FAQ Liberalismus

1. Co je to liberalismus?

Liberalismus je široká politická ideologie, kterou charakterizuje důraz na

individuální svobodu, autonomní morální hodnotu jedince a
odpovědnost člověka vůči sobě sama. Požadovanou svobodu zajišťují
nezpochybnitelná občanská a politická práva (svoboda slova, vyznání a
shromažďování, rovnost před zákonem, aktivní a pasivní volební právo
atd.), která náleží každému občanu nezávisle na jeho pohlaví, rase či
sociálním statusu.

2. Jaký je vztah mezi liberální demokracií a liberalismem?

Dva pojmy, které k sobě mají blízko, ale zdaleka nejsou to samé. Liberální
demokracie je specifická forma demokracie. Taková, která svým občanům
zaručuje nezpochybnitelná práva a kterou charakterizují volení vládní
úředníci, svobodné a pravidelné volby, všeobecné volební právo, právo
ucházet se o úřad, svoboda projevu, právo na alternativní informace a
svoboda sdružování.

Pojem liberalismus pak označuje ideologii, tj. systematizovanou

politickou doktrínu tvořenou komplexem teorií o člověku a společnosti,
která se pokouší nejen vysvětlit reálný svět, ale také ho změnit.

3. Je hnutí ANO liberální stranou?

Hnutí ANO je liberální strana zejména v Evropském parlamentu, kde je

součástí evropské frakce Obnovy Evropy.

V národní politice je ANO širokospektrálním hnutím, které kombinuje

liberální politické i ekonomické fundamenty s konzervativními postoji,
technokratismem, developmentarismem, neobatismem a sociálně-
demokratickými prvky, jako jsou sociální citlivost vůči ohroženým
:
 skupinám či politika aktivního přerozdělování.

Jde například o homogenizaci podnikatelského prostředí, boj proti

korupci či oddělení státu od církve, důraz na nízké zdanění a nízké
zadlužení, zmenšování a racionalizace státní správy, odstraňování
daňových výjimek či boj proti bariérám přeshraniční obchodní výměny.

4. Jaké jsou další liberální strany v České republice?

Liberálním uskupením jsou Piráti (sociální liberalismus s důrazem na

rovnost šancí a osobní svobodu), následuje ODS (primárně
neoliberalismus doplněný hodnotovým konzervatismem), TOP 09
(neoliberalismus a prvky politického liberalismu) a částečně STAN (prvky
ekonomického i politického liberalismu). Trikolóra vykazuje
ekonomických otázkách neoliberální tendence, jinak je přísně
konzervativní. Z mimoparlamentních stran Zelení (environmentalismus
kombinovaný se sociálním liberalismem) a Svobodní (ekonomický
ultraliberalismus až anarchokapitalismus).

5. Jaké jsou liberální politické strany ve světě?

Vzhledem k dlouhému vývoji liberalismu získal v různých částech světa

odlišné konotace. Liberální ideologie se zjednodušeně projevuje
v politicko-kulturním (osa liberalismus-konzervatismus) a ekonomickém
rozměru (osa liberalismus-socialismus). V USA je v liberalismus chápán
jako spíše levicová politická orientace, tj. sociální liberalismus a jeho
hlavním představitelem je Democratic Party, v Evropě je to např.
nizozemští Democraten 66. V Evropě, zejm. ve Velké Británii, je
prosazován ekonomický rozměr liberalismu s důrazem na středovou
individualistickou politiku, osobní svobody a liberální ekonomické
postupy (typicky britští Liberal Democrats, německá Freie
Demokratische Partei či švédská Liberalerna).

6. Jak se liberálové staví k evropské integraci?

:
 Liberálové jednoznačně podporují evropskou spolupráci, ale uvědomují si
limity současné podoby Evropské unie, proto se sdružují v evropské frakci
Obnova Evropy, která je se 98 europoslanci třetím nejsilnějším uskupení.
Spíše než k federalistickému podjetí se kloní k posílení ekonomické
spolupráce, dobudování společného evropského trhu a odstraňování
obchodních bariér. V evropské politice zdůrazňují vládu práva a odmítají
autoritářské tendence v jednotlivých členských zemích. V posledních
letech se OE přihlásila k environmentální a udržitelné politice a
závazkům vyplývající z Pařížské dohody.

7. Rovnost nebo svoboda?

Klasický liberalismus chápe svobodu a rovnost jako základní stavební

kameny svobodné společnosti. Nicméně rovnost je přísně omezena na
veřejnou sféru, kdy jednotliví občané identická stejná práva a povinnosti.
Naopak nerovnosti v ekonomických, kulturních či jiných sférách považují
za přirozené, jelikož jsou právě důsledkem svobody. Liberálům je tudíž
cizí koncept skupinových sociálních práv vycházející z marxismu.

Současný liberalismus je více dostředivý v otázce konfliktu svobody a

rovnosti. Svobodu a rovnost chápe jako podpírající se principy, které spolu
s třetím prvkem – pospolitostí – tvoří základ etického individualismu,
čímž vzniká propojení individuální svobody, řádu, umírněnosti s
prospěchem celé společnosti.

8. Jsou multikulturalismus, podpora menšin, pozitivní diskriminace

či podpora migrace součástí liberalismu?

Bytostný individualismus liberální ideologie neumožňuje definovat

člověka na základě jeho vnějších diferenčních znaků (etnicita, národnost
či rasa). Ačkoliv některé liberální strany (zejm. vyznávající sociální
liberalismus jako Democratic Party v USA či čeští Piráti) integrovaly výše
uvedené prvky do svých programů, nemají s liberalismem mnoho
společného. Svoboda jedince je odvozena od občanství a vztahu
:
 svobodného individua s ostatními a státem, nikoliv dle subjektivního
řazení obyvatelstva do určitých skupin.

9. Je vlastenectví a patriotismus v rozporu s liberalismem?

Nikoliv. Současný boj proti „nacionalismu“ má marxistické kořeny a

nesouvisí s liberální ideologií. Liberalismus chápe stát jako nutné, ale
potřebné zlo. Jeho existence je nutná k tomu, aby mohla být naplňována
suverenita lidu. Národní cítění a hrdost se se svobodou jedince
nevylučuje, jelikož je osobní záležitostí každého z nás. Např. v případě
vzniku Československa národní emancipace umožnila vznik liberální a
humanistické společnosti.
: