ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY

- Stavební mechanika – teoretická mechanika aplikovaná na stavební konstrukce

ZÁKLADNÍ MATEMATICKÉ PŘEDPOKLADY

- Pythagorova věta, goniometrické funkce, trojčlenka

ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ PŘEDPOKLADY

- Zkoumáme objekty z lineárně pružného materiálu, potom platí Hookův zákon (vztah mezi zatížením a deformací je lineární)
- Materiál všech zkoumaných těles je izotropní, tzn. má ve všech směrech stejné vlastnosti
𝜎𝑛 = 𝐸𝜀
- Předpokládejme, že deformace vyvolané zatížením jsou malé (vliv deformací potom můžeme zanedbat)

- Tyto předpoklady umožňují, že můžeme účinky různých zatížení na konstrukci sčítat – princip superpozice

SÍLY A MOMENTY V ROVINĚ

PŘÍMKOVÁ SOUSTAVA SIL

- Všechny síly, které leží na jedné přímce, lze nahradit jednou výslednou silou (na místě působení v rámci přímky nezáleží)
- Výslednice – síla, kterou lze soustavu sil nahradit a která má stejný účinek
- Výslednici dvou sil vypočítáme prostřednictvím rovnoběžníku sil

ROVINNÝ SVAZEK SIL

- Skupina sil se společným působištěm
- Výslednici hledáme rozkladem jednotlivých sil na složky
𝑀 = 𝑃 ∙ 𝑝 [𝑁𝑚]
STATICKÝ MOMENT SÍLY K BODU
- Moment vyjadřuje otáčivý účinek síly kolem dané osy
- Moment se nemění, pokud se síla libovolně posunuje po svém paprsku
- Moment je kladný, otáčí-li proti směru hodinových ručiček

DVOJICE SIL 𝑀 = 𝐹 ∙ 𝑝 [𝑁𝑚]

- Dvojice rovnoběžných sil (neležících ve společném paprsku) stejné velikosti, ale opačné orientace – otáčivý účinek
- Otáčením dvojice sil se moment nemění
- Výslednice více dvojice sil je jejich algebraickým součtem
- Moment dvojice sil je stejný ke všem bodům tělesa

VARIGNONOVA VĚTA
- Výsledný moment soustavy sil k momentovému středu je roven součtu momentů těchto sil k momentovému středu a
součtu všech osamělých momentů (příklad uplatnění principu superpozice účinků zatížení)

ROVINNÁ SOUSTAVA ROVNOBĚŽNÝCH SIL

Rovinná soustava sil je v rovnováze, pokud je

algebraický součet všech sil soustavy roven nule

Pokud soustava není v rovnováze, lze ji do

rovnováhy uvést tzv. rovnovážnou silou 𝑹 ̅ = −𝑹
 NOSNÉ STAVEBNÍ KONSTRUKCE

- Nosná stavební konstrukce slouží k přenosu zatížení do podloží – horní stavba, základová konstrukce
- Typy konstrukčních prvků podle tvaru – prut, plošný prvek (stěna, deska, skořepina), masivní prvek (těleso)

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCE
- Stálé – vlastní tíha nosné konstrukce a trvalých částí objektu
- Nahodilé – užitné zatížení (např. tíha osob a zařízení, klimatické zatížení)
- Silové – osamělé, liniové, plošné a objemové síly
- Deformační – vynucená změna polohy některých částí konstrukce (poklesy, podpor, objemové změny)

IDEALIZOVANÉ ZATÍŽENÍ

Do těžiště spojitého zatížení umístíme náhradní břemeno

Výslednici rovnoměrného zatížení určíme 𝑄 = 𝑞 ∙ 𝑑 [𝑁]

1
Výslednici trojúhelníkového zatížení určíme 𝑄 = 2 ∙ 𝑞 ∙ 𝑑 [𝑁]

V případě lichoběžníkového zatížení obrazec rozdělíme na

rovnoměrné a trojúhelníkové (budeme mít dvě výslednice)

