nemoc mysli; bílá: čistota rasy; bílá
skvrna: hluboký rozvrat bílé rasy, který Čapek viděl v násilnických metodách a
touze po světovládě. Nutí čtenáře přemýšlet nad úpadkem společnosti. Největším
nebezpečím pro lidskou společnost je slepé následování davu, nahrazení vlastních
názorů názory fanatiků.
o Konflikt ideálů demokracie a diktatury. Konflikt hlavního hrdiny a společnosti.
Čapek chtěl varovat před nesmyslností války.
o Největší paradox díla: Galén přesvědčí Maršála, ale poté je ušlapán těmi, za které
bojoval. Končí otevřeně s otázkou: Uvědomí si národ, že je celý nemocen, že jeho
vlastní smýšlení je ona bílá nemoc, nebo bude pokračovat ve válce, než všichni
pomřou?
o Motiv: např. růže, zbraň, oblaka, nenávist, válka, nemoc …
o Téma: hlavním tématem je epidemie bílé nemoci, na kterou se nedaří najít lék.
Není skutečnou tělesnou nemocí, ale symbolicky znázorňuje „nakaženou“ mysl.
Téma války. Jeden člověk nemůže nic proti davu lidí.
 Časoprostor
o Čas: autorova současnost, Čapek má narážky na soudobé poměry před 2. sv.
válkou, krátce po r. 1923, zřejmě 30. léta 20. st.
o Prostor: v Bílé nemoci není přesně specifikované místo. Vymyšlená země (není
nějak blíže určena). Střídají se zde jen různá prostředí (klinika, maršálova
kancelář, Galénova ordinace, pokoj rodiny, čekárna před Galénovou ordinací…)
 Myšlenka:
o Poukázat na nesmyslnost války. Dílo bojuje proti fašismu, který ještě nepropukl v
plné podobě. Dílo je nadčasové, bylo napsáno ještě před podepsáním mnichovské
dohody.
Bílá nemoc vypráví o nevyléčitelné nemoci, na níž se nedaří objevit lék. Nemoc zde
ale nepředstavuje nemoc v pravém slova smyslu, má význam pouze symbolický.
Odehrává se neznámo kde a neznámo kdy.
Dílo má ukázat i na to, že jeden člověk nezmůže nic proti (zfanatizovanému) davu
lidí.
o

 Maršálova země: nacistické Německo

 Malá země, proti které se válčí: Československo
 Bílá nemoc: úpadek společnosti, manipulace s lidmi
 Galénova smrt: potrestání Galéna za porušení Hippokratovy přísahy
 Kompoziční výstavba
o Divadelní hra o 3 jednáních (6 obrazů, 6 obrazů, 3 obrazy) a předmluvě, ve které
autor seznamuje s důvodem napsání díla
o Kompozice je chronologická
o Popisné pasáže před obrazem jsou psány kurzívou v textu v závorkách, jsou velice
krátké a občas se objevují věty jednočlenné. Děj má dobře vykonstruovanou
zápletku a tragický konec.
 Literární druh a žánr
o Druh: protiválečné drama s prvky alegorie
o Žánr: tragédie (dramatická divadelní hra se špatným koncem)
o

