Timotej Pažitný

Významné vztahy a konstanty v chemii

Důležité konstanty
Atomová hmotnostní jednotka1 mu odpovídá jedné dvanáctině hmotnosti atomu uhlíku 126𝐶 :
1
𝑚𝑢 = 𝑚( 126𝐶 ) = 1,66. 10−27 𝑘𝑔
12
Avogadrova konstanta NA definuje jednotku 1 mol; je to počet částic obsažených ve 12 gramech uhlíku 126𝐶 :
𝑁𝐴 = 6,022. 1023 𝑚𝑜𝑙 −1
Molární objem plynu Vm udává objem, který zaujímá plyn za standardních podmínek, tedy při teplotě 273,15 K
a tlaku 101,325 kPa: 𝑉𝑚 = 22,414 𝑑𝑚3 . 𝑚𝑜𝑙 −1

Výpočty na úrovni částic

𝑛.𝐴𝑟(𝑋)
Hmotnostní zlomek prvku v molekule 𝑤 = 𝑀𝑟
[bezrozměrná; %]

𝑁 𝑉
Látkové množství n 𝑛=𝑁 𝑛 = 𝑉𝑚 [mol]
𝐴

𝑚(𝑋)
Relativní atomová hmotnost Ar 𝐴𝑟 = 𝑚𝑢
[bezrozměrná]

𝑚(𝑋)
Relativní molekulová hmotnost Mr 𝑀𝑟 = 𝑚𝑢
[bezrozměrná]
𝑚
Molární hmotnost Mm (nebo M) 𝑀𝑚 = [g.mol-1]; číselně se rovná Mr
𝑛

Roztoky
𝑚𝑋
Hmotnostní zlomek w 𝑤= [bezrozměrná; %]
𝑚⊙

𝑉
Objemový zlomek ϕ φ = 𝑉𝑋 [bezrozměrná; %]
⊙

𝑛
Látková koncentrace c 𝑐= [mol.dm-3]
𝑉
𝑚𝑋
Hmotnostní koncentrace cm 𝑐𝑚 = 𝑉⊙
[g.dm-3]

𝑚⊙
Hustota ρ 𝜌= 𝑉⊙
[g.dm-3]

Přepočty
Hmotnostní koncentrace z hustoty: 𝑐𝑚 = 𝑤𝑋 . 𝜌⊙ [g.dm-3]
𝑚
Látkové množství z hmotnosti 𝑛=𝑀 [mol]
𝑚

𝑐
Látková koncentrace z hmotnostní 𝑐 = 𝑀𝑚 [mol.dm-3]
𝑚

1
někdy taky označována u; velikost této jednotky je shodná s jednotkou Dalton (Da), využívanou např. v biochemii
 Timotej Pažitný
pH a pOH
Výpočet pH z koncentrace1 H+ 𝑝𝐻 = −log[𝐻 + ]

Výpočet pOH z koncentrace OH- 𝑝𝑂𝐻 = −log[𝑂𝐻 − ]

Součet pH a pOH 𝑝𝐻 + 𝑝𝑂𝐻 = 14

Výpočet koncentrace H+ z pH [𝐻 + ] = 10−𝑝𝐻

Výpočet koncentrace OH- z pOH [𝑂𝐻 − ] = 10−𝑝𝑂𝐻

Směšovací rovnice, ředění

Při smíchávání nebo ředění roztoků můžeme vycházet ze tří jednoduchých předpokladů:

1. Látkové množství pozorované látky se zachovává: 𝑛 = 𝑛1 + 𝑛2

2. Hmotnost pozorované látky se zachovává: 𝑚 = 𝑚1 + 𝑚2
3. Objem smíchávaných roztoků (i vody) se zachovává: 𝑉 = 𝑉1 + 𝑉2

Nejběžnější verze směšovací rovnice získáme vyjádřením n jako součinu c.V:

𝑐. 𝑉 = 𝑐1 𝑉1 + 𝑐2 𝑉2
𝑚. 𝑤 = 𝑚1 . 𝑤1 + 𝑚2 . 𝑤2
Při ředění vodou je „koncentrace druhého roztoku“ rovna nule; výsledný objem V je součtem V1 a VH2O:

𝑐. 𝑉 = 𝑐1 (𝑉1 + 𝑉𝐻2 𝑂 )

Podobnou rovnici pro ředění můžeme použít, známe-li hmotnost roztoku a hmotnostní zlomek látky:

𝑚1 . 𝑤1 = 𝑚2 . 𝑤2
𝑚1 . 𝑤1 = (𝑚1 + 𝑚𝐻2 𝑂 ). 𝑤2
Koncentrace čistého rozpouštědla = 0 (0 %) a koncentrace čisté látky = 1 (100 %)

Rovnovážná konstanta, iontový součin, součin rozpustnosti

Pro reakci 𝑎𝐴 + 𝑏𝐵 ⇌ 𝑐𝐶 + 𝑑𝐷 platí:

[𝐶]𝑐 . [𝐷]𝑑
𝐾=
[𝐴]𝑎 . [𝐵]𝑏

Pro konkrétní reakci (disociaci kyseliny octové), tj. 𝐶𝐻3 𝐶𝑂𝑂𝐻 ⇌ 𝐶𝐻3 𝐶𝑂𝑂− + 𝐻 +

Pak platí:
[𝐶𝐻3 𝐶𝑂𝑂− ]. [𝐻 + ]
𝐾𝐴 =
[𝐶𝐻3 𝐶𝑂𝑂𝐻]

Iontový součin: v některých situacích (disociace molekul vody, málo rozpustné soli) definujeme veličinu iontový součin;
jedná se o součin koncentrací iontů vzniklých disociací, umocněných na jejich stechiometrické koeficienty; pro danou
sloučeninu je (za stálých podmínek) konstantní:

Iontový součin vody2 KW: 𝐾𝑊 = [𝐻 + ]. [𝑂𝐻 − ] = 10−14 𝑚𝑜𝑙 2 . 𝑑𝑚−6

Součin rozpustnosti soli3, např. AgCl 𝐾𝑆 = [𝐴𝑔+ ]. [𝐶𝑙 − ]

1
Koncentrace udáváme v jednotkách mol/l. Hranaté závorky označují koncentraci; zápis [H +] značí to samé jako cH+.
2
Tato hodnota je pro vodní roztoky konstantní; z tohoto faktu vychází i stupnice pH a pOH.
3
Někdy se označuje i jako rovnovážná konstanta rozpustnosti.