IDEALIZACE PODEPŘENÍ
- Vnější vazby – brání absolutními posunu nebo pootočení tělesa (připojením k tuhé podporové konstrukci)
o Vazby proti posunu v daném směru (posuvné a pevné klouby)
o Vazby proti pootočení v daném směru
o Vetknutí – zabránění všem posunům a pootočení

- Vnitřní vazby – brání vzájemnému posunu nebo pootočení tělesa

ZAJIŠTĚNÍ NEHYBNOSTI TĚLESA

- Nosná stavební konstrukce musí být podepřena tak, aby byla nehybná
o Podepření – připojení nosné konstrukce k dokonale nehybné podporové konstrukci
- Stupeň volnosti – stanovuje počet pravoúhlých složek posunutí nebo pootočení, které zkoumaný objekt může vykonat
- Vazby odebírají objektu stupně volnosti, těleso se může v rovině pohybovat celkem do tří směrů (v prostoru do šesti)
- K zajištění nehybnosti tělesa v rovině musíme použít tři vazby, tzn. odebrat tři stupně volnosti
- Účinky zatížení vyvolávají reakce ve vazbách (ruší účinky vnějšího zatížení), k jejichž určení slouží podmínky rovnováhy

STATICKÁ URČITOST A NEURČITOST

- Kinematická určitost – použito právě tolik vazeb, aby bylo zabráněno pohybu tělesa
o Kinematická přeurčitost – více vazeb
o Kinematická neurčitost – méně vazeb (mechanismus)
- Statická určitost – použito právě tolik vazeb, kolik je podmínek rovnováhy
o Statická neurčitost – více vazeb
o Statická přeurčitost – méně vazeb (mechanismus)
- Výjimkové případy – vazby nezajišťují nehybnost tělesa (odebrán potřebný počet stupňů, ale vazby jsou nevhodně uspořádány)

- Stupeň statické neurčitosti 𝑆𝑛 = 𝑣 − 3 + 3 × 𝑢 − 𝑘 v… počet stupňů volnosti odebraných vazbami

u… počet uzavřených částí

k… počet stupňů volnosti přidaných klouby

3… počet podmínek rovnováhy v rovině

 PODMÍNKY ROVNOVÁHY OBECNÉ ROVINNÉ SOUSTAVY SIL
- Výsledný účinek soustavy sil můžeme vyjádřit pomocí tří hodnot – obvykle pomocí výslednice sil Px a Pz a pomocí
momentu Ms, ale možno sestavit také dvě podmínky momentové a jednu silovou, nebo všechny tři momentové
- Vždy musíme mít tři nezávislé rovnice

VNITŘNÍ SÍLY
- Vnější zatížení vyvolává účinky „uvnitř“ konstrukce; vnitřní síly působí „proti“ účinkům zatížení
Pro představu nosník myšleně „rozřízneme“ (platí pro obě strany průřezu, výsledek musí být stejný)

- Normálová síla – výslednice všech osových sil působících po jedné straně zadaného průřezu
o Síla je kladná (tahová) působí-li od sledovaného průřezu
o Síla je záporná (tlaková) působí-li k sledovanému průřezu

- Posouvající síla – výslednice všech příčných sil působících po jedné straně zadaného průřezu

- Ohybový moment – výslednice momentů všech příčných sil působících po jedné straně zadaného průřezu
o Ohybový moment se považuje za kladný, pokud vyvozuje tah ve spodních vláknech nosníku
o Statický moment je vnější síla (otáčivý účinek), ohybový moment je vnitřní síla (deformační účinek)

- Konvence při vykreslování

o Kladné normálové a posouvající síly se vynášejí nahoru, záporné dolů
o Momenty se vykreslují na stranu tažených vláken