II. Část
 Vypravěč – jde o drama, dialogy postav a scénické poznámky
 Postava
o DOKTOR GALÉN: přezdívka Doktor Dětina, mladý lékař, vynálezce léku proti
bílé nemoci; vynucuje si celosvětový mír; nehledí na osobní prospěch, brání
zájmy chudších vrstev; neústupný, neprůbojný, nerozhodný, nehrdinský, naivní,
laskavý
 je přesvědčený pacifista (člověk bránící mír a vystupující proti válce),
klidný, rozvážný lékař - bere své povolání jako poslání. Prošel válečnou
zkušeností a stal se z něho silný odpůrce války - jako lékař vidí především
utrpení raněných, bolest, umírání a smrt. Je ve svém přesvědčení, že je
válka zlo, neústupný (odmítne léčit barona Krüga a později maršála -
pokud nepřistoupí na jeho podmínky). Politicky je naivní - nerozpozná
ničivou sílu manipulace a davové psychózy.
 (Galénos byl slavný antický lékař) - na jeho postavě je patrný působivý protiklad
mezi nenápadnou skromností až rozpačitostí na jedné straně a mimořádnou
důsledností i neústupností na straně druhé. Je to nepatetický, prostý, skrznaskrz civilní
hrdina, který se obejde bez sentimentality i velkých gest, hrdina rozměru všedního
dne. Lék proti bílé nemoci je ochoten dát pouze těm zemím, které se zřeknou
útočných válek. Považuje za svou přirozenou povinnost lékaře bránit lidský život a
mír. Odmítá proto léčit nejen barona Kruga, ale i matku, skromnou a jistě hodnou
ženu účetního zbrojařských podniku. Dalo by se říci, ze se tím prohřešuje proti
lékařské etiketě, že násilně, třeba i za cenu lidského života, prosazuje svou
myšlenku. Může však s klidem plnit svou práci a vystavit lidstvo hrůzám války?
 je šlechetný Řek, který je proti válce. Je to mladý nadějný lékař, jenž jako
jediný dokáže vynalézt látku proti bílé nemoci. Dříve zažil válku a zabíjení, a
proto jde o velmi silnou osobnost. Uvědomuje si, že má v ruce silnou zbraň, a
tak se rozhodne, že se s její pomocí pokusí nastolit světový mír. Je velmi
laskavý a hodný člověk, někdy vypadá až naivně, že se snaží nastolit sám
světový mír, avšak je velmi statečný - například při odporování maršálovi i
 pod hrozbou vězení nebo při cestě za maršálem rozbouřeným davem, kdy on
byl jediný proti válce a kolem něho byli všichni stoupenci války.
o Dvorní rada/prof. dr. Sigelius: doktor, který nechá léčit Galéna ve své nemocnici,
složení léku mu není známo, panovačný, krutý, nekompromisní, snaží se najít lék.
Zdraví pacientů není prioritou.
o Maršál: klasický diktátor (předobrazem A. Hitler), odmítá neposlušnost, válka je
pro něj povinností, ani smrt přítele není překážkou; zlomí ho teprve nákaza bílou
nemocí. Neústupný, zbabělý, nelidský, bezohledný, zlý, krutý, panovačný, touží
po moci.
 Protipólem doktora Galéna je maršál - prototyp válečného fanatika, který
touží ovládnout svět. Je to energický, silný, vůdčí typ - je přesvědčený o
oprávněnosti jedné rasy vládnout jiným rasám. Tomuto cíli podřizuje vše.
Je neslitovný - staré bezmocné malomocné chce zavřít do internačního
tábora. Teprve obava ze smrti změní jeho uvažování a jednání - je
ochoten v zájmu záchrany vlastního života přistoupit na Galénovy
požadavky.
 je jistě v prvé řade nositelem moci, nadvlády, násilí potlačující svobodu a úctu k
člověku. Nezdráhá se zmařit tisíce lidských životů k prosazení „vyšších“ cílů,
jimiž je podrobení sousedních zemí. Je bezohledný, ale rozhodně není zbabělý, není
mu zcela odepřena velikost, je to člověk, který žije až fanatickou vírou ve svoje
poslání a dokáže strhnou i ostatní (podobnost ne náhodná s fašismem a jeho hlavním
protagonistou Adolfem Hitlerem). Nemá úzce osobní, sobecké pohnutky, obětuje
svého jediného přítele Kruga a je schopen bez váhání obětovat i sebe. Když se však
dovídá, že sám má bílou nemoc, ocitá se v neřešitelné situaci: bez jeho vedení
nebude možné ve válce pokračovat a nebude tak naplněno „poslání“, které je
jediným smyslem jeho života. A tehdy pocítí také otřásající strach ze smrti, stejně
jako všichni ostatní lidé. Rozhodne se nakonec pro mír: „Bůh chce, abych dělal
mír... To by bylo ohromné vítězství, že ? Dělat mír: to by náš národ byl první mezi
všemi...“
o BARON KRÜG: majitel zbrojařských závodů, maršálův přítel; v zásadě souhlasí
s válčením, není zfanatizovaný, nepovažuje válku za vyšší poslání. Avšak
spolupracuje s Maršálem a stejně touží po úspěchu, moci a slávě. Také onemocní
bílou nemocí.
 ředitel výrobny zbraní, je jediný přítel maršála. Je velice podobný
maršálovi, touží po moci, slávě a nadvládě. Uvnitř to jsou však jen zbabělé
trosky, které po onemocnění bílou nemocí myslí jen na to, jak by zachránili
sami sebe, a proto naslibují, co se dá. Avšak Galén chce mír a na ten ani
jeden z nich nechce přistoupit. Krüg se nakonec zastřelí, a tak nechá
poslaní na samotném maršálovi. Maršál, který je bezcitný a který vede
svůj národ zaslepeně do války, však onemocní také, a proto je schopen i
podepsat mír za cenu svého života, vyléčen však nebude...
o Další postavy: maršálova dcera, matka, syn, malomocní, zdravotníci…
 Vyprávěcí způsoby
o Přímá řeč

 Typy promluv
o Střídají se dialogy a monology
o Také se objevuje aposiopese, znázorněno třemi tečkami – přerušení uprostřed věty

III. Část
 Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
 o Promluvy postav psány spisovným jazykem, míra hovorovosti závisí na
společenské vrstvě postavy. Způsob vyjadřování pomáhá dotvářet charaktery, Galén
často přerušuje své výpovědi nebo je přerušen jinými. Používá slovní vycpávky
(že ano). Maršál mluví rozhodně, ale často frázovitě (Nebyli by to první mrtví na
mé cestě.)
o živé dialogy – psáno jako divadelní hra (drama), není zde velké množství
charakteristiky postav (vlastnosti známé z jejich promluv), fantastický motiv,
metafory, spisovný jazyk, latinská označení pro nemoci Morbus Tshengi),
anglické a německé fráze, krátké scénické poznámky (popisují, co člověk v dané
chvíli dělá) a bohatá slovní zásoba. Budete hledat výrazy v maturitní ukázce. Musíte
řečené jazykové prostředky doložit na textu.
o Čapkův jazyk čerpá z vrstvy spisovných prostředků - jeho působivost je v obsahu
slov, která autor volí. Přesvědčivé jsou dogmatické, štvavé promluvy Maršála i
promyšlené protiválečné výroky Galéna, které se opírají o lidskou soudnost a
moudrost. Jeho jazyk je čtenáři srozumitelný a pochopitelný - bez složitých
metafor. Jeho výrazivo je bohaté a obratné (Čapek psal obrovské množství
literárních i publicistických textů)

 Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT

 Kontext autorovy tvorby

Okolnosti vzniku díla:

 Čapek jako novinář sledoval se vzrůstajícím nepokojem a úzkostí politické dění v Evropě
v první polovině 30. let. Velmi brzy rozpoznal skutečné nebezpečí fašistického hnutí a
režimů a rozhodl se na toto nebezpečí reagovat nejen články, ale i umělecky - jeho hra Bílá
nemoc je právě touto reakcí na dění v Německu - nástup Adolfa Hitlera a fašistů k moci.

 Hra konkrétně reaguje na hrozbu války a varuje před nastolením a nadvládou fašismu a s
ním spojeným "vylidšťováním", nenávistí. Reaguje a varuje před nebezpečím, které pro
Evropu znamená Hitlerovo Německo.
 Karel Čapek toto dílo sepsal 20 měsíců před podepsáním mnichovské dohody. Bílá nemoc je
protiválečné a protifašistické dílo, které upozorňuje na nesmyslnost válčení.
 Dílo reaguje na slabost jednotlivce proti celému davu - jednotlivec nikdy nedokáže uspět
před davem, konkrétně ukazuje na nenávist vůči jiným rasám v Hitlerově Německu.

