Reálné funkce 1 / 23

Matematika
pro PEF EM, INFO, SyI

1. Reálné funkce

Barbora Batı́ková

Katedra matematiky, TF ČZU

Reálné funkce 2 / 23
Základnı́ pojmy

Definice funkce

Definice
Funkce (function) z množiny A do množiny B je množina f
uspořádaných dvojic (x, y), kde x ∈ A a y ∈ B, takových že kdykoliv
(x, y1 ) ∈ f a (x, y2 ) ∈ f , pak y1 = y2 .

A B
Reálné funkce 3 / 23
Základnı́ pojmy

Funkčnı́ obory

Úmluva
Mı́sto (x, y) ∈ f pı́šeme f (x) = y.

Definice
Definičnı́ obor (domain) funkce f z A do B je množina takových x ∈ A,
že existuje (právě jedno) y ∈ B, pro které f (x) = y. Značı́ se D(f ).

Definice
Obor hodnot (range) funkce f z A do B je množina takových y ∈ B, že
existuje (alespoň jedno) x ∈ A, pro které f (x) = y. Značı́ se H(f ).
Reálné funkce 3 / 23
Základnı́ pojmy

Funkčnı́ obory

Úmluva
Mı́sto (x, y) ∈ f pı́šeme f (x) = y.

Definice
Definičnı́ obor (domain) funkce f z A do B je množina takových x ∈ A,
že existuje (právě jedno) y ∈ B, pro které f (x) = y. Značı́ se D(f ).

Definice
Obor hodnot (range) funkce f z A do B je množina takových y ∈ B, že
existuje (alespoň jedno) x ∈ A, pro které f (x) = y. Značı́ se H(f ).
Reálné funkce 3 / 23
Základnı́ pojmy

Funkčnı́ obory

Úmluva
Mı́sto (x, y) ∈ f pı́šeme f (x) = y.

Definice
Definičnı́ obor (domain) funkce f z A do B je množina takových x ∈ A,
že existuje (právě jedno) y ∈ B, pro které f (x) = y. Značı́ se D(f ).

Definice
Obor hodnot (range) funkce f z A do B je množina takových y ∈ B, že
existuje (alespoň jedno) x ∈ A, pro které f (x) = y. Značı́ se H(f ).
Reálné funkce 4 / 23
Základnı́ pojmy

Ilustrace k definičnı́mu oboru a oboru hodnot

D(f ) H(f )
f

A B
Reálné funkce 5 / 23
Základnı́ pojmy

Reálné funkce
Definice
Reálná funkce jedné reálné
proměnné (real f. of one real
variable) je funkce z R do R.

Úmluva
Od této chvı́le funkce bude
znamenat reálná funkce
jedné reálné proměnné.

Definice
Graf (graph) funkce f je
množina bodů v rovině
o souřadnicı́ch [x, f (x)].
Reálné funkce 5 / 23
Základnı́ pojmy

Reálné funkce
Definice
Reálná funkce jedné reálné
proměnné (real f. of one real
variable) je funkce z R do R. f (x)

Úmluva
Od této chvı́le funkce bude
H(f )
znamenat reálná funkce
jedné reálné proměnné.

Definice
D(f )
Graf (graph) funkce f je
množina bodů v rovině
o souřadnicı́ch [x, f (x)].
Reálné funkce 5 / 23
Základnı́ pojmy

Reálné funkce
Definice
Reálná funkce jedné reálné
proměnné (real f. of one real
variable) je funkce z R do R.

Úmluva
Od této chvı́le funkce bude
znamenat reálná funkce
jedné reálné proměnné.

Definice
Graf (graph) funkce f je
množina bodů v rovině
o souřadnicı́ch [x, f (x)].
Reálné funkce 6 / 23
Základnı́ pojmy

Cena za telefon jakožto funkce

Úloha
V nejlevnějšı́m tarifu nabı́zı́ mobilnı́ operátor 130 volných minut za
299 Kč měsı́čně a každou dalšı́ minutu za 3,49 Kč. Určete útratu za
telefon jakožto funkci času a ceny za jeden měsı́c. Určete definičnı́ obor
a obor hodnot této funkce.
Reálné funkce 6 / 23
Základnı́ pojmy

Cena za telefon jakožto funkce

Úloha
V nejlevnějšı́m tarifu nabı́zı́ mobilnı́ operátor 130 volných minut za
299 Kč měsı́čně a každou dalšı́ minutu za 3,49 Kč. Určete útratu za
telefon jakožto funkci času a ceny za jeden měsı́c. Určete definičnı́ obor
a obor hodnot této funkce.
Reálné funkce 6 / 23
Základnı́ pojmy

Cena za telefon jakožto funkce

Úloha
V nejlevnějšı́m tarifu nabı́zı́ mobilnı́ operátor 130 volných minut za
299 Kč měsı́čně a každou dalšı́ minutu za 3,49 Kč. Určete útratu za
telefon jakožto funkci času a ceny za jeden měsı́c. Určete definičnı́ obor
a obor hodnot této funkce.

D(f ) = ⟨0, 44640⟩

Reálné funkce 6 / 23
Základnı́ pojmy

Cena za telefon jakožto funkce

Úloha
V nejlevnějšı́m tarifu nabı́zı́ mobilnı́ operátor 130 volných minut za
299 Kč měsı́čně a každou dalšı́ minutu za 3,49 Kč. Určete útratu za
telefon jakožto funkci času a ceny za jeden měsı́c. Určete definičnı́ obor
a obor hodnot této funkce.

D(f ) = ⟨0, 44640⟩

H(f ) = ⟨299; 155 638,90⟩

Reálné funkce 6 / 23
Základnı́ pojmy

Cena za telefon jakožto funkce

Úloha
V nejlevnějšı́m tarifu nabı́zı́ mobilnı́ operátor 130 volných minut za
299 Kč měsı́čně a každou dalšı́ minutu za 3,49 Kč. Určete útratu za
telefon jakožto funkci času a ceny za jeden měsı́c. Určete definičnı́ obor
a obor hodnot této funkce.

D(f ) = ⟨0, 44640⟩

H(f ) = ⟨299; 155 638,90⟩

(
299 pokud x ⩽ 130
f (x) =
299 + 3,49 · (x − 130) pokud x > 130
Reálné funkce 7 / 23
Základnı́ pojmy

Vlastnosti funkcı́

Definice
Funkce f se nazývá prostá (1-to-1, injective), pokud pro každé y ∈ H(f )
existuje právě jedno x ∈ D(f ) splňujı́cı́ f (x) = y.

Definice
Funkce f se nazývá rostoucı́ (increasing), respektive klesajı́cı́ (decreasing)
(na M ⊂ D(f )) , pokud pro každou dvojici x1 , x2 z D(f ) (z M ),
splňujı́cı́ x1 < x2 , platı́ f (x1 ) < f (x2 ), respektive f (x1 ) > f (x2 ).

Definice
Funkce f se nazývá ryze monotónnı́ (strictly monotonic), (na
M ⊂ D(f )) , je-li rostoucı́ nebo klesajı́cı́ (na M )

Fakt
Ryze monotónnı́ funkce je prostá.
Reálné funkce 7 / 23
Základnı́ pojmy

Vlastnosti funkcı́

Definice
Funkce f se nazývá prostá (1-to-1, injective), pokud pro každé y ∈ H(f )
existuje právě jedno x ∈ D(f ) splňujı́cı́ f (x) = y.

Definice
Funkce f se nazývá rostoucı́ (increasing), respektive klesajı́cı́ (decreasing)
(na M ⊂ D(f )) , pokud pro každou dvojici x1 , x2 z D(f ) (z M ),
splňujı́cı́ x1 < x2 , platı́ f (x1 ) < f (x2 ), respektive f (x1 ) > f (x2 ).

Definice
Funkce f se nazývá ryze monotónnı́ (strictly monotonic), (na
M ⊂ D(f )) , je-li rostoucı́ nebo klesajı́cı́ (na M )

Fakt
Ryze monotónnı́ funkce je prostá.
Reálné funkce 7 / 23
Základnı́ pojmy

Vlastnosti funkcı́

Definice
Funkce f se nazývá prostá (1-to-1, injective), pokud pro každé y ∈ H(f )
existuje právě jedno x ∈ D(f ) splňujı́cı́ f (x) = y.