- Mezi zatížením a vnitřními silami platí tzv. diferenciální podmínky rovnováhy, z nichž jsou odvozeny
Schwedlerovy vztahy, které udávají vztah mezi vnitřními silami a vnějším spojitým zatížením
o Ohybový moment je integrací posouvající síly; Posouvající síla je integrací spojitého zatížení
- Určení polohy lokálního extrému funkce vnitřní síly
o Extrém posouvajících sil nastává v místech, kde je spojité příčné zatížení rovno nule
o Extrémní ohybový moment nastává v místech, kde je posouvající síla rovna nule nebo kde mění znaménko,
současně se zde nachází také vrchol jeho parabolického průběhu (parabola tam má vodorovnou tečnu)
- Určení stupně polynomu funkce vnitřní síly → Derivačně-integrační schéma
o Průběh ohybových momentů je vždy polynom o jeden stupeň vyšší než u posouvající sil
 PRUTOVÉ NOSNÉ KONSTRUKCE

- Nosné systémy tvořeny jedním nebo více pruty

- Podle tvaru a polohy střednice lze nosníky rozdělit na přímé (vodorovné, svislé, šikmé), lomené, zakřivené, obecného tvaru
- Prostý nosník – přímý nosník podepřený ve dvou místech na kloubových podporách, příp. na jednom konci vetknutý

LOMENÝ NOSNÍK – RÁM

- Konstrukce, jejíž střednice je rovinná lomená čára složená ze svislých a vodorovných prutů
- Staticky určitý lomený nosník se řeší shodně s nosníkem přímým
o Normálové síly se počítají v ose každého prutu
o Posouvající síly se počítají kolmo na osu každého prutu
- Pruty lomeného nosníku monoliticky (pevně) spojeny ve styčnících – hmotný bod, v němž je spojeno několik prutů
o Síly z prutu na prut se přenášejí prostřednictvím styčníku a zachovává se jejich směr i velikost
o Kontrola momentové rovnováhy ve styčníku (nesmí docházet k vzájemnému pootočení spojených prutů)
▪ Ve dvojném styčníku dochází k přenosu momentu, hodnota momentu se tzv. překlopí
▪ Suma momentů ve trojném styčníku musí vycházet nula (vždy nutno provést kontrolu)
- V obrázku lomeného nosníku čárkovaná čára představuje spodní vlákna lomeného nosníku

ŠIKMÝ NOSNÍK – ŠIKMÉ PODEPŘENÍ

- Střednice prutu odkloněna od os globálního souřadného systému
- Reakce spočítáme z podmínek rovnováhy (pozor, vodorovná reakce také může vyvolat moment)
o Pokud síly nejsou svislé, musíme je pro výpočet rozložit do směrů os x a z
- Spočtené reakce rozložíme do směrů rovnoběžných s N a V a pokračujeme obvyklým způsobem

ŠIKMÉ ZATÍŽENÍ
- Zatížení kolmé na osu prutu (např. vítr)
o Pro výpočet reakcí musíme zatížení rozložit do směrů X a Z (pro výpočet vnitřních sil není rozklad třeba)
▪ Zatížení je kolmé k ose prutu, projeví se pouze v příčné úloze
o Spočtené reakce rozložíme do směrů rovnoběžných s N a V a pokračujeme obvyklým způsobem

- Svislé zatížení na délku prutu (např. vlastní tíha střešní krytiny)

o Reakce spočítáme z podmínek rovnováhy (pro výpočet reakcí není třeba zatížení rozkládat)
o Zatížení i spočtené reakce musíme rozložit do směrů rovnoběžných s N a V pro výpočet vnitřních sil

- Zatížení na průmět (např. sníh)

𝑞∙𝐿
o Spojité zatížení musíme přepočíst na šikmé zatížení 𝑞´ = , dále postupujeme dle předchozího
𝑙´
o Tento přepočet vychází z principu zachování stejného účinku zatížení

- Výpočet náhradních břemen se provádí ze šikmé délky; vždy musí platit pravidlo, že je síla násobena kolmou vzdáleností