 Literární/ obecně kulturní kontext

Dílo vzniklo v období před 2. světovou válkou před nástupem fašismu. Má před nástupem
fašismu varovat.

Karla Čapka řadíme do ČESKÉ MEZIVÁLEČNÉ PRÓZY 1. POL. 20. STOLETÍ. Je představitel
HUMANISTICKÉ DEMOKRATICKÉ literatury: DEMOKRATICKÉHO PROUDU – důraz je
kladen na poznávací stránku díla, členění literatury, vznik nových uměleckých proudů.
(Klub demokratický, skupina literátů kolem lidových novin – GENERACE PRAGMATIKŮ (autoři
demokratického proudu byli tzv. pragmatisté. PRAGMATISMUS je filozofický směr 20. století v
USA, kritériem pravdy je užitečnost, skutečnost a zkušenosti).
V tomto díle se zaměřuje na konflikt ideálů demokracie a diktatury, konflikt jedince a společnosti.
Autoři, kteří tvořili ve stejné době: KAREL POLÁČEK, EDUARD BASS (KLAPZUBOVA
JEDENÁCTKA), JAROSLAV HAŠEK, VLADISLAV VANČURA, IVAN OLBRACHT.

Karel Čapek
 narodil se roku 1890 ve Svatoňovicích, měl bratra Josefa a sestru Helenu (ta potom napsala
knihu o svých dvou bratrech „Moji milí bratři“)

 jeden z nejvýznamnějších spisovatelů české literatury první poloviny 20. století (české
meziválečné prózy)
 byl především prozaikem, žurnalistou, dramatikem a překladatelem, klíčová osobnost
vědeckofantastického a utopistického románu 20. století
 významná byla jeho práce v novinách Národní listy a Lidové noviny
 již za svého života se proslavil svým dílem v zahraničí a byl nominován na Nobelovu cenu za
literaturu
 měl rozsáhlé znalosti a vzdělání, hovořil několika jazyky
 založil pražskou pobočku mezinárodního PEN klubu a stal se jejím předsedou
 aktivně vystupoval proti fašismu
 po mnichovské dohodě odmítl z vlasteneckých důvodů emigrovat, krátce nato umřel po
nedlouhé nemoci o vánocích 1938
 jeho dílo zahrnuje více než 50 svazků

 vystudoval filozofii a začal psát do Lidových novin spolu s bratrem Josefem, jako novinář
vytvořil útvar známý jako sloupek (je kratší než fejeton a bývá otiskován na okraji novin a
bývá odlišen písmem, bývá psán např. kurzívou)
 V oblasti filozofie se stal Karel Čapek TVŮRCEM EVROPSKÉ VARIANTY
PRAGMATIZMU (pragmatizmus tvrdí, že pravdivé je to, co je užitečné a co se prosadí
ve společnosti svými praktickými důsledky) => pragmatizmus, čili filozofie praktického
života
 jeho próza i dramata paří mezi vrcholné české autory
 zajímal se o fotografování, etnickou hudbu a cizí kultury
 záliba v cestování, práci na zahradě (Zahradníkův rok), vtah ke zvířatům; bratr Josef Čapek –
malíř, spoluautor několika děl (Zářivé hlubiny, Krakonošova zahrada, Lásky hra osudná atd.)
 předsedou Československého svazu spisovatelů
 uvědomoval si nebezpečí fašismu a upozorňoval na ně ve svém díle
 podepsání Mnichovské dohody pak bral jako národní i osobní tragédii

