1. Teorie všeobecné rovnováhy.

Rovnováha firmy, rovnováha

v odvětví, rovnováha na trhu,
rovnováha ve spotřebě, rovnováha
ve výrobě, výrobně-spotřební
rovnováha.
Teorie všeobecné rovnováhy
 Rovnováha = je zde rovnovážné množství nabídky a poptávky
 Dílčí rovnováha = na jednom trhu
 Všeobecná rovnováha = současná rovnováha na všech trzích (statků i VF)
 Teorie všeobecné rovnováhy byla vytvořena koncem 19. století, Léonem Walrasem pro
statický model hospodářství
o V tomto modelu probíhá výroba při daném (neměnném) množství VF
o V ekonomice působí konstantní množství nezávislých osob disponujících určitou
kapacitou VF, které nabízejí firmám, spotřebitelé maximalizují své funkce užitku při
rozpočtových omezeních…
o Statický model hospodářství:
 Neměnné potřeby spotřebitelů
 Neměnné potřeby firem
 Neměnné prostředí
 Neměnné produkty
Model všeobecné rovnováhy
 Autory modelu:
o Léon Walras
o Francis Edgeworth
o Vilfredo Pareto
 Model zobrazuje rozdělení zdrojů ve společnosti a ukazuje podmínky, za kterých je
rozdělení efektivní (rovnovážné), tzn. kde už nelze zlepšit situaci žádného subjektu, aniž by
došlo ke zhoršení situace jiného subjektu.
 Jde o koncept, grafický a algebraický model 2 spotřebitelů, 2 firem, 2 statků a 2 výrobních
faktorů.
 Předpoklady:
o 2 spotřebitelé
o 2 statky
o 2 výrobci
o 2 výrobní faktory (L, K)
o Maximalizace užitku, maximalizace zisku
o Dokonalá konkurence na obou typech trhů
  Model má ukázat podmínky, za kterých je rozdělení zdrojů efektivní
 Byl velmi užitečný jako efektivní nástroj řešení mnoha ekonomických problémů
o Pomohl např. při hledání způsobu popisu chování subjektů v podmínkách neurčitosti,
stimuloval řešení problému rozdělování, dal impulz pro vznik teorie ekonomického
blahobytu
 Užitečnost modelu všeobecné rovnováhy spočívá také v tom, že tento model ukazuje, že
prostřednictvím tržního mechanismu lze dosáhnout rovnováhy na všech trzích
o Tržní mechanismus dokáže teoreticky zařídit, že všichni spotřebitelé i producenti jsou
spokojeni:
 Dokáže navodit stav, kdy nelze zvýšit užitek žádného subjektu, aniž by se
snížil užitek jiného subjektu, resp. kdy nelze zvýšit produkci nějakého
statku, aniž by se snížila produkce jiného statku
 Model všeobecné rovnováhy tak říká, že tržní mechanismus je paretovsky
efektivní.
 Všeobecné ekonomické rovnováhy v praxi nelze dosáhnout
o I tak je model všeobecné ekonomické rovnováhy lze chápat jako významný příspěvek
k pochopení role tržního mechanismu
 Ve své podstatě je všeobecná rovnováha i nežádoucí, kvůli její statičnosti
o Stav všeobecné rovnováhy implikuje skutečnost, že není co zlepšovat a že nesmí dojít
k žádné změně
 Nesmí docházet k žádnému vývoji, pokroku či k žádným inovacím
 Toto není žádoucí! V reálném životě chceme inovovat, chceme rozvíjet své
potřeby atd.

Později byl model zjednodušen Vilfredem Pareto do zjednodušeného modelu 2*2*2*2

 2 vstupy
 2 firmy
 2 výstupy
 2 spotřebitelé

Zjednodušený model (2*2*2*2):

1. Mezní výstup (MQ‘) z každého vstupu u všech firem je stejný.
2. Mezní míra transformace produktu (MRTP) je u všech firem stejná.
3. Mezní míra technické substituce (MRTS) je u všech výstupů stejná.
4. Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC) je u všech spotřebitelů stejná.
5. Mezní užitek ze spotřeby každého statku (MU) je u všech spotřebitelů stejný.
6. Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů (MRSC) se rovná mezní míře
transformace produktu každé z firem (MRTP).
Pokud je ekonomický systém ve stavu všeobecné rovnováhy, je současně i paretovsky efektivní.