Definice
Funkce f se nazývá rostoucı́ (increasing), respektive klesajı́cı́ (decreasing)
(na M ⊂ D(f )) , pokud pro každou dvojici x1 , x2 z D(f ) (z M ),
splňujı́cı́ x1 < x2 , platı́ f (x1 ) < f (x2 ), respektive f (x1 ) > f (x2 ).

Definice
Funkce f se nazývá ryze monotónnı́ (strictly monotonic), (na
M ⊂ D(f )) , je-li rostoucı́ nebo klesajı́cı́ (na M )

Fakt
Ryze monotónnı́ funkce je prostá.
Reálné funkce 7 / 23
Základnı́ pojmy

Vlastnosti funkcı́

Definice
Funkce f se nazývá prostá (1-to-1, injective), pokud pro každé y ∈ H(f )
existuje právě jedno x ∈ D(f ) splňujı́cı́ f (x) = y.

Definice
Funkce f se nazývá rostoucı́ (increasing), respektive klesajı́cı́ (decreasing)
(na M ⊂ D(f )) , pokud pro každou dvojici x1 , x2 z D(f ) (z M ),
splňujı́cı́ x1 < x2 , platı́ f (x1 ) < f (x2 ), respektive f (x1 ) > f (x2 ).

Definice
Funkce f se nazývá ryze monotónnı́ (strictly monotonic), (na
M ⊂ D(f )) , je-li rostoucı́ nebo klesajı́cı́ (na M )

Fakt
Ryze monotónnı́ funkce je prostá.
Reálné funkce 8 / 23
Základnı́ pojmy

Definice
Reálná funkce f se nazývá sudá (even), platı́-li f (−x) = f (x), pro každé
x ∈ D(f ).
Reálná funkce f se nazývá lichá (odd), platı́-li f (−x) = −f (x), pro
každé x ∈ D(f ).
Reálné funkce 9 / 23
Polynomiálnı́ funkce

Konstantnı́ funkce

Konstantnı́ funkce
(constant f.)

f (x) = a
D(f ) = R f (x) = 2
je sudá
nenı́ prostá
Reálné funkce 10 / 23
Polynomiálnı́ funkce

Lineárnı́ funkce

Lineárnı́ funkce
(linear f.)

f (x) = ax + b, a ̸= 0
D(f ) = R
je rostoucı́ pro a > 0,
je klesajı́cı́ pro a < 0,
je lichá pro b = 0,
−b
má jediný kořen . f (x) = 2x − 1
a
Reálné funkce 11 / 23
Polynomiálnı́ funkce

Kvadratické funkce

Kvadratická funkce
(quadratic f.)

f (x) = ax2 + bx + c, a ̸= 0
D(f ) = R
pro a > 0 je to parabola otevřená
vzhůru,
pro a < 0 je to parabola otevřená dolů,
pokud b = 0, pak se
jedná o funkci sudou,
−b
vrchol má x-ovou souřadnici ,
√ 2a
−b ± b2 − 4ac
má 0–2 kořeny .
2a
f (x) = x2 − x − 2
Reálné funkce 12 / 23
Polynomiálnı́ funkce

Polynomiálnı́ funkce
Polynom (polynomial)
f (x) = an xn + an−1 xn−1 + · · · + a2 x2 + a1 x + a0
D(f ) = R
čı́slo n se nazývá stupeň
(degree) polynomu
pokud jsou nenulové
koeficienty jen u sudých
mocnin, jedná se o sudou
funkci
pokud jsou nenulové
koeficienty jen u lichých
mocnin, jedná se o lichou
funkci

f (x) = 12 (x4 − 3x3 − x2 + 3x)

Reálné funkce 13 / 23
Mocninné funkce

Absolutnı́ hodnota

Absolutnı́ hodnota
(absolute value)

f (x) = |x|
D(f ) = R
H(f ) = ⟨0, ∞) f (x) = |x|
je sudá
je klesajı́cı́ na (−∞, 0⟩
je rostoucı́ na ⟨0, ∞)
Reálné funkce 14 / 23
Mocninné funkce

Lomené funkce

Nepřı́má úměrnost
(Inverse proportionality)

k
f (x) = = k · x−1
x 1
f (x) =
je prostá x
nenı́ klesajı́cı́ na D(f )
je klesajı́cı́ na (−∞, 0)
je klesajı́cı́ na (0, ∞)
je lichá
D(f ) = R ∖ {0} = (−∞, 0) ∪ (0, ∞)
H(f ) = R ∖ {0} = (−∞, 0) ∪ (0, ∞)
Reálné funkce 15 / 23
Mocninné funkce

Odmocniny

Druhá odmocnina
(square root)
√ 1
√
f (x) = x = x2 f (x) = x
D(f ) = ⟨0, ∞)
H(f ) = ⟨0, ∞)
je prostá
je rostoucı́
Reálné funkce 16 / 23
Exponenciely a logaritmy

Exponenciálnı́ funkce

Exponenciálnı́ funkce ax
(exponential f.)

f (x) = ax , a > 0
D(f ) = R f (x) = 2x
H(f ) = (0, ∞), pro a ̸= 1
je prostá pro a ̸= 1
je rostoucı́ pro a > 1
je klesajı́cı́ pro a < 1
Reálné funkce 16 / 23
Exponenciely a logaritmy

Exponenciálnı́ funkce

Exponenciálnı́ funkce ax
(exponential f.)

f (x) = ax , a > 0
 x
D(f ) = R 1
f (x) = = 2−x
H(f ) = (0, ∞), pro a ̸= 1 2
je prostá pro a ̸= 1
je rostoucı́ pro a > 1
je klesajı́cı́ pro a < 1
Reálné funkce 16 / 23
Exponenciely a logaritmy

Exponenciálnı́ funkce

Exponenciálnı́ funkce ax
(exponential f.) ( 12 )x 1 x
( 10 ) 10x 2x

f (x) = ax , a > 0
D(f ) = R
H(f ) = (0, ∞), pro a ̸= 1 √ x
2
je prostá pro a ̸= 1
( √12 )x
je rostoucı́ pro a > 1
je klesajı́cı́ pro a < 1 1x
Reálné funkce 17 / 23
Exponenciely a logaritmy

Eulerovo čı́slo

Exponenciálnı́ funkce ex
f (x) = ex
e =
2,7182818284590452353
602874713526624977572470
93699959574966967627724076 f (x) = ex
63035354759457138217852516642
742746639193200305992181741359662
90435729003342952605956307381323286279
434907632338298807531952510190115738341879307
02154089149934884167509244761460668082264800168477411853
42345442437107539077744992069551702761838606261331384583000752044933826560
...

Leonhard Euler
1707–1783
Reálné funkce 18 / 23
Exponenciely a logaritmy

Logaritmy
Přirozený logaritmus (natural
logarithm):
ey = x ⇔ ln x = y
D(ln x) = (0, ∞), H(ln x) = R
je rostoucı́
ln 1 = 0 y = ex
Obecně:ax = y ⇔ loga y = x.
Platı́:
loga x + loga y = loga (x · y) y = ln x
loga x − loga y = loga (x/y)
loga xb = b · loga x,
ln x
loga x = .
ln a

Dekadický logaritmus(decadic logarithm): log x = log10 x

Reálné funkce 18 / 23
Exponenciely a logaritmy

Logaritmy
Přirozený logaritmus (natural
logarithm):
ey = x ⇔ ln x = y
D(ln x) = (0, ∞), H(ln x) = R
je rostoucı́
ln 1 = 0 y = ex
Obecně:ax = y ⇔ loga y = x.
Platı́:
loga x + loga y = loga (x · y) y = ln x
loga x − loga y = loga (x/y)
loga xb = b · loga x,
ln x
loga x = .
ln a

Dekadický logaritmus(decadic logarithm): log x = log10 x

Reálné funkce 18 / 23
Exponenciely a logaritmy

Logaritmy
Přirozený logaritmus (natural
logarithm):
ey = x ⇔ ln x = y
D(ln x) = (0, ∞), H(ln x) = R
je rostoucı́
ln 1 = 0 y = ex
Obecně:ax = y ⇔ loga y = x.
Platı́:
loga x + loga y = loga (x · y) y = ln x
loga x − loga y = loga (x/y)
loga xb = b · loga x,
ln x
loga x = .
ln a