 Další dramata: R.U.R., Ze života hmyzu, Matka

 Další díla: Továrna na absolutno, Krakatit, Povídky z jedné a druhé kapsy, Anglické listy,
Italské listy
 Povídky:
o Boží muka
o Trapné povídky
o Povídky z jedné kapsy
o Povídky z druhé kapsy
 Romány:
 o Továrna na absolutno
o Krakatit
o Válka s mloky
o První parta
o Život a dílo skladatele Foltýna – nedokončený
 Trilogie:
o Hordubal
o Povětroň
o Obyčejný život
 Cestopisné fejetony
o Italské listy
o Anglické listy
o Výlet do Španěl
o Obrázky z Holandska
o Cesta na sever
 Hry
o Loupežník
o RUR
o Ze života hmyzu
 Dramata
o Věc Makropulos
o Bílá nemoc
o Matka
 Tvorba pro děti
o Dášenka, čili život štěněte
o Devatero pohádek
 Překlady
o Francouzská poezie moderní doby

Zařazení díla do kontextu a další autoři:

 ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA, 20. – 30. LÉTA 20. STOLETÍ

 Reakce na 1. světovou válku – rozpad Rakousko-Uherska, vznik ČSR
 Vznik KSČ – 1921, 1929 – 1931 hospodářská krize, začátek 30. let – vznik fašistických
diktatur, protiválečná próza
 Další autoři:
o Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka
o Jaromír John: povídkový soubor Večery na slamníku, Zbloudilý syn
o Rudolf Medek: Zborov, Anabáze
o Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce, Kulhavý poutník

Literární/ obecně kulturní kontext

 Představitel HUMANISTICKÉ DEMOKRATICKÉ LITERATURY =
DEMOKRATICKÝ PROUD
 Meziválečná česká próza
  (na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filozofické a estetické vzdělání, především
PRAGMATISMUS A EXPRESIONISMUS, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická
revoluce, v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem)
DEMOKRATICKÝ PROUD

 Josef Čapek (1887 – 1945)

o Malíř (kubismus), básník, prozaik, dramatik
o Společné práce:
 Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, Adam stvořitel
o Vlastní práce:
 Stín kapradiny – baladická novela, dva mladíci zabili hajného, když je
přistihl při pytlačení
 Povídání o pejskovi a kočičce – pohádky
 Básně z koncentračního tábora – vzpomínání na ženu, bratra, … život na
svobodě
 Karel Poláček (1892 – 1944)
o Rychnov nad Kněžnou, soudničkář a fejetonista v Lidových novinách
o Židovský původ, zahynul roku 1944 v Osvětimi
o Považován za tvůrce sloupku (přinesl něco mezi fejeton a povídkou)
o Tvorba pro děti:
 Edudant a Francimor
 Bylo nás pět
o Humoristické knihy: Michelup a motocykl, Muži v ofsajdu
 Eduard Bass (1888 – 1946)
o Spisovatel, novinář, redaktor, herec, autor textů pro kabaret
o Klapzubova jedenáctka – moderní pohádka pro mládež
o Cirkus Humberto – jediný autorův román, hodnocen nejvýš

Děj:
V tomto protifašisticky zaměřeném dramatu autor varuje a burcuje svědomí lidstva. Upozorňuje na to,
že v boji s fašismem nelze počítat s pravidly slušnosti. Staví se bezvýhradně na stranu míru, odsuzuje
agresi, kterou připravovaly diktátorské fašistické režimy.
V jisté, blíže neurčené zemi, se rozmohla epidemie tzv. bílé nemoci. Jde pravděpodobně o jakousi
formu malomocenství, která se projevuje bílými skvrnami na kůži. Šíří se dotykem a ze začátku
pouze mezi chudými a starými lidmi. Zemi ovládá diktátor Maršál, který se připravuje na
výbojnou válku proti menšímu sousednímu státu. V tom mu pomáhá vlastník zbrojovek baron
Krüg. Mladému doktorovi Galénovi se mezitím podaří najít lék proti bílé nemoci, léčí jen chudé
lidi, kteří nemají moc ani vliv. Těm vlivnější Galén lék vydat odmítá. Když onemocní baron
Krüg, zavolá Galéna, aby ho vyléčil. Ten mu dává podmínku – musí okamžitě zastavit zbrojení,
jinak mu lék nebude vydán. Krüg žádá Maršála, aby uzavřel mír, ten však nehodlá se zbrojením
přestat a Krüg ze zoufalství spáchá sebevraždu. Po jeho smrti začíná útok na sousední zemi.
Avšak také Maršál na sobě zpozoruje bílou skvrnu. Maršálova dcera pozve Galéna, aby Maršála
vyléčil, ten má ale stále stejnou podmínku – Maršál musí uzavřít mír. Teprve na naléhání své
dcery a mladého Krüga, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku pro poskytnutí
léku. Dá zavolat Galéna, ale ten se před Maršálovým palácem střetne se skandujícím davem, a
protože se snaží odporovat jejich provolávání hesla: „Ať žije Maršál, ať žije válka!“ je on i lék
davem ušlapán. Dav v tu chvíli netuší, že tak vlastně zabili oslavovaného vůdce. Navíc na závěr
vypuká válka.