KLOUB
- Spojení dvou a více prutů umožňující jejich vzájemné pootáčení
- Násobnost kloubů – počet stupňů volnosti přidaných konstrukci kloubem
- Kloub nikdy nepřenáší moment, tudíž v kloubu vždy moment nulový

TÁHLO
- Prvek s klouby na koncích, obvykle tažený (tlačený se nazývá vzpěra)
- Není-li zatíženo, určují se pouze normálové síly, neboť posouvající síly a ohybové momenty jsou nulové

TROJKLOUBOVÝ RÁM
- Skládá se ze dvou rovině lomených nosníku s kloubovým spojením a podepřením dvěma pevnými podporami
o Kloub brání těmto dvěma tuhým celkům nezávisle se mezi sebou posouvat; vložením kloubu se však z konstrukce
stává pohyblivý mechanismus, proto musíme konstrukci podepřít dvěma pevnými podporami
- Pro výpočet reakcí máme šest podmínek rovnováhy; řešení obecně vede na soustavu dvou rovnic o dvou neznámých
 TROJKLOUBOVÝ RÁM S TÁHLEM
- U trojkloubového rámu vznikají vodorovné složky reakcí (tím větší, čím menší je převýšení kloubu oproti podporových bodů)
- V některých případech není vhodné (nebo ani možné) rám s kloubem podepřít dvěma pevnými podporami
- Chybějící vodorovnou vazbu nahrazuje táhlo, které zajišťuje, aby se konstrukce „nerozevřela“
- Při řešení všech vnitřních sil na rámu s táhlem nutno uvažovat vliv Nt

GERBERŮV NOSNÍK
- Staticky určitý spojitý přímý nosník s vloženými klouby
- Nosník se dělí na části nesoucí (podporující) a nesené (podporované)
- Postup výpočtu:
o Určení reakcí na oddělených nesených částech
o Zatížení nesoucí části vypočtenými reakcemi (plus původní zatížení) a výpočet reakcí nesoucích částí
- Stupeň statické neurčitosti 𝑆𝑛 = 𝑣 − 𝑘 − 3

PŘÍHRADOVÁ KONSTRUKCE – PRUTOVÁ KLOUBOVÁ SOUSTAVA

Všechny pruty spojeny ve styčnících kloubově

Zatížení působí jen ve styčnících

V prutech jsou jen osové síly

b… počet styčníku
- Stupeň statické neurčitosti 𝑆𝑛 : 2 × 𝑏 = 𝑝 + 𝑎
p… počet prutů

a… počet vnějších vazeb

STYČNÍKOVÁ METODA
- Počítáme každý styčník zvlášť
o Nejprve klasicky vypočítáme reakce vnějších vazeb
o V každém styčníku počítáme pomocí dvou rovnic - ∑ 𝐹𝑖,𝑥 = 0 a ∑ 𝐹𝑖,𝑧 = 0
- Nejprve řešíme styčníky s nejvýše dvěma neznámými silami
- Obecná styčníková metoda – sestavíme podmínky rovnováhy pro všechny styčníky a řešíme výslednou soustavu rovnic

PRŮSEČNÁ METODA (tzv. Ritterova úprava)

- Nejprve klasicky vypočítáme reakce vnějších vazeb
- Vedeme řez třemi pruty, účinek odříznuté části nahradíme příslušnými vnitřními silami
- Všechny rozříznuté pruty kromě jednoho musí mít společný průsečík
- K tomuto průsečíku sestavíme momentovou podmínku (pokud jsou dva pruty rovnoběžné, použijeme silovou podmínku)

MIMOSTYČNÍKOVÉ ZATÍŽENÍ
- Zatížení prutů mimo jeho styčníky
- Vyjmeme prut z konstrukce, vyřešíme jako prostý nosník a spočtenými reakcemi zatížíme konstrukci
 OBLOUK

- Konstrukci nahradíme náhradním nosníkem a reakce spočteme klasickým způsobem

- Počátek souřadného systému umístěn ve vrcholu nosníku, čímž jsou dány základní geometrické vztahy zakřiveného prutu
- Jelikož sklon střednice je v každém bodu jiný, mají v každém bodu jiný směr i posouvající a normálové síly
o Pro usnadnění výpočtu se zavádějí pomocné vnitřní síly na pomocném přímém nosníku
horizontální síla H a svislá síla S (princip výpočtu i znaménková konvence shodná s klasickými vnitřními silami)
- Prostřednictvím transformačních vztahů se vnitřní síly rozpočítají do směrů odpovídajících konkrétnímu místa na oblouku
- Čím více bodů spočítáme, tím lépe
- V místě působení síly budou průběhy nespojité

TĚŽIŠTĚ

- Statický střed soustavy rovnoběžných sil, které jsou vyvolány tíhou jednotlivých jednodušších částí tohoto objektu
- Předpoklad – studované objekty jsou homogenní (např. deska konstantní tloušťky, prut konstantního průřezu, jeden materiál)
- Těžiště vždy leží na ose symetrie (je-li nějaká) – čára s dvěma nebo více osami symetrie má těžiště vždy v jejich průsečíku

TĚŽIŠTĚ ROVINNÉ ČÁRY

- Celkovou délka čáry 𝒔 = ∑ 𝒔𝒊
- Vzdálenost těžiště čar (předpokládáme v polovině jejich délky) od osy x a z
- Statické momenty čar k ose x a z: 𝑺𝒙 = 𝒔 ∙ 𝒛, resp. 𝑺𝒛 = 𝒔 ∙ 𝒙
∑ 𝑺𝒙,𝒊 ∑ 𝑺𝒛,𝒊
- Vzdálenost těžiště celé čáry od osy x a z: 𝒛𝒕 = 𝒔
, resp. 𝒙𝒕 = 𝒔

TĚŽIŠTĚ ROVINNÉHO OBRAZCE

- Celková plocha obrazce 𝑨 = ∑ 𝑨𝒊 a plochy menších obrazců
- Vzdálenost těžiště jednotlivých obrazců (předpokládáme v jejich středech) od osy x a z
- Statické momenty obrazců k ose x a z: 𝑺𝒙 = 𝑨 ∙ 𝒛, resp. 𝑺𝒛 = 𝑨 ∙ 𝒙
∑ 𝑺𝒙,𝒊 ∑ 𝑺𝒛,𝒊
- Vzdálenost těžiště celé čáry od osy x a z: 𝒛𝒕 = 𝑨
, resp. 𝒙𝒕 = 𝑨

(V případě obrazce s otvorem počítáme stejně, ale otvor odečítáme)

 PRUT V PROSTORU

OBECNÁ PROSTOROVÁ SOUSTAVA SIL

PODMÍNKY ROVNOVÁHY SOUSTAVY SIL V PROSTORU

- Těleso v prostoru má celkem šest stupňů volnosti (možností pohybu)
- Vazby odebírají tělesu stupně volnosti
- Stupeň statické neurčitosti 𝑆𝑛 = 𝑣 − 6 + 6 × 𝑢 − 𝑘

VNITŘNÍ SÍLY
- Celkem tři síly a tři momenty
N … normálová síla

Vy, Vz … posouvající síly

Mx … kroutící moment

My, Mz … ohybové momenty

- Výpočet vnitřních sil

o Normálové účinky vyřešíme jako u nosníku v rovině
o Příčné zatížení rozložíme do rovin xy, xz
o Vz, My vyřešíme v rovině xz
o Vy, Mz vyřešíme v rovině xy
o Kroutící momenty vyřešíme samostatně

- Balkónový nosník – zvláštní případ prostorově zatíženého nosníku (vnitřní síly V, M, T = Mx)