Dekadický logaritmus(decadic logarithm): log x = log10 x

Reálné funkce 19 / 23
Goniometrické funkce

Goniometrické funkce sinus a kosinus

Sinus Kosinus
(sine) (cosine)

D(f ) = R, H(f ) = ⟨−1, 1⟩ D(f ) = R, H(f ) = ⟨−1, 1⟩

je lichá funkce je sudá funkce
perioda je 2π perioda je 2π
π
kořeny jsou 0 + kπ, pro všechna kořeny jsou 2 + kπ, pro všechna
k∈Z k∈Z

y = cos x

y = sin x
Reálné funkce 20 / 23
Goniometrické funkce

Goniometrické funkce tangens a kotangens

Tangens Kotangens
(tangent) (cotangent)
sin x
tg x = cos x cotg x = cos x
sin x
D(tg(x)) = R ∖ { π2 + kπ, k ∈ Z} D(cotg(x)) = R ∖ {kπ, k ∈ Z}
H(tg(x)) = R H(cotg(x)) = R

cotg x

tg x
Reálné funkce 21 / 23
Goniometrické funkce

Počı́tánı́ s goniometrickými funkcemi

π π π π
α 0
6 4 3 2
√ √
1 2 3
sin α 0 1
2 2 2 sin(2α) = 2 sin α cos α
√ √
3 2 1 cos(2α) = cos2 α − sin2 α
cos α 1 0
2 2 2
√ 1 = cos2 α + sin2 α
3 √
tg α 0 1 3 —
3
√
√ 3
cotg α — 3 1 0
3
Reálné funkce 21 / 23
Goniometrické funkce

Počı́tánı́ s goniometrickými funkcemi

π π π π
α 0
6 4 3 2
√ √
1 2 3
sin α 0 1
2 2 2 sin(2α) = 2 sin α cos α
√ √
3 2 1 cos(2α) = cos2 α − sin2 α
cos α 1 0
2 2 2
√ 1 = cos2 α + sin2 α
3 √
tg α 0 1 3 —
3
√
√ 3
cotg α — 3 1 0
3
Reálné funkce 21 / 23
Goniometrické funkce

Počı́tánı́ s goniometrickými funkcemi

π π π π
α 0
6 4 3 2
√ √
1 2 3
sin α 0 1
2 2 2 sin(2α) = 2 sin α cos α
√ √
3 2 1 cos(2α) = cos2 α − sin2 α
cos α 1 0
2 2 2
√ 1 = cos2 α + sin2 α
3 √
tg α 0 1 3 —
3
√
√ 3
cotg α — 3 1 0
3
Reálné funkce 22 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Operace s funkcemi

Tvrzenı́
Bud’te f , g dvě reálné funkce.
pro h(x) = f (x) + g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g);
pro h(x) = f (x) · g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g);
f (x)
pro h(x) = g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g) ∖ {x; g(x) = 0}

Definice
Bud’te f , g dvě reálné funkce. Složená (composite) f ◦ g je funkce, která
každému x přiřadı́ f (g(x)).

Tvrzenı́
Bud’te f , g reálné funkce a bud’ h = f ◦ g. Pak
D(h) = {x ∈ D(g); g(x) ∈ D(f )}.
Reálné funkce 22 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Operace s funkcemi

Tvrzenı́
Bud’te f , g dvě reálné funkce.
pro h(x) = f (x) + g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g);
pro h(x) = f (x) · g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g);
f (x)
pro h(x) = g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g) ∖ {x; g(x) = 0}

Definice
Bud’te f , g dvě reálné funkce. Složená (composite) f ◦ g je funkce, která
každému x přiřadı́ f (g(x)).

Tvrzenı́
Bud’te f , g reálné funkce a bud’ h = f ◦ g. Pak
D(h) = {x ∈ D(g); g(x) ∈ D(f )}.
Reálné funkce 22 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Operace s funkcemi

Tvrzenı́
Bud’te f , g dvě reálné funkce.
pro h(x) = f (x) + g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g);
pro h(x) = f (x) · g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g);
f (x)
pro h(x) = g(x) platı́ D(h) = D(f ) ∩ D(g) ∖ {x; g(x) = 0}

Definice
Bud’te f , g dvě reálné funkce. Složená (composite) f ◦ g je funkce, která
každému x přiřadı́ f (g(x)).

Tvrzenı́
Bud’te f , g reálné funkce a bud’ h = f ◦ g. Pak
D(h) = {x ∈ D(g); g(x) ∈ D(f )}.
Reálné funkce 23 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Definičnı́ obor funkce - PODMÍNKY pro zlomek,

odmocninu, logaritmus

Pokud v předpisu funkce je výraz

a(x)
, pı́šeme podmı́nku b(x) ̸= 0,
b(x)

p p
c(x) nebo n c(x), n sudé , pı́šeme podmı́nku c(x) ≥ 0,

logz (d(x)) nebo log(d(x)) nebo ln(d(x)), pı́šeme podmı́nku d(x) > 0.
Reálné funkce 23 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Definičnı́ obor funkce - PODMÍNKY pro zlomek,

odmocninu, logaritmus

Pokud v předpisu funkce je výraz

a(x)
, pı́šeme podmı́nku b(x) ̸= 0,
b(x)

p p
c(x) nebo n c(x), n sudé , pı́šeme podmı́nku c(x) ≥ 0,

logz (d(x)) nebo log(d(x)) nebo ln(d(x)), pı́šeme podmı́nku d(x) > 0.
Reálné funkce 23 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Definičnı́ obor funkce - PODMÍNKY pro zlomek,

odmocninu, logaritmus

Pokud v předpisu funkce je výraz

a(x)
, pı́šeme podmı́nku b(x) ̸= 0,
b(x)

p p
c(x) nebo n c(x), n sudé , pı́šeme podmı́nku c(x) ≥ 0,

logz (d(x)) nebo log(d(x)) nebo ln(d(x)), pı́šeme podmı́nku d(x) > 0.
Reálné funkce 23 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Definičnı́ obor funkce - PODMÍNKY pro zlomek,

odmocninu, logaritmus

Pokud v předpisu funkce je výraz

a(x)
, pı́šeme podmı́nku b(x) ̸= 0,
b(x)

p p
c(x) nebo n c(x), n sudé , pı́šeme podmı́nku c(x) ≥ 0,

logz (d(x)) nebo log(d(x)) nebo ln(d(x)), pı́šeme podmı́nku d(x) > 0.
Reálné funkce 24 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Úloha
r
x2 − x − 6
Nalezněte definičnı́ obor funkce f (x) = .
x − x2

Řešenı́: Zkusı́me-li zadat funci

do počı́tače, vytiskne takovýto
graf:
z čehož se dá uhodnout“,
”
že definičnı́ obor asi je
⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩. To ale nenı́
výpočet. Takže znovu a pořádně.
Reálné funkce 24 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Úloha
r
x2 − x − 6
Nalezněte definičnı́ obor funkce f (x) = .
x − x2

Řešenı́: Zkusı́me-li zadat funci

do počı́tače, vytiskne takovýto
graf:
z čehož se dá uhodnout“,
”
že definičnı́ obor asi je
⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩. To ale nenı́
výpočet. Takže znovu a pořádně.
Reálné funkce 24 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Úloha
r
x2 − x − 6
Nalezněte definičnı́ obor funkce f (x) = .
x − x2

Řešenı́: Zkusı́me-li zadat funci

do počı́tače, vytiskne takovýto
graf:
z čehož se dá uhodnout“,
”
že definičnı́ obor asi je
⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩. To ale nenı́
výpočet. Takže znovu a pořádně.
Reálné funkce 25 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Řešenı́: Sepı́šeme podmı́nky

x2 − x − 6 x − x2 ̸= 0
≥0
x − x2 x(1 − x) ̸= 0
(x − 3)(x + 2)
≥0 x ̸= 0
x(1 − x)
x ̸= 1

− t+ d− d+ t−
Výsledek musı́ vyhovovat všem
−2 0 1 3 podmı́nkám.

D(f ) = ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩

x ∈ ⟨−2, 0) ∨ x ∈ (1, 3⟩
x ∈ ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩
Reálné funkce 25 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Řešenı́: Sepı́šeme podmı́nky

x2 − x − 6 x − x2 ̸= 0
≥0
x − x2 x(1 − x) ̸= 0
(x − 3)(x + 2)
≥0 x ̸= 0
x(1 − x)
x ̸= 1

− t+ d− d+ t−
Výsledek musı́ vyhovovat všem
−2 0 1 3 podmı́nkám.

D(f ) = ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩

x ∈ ⟨−2, 0) ∨ x ∈ (1, 3⟩
x ∈ ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩
Reálné funkce 25 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Řešenı́: Sepı́šeme podmı́nky

x2 − x − 6 x − x2 ̸= 0
≥0
x − x2 x(1 − x) ̸= 0
(x − 3)(x + 2)
≥0 x ̸= 0
x(1 − x)
x ̸= 1

− t+ d− d+ t−
Výsledek musı́ vyhovovat všem
−2 0 1 3 podmı́nkám.

D(f ) = ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩

x ∈ ⟨−2, 0) ∨ x ∈ (1, 3⟩
x ∈ ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩
Reálné funkce 25 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Řešenı́: Sepı́šeme podmı́nky

x2 − x − 6 x − x2 ̸= 0
≥0
x − x2 x(1 − x) ̸= 0
(x − 3)(x + 2)
≥0 x ̸= 0
x(1 − x)
x ̸= 1

− t+ d− d+ t−
Výsledek musı́ vyhovovat všem
−2 0 1 3 podmı́nkám.

D(f ) = ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩

x ∈ ⟨−2, 0) ∨ x ∈ (1, 3⟩
x ∈ ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩
Reálné funkce 25 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Řešenı́: Sepı́šeme podmı́nky

x2 − x − 6 x − x2 ̸= 0
≥0
x − x2 x(1 − x) ̸= 0
(x − 3)(x + 2)
≥0 x ̸= 0
x(1 − x)
x ̸= 1

− t+ d− d+ t−
Výsledek musı́ vyhovovat všem
−2 0 1 3 podmı́nkám.

D(f ) = ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩

x ∈ ⟨−2, 0) ∨ x ∈ (1, 3⟩
x ∈ ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩
Reálné funkce 25 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Řešenı́: Sepı́šeme podmı́nky

x2 − x − 6 x − x2 ̸= 0
≥0
x − x2 x(1 − x) ̸= 0
(x − 3)(x + 2)
≥0 x ̸= 0
x(1 − x)
x ̸= 1

− t+ d− d+ t−
Výsledek musı́ vyhovovat všem
−2 0 1 3 podmı́nkám.

D(f ) = ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩

x ∈ ⟨−2, 0) ∨ x ∈ (1, 3⟩
x ∈ ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩
Reálné funkce 25 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Řešenı́: Sepı́šeme podmı́nky

x2 − x − 6 x − x2 ̸= 0
≥0
x − x2 x(1 − x) ̸= 0
(x − 3)(x + 2)
≥0 x ̸= 0
x(1 − x)
x ̸= 1

− t+ d− d+ t−
Výsledek musı́ vyhovovat všem
−2 0 1 3 podmı́nkám.

D(f ) = ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩

x ∈ ⟨−2, 0) ∨ x ∈ (1, 3⟩
x ∈ ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩
Reálné funkce 25 / 23
Hledánı́ maximálnı́ho definičnı́ho oboru

Přı́klad na hledánı́ definičnı́ho oboru

Řešenı́: Sepı́šeme podmı́nky

x2 − x − 6 x − x2 ̸= 0
≥0
x − x2 x(1 − x) ̸= 0
(x − 3)(x + 2)
≥0 x ̸= 0
x(1 − x)
x ̸= 1

− t+ d− d+ t−
Výsledek musı́ vyhovovat všem
−2 0 1 3 podmı́nkám.

D(f ) = ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩

x ∈ ⟨−2, 0) ∨ x ∈ (1, 3⟩
x ∈ ⟨−2, 0) ∪ (1, 3⟩