Děj hry se odehrává v nejmenované zemi, celý svět zachvátila epidemie bílé nemoci. Hynou
statisíce lidí, lékaři jsou bezmocní. - neznají příčinu nemoci. Nemoc postihuje starší lidi -
základním příznakem je bílá skvrna, která se objeví na hrudi.
Lék však nachází neznámý doktor Galén a úspěšně jej vyzkouší na chudých nemocných na
klinice. Metodu léčení nechce nikomu prozradit, klade si podmínku, že lék dá tomu státu, který
bude udržovat mír a nepovede války. Jeho požadavky jsou odmítnuty, protože v jeho zemi vládne
vojenská fašistická diktatura, jejíž nejvyšší představitel, Maršál, chce bez vypovězení války
přepadnout sousední stát.
Onemocní pravá ruka Maršála - baron Krüg, který mu vede zbrojní průmysl. Doktor Galén ho
odmítá léčit, pokud nesplní jeho podmínku - vyhlásit věčný mír. Pozná barona i v jeho nuzáckém
přestrojení podle rukou - jsou jemné, nezničené hrubou prací chudých. I přes hrozby Maršála trvá
Galén na svém. Baron Kr. spáchá sebevraždu a brzy poté objeví i Maršál na svém těle bílou
skvrnu. Galén opět opakuje svůj požadavek - Maršála bude léčit, pokud se vzdá války a násilí.
Maršál se podvoluje až tehdy, když je jeho stav vážný (naléhá i jeho dcera). Galén spěchá se svým
lékařským kufříkem za nemocným. Před Maršálovým palácem se dostává do rozvášněného,
zfanatizovaného davu, který zpracovaný a manipulovaný fašistickou propagandou hystericky
volá po válce. Když Galén odmítne provolat slávu válce a pozvedne naopak svůj hlas za mír, je
davem ušlapán a usmrcen.

Čapkovo dílo je dobrodružnou výpravou za hledáním smyslu všedního života - je to výprava,