Systém je paretovsky efektivní, respektive paretovsky optimální, pokud v něm nejsou možná
paretovská zlepšení. Paretovské zlepšení je takové zlepšení, při kterém se zvýší užitek některého
spotřebitele, aniž by se snížil užitek jiného spotřebitele, resp. zlepšení, při kterém se zvýší produkce
jednoho statku, aniž by se snížila produkce jiného statku.
  MRSC = MRTP
 Nastává tehdy, je-li sklon PPF roven sklonu IC, který se PPF dotýká

Rovnováha ve výrobě
Při paretovském zlepšení ve výrobě lze zvýšit produkci nějakého statku, aniž by se snížila produkce
jiného statku, případně zvýšit produkci všech statků.

 Produkční funkce: Q = f (K,L)

 Výstup firmy je funkcí K a L
 Výstup firmy je závislou proměnnou, práce a kapitál nezávislými proměnnými
o Výše výstupu firmy závisí na velikosti K a množstvím L
 Růst jednoho VF znamená růst produkce
 Čím více jednoho faktoru, tím je větší výstup té firmy
 Zvýšíme-li L, aniž bychom přidali K, tak výstup přestává růst
 Efektivnost ve výrobě
o Zvýšení výroby X jen při snížení výroby Y

Izokvanta

o Křivka stejné kvality produkce

o Konvexní – klesající
 Sklon izokvanty je dán MRTS – mezní mírou technické substituce
 −∆ K
MRTS=
∆L
o Izokvanta nemá konstantní sklon (derivaci)
o Míra sklonu se mění
o Proměnlivá hodnota
o MRTS – v jakém poměru můžeme nahrazovat jeden VF druhým, aniž by došlo ke
změně výroby
Krabicový diagram

 Uzavřený systém, kde množství VF je omezené

 Předpoklady:
o Žádný volný K
o Není zde nezaměstnanost
 Modré izokvanty – osy standardně
orientované

Červené – převrácené

Izokvanty – objem produkce

Číslo na osách – objem vstupů

MRTS1 = MRTS2
o Izokvanty se mohou úplně míjet, Křížit či Dotýkat

Dotek izokvant: Sklon jedné = sklon druhé

X -> B, X -> A, X –> E

 paretovské Zlepšení
 X -> E – oba si polepší Smluvní křivka (CC) spojuje body doteku
o Oba se posunou na vyšší izokvantu v krabicové výroby
Všechny body doteku jsou paretovsky
 Paretovsky efektivní
efektivní.
 Body = body rovnováhy

Lidé mají tendenci se ve svobodné

Na CC se izokvanty dotýkají (společná tečna), proto: MRTS (X) = MRTS (Y) = podmínka efektivnosti
ve výrobě

Rovnováha ve spotřebě
Při paretovském zlepšení ve spotřebě lze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, aniž by se snížil užitek
jiného spotřebitele, případně lze zvýšit užitek všech spotřebitelů.

 Vycházíme z trojrozměrné užitkové funkce

 TU = f (Qx, Qy)
 Čím více X/Y se spotřebovává, tím více roste užitek

Indiferenční křivka (IC)

 Sklon IC je dán MRSC – mezní mírou substituce ve spotřebě

−∆ Y
MRSC =
∆X
Px
∆ Ix=−∆ Iy ( rozpočtové omezení ) ∆ X × Px=−∆ Y × Py Proto: MRSC=
Py
Vyjádření MRSC sklonem IC (sklonem tečny k IC)
Oba spotřebitelé se shodnou ve svých preferencích při daných cenách Px a Py.
 Růst užitku jednoho, aniž by pokles užitek druhého = paretovské zlepšení
 osa – množství jednoho a druhého statku
 i IC se mohou míjet, křížit či dotýkat se navzájem

X – není
efektivní

Paretovské
zlepšení:
 X->B
 X ->
A
 X ->
E
o O
b
a

s
  body dotyků IC = smluvní křivka CC = efektivnost ve spotřebě
 na CC se IC dotýkají (společná tečna), proto MRSC (a) = MRSC(b) = podmínka efektivnosti ve
spotřebě
 všechny body na křivce CC jsou efektivní
 všechny body jsou rovnovážné
 na jaký bod se dostaneme, mohou ovlivnit i preference uživatelů
 smluvní křivka – spojitá, ale nikoliv přímočará

Výrobně-spotřební efektivnost
Efektivnost ve výrobě (PPF) = struktura produkce

Efektivnost ve spotřebě (CC) = preference spotřebitelů

Určení množství X a Y: cenovým mechanismem – poměrem cen Px/Py  bod na PPF (není náhodný)

Spojíme PPF a krabicový graf spotřeby.

Srovnáme:

1) Sklon PPF = MRTP

2) Sklon IC (na CC) = MRTP
Podmínka v-s efektivnosti: MRTP = MRSC = Px/Py

Tím je určena:

 Struktura produkce
 Rozdělení X a Y mezi A a E