která objevuje i v nejobyčejnějším lidském životě nekonečnou krásu a veliké možnosti. Najdeme v
něm planoucí uchvácení i tiché zamyšlení, ustavičný nepokoj i líbeznou pokojnost, závratné nadšení i
niterné odevzdání.
Jistou zemi napadla nákaza podobná malomocenství, bílá nemoc. Doktor Galén najde lék,
ale prozrazením receptury podmiňuje uzavřením míru mezi všemi zeměmi. Zde vlastně dochází ke
střetnutí dvou životních postojů, dvou nesmiřitelných stanovisek: Maršál ztělesňuje úsilí o moc a
nadvládu, zatímco doktor Galén je obráncem lidství, svobody, humanity a míru. (Tyto hodnoty Čapek
hájil celým svým dílem.) Bílou nemocí je napaden i hlavní zbrojař země baron Krug. Galén ho odmítá
léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky. Baron žádá Maršála, aby uzavřel mír, ten se mu však jen
vysměje, že to není možné. Brzy si také na těle objeví bílou skvrnu, ale ze začátku i on odmítá zrušit
zbrojení. Nakonec ho jeho dcera a mladý Krug přemluví. Doktor je však těsně před domem Maršála
davem ušlapán a jeho lék rozdupán. Tím vlastně lidé zabíjí i Maršála, kterému provolávali slávu. Celý
spor lékaře a vládce se tím stává zbytečným. Galénovi se sice podařilo přesvědčit člověka, který je
strůjcem a vůdcem válečné posedlosti, ale nakonec sám nesmyslně umírá ušlapán těmi, za jejichž
životy po celou dobu bojoval. Národ se tak žene do války, ve které už nezvítězí, a lidstvo zůstává
ohroženo tou hroznou bílou nemocí, proti níž není léku.
Galén (Galénos byl slavný antický lékař) - na jeho postavě je patrný působivý protiklad mezi
nenápadnou skromností až rozpačitostí na jedné straně a mimořádnou důsledností i neústupností na
straně druhé. Je to nepatetický, prostý, skrznaskrz civilní hrdina, který se obejde bez sentimentality i
velkých gest, hrdina rozměru všedního dne. Lék proti bílé nemoci je ochoten dát pouze těm zemím,
které se zřeknou útočných válek. Považuje za svou přirozenou povinnost lékaře bránit lidský život a
mír. Odmítá proto léčit nejen barona Kruga, ale i matku, skromnou a jistě hodnou ženu účetního
zbrojařských podniku. Dalo by se říci, ze se tím prohřešuje proti lékařské etiketě, že násilně, třeba i za
cenu lidského života, prosazuje svou myšlenku. Může však s klidem plnit svou práci a vystavit lidstvo
hruzám války?
Maršál - je jistě v prvé řade nositelem moci, nadvlády, násilí potlačující svobodu a úctu k
člověku. Nezdráhá se zmařit tisíce lidských životů k prosazení "vyšších" cílů, jimiž je podrobení
sousedních zemí. Je bezohledný, ale rozhodně není zbabělý, není mu zcela odepřena velikost, je to
člověk, který žije až fanatickou vírou ve svoje poslání a dokáže strhnout i ostatní (podobnost ne
náhodná s fašismem a jeho hlavním protagonistou Adolfem Hitlerem). Nemá úzce osobní, sobecké
pohnutky, obětuje svého jediného přítele Kruga a je schopen bez váhání obětovat i sebe. Když se však
dovídá, že sám má bílou nemoc, ocitá se v neřešitelné situaci: bez jeho vedení nebude možné ve válce
pokračovat a nebude tak naplněno "poslání", které je jediným smyslem jeho života. A tehdy pocítí také
otřásající strach ze smrti, stejně jako všichni ostatní lidé. Rozhodne se nakonec pro mír: "Bůh chce,
abych dělal mír... To by bylo ohromné vítezství, že? Dělat mír: to by náš národ byl první mezi
všemi..."
Ale je také ješte jeden Čapek: ten, který zvedá varovně svůj hlas a klade svými díly veliké
otázky, s nimiž se musí vyrovnávat společnost a lidstvo jako celek. Ten, který předvídavě upozorňuje
na osudové problémy, na nichž závisí další vývoj a snad i sama existence naší země. Ukazuje na
osobní odpovědnost každého z nás lidí za budoucnost lidského společenství.

K napsání tohoto díla jej vedla občanská válka, která vypukla ve Španělsku. Karel Čapek cítil potřebu
varovat lid před hrozbami války, a proto kromě Bílé nemoci napsal také Matku. Hlavními hrdiny
tohoto díla jsou Dr. Galén, Maršál, baron Krüg a dvorní rada Sigelius. Dr. Galén je velký humanista, je
odpůrcem války a odpor proti válce prosazuje někdy až fanaticky. Je také velmi čestný a
pravdomluvný a co je nejdůležitější pevně si stojí za svým názorem - jeho slovo vždy platí. Naopak
Maršál či baron Krüg jsou zastánci války. Jde jim hlavně o moc. Nezáleží jim na lidských životech,
vše, co dělají, je z touhy po moci.

Dr. Galén nalezne lék proti Bílé nemoci - ta se velmi rychle šíří, projevuje se bílou necitelnou skvrnou,
která se rozšiřuje po celém těle. Nemoc je malomocenství, které se v závěrečné fázi projevuje
odpadáváním částí těla a velkým zápachem a končí smrtí. Dr. Galén přichází na kliniku, kde chce lidi
nemocné Bílou (Čengovou) nemocí léčit. Dvorní rada Sigelius mu přiděluje pokoj č. 13, kde jsou
velmi chudí lidé nemocní touto nemocí, kteří nemají na zaplacení léčby. Dr. Galén dává slib, že
nebude léčit žádné soukromé pacienty, ale jen lidi z pokoje 13. Svůj lék nechce nikomu prozradit -
udělal by to jen za podmínky, že by bylo dosaženou trvalého míru. Jeho léčba má velké úspěchy, a
proto se na kliniku jezdí dívat novináři a jiní významní lidé (např. Maršál), kteří ale blahopřejí
Sigeliovi, který si úspěch přivlastnil. Bílou nemocí onemocní také velitel zbrojařských závodů baron
Krüg. Jde za Galénem, ale ten jej nechce léčit. Udělal by to jen za podmínky, že by baron přestal
zbrojit. Baron odmítá. Jde Maršálovi (hlavnímu diktátorovi země) sdělit, kolik už bylo vyrobenou
zbraní a při té příležitosti se mu svěřuje, že onemocněl Bílou nemocí. Říká mu taky, že začal uvažovat
nad Galénovou podmínkou, ale Maršál mu striktně nakazuje, že má ještě zvýšit zbrojení. Protože má
ale Maršál barona rád, pozve si Galéna, kterému nabídne soukromou kliniku za to, že barona vyléčí.
Galén opět vyrukuje se svou podmínkou, naštěstí pro Maršála mu během rozmluvy přijde telefonát, že
se baron Krüg zastřelil. Galén se vrací ke svým chudým nemocným a Maršál zatím rozpoutává velkou
válku. Když mluví před zfanatizovaným davem a klepe se přitom do hrudi, zjistí, že nic necítí. Posléze
objevuje obrovskou bílou skvrnu na své hrudi. Jeho dcera a mladý Krüg (syn zesnulého barona)
zavolají Sigelia, který Maršálovi sděluje, že mu zbývá jen 6 týdnů života a jediný, kdo mu může
pomoci, je Galén. Ihned tedy volají Galéna, který chce přijet jen pod podmínkou, že Maršál ukončí
válku. Jeho dceři a mladému Krügovi se ho nakonec podaří přesvědčit a Galén jede k Maršálovi. Je ale
ušlapán zfanatizovaným davem a jeho lék je zničen.

Názor:

Konec hry mě velmi překvapil. Až skoro do konce se zdálo, že bude uzavřen mír, že Galén maršála
uzdraví z bíle nemoci a že vše dopadne, jak by mělo. Jiný konec jsem opravdu nečekal.

I přes odlišný konec, než by se očekávalo, je zde opět poznat, na co Čapek naráží a že příběh končí
otevřeně s otázkou, zda si národ uvědomí, že je celý nemocen a je naprosto ovlivněn bílou nemocí,
anebo bude pokračovat ve válce do té doby, než všichni budou buď pozabíjeni, nebo umřou.

ANALÝZA NEUMĚLECKÉHO TEXTU

I. Část
 Souvislost mezi výňatky
 Hlavní myšlenka textu
 Komunikační situace (např. účel, adresát)

II. Část
 Funkční styl
 Slohový postup
 Slohový útvar
 Kompoziční výstavba výňatku
 Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku