Ís\ylgIT

-ua

"'.t*;;."

{l

il
tu

%i
:é

rr
 i::: lri ,Ť**;"'J}"ThŤ;%^;:]ry;'
*\t-
E'=€fl-
O--N:;CI
@=ť\-.ňÍ..
€=- .==:-t
O a -< : f l-
@ G ml'
=

+ í v -bÍ$6'
\";?+*t
.L,.o=ó16.*
'kii;
>.
='' +'
:=;**=,{š$ ?{'
c') iž -,) l>UJ)
*-
1> +>
-]
+' ý.''' i{.
4> 4> 4p 4;> +> Jž,,$}4 ?

:'i-;É.":##,ďšď###
..'. ;l.C,
'í' "H-rŤ
-o-ct---<--,{
*$ _O _O +>
+ #f>'# +';a -Č.l'..)

] +..
<-'.O4 4 č?. l*.+>" #" ,-",lffi"ffié)á'
:..-,..dJ..o**u***,..--\\;Ť'b*;..bsffjb lS,,
;H"*
+\. * t-o -..^.Ý
^u
ouo".***--^*l$ffi t
-i
\. *: \O <. -.. -;,, fi)i; .-!| ^

^'- ^
il^'-. H-.'-.-.-.
=,z) v,, =;)>

ísjs *,i-]:ď N N-u,*o."*ln,* |i- Iš?*u*

šš.!| h |j
--+F -N-l ]'L.-ť''
r.F- -{....ř?'
-.
'
. i..][.]'...

.í- .. .-i .']

,.NIN -'t.r1i.t'I-.trli
\\ , \\ \\ ,{ (Y (\
; r. 'l 'í '] ':'
-- -i ]i
 [antasy hna na hpÓlny

rpaČíooupě
pnavlÓLa pno expepty - svět
pnůvoÓce hnou

V€pZe 1.ó
eorce a

O ALTAR,2OO2
Obsah
Hospodářsfuíapolitika . . . . . .3 Strategie 50
Politika 3 Měření času a vzdálenosti 50
Království Drakonie 4 Armáda 50
Hospodářství 6 Žold 50
}ak používáme hospodářský systém 7 Pghyb a pochod 51
Hrady ......L9 Unava 51
Stavba hradu 19 Zásobování 51
Udržováníhradů 23 Vliv na hospodářství 52
Dobýváníhradů 23 Ziskáváni informací 53
Armády. .. '.26 Příprava na bitvu 53
Úvod 26 Konec bitvy 53
Rozdělení této části 26 oddíly po bitvě 54
Měřítko 26 Hrdinové 54
oddíly 27 Postavy v oddíle 54
Tvorba a popis oddílu 27 ' Určovánívlastností oddílu s hrdinou 54
Typy oddílů 32 Boj a oddíly s hrdinou 55
Změna měřítka 38 Střelba a oddíl s fudinou 55
Sestavení armády 39 Ztaněnihrdinů 55
Výcvik armády 40 Kouzlení 55
Zv|áštní oddíly 41 ZvLáštru schopnosti postav 55
Taktika 41. Nepřímá střelba 59
Bojiště 41 Změnaměřítka 59
Pohyb 42 Určeníbojovésnya vzdálenosti 59
Průběhbitvy 43 Určeníúdernosti a počtu útoků 60
Bojoddílů 45 ObsahproPJ. . . . . . .62

AUToŘI
Michael Bronec, Emil Hančák, Vladimír Chvátil, Martin KIíma, Radovan Vlk" Jiřina Vorlová, Autor Zapomenuý

BETATEsToVÁNÍ
Barbora Krylová, Radim,,Rumun,, Křivánek, Martin,,Bouchi,, Kučera, l1tí ,,Agtlp|,,Mlnařft, Michal ,,Hobit,, Řeháeek,
Ivan,,Isi,, Stanoev Petr
''Raukď.
Zemánek

TVORBU PRAVIDEL KOORDINOVAL

Martin Klíma' Martin Kučera

rsBN 80-85979-38-1

@ 1996,2000,2002 ALTAR
@ Illustrations 1996 Tomáš Kučerovský
@ Cover illustration 1996 Petr }ašek
Dračídoupě., DrD'' a ALIAR. jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALIAR
 Hospodářství a politika

Hospodářství
a politika
nejdůle-
Tato kapitola obsahu1.e možná
žitějšípraúdla v tomto díle Dračího
doupěte. A]e než se pustíme do jejich
výkladu, musíme si napřed ujasnit,
komu jsou vlastně určena.
Jsou dva druhy hráčůpočítačových
her. fedni hrají raději Civilizaci a druzí
Wing Commandera; jedni čtou raději
Tolkiena a druzíHowatda. Nedá se jis-
tě říci, že jedno je lepšínebo správnější
než druhé. Kažďý máprostě raději ně-
co jiného.
Hráči' kteří dávají přednost akci
a gordický uzel raději rozetnou neŽ
rozpletou, v této kapitole nenajdou
mnoho zajímavého. Pro ně budou jistě
zajímavějšíPravidla pro experty _ Po-
star,1z a zejména první dva dílyDračího
doupěte. Tato kapitola je určena hlav-
ně těm, kteří mají raději složitějšíplá-
nování a přemýšlení a nebojí se poně-
kud obtížnějšíchvýpočtů.
Na pravidla pro hospodářství a po-
litiku navazují pravidla pro armády
a pro stavění hradů a také řada nových
zvláštních schopností postav popsa-
nýchvPPE-Postavy.

Politika
}ak uŽ víšz púedchozich dílůDračílro
doupěte, dobrodruzi jako ty jsou ve
svém světě něčímvýjimečným. Bojov-
ník na páté úrovni vzblďi ve vesnici
většírozruch než třeba obchodníci
s kůŽemi. Na druhou stranu to také
není nic, o čem by si vesničanéještě po
padesáti letech r,1právěli. Jeho vliv na
běh světa není veliký.
Hrdina na sedmnácté úrovni je
on a jeho druŽina
však v jiné situaci.
jsou už zpravidla známi po celé zemi
a ve válce mů že o vítězstvi rozhodnout
to, na čístranu se přidají. Ať chceš nebo
ne, ty a tvoje ďružína začínáte hrát roli
v plánechmocných vašeho světa a mu-
síte se s tím vyrovnat.
Můžeteto samozřejmě dělat tak"
jako jste to dělali dosud. KdyŽvásbude
někdo potřebovat, pošle k vám posla
a vy jeho nabídku buď přijmete nebo
odmítnete. Cas mezi jednotlivými vý.
pravami (taŽeními) tráví postavy pod-
Ie okolností buď ve školách nebo v krč-
mách'
Můžese však stát, že si tě nějaký
velmož pokusí zavázat udělením titu-
lu a léna nebo že si jich sám dobudeš.
V takovém případě tě začnou za1imat
odpovědi na následující otázky: Kdo
vlastně v této zemi vládne? Kdo tu ql-
rábíjíďIo, doluje rudu? Kdobude zemi
bránit, bude-li napadena?
odpovědi na některé z těchto otá-
zek naznačila už DrD Pravidla pro po-
kročilé.Je možné,že v průběhu hry
jste našli odpovědi na dalšíz nich.
Abyste skutečně mohli využítpravi-
del v tomto díIe Dračíhodoupěte, po-
třebujete znát všechny odpovědi, ne
ien některé.
Moh1i bychom samozřejmě říkat:
Jvůj politický systém musí pamatovat
na to a tamto...,,a podobně, ale to by
bylo těŽkopádné. Místo toho zďepopi-
šeme politický systém fiktivní země
Drakonie. Až si prosfuduješ i ostatní
pravidla, uvidíš,jak jsou s ním prová-
zána, a budeš si moci vytvořit vlastní.
Nezáleží na tom' zda v čele země sto'jí
král nebo maháradža nebo třeba Velká
Rada, důležitéjsou odpovědi na násle-
dujiciotázky: Kdo můžeudělovat pů-
du? Kdo staví vojsko? Kdo wybírá da-
ně? Kdo vydávázákony? lakje panov-
nftovi podřízena šlechta? Existuje tam
vůbec šlechta? odkud se v tomto světě
berou dobrodruzi?
Pojďme se podívat, jak to vyřešili
v Drakonii.

-3-
Hospodářství a politika

hou se víceméněvolně pohybovat. dou? To uvidíme, kdyŽ si řekneme, ja-

Království Drakonie Proto je tam také tolik dobrodruhů. kým způsobem je možnéšlechtický ti-
Drakonie je království, jehoŽbarevnou Kdybyse v Čechách roku 1150 nějaký tul získat. Každý titul můžebýt:
mapku nalezneš na druhé straně obáI- sedlák sebral, ukradl meč a vydal se za
ky. Můžešse na ni občas podívat, abys
dobrodružstvím, daleko by nedošel _ . dědičný
věděI' kde se nacházeií místa a země,
byl nevolníkem, tj. vlastně majetkem . údělný
svého pána a bez jeho souhlasu se ne. . volený
o nichž se tu mluví, ale není to důležité.
mohl stěhovat ani ženit nebo vdávat, . dobyý
Mapku Drakonie jsme v této knize otis-
natoŽ odejít za dobrodružstvím.
kli zejména proto, aby sis mohl uděIat
Drakonie ale vypadá jinak. Každý
představu o tom, jak má taková mapka Dědičný titul v Drakonii je baron a vé-
člověk se narodí v nějakém dvorci a je
vypadat. voda. Znamená to, že po smrti otce
pevně svázán se svou rodinou. Dvorce
V čele Drakonie stojí král s čestným jsou opevněné statky, obvykle se třemi přejde jeho titul, včetně majetku
titulem Velhý Drak. V současnédobě jí budovami, dvorem a zdí.KaŽdý dvo- a panství, na jeho nejstaršího syna. Vé-

vládne .Velk.ý Drak Harold II., král rec patří jedné rodině, a|e žLje tu zPra- vodství v Drakonii jsou relativně nezá-
Drakonie a Sanie, pán nad Bazi]iško- vidla několik generací. Vlastnictví vislá, je nemyslitelné, aby jich král část
vem a Ještěřím a tak dále,,. ,A tak dále, zabra| a dal někomu jinému. Musí
dvorce přechází na nejstaršího syna
je jedna pustá skála mezi Baziliškovem ovšem platit daně a stavět brannou
hospodiáŤe. Jeho mladšíbratřižijí větši-
hotovost _vizníže.
a Ještěřím, což jsou dvě bezýznamné nou na statku s ním a jejich rodiny vy-
vesnice mezi Drakoní a Saní. Sanie konávájí t쎚i a horšípráce. Není to Navíc se ještě musíme zmínit o dě-
sama je knížectvíma její podřízenost však jejich povinnost: mohou si zaloŽit dičnémtitulu, který není spojen s úze-
Drakonii je sporná. Ve všech přípa- vlastní noý dvorec, odejít do města, mím. Je to marloýz. Tento titul dává své-
dech, kdy není nutná ceremonie, se lyučit se řemeslu anebo se vyďat za mu nositeli všechna práva šlechticů
o Haroldově království mluví prostě dobrodruŽstvím. Protože je však vra- (zaseďání v Radě, správné oslovení
jako o Drakonii. bec v hrsti lepšínežli holub na střeše, atď.'viz níže), ale neobdařuje hoize-
většina mladších bratrů zůstává doma mím. Markýz pochopitelně neodvádí
Společnost Drakonie má pět vrstev: a pracuje. Ostatně' kdyby jejich bratr daně ani nestaví hotovost; naopak,
I. sedláci, měšťané(dvorce, cechy) zemÍe|bez syna, přešel by majetek na z královské pokladny je mu vyplácena
II. starostové, radni (vesnice nebo ně. renta asi 10 000 zl ročně.
města) Ve městech je situace podobná. ob-
III. niŽšíšlechta (baron, zeman, baro- chod nebo řemeslo pňecházi na nej- Úaory; titutje zeman a hrabě. Údělný
net) staršího syna a jeho mladšíbratři mu se mu říká proto, že je udělován lyš-
IV vyššíšlechta (vévoda, hrabě, kníže, mohou buď pomáhat, nebo odejít hle- šímšlechticem. Titul hraběte uděluje
markýz, vikomt) dat si štěstíjinde. král, titul zemana můžeudělit hrabě,
V král V čele vesnice nebo města stojí sta- kníženebo vévoda, podle toho, kde se
rosta, v případě města společně s něko- zemanství na|ézá (ale hrabě musí po-
Země je rozdělena podle tohoto roz- lika radními. Ti jsou zodpovědni za žádatká|e o formální souhlas). Uděl-
vrstvení. Thkže vesnice se skládá z ně- sýk se šlechticem, kterému vesnice ný titul není dědičný, leda by se král
nebo město patří. Starostové 1sou zpr a- rozhodl, že ho na dědičný změní (tj.
kolika dvorců, několik vesnic a třeba
voleni všemi muŽi v obci a nemají například povýšíhraběte na vévodu).
jedno město tvoří dohromady baron- vidla
Žádné zv|áštri pravomoci. |ejich po- To se ovšem nestává často, neboť po
ství, dvě nebo více baronství před-
vinnosí je v první řadě zajistit, aby smrti údělnéhošlechtice přejde jeho
stavují jedno hrabství; hrabství, vé-
obec odvedla nařízenédaně. Kromě majetek zpět do rukou toho, kdo mu
vodství a knížectvítvoří dohromady
toho také řešíproblémy, které nepřesa- titul udělil. Rozdíl mezi údělným a dě-
království. Není ale možné,aby se na- huji
ýznam obce - stavba nějakých dičným majetkem je jako rozďi| mezí
příklad vévodsM skládalo z několika všeobecně prospěšných budov, rozsu- půjčeníma darováním.
hrabství a podobně. i"Ja druhou stranu zov áni menších, zpr aviďla územních
Úacne léno se uděluje z :území,
je možné,aby některé územínepro- sporů, ve větších městech třebaizavá-
které podléhá přímo králi (jedná-li se
cháze|o všemi pěti stupni. Například dění zvláštních městk.ých daní nebo
o hrabství _ případ zemanství je zce|a
tzv. královská města jsóu podřizena cel.
obdobný)a jeho tvar se poměrně často
přímo králi, aikdyž ležínapříklad na Starostové jsou zodpovědni šlechti- mění. Když vyvstane potřeba odměnit
územínějakého hrabství a nějakého cům za to, že obec dostojí svým povin-
více šlechticů, stávajici léno se může
baronství, místníbaron ani hrabě nad nostem, a na jejich hlavu se snese pá-
klidně rozdělit a znovu rozdat. Ale
ním nemaií moc. nův hněv jestliže neobstojí.
protože Drakonie je země mírumilov-
ná, už dlouho se to nestalo. Yžitým
Poddaní Šlechta zvykem je udělování titulu hraběte sy-
PoddanívDrakonii jsouvúplně jiné si- Řekli jsme si, Že hrabství je na stejném novi zesnulého hraběte, takže v praxi
tuaci než například poddaní ve středo- stupni jako vévodsM. }aký je tedy roz- je to také titul dědičný. Není to ovšem
věké Evropě. Nejsou to nevolnícia mo- dfl' mezi, řekněme, hrabětem a vévo- právo, jenom zvyk'

-4-
 Hospodářství a politika

Podobně jako u dědičných titulů' Dobrý způsob, jak si dobýt titul, je býnrá zavÚné služby udělen titul baro-
izde existují šlechtici, kteří nemajižád- vyrvat ho nepříteli. Kďyžby|a nedáv- neta.
né ítzemi. Je to baronet a vikomt. Platí no ve válce se skřety z Šedých hor do- Úreann<ů je samozřejmě mnohem
o nich to samé jako o markýzovi, ažna byt Šedýles, byl vůdce útočníků pový- víc a mnoho z nich, zvláště v králově
výši rený (u baronetu spíšesymbolic- šen na zemana z Šedéholesa' Je nutné okolí, má velký vliv, ďe zde už nebude-
ká _ zhruba 100 z1 ročně, u vikomtů si ovšem uvědomit, že to j e vlastně titul me zabíhat do podrobností.
slušná, kolem 10 000 zl ročně). Barone- udělený - kdyby král chtěl, mohl po-

ý se stávají většinou zasloužilíúřední- ýšit

někoho jiného nebo také nové ze- Královská Íada - Sněm
manství vůbec nezřizovat.
ci (o nich se bude ještě mluút dále)' vi-
V královské radě mohou zasedat
komty mladší bratři vévodů,s;mové všichni vyššíšlechtici (tj. vikomt, mar-
Ceremoniálni otazky
hrabat a podobně. kýz,hrabě,vévoda a kníže).Radu svo-
Pokud někdy vyvstane otázka nadřa-
|áv áW á|, a to nepravidelně. Bez j ejího
zenosti a podřazenosti, například u za.
Volený titul je kníže. V Drakonii je jen souhlasu totiž není možnézýšit daně
sedacího pořádku k hostině, udává se
jedno knížectví,Sanie, rozdělené na ani odvody (o těch budeme mluvit
zpravidla pořadí podle Tabulky šlech-
12 baronství. Knížeje volen doživotně níŽe). V Drakonii neexistuje nic, jako
a musí to být potomek jednoho z dva- ý. Ale můžese měnit podle okolností
(například odbojný knížemůžebýtpo- je naše ústava, žádná sbírka psaných
nácti baronských rodů, zpravid|a pií- zákonů' které by omezovaly Pravo-
sazennalevo od hraběte a podobně _je
mo jeden z baronů. V tomto případě
zItámo, že podobné wážky často ve- moce krále, Sněmu nebo šlechticů. Je-
pÍechází baronský titul na jeho nej- jich vztahy se řídívýlučně staletými
dou ke krvavým koncům).
staršího syna. Knížetevolí Velkií Rada
Dále se musíme zmínit o titulech tradicemi a zvyky. Díky tomu neexis-
Sanie, kde má právo zaseďat kažďý
pÍíbuzných. Je to jednoduché: synové tuje žádná,,usnášeníschopnost,,. Teo-
přímý mužský potomek všech baron-
a dcery šlechticů s lénem dostávají au- reticky by král mohl na Sněm povolat
ských rodů.
tomaticky údělné tituly bez léna; po- třeba jen jednoho šIechtice a nechat si
Jakvidno, má to daleko k demokra- od něj schválit všechny svoje poŽa-
tomci nízkéúdělné šlechty nemajížád-
cii' jak ji známe dnes, ale to nebrání Sa-
né tituly; potomci vysoké údělné davky, ale ostatní šlechtici by se tako-
nii v tom, aby byla nejbohatším krajem
šlechty bez lén a ďostávajinízké údělné vým rozhodnutím necítili bÝt v ázáni.
celé Drakonie. Je také dosti samostat- A naopak: když je Sněm královské
tituly. Bratr má většinou stejný titul
ná, více než vévodství,ale i ona musí jako rady řádně a včas ohlášen, je usnáše-
syn dotyčného šlechtice, neboé on
platit daně do kráIovské pokladny sám je synem šlechtice stejného posta- níschopný, i kdyby na něj přijel jen
a postavit brannou hotovost v případě vení -jejich společného otce. Přehled- každý ďesátý šlechtic.
ohrožení. ně to shrnuje Tabulka šlechý. Vtip je v tom, že královské vojsko
není přiliš silné a v celé Drakonii
Dobýt je možno v podstatě jakýkoliv neexisfuje Žádná ústřední státní sprá-
titul od zemana po krále. Dobývání
Úředníci
například policie nebo armá-
va, jako je
nižšíchtitulů je komplikováno tím, Úreania nrají významnou úlohu v ně- da v našídobě. Šlechtici se podňzují
že nového šlechtice musejí uznat kteých částech Drakonie' Ta izemí, rozhodňutím, která jim připadají ro-
šlechtici stojícínad ním. Drakoňané která podléhajípřímo králi, spravují zumná_ a v takovém případě pomo-
ovšem mají dost rozumu na to, aby jeho místodržicí,užíva1icítitulu ,krá- hou králi přivést k poslušnosti šIechti-
nepodporovali ctižádostivéhrdloře- lovský komoří. Tito muŽi mohou, ale ce, kteří na to mají jtný názor - a ne-
zy, a Íak se dobrodruh, který zavr aŽ- nemusí b1y't (a zptaviď|a nejsou) šlech- poďŤizuji se, pokud je považuji za po-
dí barona a pokusí se dosednout na tici. Mají však takřka stejnou moc jako šetilá - a v takovém případě neefstuje
jeho místo, stěŽí dočká královského vévodovénebo fuabata apoŽiva1ípo- žáďná organizace, které by král mohl
Patentu stvrzujícího jeho dobytý ti- dobných poct. Komoří ovšem nejsou lydat přftaz: ,,Běžte a zatkněte ho!,,
tul; mnohem pravděpodobnější je jmenováni doživotně; při jejich odvo- Musí se spoléhat na pomoc ostatních
trestná výprava. lání (zpravidla po 10-15 letech) jim šlechticů.

TABULKA ŠrEcHry
iméno oslovení manželka syn dcera druh léno šlechta
baronet Pane baronetta údělný bez|éna nizká
zeman Pane zemanka údělný s lénem nizká
baron Pane baronka U*orr"t baronetta dědičný s lénem ruzká
vikomt ]asnosti komtesa baronet baronetta údělný bezléna vysoká
markýz Jasnosti markýza vikomt komtesa dědičný bez léna vysoká
hrabě Jasnosti hraběnka vikomt komtesa údělný s lénem vysoká
vévoda Jasnosti vévodkyně vikomt komtesa dědičný s lénem vysoká
kníže Jasnosti kněŽna vikomt komtesa volený s lénem vysoká
kIál Výsosti královna princ princezna dědičný

-5-

Toto uspořádání* na jednu stranu
trůn oslabuje, neboť ho činízávislým
na rozhodnutí velkých šlechticů,ale
na druhou stranu je díl1y němu i stabil-
nější,neboť ziskánim trůnu získá člo-
věk jen malou skutečnou moc. V ty'u-
nii se R'ranův vrah můžeihned státno-
vým tyranem - stačí,kdyŽ ho budou
poslouchat velitelé armády a policie.
A těch je málo a je jednoduché je upla-
tit. Naproti tomu k uzurpaci trůnu
v Drakonii člověk potřebuje podporu
vlivných šlechťců,kteých je mnoho
a nejsou levní.
Daně a odvody
Už jsme si vysvětlili, že jednotlivé části
Drakonie jsou dosti nezávis|é. laká
jsou tedy vlastně ptáva a povinnosti
jednotlivých šlechticů?
}sou vlastně jen dvojí: povinnost
odvádět daň a povinnost postavit
brannou hotovost v případě ohrožení.
Těmto povinnostem odpovídají pří
slušná práva. Ve skutečnosti to vypadá
tak" že král nařídí (po souhlasu králov-
ské rady) vysokým šlechticům,kolik
peněz (nebo třeba i obilí) mu mají od-
vést ze svých příjmů. Tito šlechtici zase
určídaně pro nižšíšlechtice na svém
panství a ti lyberou daň od svých ves-
nic, potažmo dvorců.
Tak to chodí v Drakonii. V dalším textu
se budeme občas odvolávat na některé
tituly nebo pojmy, které jsme fu po-
psali. V takovém případě je stále třeba
mít na paměti, že pravidlo je jenvzo-
rem, jak daný problém řešit, do které-
ho je třeba dosadit tituly a Pojmy
z tvého světa.
Hospodářství
Představ si na chvfli, Že jsi byl povýšen a města.
na zemana. Podařilo se ti lyčistit Šedý
les od skřeťů, a tak tě vévoda ze Sauro-
va povýŠil na zemana z Šedéholesa.
Kdyby se tvoje postava jmenovala na-
příklad Tiull, mohla by se nyní zvát
,'zeman T}u[ z Šedéholesa,,.
* Zde je třeba zdůtaznít,že to není jediný možný model: eistovaly napřftlad státy, kde existovalo jen jedno vojsko
královské _ a kde král mohl prosadit svoje rozhodnutí proti vůli kohokoliv.
*" Historicky věrnější je ovšem poddaným předepsat, kolik ti mají odvést.
můžete ho klidně použivat. Na systému se tím nic podstatného nezmění, jenom to bude složitějšína počítání.
Ve tvém lese je zatím jen pár vesnic
a žádnéměsto nebo jiná stopa civiliza-
ce' Mapku Šedéholesa najdeš na dru-
hé straně obálky. V dalším textu bude-
me mluvit o tvé jedné vesnici, ale ča-
sem zjistíš,že není problém stejným
způsobem řídit několik vesnic, měst
a podobně.
Tebe jako lenníro pána pochopitel-
ně nejvíce zajímá, kolik ti tvoje panství
vynese' Protože však ý ani tvoji přáte-
1é ve skutečnosti nepracujete, neboť
máte na starosti důležitější
věci, je va-
šímpříjmem to, co seberete ostatním,
nebo|iberň čili daň.
Daní je několik druhů. Především
rozlišujeme daně řádné a mimořádné.
V dalšíchodstavcích se budeme zabý-
vat ýhradně řádnými daněmi a mi-
mořádné daně přijdou na řadu až ke
konci kapitoly.
Řaane daně
Ve světě Dračíhodoupěte pochopitel-
ně neefstují žáďnébanky v dnešním
slova smyslu, žádná ministerstva fi.
nancí a berní úřady. Daně se tam vybí-
rají v okamžiku, kdy se naskytne něco
ke zdanění - například na podzim sklí-
zejí zemědělci úrodu a část jí okamžitě
odvádějí svému pánovi. To jsou daně
řádné. Mimořádné daně naproti tomu
jsou vypisovány ve chvíli, kdy je zou-
fale zapotřebi peněz a představují
vlastně konfiskaci neboh zabavení čás-
ti majetku poddaných.
Daně se zpraviďa lybíraly v natu-
rá1rrí podobě: rolrríci odevzdali část své
úrody, dřevorubci část dřeva, které po-
razili, tkďci platili látkou atd. V Dračím
doupěti však pro jednoduchost všech-
ny daně převádíme na peníze a toz]]t-
šujeme jen dvě základní odvětví, kde
sledujeme hospodiířství odděleně: ze.
mědělství a obchod, potažmo vesnice
Pro sledování v1fi'loje hospodářství ne-
Vypisováni dani můŽeme pouŽívat směnya kola, stejně
Daň se udává v procentech, která ti jako vzdálenost mezi městy neměříme
poddaní musí odvést" ". Daň} % znači, na sáhy a couly. Proto budeme čas mě-
že si nevezmeš nic, daň 100 % zname- řit na čtvrtletí.
}estliŽe se dohodnete na tomto postupu,
-6-
Hospodářství a politika
ná, že si vezmeš vše. Rozumná daň se
pohybuje okolo 20 %, daně qlššínež
50 % jsou dílem zločincú.
Teoreticky by bylo možnévypsat
různédaně v různých městech, ale to
by vedlo jen k tomu, že by řemeslníci
z jednoho prchali do druhého. Kromě
toho, jakza chvfli uvidíš, vypočítat,ko-
lik daň skutečně vynesla, není nic jed-
noduchého, a proto v tomto systému
přepokládáme, že je daň ve všech měs-
tech tvého léna stejná. }estliže se tebou
spravované územíněkdy značně roz-
roste, můžešho po dohodě s P}rozdělit
na několik krajů a prokaždý stanovit
jinou sazbu daně.
Daně se vypisují zptavidla jednou
ročně, na začátku podzimu (tedy před
sklizní). Ve zvláštních případech je
možnéje měnitiběhemroku, ale nikoli
častěji než jednou za čtvrt roku.
Vojenské odvody
Tvoje armáda musí někde rekrutovat
svoje vojáý. Můžešsi najímat žoldné-
Íezcizichzemi, ale ti nejsou nejspoleh-
livější. Výhodnější zpravidla bývá po-
volat do zbraně muže ze svého vlastní-
ho panství. Jak ses dozvěděl v podka-
pitole ,Politika, na straně 3, zaurčiých
okolností to dokonce můžebýt tvoje
poúnnost.
Rekrutování vojska je druhou nej-
důležitějšífunkcí wého panství a stejně
jako první _ placení daní - nenaplňuje
tvoje poddané štěstím. Proto musíšpo-
stupovat s mírou. UrčitémnoŽství lidí
půjde do války samo a rádo, i kdyby je-
nom proto, aby uniklo dřině na poli. Ale
když ti toto množstvínebude stačit,
vyššímiodvody všechny popudíš
a kromě toho ti nezbude nikdo, kdo bv
skutečně pracoval.
Plynutí času
-
Hospodářství a politika
Sledování vývoje hospodářství
není vlastně žádnáhta na hrdiny, a to
práv ě proto, že čas musí nutně plynout
rychleji, než při hraní hrdinů. Důsled-
ky hospodářských rozhodnutí se ne-
projeví okamžitě aruvb|fuké budouc-
nosti, ale během měsíců nebo let. Mů-
Žete samozřejmě hospodářský systém
Dračíhodoupěte pojmout jako samos-
tatnou hru a říkat: ,'Uděláme tohle
a tamto,,, a PJ sihodí kostkami a řekne:
jste vydělali tolik a tolikzlaých,
',Letos
jaké budou daně v dalším roce?,,
Thkto se vám snadno stane, žeběhem
něko|'ika hodin hry uplyne ve vašem
světě mnoho let. Můžetobýtza1imavá
fua, ďe systém popsaný v této knize k ní
nenínejvhodnější. Má sloužit jako kulisa
k dobrodružstvím, které ptoživajívaše
postavy. Proto jsme za zéMadníčasovou
jednotku vybrďi čtvrtletía ne rok(cožby
bylo o hodně jednodušší).
Můžese vám stát, že odjedete na ý-
pravu do vzdálených krajů, a po návra-
tu vám P} řekn e:,,Zaúrrrco 1ste byli pryÓ
lybrali jste na daních tolik a tolik zla-
ýh' přibylo tolik a tolik lidí,lyhořela
jedna vesnice a ve městě XY propukla
vzPogra| která byla potlačena - celé to
stálo tolik a tolik. Na udtžovári hradů'
žold a tak diále jste vydah tolik a tolik.,,
Ale normálně není vůbec normálrrí,
když během jednoho večera hry uply-
ne jedno čtvrtletíve vašem světě.
Nové poimy
Při popisu hospodářství tvého lénabu-
deme pouŽívat některé pojmy známé
zběžnéhožívota;vtiskneme iim však
přesnější obsah.
Spokojenost
Spoko;.enost je základním pojmem
v hospodářském systému Dračího ji zhruba
doupěte. Vyjadřuje náladu mezi oby-
vateli a jejich spokojenost s jejich Život-
nímúdělem. Lidé jsou spokojeni, kdyŽ
se jim dobře daÍi, maji co jíst, dobře
a mírně se s nimizacházi.Lidé majípa-
měť! Budešli své poddané utiskovat,
nepodaří se ti je pak přetáhnout na
svoji stranu během několika dní.
Spokojenost můžebýt většíi menší
neŽ nula apohybuje se zhrubavrozme-
zíod_500 do +500. Nulová spokojenost
je taková, kdy je pracovitost nejnižší_
podrobně to bude vysvětleno nŽe.
Spokojenost se zpravidla sleduje
zv|áš( ve městech a na venkově, neboť
i když je tam i tady stejná sazba daní
Ce* člověko-ýden. Podobně jako čen
(což nemusí), ve městě a na venkově (člověko.den), čet je množstvíjídla,
působí na spokojenost obyvatel různé které spotřebuje jeden člověk ýdně.
vlivy, takže ýsledná spokojenost je
takérczdíIná.
Na spokojenosti závisí dvě hlavní hos-
podářské veli činy, a to oýnos a přírůstek
obyoatel.
Výnos
Výnos je to, co tě za1imá nejvíc: kolik
tvoje polnosti skutečně vynesou; kolik
se na nich urodí nebo kolik vydělají.
Výnos je tímvětší,čímvícelidé pracují,
a měříme ho na zlaťáky.
Na první pohled bychom mohli říci,
že lidé pracujítím lépe, čímjsou spoko-
jenější' Ale to je jen část pravdy' Lidé
mohou pracovat buď proto, že z toho
majíradost, nebo proto, že mají strach.
Nejméně pracují tehdy, když jsou ne-
spokojení, ale ještě nemají strach
a v takovém případě je spokojenost 0.
Přírůstek obyvatel
Udává, zda se tvé vesnice spíšewy-
prazdřruji nebo rostou. Přírůstek oby-
vatel z největší části závisí natom, zda
na tvé územípřicházejí noví obyvatelé
z jiných končiry nikoli na počtu nově
narozených dětí _ tento efekt je příliš
dlouhodobý na to, abychom ho mohli
sledovat. Na počtu obyvatel pochopi-
telně závisí, kolik práce tvoji lidé sku-
tečně udělají.
Počet obyvatel na venkově měříme
počtem dvorců. Na každém dvorci žije
přibližně 30lidi včetně žen a dětí. Ve
městech počítáme obywatele pomocí
rodin, které mají kolem 15 lidí. Každý
dvorec a každá rodina všakpředstavu-
stejnou hospodářskou sílu
a všechna další pravidla počítajís nimi,
nikoli se skutečným počtem obyvatel.
Nové jednotky
Jitro: Plochu polí měříme na jitra. Jitro
původně označovalo plochu pole, kte-
ré člověk obešel za jeden den. V Dra-
čímdoupěti odpovídá jedno jitro ploše
jednoho hexu v měřítku 1 hex : 1 mfle,
zmenšené o obvyklé cesý, remízky,
meze, hospodářská stavení a podobně.
Přesně je 1 jitro = 0.8 čtverečnímíle, tj.
80 ha. Setina j 1tra se nazývákotec a je to
tedy 0.8 našeho hektaru'
4
fak použiváme
hospodářský systém
Prvním krokem ke zjištění,kolik ti tvo-
je polnosti vynesou, je určeníspokoje-
nosti a počtu obyvatel. Z těchto dvou
údajůuž poměrně snadno zjistíš, kolik
peněz vybereš na daních. Než se pustíš
do v,-ýpočtů,sepiš si všechny zákJadní
údaje o svém lénu, které ti sdělí PJ, na.
přftlad takto:
pŘÍkr-no: Zemanství Šedéholesa:
Rozloha: 70 jiter
Z toho obdě|áváno: 20 jiter : 2 000
korců
Počet dvorců: 200, Počet obyvate| na
venkově: 6 000 (: 200 x 30)
- Počet měst: 0, Počet obyvate| Ve měs-
tech:0
Určeníspokojenosti
Napřed musíme určit spokojenost. To
má 3 kroky:
1. Určeníýchozi spokojenosti podle
daní
2. Zap očteni různých vlivů
3. Zprůměrování s minulou spokoje-
ností
Určeníýchozíspokojenosti
1..
Yýchozí spokojenost, tedy ta, zekteré
budeme ve všech dalších ýpočtech
vycházet, se určuje pomocí daní. Vez-
mi nejvyššídaň z loňského roku a v Ta-
bulce daní a spokojenosti vyhledej od-
povídajícíspokojenost obyvatel.
pŘírno: Šedý|es jsi dobyl na pod-
zim a daně jsi stanovi| na 14 o/". Teď
nasta|a zima a tvým daním odpovídá
výchozí spokojenost 1 80.
2. Započteni různých vlivů
Ruzné dďší věci mohou spokojenost
zvyšovat nebo snižovat. Shrnuje je Ta-
bu]ka ovlivňování spokojenosti. Každý
vliv můžespokojenost zvyšovat buď
o nějakou stálou hodnofu nebo o něja-
kou část stávajícíhodnoý, třeba o jednu
desetinu. Tomu odpovídají dvě tabul-
l9: Tabulky pňčítánía Tabulka násobe-
ní. Říkíme jim tak proto, že číslav první
z nich se ke spokoj enosti při čítaji,zatirn-
Hospodářství a politika

TABULKA DANI A A teď přejděme k jednotliým vlivům |idé' a dá|e předpok|ádejme, že bys
z Tabullg ovlivňování spokojenosti. dozor nad nimi svěři| deseti oddí|ům
SPoKoIENOSTT s BS 4 a 5 skupinami, tj. dohromady
Spoko- Spoko-
Daň Daň Armáda _ armáďamiževzpurné oby- 200 (= 10 x 4 x 5). Ce|kem obdě|áváš
.|0.
Jenosr lenost vatele donutit k poslušnosti, ale ne ke 2 000 korců a 2 000 : 200 = V Ta-
0 2t0 50-54 100 spokojenosti. Přítomnost armády tedy bu|ce přičítánítedy použiješ řádek
L4 200 55-59 90 můžesnížitspokojenost ďo zápot- 9.10 a zde je ve čfurtéms|oupci hod-
5-9 190 6044 80 ných hodnot, a tak znovu zvýšitpta- nota 135. Spokojenost tvých podda-
10-L4 180 6Á9 70 covitost. fak se dočtešv kapitole ných by k|es|a o 135' či|i na 0. Vidíš,že
1.5-19 L70 70-74 60 ,Armády, na straně 26, síLa armády se by to nemělo va|ného smys|u.
20)4 1.60 7ý79 50 udává pomocí bojové síly, údernosti
2529 150 80-84 40 a tvrdosti. Při určování vlivu armády Hrady _ mohou mít kladný vliv na tvé
30-34 L40 8H9 30 na spokojenost vynásob pr o každý od- poddané, neboť jim dodávají pocit jis-
3ý39 130 90-94 20 díl, vyčleněný na dohled nad podda- toý a bezpečí. V kapitole ,Hrady, na
40-4 120 9ý99 10 nými' jeho BS jeho počtem skupin a straně 19 se dozvíš,jak určit cenu hra-
4549 110 100 0 tato číslasečti. festliŽe armádní oddíly ďu. Až ji budeš znát, lydělíš ji tisícem,
byly vytvořeny v jiném měřítku než zaokrouhlíša ýsledkem vyděÍš počet
1:5, musí se počet skupin ještě násobit korců. Stojili na tvém pansM několik
co číslyz druhé z nich se spokojenost
koeficientem zvětšeníplochy. Výsled- hradů, jejich ceny sečti. JeJi hrad po.
násobí. Pomocí těchto dvou tabulek vy-
kem poděI buď počet korců obděIáva- škozerr, jeho cena jakožto měřítko vlivu
jádříme všechny vlivy na spokojenost.
né půdy nebo počet rodin ve městě. na obyvatele se přiměřeně sniŽuje.
Nejdříve musíme zjistit' ktený slou-
Tím se určířádek v Tabulce přičítání. Hradů je také možno využítjako ná-
Pec a ve které tabulce použijeme. To
udává sloupec,tabulka, v Tabu]ce ovliv- To, jaký použiješsloupec, závisína strojů útlaku a ýranie. Pokud se roz-
ňování spokojenosti. Například +3 zna- rase fuých poddaných. Výsledné číslo hodneš, že se na tvém panstvíbudejed-
mená, že se bude pfičítatčísloz třeího z tabulky odečti od spokojenosti získa- nat o tento případ, spokojenost obyva-
né v minulém kroku. tel se stejným způsobem sniŽuje.
sloupce v Dbulc e přlčitáItt (t1, ze sloupce
Hrady nemají vliv na poddané ve
nadepsaného ,malý/); -5 znarrrená, že se
pŘíxuo: Usoudi| jsi, že bude |epší, městech'
bude odečítatčísloz pátého sloupce
v Tabrrlce pÍ1čítárn(tj. ze sloupce nade- když budou |idé šťastní,než když bu-
dou pos|ušní.Proto Žádné Vojsko na pŘírct-eo: Co by se sta|o, kdyby sis
psaného nelký); ,odvoď znarnená, že
udržování pořádku nepoužiješ. Spo- Šedém|ese oostavi| hrad za 600 000
v
se spokojenost v}másobí číslemze sloup-
kojenost zůstává 135 z|aých? 20 jiter je 2 000 korců, což
dává řádek 3_4 (2 000 : 600 : 3.33)'
ce,odvod, v Tabu]ce násobení.
KdyŽznámetabulku a sloupec/ mu-
J|NÝ PŘíKLAD: Co by se sta|o, kdyby Z toho vidíme, že spokojenost by
síme ještě určit řádek. Ten získáme tal9
ses rozhod| v|ádnout pevnou rukou? stoup|a o 94. To je docela hodně, a|e
že veličinu uvedenou ve sloupci ,dělí
Řekněme, Že tvoje panství obývají zaty peníze.''
se cď v Tabu]ce ovlivňování spokoje.
nosti vyděIíme veličinou ve sloupci
,děÍ se čím,.V prvním s|oupci je zpra-
TABULKA oVLIvŇoVÁNÍ sporcoJENo sTI
vidla počet dvorců nebo počet korců dělí se
obdělávané půdy' v druhém je počet vliv crm tabulka
jednotek, o které jde: když určujeme armáda korce nebo rodiny BSxPS hobiti -6
vliv kostelů, dělíme počtem kostelů, kudůci -5
když vliv odvodů dělíme počtem od- trpaslíci -3
vedených, atd. Takto ziskané číslonaj- elfové _3
deme ve sloupci
'podíl, příslušnéta- lidé _4
bulky (přičítánínebo násobení), a tak barbaii-2
nalezneme hledaný řádek. krollové -1
Tento systém je možné velmi snad- hrad korce cena hradď1 000Ť +2
no obměňovat. V případě, že vymysÍš hradby rodiny cena hradeb/l 000
něco, co by podle tvého názoru mohlo korce x 10 nebo
katastrofa cena -3
zvýšit spokojenost tvých poddaných, rodiny
vysvětli to svému P}. Ten určí,o jaký odvod dvorce nebo rodiny odvedené dvorce nebo odvod
vliv se jedná a jakse určuje řádekv pří- rodiny
slušnétabulce, a to je všechno. Nemu- právo korce nebo rodiny stovky zl. nebo tisíce zl. právo
síte lymýšlet Žáďné vlastní tabulky, kostel dvorce nebo rodiny počet kost. kostely
žáďné závlslosti, a přitom si můžete konfiskace dvorce nebo rodiny tisíce zl. odvod
vytvořit systém tak bohatý a rozvinu- drancování zůst. dvorce nebo znič. dvorce nebo odvod
tý, jak se várr. zlíbi. rodiny rodiny
*viz kapitola Hrady.

-8-
 Hospodářství a politika

Hradby - mají kladný vliv na obyvatele
měst. Městské hradby se staví stejně
jako hrady a pro jejich hájení i dobývání
platí stejná pravidla. Stejná pravidla
platí také pro určováníjejich vlivu na
spokojenost obyvatel' Hradeb však není
moŽné využÍtke snŽení spokojenosti.
Katastrofa _ můžebý třeba povodeň'
hurikán, tornádo nebo drak l}avděpo-
dobnost katastrofy určrrje PJ a ten také
zjíšťuje,zďakru skutečně došlo. Pokud
ano, zjilsí', jak veliké škody způsobila,
a poďe toho určívliv na spokojenost.
pŘíxuo: raději nebudeme uvádět.
Tím jsme probrali všechny vlivy, které
se k výchozí spokojenosti přičítajía
můžeme přistoupitktěm' jimiž se spo-
kojenost násobí.
městě rodin), které jsi v jeho pruběhu
naverboval.
Kromě toho existují ještě takzvané
,,dobrovolné odvody,, - lidé, kteří se
dají k vojákům , protože se jim armáda
líbí.Počet dobrovolníků dostaneš,
když počet dvorců vydělíšdeseti (ve
městech počet.rodin vydělíšdvaceti)
a zaokrouhlíš nahoru.
pŘírno: Doba je těžká, a|e nově na-
bytá územíje třeba hájit. Proto jsi bě-
hem zimy naverbova| 50 nových vojá-
ků. K tomu jsi muse| zrušit 5 dvorců.
200 : 5 : 40. Na řádce 35_40 dáváTa-
bu|ka násobení Ve sloupci ,odvod.
hodnotu 0,75. Tím spokojenost kles-
ne na 135 (= 180 X 0'75)' Kromě pa-
desáti naverbovaných Vojáků se
však ořih|ási|o také 20 dobrovo|níků'
úče|stem aýsledkem lyděl počet kot-
ců které tvoji poddaní obdělávají. Vý-
sledek určuje řádekv Tabulce násobení.
Ve městě je na udrženíspokojenosti
nutné vydat 50 zlatých na každou rodi-
nu. Při určování vlivu udržov ání pr áv a
ve městě poděl cekový počet zlaých,
kteý jsi na to věnoval, tisícem a vý-
sledkem vyděl počet rodinve městech.
Tak určíšřádek v Tabulce násobení.
Sloupecje stejný na venkově i pro
města - ,právď v Tábulce násobení.
pŘíxno: Peněz nemáš nazbyt, a|e
v Šedém|ese chceš nasto|it v|ádu zá-
kona. Proto se rozhodneš Vydat to|ik
peněz, aby se spokojenost tvých pod-
daných nesníži|a.Na 20 jiter je to
10 000 z|aých' Jenom pro kontro|u si
ti
to spočÍtáme: 20 jiter je 2 000 korců,
10 00o z| děleno 100 je 100, 2 000 :

Právo - je praým opakem armády. .|

00 = 20 a na řádku 20_22 v Tabu|ce
odvody _ zpraviďIa snižujíspokoje- Pod tímto slovem myslíme celý sou- násobení ve s|oupci ,práVo. nachází-
nost. odvody, tak jako počet obyvatel, hrn toho, čemu dnes řftáme ,,státní me 1, přesně jak jsme očekáva|i. Spo-
měříme na dvorce respektlve rodiny. správa,, . Právo vyjadřuje, Že cesý jsou kojenost zůstává 135.
odvod jednoho dvorce přinese 10 vo- bezpečné,soudy spravedlivé a svobo- Kdyby ses rozhod| šetřit a na práVo
jáků, odvod jedné rodiny 5 vojáků. da - byť v jiném pojetí - je zajištěna. Vyda| třeba jen 5 000 zlaých, vyš|o by ti
Zbývajicich 20 obyvatel dvorce res- Při udrŽování práva musíme roz|išo- při určovánířádku 40 (: 2 000 : (5 000
.|00)
pektive 10 členůrodiny se prostě vat mezi venkovem a městem. Na ven- : a tomu odpovídá v Tabu|ce ná-
,,ztrat(, _ vrátí se k rodičům,půjdou kově je třeba lydat 500 zlaých nakažďé sobeníVe s|oupci ,práVo. 0,80. Spoko-
pracovat na jiný dvorec a podobně. Při jitro obdělávané půdy, jinak ti začne jenost by klesla o 2O%,tedy na 108.
určovánířádku v Tabulce násobení vy- spokojenost klesat. Při určoviání vlilrr
děl počet dvorců (ve městě rodin) na udržovánípráva na venkově poděl cel- Kostel - zde nemyslíme nabílený ven-
začátku čtvrtletípočtem dvorců (ve kovou sumu, kterou isi uvolnil na tento kovský kostelft z Laďových obtázků',
ale libovolnou stavbu, která slouží
TABULKA pŘIČÍrÁNÍrn sporoIENosTI
vliv
TABULKA NASOBENI
+1 ý, +3 t4 t5 +6 +7 SPoKoIENOSTT
podíl nepatrný menšímalý střední velký ýznamný extrémní podíl právo odvod kostel
1 78 109 7sZ 212 296 412 576 1 1.,50 0,01 t,95
z 74 103 r44 201 281 392 548 2 1.,45 0,10 1,90
a1
iH 67 94 131 782 254 355 495 34 Í,40 0,15 1,95
5-6 61. 85 118 165 230 321 448 5-6 r,35 0,20 1,80
7-8 55 77 107 1.49 208 291. 406 7-8 1,30 0,25 '1.,75'

9-10 s0 6e e7 1p5 r88 263 367 9-10 1.,25 0,30 1,70

Í1,_12 45 63 88 L22 r7't 238 JJZ Í1_I2 1',20 0,35 r,65
Í3-1'4 41' 57 79 11I Í54 215 301 L3-Í4 .l',75 0,40 1.,60
1.5-1.6 37 51 72 100 140 195 272 15_Í6 Í,10 0,45 1.,55
17-r9 32 44 62 86 120 1.68 234 17-19 1,05 0,50 'J.,50

20-22 27 38 s3 74 103 1.M 201. 20-22 1 0,55 '1.,45

23-25 23 33 46 64 89 124 173 23-25 0,95 0,60 1.,40

26-29 19 27 37 52 73 Í02 1.42 26-29 0,90 0,65 -1,,35

30-34 15 21. 29 4t 57 79 111 30-34 0,85 0,70 Í,30

3s40 Í1' 15 22 30 42 59 82 3ý0 0,80 0,75 1,25
41.49 71014192737 52 4Í49 0,75 0,80 1,,20
50-64 35791318 25 50-ó4 0,70 0,85 1,15
6s-81. 1.23458 T1 65-81 0,65 0,90 1,10
81-98 1. 11224 5 81-98 0,60 0,95 1,05
99 avice 000000 0 99 avic 0,55 1,00 1,00

-9-
Hospodářství a politika

+ <--
<-.
r<
---- ?

k pozvednutí mysli lidu od jeho poze-
mských strastí. Můžeto být i divadlo,
amfiteátr nebo veřejné popraviště. Za
jeden kostel zaplatíš 5 000 zlaých, ná-
klady na jeho údrŽbu číni25 z| za
čtwtletí.Kostel má 100 hradních Živo-
tů a v případě, že ho nikdo neudržuje,
chátrá _ každéčtvrtleti ztrati 5 hrad-
ních životůpřičemŽ oprava jednoho
stojí 100 zl. Kromě toho musíšještě
platit člověka, který v něm káže a pro-
vozuje bohoslužby, a to stojí dalších
t00 z|za čtvrtletí.
Kostelů můžešpostavit, kolik chceš;
na to lze pohlížetbuď tak, že stavíš kojenost kolem 50.)
fuoje možnosti. Kdybys však nějaké stavec,Zvláštnosti zemědělství, na
peníze mě| a postavi| řekněme deset straně 13).
koste|ů, mě|o by to tyto účinky:stá|o Při určování vlivu konfiskací potsží-
by tě to 50 000 z|a|ých a každéda|ší vej stejný sloupec v Tabulce násobení
čtvrt|etí1 250 z|' Při určování řádku jako při odvodech a při určovánířádku
v Tabu|ce násobení vydě|íme počet tyděl počet dvorců počtem zabave-
dvorců na začátku čtvrt|etí(200) poč. ných tisíců(např. při konfiskaci 10 000
tem koste|ů (10) a dostaneme2o.zde z|atých děl 10 atd).
ve s|oupci ,koste|. nacházíme 1,45.
Spokojenost by stoupla na 196. (Za pŘíxt-Ro: Kdyby ses rozhod| vyždí-
okamžik, ď si vysvětlíme, jak se po- mat ze svého Šedého|esa Všechno,
uŽívá Tabu|ka u/nosů, pochopíš,že co můžeš,moh| bys zkonÍiskovat 200
by to neby|a žádná výhra. Zvyšovat tisíc z|. Při určování řádku v Tabu|ce
spokojenost pomocí koste|ů apod. se násobeníti vyjde 1 (= 200:200) ato-
yyp|atí když jsou vysoké daně a spo- mu odpovídá násobení 0,01. Spoko-
jenost by klesla na 'l .

nové kostelyv noqÍch vesnicích, nebo

tak, že rozšřuješ kostely stávající.}ak-
koli je to jedno z hlediska tohoto eko-
nomického systému, musíšvždy své-
mu P} oznámit, jak je to ve skutečnosti,
a zazrrametrat to na mapu.
Mivkostelů se určuje stejně ve měs-
tě i na vesnici (ednou se bere počet ro-
din, podruhé počet dvorců) a v obou
případech se používásloupec ,kostel,
v Tabulce násobení.
pŘÍxno: Nemáš ani vindru, takŽe
stavba koste|ů |ežíbezoečně mimo
Konfiskace - je zabav eni majetku a již
jsme o ní mluvili v souúslosti s mimo-
řádn].Ími daněmi. Přikonfiskaci se tvo-
ji pohůnci rozjedou po kraji a začnou
odvážet úrodu, zabavovat d omáci zvi-
řata, sem tam zapáli nějakou chalu-
pu... To závisí na tom, kolik chceš
vyvlastňováním získat. P|ati, že z jed.
noho dvorce |ze vybrat nejvíce 1 000
z|, zaúmco z jedné rodiny nejvýše 500
zl. Dále pIaú' že konfiskaci lze provést
nejčastěji jednou za tok a že se při ní
zničíveškerá budoucí úroda (viz od-
Drancování _ provádějí nepřátelské
armády na tvém územi. Je to taktika
,,spálené země,, _ za cizi armáďou zů.-
stává jen popel a nářek ožebračených
vesničanů.Podrobnosti o drancování
i rabování (což je zvláštní případ kon-
fiskace) jsou v pravidlech pro armády.
Při drancování je rovněž zničena
veškerá budoucí úroda na hexech, kte-
rými armáda prošla.
pŘíxlRo: Kdyby skřeti překroči|i hra.
nici a vypá|i|i pět tvých dvorců, k|es|

-10-
 Hospod áIství a politika

by jejich počet na 195 a spokojenost Nejdříve se musí určit země , zekte- ců. PJ by se v tomto případě moh| roz-
by se muse|a násobit 0,75 (toto číslo ré nebo do které se budou Lidé stěho- hodnout, že osadníci jsou ostřílení
nacházíme v Tabu|ce násobení spo- vat. Můžeto být město v tvém panství, pionýři' kteří tuši|i, že jejich nové za-
kojenosti ve s|oupci ,odvod. na řádku sousední panství, sousední království čátky nebudou jednoduché, a toto
35-40neboé195:5=39). nebo bájná zerrrě za mořem - o tom čís|oponěkud zmenšit, třeba jen na
rozhoduje PJ. Pak se vezme spokoje- 10 dvorců. Pokud se a|e spokojenost
ostatní - spokojenost můŽe ovlivňovat nostv této zemi a odečte se od spokoje- časem nea4íší,přestane to osadníky
ještě mnoho dalších věcí. Některá po. nosti v tvém panství. Výsledek oprav nakonec bavit a odstěhují se.
v o|ánimají zvláštní schopnosti zaměře- o vlily z Tabu\ stěhování obyvatel: Druhou a|ternativou je přistěhování
né tímto směrem. Všechno záleží jenom Musí-li se přestěhovat do jiného se ze skřetího krá|ovství (|chtye). Tam
na dom]uvě s PJ. Můžetese ťeba do- je spokojenost _200, takže rozdí| spo-
království, vynásob rozdíI spokojenos-
hodnout, že uspořádáte nějaké hry (řá- tí číslem0,9. Když se musí naučit noý kojeností je 231. To musíme násobit
49( : počet dvorců : stovky zl, vliv +5) jazyk, násob 0,75. Yezmi vzdálenost 0,9 za to, že je to jiné krá|ovství. Dostá-
pro pobavení lidí, nebo naopak můŽeš (v mflích), kterou musí urazit, a vyděl ji váme 208. Dá|e násobíme 0,75 za to,
říci, Že se pokusíšvládnout pomocí tero- tisícem. Výsledek odečti od jedné azis-
že mluví jiným jazykem. Dostáváme
ru (řádek : počet dvorců : počet vypá- kaným koeficientem vynásob rozdíl 156. Skřeti musí překonat pohraniční
Iených dvorců, vliv _9). Možnostíje spokojeností. h|ídky a přesvědčit strážce, že ma1í
mnoho a velmi snadno je můžešvtělit poďivé úmys|y. To je ještě těžšínež
Poněkud paradoxně působí skuteč-
do tohoto systému. Při tom musíšdbát nost, že pokud je spokojenost v tvém získat povo|ení k příjezdu, a PJ roz-
hodne, že rozdí| spokojeností se kvů|i
na jedinou věc: při upravováru ýchozí panství menší než nula, rozdíI spoko-
tomu bude násobit 0,2' Tím se dostá-
spokojenosti musíšnejdříve přičíst jenosti se také zmenšuje. Ale to odriíž
váme na 31 . Skřeti musí urazit ce|kem
nebo odečístvšechny vli*1l z Tabulky Íakt, že záporná spokoj enost odpovídá
200 mi|, to znamená násobit 0,8 (= 1 *
přičítánía pakteprve začítpočítat vlivy diktaturám, které brání svý'rn podda-
200 : 1000). Výs|edek je 25. Nakonec
z Tabulsr násobení. nýmv pohybu. V tabulce je znaménko
musíme započítat vliv záporné spoko-
Poznámka: V případě' že hodnota spo- ,*, , a|e protože spokojenostje tu vždy jenosti: 1 + e200 : 400) = 1 -0,5 :
kojenosti před násobením bu de zápor - záporná, znamená to, že výsledek je
0,5. Upravený rozdí| spokojeností je
ná, odečti číslozískané zTabu\ náso- vždy menší než 1. tedy 13 a ze skřetího království se ne-
bení od dvojý a spokojenost násob Když rozdíI spokojeností opraúš přistěhuje nikdo.
tímto novým číslem' o všechny vlily, vyděl ho dvaceti a za-
okrouhli dolů. Zjistíš' kolik dvorď při- Při stěhování z města nebo do města
3. Zprůměrování s minulou spokoje- bude (nebo ubude' je-li ýsledekzápot- posfupujeme úplně stejně, ale naráži-
ností ný) na každémobdělávanémjitru půdy.
me na problém, že rodiny jsou menší
Po započtení všech výše popsaných Nejlépe si to vysvětlíme na příkladu: než dvorce. Proto postupujeme násle-
vlivů musíšzapočístještě vliv nejdůle- dujícímzpůsobem: při stěhování do
žitější:spokojenost v předchozím ob- pŘíxlno: Ve zbytku krá|ovství Drako- města vznikne z jednoho dvorce jedna
dobí. To se dělá následujícím způso- nie je spokojenost 60. Při určování rodina, zatímco při stěhování z města
bem: ke spokojenosti spočtené v minu- stěhování obyvatel ji odečteme od na venkov vznikne ze dvou rodin je-
lých krocích přičti pětinásobek spoko- spokojenosti v Šedém|ese. Dostane- den dvorec. Navíc při stěhování z mě-
jenosti v minulém období a ýsledek me _29 (: 31 _ 60). Zrťtznýchv|ivů se
sta udává zjištěné číslopočet rodin'
poděl šesti. Tento předpis je přehledně na tento případ Vztahuje jenom vzdá-
které se odstěhují zkaždédesítky ro-
zachycen v následujícím vzorci: lenost. PJ určí,že z Šedého|esa ně.
din obývajícíchměsto.
nová spokojenost : (5 x stará spo- kam do civilizace je to asi 100 mil.
kojenost + spočtená spokojenost) : 6 Rozdí| spokojeností se musí násobit
čís|em0,9 (= 1 - 100 : 1 000). Uprave- Určení ýnosů na venkově
Ato je všechno. Výsledkem této opera-
ný rozdí| spokojenostítedy činí-26(: K určenírn-f;nosu z daného územipouží-
ce je spokojenost v novém čtvrtletí'
29 x 0,9). Z toho je vidět, že během váme Tabulku v.Ínosů.Tato tabulka je
pŘíxr-no: Spočtená spokojenost zimy se odstěhuje 1 dvorec z každého stejná pro vesnice i města' ďe
ýznam čí-
jitra (-26 .' 20, zaokrouhleno do|ů). To sel je pochopitel''ě j'"y. Pro zemědělství
v tvém případě činí135' PJ ti řek|, že
představuje ce|kovyí úbýek 20 dvor.
spokojenost na podzim byla 10. Spo-
kojenost v zimě tedy bude 31 (: (5 x 10
+ 135) :6) TABULKA srĚgovÁNÍ onyvRrEr
Vliv
Určenípočhr obyvatel z města do vesnice 0,25
z vesnice do města 0,5
Panuje-li na tvém panství spokojenost,
začnou se na něj stahovat i lidé z okol- |iné kráIovství 0,90
mluví jinýnn jazykem 0,75
ních krajů. A naopak, podďaní žíjicí
potřebují povolení k příjezdu 0,5
vbídě se snažístěhovat pryč. }ejich po-
čet závisí na mnoha okolnostech, které
vzdálenost 1 - vzdálenosíl 000
spokojenost je menší než 0 1 + spokojenosV400
shrnuje Tabulka stěhování obyvatel.

-11 -
Hospodářství a politika

Tabulka r{irrosů udává, kolik zlaý ch vy - nebo ,velmi špabrí. Podle toho uprav poddaní ti svoje daně platí v obilí, ovo-
nese za čtl'rt roku jedno jitro v záúslosti výnos z Tabulky výnosů vynásobením ci a2elenině, mléku apod. a ý zas těmi-
na spokojenosti a počfu dvorď. číslemz Tabu\ pásem úrodnosti' to produkty platíšsvým vojákům,
V minulých odstavcích jsi určil spo- Tvoji poddanítaké něco sami snědí. úředníkůmatd. Jen malé množství
kojenost svých poddaných a také to, Toto číslonajdeš na řádku,sní, v Tabul- daní vybraných na venkově má sku-
kolik jich je (po započtení všech odvo- ce výnosů a odečti ho od výnosu spoč- tečně podobu peněz - více o tom v od-
dů, stěhování a podobně). Teď jedno- teného v minulém odstavci. Tak získáš stavci,Cena obilí, na straně 14.
duše r,yděl počet dvorců počtem jiter konečnýqýnos (před zdaněním) z 1jit-
obdělávané půdy (zaokrouhluj dolů) pŘíxLno: V zimě Ži|o na tvém panství
ra obdělávané půdy. Vynásob ho daní,
a zjistíš, v kterém sloupci Tabu\ ý- 1 85 dvorců (5 jsi naverbova|, 1 0 odeš|o
kterou jsi na zemědělce uvalil' a zjistíš,
nosů máš hledat. Zde na řádku odpo- samo). Na jedno jitro připadá 9 dvorců
kolik je tvůj příjem.
vídajícímspokojenosti na svém pan- (185 : 20, zaokrouh|eno do|ů) a v Ta-
Závěrem ještě jednu poznámku:
ství zjistíš,kolik zlaých tvoji poddaní bu|ce výnosů na řádku 29_38 ve s|oup-
vydělali v tomto čtvrtletí. Zemědělci samozřejmě neskJizeji zla- ci9 nach&íme7 456. Dá|e předpok|á-
Pole na ruzných místech tvého pan- ťáý, ale obilí (případně|oviryby, těží dejme, že všechna tvoje po|e jsou nad-
swí mohou být různě urodná a wůj P] ti dřevo, věnují se řemeslům apod.). Pro průměrná. Tabu|ka pásem úrodnosti
řekne, která jsou'vynikající',průměrní jednoduchost všechno počítáme ve nám říká, že v1inos je třeba násobit
z|a(.ácích, ale musíšsi uvědomit, že 1,05. To dává7 829 z|aých.

TABULKA vÝNosŮ
Spokojenost Dvorce/jitro
91017 t2 t3 14 15
sní" 3 600 4320 5 040 5760 6 480 7200 7920 8640 9360 10 080 10 800
rr.éněnež499 6217 7 397 8 545 9 657 10729 11.759 12744 L3 683 1.4575 15420 L6217
498 až_363 5933 7 065 8168 9Zq fi277 t-t 277 12236 Í3155 1'4032 1.4865 Í5 655
_3aaž-276 5652 6735 7 794 88',25 9 825 L0793 11725 Í2621 13 479 14299 15 080
275 až_215 5375 6410 7 423 8412 9375 10 309 11.212 Í2083 12921 13724 1.4493
214až_1'69 5 101 6087 7 0s4 8 001 8924 9823 10695 ÍÍ53912354 13 138 13 891
_Í68 až_t32 4826 5762 66U 7 sU 8467 9 329 10 168 Í0982 11'771' 12533 Í3268
-I3I až_102 4560 5 M8 6322 7187 8023 8 848 9 652 r0 436 l't 197 11.936 L2650
-L01 až
_75 4290 5128 5954 6768 7568 83s2 9t20 9870 10602 11.313 L2004
_74aŽ_50 4027 4815 ss94 6363 7120 78@ 859s 93I0 10 009 692
10 11 358
49 až_22 3766 4505 s236 5959 6673 7 376 8067 8746 9 412 063
10 r0700
-21' až0 3672 4393 5 108 s814 6512 7 199 7 876 8541. 9194 9834 1046r
1 až28 3942 4715 5479 6233 6976 7707 8425 9129 10490
9817 11.147
29 až38 4224 5 050 5864 6667 7 456 8231 8 990 9 73't 11159
r0 455 11844
39 až45 4499 5375 6238 7087 7920 8736 9532 10 308ÍÍ063 11795 12505
46 aŽ51 4788 5717 663Í 7528 8405 9262 10096 10 906ÍÍ691 12450 13 183
52 až56 5 068 6 048 7 009 7 95r 8 870 9764 10632 11473 t2284 13066 13817
57 až6.l' 5 381 6 416 7 430 8420 9384 10318 1Í222 12094 Í2932 13 736 1.4 s04
62 až66 57?4 6820 7890 893Í 9947 10917 11.857 12759 13622 14445 15229
67 až70 6017 7 163 8280 9364 10412 11420 12388 13313 Í4194 15 031 15824
71' až74 6323 7 521 8686 9812 10897 Í1937 12932 13878 14775 15623 1.6421.
/5 az /ó 6638 7889 9 101 10270 1't 39L L2461 13 480 ]/444 15355 16210 17011
79 až82 6959 8262 9521 10730 11 886 Í29u 140,24 15 005 15924 Í6784 17 585
83 až86 7 280 8 635 9939 1L187 1237s L3499 14557 15 550 16 476 L7 337 18134
87 až90 7 598 9 003 10 350 11634 128st L3997 1507L 1.6 073 17 002 Í7 86Í 18652
91' až95 7984 9448 1084ó 12171 13420 Í4589 L5678 16686 17 615 Í8468 19247
96 až100 8352 9 869 11.312 12673 13949 1'5 Í36 1'6235 17246 18171. 1901.4 19778
1'0Í až105 8693 10260 11.743 13135 14432 Í5 633 1'6738 17748 18666 19 496 202/.4
1'06 až1II 9 064 10 681 12?,0s 13 628 14946 16 158 17265 18270 19177 19991 20719
112 až1Í8 9 436 11 103 12665 1'4Í15 15 450 Í6670 17776 18772 19665 20460 21166
1I9 až127 9817 11533 13131 14606 15955 17178 18279 19263 20138 209Í2 2.]'592
128 ažI4.]' 1.0209 L1972 t3604 15 101 16460 L7 683 18776 197M 20s98 2Í346 21999
142až255 9 835 Ll553 13Í53 t4629 15978 17201. 18302 19286 201.60 20932 2't 611
256 až299 9473 Í1'1.44 12710 Í41.63 15 499 16719 17825 18 820 Í9 7Í1' 20 505 21.208
300 až353 9119 10744 12273 13700 1.s 021. 16234 17342 18345 19250 20062 20787
354aŽ 425 8774 1.0 352 Í1'8M 13,243 14546 15749 16855 17 864 18779 19607 20351

*ve městě sní

iedna rodina 360 z1.

-12-
 Hospodářství a politika

Dá|e nás Tabu|ka ýnosů poučila, že Nyní si vywě t|íme ý znam j ednot-
9 Órcrců na jednom jitru projí za čtvrt
TABULKA PÁSEM Iivých čísel.Rádek BU+OU uďává,
ndat jíd|aza6480z|. Rozdí|je 1 349ato ÚnooNosrl jaká část budoucí úrody se v daném
Fvýnos na 1 jitru před zdaněním. Jméno násob ročnímobdobí promění ve skutečnou
nepoužitelné 0 sklizeň. Rádek W*OU říká, jaká část
*Vliv počasí*
bídné 0,80 vloženéhovýnosu Se změní v okamži-
Tvc{i poddaní mohou být velmi praco- velmi špatné 0,85 tou úrodu. oÚ se tedy sk]ádá ze dvou
rití ale nepříznivé počasímůžejejich špatné 0,90 částí: z příspěvku od budoucí úrody
";}í zmařit a obráceně. Vliv počasí
- podprůměrné 0,95 a příspěvku od vloženéhoýnosu.
ukazuje Tabulka počasí.PJ si hodí 4k6 průměrné 1
artabulce si najde, jakým číslemse má nadprůměrné Í,05
pŘírno: Řekněme, že na po|iv mír-
r.úrros násobit. dobré 1',Í0 ném pásu čini|a na začátku |éta BU 15
velmi dobré 118 tisíc zlatých. Dá|e předpok|ádejme, že
FHKáD: PJ si hodi|4k6 pro Šedý|es lynikající 1,20 za|éto čini| výnos z Tabulky rnýnosů 10
a pad|o mu 15. V minu|ém přík|adu tisíc z|. aÚ*oÚ je /., a to znamená, že
pne říka|i' Že na jednom jitru se urodi- se jedna po|ovina BU změní na oka-
b ďÍ|í za7 829 z|' Když se započítá TABULKA PoČAsÍ mžitou Úrodu. To představuje 7 500
uťv počasí'musíme toto čís|oještě ná- Hod Hod z|a|ých' W*oU je 1, a tak ce|ý |etní
Snižuje Zvyšuje
Útl 1'05. Dostaneme 8 22o z|, atak 4k6 4k6 výnos je okamžitě k dispozici. Ce|ko-
hxle v.ýnos před zdaněním 1 74o z| 4 0,50 t4 vá okamžitá úroda na tomto oo|i v létě
|Éo 1 349 zlatých. 5 0,55 15 '1.,05 činí17 500 z|aých.
-t6
6 0,60 Í,10
Zdáštnosti zemědělství 7 0,65 17 '1.,15 Řaaet nÚ*nÚ uďává, jaká část BÚ se
Rďqrd o zemědělství alespoň něco tu- 8 0,70 18 Í,20
přenese do dalšíhoobdobí' a řádek
ffi ti. nepřekv apitě z1ištěni, že chléb se 9 0,75 19 1 ).q Vv*sÚ říká, kolik z vloŽeného výno-
w,r'rábí v továrnách, ale peče v pekár- 10 0,80 20 1.,30 su se přenese do dalšíhoobdobí.
ofulL musel tě výsledek předchozího 11 0,85 21. 1.,35
pÉ*ladu zneklidnit. ,,Co je to zazemí, pŘíxt-Ro: V přrpadě po|e z předchozí.
T2 0,90 22 1,40
fuse tam v zimě pěstuje obilí?,, ptáš se. 13 0,95 z3 1.,45 ho přík|adu je BÚ*BÚ jedna po|ovina
Zemědělství je takzvaně sézonní 74 z+ '1.,50 a W*BU je také /,. Z toho p|yne, že
oúr.ěM. To znamená, že se na něm sice budoucí úroda na konci |éta činí12 500
rmr"sí pracovat celý rok" ale výsledky šem hospodářském systému se nezají- z|adch. (Povšimni si, že budoucí úroda
Ňll;íšíaž na podzím. Abychom to máme o to, co skutečně ďě|aji- zda ořou, sice k|es|a o 2 500 z|aých, a|e okamžitá
mhli dobře popsat, zavádime tři růz- sejí vláčejí nebo kosí _ prostě pracují. úroda činí17 500 z|, a tak je celkový pří-
re Pojmy. Dobře si následující řádky Zda se jejich vložený 1ýnos promění růstek 15 000 z|, zatímco pod|e Tabulky
půmČti;není to tak složité,jakse zďá. v budoucí úrodu nebo okamžitou úro- výnosů mě|o pňbý jenom 10 000 z|a-
|estli ďe získáš pocit, že tě to stejně du, to určuje Tabulka podnebí.
rlrey;lírll.á, přejdi rovnou na odstavec TABULKA PoDNEBÍ
'.Ftíxrě podzimní podnebí na straně 14. Tabulka podnebí popisuje, jak se vlo-
žený v1ýnos mění buď v budoucí nebo iaro léto podzim zima
}douď ri'roda (zkracujeme BÚ) vzni- okamžitou úrodu. Kromě toho také rraÍnNÝ pÁs
kň důsledku práce, která přináší vý. udává,1aká část budoucí úrody se pro- BÚ*BÚ Í % 0 1
W*BÚ 1' %
r.-

ďEdry aŽ v dalšímročnímobdobí. To mění v úrodu okamžitou. V těchto % 0

fu například orba, setí a podobně. Bu- pravidlech uvádíme čtyři různétabul. BÚ*oÚ 0 % 1' 0

ďmcí urodu je třeba průběŽně sledo- ky podnebí. Prrzní dvě jsou ,,realistic- W*oÚ01Í 0

sd Pro každépole, neboť se časem ké,,: pro mírný pás (tj. zhruba podnebí
SUBTROPY
pnmrění v okamžitou úrodu (vizniže) v Českémkrálovství) a1tžnizemě (pIi-
BÚ*BÚ%10I
btžně Řecko nebo jih Itálie). Druhé
W*BÚ1%01
a ie sklizena.
O}am.Žitrí úroda (zkracujeme oÚ; je dvě jsou poněkud zjednodušené, ale
BÚ*oÚ%010
tn' co tě skutečně zajímá -kolik zlaých snadněji se s nimi počítá. Každý PJ si
W*oÚO%10
rŘÍsNĚ PoDZIMNí
ÚmÉ pole v daném obodobí skutečně vy-

ffilo.
můžepro svoji zemi utvořit vlastní ta-
BÚ*BÚ 1' 1' 0 1
bulku podnebí; přitom musí splnit dvě
lflbžený výnos (zkracujeme W) je čís- podmínky: součet všech číselv tabulce
W*BÚ 1' 1' 0 1

b'fu musí být 8 a součet koeficientů

BÚ*oÚ0010
dostaneš z Tabu\1únosů na
ffidlcr odpoúdajícÍmpanujícíspokoje- VV*BU a W+OU v celé tabulce
W*oÚ0010
sKLENÍK
ffii a ve sloupci poďe počtu dvorců na musí být 4. (PJ, kteří mají svět s jiným
BÚ*BÚ 0 0 0 0
pedrrcmiitru. |inými sloly: je to normál- počtem ročníchobdobí neŽ 4, se mo- W+BU000 0
mí línos, o kterém jsme dosud pořád hou obrátit přímo na nakladatelství BÚ*oÚ 1' I I 1'
mhrrill MoŽený u.fnos představuje ý-
ďedek práce tv'ých poddaných. V na.
ALIAR, které jim obratem zašle Thbul-
ku podnebí pro jejich svět.)
W-oÚ 1' Í Í 1'

-13-
Hospodářství a politika

tých. Taková situace nastává vždy, sebe, si vezmou ještě před vybíráním zbude 475 z|. CelkovyÍ čtvrt|etnízisk
když je součet číse|v jednom s|oupci daní. Toto množstvíje uvedeno na celého města je 19 000 z|.
Tabu|ky podnebí většínež 2, a vyjadřu- řádku,sní, vTabulce v'.Ínosůa při počí
je skutečnost, že v |étě se práce na po|i tání se o něj sniŽuje už vloŽený ýnos, *Vliv počasí*
zhodnocuje více') takže dále není ťeba se jím zabýat. Podobně jako zemědělsM, i obchod
Můžese stát, že číslov Tabulce ý- můŽe být ovlivněn počasím,ale v men-
pŘÍt<t.Ro: Vraťme se do našeho Še- šímíře. Vliv počasíukazuje opět Tabul-
nosů je menší než číslona řádku,sní.
dého |esa' PJ ti oznámí, že Šedýles To znamená, že při dané spokojenosti ka počasí,ale tentokrát si P| hází niko-
|eŽí v mírnémpásu. Dá|e ti řekne, že a hustotě dvorců se ťvoji poddaní ne- liv 4k6, ale2k6+7.
budoucí úroda na tamních po|ích na jsou schopni sami uživit. PJ musí po-
začátku zimy by|a 3 000 z| (podzimní znamenat, za kolik z|aých chyběla pŘírno: V hypotetickém městě
události práci na po|i pří|iš nepřá|y). úroda, a v příštímobdobí zýšit o tuto z předchozího přík|adu hodí PJ 2k6+7
Z Tabu|ky podnebí |ze vyčíst,že zimní a padne mu 13. Výnos z minu|ého pří.
částku hodnotu na řádku,sní,. }estliže
práce ých poddaných úrodu nijak k|adu musíme ještě násobit 0,95 a tak
ani v dalším období není úroda dost
nezvtišila a na začátku jara je budoucí zjistíme, že město vynes|o jen 1 7 330 zl
veliká, začnou se lidé stěhovat pryč -
úroda stále 3 000 z|atých. (= (835 x 0,95 - 360) x 40).
viz podkapitola Hlad na straně 17.
Ale v principu je vybÍránídaní vel-
Výsledek předchozího přftladu si ne- Zdanění měst
mi jednoduché. Vezmi v'.Ínos, kte{ý jsi
představuj tak, Že se tvojipoddaníbro- Při vypočítávánídaně ve městech po-
v minulých krocích spočítal,a vynásob
dili sto padesáti couly sněhu a snažili se stupujeme stejně jako ve vesnicích.
ho daňovou sazbou, kterou jsi stano-
orat. Ve skutečnéhře se samozřejmě Rozdíl je jenom v tom, Že se zde ne-
vil. Výsledekvynásob počtem jitet' kte-
napřed podíváš na Tabulku podnebí, uplatňuje vIiv podnebí a všechen zisk
rá obděláváš. Dostaneš výnos svého
a teprve pak rozhodneš, zda se bude na je zdaněn v témŽe čtwtletí,ve kterém
pansM zadané období.
poli pracovat.Zimu|ze s ýhodou vy- byl vyťvořen.
užíÍnarůznéjiné práce. pŘírt-no: Pokud byste se dohod|i se
pŘíxLqo: Spokojenost 100 nastává
svrim PJ, že druh podnebí v Šedém
Přísně podzimní podnebí při dani 50 %, pokud nepůsobíŽádné
|ese je ,skleník,, moh|i byste Wbírat
Pro PJ a hráče, kteří se nuancemipočasí da|šív|ivy.Předpok|ádejme, že se jed-
daň i v zimě. V ořík|adu.na straně 13
nehodlají zabývat, zde probereme ná o tento případ: pak daň z města
ses dočet|, Že po započtenív|ivu poča-
zvláštnípřípad ýše popsaného systé-
sí činívýnos za zimu 1 74o z|' Pň dani
v našich přík|adech Vynese za zimu
mu, a to podnebí přísně podzimní. 8 665 zlatých'
14o/o,kIeroujsi stanovi|' je 4Ínos daně
}e to jednoduché: obilí se sklízíjen 4 872 (= 20 x 1 74o x 1a : 1 00) z|aých.
jednou ročně, a to na podzim. Výnosy
Ve skutečnosti však v|iv podnebí asi Cena obilí
podle Tabullg qÍnosůtedy nezískíváš zanedbat ne|ze. V zimě je Šedý|es za-
hned, ďe až na podzim. P} si v každém }ak už jsme řftali, daně na venkově se
padlý sněhem, nikdo nic nesk|ízí, a tak
čťvrtletí(včetně podzimu) pozname- vybirají ve formě obilí, masa a jiných
také nikdo neplatí žádnédaně.
néi, jaký byl v1frros, a na podzím tato zemědělských produktů. Z hlediska
čtyři číslasečte a oznámí hráčům. čistě hospodářského je jedno, jestli po-
Určeníqýnosů ve městech čítámev jednotkiích peněz nebo v jed-
Zdanění obilí Zatimco na venkově počítáme obyva-
notkích jídla (četech nebo čenech) -
V těch ročníchobdobíc}u kdy se skliď musíme ovšem předpokládat, že cena
tele.na dvorce' ve městech mluvíme
jídla se nemění. V dnešnídobě to jistě
nějaká okamžitá úroda, se vybírají o rodinách. Ve městě pochopitelně ne-
daně. Při tom je třeba vzít v úvahu dvě není pravda: když je úroda dobrá, obilí
závisi na tom, kolik rodin žije na jed-
věci: celý ekonomický systém v Dračím nom jitru (hustota obyvatel zdebýNá zlevní,když je špatná, naopakpodraŽí.
doupětije založen na předpokladu, že asi desetinásobná oproti venkovu, na Ale ve světě Dračíhodoupěte (a ani
pracující na tvém panstvíjsou nešťast- jednom jitru tedy můžežit až I50 ro- v evropské historii) to neplatí: většina
ní proto, že jim hodně bereš, a nikoli din), a proto ve městě vždy pouŽíváme věcí má cenu pevně stanovenu. V pří-
proto, že jim málo zůstane. Špatná úro- sloupec s hustotoa,5, 'Zde zjistíš, kolik padě obiÍ je cena2zlza 1čet, jakuka-
zuje Tabulka ceny obilí.
da sama o sobě není důvodem praco- stříbňáků vydělá při dané spokoje-
vat méně, naopak. Důvodem Pro men- nosti jedna rodina za čtvrt roku. od Někdy je nutné znát nejen hodno-
šísnahu jsou vyššídaně. fu, ďe i objemv'.ýnosů z Mýchpolrrostí'
této částý je nutno odečístnákladyna
Například při obléhání fuadu závisí
Jistě sis povšiml, že i při 100% zda- obživu, které pro jednu rodinu činí360
nění lidé pracují a něco i produkují. doba, za kterou ho dobyvatelé vyhla-
zl na čtvrt roku.
doví, na velikosti hradních spiŽíren.
,,Cím se a|e živi, když jim vrchnost
všechno sebere?,, ptáš se. Abychom se pŘíxt-Ro: Představme si město, kde Pokud používáškromě ekonomického
vyhnulizdlouhavému a nudnému po- žije 40 rodin (tj. 600 obyvate|)' jejichŽ
čítáúkolik obilí venkovanům ještě spokojenost je 100. Kďdá rodina ve TABULKA CET{Y OBILI
zbýá a kolik ho už od poslední sklizně městě tedy čfurt|etně vydě|ává 8 352 .l'
čet = 2z|
snědli, předpokládáme, že tu část úro- stříbrných, což je 835 z|atých. Rodina
1 zl : 0,5 četu
dy, kterou vesničanépotřebují pro za stejnou dobu projí 360 zl, takže jí

-L4-

systému i systém hradů, musíš všech-
nu daň vybranou na venkově převést
na čeýa zkontrolovat, zďa ji máš sku-
tečně kam uložit.
Můžetaké nastat situace, kdy bu-
deš skutečně potřebovat penizeve Íor-
mě z|aÍa, a v takovém případě budeš
muset obilí prodávat. Pokud jsou na
tvém panství nějaká města, je to jedno-
duché: měšťanési obi-lí koupí za ob-
vyklou cenu 2 z|začet. (AIe pozor! Ne-
koupí si ho vice, než kolik snědí.)
J esthže žáďné město nemáš, hovoří-
me o vývozu (respektive dovozu) obilí.
Dovoz av,ý:loz obilí
PJ stanoú určitou per'ně danou částku,
kterou nazýáme cena dopravy (z}cáce-
ně CD). Tato suma závisí na poloze tvého
PanStVí, stavu si]rric a podobně. Cena
dopraly se můŽe zt1ršovat nebo snižo-
vat poďe ročnídoby, politické sifuace
a podobně _ to je zcela v moci Pána jes-
lgmě. Dá]e se musí určit cena obiÍ v mís-
tě' kam ho chceme vyvážet (nebo odkud
ho chceme dovážet). Pro jednoduchost
nebereme v úvahu, odkud skutečně obi-
|íputuje (i když v podrobně proPracova-
ném světě by nebylo těŽké dělat i to), je
to prostě někde }inde.
KdyŽ od obr,yklé ceny odečteš cenu
dopravy, dostaneš cenu, za kterou mů-
žešobilí vyvážet. Když naopak k nor-
mální ceně CD přičteš, dostaneš cenu,
za kterou můžešobilí dovážet. Je zjev-
né a pochopitelné, že cena prov,ýrvozje
vždy nížšínež cena za dovoz. Navíc,
pokud je cena dopravy vyššínež ob-
vyklá cena obilí, není možného na
dané místo vůbec vyvážet.
Jinápráce
Tvoji poddaní mohou dělat samozřej-
mě i jiné věci , než orat a sklízet, potaž-
mo obchodovat. Někdo musí stavět
cesty, někdo musí udrŽovat pořádelg
někdo ti musí postavit tvůj hrad.
Ukaždétakové činnosti uvádíme dvě
ceny: cenu práce a cenu materiálu.
Cena materiálu je zřejmá: je to cena
nástrojů, surovin (dřeva, kamení apod.)
a dopravy. Tuzaplatíšze své pokladny.
Cena práce není přesně mzda. Ve
skutečnosti toto čísloudává, o kolik
zJaých se snížítvoje příjmy z ďarí krajiny bude trvat měsíc nebo rok.
v důsledku toho, že tvoji poddaní ne-
pracují na poli' ale dělají něco jiného.
Postupuj takto: obvyklým způsobem
spočítejpříjem z daní na svém panství.
Pak se rozhodni, kolik peněz chceš vě-
novat na jiné práce. Pokud dáš málo,
znamenáto, že jsi na danou činnost ly-
členil málo lidí a že jim potrvá dlouho.
Pokud dáš hodně, znamená to.pravý
opak. Nikdynemůžešdátvíce, neŽ ko-
lik je příjem z dani za dané období.
V okamžiku, kdy suma peněz věno-
vaných na nějakou vedlejšíčinnost,
dosáhne nebo přesáhne cenu práce, je
to hotovo.
pŘíxno: Zuýšeníúrodnosti o 1 stu-
peň stojí5 000 z| na práci a 100 z| na
materiá|u na jednom jitru. Řekněme,
Že se rozhodneš zvýšit úrodnost na
jednom jitru Šedého|esa. V příkladu
na straně 14 jsme spočíta|i, že vyÍnos
daní v zimě by| 4 '872 z|. Budeme.|i
předpok|ádat, že tento přr1em se bě-
hem roku nijak dramaticky nezilýšíani
nesníží,vidíme, žekdyžho na zvyšo.
vání úrodnosti obětuješ ce|ý' tak zhru- Nejlépe se tyto věci demonstrují na ko-
ba za pů| roku změníš jedno nadprů-
měrné jitro na dobré.
Za|oženíměsta - budeš-li chtít, můžeš
si na svém panství za|ožitnovéměsto.
Je to ovšem záleŽitost složitá a alespoň panství.
zpočátku nepřílišvýhodná. V časo-
vém měřítku, který tento systém po-
opatřit koně Pro Svou armádu.
uživá,buďe trvat roky skutečného času,
1) Koupíš si je.
než uvidíšrozkvět sých měst. Proto
2) Nějaké zkonfiskuješ. Pro tento pří-
je lepšívyuživat města, která už na
tvém panství stojí.
Zvýšeni úrodnosti - úrodnost určuje
PJi kteý na to má svoje tabulky. Je jas-
né, Že na kamenité pláni toho v;.pěs-
tuješ méně neŽ na žírnélouce. Stejně
tak je jisté, že hobiti budou lepšímize-
mědělci než krollové. Tyto a dalšívěci
bere PJ v úvahu. }ím stanovenou úrod-
nost se můžešpokusit zlepšit - stav-
bou lepších silnic, zavlažovacích
kanálů, budováním rybnftů, školením
obyvatel v ,,moderní,, zemědělské
technice apod. V našem ekonomickém
systému ovšem nemusíš přesně říct,
co přesně chceš děla! místo toho řek-
ni, že v tom nebo onom jitru chceš
zýšit úrodnost, a PJ ti sdělí, kolik zla-
ých bude stát práce a kolik materiál.
Náklady jsou pevně daná částka, jen
na tobě zá|eži, jesth ti zúrodňování
Rozšiřování obdělávané půdy -v dů-
sledku pÍtbýnrání obyvatel m&Že být
-15-
Hospodářství a politika
výhodné (nebo nutné) rozšířit množ-
ství obdělávané půdy. Cenu potřebné
práce a materiálu určuje P|.
Strategická zviÍata
Některá zvířata mají strategickou hod-
notu, například koně, sloni atd. - tedy
zv íÍata, kter á se daj í velmi dob ř e v y užít
v armádě. Abez někteých se dokonce
určitéoddfly ani sestavit nedají. Jistě si
nedovedeš představit těžkou jízdu
táhnoucí do boje bez koní.
Proto se nyní některr.irni druhy zví-
řat budeme zabývat poněkud podrob-
něji'
ZiskávánízvíIaÍ
|akým způsobem se dají utčitá zviŤata
opatřit?
To je u každéhozvířete jiné, proto
uvedeme několik příkladů:
ních. Pro příp adná jiná zvíIata si potře-
bné věci jistě snadno upravíš.
Kůň je běžně rozšíÍenýrr.zvířetem.
}e velmi pravděpodobné, že nějaké
koně mají na kaŽdém dvorci na tvém
Máš tedy několik moŽností, jak
pad budeme uvažovat' že každý
dvorec a kaŽďá rodina nějaké ty
koně a dobytek má. Kolik přesně
jich má, není důleŽité.Pro naše
.účelymůžešmísto každých200 z|,
které bys dvorci'/rodině zkonfisko-
va|, ziskat jednoho koně. Pokud
bys chtěl místo koní zabavovat do-
bytek, můŽešzkonfiskovat 1 kus
dobytka místo každých 100 z1. Do-
bytek lze však konfiskovat jen na
venkově.
3) Budeš chovat vlastní stádo koní.
Tento způsob je asi nejvhodnější.
Jak udrŽovat vlastní stádo, se do-
zvíšniže.
4) Necháš pochytata ochočit divoce ži.
jícíkusy. Pokud se nějaká taková
zviÍata na tvém panství vyskytují
jsou tqým majetkem a ý máš plné
právo je lovit. Na některá stáda
zvláště důležitýchnebo strategicky
významných zvířat si však můžeči-
nit nárok výše postavený šlechtic.
Pak musíšžádat o povolení k lovu
nebo odchytu, í kďy ž se daná zviÍ a-
 Hospod áIství a politika

ta vyskytují na tvém panství. Nej- jitro. Na každé2 body zvýšení úrod- ny můžešchovat až 8 chovnýchjedno-
častěji se žáďáo odchyt patřičného nosti nad 5 můžešna 1jitru chovat o 1 tek.
počtu kusů jako satisfakci za škody' chovnou jednotku více. obří kůň je také méně náročný na
které na tvém panství stádo způso- kvalitu pastvý stačímu pastvina
bilo (například knížecístádo divo' Rozmnožování s úrodností4. Na 1 jitru takovéto past-
kých mustangů nebo královské Mláďata se rodí jen na jaře. Jedné viny můžešchovat až 8 chovných jed-
stádo divokých pegasů). chovné iednotce koní se narodí 5 až 10 notek. obří kůň vůbec nepotřebuje
hříbat. ustájení, dokonce je pro něj poměrně
Chov zvířat PÍlr ozený tbýek hříbat je L0_50 %, nevhodné.
Podle následujících pravidel si můžeš závisízejména na péči,případné další Mule stačípastvina s úrodností 4.
udržovat vlasťníchov někteqÍch zví- faktory zváŽiPJ. Na 1 jitru takovéto pastviny můžeš
řat. Zde uvedený výčet rozhodně Kůň je prodejný nejdříve ve stáří 1 chovat až 8 chovných jednotek. Na
nemá být vyčerpávajíci; pro zviŤata, rok, hlďlž eventuelní výnos z prodeje ustájení má stejné nároky jako kůň.
která tu nejsou uvedena, si pravidla jis- koní získá chovatelnejdříve najaře rok osel a mezek se spokojí s pastvi-
tě snadno upravíš. po narození hříběte. nou, jejižútodnostje 3. Na 1jitru tako-
Skupině volně hnaných nebo pa- Koně se nejčastěji prodávají ve stáří véto pastviny můžešchovat až 8 chov-
soucích se zvíIat se zpravidla říká stá. 3let, protože aŽ od tohoto věku je mož- ných jednotek. Zakažďý Ibod zvýšení
do' To můžebýÍfilzně velké. Pro naše né koně zaiad1t do chovné jednotý úrodnosti můŽešna 1 jitru chovat o 1
účelybudeme potřebné množstvízví- nebo ho začitvyuživatpro práci' chovnou jednotku více. Na ustájení
řat pro chov počítatna tzv. chovné jed. Koně se v průměru ďoživa1i20 let a má stejné nároky jako pony.
notky. Každá chovná jednotka bude bývají schopni reprodukce až do kon- Výcvikválečného koně je velmi ná-
mít předem stanovený počet kusů, ce života. ročný a nákladný. }e kněmlzapotÍebi
podle druhu zviřete' Pojem stádo pak Ustájení není nutné, kromě dlou- chovatel, který má patřičné znalosti.
bude označovat souhrn všech chov- hodobě špatných klimatických podmí- Samotný výcvik trvá 2 roý a kvůli
ných jednotek na jednom místě. nek v takovém případě potřebujeme jeho tvrdosti dochází k 20_60% nbyt-
Stádoje schopno se pohybovat ma- stáj o ploše 2hexy pro 1 chovnou jed- ku, což jsou koně, kteří jsou pro tento
ximálně rychl osti, jeŽ činí8/10rychlosti notku i s hříbaý. výcvik nevhodní a musejí býÍvyÍaze-
nejpomalejšíhočlena. Rychlost chovné jednotky při pře- ni. Každý tÍetivyřazený kůň musí být
misťování je maximalně 8/10 rychlosti dokonce utracen kvůli zraněním, která
Pastuiny nejpomalejšího člena (v tomto případě utrpěl během výcviku. Ostatní r,yřaze.
Pastvina je převážně volný prostor po- se počítajíi hříbata). Pro ovládaní hna. ní koně mají sice také poměrně velkou
rostlý trávou, poměrně nenáročný na ného stáda je zapotÍebi 1 člověk nebo hodnotu, ale pro zaÍazeni do chovné
údržbu.Pro účelychovu někteých speciálně vycvičený pes na 1 chovnou jednotkyválečnýchkoní jsou nepouŽi-
zviŤat je ho snazšízúrodnit. Pastviny jednotku. Čímvíce koní připadá na telní. Proto je cena plně vycvičeného
můžešzříditbez předchozíchúprav je- jednoho ovládajícího, tím hůř se stádo válečného koně tak vysoká.
dině na terénech louka, savana a step. řídía tím pomaleji reaguje na změny
}iný terén musíšnejdříve příslušně tempa a směru. Dobytek
zúrodnit. Náklady na zúrodnění teré- Chovná jednotka dobytka je stejně vel-
nu do podoby pasťviny jsou poloviční Výcvik ká jako u koní, tedy 10 krav na jednoho
oproti nákladům na upravení téhožte- Vycvičit koně pro pracovní účelyje býka.
rénu pro pěstování zemědělských plo- možnéaŽ od stáří 3let' Dobytek je méně náročný na past-
din. Pokud budeš někdy chtít přeměnit vu než koně, spokojí se s pastvinou,
ZákJadní ýcvik
mladého tříletého
zúrodněnou pastvinu na pole, stačí koně (popřípadě divokého koně, který která má úrodnost 4. Na takovéto past-
k tomu tím pádem uŽ jen polovičníná- byl právě úspěšně ochočen) trvá 1 mě- vině můžešchovat až 8 chovných jed-
klady oproti neupravenému terénu. síc. Po této době se na něm dájakžtakž notek na kaŽdém jitru.
jezdlt. }edné chovné jednotce dobytka se
Koně PIný výcvik trvá 1 rok. Cena plně na jaře narodí 6_10 telat'
U většiny zvířat se pro chov počításe vycúčenéhokoně je o dost vyššínež PÍtozený úbytek telat je 1040 %.
zák|aďni chovnou j e dnotkou. tzv. obsednutého _ tj. jlzďy schopného Závisízejrnéna na péči,případné další
Chovná jednotka je 10 klisen a 1 tříročka(tak se říká koním, kteÍimajíza faktory zvážiPl.
hřebec sebou 1 měsíc základnílro výcviku). Výnos z dobytka chovaného na
Koně jsou poměrně nároční na kva- Pouze pro koně po plném výcviku platí pasMně je pouze z prodaných kusů
litu pastviny, pro chov koní je potřeba hodnoty uvedené v PPP u jízdního staých nejméně 1 rok.
mít pastvinu s úrodnostíaspoň 5. koně. Přiustájeni je možnéchovatdoby.
Na 1jitru takovéto pastviny můžeš Výcvik pro zápÍah trvá také 1 rok. tek i pro mléko, tento výnos je však pro
chovat až 8 chovných jednotek. Krát- naše účelyzanedbatelný.
kodobě můžešdržetkoně i na pastvině Rozdíly jednotliých koňských ras Dvouletý býček se dá vykastrovat a
s úrodnostío 1 horší,ale takováto past- Pony se spokojí s pastvinou, která má po půlročnímvýcviku se dá použít
vina užiújen 5 chovných jednotekna úrodnost 4' Na 1jifuu takovéto pastvi- iako tažnézviÍe.

-16-

Sloni a nosorožci
\'zajetí téměř vůbec nerozmnožují.
se
\.eškerénové kusy |ze tedy získat pou-
ze koupí nebo ochočenímdivoce Žijí.
cích.
P-.i
Chovná jednotka je 5 fen na jednoho psa
Feny rodí jednou ročně 2-10 štěňat.
Stéňata se odstavují ve stáří dvou mě-
sícú,takto stará štěňata se již dají pro-
dat. Cena plně vycvičeného psa je však
samozřejmě daleko vyššínež cena
JvouměsíčníchŠtěňat' Výcvik trvá
zhruba 1 rok.
Pes seŽere 7/4 až I/2 čenu za den,
srrara je tvořena převážně masem. Do
Fince o r-elikosti 1 hex lze umístit aŽ 3
cřrorné jednotky.
Hospod áIství a politika
kolik obiÍ tvoji vesničané mají. V kaž-
dém čtwtletíz něho odečtešhodnotu
na řádku,sní,a přičtešokamŽitou úro-
du. V případě, že zásoby obilí klesnou
na nulu nebo níŽe, postupuj podle ná-
sledujícíchinstrukcí:
Pokud stav zásob klesl pod nulu
právě v tomto období a lidé mají nadě-
ji, že něcosklidí uŽ v příštímobdobí (tj.
alespoň jeden z koeficientů BÚ*oÚ
a W*oU je většíneŽ nula), neodchá-
zeji, a\e doufají. Vzniklý deficit musíš
navíc kobvyklé spotřebě odečíst od zá-
sob v příštímobdobí.
V případě, že hlad trvá už druhé
čtwtletí, nebo v případě, Že není nadě-
je, žeby se v dalšímčtvrtletíněco sk]i-
dilo, začínajíse lidé stěhovat pryč.
Cenu chybějícíhoobilí vydě|1' 440, za-
okrouhli nahoru, a zjistíš, kolik dvorců
se odstěhovalo.
pŘíxt.co: Řekněme, že v nějakém ji-
ném vesmíru má Šedý|es mnohem
horšího správce, než jsiý. Ten stanoví
daně na 50 o/o (spokojenost 100), ne-
vydá Žádné peníze na udrŽování prá-
va (spokojenost se násobí0,55 a k|es-
ne na 55)' a|e ani na vesničany nepo-
š|e armádu (spokojenost zůstane 55).
K určeníu/s|edné spokojenosti musí
me ještě zprůměrovat toto čís|ose
spokojeností za minulé období.
Spokojenost na podzim byla 10, a
tak pro zimu dostáváme 18 (= (5 x 10
+ 55) : 6). Předpok|ádejme dá|e, že
spokojenost ve zbytku Drakonie je 50.
Pak se během zimy odstěhuje 1 dvo-
rec zkaždéhojitra,ceIkem 20 dvorců.
PJ proh|ásí, že na podzim byly zá-
sobyv Sedém |ese 200 000 z|. Na jed.
Hlad nom jitru teď hospodaří9 dvorců a Ta.
bu|kavýnosů nám říká, ženakaždém
Můžese stát, že tvoji poddaní nemají jitru snědí 6 48o z|. Zásoby se během
dostjídla nebo dost peněz na to, aby si zimy ztenčína70 4o0 z|.
jídlo mohli koupit. To můževést Na jaře zůstane všechno stejné.
k tomu, že se počet poddaných sníŽí Spokojenost na konci jara bude 2a (=
(ne, nepomřou hlady - lidé většinou (5 x 18 + 55) : 6)' a to znamená, že se
poznaji, že seb|iží hladomor, a včas se znovu jeden dvorec odstěhuje.
odstěhují). ottízkou je, ko|ik jiter se bude obdě-
Zde musíme rozlišovat, zdapouží- |ávat. Kdyby správce chtě| něco vydá-
váš Tabulku podnebí či nikoliv. Pokud Vat na údržbupráva nebo by naopak
ne (nebo pokud pouŽíváš typ podnebí chtě|, aby na sed|áky dozíra|a armáda,
,skleníx"), je všechno iednoduché: od by|o by v jeho zájmu roz|ohu obdě|á-
výnosu z Tabulky výnosů odečteš číslo vané půdy zmenšit. A|e náš hypotetic-
na řádku ,snÍ, a pokud dostaneš zá- ký |enní pán nemá nic takového
porný výsledek, postupuj podle in- v úmyslu a obdě|ávaná p|ocha Šedé-
strukcí uvedených dále. ho |esa zůstane 20 jiter.
V případě, že na podnebí hrajete, Spokojenosti 24 a hustotě 8 dvorců
musíš si stále udrŽovat přehled o tom, na jitro odpovídá4inos 6 233 z|, na nad-
Hospodářství a politika

průměrných polích 6 545 z|' PJ si hodí stvívelmi rozroste, můžešho po doho- V případě povstání postaví každý
na počasía padne 4. To je smů|a: 'jarní dě s P} rozdělit na několik krajů s růz- dvorec jeden oddíl lehké pěchoty se
počasípo|nímpracem nepřá|o askuteč- nou daní, spokojeností atd. Pak se ově- 2 skupinami. Mastnosti těchto oddflů
ný 4Ínos je jen om 3 273 z|. Pod|e Tabu|- řování rebelie provádí pro každý kraj záisina rase _ podívej se do Tabulý
ky podnebí (mírný pás) se ce|ý vložený zvlášť,.) povstaleckých oddflů.
ýnos promění v budoucí úrodu' V pří Revolta můžemít tři podoby: po-
k|adu na straně 14 jsme si řek|i, že bu. vstání, objevení se zbojníka a pokus Zbojnik - neboli lidový hrdina je
doucí úroda v zimě by|a 3 000 z| na jitro. o atentát. Kdyžhoderr.k% určíš,že do- zpravidla bandita, ze kterého veřejné
Na jaře tedy Vzroste na 6 273 z|' jde k revoltě, hoď si k10 a podle tabul- míněníudělalo v důsledku tvého útla-
Ale 8 dvorců na jitro pořád ještě sní ýzjistíš,o který druh revolý se jedná. ku hrdinu. Zbojnik se ti nepostaví
obi|í za 5 7 60 z|, takže ce| kové zásoby v poli, ale snižuje tvoje příjmy z daní
k|esnou na -44 800. Kdyby se něco ta- Povstání - rolníci se ozbrojí vidlemi (neboť bohatým bere a chudým také).
kového sta|o v zimě, odstěhova|o by a cepy a vydají se pálit panská sídla. Číslove sloupci,síla,v Tabulce pravdě-
se 32 dvorců. A|e zatím mají |idé stále Na rozdí od pověstného boje sedláků podobnosti revolty udává, o kolik pro-
naději, že v |étě zásoby dop|ní. u Chlumce nejsou tvoji poddaní úplně cent se zkrátí tvůj výnos.
- V létě stoupne spokojenost na 29. bezmocní: V roce 1775 nemě|y cepy
Ubytek obyvate| bude nu|ový, výnos proti puškám šanci, ale v Dračímdou- pŘíxno: Při spokojenosti _100 tě
bude 6 667 z|z jitra, na nadprůměrném pěti žádné moderní zbraně nejsou. zbojník připravuje o 16 % fuých přÚ-
po|i 7 000. A|e jenom do chvíle, kdy si Více se to podobá husitským válkím a mů, tj. napřík|ad místo 1 500 z|atých
PJ hodí na počasía padne mu 6. Vý. v nich, jak znárr.o, se vidle docela vybereš jen 1 260 z|atých'
nos se musí násobit 0,60, a tak k|esne osvědčily.
na 4 2oo z|atých.
Těchto 4 200 z| představuje v|ožený
výnos. Z Tabu|ky podnebí se dovídá-
TABULKA PRAVDEPODOBNOSTI REVOLTY
me, že ten se ce|ý změnív okamžitou spokojenost pravděpodobnost povstání zbojnik atentát
úrodu. Navíc zjišťujeme, že po|ovina -500 a úc 5 1.2 3-10 21,
budoucí úrody se změní v okamžitou. _383 až499 10 1 2-3 +1.0 z0
Během |éta tedy vzrostou zásoby o 84 )18ů-382 15 't ?A 5-10 19
000 (= 4 200 x20) z| z v|oženého4Íno- -'l'61' až217 20 L-2 3-5 6-10 18
su plus 62 730 (: (6 273 : 2) x2O) zbu- -Í1'6 až_1'60 25 r-3 4-6 7-10 77
doucí úrody, která konečně doš|a své. -80 až_115 30 14 5-7 8-10 't6
ho nap|nění. _53 až -79 35 1-5 ffi 9_Í0 T5
od zásob a|e musíme odečístjarní -3L až_52 40 1.-6 7-9 10 1.4
deficit (44 800 z|) a spotřebu jíd|a za |éto _'l'4až_j0 45 t-7 8-9 10 13
(115 200 z| = 5760 z|x2o). Ce|ko4Í -Í3 až +6 50 1-8 9 10 12
stav zásob na konci |éta je neutěšený: 6-1t 45 1-8 9 10 11
_13 27o' A protože h|ad trvá už dvě 12-19 40 1-A 9 10 10
čfurt|etíza sebou, odstěhuje se deset 2027 35 1.-7 U9 10 9
dvorců (13 270 : 1 440, zaokrouh|eno 28_.36 30 1.-6 7-9 10 8
nahoru), a to bez oh|edu na to, Že se b|í 3746 25 1-5 6-a 9-1.0 7
žípodzimas ním zajisté bohatá úroda. 47-57 20 14 5-8 9-10 6
Závěrem podotkněme, že ani 58-ó9 15 1-3 +-7 8-10 5
V tomto obsáh|ejším přík|adě jsme ne- 70-43 10 1-2 3-7 8-10 4
vza|i v úvahu všechny ná|ežitosti hos- 8+-99 5 1 2,4 7-r0 3
podářského systému, zejména v|iv 100 a více 0* 1 ?,4 7-10 2
zv|áštních případů.
*hod 00 vždy znamená revoltu

Zv|áštnipÍípaďy
TABULKA PoVSTALECKÝCH oDDÍLŮ
Revolta rasa BS
Nespokojení obyvatelé se mohou hobiti a a
J 4 2
vzbouřit. Pokaždé,když spočítášno- kudůci aÁ J Á
-3
vou spokojenost, hoď si'k% a podívej trpaslíci 4 4 5 2
se do Tabulky pravděpodobnosti re- elfové J 4 4 1.

volty' K revoltě dojde, jestliže ti padne lidé 4 4 0

číslomenšínebo stejně velké jako to ve barbaři 4 5 4 0
sloupci,pravděpodobnosť na řádku krollové 5 /l 5 -1
odpoúdajícímutvé nové spokojenos-
ti. Ověřování revolty se provádí najed- K morálce ještě přičti ,bonus za sílu revolty, , tj. čis|o, které získáš dosazením
nou pro celé území. (Pokud se tvé pan- síly z Tabulky pravděpodobnosti revolty do Tabulky postihů a bonusů zDrD PPZ.

-18-
Hrady

Zbojnka mlůžešlyhledat - případě však otroci nemohou pracovat

Hrady
a zničit sám
to je docela zajimavé dobrodružsM - na tomtéžúzemíjako ostatní obyvate-
nebo můžešsvým lidem říct, aby to lé' jinakby je dozorci neuhlídali. Proto
udělali za tebe. Řekni svému PJ, kolik je zapotřebí mít dostatek otroků, aby V této kapitole se budeme zabý.vat hra-
oddílůna to vyčleníš,a on ti řekne, aŽ zv|ádh půdu obdělat, tedy nejméně 5 dy, které si vaše družina můŽe postavit.
se iim podaří ho najít. Poslední mož- pracovních čet na každétakto obdělá- Na začátku si musíme ujasnit jednu
ností je vyrržítslužeb sicca - promluv si vané jitro. věc: v dějinách lidstva existovalo mno-
s ním o tom.
ho různých stavebních slohů, lišících
Určenívýnosů se tvarem věŽí a hradeb, materiálem,
Atentát někdy se hrstka bezvýznam-
_
Pracovní ýkony, které otroci podáva- velikostí hradů a mnoha dalšímirysy.
ných ničemůrozhodne ohrozit přímo jí, víceméně nejsou závislé na spokoje-
tebe. Pokus o atentát probíhá jako útok Hrady v Dračímdoupěti neodpoúda-
nosti a jsou tedy v podstatě neměnné.
siccovy výkonné sítě (objednávka: jí žádnému z nich! Pravidla, která by
Zá|eži1en, jaké požadavlg bude maji-
vraŽda) na úrovni udané ve sloupci měla respektovat všechny vlastnosti
tel na své otroky klást. _jestli se spokojí
,síla, v Tabulce pravděpodobnosti re- se standardním pracovním výkonem a zvláštnosti všech známých hradů, by
volty. }estliže se atentát zdaří, pokusí byla tak s|ožitá, že by se podle nich
nebo je nechá dřít do úmoru.
se spiklenci zavraždit i dalšíčleny tvé vlastně nedalo hrát.
Výnos práce otroků najdeš v Tabul.
družiny a budou v tom pokračovat,
ce výnosů (sloupec se určípodle počtu
dokud budou úspěšní.
čet obdělávajících dané jitro). }ediný Na stavbu jakéhokoliv hradu se můŽe-
vliv, který můžetento ýnos ovlivnit, me dívat ze tří různých úhlů:politicky,
Otroci je vliv počasí.Standardní výnos práce ekonomicky a vojensky. ]inými slovy:
Nebudeme se zde zab,ýwat neetičností otroků je stejný jako 1ínos práce oby- Stavba hradu je především státnický
nebo pošlapáváním,,lidských,, práv, vatel při spokojenosti 0. Pokud otroci čin. Vladřuješ tím své odhodlání brá-
jež otroctví představuje. Pokud ve va- pracují do úmoru, je výnos stejný jako nit dané územia také obavu ztoho, že
šem světě otroci existují, jistě jiŽ máte při spokojenosti499. K takto zjištěné- by mohlo být napadeno. Tvoji souse-
.]'60 dé si to mohou vy(ožítjakoohrožení
ý to záIežitosti v},reše né' mu vý'rrosu se ještě přičte z|zakaž-
Nebudeme zďe nikde uvádět a tvůj lenní pán ti to nemusí dovolit,
také dou četu pracujicí na daném jitru (u
cenu/ za kterou se dá otrok pořídit, městských čet se přičítá 80 zI za čefu). protože můžemít poc7t, že by ses stal
protože ta je velmi závis|á na reáliích přílišnezávislým. Stavba hradu je také
Náklady na jídlo pro otrol1y a plat
vašeho světa. }akým způsobem lze ot- velmi nák]adná zá|ežitost. Při studiu
hlídačůčiníčtvrtIetně 300 zl u měst- dějin hradů v Evropě brzy zjistíš, že
roý opátřit? Tuto otázku si musíte se ských čet a 600 z|u čet na venkově.
svým PJ vyřešit sami. Uvedeme zde jen většina hradů své majitele zničila, mís-
otroky je samozřejmě také nutno to toho, aby jim prospěla. Rod špatně
několik příkladů,jak se zpravidla ze
ubytovat. Nároý na prostor jsou stej- odhadl své možnosti, na stavbu hradu
svobodných lidí stávají otroci:
. Válečnízajatci jsou odvedeni do ot- né jako u stájí. Dozorce je moŽné uby- vyplýtval všechny své prostředky,
roctví svým přemoŽitelem. tovat naPř. v kasárnách' a stejně ho nedokončil, a pak se mu
. Svobodní lidé jsou přepadeni, po- nedostávala peněz na zaplacení armá-
chytáni a poté odvezeni do nějaké Neqýhody využívání otroků dy, nákup zbraní atd. Proto je třeba být
vzdá|ené země, kdejsou prodání do Vzhledem k tomu, Že otroci většinou při stavění hradu opatrný a nepropa-
otroctví. dělají těžkou práci a mají tendenci utí- dat velikášství. Nu, a konečně hrad je
. Zbavení svobody a prodání do ot- kat, docházi také k určitým zfiátám. především pevností. Je třeba pečlivě
roctví můžebýt jednou ze součástí Pokud otroci pracují normálně, je to vybrat místo, kde bude stát, rozhod-
trestního práva. jen 5_10 % za čtvrt|eÍí.YpÍipadé,že nout, kolik mužůho bude střežit, jak
. Potomek otroků může(ale nemusí) jsou otroci nuceni pracovat až do dlouho má odolávat obležení, odhad-
bý automaticý považován za otto- úmoru (čili do úplnéhovyčerpání)' je nout, jak silný nepřítel se tu můžeob-
ka. ztrátovost 60-90 % .PŤitomnost otroků jevit a podobně. Všechny tři pohledy
na panství má ještě jeden efekt. a jejich vzájemné souúslosti probere-
wužitíotroků Uprchlí otroci se mohoupřidat kmíst- me podrobněji v dalších odstavcích.
|ak lze využit otroky a jejich práci ním loupeživým bandám nebo si zalo-
v rámci ekonomického systému? ZáIe- žit vlastní a začítpodněcovat odboj
á na tom, zda se jedná o práci na ven- apod. Projevuje se to vzrůstem prav- Stavba hradu
kově nebo ve městech. Při práci na ven- děpodobnosti revolty o 1-5 % v pÍipa-
Výstavba hradu v Dračímdoupěti má
kově jsou zapotřebí pracovní čety o 20 dě normálních pracovních podmínek
pětÍází:
členech (+ 2 hlídači),na práci ve městě a o 6_15 %, pokud jsou nuceni dřít do
1. Výběr místa
budou stačit desetičlenné čety (+ 1 hlí- úmoru. Pravděpodobnost j e tím vyšší,
daO. čímvětšíje celkové množstvíotroků a 2. Zahes|eni terénu
Otroci jsou velmivhodnína staveb- čímvíce je jich v poměru k počtu oby- 3. Zakreslení hradu
ní práce apod., ale dají se v1.užíti na vatel panství. Konkrétníčísloje na 4. Určeníceny
běžnézemědělské práce. V takovém uvážení PJ. 5. Určeníobranyschopnosti

-19 -
 Hrady

NeŽ se pustíšdo dalšíhočtení,pro- hrad vypadat, a pak můžešpřistoupit Sloupec ,šířka, udává nejmenší
hlédni si mapku hradu Harlech na k nakreslení hradu. možnou tloušťku hradeb bez ohledu
třetí straně obá\. Většinu z toho, co na jejich výšku' Hradby i valy mohou
se ti tu budeme klopobrě snaŽit objas. pŘírt.Ro: Na našímapce Har|echu je být ovšem i širší- pak jsou masivnější
nit slovy, pochopíšz tohoto obrázku. bohuže| zakres|eno jen nejb|ižšíoko|í alépe odolávají ostřelování. Zdinemo-
hradu, takže není vidět jeho strategic- hou být neomezeně rysoké, maximáI-
Výběr místa ký uiznam. Kdyby tato kniha mě|a Íor- ní v'ýška je rovněž v tabulce.
mát A3, vidě| bys, že hrad stojí na úte- U dřevěných staveb se tloušťkou
Dříve než přistoupíš ke stavbě hradu, su, kteý na jihu a na východě k|esá nezabýváme, takže pro palisádu je
musíš si pro něj vybrat vhodné místo. prudce k moři. omezením jen její výška.
Hrady se tradičně staví na místech ob- Žaana obyteiná stavba (co je oby-
tížně pŤístupných a přirozeně chráně-
Zakreslení hradu čejná a zpevněná stavba, to se dozvíš
ných. Učelem hradu ovšem není nedo- na straně 24) z daného materiálu ne-
bytnost, ale ovládnutí nějakého strate- Při stavbě hradů pouŽíváme zvláštní můžebýt vyššíneŽ číslov sloupci max.
gicky významného bodu: kontrola druh hexového papíru, ktelý je ještě výška. Zpevněná stavba mižebýt až
řeky nebo jiné důležitéobchodní cesý dále rozdělen na mďé trojúhelníčlg*. dvakrát vyšší.
úrodného :území,přístupu k městu Arch tohoto hexového papíru je přilo- Nakonec ještě musíšpři zakreslová-
a podobně. Žen k této knize. KaŽdýhex obsahuje 36 ní hradu určit, kde se nacházejíjednot-
Při stavbě hradu je velmi důležitý A. Tato vnitřní struktura hexového pa- livé hospodářské budovy: tj. kde je ku-
skutečný tvar vybraného místa - musíš píru má dvě výhody: jednak nám chýí, kde stáj a podobně. Podrobně se
vědět, jak jsou jeho svahy strmé, jak je umožňuje přesně zakreslovat i zdi tenó o tom bude mluvit v odstavci Určení
vysoko a podobně. Skutečnístavitelé než 5 sáhů a také zď, které jsou na sebe obranyschopnosti hradu.
hradů si nejdříve prohlédli několik kolmé, a jednak výrazně zjednodušuje Na hrad je dále moŽno zakreslit ná-
míst a pak vybrali to nejlepší. Kdybys počítáníávotů při dobýruání hradu - sleduj ícízv|áštni stavby
:

chtěl jejich posfup napodobit, musel o tom se bude podrobně mluvit v pod-
bys donutit svého Pl, aby ti nakreslil kapitole Dobývání hradů na straně 23. Brána je místo, kde se vsfupuje do hra-
tvarkaŽdého místa, o kterémuvažuješ. Dělený hexový papír nám dává vel- du. Bran můžebýt i více, podle úvahy
Avšak zakreslení tvaru terénu je práce kou možnost budovat hrady podle stavitele. Brány jsou stavěny tak, Že
velice náročn á a obtižná a těžko můžeš vlastního uváŽeni a neomezovat se na nad vlastní, zpravidla dřevěnou a oko-
Pána jesýně nutit, aby ji dělal vlastně nějaké předem dané prvý. Chceš věŽ? vanou branou je vzýčena kamenná
zbytečně. Proto postupuj em e tak, že ty Nakresli si ji. Chceš barbikan? Nakresli bašta. Bránu je tudiž nemožnézasáh-
určíšoblast, kde si chceš hrad postavit si ho. }e to úplně jednoduché. nout nepřímou střelbou a pro takové
(a stručně popíšešjuký), a P} ti řekne, Rozhšujeme jen některé zák|adni ostřelování se chová jako obyčejná
kde je v ní pro něj nejvhodnější místo ýpy staveb. fsou to: hradba. Brány jsou standardně 3 sáhy
a jak vypadá. . kamenné stavby (hradby, paláce široké.
apod.)
Zakreslení terénu . hliněné stavby (valy) Pevnostní věž je poslední útočiště
. dřevěné stavby (palisády, stáje, sýp- obránců hradu. Pro účelynašich pra-
Toto je práce pro PJ, kteý na to má svo-
je návody. Na arch obyčejného hexo- ý apod.) videl je pevnostní věžikaždá uzavÍe-
. vodnípřftop ná zpevněná věž, do které není
vého papíru vyznači stejnou barvou . studna obvyklý vchod. Pevnostní věž není
všechny hexy, které jsou stejně vysoko . podzemníchodby možnévyuživat jako hospodářskou
(v rozsahu 5 sáhů). Podle tohoto nákre-
stavbu. (Co jsou zpevněné a hospo-
su se musíš rozhodnout, jak bude tvůj
Ruzné ýpy staveb jsou různě drahé dářské stavby, to se dozvíšníŽe.)
< 5,78 >
a mají různý vliv na obranyschopnost
< 2&
hradu. Podrobně to rozebereme níŽe. Střílna je otvor v hradbách, z něhoŽ je
Při zakreslování hradu musíštaké moŽné lukem nebo kušíostřelovat při-
rovnou určit, jak jsou jeho různéčásti
vysoké. Doporučujeme ti, aby sis pro
různě vysoké stavby vzal různébarvy
TABULKA ŠÍŘtcra
a příslušnéčásti hradu jimi qzbarvil.
výŠrcrHRADEB
.
Svůj hrad ovšem nemůžešstavět do max.
matenal srÍKawsKa naj.'ev
ýšky, jestliŽe nemá dost pevné zákla-
dy,Každá zeď musí být dost silná na to, kámen 2,5 25 (hradby)
aby se nezhroutila. Pro různéstavební hlína 515 (val)
materiály to shrnuje Tabulka výšky dřevo 10 (palisáda)
P|sha ce|ého hffi: 22 sáhů čtverečních
Plmha jednoho : 0.6 sáhů čtvercČních
a šířkv hradeb.

* Abychom ušaetřili místo, budeme v dalšímtextu pouŽívat pro trojúhelníčkytuto značku: A

-20 -
Hrady
bnžujiúse oddíly. Pro jednoduchost
na našich mapách nevyznačujeme po-
lohu střílen a předpokládáme, že muŽi
rozmístěnína hradbách mohou stříIet
|ibovoln]Ím směrem.
Studna je díra v zemi, ve které je voda.
V žádoucím případě tam voda sama
od sebe natéká, ale můžese stát, že ani
po usilovném kopání na pramen ne-
naraziš. V takovém případě se studna
používá jako cisterna: voda se do ní
napustí (nanosí) a pak se z ni zase čer-
pá. V jaké hloubce se voda nachází (a
zda vůbec), určuje P|.
Únikova chodba je štola v zemi, která
vede na nějaké vzdálené místo. Má
dvojí použití: jednak se jí dají na oble.
Žený fuad dopravovat zásoby a jednak
se jí dá v kritické sifuaci uprchnout.
Podzemní prostory - k ceně v tabulce.
je ještě třebapřičístcenu za postavení
kamenné stavby. Ze dřeva v podzemí
stavět nelze, rychle by ztrouchnivělo.
Vodní příkop je asi tři sáhy hluboký
Přftop kolem hradu naplněný vodou
azhusta také lidoŽravou havětí. SlouŽí Diky způsobu provedení a použité
zejména jako ochrana proti podko- krytině můževÍnazně změnit vzhled
pům, ale ztěžuje také zteč hradeb. budovy. Asi jen málo z vás však má
dostatečné znďosti architektury, aby-
pŘíruqo: Harlech má dvě brány, a to ste dokázalioživitponěkudfádníajed-
uprostřed západních hradeb. První noduchou podobu hradu a jiných bu-
z nich, Ve Vnějších hradbách, je pět dov vytvořených podle praúdel uve.
sáhů široká a navazuje na padací dených v této příručce. To je ale trochu
most. Druhá brána je 3 sáhy široká škoda, zkuste si tedy pohrát s popisy
a není na mapě Vidět, protože se na- vámi sťvořených nebo navrŽených bu-
chtízípod dvěma baštami, které uza- dov. Budetepak" aťuŽv rolihráče nebo
ví.ajíbarbikan (d|ouhou chodbu Ve- P|, lépe schopni si představit, jak tyto
doucí mezi oběma po|okruhovitými budovy vypadají. Různá podoba kon-
věžemi na západní straně hradu). strukce střechy vám můžepomoci roz-
Rozměry bran jsou důležitéjen tehdy, bít jednotvámost všech budov. Kromě
pokouší-|i se je někdo Vyrazit beranid-
toho pro každou stavbu můžebýturči.
lem, a proto je neuvádíme přímo na
mapě, a|e spo|ečně s ostatními údaji
ý ýp střechy jinak vhodný.
o hradu.
Druhy střech
Har|ech má dá|e 6 pevnostních
ZáHadni dva druhy střech jsou sedlo-
véží(v rozích vnitřních hradeb a ved|e
vé a rovné. Ty se dále rozdělují takto:
brány), studnu (v jihozápadním rohu
nádvoří) a Vodní příkop ko|em západ- Sedlové - doškové,šindelové, taškové,
kamenné, zpevněné.
ní a severní zdi.
Rovné _ hliněné, kamenné, posílené,
zpevněné.
Sfrechy
Tabulka střech sfunuje cenu práce a
oprostíme-li se od konkrétníchstaveb- materiálu jednottiých druhů. Řaaet
ních slohů, je střecha to, co dává jed- ,hoření uvádí změnu pravděpodob-
notlivým budovám finální podobu. nosti vzplanutí a rozšířenípožáru
-21-
 Hrady

TABULKA srŘEcH
sedlové rovné
doškovéšindelové taškovékamenné zpevněné hliněné kamenné posílenézpevněné
cena práce 200 500 600 700 1000 400 600 8s0 850
cena materiálu 10 500 700 700 1000 100 500 700 700
p:dl:. poďe
hoření +10 % +0% -20 % 40% mateÍralu
hlína kámen Kamen
materlalu

oproti nejčastějšímutyPu - šindelové Kamennd stavěné plochy zdíbudovy. Při ostřelo-

střeše. Táto střecha není celá vyrobena z ka- vání má střecha 1 hradní životnakaŽ-
mene/ nosnou část tvoří dřevo. Jen dé 3 A, které zabírá,
Sedlové střechy jako krytina jsou pouŽity ploché ka-
jsou to šikmé střechy, které jistě znáte menné bloky. }e stavěná tak, aby byla Zpeaněnó
z celé řady budov z našeho světa. velmi odolná - tím pádem je draŽší a Rovná zpevněná střecha má stejné
pracnější. vlastnosti jako sedlová zpevněná sďe-
Doškotltí Tento ýp střechyse používázejmé- cha.
U této střechy jsou jako krycí materirál na na důležitébudovy, u kteých je Žá-
pouŽiý pevně spojené svazky s|ámy,rá- doucívyššíodolnost a malá hořIavost.
kosu nebo jiného podobného materiá]u.
Určeníceny hÍadu
Výhodou této střechy je její nízká Zpeoněnd Cena hradu závisí na jeho vehkosti a na
cena. Proto se používá zejména u ves- Tento typ střechy se dá použít jedině tom, z čeho je postaven. Základní úda-
nických staveb nebo třeba na Pokrytí u zpevněných budov. Při jejím zásahu je poskytuje Tabulka ceny hradů. Spo-
stájí nebo seníků'Neýhodou je její se postupuje podle pravidel pro zásah čítej,kolik hexů zabírajitvoje kamenné
vysoká hořlavost. zpevněné budovy. stavby, kolik sáhů měří dřevěné zdi
atd., a výsledky vynásob číslyz tabu\
>rndeLoaa Rovné střechy a sečti. Přitom však vezmi v úvahu ná-
Jako krytina jsou u této střechypouziý U někter.ých národů se jiné než zcela sledujícískutečnosti:
štípanédřevěné destičky (zhruba ve rovné střechy nepouŽívaly. . Všechny počty zaokrouhli na celé
velikosti tašky). Tato střecha je poměr- hexy (např. stavba 148 hexů a 6 A
ně levná a materiál na ni je snadno do- Hliněnó hradeb stojí stejně jako 148 hexů
sfupný. }e to asi nejčastěji pouŽívaný Tento typ střechy je možnépouŽítpou- rovných).
ýp střechy. ze u hliněných budov. . U stavebních materiálů (kámen, hlí-
na, dřevo) se počítás ýškou 5 sáhů,
Taškoad Kamennd protoŽe to je obvykIá výška hradeb.
U tohoto ýpu střechy je jako krytiny Tento ýp střechy můžešpoužítpouze To odpovídá 2 patrům, ale samozřej-
použito buď pálených tašek nebo ští- u kamenných budov. mě můžešstavět ibudovy jednopat-
paných břidlicových destiček. Thto rové. V takovém případě vyděl ceny
sÚecha je řemeslně o něco náročnějšía Posílend z tabulky dvěma.
draŽší než šindelová, ale je oproti ní Tato střechajtžvyďrži i nějaký tenzá- .U dřevěných staveb nezabitají zdi
méně hořlavá. Nejčastěji se pouŽiváve sah, ďe je dosti drahá. ,,Žádnoa,, plochu (samozÍejmě, něj a-
městech na kupeckých domech nebo Tento ýp střechy se dá použítpou- kou plochu zabirají, ďe i náš troj-
na střechy pďáců, obecně nabohatších ze u kamennýchbudov, jejichž vniŮní úhelníčkovanýpapír je na to příliš
a honosněiší budovách. prostor má plochu menšínež je 1'/2 za- hrubý). Proto je měříme na sáhy, ni-
koli na A nebo hexy.
. Zastřešit se musejí i zdi a dokonce
TABULKA CENY HRADŮ i hradby. To znamená, že při počítá-
druh iednotka cena práce cena materiálu ní plochy musíš ke skutečně využi-
kámen* hex 1 000 2 000 telné zastřešené ploše přičíst i plo-
h]ína* hex 1 000 200 chu kamenných a hliněných staveb.
dřevo* 5 sáhů 100 500
. U kamenných staveb se počítajíza-
střecha hex viz tabulká viz tabulka stavěné hexy, nikoli Živoý (zpevně-
studna sáh 10 0 né stavby stojí stejně jako obyčejné).
vodní příkopÍ hex 50 0 fak vidíš,jsou to samé věci, které by
podzemní prostory" hex 500 10 člověku,,dal zdtaý rozum,,.
úniková chodba sáh 25 0 Cena hradu je úzce ptovázána
s ekonomickým systémem Dračího
-do výšky 5 sáhů (2 patra)
doupěte, který je popsán v kapitole
'3 sáhv hlubokÝ a hospodářství. Tam se do-
'Politika

-?2-
Hrady

čteš'jaký je rczdí| mezi cenou práce Dále je na hradě možnérozmístit bojo- TABULKA HRADNÍCH
a cenou materiálu a kde si můžešto či vé stroje z DrD Pravidel pro pokročilé
a pro experty, a tak dále zýšit jeho
ZBRANÍ
ono opatřit.
obranyschopnost. Tabulka hradních iméno plocha
Hrady si však mohou stavět i hráči,
kteří se rozhodli pravidla pro hospo- zbrani uďává' kolik místa zabírají.Kte- balista 6
dářství ignorovat. Ti mají dvě možnos- rákoliv z těchto zbrani je zničena v oka- palintonon 6
mžiku, kdy je začerněnbyťjedíný z L, monagkon 12
ti: buď se cenou hradu nebudou zabý- .Á
na kterém stojí. trebuchet
vat vůbec, nebo cenu práce i cenu ma-
teriálu sečtou a zap|ati z ukořistěných
pokladů. Udržování hradů zkaženéhohexového paPÍru nastříhá
tolik A, kolik mu padlo, vezme je do
Cena materiálu zahrnuje běžnou Malebné zříceniny zdobící naši krajinu ruky a z výšky 50 coulů, chci říci centi-
dopravu, tj. pokud se hrad staú na jsou svědky toho, jak vypadá hrad, metrů, je pustí na mapu hradu. Ty A,
místě' kde je les a do vzdálenosti 50 mil o který se nikdo nestará' Staré drakon- na které dopadnou, se začerní.V pří-
se na|ézá lorn na kámen 'Y pŤipadě, že ské přísloví řftá: ,,Jediná věc, která je padě, že dopadnou na A, kteý je už
tomu tak není, musí Pl vzít v úvahu, dtažši než stavba hradu, je udrŽov áni začerněný, nebo někam, kde žádná
odkud se potřebný materiál bude do- hradu." stavba není, nic se nestane _ hrad měl
vážet, a cenu materiálu patřičně zvýšit. Vezmi celkovou cenu hradu (spoč- tentokrát štěstí.
tenou pro případ, že by se nepollživa|a
pŘíxno: Tabu|ka na této straně uka- magie) a vyděl ji dvěma sty. Tak zjistíš, opravování zřícenin
zuje cenu Har|echu v Dračímdoupěti: kolik zlaých musíšvydat každéčtvrt-
letí na jeho idržbu, otop, plat kastelá- Zcháttaný hrad je možnéopravit. To
novi podobně. stojí 150 z| zakaždý opravený A, a to
Určeníobranyschopnosti a
bez ohledu na to, z jakého materiálu se
hradu pŘíxt-no: Na udrŽování Har|echu je na něm staví. Výimkou je střecha, kte-
rá stojí jako obvykle.
obranyschopnost je asi nejdůležitější čtvrt|etně zapotřebí 4 792 z|aých.
vlastnost každéhohradu. Souvisí se
dvěma aspekty každéhofuadu: jed- Chátrání hradu Dobývání hradů
naks jeho mohutností, umístěním,ar-
V případě, že v nějakém čťvrtletímaji- Hrad je dobyt v okamžiku, kdy se jeho
chitekturou atd. a jednak s tím, kolik
tel hradu nevydá na jeho údržbupat- posádka vzdá nebo padne. Toho lze
vojiáků ho brání, jak dlouho mohou
řičnou částku, si PJ hodí 1k6 zakažďých dosáhnout různými způsoby. V těchto
odolávat vyhladovění, jaké maji zbra-
100 000 zlcenyhradu. Paksiz nějakého pravidlech se budeme zab,ývat:
rÉa podobně.
Na první otázku si musíšodpově-
dét sám _ v dalšíchkapitolách se do-
Éreš'jak se počítajíživoty hradů. Na HRAD HARLECH
druhou otázku ti pomůže odpovědět CENA PRACE
Tabulka užitných budov. Stavba výška Plocha objem Jed. cena Cel. cena
Z.de zjistiš, jakou plochu musí mít Přftop 77676 50 3 800
nňrzrré hospodářské budoly v závislos- Vnějšíhradby 1
\AŤLa nÁ .Á 1 000 24000
ti na tom, kolik lidí má hrad pojmout Yěže 3 42 126 1 000 126000
a iak dlouho maji vy dr žet obléhání. Vnitřní hradby 23060 1 000 60 000
zdi 71313 1 000 13 000
pňíxt-Ro: Řekněme, že chceš, aby se Střecha 1. 285 285 500 142500
ra tvém hradě udrže|a posádka 100 Studna 50150 10 500
5ípo dobu 1 roku včetně sr4Ích koní. Celkem 369 800
ZTabu|ky užitných budov zjistíš,že na CENA MATERIALU
sýpku stačí/,hexu, kuchyň musí mÍt
7hexů, nadřevník postačí2hexy, cis-
Stavba Výška Plocha objem Jed. cena
Cel.
cena
Ema (tj. v případě, že se při kopání Přftop 77676 0 0
sůrdny nenarazí na Vodu), musí být 20
sárrj h|uboká, stáj musí mít 17 hexů
Vnějšíhradby 1.?AA 2 000 48 000

a kasárna se zbrojnicí musí zaujímat

Věže 3 42 '126 2 000 252000
Vnitřní hradby 23060 2 000 120 000
Éoďru 12 hexů. Kasárna i zbrojnice Zďi 11313 2 000 26000
o.Šemmůžebyt dvoupatrová, takže
nnťže mít půdorys jenom 6 hexů.
Střecha t 285 285 s00 142500

Vldiš' že v Har|echu by moh|a k|id-

Studna 50150 0 0
Celkem 588 500
É prebývat i posádka skoro dvojná- Celkozló cena hrailu 958 300
ffinií (ovšem bez koní)'

-23 -
 Hrady

. ostřelováním a bombardováním IGmenné stavby obyčejnéstavby jsou dále různé

. ztečí Pro účelytěchto pravidel neroz|išuje- paláce a pomocné budovy. Tyto stav-
. podkopy me různédruhy kamenů (například by mají tolik Životů, kolik A zabfuají
. magickými útolg mezi žulou a vápencem) - o tom jsme jejich obvodové zďi. Zásah do pro-
. vyhladověním už mluvili ýše v části o vlastní stavbě středku takové stavby prorazí stře-
hradu. chu, ale jinak nezpůsobídalšíškody
ostřelování Pro kamenné stavby platí jednodu- (pokud projektilu náhodou někdo ne-
ché pravidlo: Každd staaba mó tolik žillo- stojí v cestě).
K ostřelování nebo bombardování tů, kolik nbírd trojúhelníčků. Za zpevněnou stavbu považujeme
hradů se nepoužívajízařízení poPsa-
Při použviínítohoto praúdla musí- jakoukoliv budovu s kruhovým nebo
ná v DrD Praúdlech pro pokročilé;ta
me roz|išovat dva druhy staveb: oby- polokruhoým půdorysem, která má
by proti hradbám neměla valný čejnéa zpevněné' obyčejné stavby vniťnírozměry menšíneŽ 10 sáhů
úspěch. V kapitole ,Boj pro exPeÍty, jsou zejména hradby a paláce, zpevně- a tloušťku zdí rovnu alespoň vnitřní-
v DrD Pravidlech pro experty - Posta-
né stavby pak věže a bašý. mu poloměru stavby (viz obrázek na
vy ses seznámil s obřími katapulý tre-
Pro obyčejnéstavby platí pravidlo protější straně) Zpevrrěná stavba ne-
buchety, a také s bombardovánim ze
o počtu životůbez vfiimek (kromě pří- smí přímo navazovat na jinou zpevně-
vzduchu' Stejně tak se budeme muset
padů popsaných v přehledu zvláštních nou stavbu. Typickým příkladem je
vzdát počitání živ otů, z PPP; pov až, že
staveb na straně 20). Musíšsi totiŽ uvě- věž. Zpevněné stavby mají tolik živo'
část hradeb 5 sáhů dlouhá, 2,8 sáhu (tj.
domit, že vysoké hradby jsou vždy tu,kolikje jejich celkováplocha, tj. plo-
půl hexu) tlustá a sáh vysoká (tedy
méně stabilrrí než hradby nízké'Ve sku- cha zdí plus plocha vnitřku. Tím je vy-
spíšnízká) by měla mít zhruba 35 tisíc
tečnosti nemůŽeš hradby postavit libo- jádřeno, že duté stavby jsou pevnější
(!) životů.Proto pro případ hradů mu-
volně vysoké. Hradby se nestaú vyso. a odolnější neŽ stavby obyčejné. V pra-
síme zavést nové ,,životy hradů,,. Při-
ké proto, aby bránily nádvoří před xi to vypadá tak, že když je zasažena
bližně platí, že 1 hradní Život odpoví-
osťelováním, ďe proto, že je obtížnější obvodová zeď zperměné stavby, vypl-
dá 3 000 obwyklých životů.Přesný po-
je ztéa. Ýýsoká zeď je naopak méně ní se nejdříve plocha uvni$, a teprve
měr však není důležiýneboť počet
odotná proti ostřelování, a proto zde kdyžje celá začerněna, začnou se ob-
hradních Životů se odvozuje hlavně
neplatí praviďo z PPf; kde počet životů ..yklým způsobem začerňovat i zdi.
z toho, jakou plochu dotyčná stavba
závisina objemu zdi. V našich pravid-
zaujímá (a samozřejmě také z použité-
Iech ávisí jenom na její tloušťce. Hliněné stavby
ho materiálu).
Pro hliněné stavby platí stejná pravidla
jako pro kamenné, s tím rozdílem, Že
TABULKA UZITT{YCH BUDOV není možnéstavět zpevněné hliněné
stavby a Že mají 1 hradníživotzakaŽdé
druh jednotka" vejde se patro
3 A, které zaujima1i. To znamená, že
sfuka** t hex 10 000 četů ano v hliněné stavbě zasaženénapříklad
kuchyň L hex příprava jíďa pro 15lidí ne trebuchetem se silou 3 se začerní 9 A.
ďevník t hex na 50 ýdnů v létě ano
na 20 ýdnů v zimě Dřevěné stavby
cisterna 1 sáh 250 člověko-ýdnůvody ne
Pro ďevěné stavby nemůŽeme použít
stáj t hex 15 tvorů vel. A ne
pravidla pro kamenné nebo hliněné
10 tvorů vel. B
stavby, protože dřevěné zdi vlastně ne-
6 tvorů vel C
zaujima1i žádnou plochu' Místo toho
kasárna t hex 12 tvorů vel. A ano
postupujeme tak, že kďyž je zasažen
9 tvorů vel. B
hex, kterým prochází dřevěná zeď,je
6 tvorů vel. C
tato v celém hexu zničena nezávisle na
osobní zbraně pro 100
zbrojnice t hex ano síle útoku.
vojáků
sťelivo t hex 200 nábojů do trebuchetu
200 dávek oleje nebo smůly Zásah sťechy
1 000 nábojů do maýh fe možné,ba dokonce pravděpodob-
zbrarú' né, že nepřátelsloým ostrosÉelcůmse
20 000 šípů podaří zasáhnout nějakou střechu
v tvém hradě. Pokud se nejedná o posí-
*všechny rozměty zaokrouhluj na celé hexy dolů lenou nebo zpevněnou střechu, nelze
**jakýkoliv sklad jídla, tedy třeba i chlév kurní<, seník a podobně. od nich očekávat,žeby zásah metráko-
*hloubka, qírrnbalvanem letícím rychlostí 100 ki.
při normalizovaném průměru 2 sáhy.
Ítj. lometrů za hodinu vydrže|y. Platí pra-
balista, palintonon a monagkon
Sloupec,pafuď udává, zda je danou stavbu možnépostavit s patrem, či zda údlo, že při zásahu střechy je tato zni.
musí být přízemní. čena na celém zasaŽeném hexu, nezá-
visle na síle útoku.

-ztl-
Hrady

ny bonusy obránců jsou popsány

v části,Armády, na straně 36.

Zteče průlomu hradeb se může

zúčastnitlibovolný oddíl a obránci
mají bonus k BS l ptnodnivýšky po-
bořených hradeb (v úrovních)' Pokud
je před průlomem ještě vodní příkop,
zvyšuje se bonus obránců o 5.

Zteče pevnostní věže se můžezúčasÍ-

nit libovolný oddíl. obránci mají bo-
nus *20 k BS a +10 k údernosti;
pokud dobývání věže pojmete jako
boj muže proti muži, má každý kdo se
brání na točitémschodišti bonus *5
k hodu na obranu a není možnéna něj
útočitúceklát než jednou za kolo.

obránci hradeb mají možnost použi-

vat proti útočícím oddílům různéspe-
ciá|ní zbraně, například vroucí olej.

Podkopy
Podkopy jsou tunely raženéobléhateli
pod hradbami. Podkopy mají dva cfle:
ffiběh ostřelování sousední hex. Zásah úplně zničeného jednak je jimi možno vniknout nepo-
Os$elování z katapultů probíhá podle hexu už tedy žáďné dalšízranění ne- zorovaně do hradu a jednakje možno
obvyklých pravidel pro nepřímou způsobí. je rykopat tak, aby se do nich zhroutila
střelbu z DrD Pravidel pro pokročilé část fuadeb. Podkop není možno bu-
Pokud na zasaženémhexu stojí ně-
ls některými opravami popsanými na dovat pod vodním přftopem.
jaká Niněná stavba, postupuje se ob-
straně 108 DrD Pravidel pro experty _ Ke stavbě podkopu je zapotřebí
dobně, ale počet začerňovaných A
bstavy). Vzdušnébombardování pro- zvláštní povolání minér (viz,Nové do-
dostaneš, kďyŽ Ú Č vJrnásobíš třemi.
b'íhá podle příslušných pravidel po- vednosti, na straně 107 DrD PPE _ Po-
psaných natéžestraně. Jak ses dozvě- Pokud na zasaženémhexu stojí ně-
stavy). Kromě něho jsou také zapotÍebi
jaká dřevěná stavba, je na daném hexu
děl v kapitole Boj pro experty v DrD kopáči, jejich počet i mzdu ti řekne mi-
Pravidlech pro experty - Postavy na zničena celá' nér, až si ho najmeš.
straně 109, obléhacístroje působízra- K odhalenípodkopu můžedojít i ji-
nění za určiýpředem daný počet živo- Zteč nak než fatálním neúspěchem minéra.
hr. JestliŽe se tedy nějakému takovému Jednak je tu určitá pravděpodobnost,
Při útoku ztečise obléhatelé pokoušejí
stroji podaří zasáhnout hex, kde stojí že ho obránci hraďu zpozoruji,Ta závl-
proniknout do hradu přímo, ,,hrubou
nějakí kamenná stavba, ubere jí tolik sí na tom, jak daleko od hradeb se
silou,, ' K tomu používajížebříky a lana
Životů, kolik je jeho útočnéčíslo. s podkopem začalo, jak dlouhoužprá-
ke z|ezení hradeb, obIéhacívěže, kte-
Postupuj takto: urči, kteý hex byl ce trvají, na tom, zďa se kopalo jen
rými chtějí na hradby vstoupit přímo,
zasažen. Pokud na něm stojí kamenné v noci nebo i ve dne, jak okolí hradu
a beranidlo na vyráženíbr ány.
stavba, začerni a daném hexu tolik L, ko- vypaďá (v poušti se pokop utajuje
lik činíútočnéčíslopříslušnézbraně. Pravidla pro zteč dávají smysl je- mnohem obtížněji než v lese) a dalších
Hexy se vžďy začetiujína straně, ze nom v souvislosti s pravidly pro bitvy okolnostech. Rozhodnutí je vždy na
které střela přiletěla. Pokudjsou všech- armád (viz část ,Armády,), jichž jsou ivaze Pl. Kromě toho je možnépod-
ny A v jednom hexu začerněny, je součástí.Pokud jsi souboj armád ještě kop objevit pomocí sféa špiónů, taj-
nečetl, učiň tak nyní a pak se na toto ných
stavba v daném místě zničena. Jedná.li ýprav do nepřátelského leŽení
se například o hradbu s tloušťkou místo vrať. a podobně.
menšínež 1 hex, je na daném místě Podle okolností rozlišuj eme několik Jakmile se obránci o podkopu dově-
proražena a útočící armáda se může případů zteče, Pro které Platí poněkud dí, mohou se mu začítbránit, a to dvě-
prokusit o průlom. jiná pravidla' ma způsoby: mohou ostřelovat ústí
Můžese sÍát, že v zasaženém hexu podkopu a nebo mohou razit proti-
Éméně L, než jeÚČ katapultu (bom- Zteče hradeb se můŽe zúčastnitjenom chodby.
b1. atd.). V takovém případě pŤebýrta1i- takoý oddíl, kteý má speciální zbraň V případě ostřelování pIatí obvyklá
cí zranění propadá a nepřenáší se na žebiík,lanonebo obléhací věŽ. Všech- praúdla pro nepřímou střelbu a trebu-

-25 -
 Armády

cheý; v případě, že je vchod zasažen jak držíhlídky, jak dlouho uŽ obléhání

za 1 A nebo kterýkoliv ze šesti soused-
ních hexů za 3 A, jevchod zavalen a je
trvá, jaký pánuje na hradě
duch. Konkrét"í..y"oj událostí závisí
třeba začíts podkopem znovu.
Pokud je na hradě minér, mohou se
obránci pokusit razit štoly v ústreý
svt.im nepřátelům. Hloubení probíhá
jako obvykle, ale minér má naV'aždý
hod postih _2, protože stojí před obtíž-
nějším úkolem než jeho sok na druhé
straně. V případě fatálního neúspěchu
je úmysl obránď prozrazen a lze před-
pokládat, že útočnícizmění směr štoly
nebo začnou hloubit novou. obránci
mohou buď začítznovu/ nebo pokra-
čovat, v takovém případě má minér
postih -4 atd.
PJ sivede poznámkyo tom, jakjsou
obě strany daleko. Ve chvíli kdy se čela
obou chodeb dostanou stejně daleko
od hradu, musí si minér obránců hodit
totrálníúspěch. Povede-li se mu to, što-
ly se propojí a můŽe dojít kboji muže
proti muži - o tom budeme mluvit
nlže, ů se budeme zabýntat útokem Magické útoky
podkopem. Nepadne-li minérovi to-
tální úspěch, nic se neděje a útočníci útok, který se od obyčejnéhoostřelo- mádu jako celek" nezávisle na její veli-
nerušeně pokračujív hloubení. Za ý- vánílišíjenom sw.,Ém magiclo.im půvo- kosti' Toto rozdělení vychází z myšlen-
den se můžehod opakovat a platí pro dem, a útok, kdy magie skutečně útočí ky velkého teoretika války von Clause-
něj stejná pravidla. na hmotu hradu. Prvním případem witze: ,,Taktika je umění uyhróaat bitvy
Když je podkop úspěšnědokončerr,
můžese použítk zhroucení části hra-
deb. V hexu, kde chtějíútočníci
hradby
zničit, vykopou rozsáhlé podzemní
prostory, do kteých se pakhradby se-
sunou. (To ovšem neznamená, že na
podkopání hradeb dvacet sáhů vyso-
kých je třeba vyhloubit jámu dvacet
sáhů hlubokou. Už propad o dva sáhy
naruší pevnost hradeb tak" že se samy
sesunou.) Podkopání probíhá stejně,
jako kdyby měli postavit ještě dva úse-
ky chodby. KdyŽ se jim to povede,
všichni se vzdálí a minér strhne ýztu.
Že, které strop sluje podpírají. Zeď se
pomďu amajestátně sesune. Pro účely
pravidel to znamená, že jakákoliv stav-
ba na tomto hexu je zraněna za36 L.
Druhá možnost, jak využítúspěš-
ného podkopu, je provést ýpad pří-
mo dohradu' Zde je třebavzitvúvahu,
že tunel není ani moc široký ani moc
vysoký takže i když je útok pečlivě
pliínován a vojáci jsou připraveni ve
štole, když kopáči odhazují poslední
centimetry hlíny, ýeze z ní nejýše
1 skupina za kolo. Není moŽné předem
určit, kdy si obránci útoku všimnou
a j ak budou reagovat - to záúsí na tom,
9"j::Í
na úvaze hráčůa PJ.
Za zmil:Jrlu ještě stojí, že minér si
hází teprve po tom, co je chodba do-
končena. V případě, že nastane fatální
neúspěch, můžese stát, že všichni ti
pfipravení bojovníci budou zavďeni.
Vyhladovění
Vyhladovění vlastně neni žádný
zvláštni druh útoku a je součástí kaž-
dého obléhání.Při stavbě hradu se
určí,kolik je v něm zásob a na jak dlou-
ho. Můžev němbý také tajná chodba,
jížjemožno zásoby dopravovat. V pří-
padě obléhání PJ sleduje, kolik jíďa
avody ještě obráncům zbýáav píipa-
dě, Žejim dojde, začnou hladovět. Pra-
viďa pro hladovění jsou v PříručceP}
Následuje kapitola nazvaná,Takti-
v DrD lŤaviďech pro pokročilé.
bojišti, o souboji jednotlivých oddílů.
Kapitola nadepsaná,Strategie, popi-
U magických útoků musíme rozlišit suje pravidla, která se vztahují na ar-
můŽe b;ýt kámen vynesený nahoru po-
mocí kouzla lnituj a shozený na hrad,
útok elementála nebo bhuý zásah ra-
chejtlí a četnédalší věci. Do druhé sku-
piny zase patří kouzla jako daeřník
neboberaniillo.
Proti fyzickým útokůmmagického
původu neexistuje Žádná zv|áštni
obrana _ jenom stavět lepšíhradby. |e
ovšem možnépůsobit proti původ-
ďm těchto útoků:pomocí démonů
nebo mocných kouzel ztižitnebo zne. Velkým problémem při tvorbě pravi-
možnit praktikování magie v okolí hra-
du.
Thto obrana ti pomůžei proti čistě
magich-ý.nr útokům,ale zde se můŽeš
naúc bránit i úm, že zakleješ speciální
obranné démony do staveb, které
chceš ochriínit.
Různá povolání mojí různéschop-
nosti vztahující se k obraně i dobývání
hradů. Bude nejlepši, když si navzá-
;.em promluvíte o tom, co kdo z vás
umí, a pokusíte se najít nějakou vhod-
noukombinaci.
Armády
Úvod
Tatopraviďa doplňují a spojují pravid-
la propolitiku, hospodiířství a hrady. Je
samozřejmě moŽné je pouŽívat i sa-
mostatně, ale není to tak zajímavé.
Když tvorbu armády neomezují hos-
podářské ani politické zřetele, není dů-
vodu proč si ji nepostavit co nejsilnější
- a koho baví hrát s nejsilnějšíarmá-
dou?
Rozdělení této části
Na začátku této části si podrobně popí.
šeme jedenvojenský oddíl: jakse tvoří,
cvičí,jaké má vlastnosti a podobně.
na
ka,, která pojednává o střetu armád
pomocí armád, strategie je umění ayhrdaat
otÍlku pomocí biteo',,
Naše představa je taková, že atmá-
da se řídípodle pravidel v kapitole
,Strategie, až do chvíle, kdy dojde kbit-
vě. Ta se sehraje podle taktických pra-
videl a výsledek se promítn e zpátky do
strategických úvah.
Měřítko
del probitvyarmád je zvolení správné-
ho sfupně zobecnění. Střetávají se tu
dvě protichůdné tendence - věrohod-
nost a jednoduchost. Pokud jedna
z nich převáží, mlůžedojít k jednomu
ze dvou extrémníchpřípadů: buď se
celá biwa sehraje jako souboj jednotli-
ých vojáků podle obvyklých soubojo-
vých pravidel a nebo se nějakým způ-
sobem spočítá celková síla celé armády
a o vítězi se rozhodne jediným hodem
kostkou.
První způsob je časově přílišnároč-
ný, a proto nepoužitelný, druhý zase
není nijak zajimaý z Nediska her na
hrdiny. }e zkrátka nutno přijmout ně-
jaký kompromis, kteý nepostrádá vě-

-26 -
 Armády

rohodnost a zajímavost prvního způ-
sobu, ďe lze jej opravdu použíti pro
bivy obrovských armád.
Dalším důležibýmpožadavkem na
praviďa pro boj armád je jejich použi-
telrrost jak pro poýčku něko|ika desí-
tek vojáků v nevelké bažině, tak střet.
nutí mnohatisícoých armád na bitev-
ním poli.
Proto jsme se rozhodli zavést do
pravidel pro armády po1em měřítka,
které vyjadřuje rozsah bitvy a umož-
ňuje ji vést na různých úrovníchpo-
drobnosti.
Měřítko určuje, kolik sáhů ve sku-
tečnosti měří jeden hex mapy, na které
se bude bitva odehrávat. odfud se pak
odvozuje, kolika vojáky najednou bu.
a určuje. V textu se občas zmínímeo ně-
deš pohybovat, jak dlouho bude trvat
jedno kolo bitvy apod. Nejmenšímož. V této části se budeme zabývat tvorbou
né měřítko, pro které je moŽno použít oddflů: jaké vlastnosti oddíly mají a jak
následující pravidla, je 1' hex : 5 sáhů*. se určují.
Všimni si, že je to měřítko pouŽívané
také pro zakreslování hradů, je tedy Vojáci
vhodné pouŽít je při jejich obléháú
Ziákladní surovinou pro tvorbu oddíIu
které je vlastně zvláštním případem
jsou vojáci. Pokud používáte praviďa
biť..y.
pro hospodářství (viz strana 6), znáš
Měřítko bitvy se odvozuje od struk-
návod, jak urč1t počet i rasu vojáků,
tury armády (viz strana 30), zde si snad
řekněme jen to, že volba správného
měřítka závisí jen na vašem vkusu. Po-
kud vás bavi|ézt po kolenou po míst.
nosti, na je1iŽpod|aze jsou rozloženy
archy hexového papíru, a pohybovat
stovkami či tisíci žetonkůči figurek,
pak vždy zvo]ite to nejjemnější měřít-
ko. Jesfliže vám stačíbitvu vyhodnotit
několika přesuny obrovských oddflů
na jednom listu hexového papíru, zvo-
líte naopak měřítko hrubší.
Pravidla v kapitole,Taktika, se zabý-
vají případem bitvy v měřítku 1:5.
\. podkapito|e ,Změna měřítka, na
straně 38 se dozvíš,jak převést pravid-
|a na hrubšíměřítka.
V dalších praúďech budeme často
iíkat:,,'..lynásob měřítkem...,, nebo
.-..zvětši měřítko...". V takoých přípa-
oddíly
Sfupně vlastností
Pro ýpočet dalšíchvlastností odďlu
V této části se budeme zabý,vat popi-
budeme potřebovat znát stupně vlast-
ností (síly, obratnosti atd.) vojáků. Ty
sem oddílů, jejich tvorbou avýcvikem.
určímez Tabulky vlastností podle ras
Oddílem v těchto pravidle míníme jed- na straně 26 DrD Pravidel pro začáteč-
nu vojenskou jednotku: můžeto být níky. Postupuj při tom, jako by ti na
četa nebo třeba divize. Všechny oddíly všech kostkích padla čýřka. Povšimni
popisujeme stejně, nezávisle na jejich si také, že voják není Žádné povolání,
velikosti. Nejdříve uvedeme stručný a proto se nepoužívá ani Tabulka vlast-
přehled všech vlastností oddflu, pak ností podle povolání ani Tabulka oprav
popíšeme' jak se t;rto vlastnosti určují, podle ras.
a nakonec budeme mluvit o zvláštních
vlastnostech jednotliých druhů voj- Taktické vlashrosti
ska.
Zde se budeme zabýrtat vlastnostmi,
které se používajípřiboji jednotliých
Tvorba odďlů. Každou z nich si napřed struč-
ně popíšemea pak si řekneme, jak se
PoPis oddílu
čem, co ještě nebylo vysvětleno (např.
různédruhy oddílů). Pokud jsi přísluš-
né pasáže ještě nečetl, nenech se vy-
vést z míry tím, že něčemu nerozumíš.
Počet skupin
Skupina je zák|adni, dále nedělitelná
jednotka oddílu. Vbitvě má jedenútok
a odpovídá jednomu Životu oddílu.
Velikost skupiny závisí na měřítku bit-
vy a početnosti. Určenívelikosti skupi-
které máš k dispozici. Jestliže na hos-
podiářství nehrajete, musíštyto věci ur-
čit po dohodě se sv'-fon Pf. Určenírasy
TABULKA PoČETNosTI
tvých vojáků je nezbytné, protože zni vojáci početnost
odvozujeme j ejich početnost. obři (kolem 4 sáhů) 1
obři (kolem 3 sahů) 2
Početnost krollové, kentauři J
Při změně měřítka bitvy se mění i veli. barbaři, lidé,
4
kost jednotliýchodďlů. Proto se dále trpaslíci
elfové, kudůci,
nebudeme zabývat tím, kolik muŽů 5
hobiti
(nebo Éebaslonů) má jeden oddfl (pro-
orkové 6
tože to můŽe být různé),ale tím,jaký je
skřeti 8
jejich vzájemný poměr' K tomu nám
Jízdnínestz:ůry
sloužíTabulka početnosti, kt eráldává, sloni
I
kolik vojáků má jedna skupina v zá- nosoroŽci 2
k]adním měřítku 1:5. koně J
Co je to skupina vojáků, si vysvětlí- poníci 4
me za okamŽik, zde si ještě řekneme, lítívlci 5
že Tabulka početnosti obsahuje jen nej- divočáci 6
častějšírasy a zvíÍata. oddíly je však vlci .7

dech vždy mluúme o čísleza dvojteč- možno tvořit v podstatě z libovolných Letecké nestaůry
}ou. Například v měřítku 1:10 by se ná- inteligentních tvorů. Pro ně určuje po- orli královští 4
sobilo deseti. Když tedy mluvíme četrrost PJ. Pro bytosti většínež obři or|i stříbrní 5
o většímměřítku' máme na mysli nebo sloni platí praúďa pro oddfly pegasové J
hrubší měřítko, naopak menšíměřítko velkých zviÍat, která budou uvedena gryfové J

ie zase jemnější. dríle. varani

. Toto měřítko budeme zrrait 1:5. Podobně např. měřítko 1 hex : 20 sáhů budeme značit 1:20

-27 -
Armády

ny pro vyššíměřítka je popsáno na Pokud má tvor více útoků,případně

straně 38.
TABULKA BONUSU ZA
ma-tÚČ ljeno jezdeckí nestvůra, mů-
VELIKOST
žešse rozhodnout, které útoky bude
pŘÍxno: V měřítku 1:5 bude mÍt sku- třída velikosti bonus oddíl využívat.Při určováníBS pak
pina s|ožená z hobitů 5 vojáků, skupi-
-1 počítejprůměr zútočných čísel.Moh-
na z trpas|íkůa v$áky, skupina |idí na Ď 0
koních 3 vojáky a 3 koně (o jízdních lo by se zdát ýhodné používatjen
C t1
TI
oddí|ech se dočteš více na straně 32). nejvyššíútok" pakvšakbude mít oddíl
D +2
malou údernost.
E +4
Počet skupin oddílu (zkracujeme PS) |estliže do BS započítášútokjezdec-
odpovídá zhruba počtu životůu posta- ké nestvůry, musíšzapočítati její obra.
vy. Podobně jako postava ztrácí během BS se určuje z útočnéhoa obranné- nné číslo(zprůměruj ho s oC jezdce).
bo1e ž|voty, oďďil ztráci během bitvy ho číslavojáků, kteří oddíl tvoří,
skupiny' ZtratíJi i poslední skupinu, je a můŽe být i menší než 0. pŘÍrno: SpočÍtejme BS oddí|u skře.
zničen. tů ozbrojených šav|emi, beze zbroje,
Určeníbojové síly na |ítých v|cích na první úrovni (údaje
Určenípočtu skupin Bojová síla se určuje podle následující- o sí|e zbraně, kva|itě zbroje a bonusu
Počet skupin závisí na ýpu oddílu (viz ho vzorce: za nesfuůru jsou na stranách 34, 34
strana 32) a samozřejmě počtu vojáků, BS : (UČ + oČ) : 2 * bonuszaveli- a 34.). Skřeti mají postih za si|u _1 , za
které máš k dispozici. kost nebo zajizdni nestvůru * bonus obratnost také postih _1. SZ šav|e
. oddíl pěchoty je možno vytvořit za úroveň V případě jízdy je 5' KZ je 1. Ztoho p|y-
z jedné ažpětt skupin pěšáků. ne, že mají ÚČ + a oč o. LÍtíV|ci mají
ÚČ 1" .itoe.'e eislo (síla zbraně { bonus
. oddíl jízdy je možno vytvořit z jed- za slu), oČ je obranné číslo(kvalita UC 7 a oC 3 a dávají bonus za nestvů-
né nebo dvou skupinjezdců. ru +1' PrůměrnéÚč je 5,5 a průměr.
zbroje + bonus za obratnost). Bonus za
. oddíI letectva je tvořen jen jednou velikost určímeze stejnojmenné tabul-
né oc je 1,5. Celková BS tedy bude
skupinou letců. 4,5 (= (5,5 + 1,5) : 2 + 1), zaokrouhle-
ý a bonus za úroveň z Thbulky úrovně no 5.
(e uvedena jen do 10. úrovně, ale mů-
Nic tě samozřejmě nenutí tvořit oddí-
žešsi ji snadno rozšířit). U jízdních od-
ly s plným počtem skupin. Takoý od- Údernost
dílůse místo bonusu za velikost použí-
díl je sice silnější v boji muže proti vá bonus za jezdeckou Zatirrrco bojová síla oddílu udává šan-
nestvůru uve-
muži, ale také skýtá snadnější cíl lučiš- skupině vojáků podaÍiptorazit
dený v Tabulce jezdeckých nestvůr. ci, že se
tnftům. soupeřovu obranu, údernost určuje,
U sfieleckých oddílůse BS vůbec ne-
jaké škody úspěšný zásah způsobí.
určuje; určuje se jenom dosťel. Po-
Bojová síla Údernost (zkracujeme IJ) závisina
drobněji o tom na straně 45.
Bojová sfla (zkracujeme BS) vyjadřuje,
Sílu zbraně i kvalitu zbroje najdeš útočnostia početnosti. Například od-
jak dobře dokáže oddíl bojovat. BS dfl skřetů s ýji bude mít malou BS (kyj
v příslušných tabu]kách v podkapitole
vzdáleně připomíná útočnéi obranné má malé UC) ale velkou údernost
,Typy odďltí na straně 32. AŽ si je budeš
číslou Postav' Souboj oddílůse totiž (skřeti mají velkou početnost a kyj má
prohJížet možná tě zar azi, Že sfl a zbraně
nepodobá souboji postav; zde se ne- velkou útočnost).Jezdci na koni
se |šíod SZ v soubojovém systému pro se
střídá úder-kryt.úder-kryt. Místo toho tedy nejspíš ubrání dotírajícímskře-
Poshvy.To souvisí s tím, že v síle zbraně
se na sebe dva oddfly whnou a jejich tům, ale pokud ne, je celkem velká šan-
je na rozďl od soubojového systému pro
boj se skládá z mnoha jednotlivých ce, že je skreti pobijí.
úderůa krytů. Bojová síla vyjadřuje Poshvy zapoótána i schopnost zbtaně
bránit toho, kdo s ní bojuje (tedy obrana Údernost můžebýtmenší
než 0.
schopnost oddílu v takovém boji ob-
zbraně) atim, Že se zbraně v boji armád
stát.
pouávají jinaknež v boji postav. Určeníúdernosti
K určeníúdernosti se musí podle ná-
TABULKA UROVNE sledujícího vztahu spočítatpomocný
údaj:
Uroveň Pohyb Morálka Boj. síla Údernost Tvrdost
pomocný údaj pro údernost :
1 0 0 0 0 0
1ÚČ + ritoenost) x početnost
2 0 +1 0 0 0
ÚČje t'tot.'o tíslo (sfla zbraně { bonus
0 +1 +1 0 0
za sí|u). Sflu zbraně i útočnostnajdeš
A
+1 +z +1 +1 0
5 +1 +2 +2 +1 +1.
v tabulkách v podkapitole
'Typy
oddi
lů, na straně 32.
6 +1 -1-D +2 +1 +L
7 +1 +3 +3 AL +1 festliže jsi BS určoval z několika
8 +2 +4 +3 +2 +1 útoků'pak všechna útočná číslasečti.
9 +4 +4 +2 Výsledný pomocný údaj pro úder-
10 +2 +5 +4 +3 +2 nost dosaď to Tabu\ tr,'rdosti a úder-
nosti a k takto určenéúdernosti ještě

-28-
Armády

TABULKA ÚpnnNosu OC |e obranné číslo(kvalita zbroje

* bonus za obratnost). Počet životůur- TABULKA MoRÁLKY
A TVRDOSTI čujeme jinak pro základních sedm ras obvyklá rlo.ezni
údernost nebo a jinak pro ostatní rasy. morálka morálka
pomocný údaj
tvrdost
hobit -1 -5 až +4
1 -9 Pro rasy postav: žívoty= odl +6 kudůk 0 _3 až +3
z -6 Pro nestvůry: životy = životaschop- trpasIík +1 _1' až +3
Ó 4 nost x 4. elf t1
TI 4až +4
+-5 -3 člověk 0 3až +3
6 -2 Povšimni si, že počet životůnezávisí barbar 0 2až +2
7-8 -1 na úrovni oddílu. kroll 0 _1' až +1.
9-1.0 0
U jezdců spočítejprůměr životů ork -1 .3 aŽ0
11'_Í3 +1
i obranných číseljezdce i zvířete (stačí skřet -2 4až_'l'
Í+1'6 +2
totiž vyřadit jednoho z nich).
Í7-20 +3
21.-25 LA Výsledný pomocný údaj pro tvr- TABULKA MORALKY
dost dosaď to Tabullg tvrdosti a úder- ZVÍŘAT
26-32 +5
nosti a ktakto určenétvrdostiještě při-
3340 +6 zv|Íe morálka
41-50 +7
čti bonus za úroveň podle Tabulky
úrovně. slon -3
5r-65 +8
bojový
66_80 +9 +1
pŘÍxLRo: Nakonec určímetvrdost nosorožec
81-100
101-130
+10
+11 našískřetí jízdy. Skřeti mají života- kůň 2
Í3I_160 +12 schopnost 1 a |ítív|ci mají života- poník -1
schopnost 4+2. Průměrný počet živo- divočák 0
1.6L-200 +13
201-250 +14 tů jezdce aaníře|e bude 11 (: (1 x 4 lítý vlk 0
+ 4 x 4 + 2) : 2) a průměrné obranné vlk 0
251-320 +15
čís|oje 1,5 (viz přík|ad u BS). Pomoc- orel královský 0
321400 +76
ný údaj pro furdost je zo 1= (2 x 1'5 orel stříbrný -1.
401-500 +17 n
+ 1.|) x 5). Z Tabu|ky tvrdosti a úder- pegas
501-650 +18
nosti zjišéujeme,že furdost je +9 varan -3
651-800 +19
801-1000 +20
Morálka
je bezprostředně ohroženo,1e jeho ži-
Morálka (značímeM) nemá žádnou
přičti bonus za úroveň podle Tabulky
jednoduchou obdobu u postav. Výad- vot a živoý jeho spolubojovníků.
úrovně. Druhý sloupec pak ukazuje' v ja-
řuje odhodlání vojáků bojovat i za ji-
ných než krajně přízniých podmínek kém rozmezí se můžemorálka dané
pŘírno: Spočítejmeteď údernost
(kdy např. deset krollů honí jednoho rasy pohybovat v závislosti na situaci.
našeho oddí|u skřetů. Šavle má útoč-
zraněného hobita) a také schopnost Maximálrrí hodnotu bude mít, jde-li
nost +1 , a zalímco skřeti mají počet-
nost 8, |ítíV|cijenom 5. Proto bude po-
podřídit se kolektivnímu velení vojákům naprosto o všechno (brání
a z toho plynoucí převahu v boji s ne- svou rodnou zem před nepřítelem,
četnost tohoto oddílu 5 a pomocný
údaj pro údernost bude 60 (= (4 + 1 organizovaným soupeřem. V našem kteý zajaté děti pomalu mučípřed
+ 7) x 5)' Z Tabu|ky tvrdosti a úder. světě morálce nejvíce odpovídá stateč- zraky jejich matek a ý pak znásilňuje
nosti zjišéujeme,že tomu odpovídá nost a odhodlanost. před zraý jejich mužů.'.).Nejnižší
údernost 8. Morálka oddílu závisí na inteligenci hodnotubude mít, pokud vojáci nejen
aPovaze tvorů, kteří jej tvoří, ale také že nebojují za svoji věc, ale dokonce
Tvrdost na veliteli a na celkové situaci. Skupina proti své vůli (místníobyvatelé pod
Twdost (zkracujeme T) je schopnost sedláků jistě bude mít většímorálku pohrůŽkami donucení zavést armádu
odolávat nepřátelským útokům,a tak brání-li své ženy a děti, než když bu- nepřítele zkratkou zezadu k vesnici).
do určitémíry odpovídá odolnosti dou z pÍkazu svého pána plenit sou-
u postav. Čímje oddíl tvrdší, tím větší sední vesnici. pŘíxLno: Hobiti mají niŽšímorá|ku
má šanci, že neztratí skupinu ani v pří- než |idé, zv|áště pak, pokud bojují
padě, Žejejeho obrana proraŽena. Určenímorálky proti svému přesvědčení, a|e jakmi|e
Morálka závisina rase a úvaze PJ a ur- jim o něco jde, nenajdeš odhod|anější
Určenítvrdosti čuje se z Tabulý morá\. vojáky.
K určenítvrdosti se musí podle násle- První sloupec udává hodnoý pro
dujícího vzÍahu spočítatpomocný běŽné rasy v normálním boji, tedy v si. Všecho závisi na ivaze Pána jeskyně.
údaj pro tvrdost: tuaci, kdy vojákbojuje spolu se sv.-ými Pokud řekne, že v těchto horách se na.
pomocný údaj pro tvrdost = (2 druhy proti nepříteli, ke kterému cházeji mimořádně zbabě|i trpaslíci
x oČ + životy) x početnost nemá žáďný c7tový vztah, a jediné, co nebo že je proti přesvědčení elfů bojo-

-29 -
Armády

vat v lidských válkách, nic s tím nena- Můžese ti stát, že budeš tvořit oddíl mimo ni: při přesunech, ýcviku a po-
děláš. z vojáků rasy v DrD neuvedené nebo dobně. od taktických vlastností se liší
U jezdeckých a leteckých oddílů s nějakým neobvyklým jlzďninzvíře- takďtím, že se nezaznamenávají přímo
musíšmorálku oddílu ještě upravit tem. V takovém případě dostaneš zá- na žeton oddílu, ale do jeho osobního
podle toho, jaká zvířata oddíIpoužívá. kladní rychlost, když k bonusu za po- deníku.
llzďnii letecká zviÍata se totiž mohou hyblivost při středním naložení přičteš
splašit. V Tabulce morálky zviÍatz1istíš, 9.
Strukfura velení
o kolik se morálka oddflu změní. Pokud by byla tvá jednotka vybave-
Každá armáda má určitou vojenskou
na více zbraněmi, odečti zpomalení
organizaci. Divize se skládají z p|uků,
Rychlost všech.
pluky z praporů, prapoťy z tot, roty
Rychlost oddílu (zkracujeme R) je pos-
z čet, čety z družstev, dtužstva zvoji-
lední údaj, kteý vbitvě potřebuje kaž- Taktické vlastnosti nů.
dý oddíl. Rychlost urču;.e' kolik bodů
pohybu má oddíl každékolo bitvy
někteých oddílů V našem systému je organizační
k dispozici. o pohybu oddílůse dozvíš Zde si probereme dvě vlastnosti, které struktura velmi důležitá,protože
víc na straně 42, zde;en podotkněme, jsou uvedeny jen u některých oddflů: budeš-li chtít sehrát bitvy v různých
Že početbodůpohybu oddílůnezávisí dostřel a nosnost.
měřítcích, musí každému měřítku, kte-
na měřítku bitvy a že oddíl tedy urazi ré chceš poLlživat, odpovídat jedna
za kolo stejný počet hexů. V hrubším Dostřel úroveň členění armády.
měřítku ie to sice většívzdálenost, ale Dostřel uvádí jen u střeleckých oddí-
se
pŘíxno: V našem světě bvchom asi
kolo bitvy také přiměřeně déle trvá. lů a udává, jak daleko, tj. kolik hexů,
daný odďl dostřelí. postupovali takto:
Určenírychlosti
Rychlost, tedy počet bodů pohybu na Určenídostřelu název velikost měřítko
kolo, určujeme tímto způsobem: Dostřel odďlu pro základní měřítko je četa cca 10lidí 1:5
rychlost : ZR-ZZ-ZB uveden v Tábulce zbraní pě choty či jiz- rota cca 100 lidí 1:15
ZR 1e ztíkladníry chlost, ZZ je zpomďení dy na straně 33. Pro jiná měřítka je tře- prapor cca 500 |idí 1:35
zbraní a ZB je zpoma|ení zbrojí' ba ho vydělit tzv. koeficientem zvětše- pluk cca 2 000 lidí 1:75
ZáHaďnírychlost závisí na rase vo. ní měřítka (viz strana 38)' Dostřel oddí-
jáků' případně na jejich zvířatech lu je vŽdy ďespoň 1.
divize cca 10 000 |idí 1:150
audává ji Tabulka rychlosti. Zpomale- |ak uŽ jsme si vysvětlovali, dostřel
(způsob, jakým jsme dospě|i k vyšším
nizbraniazbro1i je uvedeno v přísluí zbraní v bitvě je většínež v souboji po-
měřítkům, je vysvět|en na skaně 38)
ných tabulkách v podkapitole ,Typy stav Protože se použivaji jako zbraň
Na sehrání prďského povstání bys
oddílů,na straně 32 anásl. nepřímé střelby.
pak použil měřítko roty, na sehrání
boje o Stalingrad měřítko p|uku, na in-
Nosnost
TABULKA RYCHLOSTI Nosnost se udává jenu leteckých oddi
vazi do Francie měřítko divize atd.
rasa základní rychlost lů a vyjadřuje, kolik skupin je oddíl
Ve hře však asi nebude nutné vytvářet
Hobit 6 schopen přepravit.
Kudůk Napřftlad oddfl orlů královských tak složitou mnohaúrovňovou struk.
6
Tipaslík má nosnost 1 a početnost čtyři. To zna- ťuru' Armáda s několika stovkami vo-
6
Etf 7 mená, že je schopen přepravit libovol-
jákůby ji animítnemohla, a pokudbys
Člověk 7 noujednu skupinu: pokudbude oddfl naopak chtěl vytvořit velkou armádu,
Barbar 8 přenášet trpaslí<y (početnost čtyři), bylo by asi lepšímitužzákladní oddfly
Kroll v hrubšímměřítku než1.:5.
7 Ponese kaŽdý ore| jednoho trpaslfta,
Ork 7 bude-li přenášet obry (početnost jed- }ména a hodnosti ve tvé arm áďě zá-
Skřet 5 na), ponesou všichni orlové jednoho visí zcela natvé Íantazii. Můžešpouži
Slon 10 obra dohromady. vat jména z našeho světa (četa, rota
Nosorožec 10 atd.),názl,ry podle slavných armád sta-
Kůň 12 Určenínosnosti rověku (legie, centurie atd) nebo.si je
Poník 10 Nosnost leteckých zvířat a předmětu je můžešzcela vymyslet.
Líývlk 11 v Tabu]ce leteckých nestvůr na straně
Divočák 9 35. Pro zviŤata nebo předměty zde ne- pŘíxno: Také v Drakonii mají armá-
vlk 10 uvedené určuje nosnost Pán jes\mě. du. Její organizační strukturu najdeš
orel královský 9 v pří|oze na koncitéto knihy. Při poh|e-
Orel stříbrný 8 du na ni vidíš,že se dě|í na tři pJuky:
Gryf Strategické vlastnosti
8 1. krá|ovský, 2. sánský a Haro|dovu
Pegas 7 V této části se budeme zab1i.lat vlast- pěst' Zatímco první dva stavějí š|echti-
Varan 7 nostmi oddíu, které nejsou přímo dů- ci Drakonie a Sanie, Haro|dova pěst
leŽité v bitvě, ale pro sledování oddílu podléhá přímo krá|i a je na š|echticích

-30-
Armády

nezávis|á (pochopite|ně je ovšem p|a-
cenazjejich daní).
KaŽdý pluk se dá|e dě|í na něko|ik
praporů a ty se zase dě|í na zák|adní
oddí|y, kterým se v Drakonie říká,,dra-
ke... Povšimni si, že prapory v 1 . p|uku
jsou organizovány místně, což snižuje
jejich účinnost. Kdyby se všechny
Drakonské jízdní oddí|y spoji|y, mohl
by i nadřízený oddí| být jízdou. Ve sku-
tečnosti je však pod úroveň jednot|i-
rných š|echticů se spojit k jednotnému
uýcviku.
díly na vyššínež patnácté úrovni jsou Strany žetonu
však dosti vzácné. Žeton oddílu má dvě strany a na obou
Zkušenost stejně jako u postav udá- jsou nějaké údaje. První stranu nazý-
vá,jakb|izko je oddílpřesfupu na další váme obecnd strana. Na ni zanášíme
úroveň. Zkušenost oddíl získává v bit- značku typu oddilu, orgarrizační zaÍa-
vách nebo výcvikem. zení (jméno, zkratku nebo číslo),rych-
o úrovni a zkušenosti budeme lost oddílu a počet skupin. Druhou
mluvit více v podkapitole Výcvik ar-
stranu nazýváme bojoatÍ strana. Sem
mády, na straně 40.
stejně jako na první stranu zanášíme
počet skupin, ale navíc ještě bojovou
Cena
a morálku oddí-
Cena je víceméně jenom orientační sílu, údernost, tvrdost
údaj o tom, kolik jsi již za ďaný oďdfl' Iu' Příklad žetonu je na obrázku.

utratil peněz. Jestliže nepoužíváte hos- Na začátku bitvy ležíoddíl obecnou

fméno podářský systém, nemusí tě tento údaj stranou nahoru. Soupeř má právo znát
S lymýšlením organizačnístruktury příliš zajímat' obecné údaje, například zda jeto jlzda
souvisí i vymýšlení jmen. Každá větší či pěchota, jaké jsou vojáci rasy, jaké
jednotka by měla mít své jméno _ třeba mají zbraně apod. Druhá strana však
Záznamy oddílu
,První husarský pluť nebo ,Gardový zistává soupeři skryta až do chvíle,
PrapoÍ palácové sttáže, a jednotlivé oddíl je třeba nějak zobrazlt na mapě kdy se oddíl skutečně zapoji do boje.
oddíly by se měly jmenovat podle toho a je také třeba si o něm vést údaje, aby Pak se otočíbojovou stranou nahoru
_ třeba ,Rota A Prvního husarského bylo vidět, kolik nasbíral zkušenosti a zůstane tak, dokud bojuje s nepříte-
pluku, nebo ,Třetí oddíl Gardového a na jaké je úrovni. K prvnímu účelu lem. Pokud boj skončí(soupeř je zni-
praporu'. sloužížetony nebo figurky' k druhému čen nebo některá jednotka střet opus-
Jméno má pro oddíl stejnývýznam osobní deník oddílu' tí), žeton se obrací zpět obecnou stra-
jako pro postavu: dá se hrát ibezněj, nou nahoru. Soupeř si musí pamato-
ale s ním je to lepší. oddíly na mapě vat, jak kvalitní tento oddíl je, neboť
Jednotlivé oddfly mohou být na mapě bojové hodnoty znovu spatří, ažkdyž
Číslo představovány buď figurkami přísluš- dojde k dalšímustřetu.
Každý oddíl musí mít vlastní číslo.To né nebo alespoň podobné rasy a vý-
nemá žádný význam pro hru, slouží zbroje, jakou má oddíl, nebo papitový- Obecná strana
k tomu, aby se poznalo, kteý osobní mi Žetony, které si sám uděláš. Obecná strana obsahuj e několikúdajů.
deník danému oddílu odpovídá. Proto Prvním z nich je značka oddílu nahoře
je důleŽité,aby Žádné dva oddíly ve Figurky a žetony uprostřed žetonu, která určuje typ od-
stejné armádě neměly stejné číslo. Figurlg mají tu přednost' že jsou ná- dílu. Běžně používanéznačky vidíšna
Číslooddílu můžebýt ÍÍeba,178, zornější a nerozlétnou se při každém obrázku, a to dokonce ve dvojím pro-
nebo ,DXJ35,, to záIeží1enom na tobě. realistickém předvedení válečného
vedení pro obě strany (pokud nerozli-
pokřiku. Jsou ovšem většíneŽ žetony,
šíšžetony barvou). Vlevo od ní je číslo
Úroveň a zkušenost takže i bitevní mapa bude muset mít
o úrovni oddílu jsme se jížzmíni|i, příslušnérozměry. Kromě toho není udávající počet bodů pohybu oddílu.
je místo na zkratku oddílu (po-
kdyŽ jsme hovořili o určování bojové možnéna figurky naPsat Žádné:údaje Vpravo
síly, tvrdosti atd. Je to vcelku to samé o oddílu, a proto je nutné všechno psát kud si myslíš, že by zkratka soupeři
jako úroveň postavy. oddíly na lyš- do osobního denftu oddílu. mnoho napověděla, můžešpot:.žítje-
šíchúrovníchjsou silnějšía lépe vycvi- Žetonů si poměrně jednoduše mů- nom číslo,ale není to ono).
čené_ to popisuje Tabulka úrovně. žešudělat nepřeberné množstvía pří- Pod těmito údaji píšemeu střelec-
Na rozdíl od postav oddíIům nepři- monaně simůžešnapsatúdajeo oddí- kých jednotek dostřel a údernost. Stře-
býají s rostoucími úrovněmi žádné lech. V dalšímtextu budeme neustále lecké jednotky totiž mohou ohrožovat
zvláštní schopnosti a oddíl můžedo- předpokládat , že pouŽiváš žetony, ale své protivnfty, anižby přitom PÍoTa-
siíhnout libovolně vysoké úrovně. od- na pravidla to samozřejmě nemá vliv' dily svoje ostatní údaje (tvrdost, mo-
rálku, případně BS a údernost v boji
BoJoVÁ STRANA oBEcNÁ STRANA muže proti muži, pokud jsou r,ybave-
ny i zbraněmi pro tento boj ) . Aby neby-
lo nutno žeton při útoku střelbou otá-
čet, zapisujeme příslušnéhodnoty na
obecnou stranu.
rychl0st Údernost rychlost Úplně dole u kraje je řada koleček-
bojová síla tvrdost dostřeI každékolečko znázoď:ruje jednu sku-
pinu oddílu. Pokaždé, kdyŽ oddíl ně.
jakou skupinu zttati, jedno kolečko
škrtni tužkou.

-31-
Armády

Bojová strana Barva žetonu

Bojová strana také obsahuje značku
oddílu v horní části uprostřed. Vpravo
od ní je morálka oddílu. Pod těmito
údaji jsou tři číslaoddělená lomítky -
bojová sílalúdg1n65y1vrdost oddílu.
Podél dolního okraje jsou opět kolečka
znázorňujici skupiny oddílu. Tento
údajje totiŽ dů|ež1ýjakvboji, takv cel-
kovém přehledu o bítvě' proto musí
být údaj o zbýntajicim počtu skupin
udržován na obou stranách.
Tvrdost proti střelbě
Při ostřelování oddílu nastává prob-
lém, neboť je zapotřebi zjistit jeho tvr-
dost a neprozradit přitom ostatní údaje
uvedené na bojové straně žetonu.
le zde několik možností_ údai
můžebýt uveden na obecné straně,
můžetam být dopsán, až bude poprvé
potřeba, žeton se můŽe otáčet, jeJi cí-
lem střelby nebo můžemít tvrdost jen
na bojové straně a v poznámkích a ne-
otáčet se.
Na žetonu by mělo být na první pohled (
poznat, ke které straně pafií. Je to mož.
né udělatvíce způsoby, nejlepšíje však
rozlišení barvou. Můžešnapříklad na
( čeIo
Žetony použítrůznobarevn é papiry,
nebo značky na žetony malovattůzný-
mi barvami, případně můžešnakreslit
všechno černě a pastelkami nebo jiný-
mi barvami, které nepřekryji a neroz-
( bok bok )
maŽou text, žetonek omalovat. Pokud
nechceš barvy používat, měl bys po-
užítaspoň odlišné typy značek (na ob-
rázku vidíšdva).
pěšíhooddílu, jaké zbraně, zbroje
Čelo, bok a ýl
Důleátým údajem o odďlu je jeho nato- a štítymůžepoužívat (ceny jsou uve-
čeni protoŽe při útoku zboku nebo zeza- deny pro jednu skupinu v základním
du má útočící odďl určitéýhody. Proto měřítku). Pro těžkou pěchotu zde platí
výjimka
je u odďlů nutné rozlišovat čelo,bokatúl - můžebýt vyzbrojena buď
odďlu. Podrobně je to ukázáno na oĚ- zbraní nebo zbrojí lehké pěchoty (ale
rázku. Přihraníje také Eeba p ouživatže- ne obojím _ pakby to byla lehká pěcho-
tony nebo fig*t<y, na kteých je možné ta).
čelo, bok a ýl snadno tozpoznat.
Lehká a těŽká pěchota jsou
Osobní deník nejběžnějšímdruhem oddflu.

lehkí pěchota
IQždý oddíl musí mít svůj osobní de- Jsou to pěšíbojovníci ozbroje- =
t
- ní<. Sem se zapisují všechny údaje, ní většinou krátk]foni meči, se-
= -
ffi především ý, které se nevejdou na že- kyrami, kyji a podobnými

r ffi
těžM pěchota
zbraněmi. obvykle nosí zbroj
m
t
ton. }edná se zejména o jméno, organi-

z
kopiníci k, zkušenost atd. od vycpávané a koženéaŽ po
začni zai azeni, ý cv
osobní deník oddílu nemusí být pancíř. Pěchota nepouživ á ry-
z7 Iehká jízda zdďeka tak ro zsáh|ý jako ďeník postav. tířskou zbroj, neboť by v ní ne-

X N7l Ve skutečnosti se ti na iednu stránku byla dostatečně pohyblivá.

t--.1 těžká jízda vejde deník několika oáal.i. Příklady Kopiníci býv aji vyzbrojeni
m
N ru tr
osobních deníkůoddílůnajdeš v přflo. dlouhými bodnými nebo
střel. jfuda ze na konci této knihy. bodno-sečnými zbraněmi,

M [7
jako jsou píky, halapartny

r
lučištníci a podobně. Jejich hlavním
t==
rýpy oddílů úkolem je boj proti nepřátelské jbdě'
lwl let. přepravní
Rozeznáváme čtyři základní ýpy od-
protože v boji pěchotních oddílůjsou

E
dílqy sým dlouhým a málo pohoto-
dílu, které se pak ještě mohou dále dě-
lcol

r
t-l
let. stíhací vým zbr anim podstatně slabší.
Lt. |sou to:
Střelecké jednotky býxaji .lryzbro)eny
t== a) pěšíoddíly
tryl let. bombard.
jízdníoddíly
dlouhými a krátkými luky, lehkými

E
b)

M
atěžkými kušemi i praky. |ed-
t=:r

r r
let. střelci c) letecké oddíly
l:/. <l notky vyzbrojené pouze střel-
d) zvláštní oddíly
nými zbraněmi v boji muže

[7
zásobovací Každý odďl mižebýt pouzejedno- proti muži bojovat nemohou
ho ýpu. Podle zbraní a zbroje, které a jsouJi napadeny, počításe,
t.---;-l
t^l D<l se spec. zbraní oddíl používá, sekažďý typ oddílu'se Že mají bojovou sílu 0.
pak ještě dělí na několik podýpů.
f=Zl
t-.-l Á protiletecké
Nezapomeň, že stále platí omezení,
Pěšíoddíly
N N žepostavyvelikostiAnemohoupouží-

r
zve|kých mířat Vatdlouhýlukanitěžkoukuši.
Pěšíoddíly dělíme podle zbran'
E velitel azbtojenalehkou pěchotu, těžkou pěcho-
střelce.
f!- l^! oddíly
lizdní
E
tu, kopiníky a
f:il hrdinou
V Tabulce zbraní pěchoty a Tabulce Jizďní oddfly dělíme na lehkou, těžkou
s
zbroje pěchoý najdeš pro kaŽdý druh a střeleckou iízdu.

-32-
Armády

Z N
n
V Tabu]ce zbranljízdy aTa- V Tabulce zbroj e jhdy jsou V Tabulce jízdních zvířat je uveden
bulce zbroje jízdy najdeš pro uvedeny hodnoý pro zbroj
27
bonus kBS ftteý sepolžívámístobo-
každý druh jízdního odďlu, dvou jezdeckých nestvůr - nusu za ve]ikost), ÚČ (pokud nestvůra

X
jaké zbraně, zbroje a štíty koně a vlky. P] rl:růžezváž7t, můžeútočit_ to se projeví při ýpočtu
můžepouŽívat. Pro těžkou j2- zda dovolí podobné zbroje pro jiné BS a údernosti) a oC (používá se při
du plaí stejná ýimka jako druhy zvířat a jaké budou mít vlast-
pro těžkou pěchofu, tj. můŽe ftTl qýpočtu tvrdosti, a pokud nestvůra
používat i zbtaň nebo zbroj L^J nosti. }e snad skoro zbytečné podoý-
kat, že zbroj na zviŤett zvyšuje oČ zú-
útočí,tak i při určováníBS).
IeI*é jízdy, ale ne současně. řete, nikoli jezdce.
Všimni si, Že jezdecké nestvůry
vlastně s6rají rozdfly mezi velikostmi
ras - ork na vlku ztrácí svou neýhodu
TABUTKA ZBRANI PECHOTY proti člověku, hobit na poníkovi je
LEHIa(PĚcHoTA náhle ve stejné pozici jako kroll apod.
zbtaň SZútočnost výcvik štít Při tvorbě jízdních odďlů je třeba
šavle s/0 0 130 6 malý dávat pozor na početnost jezdců a je.
lehké kopí 4/0 malý jich zvířat' P|a6, že početnost jízdních
ki
1 J 1
3/+1 0 J 1 velký zvířat musí být stejná nebo menší neŽ
sekera 3/0 4 velký
0 1 početnost jezdců. V druhém případě
krátký meč a0 0 70 velký
J
se pak sniŽuje počet jezdců na počet
' 1'/0 0 20 1 malý zvířat a tedy se nemůže stát ,žeby něja-
TĚŽKÁ PĚCHoTA
zbtaň SZlútočnostZz cena výcvik štít
cí jezdci přebývali. Kdyby byla počet-
nost zvířat většínež početnost jezdců,
obouručnímeč 6/+1 2 250 J žádný znamenalo by to, že se na nějaké zvíře
meč bastard 6/-1 1. 1.40
a
malý jezdci nedostávají, ato také není moŽ-
těžkÝkY 5/+3 10 1 žádný
viálečnékladivo 5/+1 né. Nemohou tedy jezdit například
2 10 2 malý
válečná sekera s/0 2 krollové na ponícíchani trpaslíci na vl-
20 2 žádný
ceP a0 2 1 žádný cích.
3/0 Á Pokud je početnost jezdců dokonce
KoPINÍcI několikrát vyšší,než početnost zvířete,
zbraň SZlútočnost zz cena výcvik štít pak můŽe zvíře nést do bitvy většípo-
dlouhé kopí 3/+3 J 15 5 žádný čet jezdců (tolil kolikrát je početnost
pfta 3/0 z 8 5 žádný jezdců větší).Tedy viálečný slon můŽe
halaparbra U+6 J z0 5 žádný nést tři krolly, čýři lidi nebo Éeba osm
sudlice 3/+1 2 5 J žádný sKetů, na bojovém nosorožci se mo-
trojzubec U+2 1 5 3 žádný hou vyřítit proti nepříteli až tři orkové
vidle 1/+1 1 5_--i žádný nebo čtyři skřeti. Teoreticky by sice ně-
sTŘELcI
kdy příslušnézvíře uneslo i více jez-
zbraň sz dostřel zz cena \.ýcvik dď, ďe nby jtžnemohli z jeho hřbefu
dlouhýluk 6103 70 10 účinněbojovat.
krátký luk 5 6 20 10 Početnost má takévýznampro stře-
těžká kuše 7 6 32006
lehkákuše 5 5 2Í404 |eckou1izdu. Ze zvířat s početnostívět-
prak 3 z 014 šínež čtyři je možno střílet pouze
oštěp* 4 3 024 z krátkého luku, ze zviŤat s početností
ři nebo čtyři z krátkého luku i lehké-
Ťoštěp je možno kuše a ze zvířat s početnostijedna nebo
použíti v boji muŽe proti muŽi, kdy má SZ 3 a útočnost0.
dva navíc í z těžkékuše. Dtouhý luk
TABULKA zBRoJE PĚcHoTY nemůže jízda použítvůbec, neboť ten
je přímo nawžen tak, aý z něj střflela
zbtoj Kiz zB střelci kopiníci lehlcí p. těžkáp. postava stojíď na zemi.
žádná 0 0 ++ ++ ++ 0 P} můžepoďe své úvahy z akázatty
vycpávaná 1 0 ++ ++ ++ 70 kombinace jezdců a zvíIat, které mu
kožená z 0 ++ ++ ++ 100
šupinová
připadají nereálné' Například skřet
J 1 ++ ++ 500
kroužková z sýmakrátkýma nohama špatně ovIá-
4 ++ ++ 1 300
plátová 5 J ++ ++ 1 600
dobitvyna lí-
dá koně, elf těžko přijede
matý štít +l 1 p"af" zbraně tém vlkovi, stejně tak ork přiskotačí
?5
velký štít +2 2 podle zbraně 50 spíšena divokém praseti než třeba na
jednoroŽci.

-33-
 Armády

Letecké oddfly jako ujezdeckých zvířaturčuje i počet- můžesloužit k tomu, co po ní chceš.

nost jezdců. Například pegasové bez jezdců nemo-
Letecké oddíly rozdělujeme na pře- hou slouŽit ani jako bombardovací, ani
praaní, stíhací, bombardoaací a střelecké. oddíty bez letců tvoří inteligentní le- jako střelecký oddíl.
Naúc je rozlišujeme na oddíly s letci tecké nestvůry. oddlybez letď často Jako oddíly bez letců nemohou bo-
a bez letců. slouŽí jako přepravní odďly (protoŽe jovat nejen neinteligentní nestvůry,
Většinu pouŽívaných leteckých ne- Ietci by sníŽifi jejich nosnost), jako sí- ale ani tvorové, kteří nelétajíod příro-
stvůr shrnuje Tabulka leteckých ne- hacích nebo bombardovacích oddílů dy. I kdybybylo např. na všechny vojá.
stvůr. Nejdůležitějšíúdaje jsou ve
sloupci ,nosnost,, kteý udává, kolik
se jich používájen zřidka, neboť pro ý jednotý sesláno kouzlo led mohou
boj bývají většinou lépe vybaveni tvo- se sice vznést' ale nedokážou ve vzdu-
skupin můŽe oddíl z těchto zvířat pře- rové humanoidní. Nakonec je vždyna chu bojovat, střílet ani plrrit jiné úkoly
nášet, a ,početnost,, který podobně Pl, aby zváŽi|, zda daná nestvůra pro letecké jednotky obvyklé. Také ma-
gické létajícípředměý potřebují v na-
TABULKA znnenqÍ fizou prosté většině případů letce, který by
je řídil.
tnruxÁfizon Při výpočtu BS oddílu bez letců ne-
zbraň SZlútočnostzz výcvik zapomeň přičíst bonus k BS z Tabullg
šavle 5/+1 0 110 5 malý leteckých nestvůr (i když přísně vzato
klájký,mgč +/0 0 55 5 malý bychom měli brát bonus za velikost).
TEZKATIZDA oddíly s letci mohoubýt tvořeny inte-
zbraň , SZ/iÍočnost ZZ cena výcvik štít ligentní i neinteligentní leteckou ne-
kopí 4/+3 2 20 7 malý stvůrou, případně létajícímmagickým
dlouhý meč 5l0 2 740 10 malý předmětem, a jedním nebo více letci.
válečná sekera 6/+3 1 n 3 žádný Početnost leteckých nestvůr neuvede-
. 5/+3 1
válečné kladivo 20 3 ma!y- ných v tabulce a magických předmětů
LUČIŠTNICKÁIÍzD^ je na úvaze PJ. Pro oddíly s letci platí
zbtaň sz do.střel zz cena výcvik stejná pravidla o početnosti jezdců
krátký luk 5 4 2 15 10 a zvířat jako pro jezdecké oddíly.
lehká kuše* + 3 100 4 Ještě než se pustíme do popisu jed-
těžká kušet 6 4 4 150 6 notliv'ých druhů letecých oddílů, řek-
neme si, jak popisujeme jejich ýšku
*jen na nestvůrách početností nad zemí. Zde jsme přijali určitézjed-
s 4 a niŽší
.
jen na nestvůrách s početností 2 a niŽší nodušení a předpokládáme, žekaždý
oddíl se nalézá v jedné ze tří rovin: na
zemi, nízko nad zemí a vysoko nad
TABULKA ZBROIE ITZDY zemí. Přechod mezi těmito úrovněmi
zbroj ZB střel. j. lehká j. těžká j. trvá vždy jedno kolo a jsou na něj za-
žádná 1 0 ŤŤ ++ 0 potřebí všechny body pohybu, které
vycpávaná z 0 ŤŤ ++ 60 má oddíl k dispozici. Platí, že pozemní
koŽená J 0 ŤŤ 80 střelecké jednotky mohou útočitjen na
šupinová Á
0 ŤŤ 450 oddíly na zemi nebo v nízkémletu,
kroužková 5 1 ++ 1 000 a ostatní pozemní jednotlg mohou
p1átová 6 z ++ 1 450 útočitjen na oddíly na zemi' Dalšípo-
rytiÍská zbroj 7 ++ 2700 drobnosti o pohybu leteckých oddílů
zbroj pro koně z ++ 2s0 nalezneš v odstavci ,Kola a Íáze, na
zbroj pro vlky 2 2 ++ 250 straně 43 a v podkapitole ,Pohyb, na
malý štít +1 0 Oo*" zbraně '2,5
straně 42.
Výšku oddílu zaznarrrenáváme po-
TABULKA JEZDECICýCH NESTVŮR mocí žetonu, který pokládáme na
osobní dení< oddílu.
|"llffiiÍ .l'i;"
'éilĚ' ÚČ oČ rychlost zivotr ffi cena wýcvik
TABULKA zBRoIE LETCŮ
Sloni +498 10 100 1 10 000 15
Nosorožci +288 +1 880 2 s 000 ?5 zbroj raz
Koně +264 ,,
12 20 a
J 2 000 J žádná
+1 33 0 0
1
Poníci -1 108 4 ?,00 J vycpávaná
+1 73 60
1
Lítívlci 0 Í1 18 5 2 kožená
Divočáci +1 42 0 912 6 z šupinová
3
4
2 80
450
Mci 032 0 10 10 7 2 malý štít +1 0 25

-34-
 Armády

E
r
Přeptavní oddíly slouŽí k le-
tecké dopravě ostatních od.
dílů.Mohou být tvořeny
například nějakými inteli-
gentními nestvůrami bez jezďců,,
velk;ými a siln]ými létajícímitvory (va-
rany), ale také třeba několika většímilé-
tajícímikoberci nebo dokonce jedním
obrovsk]fon létajícÍmvorem či okříďe-
ným vozem. Pro přepravní odďly je
možno,použítjen ty nestvůry z Tabul-
ý leteckých nestvůt, které mají nos-
nost 2 a více (est|iže se ovšem nejedná
ku bombardováním (tj. jakoby počet projektilů. Na Žeton oddílu se píšeprv.
skupin bombardovacího oddílu). ní z nich, BS projektilů se zapisuje na
Bombardovací oddíl, kteý vypotřebo- deník oddflu.
val všechny svoje projektilý, můžepři- Bombardovací oddily mohou útočit
státna hexu, kdebyl předbit:tou zÍízen z nízkéhonebo vysokého lefu . W o nzký
sklad, a během dvou kol se znovu vy- Iet platí Tabulka projektild ve vysokém
zbrojlt. letu se BS snižuje o 2 (bombardovíní je
. Bombardovací oddíly mají dvojí nepřesnější), ale zato údernost se o 2
bojovou síIu: jednu, která se spočítá zrryšuje (bombardoviíní je účinnější)'
z údajův Thbulce leteckých zvířat Stíhací oddfly nema jí žádnou r---_--.|
a která se použivá, když je bombardo- zvláštní schopnost, jsouvšak |@|
vací oddfl ve vzduchu napaden, a dru- jedinýmiodďly,kterémohou T--l
hou, která se určuje podle toho, jaký napaánout ve vzduchu jiný |qp I

o inteligentní nestvůry), neboť jedna druh bomb oddíl používá,z Tabull<y letecký oddíl bojem tváří
skupina se ,,spotřebuje,, na piloý oddí-
lu. Při přenášení jezdeckých oddflů se TABULKA PROJEKTILU
jedna skupina jezdeckého odďlu po- projektil BS útoky kostky
važuje za dvě skupiny pěšáků. kameny 8 Í4 10 2 10
Pohledem to TabuJlg leteckých ne- ohnivá hlína 10 t2 15 2 5 000
stvtir zjistíš, že Žádný letecký oddfl bomby t2 16 10 1 _. I 500
není schopen přepravit plný oddíl pě-
choý nebo jízdy. To je dďší dobý dů-
vod, proč vytvářet neúplnéoddfly. TABULKA LETECI(ÝCH NEsTvŮR
Při nastupování na přepravní oddíl
ry. ži- po.
nebo vystupováni z ně1 musí přepra-
vovaný oddílvydat 4 BP }e pochopitel-
Letecká nest.
T;' o. oČT.ilI chl.
:, votv čet. "ý.
cvik
+274-327 26 3 20 000
né, že přepravní oddíl při tom musí být
peSas +466-277 't6 3 25 000
8
8
na zemi. Vzhledem k tomu, Že na při-
stání i na vzlétnutímusí přepravní od- 8ryÍ +4 1.4 6 -2 2 I 48 3 40 000 10

díl vydat všechny body pohybu, bude

orel král. +5 10 10019 404 6
orel stříbr. +397-'1. 18 z0 5 15 000 7
přemístění oddílu trvat nejméně 4 kola
magické (přepr.) 005047 100 1 30 000
(1.kolo - pňstání, nastoupení, 2. kolo -
magické (stíh.) +1 050110 * + 30000
5
5
vzlétnutí,3. kolo - let, 4. kolo - přistání
magické (bomb.) +1 05048 150 1 3s 000
a vystoupení)'
magické (střel.) 00s01.9 + * 25000
5
5

Bombardovací oddíly slouŽí *početnost je rovna početnosti jezdců, počet Životů je dvacetkrát vyšší.
k dopravě projektilů nad hla-
UC a oC jsou jiné neŽvbestiáň, protože se jedná o hodnotyproleteckýboj.
vy nepřátelské armády nebo l=
--1
opevneru a Jellcn svrzeru ,ru ,?,
cíl. U bombardovacích oddílů TABULKA ZBRANÍ LETCŮ
podobně jako u přepravních oddílůje PREPRAVNI A BOMBARDOVACI
důleŽitá nosnost. V Tabulce projektilů zbtaň SZútočnostzz ýcvik štít
sloupci,útolg, napsáno, na kolik
je ve
meč
krátký u0 0 55 3 malý
útokůbombardováním vystačídaná
munice v množstvíodpovídajícímjed-
ošt9P!*, 1'/+2 0 2 3 ma|L
STIHACI
né skupině pěchoý. Nezapomeň, že zbtaň SZútočnostzz cena výcvik
jedna skupina je zapotřebí na piloý
takže nestvůry s nosností 1 nelze na
meč
dlouhÝ 5/0 2 140 10 malý
bombardování vůbec použít.
šavle 5/+7 0 110 5 mďý
kopí5/0245mďý
pŘírt-no: Bombardovací oddí| z vara- meč bastard 6/0 2 110 10 mďý
nů (nosnost 2\ múžekromě svrých pi-
sTŘELECIG
|otů nést i dost ohnivých h|ín na 15
dostřel cena ýcvik
útokůbombardováním. Bombardova- krátký luk 5 4 2 15 10
cíoddí|namagickém předmětu s nos- lehká kuše' 4 J J 110 4
ností 4 uŽ můžemít dost ohnivé h|íny těžkíkuše* 6 4 ^
150 6
na 45 útoků'
*jen s početností 2 a menší
*jen
Sloupec 'kostky, v Tabulce projektilů s početností 4 a menší
**oštěp je možno po nepříteli i vrhnout, pakmáSZ 4
udává, kolika kostkami se hází při úto-

-JD-
Armády

v tvář. Typickým stíhacímoddílem
můžebýt oddíl or1ů královských, oddfl
bojovnftů na varanech nebo třeba od-
díl bojovnic na létajícíchkošťatech.
Stíhacíoddí můževždynapadnout
jenom oddfl ve stejné výšce, jako je on
sám.
Pro střelecké letecké oddíly
l=:r
platí podobná situace jako pro l*<l
ní biťvy se neúčastní.Při tvorbě záso- pŘíxno: Na z|ezení 10 sáhů vyso.
bovacích oddílůse musíš rozhodnout, kých hradeb po žebříku je zapotřebí
jakézviÍe použiješ. Na tom pakzávisi, 16 BP
jaký náklad bude oddíl schopen pře-
pravovat a jak rychle se bude pohybo- Ve sloupci,bonus k BSp je uvedeno,
vat' Tabulka zásobovacích oddílů jaký bonus mají obránci k bojové síle
udává maximální niíklad, počet zvířat a údernosti. Bonus k BS nezávisí na
(jenom pro zajimavost), celkovou ýšce hradeb, bonus k údernosti ano

E
cenu a cenu povozu. agdává se jako podíl na výšce hradeb
jízdnístřelce - do početnosti oddíly se zvláštní zbraní se (vúrovních).
2 je možno pouŽivat lehkou vesměs používajípři obléhá.
i těžkou kuši nebo krátky luk, ní a hájení hradů. Proto pŘíxno: obránci hájící 10 sáhů vy-
při početnosti 3 nebo 4jen lehkou kuši zv|áštni zbraně dělíme na soké hradby před oddí|em |ezoucím
či kátký luk, při početnosti 5 avíce jIž zbraně na zteč, na dobývání po Žebříku majíbonus +3 k BS a +4
jen krátký luk. Střelecké oddí|ybýruaji a na obranu hradu. Všechny zvláštní k údernosti (10 sáhů jsou 4 úrovně).
ťvořeny téměř výhradně nestvůrami zbraně shrnuje Tabulka zvláštních
nebo předměty s letci. Cil střelby se zbr aní. oddíly se zvláštni zbt aní tvoří Sloupec iI ES, udává jakousi,tvrdosť
můženacházet nanejvýš o jednu úro- me jako obyčejnéoddíly lehké nebo a ,počet skupiť dané zvláštnízbraně.
veň výše nebo níže.Tak například vy- těžképěchoty. Některé hodnoý oddí- Je-li totiŽ zbraňvzýčena u hradeb, ale
sokoletící střelecký oddíl nemůže lu se pak změní podle toho, jakou není nikdo, kdo by ji hájÚ můžena ni
ostřelovat pozemní j ednotky. zv|áštni zbtaň ovládá - to je popsáno obránce zaútočit.Při tom nemusí házet
Při hraní s leteckými oddíly si musíš níže.Jestliže pravidla zde popsaná od- na zásah, ale rovnou na zničeníproti
uvědomit, že přes různépodobnosti porují pravidlům z DrD PPE - Postavy, údajůmz tohoto sloupce. Když zbtařl
ýto jednotý neodpovídajísoučas- mají pravdu Praviďa pro svět. přijde o všechny skupiny, je zničena
ným proudov]Ím stíhačkíma nevidi- ht aněmi na z t e č hr a du jsou žebřfty, a není již možno ji pouŽívat.
telným bombardérům ' Kďyž už by- lana a obléhacívěže. Od sebe se lišízei- Poslední důležitýúdaj je ve sloupci
chom je s něčímsrovnávali, tedy nej- ména tím, kolik BP má oddí|, kteý
ie ,skupiť. Zde vidime, kolik skupin se
spíšes bojov'ými wtulnfty. Rozdíl je nese, kolik BP je potřeba na z|ezení musí starat o dopravu předmětu,
především v tom, že letecké oddíly se hradeb s jejich pomocí, jakvelký bonus a tedy nemů.Že bojovat (tj. nemohou
pohybují mnohem pomaleji než letad- kBS má oddíI, který se oddílu se zvlášt- útočitna nepřítele ani se bránit), do-
la v našem světě. Kromě toho nemusí rúzbranibtáni,jakou má šanci ji shodit kud se nedostane na místo určení.Od-
letět, aby se u drŽe|y ve vzduchu. KdyŽ a tím, kolik skupin oddílu se musí vy- díl můŽe svoji zbraň opustit a pak se
budou chtít, mohou se klidně vznášet členit na je;.í ovládání. pro ni wátit.
nebo krouŽit nad jedním hexem. První údaj je ve sloupci ,rychlosť. Pro všechny zbraně zteče platí ná-
Z toho plyne, že vbitvě se letecké oddí- oddíl s žebřftem má polovinu obvyklé- sledující pravidla:
ly pohybují v podstatě úplně stejně ho množstvíbodůpohybu, oddíl s lany vždy zastavi
a) dobývajícíoddíl se
jako oddílypozemní (až na to, Že je ne- a kotvami se můžepohybovat jako ob- hradby,nezá-
na hexu, kdeještě nejsou
za1imá náročnost terénu). visle na tom, jak veIkou část sousední-
vykle a oddíl s obléhací věžímá jen 1 BP
na kolo. Sloupec ,přechod za úroveň, ho hexu hradby zaujíma1i,
Zvlášhíoddíly udává, kolik BP musí vydat dobývajicí b) pokud oddíl na hexu, kde se na-
odďl na každépatro hradeb při použití cházi zv|áštni zbraň,, ve své fázi útoku
Zvláštni oddily jsou oddíly, které ne-
této zvláštnízbtaně. Z|ézáni hradeb nezaútočil,másezato, ženení dost r,y-
patří nikam. Proto nemají mnoho spo- soko na to, aby ji mohl hájit, atudiž je
můŽe trvat i několik kol.
lečného.Popíšeme si následující druhy
zvláštních oddílů:zísoboaací, oddíhy se
zvlóštní zbraní, protiletecké oddíly a oddíIy TABULKA zvLÁŠTNÍcHznneNÍ

r
oelkych zz;ířat. ZTEC přechod bonus
Zásobovací oddíy se na roz-
rychlost úrovně k Bsru T/?s skupin cena v'ýcvik
díl od předcházejících druhů
žebiík % 4BP +3/x'1. 4/2 | 1 2
lana a kotvy 1 6BP +6/x2 uÍ žádná 1 5
voj ska používajíjenom podle
strategických pravidel a vlast-
|iŤl
: obléhací věž 1BP 2BP +1/x% 6/4 4 400 10
PRoLoMENÍ tvrdosf/
TABULKA rychlost PS brány skupin cena ýcvik
zÁsonoýÁ_c-ÍéHoDDÍLŮ beranidlo 4BP 10 LA5 300 5
trebuchet netvoří oddíly viz PPE - postavy
zvíře náklad Počet cena Povoz OBRANA
kůň 600kg 2 2s0 80 rychlost údernost cena výcvik
volci 800 kg 2 200 80 vroucí olej 1BP z
2 160
10
mezek a00 kg 80 vroucí smůla 1BP 15 10

-36-
 Armády
moŽno na danou zbt aí zaitočit podle ský oddí' mohou jej vylít tomuto oddí- 1:5. Je-li jich vicenež5, znamenáto, že
ýše popsaných pravidel. lu na hlavu. Při tom sineházejína zá- netvor zabirávíce než jedenhex avbit-
MoŽná se ti zd á, že d,obýthrad ztečí sah, ďe rovnou na zničení.Úd.emost vě tedypředstavuje dva nebo více,,od-
je skoro nemoŽné. V tom máš naPros. smůly nebo oleje neávisí na odďle, ďlů,,. |ejich počet dostaneš, kdyŽ počet
tou pravdu. Historie nás učí,že při do. kteý ji vylévá, a je v Tabulce zvláštních skupin vydělíš5 a ýsledek zaokrouh-
býváru hradu bez pomoci střelných zbtatú.

E
Iíšnahoru (jak údíš,oddíl velkých zw-
zbr atú by|a zap otŤ ebí převaha nej mé- Ptotiletecké oddíly jsou vy- řat můžemít stejně jako pěchota nej-

E
ně 10:1 ve prospěch dobyvatelů. Ko- baveny vzdušnými torpédy výše pět skupin).
nečně, kdyby bylo možno hrad dob1ýt popsanýmina stranách 6}-6 5
jednodušeji' kdo by se namáhal s jejich DrD Pravidel pro experý
- pŘíxuo: Z|aý drak tvoří 2 oddí|y,
stavbou? Postavy. Zdeje také popsáno, první z nich má pět skupin, druhý tň.
Pto prolomení hradeb se používajíbe- iak se určuje jejichSZ, útočnost a do-
ranidla a trebucheý. Trebucheý ne- střel. Z těchto hodnot spočtešnásledu- Tyto ,,oddíly,, mají následujícízvláštní
jsou pohyb|ivé a mohou střílet přine- iícímzpůsobem bojovou sílu, údernost vlastnosti:
jlepším jednou za hodinu. Proto ani a dostřel protileteckého oddílu. a) běhembitvy se od sebe nemohou
nebudeme uvádět pravidla pro oddfly, BS je rovna ÚČ, tedy sz+ obr (síla oddělit,
které je obsluhují. tebuchetprostě vy- zbtaně plus obratnost) b) útočitmůŽe jen první oddíl, má
střelí, když pfijde jeho čas, a když ho Pomocný údaj pro údernost je ro. ovšem tolik útoků, kolik má skupin,
dobude nepřátelská armáda, je ztra- ven UC x útočnostx početnost : 2 (jed- c) čelo má jenom první odďl, ý|má
cen. nu odpďovací trubici nesou vŽdy dva jenom poslední oddfl, ostatní oddíly
Naproti tomu beraniďo je poněkud vojáci, proto bereme počehrost polo- mají jen boý (viz obtázek),
mobilnější. Má 4 BP na kolo a jeho vičn|. d) při pohybu vpřed potřebují jen to-
údernost se spočítástejně jako u ob- Cena a dostřel závisina druhu tor- likB| jakobyse pohybovď jen jeden od-
vyklých zbrani, přičemžsila zbraně je péda. dil" v ostatrrích případech (např.piizatá-
10. Na ovládání beranidla je třeba vy- Pro boj zblízka je oddíl vybaven čenínebo chůzi bokem) se počítajíBP
členit tři skupiny oddílu, které se pak zbraněmi lehké pěchoý - poďe nich každéhooddílu zvliášť (viz obrazek),
nemohou zúčastnitobvyklého boje. spočítejhodnoý pro BS, T a U v boji e) při zničeníkteréhoko[v oddílu,
Jes.ti;g dopravit až muže proti muži.Zavzdušná torpéda ienž má pět skupin, je zničena celá ne-
kbráně, '.mohou na ni skupiny ovláda-
'..aříberanidlo počítejzpomalení zbraně a (tj. protile- stvtira.
jícíberanidlo zaútočit.Při tom si nehá- tecké oddíly majío 4BPméně než stej-
zi na zásah, ale rovnou na zničení. ně vybavené oddíly lehké pěchoý).
Standardní 3 sáhý široká brána má oddíly velkých zvířat se
,tvrdost, 14 a 6,skupiď. To v praxi zna- skládají z tvorů, kteříjsou tak N f tit
'""-
mená, že oddíl s beranidlem musí šes- velcí, že majípočetnost menší
tkrát hodit tolik, oč je jeho údernost neŽ 1. Tím se lišíodzvířat,kte-
menšíneŽ 14. Pťtvytáženíbrány jiné révyužívajivbitvách lidé i os-
N bok , bok
N
1
bok bok ,
N
velikosti p|ati, že tvrdost je stále 14 tatní rasy a kten-ým byla věnována pra-
a brána má 2 skupiny zakaždý sáhšíř- údla pro jízdu a letecké oddíly v před-
ky. cházejících odstavcích. bok
Naobranu hradu se pouŽívajíkotle
s woucím olejem nebo smůlou. oddíly,
Jedno zvíře s početností menší než
1 v zák]adním měřítku představuje ně-
,.
,\N ,.\ \, bok

která je nosí, mají jen jeden bod pohybu

na kolo (nezávisle na úrovni). Pokud se
jim podaří kotel dopravit na hradby na
hex souseďcí s hexem, kde je nepřátel.
kolik skupin nebo dokonce několik od-
dílů.Tabulka velkýchzvířat udává, ko-
če|o \ čeIo
lik skupin představuje jeden exemplář čeIo
daného zvířete v zík]adním měřítku

Posun vpřed: 1 BP Posun stranou: 3 BP Pootočení:2 BP

A10 B10 410
N 00 '.
B A
00
BIO
00 \.

N N Ři
l1 1l 11

bŮ
,,Á
-\'' N ř,,
21 21

N N
12 12 12

t\r
--\:' ozNzz 02-
13
L

N
.lÍl
t\l
13 13
tvr ,y' 13
Ů
Ý
03 Nl- 03\
"
03 23 23

14 14 14 '14
-\.ry3 "

- Jl -
 Armády

Ve všech ostatních ohledech se ,,od- nestvůr poněkud odlišných (např. ne- vlastní bitva se téměř nezmění, změní
díly,, velkých nestvůr chovají jako nor- mrtví) si Pf musí tato pravidla podle se pouze trochu její příprava a její do-
mální oddíly. vlastní úvahy upravit. pad do skutečného světa.
Zv|áštni případ nastává v hrubším Zák|adním měřítkem je 1 hex : 5
měřítku, neboť velké nestvůry zpra. Přezbrojení sáhů. V novém měřítku nejdříve určí-
vidla nejeví touhu se shlukovat do od- me koefícient změny měřítka (KZM). Toto
dílů'jak by si to pravidla vyžadovala. Teoreticý je rrrožné, abybyly jednotly čísloříká, kolikrát většíbude vzďáIe-
Místo toho se snižuje počet skupin, vybaveny více druhy zbraní a pňbojije nost mezi dvěma hexy. Tedy pro měřít-
který nestvůra představuje, a tvrdost střídaly. Tím se můževe wfiimečných ko 1:20 je KZM 4. Dále musíme určit ko.
a údernost. Počet skupin v hrubším případech změnit i ýp jednotky (např. eficient změny plochy (KZP ). Ten uďáv á,
měřítku dostaneš, kdyŽ počet skupin z jizdru jednotý na pěchotu apod.). kolikrát se zvětšíplocha jednoho hexu.
z tabulý vydělíškoeficientem zvětše- Přezbrojení oddílu trvá jedno kolo bit- I{ZP je vždy roven druhé mocnině
ní plochy (viz strana 38) a obvyklým \y (viz,Kola a Íáze, na straně 43). KZM - v měřítku 1 :20 bude KZP t6. Pro
způsobem zaokrouhlíš. }estliže je vý- Vcelku běžnéje vyzbtoj1t střelecké většinu použitelných měřítek najdeš
sledek 0 (například zlatý drak v měřít- oddfly zbraněmi lehké pěchoý. Pak se KZM|KZP v Tabulce měřítka.
ku 1:25), není moŽné tuto nestvůru na bojovou stranu Žetonu oddílu zapi- Pak zjistíme, jak dlouho ve skuteč-
v daném měřítku použít _ j ejívhv je za- sují údaje o boji muže protimuži, za- nosti trvá jedno kolo bitvy. V zák]ad-
nedbatelný. Tvrdost a údernost dosta- ímco na obecnou StÍanu se dopíše do- ním měřítku je to 1 minuta, v našem
neš, když příslušný pomocný údaj vy- střel a údernost střelby. měřítku to bude tolik minut, kolik je
dělíškoeficientem zvětšeníplochy o tom, jalo.ými kombinacemi zbraní KZlý.Í.
a výsledek dosadíš do Tabulý úder- je možno jednoiý vybavit, rozhoduje
Takměřítko ovlivňuje kresbu mapy
nosti a tvrdosti. PJ.Těžká jízdatedy můžebyít vybavena a počítáníčasu. Nyní se podívejme, jak
Při tvoření oddílůz velkých nestvůr kopími a meči, ovšem bitvu musí zahá- to ovlivní tvorbu oddílů:
je třeba mítna paměti, ževětšinadraků jit kopÍmi a až bude chtít použítmeče,
Počet vo;.áků, kteří tvoří 1 skupinu,
je alespoň průměrně inteligentní a že musí kopí zahoďt - nemůžeje mít ulo- dostaneš tak, že početnost vynásobG
jsou to tvorové nadaní svobodnou žena někde u Pasu nebo u sedla. Ob- KZP Počet skupin tvořících oddíl se
vůlí.Nejsou to tedy zvířata ve vlastním dobná sifuace je skopiníg. P}byneměl
tedy nemění, mění se však počet vojá-
slova smyslu a k armádě se přidají jen povolit ani takové divoké kombinace, ků tvořících skupinu.
dobrovolně; tj' není možné je chytit jako ďouhý luk a obouručnímeč (jed- Bojová síIa se nezmění, lyjadřuje
a ochočit. V bitvě nepotřebují žádného nu ze zbraní vojákpoužívá, druhou má schopnosti jednotlivého vojáka a není
jezdce ani pilota a také nemohou po- u sebe) ak'd',ž, tak ďespoň s postihy. tedy nijak závtslá na počtu vojáků.
stupovat na vyššÍúrovně. Stejně tak Se nemění morálka.
Změna měfftka Při určeníúdernosti a tvrdosti sku-
Nestvůry piny je zohledněn počet vojáků skupi-
Pokud jsi příznivcem mnohatisícových
PJ můžechtít vytvořit armády i z hu- armád a monstrózních bitev, budeš si
manoidních nestvůr (skřeti, orkové asi chtít stvofit základní oddíly ve vět-
TABULKA vtĚŘÍrxe
apod.) ' Pro tyto nestvůry platí zde uve-
dená pravidlabeze změny. V případě
šlnnežzáHadním měřítku. Zde se do- Měřítko I<zM r<zP .u:to
orwy
zvíš,jak při tom postupovat' Uvidíš,Že
1:5 1 1. l min
TABULKA vELI(ÝcH zvÍŘer 1:10 2 4
9
2min
min
1.:15 Ď 3
pomocný údaj*/ počet 1:20 4 1.6 4min
zv|Íe BS údernost tvrdost skupin rychlost*" '1.:25
5 25 5 min
bílý drak 15 46/+7 37/+5 a
J 6/6 1:30 6 36 6 min
žhlý drak 16 49/+7 36/+6 A
6/6 7:40 8 64 8 min
modrý drak 17 5U+8 4'1./+7 4 o// 1:50 10 100 1 směna
hnědý drak 18 55/+8 46/+7 5 ol/ 1:60 LZ 1.M 12 min
rudý drak 19 58/+8 51.1+8 5 7/7
-1.:75
15 225 15 min
zelený drak 20 6Í/+8 561+8 5 7/7 1:100 20 400 2 směny
vodní drak 21. 64/+8 61./+8 o 7/8
'1.:125
25 625 25 min
černý drak 22 67/+9 64/+8 o 7/8 1:150 30 900 3 směny
duhový drak 20 6A+8 66/+9 o 7/8 L:200 40 1 600 4 směny
ledový drak 22 68/+9 75/+9 7 78 Í:250 JU 2500 5 směn
ohniý drak 28 89/+10 95/+Í0 9 6il 1:300 60 3 600 6 směn
zIatý drak JJ 98/+10 97/+r0 8 8/9 1:400 80 6 400 8 směn
1:500 100 10 000 10 směn
*číslopřed lomítkemudává pomocný údaj, čísloza lomítkem skutečnou hod- 1:600 120 1'4400 12 směn
notu pro měřítko 1:5. L:750 150 22500 15 směn
**číslopřed lomítkem udává rychlost na zemi, za lomítkem ve vzduchu. 1:1000 200 40 000 20 směn

-38-
Armády

ny, tyto vlastnosti by se tedy měly ná-
sobit stejným číslemjako velikost sku-
piny. Podíváš-lise všakna Tabulku pro
určenítwdosti a údernosti, zjistiš, že
vynásobíš-li libovolný pomocný údaj
nějakým číslem(např. čtyřmi pro mě-
řítko 1 hex :
10 sáhů), pak se ýsledek
zýšivžďy o stejné číslo(v našem pří-
padě o šest). Protože by se o toto číslo chotní rofu, deset čet jízdy tvoÍi jizdru
vždy zvýš1|y všechny tvrdosti a úder-
nosti v bitvě a protože sevždy porov-
nává jejich rozdíl, nic se vlastně nesta.
ne, kďyž je upravovat nebudeme.
Údernost a tvrdost se tedy nezmění.
Dostřel se počítápřimo z měřítka,
mění se tedy přímo jeho určování.
Rychlost oddílu se počítá v hexech
za kolo. Hexy jsou sice větší,ale stejně
se prodlouŽilo ijedno kolo. Ryctúost se
tedy nemění.
Typ nadlízenéhooddílu kde P je počet skupin podřízených
pěších oddílů,ljizďnich oddílůa L le-
Při spojování oddílůdo lyššíchcelků teckých oddílů.Zaokrouhluje se poďe
mohou v zásaďě nastat dva případy: obvyklých pravidel.
buď jsou všechny oddíly stejného typu Nyní můžemepřistoupit k určení
nebo jsou kaž dý j1ný. První případ na- koeficientu zvětšení pIochy. Sečti zno-
stává v niŽšíchpatrech organizační vu celkoý počet skupin podřízených
struktury - deset čet pěchoty tvoří pě-
pěších' jízdnícha leteckých oddílů
a vyděl ho maximálním počtem sku-
rotu. Naproti tomu vyššíorganizační pin. Číslo,které dostaneš, však jen
jednotlg obsahují různétypy oddílů_ zřídka odpovídá přímo nějakému KZP
například prapor můžemít tři pěchot- z Tabulky měřítka. Proto musíšv této
ní roty a ďvě roty jizdy. tabulce najít nejbližšívyššíkoeficient -
Vzhledem k tomu, že hodnoty bo- to je hledané zvětšení plochy. Na stej-
jové síly, tvrdosti atd. se u nadřízeného ném řádku tabullg si také najdeš, jaké
oddíu určujíz hodnot oddílů, které ho je nové měřítko.
tvoří, není vlastně důležité,jaký je typ Nakonec se určískutečný počet
nadřízeného oddílu. DůIeŽité1e to, že skupin v nadřazeném oddíle. Celkový
oddíl nemůŽe použivat žádnéspeciál- počet skupin podřízených oddíIůse
ní vlastnosti, které nemají všechny od- vydělí koeficientem zvětšeníplochy
dny, ze kteých se skládá. a zaokrouhlí obvyklým způsobem.

Sestaveni armády pŘírleo: Spojí-|i se těŽká jízda s |eh- pŘíxt-Ro: Nadřízený oddí| je tvořen
kou jízdou, bude vys|edný oddí| také jíz- 10 oddí|y pěchoty, 6 oddí|y jízdy a 3
Jak už jsme někohkrát říkali, biťva může da, a|e nebude moci použÍVatna1ezd.
oddí|y |etectva. Všechny oddí|y mají
probflrat v několika měřítkách. Můžeto Tvoří-|i nějakri oddí| těžká jízda, střelci maximá|ní počet skupin (tj' 50 pěších
bý střetnutí několika odďIů v zákJad- a bombardovací oddí|, nemůženadří- skupin, 12 jízdníchskupin a 3 |etecké
ním měřítku nebo rozsáhlá bitva kde je zený oddí| ani útočitnájezdem, ani stří- skupiny).
celá armáda jen jedním odďlem. Aby to let, ani |état, natož bombardovat. Nejprve určímemaximá|ní počet
bylo možné,j e nutrré v1tvoňt organizač-
skupin v nadřízeném oddí|e. To je4,26
ní strukturu armády a na každéjeji Zvláštní oddíly (tj. zásobování, odďly
1= (5x50 + 2x12 + 3) :(50 +'12 + 3)
urovni určit vlastnosti odďlů, které ji zvelkýchzviiat atd.) typ ani schopnos-
= 277 :65)' po zaokrouh|ení4.
ťvoří. Tvorba organizačnístruktury je ti nadřízeného oddflu neovlivňuií. Pak vydě|íme celkov}i počet skupin
navic zajímavá i proto, že do dáv á ce|é ar - právě zjištěným počtem skupin ve vyš-
mádě na realističnosti _ můžešse zabý- .|6,25 (=
vat tím, kdo bude nadř2en]ftn oddilům
Nové měřítko šímměřítku' Dostaneme 65 :

a). Nejb|ižšívyššíKZP je 25, které od-

velet, zda budou organizovány spíše První věcí, kterou musíme na každém poví'dá měřÍtku 1:25.
míshiě (tj. oddíly z jedné oblasti vytvoří stupni organizace armády uděIat, je Up|ně nakonec určímeskutečný
jeden naďízený odďl), což je méně ý- určeníměřítka. Měřítko musí být tako- počet skupin nového oddí|u. Vydělí-
hodné vojensky, ďe jednodušísi před- vé, abyvšechny oddíly na tomto stupni me počet skupin podřízených oddílů
stavit a v království zorganizova! nebo splňovaly omezující podmínky pro po- koeÍiecientem změny p|ochy a dosta-
spíše druhově (tj. oddíy stejného druhu čet skupin' Připomeňme, že počet sku- neme 2,6 (: 65 : 25)' po zaokrouh|ení
budou seskupeny do jednoho nadiíze- pin v nadřízeném oddíle dostaneš, 3. Nadř2ený oddí| mátedy 3 skupiny.
ného odďlu), což je sice ýhodnější po- když počet skupin podřízených oddílů
tud" že takové naďízené odďly jsou sil- vydělíš koeficientem zvětšení plochy.
My však musíme postupovat obráceně BS, furdost, údernost
nější, ale ve skutečnostitento přístup po-
_ z počtu skupin nadřízeného oddílu a moÍálka nadřízeného
užívaji j en moderní armády.
Sestavení armády má tedy dva cíle:
určit koeficient zvětšení plochy. oddílu
Prvním krokem je zjištění, kolik
jednak spočítat údaje oddílůve větším Tyto vlastnosti nadřízeného oddílu se
nejvíce skupin můžemít nadÍízený
měřítku a jednak změnit beztvarou oddíl. Toto číslodostaneš, když vez- určujíz vlastností oddílůpodřízených
masu vojenských jednotek v organizo. meš celkový počet skupin podiize- takto: vezmi danou vlastnost podříze-
vanou sílu. ných pěšíchoddílůa vynásobíš ho 5, ného oddflu a vynásob ji počtem sku-
Prvním krokem při sestavování ar- přičteš dvojnásobek skupin podřize- pin. Jedná-li se o pěchotu, r,yděl ýsle-
mády je vytvoření oddílův zák]adním ných jízdníchoddílů,počet skupin le- dek 5, jedná-li se o jízdu, qlděl ho 2. To
měřítku - tzv. základních oddíů'Ty se teckých oddílůa ýsledek vydělíš cel- udělej pro všechny oddíly a ýsledý
pak podle organizační struktury armá- kovým počtem skupin podřízených sečti' Pak spočítej celkový počet skupin
dy spojují do nadřízených oddílů. pěších' jízdnich a leteckých oddílů. oddílů,přičemžpočet skupin pěších
Na následujících řádcích se bude- Přehledně zapsáno to vypadá takto: oddíIůděI pěti a jizdruch oddilů děl
me zabývatotázkou,jak se určuje mě- max' počet skupin : (5 x P + 2xJ dvěma. Nakonec tato dvě číslaqzděl
řítko a vlastnosti nadřízených oddílů' +L):(P+J+L) a zaokrouhli.

-39-
Armády

pŘírlno: Předpok|ádejme, že pě-
chota v minulém přík|adě mě|a BS 4,
jízda mě|a BS 5 a |etectvo BS 8' Pak
ýs|edná bojová sí|a oddí|u bude 4,95
(= 4x50:5 + 5x 12i2+ 8x3) : (50:
5 + 12: 2 + 3) : (40 + 30 + 24) : (10
+ 6 + 3) = 94 : 19), po zaokrouh|eníS.
Mastnosti oddílůna vyššíchstupních
organizace armády se určujípodle
ýše uvedeného návodu ze základ-
ních oddílů'
Rychlost nadřízeného
oddílu
Určenírychlosti nadřízeného oddílu je
zřetelně jednodušší.Jeho rychlost je
totiž rovna rychlosti nejpomalejšího bodů zkušenosti respektive bodů vý-
podřízeného oddílu.
Výcvik armády
Do boje sice můžešvytáhnout se sedlá-
ý které vytáhneš přímo od jejich do-
bytka a polí a vrazíšjim do rukou zbra-
ně, ale mnohem rozumnější je lycvičit
je tak, aby dokáza|tsvé zbraně co nejlé.
pe používat,orientovali se v bitvě, ne.
báli se a dokízali poslouchat rozkazy.
Při popisování vlastností oddílu jsme
uŽ mluvi]i o úrovni oddílu a jejím vlivu
na vlastnosti oddílu; n1mí si řekneme,
jakse určuje a jakjemoŽné jizvyšovat.
Úroveň oddílu
Úroveň oddílu závisí na dvou věcech _
jak dobře je vycvičen k boji se svou ý.
zbrojí a kolika bitvami již prošel. První
z nich vyjadřují takzvané body qjcz;iku, pro ně představuje příjemnou obživu.
druhou pakbody zkušenosti. Body vý- Jeden cvičitel můŽe cvičit jen jeden od-
cviku oddílzískívána cvičištis vynalo- díl, respektive na výcvik oddílu je za.
žením určitých nákladů a především potřebí tolik cvičitelů'kolik je koefici-
spousty času, body zkušenosti však ne- ent zvětšeníplochy v měřítku oddflu
|ze získat jinak než skutečnou bitvou (viz strana 38).
na život a na smrt. U kaŽdé zbraně je uveden sloupec
Je jasné' že dobře vycvičený oddíl, zvaný rýcvíV. Ten udává, kolik týdnů
kteý však ještě nikdy neprošel ohněm trvá,než je oddíl schopen začítdanou
bitvy, stejně jako oddíl' kteý prošel jiŽ zbtaň použivat' }estliže oddíl pouŽívá
několika bitvami, ale nikdy nebyl kboji několik zbtani (například ,1izda vy-
cvičen, nebude tak dobý jako ten, kte- zbtojená kopím a sekyrou), respektive
rý se zúčastniltřeba i kratšího výcviku pouŽiv á jakékoliv zvíře (všechny jízd-
a méně bitev ďe má iak teoretické zá. ní a letecké oddíly), doba základníro
klady tak zkušenosti z boje. Tato fakta ýcviku se sčítá.
odráŽí i Tabulka úrovně oddílu. V prv.
ním řádku respektive v prvním sloupci pŘÍrtno: Téžkájbdana koních, s ko-
si najdi interval, ve kterém ležípočet pími a vá|ečnými sekyrami, bude mu.
set cvičit 13 týdnů, než se bude moci
cviku tvého oddílu. Na jejich průsečí- vypravit do pole.
ku najdeš úroveň tohoto oddílu s da-
Dalšívýcvik už na zbrani nezávisí
nou zbraní.
že za1eden ýden výcviku získá
}ak tedy vidíš,máJi oddíl 30 bodů a p|aú',
výcviku a žádnol zkušenost nebo na- oddíl 1 bod výcviku. oddíly na jízd-
opak 30 bodů zkušenosti a žádnébody ních nebo leteckých zvířatech nebo od-
díly s více zbraněmi musí cvičit 1 týden
ýcviku, je na tom hůř, než kdyby měl
10bodů ýcviku a 10 bodů zkušenosti zakažďou zbraň respektive zvíře.
v
- prvním případě 1e na 2. úrovni,
v druhém na 3. TABULKA CENY vÝCvilru
cena za
Body qýcviku oddí
ýden
Podmínkou pro získání bodů výcviku pěchota 10
je přítomnost cvičitele. Cvičitelem iuda 15
můžebýt válečnft, který je alespoň o 5 střelci (ízda i pěchota) 15
úrovní ýše než oddíl, kteý cvičí,nebo letectvo 25
kteýkoliv voják, jehoŽ oddíl splňuje protiletecké oddíly 30
stejnou podmínku. Většinou však bý- oddíly se zv|, zbrani 10
vají cvičiteli staršívojáci, kteÍiuŽv žád. odďfly z velkých zv. 20
ném oddíle neslouŽí a výcviknováčků

TABULKA ÚnovNĚ oDDÍLU

body zkušenosti
95- L29- 170- 2ZL 293- 382- 496 a
0-5 6-12 73-27 22-34 3549 50-{'9 70-94 128 769 223 292 381 495 víc
0-501 122334456677
b 6-12 r 3 344566778899
o r3-2r 1 3 6677889910 10r. 12
d 22-34 2 4 6899101011121213131.4
v 35-4924 7 9 11 12 12 73 13 1.4 1.4 15 1s 1.6
50-69 3 5 7 9 12 1.4 t4 15 15 1.6 L7 17 18 18
v 7cF94 3 6 81072L417171818L9192020
ý 95-128 4 6 8 10 13 15 17 19 20 20 21, 21. 22 23
c 129-169 4 7 9lL13Is1820222323?A242s
v 170-223 5 7 9 12 1.4 16 18 20 23 2s 2s 26 26 27
i 224-292 6 8 10 12 1.4 t7 t9 2t 23 25 28 28 29 29
k 29T381. 6 8 10 13 15 Í7 19 21' '2A' 26 28 30 3Í 31'
u 382495 7 9 11 13 1s 18 20 22 24 26 29 31. 33 34
496 avíc 7 9 Í2 'l'4 1'6 18 20 23 25 27 29 31 34 36

-40-
 Armády

TABULKA zrcuŠrNosrI
ZA BITVU
počet
viÍěz-
nepřátel.
ství
Y:-
ÍazKa
dohoda
oddílů
10-20 101.
21-30 3t2
3740 523
41-ó0 734
61-90 845
91-130 -9 5 6
131-200 1067
201-300 7Í78
301 a více 1289
ani velikost ani vlastnosti naďízeného
oddílu. Přesto je však nutné si pečlivě
vést záznamy o tom, které zásobovací
oddíly k nadřízenému oddílu patří,
protoŽe je to důležitépro strategická
praviďa.
oddíly se speciální zbtani a ptotile-
tecké oddílyl se povaŽuji za pěchotu.
oddíly velkých zvířat: se považlji za
jízdtl.

Thktika
Taktickí pravidla se ýkají skutečných
bitev armád. Je zde popsáno, kde se bit-
vy odehrávají jak se jednotlivé oddfly
napadají a jak se pozná, který zvitězt'.

a>- e
-e c.ř-;=-.Ť.-
Sr:---P
- mapu. Volba bojiště je ovšem zásadni
pŘíxuo: Výše uvedenárěžká jízda
.|
musí cvičit 3 ýdny na bod rnýcviku.
Výcvik zpravidla není zadarmo. Ceny,
které si účtujícvičitelé,závisí také na
druhu oddílu a udává je Tabulka ceny
v.ýcviku. Tato tabulka je pochopitelně
jen přibliŽná - budou-Ii wičitelétvoji
vlastní vojáci, budou cvičit zadarmo.
Body zkušenosti
Body zkušenosti získíváoddíl v kďdé
bitvě, kterou se mu podaří přeŽít
(ikdyž se v jejím průběhu rozprchne).
Počet bodů zkušenosti, které dostane,
závisí jednak na tom, kolik nepřátel-
ských oddílů(v základním měřítku) se
bitvy účastnilo,a jednak na tom, jak
él-
-.
^G-
bitva skončila. Přehledně to ukazuje
Tabulka zkušenosti za bitvu.
Tuto zkušenost dostanou všechny
odďly, které se bitvy zúčastnily.Vzhle-
dem k tomu, že vlasbrosti naď2ených
oddílůse unčujíz vlasfuiostí základních
odďlů, jimiž jsou tvořeny, zkušenost
přiděIujeme přímo zák]adním oddílům.
Zvláštni oddíly
V předchozích odstavcích jsme stále
hovořili o pěchotě, 1izdě a letectvu.
Kromě nich však znárrle i tzv. zv|áštru
oddíly. Ty si teď probereme jeden po
druhém:
Zásob ov ací: tyto oddíly do bitvy vůbec
nezasahují, a proto nijak neovlivňují
Bojiště
Prvnívěcípředbitvou je určeníbojiště.
o jeho podobě rozhoduje PJ, kteý
také musí nakreslit jeho hexovou
taktické rozhodnutí, a proto Pf musí
spolupracovat s hráči velitelů armád.
Musí jim alespoň v hrubých rysech po-
psat terén, kteqým armády pochodují
a oni zase popíšímísto, kde by se chtěli
s nepřítelem utkat. Na základě této do-
mluvy a svých vlastních pravidel P} de-
finitivně určímísto bitvy.
Měřítko
o měřítku jsme uŽ mnohokrát mluvili,
takŽe se fu nebudeme opakovat. Jeden
hex mapy bude mít tolik sáhů, kolik si
zvo]iš.
Týpy terénu
Bojiště můŽe být různé:můžeto být
bažina, les, brod a mnoho dalších míst.

- 4L-
 Armády

Pán jeskyně by měl vyznačit druh teré- ku. To má vliv na různá taktická roz- kapitole ,Tvorba a popis oddílů,na
nu na mapě bojiště buď barvou nebo hodnutí, např.
ýše položená pozice se straně 27). Když odďl vstoupí na hex,
symbolem. lépe brání atd. Výšku jednotlirných snížíse jeho BP o naročnost terénu da-
Narážímezde na stejný problém, hexů měříme pomocí úrormí.Někteý ného hexu.'Tak můŽe oddfl postupo-
jako při kreslení map pro drobrodruž- hex se určíjako záYJadni; o něm vat, dokud jeho BP neklesnou tak n2-
ství pod šiým nebem. U každého hexu a o všech ostatních, které jsou stejně ko, Že uŽ nemůžena dďší hex vstoupit.
musíme totiŽ zachytit jednak jeho ýš- vysoko, říkáme, že je na nulté úrorrni.
ku a jednak ýp terénu. Pro jedno mu- |e pochopite|rré, že zákJadni hex volí- pŘíxlRo: oddí|s 10 BP můŽe po ces-
síme zvolit barvu, pro druhé symbol. me tak, aby hexů na nulté úrovnibylo tě ují|až20 hexů, v hustém |ese nejvrý-
Rozhodnutí o tom, co je lepši,závisina co nejvíce. O ostatních hexech Pak ří- še 3 hexy.
P|. V rovině bude asi jednoduší použí- kiíme, že jsou o jednu, dvě atd. úrovně
vat barvy pro označeníterénu (les ze- výše nebo níže. oddíly se mohou pohybovat pouze Po
leně, rybník modře apod.) a těch něko- Převýšení jedné úrovně je rormo volných hexecl1 to znamen á, Že nemo-
lik pahorků třeba vyšrafovat. Naproti polovině vzdálenosti mezi sousedními hou procházet jeden přes druhý (po-
tomu v hornatém terénu bude nejlepší hexy, tj' měŤítka. V měřítku 1:5 je tedy kud neutíkají- viz strana 43) a na jed-
vybarvit stejnou barvou všechny hexy, jedna úroveň 2,5 sáhu, v měřítku 1:20 nom hexu nemohou být dva oddíly
které jsou stejně vysoko, a namalovat je to 10 sáhů. Rozdíl čýř úrovní mezi současně, a to ani spřátelené. oddíly
stromeček na hexy, kde je les, vlnovku sousedními hexy není normální jed- nemohou opustit mapu bojiště kromě
na hexy, kde je bažina, atd. notka schopna zdolat (bez pomoci případů, kdy armáda prchá nebo je
Přechod libovolného hexu stojí ur- zvláštních zbrani). rozprášena.
čitémnožstvíbodů pohybu. (Body po- Speciální případ tvoří letecké oddí-
hybu jsou vysvětleny v podkapitole
,Pohyb, na straně 42). Množství BP pot.
Pohyb ly. Pro ně mají všechny hexy náročnost
]. a mohou procházet i skrz hexy obsa-
řebné na vsfup do daného hexu závisí Každý oddíl má na svém žetonu na- zené jiným oddílem (ale nemohou na
na ýpu terénu v něm a naz-ývá se ruÍ- psáno, kolikbodů pohybu má k dispo- nich zůstávat _ toto praviďo sice není
ročnost terénu. Některé typy terénu zici na jedno kolo. (Zpisob, jakým příliš realistické, ale nezbytné pro pře-
uvedené vThbulce náročnosti terénu si jsme toto číslozískali, je popsán v pod- hlednost). |inak pro ně platí všechna
ještě podrobně popíšeme. praviďa jako pro normální oddíly.
Cesta: musí být široká, suchá a schůd- TABULKA irqÁnoČNosTl Není však nutné, aby oddíl při
ná. Co je to,,širokícesta,, ovšem závisí TERÉNU svém pohybu vydď všechny BP nebo
na měřítku. V měfftku 1:5 je to i dvou- urazil všechny hexy během své Íáze
niíroč-
sáhová lesní cesta, v měřítku
.l'.,20
luŽto pohybu najednou. oddíly se mohou
nost
musí být pořádná si]nice. Konečnéroz- pohybovat ,,na střídačku,,, aby vytvo-
cesta, most 0,5 řily vhodnou formaci, nebo se také ne-
hodnutí příslušíP|.
louka, savana I musí pohnout vůbec.
Každá cesta má fu vlastnost, že do
pevný písek 1
Pokud odďlu na konci kola nějaké
hexu jednou stranou vstupuje a jinou
sypký písek z body pohybu zbý,vaji, propadají, a na
stranou ho zase opouští.V tabulce uve-
podmáčená louka 2
dená náročnost cesty platí jen pro od- začátku dalšíhokola má oddíl své ob-
vysoká tráva, obilí 2
da' který do hexu vsfupuje a vysfupuje vyklé množstvíBP
zorané pole 2
z něj stejnými stranami jako ona. Ve skalnaý povrch 2
všech ostatních případech musí oddfl led 2 Pootočení
vydat tolik Bl kolik je náročnost teré- zasněžený led 2 Na straně 30 je vysvětleno, jak se rozli-
nu, jímžcesta prochází. les
Voda: v tabulce je voda uvedena něko- husý les
2
3
šuje čelo, bok a ý oddílu. oddfl musí
zhusta měnit smě4, do kterého je oto-
likrát. To není omyl. V prvním případě kamenitá pláň, štěrk 3 čen, a na to musí také vynaložit BP Pla-
se jedná o přechod hexu,kteý je zce|a kleč J
ti, že:.
tvořen vodou (například jezero nebo křoviska
Otočenío 60. neboli o 1 stranu hexu
rybnfl<) zatÍmco v druhém pžÍpadějde prales, hvozd 4 nestojí nic.
o vodní tok, kteý protékíjiným teré- bažina 5
nem. Thk například vstup na lesní hog
otočenío 120. neboli o 2 strany
voda, rybník (nemusí
6 hexu stojí 1 BP
kteým protéká řeka, již je možno pře- plavat)
broďt, stojí 3 aŽ 5 BP přechodo1úroveňníže otočenío 180" neboh o 3 strany
0
hexu stojí 2 BP
Tak jako u cest, i u řek záieži na rně- přechodo2úrovněníže +1
přechodo3úrovněnŽe Podrobně je to údět na obrázku.
řítku. Co je v měřítku 1:5 souvislou +2
vodní plochou, můžebýt v měřítku přechodo1úroveňýše +1
přechodem vody s náročnosí *1
1:50 přechodo2úrovněýše +3 Sféra kontroly
BP přechodo3úrovněýše +6
IGždý oddí má kolem sebe plochu, na
Výška: už několikrát jsme se zmínili přechod vody (brod) +| až +3
kterou můžeútočita nenechá tudy
o tom, že terén můžemít různou v'ýš-
přechod vody (plavání) +3 aŽ +5
beztrestně procházet nepřátelské od-

- 42-
Armády
stojí 1 BP stojí2 BP
bruál
/ '.,'... S/3 ,/..
j "ti
1o ro* 5. "' 'i il
lsn'.
I oo r
díly. }sou to tři sousední pole, ke kte-
ým je oddíl natočen čelem. Pokud na
daná pole vstoupí nepřátelský oddíl,
musí se okamžitě zastavit a v daném
kole ztrácí všechny zbývajícíbody po-
hybu' V hlavní bojové Íázi pakm&že
zaitočit.
Sféru kontroly je možno opustit jen
ústupem, útěkem, zničením soupeřo-
va oddílu nebo tehdy, jestliže se soupe-
řův oddfl dá na útěk, na ústup nebo se
otočítak' že stojí k tomuto soupeři bo-
kem nebo záďy (sÍéroukontroly jsou
jen čelnípole).
oddíly, které nemohou útočitbo.
jem tváří v tvář (např. oddíl ozbrojený
luky), nemají sféru kontroly.
Ústup
Ze sféry kontroly nepřátelského oddí-
lu nelze normálně odejít. Ve fázi pohy.
bu dalšího kola můžeoddí|ustoupit.To
znamená, ževydá všechny BI] aby o je-
den hex ustoupil z nepřátelské sféry
kontroly, přičemž se můžepootočit
nejýše o 1hranu hexu..
Ustoupit můžepouze do ,,čistého
lek.
prostoru,,, kde není sféra kontro|y žád-
ného jiného nepřátelského oddílu
a kam by mohl vstoupit i normálně.
V dalším kole už se můžeoddíl, pokud
se mezitím opětneocitlve sféře kontro-
ly nějakého nepřátelského oddílu,
normálně pohybovat.
Útet
Druhým způsobem úniku z nepřátel-
ské sféry kontroly je útěk. V takovém
případě se oddíl můžepohnout nor-
málně o plný počet BB můžeprocházet
i hexy, kde jsou spřátelené oddfly, a to
dokonce i když do nich zasahuje sféra
kontroly nepřítele. Nesmí přitom
ovšem projít žádnou neobsazenou ne-
přátelskou sférou kontroly.
Na konci fáze pohybu si utíkající
oddíl a rovněž všechny oddfly, přes
které prchal, hodí na paniku (viz stra-
na 47). oddíly, které v hodu neuspějí,
isou rozehnané.
stoií3 BP
stojí3 BP
i roel
5/3 ./
'i.., 'tt''-
3
:,i \ ]oroel.
5/3
,
., .., i:
Průběh bitvy
Dříve, než si vylíčíme'jakprobíhá bitva
na hexovém papíře, musíme si objasnit
několik termínů.
obránce a dobyvatel
Před začátkem bitvy je třeba určit
obrdnce a dobyaatele, Toto označenímá
vliv na pořadí tahů v pruběhubitvy, ni-
koliv na její vrýsledek.
Dobywatele určímeintuitivně. fe to
ten, kdo přitáhl dobývat. Obránce je
ten' kdo má více co zttatít, má za zády
svá pole a domovy' Pokud se dvě voj-
ska utkávají na neutrálním :územi,
hodí si kostkou nebo se mezi sebou ie-
jich hráči dohodnou.
Útoč''ík a napadený
V boji mezi dvěma oddíly nepoužívá-
me termín dobyvatel a obránce, neboť
ý jsou vyhraŽenypro armádu jako ce-
U oddílůhovoříme o útočttíkoai
anapadeném.
Kola aÍáze
Při bitvách měříme čas v tzv. biter:ních
kolech, leďno bitevní kolo odpovídá
době, během které můžeoddíl vyko-
nat jednu základní činnost: přesunout
se, zaútočit,přezbrojit a podobně. Sku-
tečná délka závisí na měřítku bitvy:
v měřítku 1:5 trvá zhruba 1 minutu,
v měřítku 1:50 asi 10 minut.
Každékolo se dělí na dva tahy:
v prvním se pohybuje a útočídobyva-
tel a obránce na jeho pohyby reaguje,
v druhém se jejich úlohy vymění.
KaŽdý tah se pak dělí natyto fáze:
1. fáze určeníBP
2. Íáze pohybu a útokůz pohybu
}. fáze reakce a označení oddílů
4' hlavní bojováÍáze
5.konec tahu
Pro jednoduchost budeme v násle-
dujícím výkladu předpokládat, že na
-43 -
tahu je dobyvate| a budeme řftat,,do-
byvatel táhne...,, nebo ,,obráncův od-
::\ dfl,,. Pravidla jsou však úplně stejná,
kdyŽ je na tahu obránce, a správnější
(avšak mnohem neobratnější) by bylo
\. ,113
_.
t!'
."r!
t.
řftat,,hráč na tahu táhne,, nebo,,oddíI
. .,:;:.
hráče, který není na tahu,,.
':l':"' *
Fáze určeníBP
Na začátku svého tahu si hráč hodí 1k3.
O číslo,které mu padne, se zýšípočet
bodů pohybu všech jeho oddílů.
Toto na první pohled ne zcela po.
chopitelné pravidlo vnáší nejistotu do
pohybu oddílůa zabraňuje tomu, aby
oddíly stály v Íadáchvzdá|ených,1 tah
+ 1, a čekaly, kdo se prvníoďvážine-
chat se napadnout nepřátelským oddí-
lem.
Fáze pohybu a útokůz pohybu
Dobyvatel postupně táhne všemi svý-
mi oddfly podle pravidel popsaných
v části Pohyb na straně 42.
oddíIy ve sféře kontroly obránce
mohou ustupovat nebo utíkat'
Těžká jizďa má zvláštníútok zvaný
nájezd.Y zhledem k tomu, ž e najižději-
cí oddíI se musí přesunout nejméně o 1
he>; řeší se tyto útoky ihned poÍázipo-
hybu.
Letecké oddíly rovnou provádějí
svoje útoky.
Všechny žetony, které se dostaly do
sféry kontroly nepřátelského oddílu,
se otáčí bojovou stranou nahoru.
Fáze reakce a označeníoddílů
TatoÍáze probíhávlastně zároveň s po-
hybem dobyvatele. Skládá s e ze tří čás-
tí: reakce střeleckých oddílů, reakce stí-
hacích oddílůa nebojového použití
magie.
Střelecké oddíly: Kdykoliv se nějaký
dobyvatelůvoddíl dostane do dostřelu
obráncova střeleckého oddílu, může
na něj tento oddíl vystřelit. obráncův
oddíl si můžena ostřelování vybrat
kterýkoliv okamžik během pohybu
dobyvatelova oddílu, ale napadený
oddíI se nemusízastavit, anikdyž utrpí
ztráty (nrlůžebýt ovšem rozprášen).
Střelecké oddíly, které reagovďy,je tře-
baoznačit, protože už nemohou střílet
v hlavní bojové Íázi obránce.
Stíhacíoddíly: Pokud nějaký doby-
vatelův letecký oddíl prolétne kolem
obráncova stíhacího oddílu ve vzdá|e-
nosti stejné nebo menší neŽ je počet

ffi
$l{
1
!
1 6
BP obráncova oddílu (viz obrázek),vy-
stavuje se nebezpečí'že na něj tento
stíhacíoddfl zaútočí.Pokud ktomu do-
jde' musí se dobyvatelův oddílzastavit
na místě, kde vstoupí do oblasti doletu
stíhacího oddflu, a ten se přemístíved-
le něj. Pak dojde k boji a nezávisle na
ýsledku se dobyvatelův oddíl v této
Íázi jIž nepohne. StíhacíoddíIy, které
se pohnuly ve Íázi reakce, je třeba
označ7t, protože se nemohou pohybo-
Vat ani útočitve fázi pohybu své stra-
ny.
Nebojové použili magie: Za nebojov é
použitímagie povaŽujeme všechna
kouzla, která nepůsobína nepřátelské
oddfly. oddfly, které v této Íázi kouzli
ly, musíme označit, protože nemohou
kouzlit v hlav nibojové Íázisvéstrany.
Hlavní bojová fiíze
Dobyvatelův oddfl, kteý se nacházina
sousedním hexu nějakého obráncova
oddflu, na něj můžezaútočit.Útočící
oddíl pochopitelně musí bý schopen
pozemního útoku, tj. musí se jednat
o pěchotu' jízdu nebo podobný oddfl.
Hex s napadeným oddílem dále nesmí
být oddělen nějakou neprostupnou
překížkou (tedy takovou, kterou by
útočícíoddíl nebyl s to zdolat ani s pl-
n1ým počtem BP).
Dobyvatelovy střelecké oddíly mo-
hou zaútočitna libovolrrý oddíl v do-
střelu.
Dobyvatelovi kouzelníci a hraničáři
mohou seslat libovoLr é kouz|o, oddíly
mohou použivat alchymistické před-
měty atd.
Výimkou z ýše uvedených pravi-
del jsou oddíly, které útočilyv e Íázi po-
hybu nebo reakce. Tyto oddfl nemo-
hou v hlavní bojové Íázi dělat nic.
Konec tahu
Když se vlešívšechny útoky, dobyva-
telův tah končí.Odstraní se všechny
značý z jeho oddílůa začínátah
obránce.
Konec bitoy
Hráči se pravidelně střídají v tazich,
dokud bitva neskončíjedním z pěti
způsobů:
a) dohodou obou stran
b) stažením se jedné strany
c) úprkem jedné strany
d) rozprášením jedné strany
e) zničenímjedné strany
V následujících pravidlech se něko-
likrát řftá, že se oddíly pohybují smě-
rem k základnímu táboru. Tím ovšem
mínímejen všeobecný směr - nezna-
lr:renáto, že každý oddí musí táborem
projít. Přesnější by bylo řftat: ,,oddíy
se snažíopustit mapu V místě, které je
nejblíže jejich základnímu táboru.,,
Dohoda
Podmínkou dohody mezi vojevůdci je
existence nějakého spojení mezi nimi.
Mohou to být telepati nebo spolehliví
kuqfři, ale P} ani hráči nesmí zapomi-
nat, že zatímco oni se mohou dohod-
nout snadno, velitelé v poli možná ani
nevidíjeden druhého.
obsah dohody je zcela na libovůli
hráčů.
Stažení
Ke staŽení dojde, když se jedné straně ny body pohybu na přesun ke svému
podaří dostatvětšinu svých oddílůdo táboru,
základního tábora, zatimco nepřítel b) mají postih -2 k morálce.
- 44-
Armády
bojuje se zadnirr. vojem její armády.
Staženínení nutné ohlašovat dopře-
du. Na konci svého kola hráč prohlásí,
že ptávě dokončil staženía všechny
oddíly, které jsou teď v jeho táboře (tj.
do vzdálenosti 5 hexů od jeho okraje),
zbitvy unikly, zatímco na oddfly, které
zůstaly na bojišti se pohlížíjako na roz-
prášené a platí pro ně strategická pra-
vidla pro obnovování rozprášených
oddílůpo bitvě (strana 54). Staženíje
možnéjen tehdy, když ve vzdálenosti
hexů od okraje tábora nenížádnýne-
přátelský oddíl.
Úprk
Na začátku svého tahu můžehráč pro-
hlásit, že jeho armáda se dává na úprk.
Utftajícíoddfly mají následující vlast-
nosti:
a) v každém kole musí vydat všech-
nybodypohybu na přesun směremke
svému táboru,
b) mohou chodit ,,pozadu", tj. na
začátku pohybu se otočísměrem k tá-
boru a na konci směrem knepřátelům
a nepotřebují na to žádné BP
c) mají postih -1 k bojové síIe, tvr-
dosti, údernosti i morálce.
Všechny oddíly, které se dostanou
do tábora před tím, než se tam dostane
nepřítel, zb1tvy uniknou, ostatní jsou
pok|áďány za rozprášené a řídíse stra.
tegickými pravidly pro konec bitvy
(strana 53).
Rozprášení
Rozprášení není nutné ani moŽné
ohlašovat dopředu. Armáda je rozprá-
šena' kdyžvojáciuž dále nejsou schop-
ni snášet napětí bitvy a jejich morálka
se zhroutí. Můžese stáÍ, že vítězstvíje
už na dosah ruky a v tom okamžiku se
rozprchne oddíl, kteý strhne na útěk
celou armádu. Na rozprášení nemají
vliv oddíly, které jsou nepřítelem pobi-
ý ale jenom ty, které z bitvy uprchly.
Armáda je rozprášena,kďyž jebě-
hem bitvy rozprášena více než čtvrtina
skupin, které měla armáda na začátku.
V takovém případě se morálka vojáků
zhroutí a všichni se pokusí uprchnout.
V bitvě se to projeví tím , že rozprášené
oddíly:
a) musí v každém kole vydat všech.
Armády
Protivník můžerozprášenéoddíly
sledovat až do tábora; pak se postupu-
je podle strategických pravidel pro ko-
nec bitvy (strana 53).
Zničení
Ke zničeníarmády dojde, když se její
Velitel odmítne dohodnout s nepříte-
lem, nepodaří se mu stiáhnout, nechce
se mu prchnoutapři tom je jeho armá.
da dost statečná na to, aby se neroz-
prchla. Ke zničeníarmáďy do1de,když
jsouzničenyvšechnyjejí odďly. Pro ně
gž žáďná pravidla nepotřebujeme.
Boj oddílů
Teď se dostáváme k jádru všech taktic-
kých pravidel, k mechanismu souboje
oddílů.Postup je jednoduchý. Napřed
je třeba určit, zda se útoční<ovipodaři-
lo vůbec protaz7t obranu napadeného
oddílu. Tomu se řícá hod na zásah
a srovnává se bojová síla obou oddílů.
jeJi útok úspěšný,zjišťuje se' jak byl
napadený oddí poškozen. K tomu se
provádí hod na zničenía srovnává se
údernost útočnftas tvrdostí napade-
ného. V přípaďě, že 1e napadený oddíl
zle poničen, musí si ještě házet na mo-
rálku, aby se zjistilo, zďa se nevzdá
nebo nerozuteče.
Z ákJadni Pravidla PÍo boj
muže PÍoti muži
Pravidla pro boj muže proti muŽi se po-
někud lišíod pravidel pro sfrelbu. Pro
větší přehlednost si probereme oba
pŤípady zvIášÍ.
Hod na zásah
Útočník hodí 1k6+ a pfičte bojovou
sílu svého oddílu. Pokud hodí alespoň
o čýři více, než je bojová síla napade-
ného oddflu, jedna jeho skupina nepří-
tele zasáhla. To opakuje tolikrát, kolik
má jeho oddíl skupin.
ZdáseÍo s\oŽtté, v praxi se to dá ře-
šit poměrně jednoduchým způsobem:
Vezmi BS napadeného oddílu' přičti
na kostce padne víc, než jerozdí|mezi výš neŽ vyššíz těchto hexů.
čtyři a odečti BS útočícíhooddílu. Dos-
údernostíútočnftaa tvrdostí napade-
ného. Pokud se jedná o útok zboku, ly, které se nacházejí na spojnici útoč.
TABULKA ZASAHU přičti kúdernosti 1, pokud o itokzeza- níka a napadeného, kromě těchto pří-
du, přičti 2.
útok ze musí hodit
Hod na zničeníje normální hod
předu BS obránce + 4 _ BS útočnfta
boku BS obránce + 3 _ BS útočníka 1k6+ s
v prvním hodu padne 1, hod 1k6+ se
zadu BS obránce + 2_BS útočníka
opakuje, ale počításe záporně (jestliže a nestojí těsně u střelce,
taneš číslo,které musíš hodit' Pak vez- znovu padne 1',nerr.áto žáďné násled.
mi tolik kostek" kolik má tvůj oddíl sku- ky - padlo _L, zato když padne 6, hod
pin a hoď jimi. odstraň ty, na kteýh se opakuje a stále se počítázáporně).
padlo méně, a zbude ti počet zásahů. Toto pravidlo zpisobi, že i oddíl, jehož
údernost je větší než obráncova tvr-
pŘírno 1: oddí| pěchoty se 4 skupi- dost, má malou šanci na neúspěch
nami, bojovou si|ou 5, úderností +6 (s normálním hodem k6+ by byl
a furdostí +7 (zapisujeme takto: oooo, úspěch automatický).
5|+6l+7) Útočí na pěšíoddí| (ooooo,
4l+4l+6). Utočnícimusí hodit aspoň pŘíxno: Útočníx má údernost 14,
3. Vezmi čtyři kostky a hoď jimi - do- napadený tvrdost 1. Na šestistěnné
jde k to|ika zásahům, na ko|ika kost- kostce by muselo padnout 1, 6, 6,
káchpadne3avíc. 1 nebovíce, aby hod nazničenínebyl
úspěšný.
PŘÍKLAD 2: oddí|jízdy (oo, 6l+8t+7)
útočína pěšíoddí| (ooooo, 3/+5/+3). Zakaždý ílspěšný hod na zničeníztratí
Jezdcům stačíhodit 1 , nemusítedy vů- napadený oddíl jednu skupinu.
bec házet a dojde ke dvěma zásahům.
Postup po boji
pŘírno 3: oddí| pěchoty (ooooo, V případě, že napadený oddíl boj pro-
4l+5l+3) útočína jízdníoddí| (oo, hrál a jeho žeton byl odstraněn z mapy
9/+8/+9). K tomu, aby zasáh|i' musí (neúspěch v hodu na morálku, ztráta
hodit aspoň 9. Hodítedy pěti kostka- poslední skupiny)' můžeútočící oddíl
mi, odstraní ty, na kteých nepadla postoupit na jeho místo, pokud se před
šestka, hodízbytkem a odstraníty, na tímto postoupením nenach ází v e sÍéÍe
.|
kteých pad|o nebo 2. Zbudou-|i ně-
kontroly jiného nepřátelského oddílu.
jaké, je to počet zásahů.
Rozdíl výšky
Pokud útoční<napadne oddíI z boku,
stačíhoditjeno třivíce, než je BS napa-
oddíl na výše postaveném hexu má
v boji výhodu. oddíl na lyššímhexu
deného oddílu, pokud z týIu, stačí
má bonus +1 k BS zakažďou úroveň
o dva více. Přehledně to ukazuie Thbul-
rozdíIu.
ka zásahu.
pŘíxno 4: oddí|jízdy (oo,8/+6/+6) Zák|aďni pravidla pÍo
vje| do soupeřových řad, kde ho obk|í střelbu
čiIo šest oddílůpěchoty (ooooo'
5l+4l+3). oddí|y útočícízepředu Střílet (případně vrhat, dále všakbude-
me mluvit jeno střelbě) mohou jednot-
musí hodit 7 (stačíjim tedy hodit šest-
ky vybavené střelnými a vrhacími
ku), oddí|y útočícíz boku 6 a oddí| úto.
zbraněmi. Střelba se stejně jako boj
čícízezadu5. Ce|kem tedy pěšáci há.
žou pětadvaceti kostkami, u kterých muže proti muŽi skládá zhoduna zá-
sah a na zničení.Tyto hody však probí-
dojde k zásahu, padne-|i 6 a pěti kost-
hají poněkud jinak.
kami, na kteých stačí5 - s jezdci to
Vypadá poměrně b|edě
Výhled
Hod na zničení Aby oddíl mohl ostřelovat nějaký jiný
oddíl, musí na něj mít ýhled. oddíl
Po hodu na zásah na stole zbude iedna
má ýhled na jiný oddíl' když na spoj-
kostka za každou skupinu, které se po-
nici hexů, kde se nachází střnejicí ana-
dařilo zasáhnout. Těmito kostkami ho-
padený oddíl, neležíhex, kteý by byl
díšna zničení.Ke zničenídojde, když
Ve výhledu také brání ostatní oddí-
padů:
a) cíIem střelby je jízda, pÍekáŽejíci
jedinou výjimkou: pokud
oddíl je pěšía nestojí těsně u střelce,
b)pÍekážejicíoddílstojí níženež cíl
-45 -
 Armády

c) střílíjízda na pěchofu, překážejía
oddíl je pěchota a nestojí těsně u ďe
Tato omezení se neýkají nepřímé
střelby.
Střflet na nízko letícíodďl je možno
vŽdy,počítej však, jako bybyl o polovi-
nu dále (zaokrou}úuj nahoru, t1. na nsz-
ko letícíoddíl vzdálený např. 5 hexů se
střílístejně jako na pozemní vzďálený
8 hexů). Stejně tak můŽe střílet nízko le-
tícíoddíl na pozemní. Vzhledem
k tomu, že gravitace pracuje pro něi
počításe, jako by byl jeho dostřel o po-
lovinu vyšší(zaokrouhluj nahoru) a na-
úc má bonus + 1 k údernosti (viz drále).
Střelbě na letící oddfly ani z nich nepře-
kážejižádnéjiné odďly,letecké ani po-
zemní, i kdyby se nacházely na spojnici
útoční<aa napadeného.
Libovolné dva letícíoddíly' které
nejsou vzdáleny o více než jednu úro-
veň výšý po sobě mohou střílet,
jsou-li na dostřel, bez ohledu na to, co
je mezi nimi (manévrováním a změ-
nou ýšky je vždy rr:rožno dostat se do
pozice, odkud lze střílet).
oddfl nemůžestřílet pokud je ve
sféře kontroly nepřátelského oddflu,
s v1ijimkou případů, kdy se v ní ocitl
v právě probíhajícímkole. To zname-
ná, že např. ve Íázi reakce můžestříIet
i na oddil" kteý právě přišel až těsně
k němu, nebo v hlavníÍáziboje může
střílet na oddíl, ke kterému se přisunul
v právě skončenéfázi pohybu.
Hod na zásah
Pro hod na zásah jsou důleŽité dva
údaje - jak daleko je cíl od střelce a ko- Hod na zničeníprobíhá téměř stejně můžeštrefit kohokohv. Ke střelbě do
lik má cíl skupin.
Pokud cíl není dál než polovina do- mozřejmě jen kostkami, které uspěly
střelu oddílu, jedná se o střelbu na v hodu na zásah.
krátkou vzdálenost. Pokud není dál
než dostřel,jedná se o střelbu na střed-
ní vzdálenost. Pokud není dál než
dvojnásobek dosťelu, jde o vzdále-
nost dlouhou.
pňíxt.ao: V měřÍtku 1 :5 má d|ouhý |uk žádný bonus. Pokud jde o útok ze-
dostře| 10, oštěp 3' Z |uku se tedy stří|í předu a pokud má cíl střelby štíýpřičí-
na hexy Ve Vzdá|enosti 1 aŽ 5 na krát. tá si k tvrdosti navíc +1 za mďý nebo
ko, do Vzdá|enosti 6 až 10 hexů na +2 zaveký šút.Počet úspěšných zása-
střední vzdá|enost, do vzdá|enosti 1 1 hů určuje počet vyřazených skupin.
ď 20 hexů na d|ouhou. oštěp je mož-
no vrhnout do vzdá|enosti .| hex na Úpravy hodu na zásah
krátkou, do vzdá|enosti 2 nebo 3 hexy V někteých případech můžebý t obtiž-
na střední a do Vzdá|enosti 4 až 6 na nějšínapadený oddíl zasáhnout, na-
d|ouhou vzdá|enost. Pokud by zbraň příklad tehdy, kdyŽje nějakým způso-
mě|a dostře|jen 1 (např. oštěp v hrub- bem kryt. Zde uvedená pravidla jsou
šímměřítku), stří|í i do vzdá|enosti spíšepřftladem a je moŽné je rozvést
1 na střední vzdá|enost. podle skutečnésituace na bojišti.
Hod na zásah vypadá j ednoduše _ vez- Častetny tryt
mi tolikkostelí kolikmá střílejícíodďl oddíl je v částečnémkrytu, jestliŽe je
skupin, nejýše však tři (v ,,hustším,, sousední hex ve směru, ze kterého je
oddílu jiŽ nemohou střílet všichni), ostřelován, vyššíneŽ ten, na němž sto-
a hoď 1k6 + . Kolik musíš hodit na kaž- jí. Při střelbě na oddíl v částečnémkry-
dé z nich, závisina vzdálenosti a na tu musí útoční<hodit na zásah o 1 úce
ýpu ďe. Přeh]edně to ukazuje Tabul- než obvykle.
ka zásahu sEelbou.
Z tabulky napřed určíšzákladní čís- Vliv terénu
lo, které závisí na vzdálenosti. Pro krát-
Některý terén můžezásahzúŽit.
ký dostřel je to 0, pro střední 2 a pro Při střelbě do lesa nebo z něj se stře-
dlouhý 4. K tomu pak přičtešopravu la zastaví na druhém hexu lesa.
podle typu oddílu. fe-li ďem pěšíod- Při střelbě do hustého lesa nebo
díl, pak k základnímu číslupřičti tolik" z něj se střela zastaví na prvním hexu
kolik mu chybí do pěti skupin. je-li cí- lesa.
lem jízda, pakpřičti dvojku, pokud má Z těchto podmínek je vidět, že na.
jen jednu skupinu. }e-li cílem letecký příklad střelecký oddíl obklopený ze
oddíl, přičti k číslu,které musíš hodit, všech stran husým lesem nemůžestří-
jedničku. ]akvidíš, plný hex vojáků na
let (ataké nikdo nemůžestřflet na něj).
ktátkou vzdálenost vlastně ani nemů-
že odďl minout, sfielabyneměla mezi Střelba do boje muže proti muži
nimi kam propadnout. Při boji muŽe proti muži sice |eŽi oba
žetony na sých hexech, ve skutečnosti
Hod na zničení jsou však oba oddíly promíchány a ty
jako vbojimuže proti muži. HáŽe se sa-
boje muŽe proti muži dojde:
a) ve fázi reakce při ostřelování od-
dílu, kteý se chystá zaútočitna tvůj
Různéúpravy zachycuje Tabulka oddíl bojem muže proti muži,
zničení střelbou: při útoku na střední b) v hlavní Íáziboje při ostřelování
vzdiílenost si sEelec odeótá od úder- oddílu, na kteý útočínějaký tvůj oddíl
nosti 1., při útoku na ďouhou vzdáIe- bojem muŽe proti muži.
nost2. Za útokz boku nebo zezadu není

TABULKA ZNICENI
TABULKA zÁseHu STŘELBoU sTŘELBoU
vzdálenost to je musí hodit vzdáIenost údernost se snřuje o
krátká polovina dostřelu a méně 0 krátkí 0
střední dostřel a méně 2 střední I

ďouhá dvoinásobek dostřelu a méně 4 dlouhá 2

typ oddílu k hodu na zásah se přičítá štíty* tvrdost se zvyšuje o
pěší 5 - počet skupin Žádné 0
jízdní 4-2xpočetskupin malé 1

letecký 1 veIké z
ostatní 0 *jen při útoku zepředu

- 46-
Armády
Přitom platí následující pravidla:
Kbodu a): Při ostřelování nepřátel-
ského oddílu,kÍetýstojí vedle tvého
oddílu, je soupeř povinen oznámlt,
zda jeho oddíl napadne tvůj oddíl ve
fázi hlavního útoku.
K bodu b): Při ostřelování nepřátel-
ského oddílu v hlavní bojové Íázíjsi
povinen oznámit, zďana něj tvoje od-
dí|y zaitočíbojem muže proti muži
(pokud tak již neučinily).
Při střelbě do boje muŽe proti muži
má kaŽdá skupina útočícího oddílu
pravděpodobnost 50 %, že zasáhne
místo nepřátelského oddílu v|astni. Za
každou skupinu hoď 1k2, a takurči na
koho daná skupina střílí.
Společná PÍavidla
Následující pravidla jsou společná jak
pro boj muže proti muŽi tak pro útok
střelbou.
Nebojové skupiny
Některé oddíly (například oddíl sbera-
nidlem nebo obléhacívěží)musí vyčle-
nit několik skupin na nebojové úkoly
(například na obsluhu zvláštní zbra-
ně). Tyto skupiny nemohou útočitani Pokud je oddíl nucen vstoupit na hex
sebránit. Nanebojové skupiny je mož- zasažený požárem, musí si hodit na
no zaútočitpřímo hodem na zničení, paniku. Při tomto hodu má postih _1 za
ovšem pouze v případě, že útočnftmá každý sousední he& na kterém rovněž
více skupin, neŽ kolik bojeschopných hoří.
skupin má napadený. Nebojové skupi-
ny značímena Žetonu trojúhelníkem Zv|áštní vlastnosti
místo kolečka.
pŘíxt-Ro: Zvláštní oddí|, v němž
3 skupiny táhnou beranid|o a 2 skupi-
ny je chrání, je napaden pěším oddí-
|em s 4 skupinami. Utočníksi hodí na
zásah jen dvěma kostkami (na 2 boje-
schopné skupiny) a da|šídvě skupiny
útočníkamohou házet rovnou na zni-
čenídvou skupin nebojových.
Hod na morálku
Hod na morálku musí podstouPit tyto
oddfly:
a) oddíl, kteý ztratil polovinu sku-
pin, s nimiž bitvu začínal(nemusí
k tomu dojít v jednom kole). Za-
okrouhluje sev jeho prospěch, tj. oddíI
s 5 skupinami síhází, ažkdyžztratítře-
tí skupinu. Tomuto hodu řft áme hod na
rozarchnutí.
b) oddílv jehož okolípadlovtomto
kole více spojeneckých oddílů,než ne-
přátelských' Tomuto hodu řftáme hod b) útok z boku nebo zý|u,
na aaniku. c) útok kopinftů na jízdníoddíl.
oddíl hodí 2k6, pÍičtemorálku
a odečte postih (o kolik více skupin lizda
ztratil nebo o kolik bylo poraŽených }ízda se chová zcela podle pravidel po-
spojeneckých oddílůvíce než nepřá- psaných výše. TěŽká jízda má však
telských). V obou případech musí být zvláštni vlastnost navíc _ ná1ezď.Těž-
výsledek alespoň 5. Pokud oddíl hodí ká jizďa můžepodniknout nájezd za
méně, je rozprášen. Dvě jedničý po- následujících okolností:
važu1 vždy za neúspěch, dvě šestý a) jízda je lyzbrojena kopími,
vŽdy za úspěch. b) oddíl, na kteý na1lžďi, je vzdá|en
oddíly, které neuspějí v tomto alespoň 6 : KZJ|I.I hexů (nejméně však
hodu, jsou rozprášeny (vojáci spatřivší 2hexy),
útěk nebo úplnézdecimování soused- c) 1izďa na svůj cí|najiždínejkratší
ního oddílu zpankaIí, rozprchnou se moŽnou cestou; jeJi takových cest
a v této bitvě s nimi již nelze počítat). více, můžesi vybrat,
Takto zničenéodďly se dáIe nepočítají d) jízdě neležív cestě žádný hex
pro hody na paniku sousedních oddflů. snáročností2avyšší,
Žetony rozprášených oddílů(ať už
hodem na paniku nebo na rozprchnu-
e) kromě toho platí všechna obvyk-
lá omezení pro pohyb (body pohybu'
tí) dávej na jinou hromádku než žeto- sféra kontroly atd.).
ny oddílůzničených bojem. Je to důle- Pokud jsou všechny podmínlg spl-
žitéjednak pro situaci po bitvě (zniče-
něny a těŽká jízda za(ltoči nájezdem,
né oddíly se neobnoví, rozprášené má tyto
lr.ožná ano) a jednak pro sledování
ýhody:
a) Napadený oddíl si musí ještě
toho, zda armáda nebude rozprášena
před vlastním útokem hodit na pani-
(viz strana 44).
ku. festliže neuspěje, je rozprášen.
b)Jizda můžepokračovatv ná1ez.
Požát
du, dokud jsou všechny její útoky
úspěšné.
c) Pokud se jízdě podaří zničit napa-
dený oddfl (dotyčný oddíl se buď roz-
prchne podle bodu a) nebo je zničen
opakovanými útoky podle bodu b),
můžepostoup1tbez vynaložení BP na
jeho hex a pokračovat v útoku na další
jednotliqých oddílů oddíly. Nesmí se při tom však otočit
o víc než o 1 stranu.
Některé druhy oddílůmají určité d) V boji proti prvnímu oddílu má
zvláštnívlastnosti, které se'projeví jen
bonus *5 kBS a kúdernosti, vbojipro-
v určitých zvláštních případech. Po- ti druhému oddílu má bonus *4, proti
stupně si je probereme v následujících
třetímu +3 atd.
odstavcích.
pŘíxuo: Na obrázku mají Všechny
Kopiníci hexy náročnost 1 a jízda má7 BP Jíz-
Pfty, halapartny atd. jsou zbraně, které davydá 4 BP a zaútočína oddí| A' Zde
vznikly specielně pro boj s jízdou. Je- má bonus +5 a jest|iŽe oddíl zničí,
jich účinnostvšak závisí na disciplině můžerovnou zaÚtočit na oddíl B s bo-
a výcviku těch, kdo je použivaji. nusem +4. Je-|i stále úspěšná, vydá
oddílům,které s těmito zbraněmi 2BP azaútočína oddí| C s bonusem
bojují, říkáme kopiníci podle jejich nej- +3. V případě zničeníC jízda vydá
obvyklejší zbraně (viz ,Tvorba a popis pos|ední 1 BP a zaútočína D s bonu-
oddílu, na straně 27). sem +2 a pak na E s bonusem +1. Na
Kopiníci mají při napadení jizdou oddí| F uŽ zaútočit nemůže _ nemá
bonus k bojové síle rovný své moráIce dost bodů pohybu.
+5.
Tentobonus se nevztahuje nanásle- Letecké oddíly
dujícípřípady: Pro letecké oddíly platí tato zv|áštrú
a) útok střelbou jízdníchlučištníků, pravidla:
-47 -

a) letecký oddíI na zemi nemůže
útočita pokud někdo útočínaně1,házi
si rovnou na zničení,
b) pokud je přepravní oddíl zničen
(rozprchne se nebo ztratí skupinu) ve
vzďlchu, jezničen i oddíl přepravova.
nÝ,
c) letecké oddíly (kromě s6racích)
nemohou napadat ve vzduchu ostatní
oddíly bojem tviáří v tvář. To však ne-
znarnená, Že se jedná o nebojové sku-
piny: stíhací oddí si při útoku na jiný
letecký oddfl' hází normálně na boj
avpřípadě úspěchuna zničení,ne rov-
nou na zničeníjako u nebojoých sku.
Pin,
d) rozprášení nebo zničeníletecké-
ho oddílu nemá vliv na hod na paniku
pozemních oddílů.
Rozšířená pÍavidla
Pravidla proboj odďlů, takjakjsou po-
dána v'ýše, tvoří zcela použitelný sys-
tém. Následující pravidla jsou nepo-
vinná a slouŽí k tomu , aby by|ahra zá-
bavnější a barvitější. Možná je nejlepší
začítzákJadním systémem a teprve po-
stupně přibírat rozšířená pravidla.
Manévry v boji oddflů
V základním systému boje oddílůjsme
předpokládďi, že útočícímu oddílu jde
jen o zničeníprotivníka a napadené-
mu jen o ubránění svého postavení. To
ale nemusí být vždy ýhodné. V rozší-
řených pravidlech můžeútočník
i obránce použítjeden z nížeuvede-
ných manéarů'Přitom platí, že poažiý
manévr nejprve ohlašuje útočníkapo-
tom napadený.
Manévry útočníka
Průzkumbojem
Průzkum bojemje opatrný útok, kteý je
vhodný zvláště proti silnějším jednot-
kám. Průzkum bojem působítakto:
a) útočnftmá postih -1 k BS a _1
k údernosti,
b) napadený se nemůže bránit pro-
tiútokem.
Útot
Při manévru útok se postupuje úplně
stejně jako v základním soubojovém
systému odďlů.
x\
= A
=B
Zteč
Silnější oddfly, které chtějí prolomit li-
nii nepřátelské obrany, mohou použít
zteč. PŤi zteči platí tato pravidla:
a) útočníkmá postih -1 k BS,
b) útočníkmábonus * 1 kúdernosti,
c) v případě, Že byl úspěšný hod na
zásah, můžeitočícíoddíl postoupit na
hex, kde stál oddfl napadený a to i teh-
dy,kdyŽ napadený oddí není zničen.
Napadený oddíl musí ustoupit na hex,
kteý:
i) není obsazen jiným oddíem,
ii) neležív nepřátelské sféře konÍoly.
Není-li moŽné ýto podmínky spl-
nit, je napadený oddfl rozprášen ajeho
žeton se odstraní z maPy f ako kdyby
neuspěl v hodu na morálku).
Manévry napadeného
Stáhnutí se
odd( kteý se rozhodl stíhnout,musi
okamžitě ustoupit na sousední hex.
Nesmí ovšem ustoupit na ho; kteý
a) je obsazen nepřátelslc.fon odďlem,
b) je v nepřátelské sféře kontroly.
Z těchto podmínek je vidět, že
od-
v nejlepším případě má stahující se
díl na vybranou ze tří hexů.
Stáhnutí se má následující účiný:
a) napadenýodďl mábonus +1 kBS,
b) je-li napadený oddíl poražen,
musí si hoďt na rozprchnutí,
c) útočícíodďl můžeokamžitě po-
stoupit na hex, kde stiíl napadený odďl.
Obrana
Při manéwu obrana se posÍupuje úplně
jako v základním soubojovém systému
oddflů.
Protiútok
Často bývá nejlepší obrana protiútok.
Pro protiútok se můžerozhodnout ja-
kýko|iv napadený oddfl. Protiútok má
následující efeký:
-48-
Armády
=
F
E :E
D
a) napadený oddíl má postih -1
k BS a -1 k ťvrdosti ve své obraně,
) jestliŽe napadený odďl přeŽije,
mohou přeživšískupiny okamŽitě (tj.
ještě v soupeřově tahu) zaútočitna úto-
čícíoddíl. Tento útokprobírá poďe nor-
máJních praúdel abez posťhu kBS, ďe
ani obránce ani napadený pfi něm ne-
mohou p oužlit žádné zvláštní manévry.
Protiútok nijak neovlivňuje schopnost
odďlu zaútočitběhem tahu své stranv.
velitelé
velitelé a velení představují dalšísou.
bor rozšiřujícíchpravidel. Je možné
hrát i bez nich, ale zklame to především
válečnfty.
Velitel oddílu
Každý oddfl má svého velitele. Struk-
tura armády vlastně odpovídá struktu-
ře Velitelů. Nejvyššívelitel d ává rozka-
zy velitelům podřízených oddflů, ti
zase velí oddílům'které jsou podilze-
nyiim, a tak dále až kveliteli zák]adní-
ho oddílu - to je ten voják" co křičí:
,,Hrrr na ně!,,
V klasických armádách zde probíhá
hranice mezi mužstvem, poddůstojní-
ky a důstojnílg:oddíly jsou tvořeny
mužstvem, poddůstojníci velí menším
oddílůma důstojníci velkým oddflům.
Jak víme, kaŽdá bitva se odehrává
v nějakém měřítku a danému měřítku
odpovídá nějaká úroveň organizace
armády. Velitelé na této úrovni ovliv-
ňují bitvu jenom tím, jak dobře plní
rozkazy sých nadřízených. To sice
můžebitvu ovlivnit dost podstatně, ale
jen obtížně se to převádí do pravidel -
hráčby musel sepsat rozkazy pro daný
oddíl a pak by si nějak musel házet
kostkou na to, jakse veliteli daného od-
dflu podařilo tozkazy pochopit. Proto
předpokládáme, že velitelé na úrovni,
v nížse bitva odehrává, velí, jak nejlé-
pe dovedou, a jejich vliv na bitvu vů-
bec neuvažuieme. Bitvu mohou ovliv-

nit jenvelitelé nadřízených oddílů,po-
kud jsou na bojišti přítomni.
pŘíxno: Řekněme, že prapor má
5 rot a rota má 10 čet. V bitvě dvou
praporů proti sobě se hráči pravděpo-
dobně dohodnou na měřítku čety. Pak
bude mít každá strana 6 velitelů (1 ve-
|itel praporu + 5 ve|ite|ů rot), kteří mo-
hou bitvu ovlivnit.
Velitel se v bitvě pohybuje jako samos-
tatný oddíl s jednou podstatnou vý.
jimkou: můževstoupit i na hex obsaze-
ný spřáteleným oddílem. Charakteris-
tiky Velitele spočítášpodle pravidel
pro oddíI s hrdinou _ je ja sné, že zvláš-
tě ve velkém měřítku bude jeho bojová
síla, údernost i tvrdost více než zane-
dbatelná. To však nijak nezmenšuje
jeho vliv na bitvu.
Na velitele, kteý sdílíhex s něja-
kým spřáteleným oddílem, není moŽ-
né útočit,respektive je nutné nejprve
zničit dotyčný oddíl.
Vliv velitele
Přítomnost velitele vojáky povzbuzuje.
Yojácíz p o d}izených odďlů maj í bonusy:
a) do vzdálenosti 5 hexů *1 k mo.
rálce,
b) do vzdálenosti 1 hexu *2 k mo-
táIce,
c) do vzdálenosti 0, tj. na stejném
hexu, má +2 k morálce a +1 k bojové
síIe
Vojáci ostatních spřátelených oddí-
lů ma|í bonus o 1 menší.Pokud velitel
bojuje v první linii (tj. nachází se na
hexu, který sousedí s nepřítelem), mají
všechny oddíly bonus o 1 vyšší.
Tuto výhodu jednotka zttáci, jestk-
že z nějakého důvodu ztratí důvěru ve
svého velitele. Zda k tomu d ojďe, záví-
sí na povaze vojáků a rozhoduje o tom
PJ. Například u lidí by k tomu mohlo
dojít' kdyby Velitel odmítl výzvu ne-
přátelského velitele' U skřetů ztratí dů-
věru spíšvelitel, který projeví soucit
s nepřítelem, což si budou jeho vojáci
vykládat jako slabost.
JeJi velitel zabit, mají všechny pod-
řízenéoddíly postih -1 k morálce (ne-
závisle na vzdálenosti). PJ však může
na základě povahy vojáků a jejich
vztahu kveliteli rozhodnout i jinak (je- PJ jeho
jich morálka se nemusí vůbec snížit, notý JsouJi zÍejmé,napÍ. je-lívyzy-
-49-
Armády
můžese naopak snížitvíce, pokud
smrt velitele např. přivede v ojáky k zu-
řivosti, můŽe dokonce dojít ke změně
i jiných vlastností oddílů).
Yýzva
Jak jsme se již zmínili, velitel můžebýt
lryzvánna souboj. Dokonce jej nemusí
vyzvat ani velitel soupeřoly strany,
můŽe tobýt jiná postava nebo dokonce
i obyčejný voják. Velitel se můŽe roz-
hodnout výzvu nepřijmout nebo přij-
mout. Pokud ji přijme, bitva se na oka-
mž7kzastaviavyzyvatel se se svým so-
kem utká podle obyčejných soubojo-
vých pravidel. ostatní oddíIy jen s na-
pětím přihlížejía nesmějí jim do boje
zasahovat. Jestliže to někdo udělá, sou-
boj končía bitva pokračuje, jako by vy-
hráI velitel strany, která do boje neza-
sáhIa.
Podřízené oddíly vítězného velitele
mají tyto bonusy:
a) +1 k bojové síle na 3 kola,
b) +1 k údernosti na 1 kolo.
Pokud velitel výzvu odmítne, zváŽí
důvody očima vojáků jeho jed-
Armády
vatelem drak nebo se o něm vi, že ne-
bojuje čestně (jednou nasypal při po-
dobném souboji do soupeře blesky
z několika prstenů), pak můŽe odmít-
nout bez problémů.Závisí to i na pří-
stupu vojáků k boji a cti. Například or-
kové, kteří budou bojovat podle hesla
,,jsme sice malí, ale zákeini, a je nás
hodně,,, nebudou od svého velitele
očekávat souboj s rytířem v blyštivé
zbroji. Pokud si však vojáci mohou
myslet, že velitel se souboje zkrátka jen
bojí,ztrácísvou autoritu (a s ní spojený
bonus k morálce), jak je popsáno výše.
Pravidla pro výzvu nejsou nijak
pevná a závisi ďo značnémíry na úva-
zePJ.Je to přece hra na hrdiny a právě
tuto část bitvy si hrdinové mohou
opravdu užít.
Výjimky a doplňky
V následujících odstavcích probereme
několik zvláštníchpřípadů, na které
nepřišla řeč nikde jinde. Všechna dále
uvedená pravidla jsou nepovinná.
Pomocné stavby
Jak se dozvíšv odstavci ,Příprava
bojiště, na straně 53, nabojišti je možno
vykopat nebo postavit různépomocné
stavby. Tábulka pomocných staveb
udává, jaký dáva1i obráncům bonus
k bojové síle. }e zřejmé, že obránci ne-
mohou současně používatbojové ma-
névry protiútok nebo sttíhnutíse apoži.
vat výhod pomocných staveb. Stejně
tak tyto stavby nejsou žádnou ýho-
dou pro útok. Bonusy za pomocné
stavbymůževyužítjenom oddn,kteý
používá manévr obrana.
|e velký tozdíImezi narychlo vzý-
čenou palisádou a skutečnou hradbou.
U pomocných staveb na bojišti před-
pokládáme, že jenom zÍěžujíútok ne-
přátelům, ale neznemožňujího. Pokud
má ovšem jedna armáda skutečně dost
času na to, aby postavila skutečné
hradby, mohou se pro jejich dob1filání
používatpravidla pro zteč hradeb mís-
to pravidel pro pomocné stavby.
Neviditelné oddíly
Některé oddíly mohou být neviditelné
od přírody, jiným můŽebýttato schop-
nost propůjčena kouzlem. Pro všechny
však platí stejná pravidla' Stejně jako
v základním soubojovém systému zá-
Ieži na tom, zďa je neviditelný oddíl
TABULKA NEVIDITEINÝcH opoÍrŮ
proti zcela nevidoucímu oddflu
proti řízenému oddílu
pro nepřítele zcela neviditelný, tj. pro-
zrazuje se jenom stopami v písku, hlu-
kem a občasným útokem, nebo zda ně-
kdo v druhém oddílu neviditelný od-
díl vidí a můžesv'ým druhům radit.
V prvním případě má neviditelný od-
díI bonus +6 k bojové síIe, -|4 k úder-
nosti a *2 k tvrdosti' V druhém přípa-
dě je bonus kbojové síle jen + 3, k úder-
nosti +2aktvrdosti +1.
Boj ve funě a boj slepých oddílů
Postih nevidoucích oddílů(což je pÍí-
pad i oddflů ve tmě) závisina tom, jak
hustá tma je obklopuje. Přehledně to
udává Tabulka slepých oddílů.Ztabvl-
kyje vidět, že zabez},:rvězdné nocibude
bitevní pláň plná zmateně se pohybují.
cích oddíld které budou nejvícenebez-
pečnésamy sobě. To je také důvod, proč
se v noci bitvy zpravidIa nepořádají.
Strategie
Pravidla pro strategii jsou nedílným
doplňkem pravidel taktických. Kdyby
si hráči mohli vybírat oddfly jen podle
toho, jakse jim líbí,nicby jim nebránilo
v sestavení armáďy ze samých z|aý ch
draků. Kdyby hráčům nezáleŽelo na
tom, co se stane po bitvě, nic by jim ne-
bránilo v boji do posledního muže,
i kdyby bylo jasné, že nemohou zvítě-
zlt.
Pravidla pro strategii všechny tyto
problémy řeší. }ejích velkou výhodou
je, Že bitvou hra nekončí.
Měření času
a vzdálenosti
Takřka všechna strategická pravidla
platí na mapě s měřítkem 1 hex
a za jednotku času berou jeden týden.
Jestliže budeš chtít používatmapu
TABULKA PoMoCNÝcH
STAVEB
druh bonus k BS
val
palisáda +4
-50-
bonus k BSru/T
+6/+A+2
+3/+A+1.
TABULKA stEPÝcH
,o
ODDITU
postih k Bsru/r
naprostá -7/4/-5
bezhvězdná noc -6/-5/4
hvězdnatá noc -5/-4/-3
úplňková noc -4/1/-2
pološero _a/_) /_1
s většímměřítkem, musíšpřislušným
způsobem prodloužit i jednotku času.
pŘíxl-no: Ve strategických pravid|ech
na mapě s měřÍtkem 1 hex = 20 mi|
bude jeden tah trvat 2ýdny'
Armáda
Pro účelystrategických pravidel pova-
žujeme za armáďu oddí nebo oddíly
na jiné než ziákladní úrovni organizace
armády, kter.ý se pohybuje samostatně
a nezávisle na ostatních. To znamená,
že například v Drakonské armádě by
samostatnou armádou podle těchto
praúdel mohl být 1. královský pluk, 3.
Haroldova pěst nebo 4. Haroldovi hra-
dožrouti.
Rozdělení a spojení armády ovšem
není úplně triviální, i když obě části
tvoří samostatné nadřízenéoddíly.
Yždy 1e nutno se dohodnout na no-
vém uspořádáni, vyďat nové rozkazy,
převzít velení a podobně. Toto trvá tím
déle, čímje armáda větší.
Rozdělení armády trvá tolik hodin,
kolik je koeficient zvětšení měřítka
v měřítku původního, rozdělovaného
oddílu.
Spojení armády trvá dvakrát tolik
hodin, kolik je koeficient zvětšení měřít-
ka v měřítku nového, spojeného oddflu.
: 10 mil
Velitel
Každá armáda má svého velitele, kte-
ý se zapojuje do hry podle oblyklých
(nepovinných) pravidel.
Žo|d
Všem oddílůmmusíšněco platit: vlast-
ním, abys podpořil jejich morálku,
 Armády

TABULKA Žotov TABULKA POSTIHU V BITVE

úroveň
vlastní ŽoldnéřskÝ postih k
oddílu unava tvrdosti údernosti morálce
1.-2 5 6-9 1-5
.Á
iH 6 8-12 6-10
0 0 0
0
-1
-1 0 -1
Á 7 10-15 11-15 -1 0 -1 -2
7-9 8 12-18 1.6-20 2 1 1
-2
10-13 9 1.4-21. 21.-25 -1
-l
, -3
1TZ0 10 1.6-24 26-30 _J 2 I
-3
2t-30 11 Ív27 31 a více 4 -2
,)
4
31 a více T2 20-30
oddflů, ale na tom, jakýmpochodem se odpočinek odpočívajícíarmáda se
žoldnéřsk.ým, aby pro tebe vůbec bojo- armáda přepravuje a jaké oddíly jitvo- prostě někde utáboří a ýden se věnuje
valy. Žold oddílu závisí na jeho úrovni Íi. různým nebojovým činnostem, jako je
a velikosti audává ho Tabulka žoldu. Pochod můŽe být pomalý, průměr- ošetřování raněných, pořadová cviče-
Zde uvedená částka je žold (ve z|aťá- ný nebo rycNý. V Tabulce pochodu si ní a cvičnépoplachy. odpočívající ar-
cích) za jeden ýden na jednu skupinu najdeš, kohk BP majirtizné oddíly při máda nemůže bojovat ani pochodo-
v základním měřítku. Ve větším měřít- tom či onom druhu pochodu. vat. Pokud je ktomuběhem odpočinku
ku je třeba Žold násobit koeficientem Armáda se vŽdypohybuje rychlostí donucena, její únava se nesníží.
'
zvětšení plochy. svého nejpomalejšího oddílu. Někdy Zásobováni: o něm se podrobně zmí-
Rozsah žoldu u Žoldnéřských oddí- můžeb1it ýhodné armádu rozdělit na níme níže.Zde postačí,kdyŽ si řekne-
1ů souvisí s tím, že jejich cena závísiina několik částí(na rychlejší a pomalejší rrre, že armáda, která nemá co jíst, je
dalšíchokolnostech: množství žold- oddíly) a nechatje, aby se pohybovaly s|abŠí,a tedy unavenější.
néřsk.ých oddíů'jejich zdatnosti (jízda nezávisle. V takovém případě se však
je ďraŽšínežpěchotana stejné úrovni) bojové jednotý zpravidIa ocitnou v ji. Vliv na bitvu
a podobně. ném uskupení než jednotlg zásobov a-
Všechny okolrrosti ohledně žold- cí, což sebou přináší různéneýhody. Únava má vliv na bitvu. Čímje armáda
néřských oddílůmusí uvážit PJ, který unavenější, tímhuřebojuje. Přehledně
také rozhoduje o tom, zda je vůbec to udává Tabutka postihů v bitvě. Čísla
možnénějaké najmout. Unava zde uvedená se vztahujíbez rozdílu na
Pochod bitvy armádu unavují. Čímje
a
všechny jednotky (to ostatně plyne
ztoho, že lúnava se počítápro armádu
Pohyb a pochod armáda unavenější, tím hůře bojuje.
Různézdroje únavy ukazuje Tabulka
jako celek).
Pro pochod armády platí takřka stejná únavy.
pravidla jako pro pohyb oddílů. Každý
hex má svoji naročnost a armáda musí
Zásobováni
Zfuoje únavy Armádu je třeba dobře živi! jinakslábne
vydat nějaké body pohybu' aby do něj
mohla vstoupit. Pochod: armáda vždy ziskává únavu a za rljLc nestojí. Proto jsou do armádní
I pro strategické mapy můžešbeze jako celel tj. podle rychlosti svého nej- sÍuktury začleněny zásobovací odďly.
změny používatTabulku náročnosti ze pomalejšítrooddílu. Pokud například Kromě j íďa př ev áže,1í i nátu adní zbraně,
sÍrany 42; jenom nezapomeň, Že když spojíšoddíl pěchoty a oddíl jizdy ane- munici, lél1y a podobně. U všech těchto
změníš měřítko mapy, musíštaké změ- cháš je pochodovat rychle, budou mít tovarů nás nezajímá, kolik minď nebo
nit délku jednoho kola. 40 BP na týden, a|ei jízdnioddíl dosta- kilogramů jich zásobovací od dfly vezou,
ne 4 body únavy. ebk,dfu"k t"př"d'.
Bitva: únava z bitvy závisí na její délce.
Druhy pochodu TABULKA ÚNevy
Během bitvy si vždy zaznamenávejte,
Počet bodů pohybu' kteý má armáda kolik kol trvá, abyste věděli, jak se vaše
k dispozici, ovšem nezávisí na rychlosti oddílv unavi]v.
pochod (za týden)
pomalý n
TABULKAPOCHODU průrrrětný L

BP na
rychIý 4
ýden bitva
iednotka pomalu pruměrně rychle
zakažďouhodinu
pěchota 20 30 40
odpočinek
jizďa 40 60 80
1 týden -1
letci 50 75 100
zásobováni (za ýden)
zvláštní* 15 20r
poloviční 1.

*kromě oddílůz velkých zviÍat, které mohou pochodovat j ako jizďa. čtvrtinové
.ien
zásobovací s koňmi žádné 6

-51-
Armády

četu to je, kolik vojaků je tím možno vy. Podrobně je probráno nížev podkapi- neumějí chovat slušně, ani kdyby chtě.
zbrojit atd. Tabulka zásobovacích oddílů tole ,Vliv na hospodářství. li. Tak většina armád ve středověku
ttdává, kolik dávek jíďa, zbraní atd. se (ostatně i později) skutečně r,ypadala.
vejde do 100 kg. Tímto číslemje nutrro
Dmásobit nosnost daného zásobovací-
Vliv na hospodářství ]e ovšem možnési představit
která si skutečně veze s
armádu,
sebou všechno,
ho odďlu (ta zase záisi na použitém Mastní i cizí atmády mají nepŤíznivý co potřebuje, civilní obyvatelstvo ne-
zviŤett) atakzjistíš, kolik tovaru máš cel- vliv na hospodářství území, přes které chává na pokoji a na místě, kde táboři-
kem k ďspozici. procházeji.I když se velitelé snažícho- Ia,vždyvzorně uklidí. Je zcela v pravo-
Ve větším měřítku by se tyto údaje vat maximálně šetrně a jejich vojáci ani moci PJ upravit náklady na průchod
měly násob|t Kz? ale vzhledem nerabují ani nedrancují, přesto jejich armádypodle toho, o jakou armádu se
k tomu, že se stejně zvyšuje i dávka na pouhá přítomnost snižuje výnos z da- ve skutečnosti jedná.
jeden oddíl' 1e možné v zásobování ných polí.
měřítko zcela ignorovat (ovšem za Pro popis vlivu armády na hospo- Rabování
podmínky, že zásobovací oddíl má dářství si budeme muset zavést další
stejné měřítko jako oddíl zásobovaný). veličinu nazvanou jitra nahex (zk.ráce- Rabováním si armáda jednak opatřuje
Jeden oddíl můŽe nést jenom jeden ně }NH). Ta uďává, kolik jiter půdy je potravu a jednak rozvrací hospodář-
druh tovaru. na jednomhexu strategické mapy. Toto ství nepřítele (pokud náhodou nerabu-
číslodostaneš,kďyž vzdiálenost v mí- je vlastní zem). PIatí, Že z jednoho
Iích mezi dvěma hexy strategické dvorce je rabováním možno ziskat 250
|ídlo mapy umocníš na druhou. četů(tj. jídlo za 500 zl). Rabovat je mož-
Každý ýdenmusíš armádě rozdat jíd- né jen jednou ročně a jen na obděláva-
lo. Každá skupina sní za tyden 4 čety pŘírlno: Strategická mapa s měřÍt- ném hexu. Počet dvorců na hexu dosta-
(v jinémnežzákladnímměfftku je to4x kem 1 hex = 10 mi| bude mít 100 jiter neš' kdyŽ počet dvorců na jitro vynáso-
KZP), nezávisle na své početnosti (Pán na hex. bíšpočtem jiter na hex'
by neměl připustit žádnézby-
jeslo7ně
pňÍxrRo: V Šedémlese je, jak zná-
tečnédiskuse o tom, že hobiti jedí stejně Průchod
jako krollové).Kažďý oddfl si s sebou mo, 200 dvorců na 20 jiter (Viz strana
můŽe nést zásoby potravin na 2 ýdny; Armáda snižuje hospodářské qýnosy 7). To je 10 dvorců na 1 jitro a v měřít-
na trlto dobu se můžebez problémů už pouhou svojí přítomností' Na to po. ku 1 hex : 10 mil je na jednom obdě-
vzdéitt od zásobovacích oddíů. hlížejjako na přírodní katastrofu (viz |ávaném hexu 100 jiter či|i 1 000 dvor.
V případě, Že jid|o začne docházet, strana 9). JestliŽe armáda prochází ob- ců. Vzhledem k tomu, že dohromady
je možné snížitpříděly jíďa na polovi- dělávaným hexem, snižují se na něm jich je jen 200, vidíme, že v|astně ani
v1y'nosy o 1 měďák krát počet jiter na ce|ýtrex obdě|ávaný není. Rabováním
nu nebo na čtvrtinu. To se projeví ros-
toucí únavou oddflů (viz strana 51). hex za každou skupinu armády v zá- je z Sedé p|aniny možno získat 50 000
kladním měřítku. Pro oddily v jiném četů(tj. jíd|o za 100 000 z|atých).
pŘíxt-no: Jízda se oddě|í od h|avní měřítko se ztráty ještě násobí koefi-
části armády a spěchá napřed. Použi- cientem zvětšení plochy. Rabovat se dá samozřejmě i město. Tam je

je tedy rych|ý pochod, a protože je SníŽenívýnosů je jednorázové možný zisk500 zlaýh na jednu rodinu.
cesta daleká, snížísi přídě|y na čfurti- a nezávísi na době, po kterou armáda
Města se však na rozďl od vesnic mohou
nu. Tímto způsobem můžecestovat hexem procházela. Dokonce i když sebránit _ proto je třeba napřed zjisfit, zďa
8 týdnů a ce|kem získá 56 bodů únavy na něm utáboří výnosy dále nesníží se armádě podaří město dobýt.
(32 za rych|ý pochod, 24 za nedosta- (pokud se vojáci nerozhodnou rabovat Rabování má na spokojenost stejný
tečnéjíd|o). To její bojové schopnosti nebo drancovat). vliv jako konfiskace. Všímavějšíčtenář
notně otuoí. Toto pravidlo pÍeďpok|áďá, že ar- si jistě povšiml, že konfiskací se dá ly-
mády jsou tvořeny drsnými žoldnéři ziskat z jednoho dvorce dvakrát tolik
a profesionálními hrdlořezy, kteÍíse peněz, a to na to není zapotÍebižádná
ostatní tovar
armáda. To souvisí s tím, že konfiskace
Ostatní tovar v Tabulce zásobovacích TABULKA provádějí místníýběrčí,kteří jsou se
oddílů(projektily, zbraně, zbroj a léky)
má ýznarr. po bitvě. oddíly, které
zÁsonoveďčHbooÍrŮ sifuací lépe obeznámeni a mají na svůj
úkol také více času (čtvrt roku).
ztrat;ly skupinu nebo se rozprchly, se tovaÍ
dávekve cenaza
mohou léčita zotavovat a při tom tyto 100 kg jednotku
jídlo 25 četů z
Drancování
tovary spotřebovávají. Podrobně je to
popsáno v odstavci,Poškozené oddíly, projektily* 0,4 dle typu Drancování je nejodpornější činnost
na straně 54. zbtaně 120 25 armády. Nevinní vesničanéa poctiví
zbroj 50 30 obchodníci jsou vyhnáni ze svých do-
léky 200 200 movů, úroda je pošlapána, vesnice
Rabování
srovnány se zemí, města vypálena do
Armáda si můžeobstarat zásoby sama *pro bombardovací oddíly' jedna
záklaďŮ. Jen chuchvalce černéhodý-
tim, že vyrabu1e kraj, kter.-fon ptocházi. ,,skupina,, projektilů v áŽi 250 kg mu plynou nad krajinou.

-52-

Drancování přináší armádě stejný
ziskjako rabování' ti.250 četůza dvorec
a500 zlaých za rodinu. Vydrancované
dvorce a města jsou však zcela zničena
a nic už neprodukují. Kromě toho má
jejich zničenívelmi nepřízniý vliv na
ostatní obyvatele - viz část,Hospodář-
ství a politika, na straně 10.
Získávání informací
Přestože si to dnes už ani neuvědomu-
jeme, ziskávání informací o nepřátel-
ské armádě je bez magie nebo techniky
velmi obtížné.Sám Íakt, že nepřítel
překročil hranice a drancuje krajinu,
můžezůstat vládcům v hlavním městě
utajen i několik dní. InÍormace o tom,
kolikvojáků armádu fuoří, jak jsou vy-
cvičeni, jaké mají zbraně atd. jsou pak
už úplně nedostupné.
Ve světě Dračíhodoupěte je to
ovšem trochu jinak. Magie fu můžena
mnoha místech zastoupit techniku na-
šeho světa. Pomoďtelepatie nebo kou-
zel mohou být velitelé zplaveni takřka
ihned o nepřátelských pohybech
i o složeníjeho armády.
Vzhledem k tomu, že je možnési
představit desítky různých způsobů,
jak informace ziskávat a předávat, ne-
uvádíme zde žádná přesná pravidla. nisty); doba, kterou jí to zabere, je v
Pán jesýně se musí s hráči dohod- bulce obranných staveb. Zde uvedená
nout, jakým způsobem chtějí informa-
ce získávat, a podle toho usoudit, jak pin. Menším oddílům potrvá stavba
přesně a jakrychle se jimtopodaří' Ne- přiměřeně déle. Při stavbě nezapo-
smíte ale zapomenout, že samy od meň, že v noci se stavět nedá.
Sebe se postavy nic nedozví.
Příprava na bitvu
Před bitvou je nutno určit, které armá- popsán na straně 50. Sklady střeliva
dy se jí zúčastní(jsou.li přítomny více sloužík doplňování zásob bombardo-
než dvě) a kde se odehraje.
Výběr aÍmády
ŘeHi jsme, že b1tvy se můževŽdy
zúčastnitjenom jedna armáda, a to
itehdy, když se na hexu, kde kbitvě do-
jde, nachází více armád jedné strany.
To však není úpkrě pravda a efstují
dva způsoby, j ak do boje mohou zasáh-
nout všechny armáďy na jednom
hexu: spojení a příchod posil.
a) Ke spojení armád musí dojítpřed
bitvou a musí na něj být dost času (ko-
lik' to závisí na velikosti nově vzniklé
armády). Spojování armád probíhá
podle pravidel na straně 50.
b) Pokud je času málo, je nutné nej-
prve určit, která armáda bude bitvě
přítomna od začátku. Druhá armáda
se můžedo bitry zapojit po jejím 15.
kole. Třetí armáda se můžed obiltvy za-
pojit po dalších 15 kolech (tj. v 30. kole
bitvy), čtvrtá armáda po dalších15 ko-
lech (tj. v45. kolebitvy) atd,Piicházeji-
cí posily vstupují na mapu od místa,
kde je tábor (viz strana 53) jejich strany.
Rozhodnutí o tom, která armáda se do
bitvy zapojijako první, druhá atd. je na
htáčí, jenž 1e ovládá.
Výběr místa
o ýběru bojiště jsme psali už v podka-
pitole ,Bojiště, na straně 41. Poslední
slovo při určování místa, kde k bitvě
dojde, má vždy obránce (obránce a do-
byvatel _ viz strana 43). Pokud není jas-
né, kdo je obránce a kdo dobyvatel,
musí se hráči a P| nějak dohodnout.
Příprava bojiště
obránce má možnost na budoucím bo-
jišti vybudovat určitéobranné stavby
(okopy, zákopy, palisády). Umí je vy-
budovat jakákoliv jednotka pěchoty
(v Dračímdoupěti nemáme Žádné že-
Ta-
číslaplatí pro oddíl, kteý má pět sku-
Pomocné stavby (kromě skladů) se
vždy nacháze,1í na hranicích hexů a na
mapě se vyznaču1i tlustou čarou mezi
hexy. Miv obranných staveb nabitvu je
vacích oddflů.
Pokud si obránce vybral bojiště'
o kterém z nějakých důvodůvi,Žejim
nepřátelé budou muset procházet,
můžena něj přijít třeba o několik týd-
nů předem a připravit si tam tolik
TABULKA oBRANNÝCH
STAVEB
stavba doba (hodiny)
val hrana)
(1 10
palisáda (1 hrana)
8
sklad střeliva 4 b) po lyhlášení úprku
-53-
Armády
obranných staveb, kolikbude chtít. Po-
kud se ale obě armády sťetávají v poli,
má na vybudování obranných staveb
jenom jeden den.
Rozmístění jednotek
Nejdříve musí každý hráč umístit na
mapu svůj základní tábor. }eho poloha
závísize1ména na situaci před bitvou -
odkud armáda na bojiště pŤicházi,ko-
lik času měla na ýběr místa a podo-
bně. Zhruba můžemeÍíci,že hráč
umisťuje tábor na tu stranu mapy,
kudy na bojiště vstoupil. Tábory pro'
tivníků by od sebe měly být vzdáIeny
alespoň 50 hexů, nezávisle na měřítku
bitvy. Je pochopitelné, že čímje mapa
větší,tím více prostoru mají armády
k manévrování (a tím více se biwa po-
dobá skutečnosti), ale je třeba také brát
oNed na to, že mapu musí někdo na-
kreslit a už na mapě 50 x 50 hexů je 2 500
hexů na vybarvování...
Velikost tábora (v hexech) je rovna
počtu zásobovacích oddílů.I nejmenší
tábor má však vždy alespoň 7 hexů.
Po umístění tábora se rozmisťují jed-
notlg. }e možnéje postavit na kteréko-
]iv místo.do vzdálenosti 15 hexů od tá-
bora. Umístění táborů i jednotek probí-
há tajně (pokud někdo nemá v protiv-
nftově táboře špeha apod.). To se může
provéstbuď tak, že se uprostřed mapy
vzýčínějaká zástěna a hráči si rozmis-
ťujíjednotky současně, nebo tak, že si
jeden fuáč napíšečíslahexů, kam chce
svoje jednotlg rozmístit.
Hráči musí na mapu umístit žetony
všech sých oddílů.O oddílech, které
nemají žetony (např. zásobovací)
předpokládám e, že zůstáv aji v zákf,ad-
ním táboře.
Konec bitvy
Po skončeníbitvy je nejdůležitější
otázka, zda se nepříteli podařilo dobýt
tvůj základni tábor či nikoliv' Pokud
ne, nemusí tě následující odstavce vů-
bec zajímat a můžešrovnou přejít
k podkapitole ,oddíly po bitvě, na
straně 54. }estliže nepřítel do zák]ad-
ního tábora pronikl, mohlo se to stát
jedním ze 3 způsobů:
a) během bitvy
c) po rozprášení armády
Armády
Dobytí táboru během bit"y
]estliže nějaký nepřátelský oddíl pro-
nikne do tvého tábora během bitvy,
která neskončila tvojí porážkou, je
schopen způsobit jen relativně malé
škody. Platí, že jeden oddíl je schopen
zničit 100 kg zásob v jednom kole, ni
kdy však nezničívíce neŽ 1 000 kg,
i kdyby v táboře zůstal neomezeně
dlouho.
O tom, které zásoby by|y zničeny,
rozhoduj e majitel tábor a.
Dobytí tábora po vyhlášení pŘíxno: oddí|u pěchoty, kteryÍ ztrati| rozené, něco jiného je jeden válečnft
úprku
Při úprku se všechnyjednotl1y snažíco
nejrychleji dostat z dosahu nepřátel-
ských oddílů.P|aÍi, že po 3 kolech po
vyhlášení úprku se podaří z tábora Neníli
dostat jeden zásobovací oddfl, po dal- pozici, odďly se zotavovat nemohou.
ších 3 kolech dalšíoddfl atd. Jeden hex
tábora je dobyt (a oddíl na něm stojící
zničen), když na něj zaútočídva nepřá-
telské oddíly.
Dobytí tábora po
ÍozpÍášeniarmády
Rozprášená armáda už není schopna ýpu a být stejně vyzbrojeny,
žádnékoordinované akce. Bitva končí,
jednotky
když první nepřátelské dora- měrem
zí do tábon. Nezávisle na tom, kdy se
to stane, platí, že 3lzásobovacích oddí-
lů jsou zničeny, ale jejich hráč si může
vybrat, které to budou.
oddíly po bitvě
Po skončení bitly jsou některé oddíly
zničené,jiné rozehnané a některé ales-
poň poškozen é. Y kažďém ztěchto pří-
padů postupujeme jinak.
Zničenéoddíly
Zničenéoddíly není možnéžádnýrn
způsobem obnovit.
Rozehnané oddíly
Po bitvě si rozehnané oddíly házejí na
paniku (9,2k6 + morálka musí být 5 a
více). Jestliže uspějí, ztratí dalšískupi-
nu (ke všem zfuátám, které utrpělybě-
hem bitvy) a dále se na ně pohlížíjako
na poškozenéoddíly. V opačném pří-
padě se považuji za zničené.
Poškozenéoddíly pojena tvá postava v bitvě, měl by sis
přečíst jen obecnou část a část věnova-
Poškozenéoddíly se mohou částečně nou svému povolání a oboru. Pouze
zotavit. V praxi se to projeví tím' Že jim pokud budeš děIat Pána jeskyně, pří-
přibude polovina chybějících skupin padně pokud sám povedeš celou vel-
(zaokrouhluj dolů - oddíl se nikdy ne- kou armádu obsahující většímnoŽství
uzdraví úplně). Na zotavení je zapo- cizích postav, můžešsi přečístvše.
třebí určitémnožstvídávek zbrani,
zbroje,lékůa času. Toto mnoŽstvízáví-
sí na druhu oddflu a na jednu skupinu Postavy v oddíle
ho udává Tabulka zotavování oddílů' Nejprve si musíš uvědomit zásadní věc
Čas je udán v týdnech, ostatní v dáv- _
čímvětší měřítko bitvy použijete, tím
kách zásobovacích oddílů(viz strana menšívýznam bude dobrodruh ve
51). vlastníbiwě mít. Je to samozřejmě při-
ve skupině patnácti vojáků, něco jiné-
tři skupiny, po zotavení, které bude tr-
ho mezi patnácti sty.
vat 1 týden a sníŽízásoby 4ízbroje o 5
Postavy jsou vfiimkou z jinak uni-
dávek, \4'stroie o 5 dávek a |ékůo
.|
versáLního pravidla, že všechny skupi-
dávku, přibude 1 skupina.
nyv oddíle musíbýt stejné, ajemožné
je zařadit do libovolného jiného oddílu
ýzbroj, ýstroj nebo lékyk dis- bez ohledu na jejich
ýzbtoj. (Samo-
zřejmě mohou také tvořit oddíl zcela
samostatný.) o takovém oddflu bude-
Slučováníneúplných me mluvit jako o oddílu s hrdinou. Ta-
oddílů kový oddíl můžeobsahovat i více hrdi-
(ostatní skupiny však musí být stej-
Neúplnéoddíly se mohou slučovat, nů
né). Dobrodruhové na koních mohou
aby měly zase plrrý počet skupin. Při
být součástíjen jízdníchoddíIů,na le-
tom platí následující pravidla:
teckých nestvůrách leteckých oddílů,
a) oba oddíly musí být stejného
pěšísoučástípěších oddflů.
Počet skupin nemůŽe přesáhnout
b) zkušenost nového oddílu je prů-
počet skupin povolený pro příslušný
zkušenosti obou oddílů.
typ jednotý Skupiny dobrodruhů se
na žetonu znázorňuií čtverečkemmís.
Hrdinové to kolečkem.
V následujících odstavcích se budeme
zabý,vati|ohou postav v bitvě' a to jak Určovánívlastností
vlastnícfu tak cizích. Nejprve probere-
me obecná pravidla pro dobrodruhy
oddílu s hrdinou
v bitvě, která jsou společná pro všech- Při určování vlastností oddílu s hrdi-
na povolání, potom speciální vlastnos- nou musíšnejdříve určit vlastnosti
ti jednotlivých oborů. Pokud bude za- skupiny (nebo skupin) dobrodruhů.
Bojovou sílu spočítášz obranného
a útočnéhočíslapostavy stejně jako
TABULKA zoTAVoVÁNÍ u obyčejných vojáků. U tvrdosti
ODDILU a údernosti spočítášpomocné údaje
z obranného a útočnéhočis|a a zapo-
potřebuje
četnost bereš počet dobrodruhů ve
oddíl zbtaně zbtoj lékůčasu skupině (ta pochopitelně nemůževětší
pěchota 5 51 1 než normální skupina dané rasy v da-
jizďa 10 202 1
ném měřítku) dělený koeficientem
letci 10 152 z zvětšení plochy.
zv|áštni* 15 IJZ 1.
velká pŘÍxI-Ro: Máme měřítko 1 hex = 20
zviÍata
5 55 2
sáhů (KZP je 16) a vytvoříme v něm
skupinu třiceti |idí kouze|níků. Pň Vy-
*tj. všechny zvláštní oddíly kromě
počtu tvrdosti a údernosti bude počet-
oddflů zvelkýchzviŤat nost 1,875 (: 30 : 16). KdYbYchom Po-
-54-
 Armády

číta|ihodnoý pro normá|ní |idské vojá.

ky, násobi|i bychom jejich početností, Střelba a oddíl plochy, nebo,x KZM, neboli krát koefi-
cient zvětšení měřítka. Určování těch-
to je čtyřmi, by| by jich však také v jed-
né skupině dvojnásobný počet, 64.
s hrdinou to číselje vysvětleno na straně 38. Stej-
ně tak závisí na měřítku bitvy i mag-
Střílilioddíls hrdinou, je situace stejná
energie jedné skupiny kouzelní<ů, ne-
Rychlost dobrodruhů dostaneš, když jako u útoku v boje muže proti muži:
v hodu na zásah je třeba rozlišit kostky boť magenergie všech kouzelní<ů ve
k bonusu za pohyblivost při středním
patřící jednotliým skupinám a v hodu skupině se sčítáa ve větším měřítku je
naloženípřičteš 9.
na zničení pouŽíthodnoty skupin, kte- kouzelníků ve skupině více.
Teď si můžemeurčit vlastnosti od-
dílu. Bojová síla oddílu se určuje jako ré zasáh|y. Je-li oddíl s hrdinou cílem Následující výklad platí jak pro
střelby, pak se zásahy rozdělují opět kouzelníky, tak pro hraničáře, uživate-
průměr BS všech skupin. Pokud by
však měla např. skupina kouzelnftů rovnoměrně, tentokrát však rozdělení le kouzelných předmětu a podobně.
zkazitbojovou sílu celého oddílu, mů- neurčuje útočnft,ale hráč ovládající Pro jednoduchost však budeme stiále
oddíl. Vojáci takmohou například kqýt mluvit o kouzelnících.
žešspočítatBS jenom z ostatních sku-
pin oddílu; skupiny, které nepočítáš, hrdinu vlastním tělem apod. Popis bitevních kouzel vypadá po-
pak vůbec nebudou útočit.Aspoň jed- dobně jako uběžných kouzel, ažnato,
že vyvoláváni i trvání se měří v bitev-
na skupina však útočitmusí. Zranění hrdinů ních kolech (viz sfuana 43). Kouzla se
Tvrdost a údernost oddíu s hrdi-
nou se určuje zv|ášÍ prokaždého dob- Vzhledemktomu, že jsme si zvyklipo- vždy sesílajíbuď v hlavní bojové Íázi
rodruha a zvlášť pro zbytekoddílu. Na važovat skupinu za nadále nedělitelný nebo ve fázi reakce (viz strana 43).
žetonku můžešmít jen hodnoty pro prvek, nepočitáme žádné její životy - Kouzlo s dobou vyvolání jedno nebo
oddíl, hodnoty pro dobrodruhy mů- skupina je zkrátka buď funkčnínebo více kol začne působit až po uplynutí
žešmít napsány ve sých poznám- vyÍazená. Kdybychom stejně přistu- příslušnéhopočtu kol v h]avní bojové
kách. povali i ke skupině tvořené dobrodru- fázi respektive fázi reakce strany, která
MoráIka oddílu s hrdinou se určuje hy, bylo by to poněkud drsné: po jed- ho seslala, podle toho, kdy bylo vyvo-
podle moráll1y vojáků v oddíle. Tedy nom nepodařeném hodu kostkou by láno. Mezi tím se oddíl s kouzelní<y
pokud je oddíl tvořen pouze dobro- byli všichni dobrodruzi prostě mrtvi. nesmí pohybovat ani útočit.Je-li
druhy, vlastně aru žádnéčíslourčující Proto u postav postupujeme poněkud ktomu či onomu donucen nebo jsouJi
jeho morálku nemá. O chování takové- jinak než u ostatních oddílů.Po hodu kouzelníci zabit't, kauz|o se nezd aří.
ho oddílu v krizoých situacích pak na zničeníztratí každá postava ve sku- Kouzlo s dobou působeníjedno
rozhoduje Pán jesýně nebo hráči hra- pině 1l životůza každý bod tozdnu nebo více kol přestane působit po
jícípříslušnépostaly. mezihodemna zničeníasvojítvrdostí. uplynutí příslušnéhopočtu kol v hlav-
Rychlost oddílu se celkem logicky niÍáziboje respektive Íázi reakce stra-
pŘíxlRo: Vá|ečníkna 1o. úrovni má ny, která ho seslala' podle toho, kdy
určuje podle rychlosti nejpomalejší
skupiny. 60 životůa tvrdost 6. Nepříte| s úder- bylo vyvoláno.
ností 5 na něj Úspěšně zaútočíahází
si na zničení. Na kostce padne 5, to
Boj oddíly
a znamená, že na zničeníhodi| 10. Roz- Zv|áštní schopnosti
s hrdinou dí| mezi hodem na zničenía tvrdostí je
tedy 4 a z toho p|yne, že vá|ečníkztratí
postav
Y pŤípadě, Žeje oddíl s hrdinou útoční- čtyři šestiny životů,tj. ce|kem 40. U většiny zvláštních schopností povo-
kem, musíš před hodem nazásahÍíct, lání souvisejícíchs bitvou je uvedeno,
kterou kostkou hážešza kterou skupi-
nu (případně házet za každou zv|ášÍ)'
Kouzlení na jak velký oddíl je možno je apliko-
vat. V malém měřítku tak mohou i sa-
Tím se určí,které skupiny zasáhly sou- Některá povoIání mají možnost kouz- motné postar,y do bitvy v-ýrrazně za-
peře. Při hodu na zničenípakpoužiješ lit. Nejedná se však o kouzla v původ- sáhnout. BudešJi však zvyšovat měřít-
údernost oddílů, které zasáhly (eJi ním slova smyslu, ale zobecněná kouz- ko bitvy, btzy zjistiš, že některé z nich
jich více, musíš opět rozlišit kostky). |a zvaná bitezlní kouzla, která se skládají
nemůŽe tvá postava použít.Podle toho
V případě, že je oddíl s hrdinou zužznámýchkouzel a není tedy třeba se mění role vlastní postavy ve hře _ od
obráncem, mohou útočnícirozvrh. se je učit. Například kouzlo magtclql určitéhoměřítka už sice nemůŽe po-
nout své úto19 jak chtějí' ale rovno- útok s|ottžík napadení nepřátelských
řádně zasáhnout do boje ýiclg, psy-
měrně. To znamená, že pokud není zá- oddílů.Kouzelník použi,1e pravděpo-
chicky nebo magicý, můževšak při-
sahů více než skupin obránce, nemo- dobně modré blesky, černý blesk nebo
spět sqými nápady, plány, myšlenka-
hou je rozdělit tak, že by jedna z nich zmiz, aIeproboj samotný to není důle-
byla zasažena dvakrá! pokud je jich žité.U bitevních kouzel uvádíme jen mi, domněnkami o soupeřových
více než skupin, ale ne více než dva- celkoý účinek'spotřebu magenergie úmyslech atd. To všechno jsou věci na
krát, pak musí být každá skupina zasa- a vzdálenost, na kterou působí.U větši- měřítku bitvy nezávislé - vymyslet
Žena aspoňjednou a žádná třikrát atd. ny kouzel tyto údaje navíc závisí na skvělou lest můžejedna postava jak
Zl<rátka žádná skupina nesmí dostat měřítku bitvy. Pak je u nich uvedeno pro oddíly o několika desítkách mužů,
o dva zásahv více než iiná. buď ,xKZP, tj. krát koeficient zvětšení tak pro oddily mnohatisícové.

-55-
Armády

Válečníci b) nepočítejPostih za humanoidy, raněným, zmírnit jejich utrpení a už

naopak počítejbonus *2, pouhou svou přítomností jim dodat
Válečníci jsou postavy pro bitvu přímo c) jako kolo ber kolo bitvy, naději. |eJi součástí oddílu alespoň
stvořené. Díl.y sÚm vlastnostem mají d) smysl má samozřejmě jen odhad jedna skupina hraničiířů,má oddil bo-
celkem slušnou bojovou síIu a hlavně oddílu, kteý vidí v dáli _ v okamžiku nus *1 khodu na rozprchnutí (neýká
údernost a ťvrdost. (Nezapomínej jim boje se htáčiúdajestejně dozví. se to všakhodu na paniku anižádných
sčítatpři ýpočtu údernosti útočná čísla jiných hodů).
ze všech jejich útoků.Mají-li například
tři útoky za ďvě kola, vlmásob jejich
Hraničáři
Hraničářská kouzla
útočnéčíslo1,5.) Mohoubýttaké dobý- Hlavní role hraničářů nespočíváve Pravidla pro kouzlení během bivy ses
miveliteli. V tomto oboru vynikázvláš- vlastním boji, ale v jeho přípravě. fsou jtždozvědě|'Zde tedy uvedeme jen ně-
tě bojovní<, šermířse spíšenež na bitvu to právě hraničáři, kteří mohou vést kolik hraničďslo-ých bitevních kouzel:
zaměřuje na osobní souboje. I to však tajné zálohy přes lesy či skalrrí bludiště
Léčení
můženěkdy v boji pomoci, zv|áště tak, aby vpadly soupeři do zad, jsou to
Magicka zrcadla
vyzve-|i soupeřova velitele na souboj. však i hraničáři, kteří mohou takové
Psychické údery
oddíly vystopovat. Jsou to chodci, kteří
Psychické obrany
Velení dokážou spěchat celý den a celou noc
Ochrany před dračím dechem
Pravidla pro velitele jsou na straně 48. přes lesy do sousedního panství s pro-
Přečti si je a pak se vrať sem. sbou o pomoc a jsou to druidové, kdo
Léčení
Je-li velitelem válečník,dostávají můženechat armádu ukr'ýt ve hvozdu
oddíly pod jeho velením bonus k mo- a zadtžet nepřátele. Kdo jiný neŽ hra. Magenergie: 1'0, 20 nebo 30 magů na
rálce o 1 vyššínež obvykle. Podmínkou ničář zná krajinu tak dobře' aby doká- skupinu x KZP
pro to ovšem je, aby celkoýpočet sku- zal poraďt veliteli, kde najde místo pro Vyvolání: 1 bitevní kolo
pin skupin podřízených základních bitvu přesně podle sých představ? Dosah: t hex
oddílův měfftku 1:5 nepřekročil číslo Ani vboji však nejsou hraničáŤi zce- Rozsah: jeden pěšíoddíl
z Tabu\ velení válečnftů. la zbyteční.Mohou uzdravovat raně- Trvání: ihned
né, dodávat sebedůvěru vojsku Flraničiffi se mohou pokusit vyléčitli-
odhad oddíu a kouzly podporovat útok.
bovolný pěšíodďl' kteý ztratil aspoň
Zkušený bojovní< dokáže odhadnout, V dďších odstavcích si nejprve po-
dvě skupiny, ďe stále mu ještě nějaké
zda protiněmu stojínováčcinebovete- píšemetaktické vlastnosti (tj' takové,
zbyvaji. MůŽe to být jejich vlastní oddíl
ráni. Máš-li tedy v oddflu bojovníka které se dají uplatnit v bitvě) a pak
nebo oddfl na sousedním hexu. Hrani-
(ne šermíře), můžese pokusit o odhad vlastnosti strategické (které se uplatní
čáři určí,na kolik zničených skupin
parametrů libovolného oddílu, kteý mimoboj).
kouzla sesílají a s jakou silou (kolik ma-
vidí. Použij standardní praúďa popsa-
genergie věnují jedné skupině). Potom
ná u bojovníka s těmito v'.ýjimkami: První pomoc
se háže hod na zničeújako by byl na
a) odhadovat můŽešbojovou sílu, V přítomnosti hraničiffi nemá zranění
skupinu veden útok s úderností 2,
tvrdost, údernost a morálku, takoý psychický dopad. I bez mag-
použili-li hraničáň 10 magů na skupinu,
energie totiž mohou na místě pomoci
s úderností t pokud použili 20 magů na

skupinu nebo s úderností 7, pokud po-

TABULKA VELITELU VALECNIKU užili 30 magů na skupinu. festliže je hod
Úroveň Bojovník Sermíř Uroveň Bojovník Šermíř na zničeníúspěšný, skupina je uzdra-
3 1. 1 21 Í72 100 vena a vrací se do hry. Nikdy však takto
4 2 2 22 Í9Í 110 není moŽno doP|nit oddíl na plný počet
5 4 4 23 211. L21. skupin, u poslední skupiny je kouzlo
6 7 6 '24 z3z L32 vždy neúspěšné- někteí vojáci jsou
n 11 9 25 ?.il Í4 zk<á*a jtž beznadějně mrtví.
8 1.6 t2 26 277 156 Toto kouzlo můžeseslat na oddíl
9 22 1.6 27 301 169 najednou i více hraničářských oddílů,
10 29 20 ?a 326 182 od.
magenergie se potom sčítají.Léčící
1.L J/ 25 29 352 196 dny aru léčenýodďl se nesmí během
12 46 30 30 379 210 tohoto kola pohnout ani útočit,jinak je
13 56 36 31 407 225 kouzlo bez účinkua polovina mag-
't4 '2/]0
67 ^1
JZ 436 energieje ztracena.
L5 79 49 JJ 466 256
1.6 92 56 34 497 272 Magická zrcad|a
Í7 106 64 35 529 289
18 121 72 JO 562 306
Magenergie: libovolná, aspoň 16
t9 137 81
magů (tato spodní hranice se náso-
20 154 90 biKZP\
Vyvolání: 1' bitevní kolo

-56-

Dosah: 0
Rozsah: hraničářův oddíl
Tivání: do konce bitvy nebo vlzrtlže
Toto kouzlo je podobné kouzlu maýke
zrcaillo,kteté můŽe seslat hraničář sám
na sebe' Zde se však hraničiáři pokou.
šejíochránit nejen sebe, ďe celý oddíl.
To je těžší,a Proto má vytvořené pole
jen polovinu magenergie spotřebova-
néna jeho seslání.}enkdyž oddíl neob-
sahuje nikoho kromě hraničářů' je stej-
ná jako magenergie sesílací. Tato mage-
nergie můžebýt |ibovolrrá a na měřítku
bitvy závisí jen její minimální množ-
ství.
Účinek kouzla je stejný jak<l u maýc-
kého zrcadla z l,raúdel pro pokročilé.
Kouzlo chrání odďlproti všem útočn]Ím
kouzlům na něj seslan]Ím. Učinek závisí
na sesílacímagenergii útocYrrého kouzla
a zbýxt ajíúmagenergii zrcadel a shrnuje
jej Tabulka magických zrcadel.
Kouzla, která se odrazí, odčerpa1ize
štítupoloúnu své sesílacímagenergie
(mohou tak zrcaďo zničit) a vrátí se pl-
nou silou na sesílajícíoddíl.
Kouzla, která jsou pohlcena, nemají
žádný eÍekt a naúc předají zrcadlům
polovinu své magenergie.
Kouzla, která projdou' mají plný
účineka navíc znió magická zrcad|a.
Psychické údery
Magenergie: 20,40 nebo 60 magŮ, za
jednu cíIovou skupinu x KZP
Vyvolání: ihned
Dosah: t hex
Rozsah: podle vloženémagenergie
T}vání: ihned
Psychickými údery mohou hraničáři
zasáhnout oddíl, kteý v minulé fázi
útočil.To znam ená, že v e Íázireakce* je
možnépsychickyudeřitna oddíl, kteqÍ
útočilve fázi pohybu a útokůz pohybu
v daném kole, zatímco v hlavní bojové
fázi je moŽné psychicky udeřit na od-
TABULKA MAGICICýCH ZRCADEL
magenergie
průnik
útočnéhokouzla
f lmg.poLe
€ mg. pole
t 2xmg.pole 1.20
>2xmg.pole 1-40
t Toto je v..ijimka zptavídla, Ževe Íázíreakce není možnésesílat útočnákouzla
dí, kteý útočilv hlavní boj ové fázimi-
nulého kola.
Psychický úder probíhá jako hod na
zničenís úderností 6, 9 nebo 11 (dle do-
dané magenergie), přičemŽ každá sku.
pina hraničářli, která psychiclo! úder se-
slala, přispívá do hodu na zničeníjed-
nou kostkou. Skupiny cílového oddílu,
které neuspějí, jsou zničeny a do boje
již nezasáhnou.
Kouzlo nelze seslat na oddíl' kteqý
neútočí.
Psychické obrany
Magenergie: 2magy zapěši skupinu,
4magy za jizdnixKZP na 1 kolo
Vyvolání: 1kolo
Dosah: t hex
Rozsah: jeden nepohybující se oddfl
Trvání: dle magenergie
Tímto kouzlem můžehraničář chránit
svůj nebo sousední oddíl před účinlg Magenergie:5, 10 nebo 15 magů na
psychických útokůnepřítele _ tyto jednoho chodce
útoky pak nemaji žádný eÍekt' Zapsy- Vyvolání: během boje, po úspěšném
chické útoky považujeme: psychické
údery, oalddnutí, zastrašení a zmatení.
Kouzlo mohou na oddíl seslat i hra-
ničáři více oddílůnajednou, magener-
gie se sčítají.Pokud se cíl kouzla nebo
sesilatelé během sesílání pohnou nebo
zaitoči,kouzlo nemá žádný efekt a po-
lovina magenergie je ztracena.
Ochrana psychickou obranou se za-
znamenává na osobní deník oddílu,
takže protivník neví, který oddíl je
chráněn. Ví však, že toto kouzlo bylo
použito.
ochrany před dračímdechem
Magenergie: 20 magů za pěšískupi-
nu,30 za jizdnixKZP
Vyvolání: 1 kolo
Dosah: t hex
Rozsah: jeden nepohybující se oddfl
Tivání: 30 kol bitvy
pohlcení odražení
1-20 2140
1-80 81-00
2I-00
81-00
-57-
Armády
Tímto kouzlem můžehraničář chránit
svůj nebo sousední oddíl před útokem
draků. Tento oddíl pak má při boji dra-
ý bonus +3 k bojové síle i k tvrdosti.
Kouzlo mohou na oddíl seslat i hrani-
čáň více oddílůnajednou, magenergie
se sčítají.Pokud se cíl kouzla nebo sesi-
latelé během sesílání pohnou nebo za-
útočí,kouzlo nemážáďný efekt a polo-
vina magenergie je ztracena.
Chodcův meč
Chodec má kromě své vlastní mag-
energie ještě magenergii svého meče.
Kapacita a magenergie mečůskupiny
chodců se sčítá.Mohou do nich mag-
energii běžným způsobem přelévat.
Pro zjednodušení s ním chodcimohou
dělat jediná dvě kouzla:
Posílení útoku
zásahu
Dosah: 0
Rozsah: skupina chodců
Trvání: jeden útok skupiny
Připoužití tohoto kouzla se zvýšíúder-
nost skupiny chodců při jednom útoku
o I'l-, *2nebo *3 (dle magenergie).
Posílení obrany
Magenergie: 5, 10 nebo 15 magů na
jednoho chodce
Vyvolání: během boje, po úspěšném
zásahu nepřítele
Dosah:0
Rozsah: skupina chodců
Trvání: jedna obrana skupiny
Při pouŽtí tohoto kouzla se tvrdost sku-
piny chodců proti jednomu zásahu ný-
šío *1, +2 nebo +3 (dle magenergie).
Rychlý přesun
Chodci dokážou vyburcovat ostatní
k rychlejšímupohybu. Oddíl s ďespoň
jednou skupinou chodců má při po-
chodu podle strategických pravidel
polovinu více bodů pohybu.
o
Alchymista
Alchymisté jsou důleŽitípřed bitvou
i po ú ďe těžko během ní. Mohou vy-
Armády
bavit oddíy rřnnýrni pekelrrými stroji,
po bitvě je mohou uzdravovat, ale bě-
hem bitly jsou nejužitečnějšív základ-
ním táboře, kde vyrábějíléčivélektvary.
Většinu alchymistických předmětů
základ: víno
- rachejtle, bomby' vzdušná torpéda _
hvání: 10 kol
je možnévzit takjak jsou a použivat
qfooba: 1směnaxKZP
podle zde uvedených pravidel' Pra-
vidla pro nepřímou střelbu jsou na
straně 59, pravidla pro letecké oddíly
na straně 34 a protiletecké oddíly na
straně 37.
Různélektvary a předměý je také
možno používatpodle klasických pra-
videl - když například každého vojáka
vybaúš prstenem černévodoměrky, je
1asné, že celý oddfl bude schopen cho-
dit po vodě. Přesto uvádíme předpisy
pro několik nejpoužívanějších,,bitev-
ních,, lektvarů a předmětu. Není to nic
jiného, než masově vyráběný zákJadnt
předmět, jeho v|astnosti jsou uprave-
ny pro pravidla pro armády.
Lektvar je možno vypít kdykoli ve
Íázireakce nebo v hlavní bojové fázi
své strany, přičemžlektvar účinkuje
okamžitě.
Léči\.ýlektvar
Lektvar rychlosti
Lektvar obří síly
Léčilrýlektvar
magenergie: 20 magů za skupinu
xKZP
suroviny: 40 zl za skupinu x KZP
základ: víno
trvání: ihned
výroba:1 hodina x KZP
Tímto lektvarem musí být vybaven
celý oddíl. Po jeho pouŽiti oddílu při-
bude polovina ztracených skupin (za-
okrouhluj dolů - pokud ztratil jen jed-
nu, neobnoú se žádná). Každý oddfl
můžetento lektvar použit jenjednou
zabitvu.
Lektvar rychlosti
magenergie:40 magů za skupinu
xKZP
suroviny:l50 zl za skupinu x KZP
základ: voda
trvání: 5 kol
výroba:1 směna x KZP
Tímto lektvarem musí být vybaven
celý oddíl. Po jeho požitímá oddíl
dvojnásobek bodů pohybu na kolo
a při útoku házi dvěma kostkami za
každou skupinu.
Lektvar obří sfly
magenergie: 100 magů za skupinu
xKZP
suroviny: 150 zl za skupinu x KZP
Skupina, která poŽila tento lektva1, má
po dobu jeho trvání údernost +10.
Kouzelník
Kouzelníci se v bitvě mohou velmi
dobře uplatnit, jsou-li ovšem nasazeni
s rozmyslem a účelně.Silní samozřej-
mě nejsou svojí BS nebo tvrdostí, ale
svými kouzly.
Kouzelníci mohou seslat následuií-
cí bojová kouzla:
Hyperprostor
Magicka obrana
Magický útok
Neviditelnost
Ovládnutí
Zasttašení
Zmateni
Vysvětlení popisu bojoých kouzel
je na straně 55.
Hypetprostor
magenergie: 5 magů za hex x KZP za
skupinu
dosah: sousední hex
rozsah: 1 oddíl
vyvoláni:1 Íáze
trvání: ihned
Pomocí tohoto kouzla můŽe kouze].rrík
přenést spřátelený oddíl na sousedním
hexu na libovolný hex podle dodané
magenergie.
pŘíxt-Ro: Přenesení oddí|u se dvěma
skupinami ze sousedního hexu o pět
hexů dá| v měřítku .|:10 bude stát 2oo
magů.
Přenášený oddíl nemůžev dané fázi
dělat nic jiného, ale na hexu, na kteý je
přemístěry můžebýt natočen jiným
směrem, nežby| na původnímhexu.
}eJi oddíl přenášenve fázi reakce, jsou
všechny útoky vyhlášené ve Íázipohy-
bu a útokůz pohybu zrušeny.
Magická obrana
magenergie: 5 magů xKZP za.].BS
a kolo
dosah: 12:KZM, ale vždy alespoň 1 trvání: stále
-58-
rozsah: 1 oddíl
vyvo|áni:.l' Íáze
trvání: podle dodané magenergie
Tímto kouzlem můŽe kouzelrrík zvýšit
BS libovolného oddílu (i svého) podle
vloženémagenergie.
pŘíxno: Za 15 magů je v zák|adním
měřítku moŽno buď anýšit BS o 3 na
jedno ko|o' nebo o 1 na tři ko|a'
Magický útok
magenergie: 5 magů xKZP za
údernost 1
dosah: 12 :KZM, ale vždy alespoň 1
rozsah: 1 oddíl
vyvoláni:.l' fáze
trvání: ihned
Tímto kouzlem je možnénapadnout li-
bovolný oddíl v dosahu. Utok probíhá
jako hod na zničenís údernosti podle
vložené magenergie: 5 magů má úder-
nost 1, 10 magů má údernost 2 atd.
Každá skupina kouzelníků vkládá ma-
genergii do tohoto kouzla samostatně
a také si sama hází kostkou na zničení.
pŘíxt-Ro: Pěchotní oddí| v zák|adním
měřítku tvořený ni|učně kouze|níky
seš|e magicki útok a kaŽdá skupina
do něj v|ožído něj 20 magů. Nepřátel-
ský oddí| je obětí hodu na zničení
s pěti kostkami a úderností 4.
Neviditelnost
magenergie: 11' magŮxKZP za skupinu
dosah: 6 :KZM, a|evždy alespoň 1
rozsah: 1 oddíl
vyvolání: ihned
trvání: vizniže
Tímto kouzlem je možnézneviditelnit
jeden spřátelený oddfl. Pravidla pro
neviditelné oddfly jsou v odstavci ýý-
jimky a doplňý, na straně 50. oddíl
zůstává neviditelný dokud na někoho
nezaútočínebo dokud se někdo nepo-
kusí projít přes hex, kde se nachází.
ovládnutí
magenergie: BS x 20 magů x KZP za
skupinu
past:M-10-0
dosah: Í2 : KZM, a|e vždy alespoň 1
rozsah: 1 oddíl
vyvolání: 1 kolo

oddíl, jenž je obětí tohoto kouzla, si
hází na morálku stejně, jako by si házel
na rozprchnutí (tedy nikoliv 1k10 ďe
2k6), ovšem nebezpečnost je 10. Jestli-
že neuspěje, dostává se pod kontrolu
hráče, na jehož straně kouzelní< boju-
je. Původnímajitel oddíu opakuje hod
na past nazačátkukaždéhosvéhokola,
přičemž past se pokaždé sniŽuje o 1.
V kole, kdy v hodu uspěje, oddfl pře-
chází opět na jeho Stranu.
Zastrašení
magenergie: tvrdost x 5 magů x KZP
za skupinu
past:M-8-0
dosah: 6 :KZ}l4', ale vždy ďespoň
rozsah: 1 oddil
vyvolání: 1 kolo
trvání: ihned
Po seslání tohoto kouzla si napadený
oddíl hází na morálku stejně, jako by si
házel na rozprchnutí (tedy nikoliv
1k10 ale 2k6), ovšemnebezpečnost je 8. Yýzvědy před bitvou
Jestliže neuspěje, nemůžeútočit.Hod Zloději se mohou před bitvou vypravit
na past se opakuje na začátku každého do nepřátelského tábora a vyzvědět
kola, přičemž nebezpečnost ztistává
stejná, a oddíl nemůžeútočit,dokud
v hodu neuspěje. Je z1evné, že oddíl
morálkou_5 nebude útočitaž do kon-
s
ce bitvy.
Zrll.aleni
magenergie: BS x 5 magů xKZP za
skupinu
past:M-5-0
dosah: Z :KZM, alevždy alespoň
rozsah: 1 oddíl
vyvolání: 1 kolo
trvání: vizníže
Oddíl, na kteýbylo toto kouzlo seslá-
no, je zmaten. To se projer,'uje tím, že
před každou Íází (viz Kola a fáze na
straně 43) si hráči hodí kostkou a oddil
ovládá ten,komu padlo více. Jestliže je-
den hráč ovládá daný oddíl tÍiÍáze za
sebou, přechází oddíl najeho stranu tr-
vale.
Z|oděj
Zloděj není zrovÍua postava do boje, ně rozmístit 20 v|astních oddí|ůpodle
pÍimý a otevřený střet není jeho obor. svého výběru.
Mnohem lépe se uplatní třeba jako vy-
zv ěďač plížicise neslyšně kolem stráží z|odějský oddí|, pos|ala ho na výzvě-
k soupeřovu táboru, případně prochá-
zejícíse v převleku přímo uprosťed tá- muse|a by před bitvou rozmístit jen
bora. Kromě informací můžev nepřá-
Armády
telském táboře získat nějaký předmět,
někoho zabít, někoho osvobodit apod. Nepřímá střelba
Přímo v bitvě se uplatňuje jen málo.
Různézbraně nepřímé střelby - ra-
chejtle, trebucheý bomby a podobně
Zákeřnost
_ mohou být účinnýminástroji v bitvě
oddíl obsahující větší množstvízkuše-
ných zlodějů dokáže |épe využit vý- armád. Pravidla pro jejich použitívšak
hod, které mu poskytuje útok zezadu musíme poněkud upravit.
či zboku. Proto má oddíI, který obsahu.
je alespoň dvě skupiny zlodějů při úto-
ku zezadu nebo z boku kromě běžných
Změna měřítka
bonusů ještě navíc +1 k bojové síle Zák|adní problém většiny zbrani ne.
ik údernosti. přímé střelby spočíváv tom, že jsou ur-
čeny pro jiné měřítko než to, ve kterém
Optimismus se bitva odehrává. Proto je nutné mě-
Z|oděj1 nejsou Íak v áŽné povahy jako
ostatní povolání. B1ivají o poznání ve-
řítko přepočítat. Připomeňm e, Že zbra-
1 ně nepřímé střelby jsou charakterizo-
selejší a bezstarostnějši dokážou být vány údajem ,rozptyUměÍitkď. Roz-
vtipní a zlehčit váŽnou situaci. Pokud ptyl v novém měřítku dostaneš, když
oddíl obsahuje alespoň jednu skupinu staý rozpty| vynásobíš staým měřít-
zlodějů, má při hodu na paniku (ale ne
kem a vydělíš novým měřítkem, tedy:
na Žádný 1iný hod na morálku) bonus
nový rozpty| : staÚ rozptYl x staré
+1.
měřítko : nové měřítko
pŘírno: Monagkon má rozptyl 8/5.
V měřítku 1:10 bude mít rozpty| 4/10,
v měřítku 1:2o rozpý| 2l2o.
tam něco o přípravách na bltvu. Za
každou skupinu zlodějů v měřítku, ve Noý rozpýl 1evžďy alespoň 1.
kterém se bude zitÍejši bitva odehrá-
vat, hoďk6+. Padne'li 1, je daná skupi-
Určeníbojové síly
na zničena _ výzvědy se nezdařily.
V ostatních případech číslona kostce a vzdálenosti
udává, kolik oddflů bude muset druhá
strana rozmístit veřejně před začátkem Pro střelbu vlastně není boiová síIa za-
bitvy (rozmisťování oddílůpřed bit- potřebí, protoŽe je zapotÍebi určit jen
vou je popsáno na straně 53). Jestliže to, zda se střelcům podařilo zasáhnout
úspěšně vyzvida|y obě strany, umístí hex, na kte{ý mířili' či nikoliv. Zda se
1
strana, jež by|a v e vyzvidáni úspěšná jim také podařilo soupeře zranlt,uŽzá-
méně, na mapu veřejně o tolik oddílů visí na jejich údernosti, jeho twdosti
méně, kolik se jí samotné podařilo od- atd.
halit. Strana, jížodhalené oddíly patří,
V souboji armád můžemezjistit,
rozhoduje o tom, které to budou.
zda se střelcům zásah podařil, dvěma
pŘíxt.co: V bitvě Drakonie s Avonií způsoby: buď podle klasických pravi-
del pro nepřímou střelbu nebo podle
mě|i Avonští jeden pěšíoddí| složený
pravidel pro střelbu oddílů.
výhradně ze z|odějů. Před bifuou je
Všechny pos|a|i na ýzvédy a za kaž-
První způsob má tu výhodu, Že
dou skupinu hodili k6+, tj. celkem nám řekne nejen to, zda se projektil
pětkrát. Pad|o 1 ,5,8,4,3 a to zname. trefil či nikoliv ale i to, kam dopadl
ná, že v zítřejšíbitvě bude mÍt Avonský v případě, že se minul cíle. Druhý způ-
z|odějský oddí|jen 4 skupiny, a|e Dra- sob má zase tu ýhodu, že je jednoduš-
ši avíce zapadá do celého systémuboje
konští budou muset před bitvou veřej-
armád. Pro některé případy je jistě
vhodnější to, pro druhé ono, konečná
Kdyby měla Drakonie také jeden volba je vžďy na útočnftoú.
V obou případech je třeba přepočí-
dy a na kostkách pad|o 3' 2, 4, 3, 2, tat rozpý| a pásma zásahu dané zbra-
ně na měřítko bitvy. Návod na to je
6 oddí|ů. uveden níže.
-59-
Armády

Při použitístandardních pravidel ven útočnémučíslua údernost se ur- ném hexu v základních pravidlech, a to
pro nepřímou střelbu už nenizapo&e- čuje z Tabulky tvrdosti a údernosti (viz bez ohledu na měřítko v základních
bí nic dalšího. strana29). praúdlech.
Při pouŽití pravidel pro střelbu od- Počet útokůříká, kolika kostkami se Co se ovšem zrr.ěni, je počet hexů,
dílů(viz strana45) jetÍebazjistit, zda se hází na zásah. V normálním souboji které zbtaňzasáhne. Platí, že počet pá-
jedná o střelbu na krátkou, střední oddílůje to počet skupin oddílu, u ne- sem zásahu v novém měřítku dosta-
nebo dlouhou vzdálenost. U většiny příméstřelby to však nejvíce závisina neš, když počet pásem zásahu ve sta-
zbraní nepřímé střelby je krát\ý, střed- ýpu zbraně. rém měřítku vynásobíš podílem staré-
ní i dlouhý dostřel uveden. }e-li uve- ho a nového měřítka, tedy:
den dostřel jen jeden, jedná se o do- Zbtaně s přímým zásahem nov.ý počet pásem : stalý počet pá-
střel dlouhý' Střední dostřel je pak po- Pro zbraně s přímým zásahem je po- sem x staré měřítko : nové měřítko
lovičnía krátký čtvrtinový. Podle mocný údaj pro údernost přímo roven
vzdálenosti od cfle a dalšíchokolností jejich útočnémučíslu,respektive síle. pŘÍrno: Nejsi|nější pyroÍorova ra-
popsaných v pravidlech pro střelbu se U trebuchetů je třeba jejich sílu násobit chejt|e má sílu 24ol4ol2o|1ol5|3l1 (7
určíčíslo,které musí útočníkhodit na 3 000-takvysoká číslaovšemv Tabulce pásem) a rozptyl 12l2.v měřítku bitvy
1k6+. Toto číslose zvyšuje o rczpty| tvrdosti a údernosti nejsou; lze mítl'za 1:5 bude tedy zasahovat po|e vzdá|e-
zbraně v měřítku bitvy. to, že skupiny zasaženéz trebuchetu né nejvýše o dva hexy od místa zása-
jsou zničeny i bez hodu na zničení. hu a na nich bude mít pomocné údaje
pňírno: Monagkon v měřítku 1:10 Počet útokůdostaneš, když počet pro údernost 240140120, údernost
má rozpty| 4l1o. Při použitípravide| vystřelených projektilů vynásobíš 141613 a rozptyl 5/5
pro střelbu oddí|ůmusí útočníkpři druhou mocninou podílu starého
stře|bě na střední vzdá|enost na pěší a nového měřítka (a zaokrouhlíš podle MůŽe se stát, že nový početpásem je po
oddí| s 3 skupinami hodit na 1k6+ nej- obvyklých pravidel), tedy: zaokrouh]ení roven 0. V takovém pří-
méně8(:2+5-3+4) počet útoků: počet projektilů padě je ďeba zýšit počet projektilů.
x (staré měřítko : nové měřítko)' Poťebný počet dostaneš, když nové
Počet útokůnesmí být nikdy menší měřítko vydělíš součinem starého mě-
Určeníúdernosti než jedna, při nedostatečnémpočtu řítka a starého počtu pásem a ýsledek
a počtu útoků projektilů není vůbec možnédanou umocníš na druhou, tedy:
zbraní útočit. počet projektilů : [nové měřítko :

Zbraně nepřímé střelby můžemeroz- (sta1ý počet pásem x staré měřítko)l'

dělit na dvě kategorie: zbraně s plošným
zósahem a zbraně s přímým zósahem. Prv -
ní skupinu tvořízbraně, které po dopa-
du vybuchnou a zasahují nikoli pouze
hex' na nějž dopadly' ale i hexysoused-
ní. Patří sem například rachejtle, ohni-
vá hlína atd. Druhou skupinu předsta-
vují zbraně, které zasahují jen jeden
konkrétníhex a někdy dokonce jen
jeho malou část. Sem patří napřftlad
katapulty a trebucheťy.
Určování údernosti je v obou kate-
gorích podobné. Zhruba můžeme říci,
že pomocný údaj pro údernost je ro-
pŘít<t-Ro: Monagkon má rozpý| 8/5, Zvyšováním pďtů projektilů však nikdy
tedy měřítko 5. V měřítku bitvy 1:10 a není možnézvlýšit počet pásem ásahu.
Vzh|edem k tomu, že počet projekti|ů
je roven počtu monagkonů, bude mít pŘírno: V měřítku bitvy 1:30 je už
2 až 5 monagkonů jeden útok, 6 ď zapotřebí 5 (= [30 ; (z xz)]) ýše zmÉ
9 monagkonů dva útoky atd. Jedním něných pyroforov1ich raket. Na druhou
monagkonem není v měřítku 1 :1 0 vů- stranu odpá|ení třeba osmi těchto ra-
bec možno útočit' chejt|í nez4íšípočet pásem ásahu, a|e
bude se posuzovat jako dva nezáVis|é
Zbtaně s plošným zásahem úoky.
Pomocný údaj pro určeníúdernosti
zbraně s plošným zásahem na daném Počet útokůj e u zbraní s plošným účin-
hexu je roven útočnémučíslurespekti- kem roven počtu skupin napadeného
ve síle dané zbraně na steině vzdá|e- oddílu.

Hráči, pozoÍ!
Zde končíčást určená všem hráčům Dračíhodoupěte, Průvodce hrou.

Na dalšístraně začíná Příručka PJ. Pokud nejsi Pánem jeslgmě, nečti si text na následujících stranách!

-60-
 [antasy hna na hpÓ|ny

rnaČíÓoupě
pnavlÓLa pno expepty _ svět

pŘínuČkapána;eskyně

vepz€ l.ó
eorce a
Obsah pro Pf

obsah pÍo PI
PffručkaPánajeskyně ......63 Ekonomika 78
Rady pro PJ 63 Hrady 80
Tvorba světa OJ Pravidla pro postavy a pro svět 80
Úvod a pÍíprava o+ Armády 81
Zákony světa 65 RoIe postav v bitvě 81
Duchormí podoba světa Zajímav ost a rozmanitost 81
66
Fyzická podoba světa
Výjimky z pravidel a speciální výcvik 82
68
Živá podoba světa 71.

Na závěr 77

- 62-

PříručkaPána
jeskyně
Rady pro PJ
Složitost
Dostala se ti do rukou nová pravidla
pro experty. Pravděpodobně už jsi po-
drobně pročetl nebo alespoň prolétl
příručku hráče a jsi mírně vyděšen je-
jich složitostí.Ta je do jisté míry záměr-
ná. Pravidla se snažípopsat skrytý
chod světa Dračíhodoupěte a světjako
takový je záIežítostvelmi složitá a ne-
pochopitelná. Na druhé straně tě mů-
žeme ujistit, ževyužitvšech pravidel,
která Pravidla pro experty nablzeji,by
nedokáza|' žádný z jejich tvrirců a prav-
děpodobně vůbec nikdo'
Pravidla ti mají sloužit hlavně pro
inspiraci a na výběr. Nesnaž se Proto
najednou zvládnout jejich větší část,
vybírej a zkoušej je postupně, a přitom
zjistíš,co se ti dobře hraje, co jen těžko
zv|ádáš a co ve tvém světě zkrátka
nemá místo. Můžetes hráči i nadále
pokračovat v klasických dobrodruž-
stvích a výpravách, můŽete v nich na
čas přestat a pokusit se podle ekono-
mických pravidel vládnout vlastní dr-
žavě, můžešpostavy zavést dopro-
střed zuřící váIky a nechat je, ať se vy-
pořádají s problémy na bitevním poli.
Všichni se také mohou semknout ko-
lem j ednoho z p ov o|áni a začítmu pro-
zkoumávat hloubky a taje jeho oboru
(druid a hvozď, theurg a astrální sféry,
mág a rovnováha dobra a zla, sicco
a souboje sítí).Pro všechno to máš rám-
cová pravidla, která jsme nemohli jiŽ
dále zjemňovat do přílišných detailů
pro nedostatek místa, která by však
měla fungovat abýt tvou fantasií snad-
no doplnitelná. Postupně, až zvIáďne-
te pravidla jednoho typu či jednu z Io-
kalit tvého světa, můžetese přesunout
do da|šia jižznámé informace a zkuše-
nosti můŽešvyuživat pro podporu
dalších dobrodružství.
Pravidla pro experty se snažibýtzá-
roveň maximálně komplexní i inspira-
tivní. Snažíse dodat číslatěm, kdo tou-
Ží po objektivitě a přesnosti , a|e žáďné.
ho PJ nechtějí nutit, aby se zabý,vaIÍa-
bulkami a čísly,pokud ho nebaví. Pak
stačí,když se chopíšnámětu a Íozve-
deš ho tvůrčímzpůsobem podle vlast-
ní fantasie. ostatně, žádná tabulka ne-
ní konečným řešením. Všechny posky-
tujíjen obecné údaje a podle konkrétní
situace je můžešměnit.
Ladění tvého světa
Po přečtení těchto pravidel (a vzpo-
mínkách na předchozí) si zřejmě uvě.
domíš,že DrD je taková všehochuť
skládajícíse z mnoha elementů. Někte.
ré z nich (snad záměrně) působí směš.
ně a dobrácky, jiné vyvolávají předsta-
vu heroismu, velkých činůa romantic-
kých dobrodružství,další působíznač-
ně děsivě a některé až velmi děsivě. To
všechno dohromady lze sice použit,
ale vznikne opět všehochuť, po které
se hráči mohou cítit, jako když pejsek
akočičkaokusili upečený dort. Bylo by každý.
lépe, kdybys dal svému světu jistý A konečně můžešmít zcela vlastní
punc, základní směřováni. ZáWadní a neopakovatelný svět s vlastními
typy jsme si uvedli, uveďme ještě pří
klady zliteratury:
Můžešmít svět v|ídný, kedriger-
novský. V takovém světě všechno
vždy dobře dopadne, dobro bývá od-
měněno a zlo potrestáno, nikdo nikdy
neumírá a kdyŽ, tak jen na chvilku
a jako. Pokud sis Kedrigerna velmi ob-
líbil, můžešdo svého bestiáře zaPta-
covat i některé postavy či nestvůry
z něj. OdnoŽí by mohl být i svět Ze-
měplochy, ale jako Pl brzy z1istíš,že
udržovat neustále v chodu humorné
a ztřeštěné situace je nad tvé síly. Vlíd-
nostje snazší.
MůŽešmít svět tolkienovský, he-
roický. Tolkien je konec konců jedním
ze zdrojl3' inspirace Dračího doupěte.
Asibrzy zjistiš, že vyvolat v hráčíchdo-
jem, kteý vyvolává četba Tolkiena, ne-
nínikteraksnadné, přestože máš pocit,
že využíváštytéžprostředý. Tolkie-
nův svět by měl být tajemný, avšak ni-
koli nepřátelský dobro v něm často ví-
Íězi, a|e vítězství obvykle doptovází
smutek z utržených ran, které jsou ne-
zÍidkanezhojitelné. Smrt některé z po-
stav není lyloučena.
Za druhý protipól heroismu můŽe-
me povaŽovat Howardova Conana
a svět Cimmerie. Skupina odvážných
dobrodruhů zde k,:áči za svým cílem opravdu o něco velmi náročného, ně-
přes překážky v podobě nestvrir a zá- kteým věcem možná stáIe nebudeš
ludných čarodějů,avšak ze žádné rozumět - pak nezoufej apouž1j jenty
z nich nejde apriorní a bezbřehý děs _ věci, které se ti budou líbit. Tuto kapito-
jsou to prostě nestvůry a je potřeba je lu můžešvyužitpÍi kompletaci světa
-63-
PříručkaPána jeskyně
zlikvidovat dříve, než zlikvidují ony
tajemno
nás. Na strach není v boji čas a
lze snadno přenechat bezztlb,ým rnu-
drcům. V takovém světě můžeSmrť
svou kosou kdykoli sežnout kteroukoli
postavu, ale vlastně to není taková tra-
gédie.
Jako poslední si můžeme uvést svět
dark fantasy, z niž toho u nás zatím
moc nevyšlo - blíŽíse jí např. Love-
craft. V takovém světě převládla moc
temna. Často zde pracuj? jedy, postavy
mohou nejednou na1it mttvoht a zažit
otřesné scény. Vše je temné a zastřené,
nejde o to zvítěz7t, ale nějak přežít do
zítřka, jestli vůbec přijde. Vše obestírá
děsivé tajemno a nejistota a některá
z postav můženáhle zmizet, an1Ž by
její hráč či ostatní postavy věděly, co se
s ní stalo (,,Neprobudi1 ses...,,). Pozor,
na takový svět nemá nervy a žaludek
mýty, mocnými bytostmi, městy, říše-
mi i pravidly, o nichž jednou napíšeš
kníŽku, kterou ti ALIAR vydá, aty tak
navždy zbohatneš a proslavíšse...
Tvorba vlastního světa je ze všech
nejobtíŽnější,ale vzletu fantasie přiná-
šínejvětší uspokojení, snaž se proto
nejraději o to. ostatně, můžešse s hráči
dohodnout a do kteréhokoli literární-
ho světa si mohou udělat výIet jako
postavy na první či libovolné jiné
úrovni a zahtát si tam iedno dobro-
družství.Fantasii se meze nekladou.
Tvorba světa
V této kapitole se budeme zab,ýrvatvy-
tvořením světa. Už v předchozích dí
lech pravidelbylo naznačeno, jaktako-
vý svět qztvářet zároveň s dobrodruž-
stvím a postupným v1ivojem družiny.
Následující odstavce všakbudou o ně-
čem trochu jiném _ budou o tom, jak
vytvořit co nejdokonalejší a nejpropra-
covanější svět - bez ohledu na situaci
ve tvé družině.
Tato kapitola j e zárrrěrně až v těchto
pravidlech - v tomto stádiu bys již měl
mít potřebné zkušenosti, abys dokázaI
takoý svět vytvořit. Nicméně jedná se
PříručkaPána jeskyně

stávajícího, ale více se hodí pro vytvo- prostoÍ pro nelogičnosti a kteý záro- Pravidla -jedná se jednak o pravid-
ření světa nového při nové hře. veň bude v souladu s fyzikálními a pff- la, podle kteých se hraje celá hra - vy-
MůŽešpostupovat přesně podle rodními zákony. tvářejí se postavy, funguje magie, ode-
následujícího návodu, stejně jako si jej Nejlepší bude přečístsi teď celou hrávají se souboje. V tomto případě se
můžešpřečíst pouze pro inspiraci a po- kapitolu, zapsat si jednotlivé nápady, jedná o pravidla Dračíhodoupěte. Dá-
stupovat pak podle vlastního uvážení. které budeš mít, a teprve až poté se le fu máme pravidla, podle kterých
Všechno, co bude dále řečeno, má pustit do rozhodování a tvorby samot- funguje svět. V první řadě by se mělo
sloužit spíšejako nástin moŽností, ni- né. jednat o přírodní' Íyzkálnt a da|ši zá-
koliv jako přesný postuP. kony. Samozřejmě, moŽná by se daly
}eště poznamenejme, že v textu se vytvořit zákony vlastní _ ale ten, kdo
často vyskytují termíny ,,člověk,, a
Pravidla, svět, pffběh a
by se do toho pustil' by byl šíleneca asi
,'lidé.,. |istě sám poznáš, kdy se jedná roleplaying by se nenašlo mnoho lidí, které by ba-
o obecné označeníobyvatel jako tako-
Už několikrát ses mohl v příručkiích vilo v takov'ých podmínkiích hrát. Kro.
ých a kdy o příslušníglidské rasy. pro DrD dočíst,Že pravidla jsou pouze mě těchto primárních zákonů je třeba
částíhry. Můžese hrát jen okolo nich a vytvořit zákony, kteými se řídíboho-
uvoo pro ně, ale to pak není moc dobrá hra. vé a podle kteýh funguje magie; a
I v2
-'-
a PrrPrava Neoddělitelnou součástí dobré hry je své zákony můžemít i svět samotný.
také svět, příběh a roleplaýng (hraní Ale o všech těchto zákonitostech si po-
o tvorbě světů postavy). }en všechny tyto části v rov- víme dáIe.
Způsobů,jak vytvořit svět, je mnoho. nováze dokížou vyťvořit atmosÍéru, Všechny výše uvedené prvky je
Můžešvzít papir, udělat obrys konti- která ve vás zůstane ještě ďouho po potřeba promýšIet ve vzájemné sou-
nentu, říct si, že všechny rasy žijívšu- skončení hry. vislosti, není dobré vymyslet napřed
de, vyznačit státní hranice, jednotlivá Roleplaying - to je ona hra vašich příběh, a pak se jej snažit vecpat do
krá]ovství pojmenovat a nakonec za- postav, jak se do nich vájete, jak pro- úplně cizího světa, stejně tak svět je
kreslit do mapyspousýměst. Za hodi- pracujete (nejen) jejich povahové rysy, lepšívytvářet s ohledem na připravo-
nu není moc co dělat. jak je nakonec zahrajete. fako Pf nemáš vaný příběh.
Lze se také vytvořit originální svět, mnoho možností ovlivnit hraní vlast- Navíc kaŽdému hráči se líbíněco ji-
kteý bude mít tři slunce, osm měsíců, ních postav, ďe přinejmenším můžeš ného, a než začnešvytvářet svět, bylo
přitom příliv a odliv se budou střídat nutit hráče, aby používalipřímou řeč by záhodno poradit se o něm s hráči a
přesně po dvanácti hodinách, ste;.ně při jednání druŽiny s ť\^jrmi cizími po- zakomponovat do něj prvky, které se
tak den bude mít dvanáct hodin a noc stavami. Ty se zato můžešvyžítv hraní jim líbí.Vyťvářet hororoý svět nebo
také, zemětřesení budou velmi řídká - všech postav, na které dobrodruzi při propracovaný příběh pro lidi, kteří ze
ale to by byl opravdu velmi originá|rrí sých toulkách nat azí. Snaž se, aby k'až- všeho udělají frašku, má nádech mar-
svět, popírajícívětšinupřírodních a as- dá postava by|a jtná, aby každá měla nosti.
tronomických zákonů. nějalcý charakteristicý rys. Na druhou
A]e dá se ror'něž přemýšlet nad ta- stranu nic se nesmí přehánět, a pokud si Než začneme tvořit svět
koými věcmi, co to je magie a podle budou hráči myslet, ŽekaŽdý, s kým se
jakých zákonů funguje, jakou roli ve
setkají je buď šílený, nebo alespoň div- Zkus zapátrat v paměti a vzpomenout
světě mají bohové, jak vlastně svět vy- si na vše, co se ti při hře i při četbě líbilo
ný, nebude něco v pořádku.
padá _ zďa je to koule jako ten náš, a nelíbilo a poučit se z toho. Můžese
Příběh - s příběhem by se postavy
nebo jestli to je placka, nesená na hřbe- jednat o jednotlivé prvky (Zaujal tě
měly setkávat na každémkroku. Celá
tě vesmírné Želvy, jakvlastně vypadají film Statečnésrdce? ZaÍaď ďo světa ob-
hra, od prvního ďne až do rozpadu
a zda vůbec existují elfská města a po- dobu utlačovanéhonárodu Skotů. Lí
dobně.
vašídružiny by měla být jedním vel-
bila se ti magie v Harry Potterovi? Proč
kým příběhem. UvniÉ tohoto příběhu
Většina světů je stvořena tak,že au- ne, můžei zde fu ngovat na podobném
se odehrávají životnípříběhy jednotli-
tor napřed vytvoří jejich vnějšípodo- principu, anižby se nějak ýznamně
bu - královsM, hranice, města, hory vých postav, které v jednotlivých musela měnit praviďa hry), stejně jako
dnech a dobrodružstvíchprožívají se můžejednat o zákonitosti světa (ze-
lesy; teprve paksepíše historii jednotli-
královsM nakonec dalšíkrátké příběhy. .. mě jako placka na čtyřech slonech, sto-
ých a nár odli; a až
přemýšlí nad principem magie, nad Svět _ můžebýt jen naznačen, mů- jícíchna zádech obří želvy) či princip
bohy, nad sÍérami- pokud vůbec. Při- Že tvořit pozadi pro krásný příběh, hry (líbíse ti sýl ,,dám postavám větší
tom;.e potřeba postupovat naopak - můŽe být příběhem sám o sobě, svět a meč _ vymyslím silnějšínestvůru, pro-
napřed určit zákony, kteýmí se řídí objevování jeho zvláštních zákonitostí toŽe ý ostatní jsou proti tomu meči už
svět, potom vymyslet v]filoj národů a můžebýttím hlavním, oč při hře půj- příliš slabé - dám jim za odměnu větší
států, a aŽ nakonec se dopracovat de. Svět můžemít podobu středověké meč. '.,, nebo dokážeš hru řídit lépe?).
k současnému stavu. Evropy či }aponska, můŽe být světem Tyto věci a všechny své dalšínápa-
V dalšíchodstavcích se dočteš,jak profesora Tolkiena či Pratchettova má- dy je velmi dobré si sepsat často se to-
vytvořit pokud možno originální, pro- ka Mrakoplaše. Nebo můŽe jít o svět tiž stane, že v honbě za jediným prv-
pracovaný svět, kde bude jen mďý tvůi, vlastní. kem na všechno ostatní zapomeneš a

-il-
 PříručkaPána jeskyně

uvědomíš si to, ažkďyž užjsi moc dale- příklad magie. Respektive můžeš,ale ný, a|e i křehký apod.). Zák|adnít:r.
ko, abys to do svého světa začlenil. nepočítej stim,že se ti to podaří doko- principem světa můžebýt Velká matka
Ještě než začneštvořit cokoliv kon- nale zamaskovat _ svět je příliškom- _ bohyně, která vše stvořila, která je
krétního,ýkajícíhose světa, je dobré p|exní záIeŽItost, aby se tak ýznamná světem samotným _ a svět je touto bo-
zopakovat si některé ýzká|ni, astro- změna neprojevila někde jinde. hyní. Mohou jím být bohové, m,3že jim
nomické, geologické a další zákonitosti A poslední rada _ ty sice jako autor být víra v kombinaci s vůlí(pakby sta-
- začináštotiž tvořit svět, něco tak světa víšpřesně, co jak je, ale jsi také čilo si]ně věřit, a dotyčná věc by se sku.
strašně ohromného, co začínáněkde tím jediným, kdo to ví' Prostí sedláci, tečně stala). V našem světě jsou nejčas-
na úrovni atomů a molekul, prochází velcí králové, moudří mágové i posta- těií za záHadní princip považovány
pŤes živétkáně jednotlivých bytostí a vy hráčůse na všechno budou dívat ze přírodní zákony ve formě, jak je zná
končísamotným vesmírem... svého pohledu. Pro prosté sedláky dnešní věda.
bude příval dešťův Modrohoří ze za- Velmi často bývá za základní prin-
Atmosféra světa čátku požehn ánim, později prokletím, cip považován nějaký primární kon-
které jim bude ničit úrodu. Krále ten flikt, konflikt dvou mocí, nejčastěji pak
Poslední věcí před samotnou tvorbou déšťnebude za1imat, dokud nezačnou konflikt dobr a a z|a. Jakj1žbylo řečeno,
je určenítoho' jaký typ světa budeš vy- záplavy, postavy budou nadávat na vychází z něj i většina věcí v Dračím
tváÍet,1aká dobrodružství se tam mají škaredé počasí,ale jinak jim to bude doupěti. Pokud tedy nepoužiješ dobro
odehrávat. odlišný způsob hraní vy- jedno, a pro mágy to bude jasný útok a zlo, měl bys uvažovat, jak moc a v ja-
žaduje odlišný svět, respektive hra je alchymistické gildy pomoci Živ|l3' na kých směrech to ovlivní celá praviďa.
lepší,pokud je svět stylu hry už od zá- neznámého protivníka. }en pro šedou Nicméně se můžešpoohlédnout i po
kladu ''šit na míru,,. eminenci království, sicca Radena, to něčem jiném - hodně podobný je na-
o jakéatmosféře jetedyřeč? Vrať se bude útok na tajné pozice jeho ob- příklad konflikt mezi řádem a chao-
zpátky na stranu 63 a přečti si znovu chodní gildy. Proto ty musíš prostřed- sem. Pokud ti jeb|izká ýchodní filozo'
podkapitolu ,Ladění tvého světa,' Po nictvím CP ukazovat hráčům, co se ve fie, můŽešpoužit 1lng a jang - konflikt
dohodě s hráči se pak rozhodni, jaký světě děje _ ale pokaždéjim to můžeš aktivity a pasiviý pokud máš rád R. E.
svět mít chcete, a takový jej vytvoř. ukazovat jen z pohledu dotyčnécizí Howarda, můžešpoužítfyziku kontra
postavy, a je na hráčíchsamotných, filosofii, respektive sílu kontra magii
Obecné zásady tvorby aby si (ne)domýšleli, co to můžea ne- (sword & sorcery). Pro fantasyby mohl
musí znamenat. bý t zqimaý m prvkem konflikt žiý ch
Konečně můžešpomalu začíttvořit
a mrtvých, kdy by se každý člověk po
svůj svět. Nicméně v průběhu tvorby je
nutné mít stále na paměti několik zá- Zákony světa smrti automaticý změnil v nemrtr.é
ho, a po jeho zab1tiby se duše člověka
sad.
V dalšímtextu je uveden velký vý- uvolnila, našla by si nějaké novoroze.
Zákl.aďni princip ně a do něho by Se zase reinkarnova.
čet možností,jak můžesvět vypadat.
Zde najdeš přemíru moŽností, co po- la... Nebo pokud se tilíbilfilm Statečné
Mohou se však použít jen některé prv-
ky, rozhodně se jich nemůžepoužit užit jako zákJadní princip. Nicméně ra- srdce, můžešpoužítsvobodu versrrs
většina a už vůbec ne všechny. Jinak - ději použij konflikt dobra se zlem. Vy. poddanství, pokud jsi četl Imagiror,
jak už jsme podotkli _ by to vypadalo cháze1i z toho celá pravidla, a pokud pak třeba mužský a žensý elemenl
podobně, jako když pekla kočička nemáš hromady zkušenostís vytváře- Nicméně ať uŽ použiješ jaloýkolil. kon-
s pejskem dort _ byla by tam čokoláda, ním světů, pravděpodobně by se ti ne- flikt, nezapomeň tomu přizpůsobit
okurky, kosti i hruš19. A nikomu by se podařilo dotáhnout jiný základní prin- všechny zákony světa a promítnout
takový svět nelíbil. Jednotlivé prvl1y cip do zdárného konce. Nicméně ne- všude symboliku tohoto konfliktu. Na-
musí spolu souviset a na sebe navazo- chceme tě omezovat, a proto zde p[i- příklad při posledně zmiňovaném
vat, musí být kompatibilní' kompaktní kládáme rozsáhlý zdroj inspirace, jak konfliktu by puk pařilo slunce a den
a harmonické. Lepšíje rozmyslet si je by takoý záHadní princip světa mohl mužskémuelementu, měsíc anocžen-
jednotlivě, sepsat bokem, a pak je po- také vypadat... skému, a stejně jako muzům by příilu-
malu začlenit do celku, nesnaŽit se je Zá|<|adni princip je tím, čim drží šela logika, ženárrl by patřil cit a in-
tam vecpat všechny. svět pohromadě, z čeho je, co jej doká- tuice.
Při tvorbě je nutné rozčlenit, co sku- že ovládat. Casto je základem veškeré U primárnÍro konfliktu je duležE
tečně ve tvém světě je, a čemu lidé pou. magie nebo primárním konfliktem. vytvořit a zachovávat rovnol.áŽní-
ze věÍi, že tam je. Nemůžešvytvářet ZákJadnim principem světa mohou stav,protože pokud zcela převládne ie-
bohy, mluvit o nich, hrát je, ale neustá- být například pravá jména věcí. Zná-|i den prvek" celý svět je zrričen" nebď
le přitom pochybovat, jestli ve tvém někdo pravé jméno dotyčnévěci nebo dotyčný prvek přestane existol.al |ak
světě existují, nebo neexistují. Při vy- člověka, můžejej ovládat _ můžeporu- to? Pokud na celém světě lyhraie zlo'
tváření světa si můžešdovolit určitou čit kameni, aby se odvalil, ohni, aby jakse pozná, že je to zlo zlé' kdvŽ neb*
nejistotu a váhání, ale až budeš svět na vzpl'áI, a podobně. V tom případě se de nic, s čímby se mohlo pomďit? Zcr
závěr kompletovat, musíšuž v tom mít jména skládají z písmen a ta písmena se stane základním stavem, tudÍŽ Pie.
jasno, nemůžešza pár ýdnů upros- musí charaktenzovat dotyčnéjméno stane být zlé (protoŽe zlé múŽe b1t i€Í.
třed hry změnit princip fungování na- (např. R můžeznamenat tvrdý, odol- tehdy, když je něco dobre), a zlo lako

-65 -
PříručkaPána jeskyně

takové zanikne. Tím se vyřadí z provo- energií, proudící k nám škviramiz1lné a myšIenky, a skrze tento program je
zu ce|ý hnací motor, kteý svět a živé dimenze, kde je vzduchem, který tam- realizujeme. Stejně tak skrze sféry ly-
bytosti žene někam dál - svět samotný ní magické bytosti dýchají. S tím však tváří svět jeho Stvořitel. Sféry pak
sice přetrvá, a|e zce|a zanikne jeho po- také souvisí to, že se vyskytuje pouze samy o sobě nemajívědomí jako tako-
doba, jakou postavy znaji. Svět _ a ži- na určiých místech. vé, jsou jen nástrojem,1ehož zákJadní
vot - pozbudou smyslu. Magie můžebýt přirozenou schop- funkce se hackeři _ theurgové _ naučili
Svět však nemusí mít jediný princip ností lidského mozku, kterou mohou používat. Zda o tom stvořitel(é) ví a
(Velká matka) ani nemusíbýt dualistic- vyuŽívat všichni" kteří to umějí (kteří jakýktomu mají (nebobudou mít) po-
ký (dobro kontra zlo), těch konfliktů tu mají potřebný výcvik). To ml3žebýt za- stoj, zá|ežíjen na tobě.
můžebýt více, například čtyři. Dob- Ioženo například na víře a vůIt; ilttzich, Podle jiné teorie mohou astrá|nisfé-
rým příkladem mohou být živ|y _ sugesci a autosugesci; nebo třeba na ry být světem duší,které do nich po
oheň, země, voda, vzduch. oheň je prosých rituálech. Tyto možnosti však smrti odcházejí a postupně s nimi splý-
opakem vody a má neutrální vztah se nevycházeji ze zmiňovaného energe- vaji. Zpravid|a přinášejí duším harmo-
zemi a vzduchem, vzduch je opakem tického h]ediska, a tak je nebudeme nii a blaženost, jakou za světského ži-
země a má neutrální vztah s ohněm a dá|e rozebirat, sloužíspíšpro tvou in- vota nepoznaly, a proto se jim zpět do
vodou atd. Společně tvoří základní sta- spiraci při tvoření různých fám, které tělesné schránlg nechce. Je nl.oŽné, že
vební látku všech materiálů a organis- mezi rádobyučenými kouzelníky mo- se ve tvém světě duše znol.u reinkar-
mů, u živých bytostí přemíra jednoho hou ve tvém světě kolovat. nují, takŽe astrální sféry po určitédobě
nebo nedostatek druhého vyvolávají posflají duše zpětna svět. To sejim po-
nemoci, v menšímíře pak povahové Astrální sféry chopitelně nelíbí_ a proto se ztozeni
odchylky od normálu (cholerik, me- nové lidské bytosti zpravidla neobejde
lancholik' ...)Každý z živlůbude s}'m- Máloco je v Dračímdoupěti tak nejas- bez křiku a pláče.
bolizovat nějakou fyzickou vlastnost ného a neprozkoumaného jako astrál- Pokud trváš na tom, že svět vznikl
(oheň sílu, země odolnost, voda inteli- ní sféry. Mají ohromnou škílumožnos- sám od sebe stejným způsobem, jak se
genci a vzduch obratnost), nějaký po- ti a vYůiti - přebýají v nich démoni, to učímeve škole o našem světě' budeš
vahoý typ. Z toho |ze vyv odít, že na- dodávající věcem a zbraním vítané muset vymyslet i to, jak do této školní
tozeniv daném znamení můžeovliv- vlastnosti; jsou jakýmisi paměťovými teorie začlenit vznik a funkci sfér.
ňovat fyzické i psychické atributy pos- buňkami celého světa, které vědí, co
tavy _ ale to už zá|eži jen na domluvě bylo, je a bude; mají moc nad žiými
bytostmi _ nad jejich pamětí, myšlen-
Osud
tebe a hráčů.
ZkÍátka zákJadni princip je tím, co kami i sny; dokáŽou přenášet živéby- osud můžebýt chápán mnoha způso-
držísvět pohromadě, cojej žene vpřed tosti mezi paralelními svěý nebo snad by. Podle jednoho to je předurčení, jak
a co se promítá do všech jeho oblastí, a dokonce i tyto paralelní svěývytvářet. člověk skutečně dopadne, proti němuž
ty bys to měl komplexně propracovat. Mimo to lze s pomocí astráIních sfér nemá smyslbojovat; podle dalšíhoje to
Můžešzákladní princip světa vyne. vyvářet věci nové nebo jejich kopie, ži- závět,ke kterému všechno spěje _ ale
chat, ale pak musíš najít pro mága na vočichy i bytosti schopné vlastního který se dá houževnatostí změnit;
šestnácté a vyššíúrovni odpovídající myšlení. v dalšíverzi to jsou vlastnosti či událos-
náhradu. }akou úlohu mají hrát ve světě, čím ti člověku přisouzené sudičkami, které
Na závěr je třeba poznamenat, že vlastně jsou a jakvznikly? Jsouto něja- mít bude, ať chce nebo ne. V některých
postavy vidí tento konflikt jednostran- ké živébytosti, všechno si pamatující a hrách je osudemnazývánPJ, ale to pří-
ně _ vždycky si budou myslet, že pr áv ě majícívládu nad světy, nebo jsou ja- hš zavání zneužitim moci, kterou P}
stojí na té správné straně, ať jí bude kousi přirozenou pamětí a vládnoucí můžemít. Ať tak nebo onak, je jím něco
kterákoliv. vrstvou celého světa, která vzrikla zá- postavené mimo bohy a možná i mimo
roveň se světem a která je jeho nedíl- sÍéry,jehož zákony fungováni 1e zá-
nou součástí?Existují v nějakém pros- hodno upřesnit.
Magie toru kolem světa (ať uŽ na nebesích
U magie tě nečeká nic menšího,nežvy- nebo pod zemí)' jsou jin1ýrn prostorem Ostatní zákony světa
myslet princip, na kterém funguje - samy o sobě, nebojsou pevnou součás-
coŽ však nemusí být tak těžké,jak se tí světa samotného? odpovědět na ostatní zákony světa jsou nutné ze-
můŽe na první pohled zdát, Dů|ežité tyto otázky je na tobě... jména kvůli rovnováze a vytvoíiš je, až
je, aby tento princip byl kompatibilní Vzhledem k tomu, že svět mohl budeš svět kompletovat a vyvažovat.
s pravidly DrD, což znamená' že magie vzniknout sám (tak, jak nám praví as- Dočtešse o nichdáIe, ažpÍ1jde vhodný
musí mít nějaký energetický charakter tronomové) nebo mohl být vytvořen
- musí být energií, kterou lze zaosúe- bohy' různou cestou musely vznik-
ním vůle nabrat a potom ji dávkovat do nout i sféry. Pokud byl svět stvořen na- Duchovní podoba světa
sesílaných kouzel. příklad nějakým bohem, mohou být
Magie dost často souvisí se zák]ad- sféry jeho nástrojem, kteý k tvorbě
ním principem světa, jak jsme si již ří- používal.Nejlépe by se daly přirovnat
Formy bohů
kali. MůŽe být darem bohů, kteří ji při- k počítačovému programu/ skrz kteý Systém bohů ve tvém světě můŽe mít
dělují svým příznivcům. Můžebýt myněco vytváŤíme' My máme nápady mnoho podob . Můžezde býtbůh jedi-

-66-

ný. Pravděpodobně stvoři] celý svět,
vládne téměř neomezenou mocí. MoŽ-
ná v minulosti zlikvidoval všechna os-
tatní náboŽenství, nebo svět sám stvo-
řil. Takové náb oženstvibý,v ádost často
direktivní, přikazuje lidem, co děIat
mají a co dělat nesmí. Občas mívá něja-
ký protipól, a zatimco on buduje, jeho
protějšekmu to kazí, nebo se snažícelé
dílo zničit' Tento protějšek často b1filá
ňa nižšíúrovni, než je on sám.
Dalším ýpem je hierarchické uspo-
Íádání bohů v jednom provázaném
celku, v takovém případě mluvíme
o panteonu bohů. Každý bůh má urči-
tou roli v této struktuře a stará se o urči-
tou věc. Thkovibohov é žiji jako v jedné
velké rodině, jsou zďe drobné sváry
i silnější náklonnosti, shody i neshody.
Jen velmi zřídka bojují proti jednomu
z nich (jak je aŽ příliščasto vidětve fan-
tasy), spíše žijív harmonické souhře'
Své spory většinou neřeší přímo, ale
skrze své oblíbence - hrdiny. Většinou
dříve bojovali proti nějakému společ-
nému nepříteli. Ve svém středu mají
svého vládce, což je po všech strán-
kách uznávaný bůh, který je často je-
jich otcem. Takovým typickým panteo-
nem je řecká mýologie: Zeus vládne
nebesům, za manželku pojal svou se-
stru - Héru, Poseidonovi dal vládu nad
pomořským světem, Hádoví vládu
nad podzemím a říšímrtvých. Společ-
ně pakvládnou zemi. S pár dalšími je.
dinci tvoří užšíkruh velmi mocných
bohů, sem patří třeba bůh válý Arés,
kovář Héfaistos, nebo bohyně moud-
rosti Athéna. Jsou tu však i dalšíboho-
vé - většinou děti těchto starších bohů,
kteří mají trošku méně významné role
- Afrodíté,bohyně lásky, Pan, ochrán-
ce pasýřů a jejich stád, Hermes - posel
bohů apod.
MůŽeŠmit téŽ několik panteonů
odlišných bohů z rizný ch náboŽenství
u různých národů. A jednotlivé pante.
ony mezi sebou mohou bojovat. Ale
má to své nešvary _ dlouho trvá, než se
s nimi hráči seznámi a zapamatují si je.
Lepšíje mít jeden dobře promyšlený
panteon - jinak by bohové buď byli
stejní, jen by měli jiná jména, nebo by
se navzájem hráčůmpletli.
U polyteismu nemusí být náboŽen-
ství přímo hierarchické a provázané,
v různých regionech mohou přiRádat
jednotlivým bohům různou důIeŽi-
tost. Pakby se dalo říci, že moc bohů se
vážek určitým izemim, na nichž bo-
hové soupeří o svůj vliv.
Vznik bohů
}akvlastně bohové vznikli? Pokud máš
ve světě monoteismus : jediného bo-
ha, existova| vžďycky a existovat
vŽdyckybude. Toonstvořilvše ostatní.
Pokud máš panteon bohů, obvykle
jejich hierarchickému uspořádání ně-
co předcházelo. Většinou nejsou pří-
mými stvořiteli celého světa (ačkoliv se
na tom často nepřímo podílí).
Například v řecké mytologii byl na-
před všude Chaos. Z něj povstala Gaia,
matka země, která dalaživotvšemu os.
tatnímu. Stvořila i Úrana, nebesa, kteý
zesílil, vzal si Gaiu za Ženu a spolu měli
spoustu dětí _ Titány. Úranos je svrhl
do nitra země, a nedovolil jim vychá-
zet na světlo. Lstí jej přemohl jeden
z T7tánů, Kronos, který si pak vza| za
manželku Rheu. Kronos se sámbál svr-
žení,a tak všechny své děti ihned po
narození pojídal. Rhea, zděšena tímto
osudem svých dětí, potají porodila Dia
a ukryla jej v jeskyni na ostrově Kréta.
KdyžZeus dospěl, vrátil se, osvobodil
své bratry a spolu pak bojovali proti
Kronovi, kteý si na pomoc přizval své
bratry Titány. A ty nakonec bohové po-
razih... Potom si rozdělili vládu nad
nebem, mořem, podsvětím a zemi, a
vzájemnými svazky ďa|ivzniknout os-
tatním bohům. Bohy nenechávali
chladn]í'rni ani lidské ženy a muži - a
tak vznikali polobohové a bájní hrdi-
nové'
Dalším způsobem, jak mohou bo-
hové vzniknout, je lidská víra (viz opět
podkapitola ,Zákony světa,). Když
mnoho lidí začne v něco věřit, to něco
začne existovat. Toto je velmirczšiÍený
pohled na bohy zejména ve fantasy zá-
padních autorů. Nabízíto mnoho
moŽností _ vznikneJi kult nějakého
boha, tento bůh začne skutečně existo-
vat. Čímvíce lidí v dotyčnéhoboha
věří, tím víc je tento bůh silrrější, takže
pokud nějaká menšískupinka kněŽí
spáchá atentát na krále a převezme
moc v kráIovství, můžese pokusit ob-
rátitvšechnylidina svou víru, čímžoni
sami značně zesilí - dotyčný bůh bude
mít takovou moc, že své nejvěrnější
příznivce pak bude odměňovat, např.
lepšímischopnostmi či vlastnostmi.
Dá]Le zde máme řadu možností se za.
pomenutými a polozapomenutými
-67 -
PříručkaPána jeskyně
bohy, kteří uŽ mají jen malou sílu, ale
čekajív ruinách bývalých chrámů a
svatyní, kam se družinky tak rády ne-
opatrně vypravují.
Vzhled bohů
Dost často vypadajíbohové stejně jako
jejich uctívači nebo to, s čímpřichiázejí
často do kontaktu. Otázkou je, zda
když lidé mají lidské bohy, mají trpaslí-
ci trpasličía elfové elfské. Rasismus by
neměl být ve fantasy příliš rozšířen, a
pokud ano, tak většinou jenom na oko
(skřeti jsou výjimkou). Jednoduše ře-
čeno, bohové většinou mívajíhuma-
noidní podobu.
Dále mohou mít podobu polozviŤe-
cí - z části člověk, z částízviÍe. A nejed-
ná se pouze např. o ptačíhlavy, ale
můžemít kaŽdou část těla z jiného zví-
Íete, zďůtazřtuje tak atributy těchto
zvíÍat,kterésám přejímá (pokud bude
mít orlí hlavu, lví pracý a tělo medvě-
da, bude mit téŽ or7i zrak, lví sflu a
medvědí odolnost). Nutno podot-
knout, že takovéto bohy mívají zejmé-
na primitivnějšinárody, žíjicív těsném
sepětí s přírodou-různídivoši, prales-
ní kmeny, barbaři...
Bohové téžmohou mít dosti ab-
Straktní a čIověku nepochopitelný
tvat, nebo také nemusí mít vzh]ed žád-
ný. Není to podmínkou.
Bohové mohou být různě známi a
mohou mít různépostavení _ velké a i
mďé, lokální. Takže bohem v určitém
smyslu slova můžebýt i tisícileý dub,
aktivní vulkán, zv|áštni hora... o tom
se rozepíšemedále.
Projevy bohů
Dříve či později, nicméně ještě před-
tím, než začnete hrát, musíšstanovit
pevnou roli bohů - jak ve světě, tak
v příběhu - a té se držet. Stanovit, jestli
do děje vůbec mohou zasahovat a ja-
kou formou. Zda mohou napovídat
svým oblíbencůmprostřednictvím
snů, zda mají nějakou moc nad náho-
dou, nebo zda mohou přímo zasaho-
vat do dění. Po pravdě řečeno, měliby
zasahovat naprosto minimá|ně, žádná
záďnrana postav na poslední chvíli
kdyžužhráči ani Pf nevědí, co udělat,
aby postavy nemusely zemřít.
Každý žánrmá určitépřirozené ne-
psané zákony (,,když v opeře vraždi,
nikdo se nediv i, že píitom zpiv á" ), tak-
PříručkaPána jeskyně
že pokud ve fantasy mluvím e obozíclr.,
musí ti bohové existovat doopravdy.
To mimo jiné znamená, že jejich exis-
tence musejí být nějak vidět, bohové
musí nějak zasahovat do chodu světa -
ale pokud možno by tak měli činit
pouze v minulosti. Bohové by měli zů-
Stat pro hráče neznámými nevyzpyta-
telnými mocnostmi, o jejichž existenci
neexistuje žádný příra:rý důkaz _ ale
stejně tak neexistuje žádný důkaz pro-
ti ní. Musí zůstat mocnou silou v poza.
dí všech věcí, ale ne jejich přímými hy.
bateli.
Ale než se začnešzabýntat jejich
projevy, je tu ještě jedna obecnější věc,
kterou musíšnapřed vyřešit.
Bohové a lidé
Co je potřeba u bohů promyslet nejvíc,
je pravděpodobně jejich vztah klidem.
Mohou existovat zcela nezávisle na
sobě, a stejně nezávisle na sobě mohli
i vzniknout. Mohou mít neutrální
vztah, nebo;.ejich společný pobyt mů-
že oběma stranám něco přinášet.Ztov-
na tak třeba jedni mohou od druhých
něco získávat, přičemžtěm druhým
Polze škodí,ovšem ti druzí jsou
schopni pouze omezeného odporu.
Žaana tato varianta není zrovna ob-
vyKá, a pokud některou z nich použi-
ješ' je potřeba ji propracovat do detai-
lu.
DalšímoŽnostíje to, žebohovéjsou
vůčilidem zrůzných důvodův domi-
nantní poloze. Tak například mohou Ii-
dem něco poskytovat, aÍ už je to mag-
energie, ovlivnění náhody, dobrá úro-
da či vyloženě nějaký přímý dar.
Nebo mohou mít tito bohové moc a
lidé je uctívajíparadoxně proto, že se
jich bojí. Často jim pak přináší oběti, a
to i lidské, aby jimbohové neuškodili.
Bohové mohou lidi třebas zacltra-
ňovat před nějakými zákonitostmi
světa, jako je například smrt. Když
bude dotyčný bůh uctíván, budou mu
přinášeny oběti nebo se člověk bude
určiým způsobem chovat, smrtí pak
život člověka neskončí,ale bude vzat
například do ráje anebo na věčnou
hostinu, aby pak S ostatními zas|ouží-
lými válečnílg na konci světa vyrazil
do posledníbitvy...
Člověk také můžebýt pro bohy
hračkou na ukrácení dlouhé chvíle,
hrou podobnou třebas šachům,a dob-
rodruzi mohou být pouze rtlzně vý-
znamné figurky na šachovnici světa.
Nejvíce aýpic\ý vztah by mohl být
takový, že bohové jsou vůčilidem
v submisivní poloze, ačkoliv lidi zdár-
ně utvrzují o opaku' Pokud by byla zá-
kladním principem světa víra a vůle,
nebylo by to nic problematického _ čím
více lidí, tím je bůh silnější - ovšem ti
lidé jsou ovládáni veleknězem, nikoliv
bohem samotným.
Mýtické bytosti
Bohové zdaleka nemusí být jedinými
psychickými entitami ve tvém světě.
Dalšímimohou být ,,duchové,, rtu-
ných významných lokalit _ ať už se jed-
ná o duchy jezer, Íek a potoků, hor
nebo stromů. V některých případech
(nebo téžve všech, chcešJi), mohou
nahrazovat,,normální,, bohy.
obvykle se vážou k určilim lokali-
tám, případně celým krajům' nebo ke
stavům počasí.Nejlepší je nechat se in-
spirovat nějakou mytologií nebo tře-
bas i méně známými českými pověs-
tmi - o žinkách, tančícíchna lesních
paloucích nebo o temném j e zďci, jezdí-
cím za bouře krajem na černémkoni...
Výskyt těchto bytostí můŽe býtvázán
jak na konkrétnímísto či počasí,tak na
časovéobdobí. Stejně jako je magická
půlnoc' můžebýt magické i poledne
nebo východ a zápaď slunce.
Bytosti, vázajici se ke konkrétním
oblastem mohly vzniknou tal9 že exis.
tovaly dostatečně dlouho, aby si uvě-
domily existenci sama sebe _ což je
první krok k získání vědomí. U Osa-
mělé hory by to samozřejmě trvalo
déle než u Tisíciletého dubu.
Tyto bytosti však mohlybýt i stvoře-
ny nějakou vyššíinstancí (bohem)'
ovšem ona instance by k tomu měla
mít nějaký rozumný důvod a bude nad
nimi mít alespoň částečnouvládu.
Nakonec je potřeba promyslet in-
terakci lidí s těmito bytostmi _ zda je
vůbec moŽné navázat kontakt, jak by
asi měl probíhat a zda můžemítnějaké
(alespoň jednostranně) prospěšné vý-
sledky (získání informací, kuIturní zá-
žitek...)
Duchovní bytosti
Dračíhodoupěte
Démoni, jak známo, se vyskytují ve
sférách. Ale nebylo by od věci promys-
-68-
let, co jsou tito démonivlastně zač' Jest-
lijsou pouze nástroji, dodávajícími vě.
cem atraktir,.ní vlastnosti a nic víc, nebo
jestli jsou bytostmi s vlastním vědo-
mím a svědomím, které si dělají, co je
jim libo. A jak vlastně vznikají _ před-
tírn mohlibýt mocnými mágy či theur.
gy, jejichž duše se ve sféře proměnily
na démony, nebo mohoubýtbytostmi
pocházejici z jiné dimenze...
Podobné je třeba promyslet Dáb|y,
neviděné, a další specifické bytosti svě-
tů Dračíhodoupěte. Informace najdeš
na odpovídajícíchmístech v pravid-
lech. Většinou jsou dostatečně ucele-
né, takŽe by neměl být problém zařadit
je do tvého světa. Zkus však také po-
uvažovat, zda a jakby šla jejich pozice
ve tvém světě obohatit, stejně jako
jsme to proveďi například se sférami
nebo s bohy. Nezapomeň však pro-
myslet jejich návaznost na ostatní prv-
ky svého světa - na primární konflikt,
bohy' sféry. '.
Fyzická podoba světa
Fyzická podoba světa v určitémiÍe zá-
visí na základním principu. Pokud je
svět složen ze čtyÍživlů,bude jeho
mapa lypadat trochu jinak, než bu-
de-li založen na konfliktu aktiviý a pa.
sivity. To je nutné mít při vytváření na
mysli.
Vznik světa
Pokud se zajímáš o mytologie různých
národů, určitě víš'že způsobů,jak
můževzniknout svět, jsou spousý. Po.
čínajevelmi primitivním a pro nás jen
těžko představitelným způsobem
(napŤ. z těIa obra ohromné velikosti),
přes ,,klasické,, způ'soby, jako třeba
u Řeků, Keltu nebo Vikingů, po neino-
vějšífyzikální teorie.
ostatně, svět vůbec vzniknout ne-
musel. Mohl vžďyc|<y být a vžďyc|s1
i bude. Nicméně propracovat jeho
vznik a zánik je daleko lepší,už jen
pÍoto, že zánik světa j ako takový může
být velmi silnou zápletkou příběhu
vašídruŽiny a tím, oč v celé hře vlastně
půjde.
Svět mohl být stvořen bohem či
bohy, pro radost nebo tŤebazkonkrét-
nějšího důvodu, mohl však vzniknout
nezávisle na nich, popřípadě mohli za-
čítvznikat současně, a bohové, kteří se
 PříručkaPána jeskyně

vyvíjeli rychleji, pak vývoj světa lehce všechno, co je vzdálenější než deset míry to souvisí s plochou, kterou bu-
ovlivňovali. mil. dou civilizované národy obývat' ob-
U deskového světa také musíš pro- lasti vzdálené statisíce mil od civilZo-
Podoba světa myslet vznik a zákony pohybu nebe- vaných krajů není nutné mapovat.
ských těles _ slunce, měsíce a hvězd. Všimni si, jakbyla v historii tato plocha
Se vznikem světa téžsouvisí jeho po- Střídání dne a noci, stejnějako ročních velká - vlastně tvořila velmi malé pro-
doba. období, není samozřejmostí _ tyto zá- cento z celkové plochy světa.
Můžebýt kulatou planetou, obíha- konitosti musíšpromyslet také. Nic. Je poněkud nepravděpodobné, aby
jícíkolem slunce. To lze obohatit o více méně to nemusí být tak těŽké, jak se na postavy cestovaly z jednoho kontinen-
měsíců, jenomže. . . náš Měsíc je docela první pohled zdá. Například stvořitel tu na druhý, s tehdejšími cestovními
vfiimkou' Venuše ani Merkur žádný vypouštív létě poloboha teplého větru prostředky by to při zemské velikosti
nemají, Mars má dva, ale podstatně a v zimě jeho chladnějšího bratra. Ten- kontinentů netrvalo roky, ale desítky
menší.Aby mohlobýt víc měsíců,mu- to systém ti můŽe dávat mnoho zají. let. Uvědom si, že Evropa je druhýnej-
sela by být planeta o dost většía záto- mavých možností, můžeštřeba vytvo- menšíkontinent' Pokud by se pohybo-
veň vzdálenější od Slunce - něco jako řit zemi, kde je věčná tma, protože je to valy po něčem takvelkém, jako je Asie
Jupiter či Saturn. A pakbude mít větší moc daleko od krajů, nad kter.ými svítí nebo Amerika (severní i jižní),asi by
gravitaci, hustšía neprůhlednou atmo- slunce. Že kontinent za lidský život neprošly. Pro-
1e to ideální místo pro krá-
sféru, což se náležitě podepíše na ži- lovství skřetů a nemrtvých, není třeba to ty kontinený které pro hru nevy-
vých bytostech... takže je vřele dopo- připomínat. užiješ,stačípouze načrtnout _ vědět,
ručeno to s měsíci nepřehánět' Stejně kde jsou nejýznamnější hory a řelg'
tak je docela nesmyslné, aby planeta kde jsou přibliŽně jaká podnebná pás-
obíhala kolem dvou sluncí _ dfty pří
Stáří světa ma - a to by mělo stačit.
rodním ziákonům by to prostě nešlo. Kontinent, na kterém se vše bude
Mimochodem, všimni si, že taková- Stáří světa není zas tak zanedbatelné,
odehrávat, musíš mít zpračován pod-
jak se na první pohled můžezdát.Zá-
to podoba se nevylučuje se stvořením statně podrobněji, ale ani tak nemusíš
(nikoliv samovolným vznikem) tako- visí na něm totiž ýška a ostrost ho' zakreslovat úplně všechno. Zato dost
vého světa - bohové ji mohli stvořit hloubka a délka údolí,rozsah zelené- podrobně musíšmít propracovaný
právě takto... Při vytváření takového ho porostu. Pokud byl svět stvořen, kraj, ve kterém se bude odehrávat vět-
kráIov-
světa nezapomeň dodržovat podneb- závisí na tom i stáří nejstarších šina dobrodružství. Mělo být jít (velice
ná pásma, podle sklonu zemské osy ství. Dostáváme se tak i k déIce histo- přibližně) o tři království. Jak má být
budou různě velké výkyvy v teplotách rie, která s tím okrajově souvisí. tento kraj velký? Na tom je nejlepší do-
mezi ročnímiobdobími... Zkrátka Žít ve světě, o kterém vim, že by| hodnout se s hráči. V podstatě stačípo-
všechno bude vypadat jako v našem stvořen teprve před nějakými čtyřmi ložit jeden dotaz: ,,Kolik dní (týdnů,
světě, a zde ti nejvíce pomohou učeb- sý lety a že pŤed třemi sý lety vznikli měsíců)má trvat, než na koni přejede-
nice zeměpisu. lidé, má něco do sebe. ovšem pozor na
te kraj, ve kterém se budete po většinu
_
Svět můžebýttéžplackou, kterou dlouhověké rasy určitě se zde bude času pohybovat, z jednoho konce na
nesou určitá zvíÍata.Zeměplocha je vyskytovat spousta jedinců, kteří si bu- druhý?,, Pak si podle členitosti a vyspě.
nesená čýřmi slony, kteří stojí na kru- dou pamatovat první roky po vzniku
losti kraje (poměr cest, lesů a hor v tra-
nýři velké že|vy, atchaické pověsti svých ras, což však nemusí být nevý- se) vypočítejprůměrnou obtížnost te-
mluví o desce položené na hřbetech hoda. rénu a přes tabulky z PPP zjisti' jak to
velryb, plavících se po nekonečném Starý svět má také své nemalé vý- má být daleko na míe. lhk dostaneš
moři. ' . Stejně tak ovšem můžebýt svět hody - je zde spousta času pro éry ji- velikost územi, které musíš pÍopraco-
části zviÍete samotného _ například ných, temnějších ras, jejic|lž města a vat pořádně. Ptát se přímo na vzdáIe-
můžebýhřbetem obřího draka čikru- podivné chrámy |ze na|ézt v tropic- nost nemá většinou cenu, protoŽe na
nýrřem již několikrát zmiňované že|vy. kých pralesech, stará království jsou tohle většina hráčůnemá příliš dobý
Deska se téžmůženacházetna jakémsi opravdu stará a střežíohromujicí ta- odhad (ale moŽná jsou tví hÍáčiwýjim-
útesu, který čníz,.. čehokoliv budeš jemství, Trpasličíříšepamatuje spous- kou). Mimochodem, uvědom si, Že
chtit,Z ohně, z lávy, z nekonečna... tu dlouholeých vládců... vzdálenost tisíc mil není ve srovnání
U takovéto desl1y si dávej pozor na s velikostí našírepubliky zas tak velká.
určitézákonitosti - tím, že nebude Velikost zPÍ acov ávané části
Země kulatá, nebudou se vzdáIené světa Zptacování mapy
kraje skr'.ivat zaobzorem, az dostateč-
ně vysoké hory by mělo být vidět Zpracování mapy by mělo být co nej- Pokud se nepovaŽuješ za dostatečně
opravdu téměř kamkoliv... Pokud jsou podrobnější. Jenomže propracovat do zkušeného v tomto směru, pročti si
tam dvě pevniny, odděIené mořem, detailu celý svět by lyžáďalo opravdu znovu texty o kreslení map v PPP Celá
budou také obě na sebe vidětbez ohle- mnoho a mnoho času a energie. Stačí tato kapitola předpokládá, že s kresle-
du na vzdálenost mezi nimi. Pokud by tedy zpracovat celý světpouze do urči- ním map i s vytvářením světů již máš
toto všechno mělo znamenat problém, té (dostatečné)hloublg, a do detai]u nějaké zkušenosti.
můžešjej vyřešit třeba prostřednic- propracovat pouze tu oblast, ve které Většina narychlo dělaných map pů.
tvím slabé mlhy, která zabraňuje vidět se bude odehrávat příběh. Do značné sobí dost schematicky. }e tam jen něko-

-69 -
PříručkaPána jeskyně

lik prvků a jasně znlctr. |ze odvodit, způsobem _ viz dá|e) a dalšíchméně Nyní očíslujsměry, kteými ukazuji
proč je tam autor dal.' Tak například oblyklých ýpů terénu (bažiny, pouš- hrany hexů. Například sever bude mít
ová|ný ostrov (Iepšítvar autora prostě tě, Iávová pole, savany, tundry'...). Po jedničku' severovýchod dvojku, jiho-
nenapadl), s hvozdem na severu ostro- sečtení všech typů musíšmít dohro- východ trojku, jih čýřku... Hoď k6 a
va (protože měl v družince druida) a mady 100 %. Pro typy, majícíťvořit dalšíznačku pro horu udělej tím smě-
horami vedoucími od severu na jih rozsáhlejší oblasti, je vhodný rozsah rem, kterým ukazuje číslo(pokud pad-
uprostřed ostrova (které měIy oddělo- 10-20 %; pokud by nějaká oblast měla la například čtyřka, dalšíhora bude na
vat dvě tamní znepřátelená království) být silně dominantní, m:ůžezabírat až jih odprůsečíku).Pakhoď znovu a dal-
a s pouštína jihu (na hranici s mořem! - 40 % povrchu, ale ne víc _ krajina by šíznačku pro horu udělej dalším smě-
autorovi se zdá|o, že tarr. toho má pak mohla být příliš jednotvárná. rem... Stanov si pro tato vytváření
málo) rozhodně není dobrou mapou U těchto oblastí je potřeba řídit se také vlastní pravidla, buď jedno pohoří
(taková mapa opravdu existuje). Nej. tím, jak maji pŤevažovat jednotlivé omez počtem políček" která můžezabi-
lepší je, když se mapa udělá nějakým rasy _ pokud má být obydlena ponejví- rat, nebo počtem hodů, nebo přestaň
náhodným způsobem a teprve až po- ce elfy, měly by v ní převažovat lesy, třeba tehdy' když tě hody třikrát zave-
tom se začíná vymýšlet, kde bgde žít u lidí by to byly pláně, u trpaslftů hory. dou na políčko,kďe již hory jsou. Po-
jaká rasa. Nicméně _ rasy si nechme na Ty typy krajiny, kteých má být mini- tom hodem urči dalšíprůsečík,kde
později. mum (jako třeba bažiny), by měly mít začnou nové hory. Takto pokračuj, do-
Ten náhodný způsob nesmíbýt ná- rozsah 1'_5 % . Spočitej si, kolik máš na kud nevyčerpášpočet hexů, kteý sis
hodný stoprocentně, musí se přihléd- papíře hexů a počet vyděl stem. Toto pro daný typ terénu (v tomto případě
nout ke geografickým a geologickým číslopak vynásob počtem procent pro pro hory) vyhradil. Pak přejdi na další
zákonitostem. NeŽ začneštvořit, není každý typterénu, kteý chceš na mapě typ terénu (například k vodám) a urči
na škodu prohlédnout si několik ze- mít. Tak dostaneš počet hexů, kteý nový průsečft.A tak dále... Pokud se
měpisných map, určitě při tom přijdeš baďekaŽdý z typů terénu na hexovém budou chtít nějaké dva ýpy terénu
na pár nápadů. papíře skutečně zabirat. KdyŽ si jed- překr1ivat (např. vody a hory), nechej
o zvolení měřítka asi nemá cenu notlivé položky typů terénu v hexech tam jen původní typ, a házej dál na
mluvit. O velikosti, kterou budeme sečteš, měl bys dostat opět celkový po- nový smě1, rozmístěnípakbude členi-
zptacovávat, jsme mluvilivýše. U map čet hexů. Pokud procenta (a počet tější.
planet (což platí, pokud máš svět kula- hexů) měníš, lze zde snadno udělat Lehce zakreslené značky terénů
tý) musí být mapa chtě nechtě zkresle- chybu, takŽe si to průběŽně kontroluj. teď překresli na normální mapu. odliš
ná kvůli kulatosti' coŽ se projeví buď Až s tímto budeš hotov, měl bys mít je buď barvami, nebo je nějak zakresli
na vzdálenostech nebo na úhlech. Po- procentuální roz|oženi jednotlivých - tvar pobřeží, jezera, hory. Výškové
kud si nejsi jist, co přesně minulá věta typů terénu, které chceš použít,apoč- rc zďi|y m:ůžešznázor nit v tstevnicemi.
znamená, zkus se na mapě Amerilíy ty hexů, které budou skutečně zabirat. Můžešzkusit zakreslit i lesy' ale při
podívat na Island, ležícípři okraji Nyní sina své mapě očíslujjednotli- kreslení mapy je lepšíji průběžněsca-
maPy... vé řady a sloupce hexů. Pomocí kostek novat nebo okopírovávat, abys měl ně-
Dále by ses měl rozhodnout, v ja- určíšprůsečftymezi nimi. Z nich bu- jakou zálohu, kdyby se ti něco nepo-
kém podnebném pásmu se bude zpra- dou do různých směrů lyrůstat hory a vedlo, nebo ji kresli přes několik kopi
covávané územi nacházet, popřípadě roz|évatsejezera. }akpřesně na to? Pro ráků.
jak se ty pásy střídají, pokud je izemí určeníčíslařádku a sloupce nejspíšvy- Na závěr takto vytvořenou mapu
dostatečně velké. Pak se rozhodni, jest- užiješhodu k%. kn je výhodný jestli- dolaď. |ak mraky připlouvají nasáklé
li sebudejednato ostrov Pobřeží, nebo že se počet řádků a sloupců blížíke 100. vodou od moře, zastaví se o hory a vy-
o kus vnitrozemí. Pokud nemáš po- Padneli ti čísloneexistujícího řádku pustí všechnu vodu tam. Thkže z hor
třebné znalosti o lodích a mořeplavbě, nebo sloupce, hod pro něj opakuj. musí vést několik pramenů, které se
nejlepší by zřejmě bylo to vnitrozemí, V případě jiného rozsahu číselsloupců většinou slejí do jednoho. Toto území
popřípadě pobÍeží- s tím, Že pobřeží a řádků jistě najdeš jinou vhodnou bude bohaté na vegetaci, pravděpo-
bude leŽet na okraji mapy a posta\y se kombinaci kostek, tak abys nemusel dobně zde porostou husté lesy. Řeka
kněmu jen takhned nedostanou. DáIe příliš mnoho hodů opakovat. Napří- pakpokračuje směrem do nížin,kmo-
si urči, co bude tvořit hranicizptacová- klad při počtu 25 můžešza desítky há- ři. Podívej se do map, jaký tvar mohou
vané plochy. Ideálníje právě to pobře- zetk6, přičemžpadne-li 1 nebo 2, po- mít toky řek, a zkus něco podobného
ží,hoty,bažínya dalšítěžko prostup- važuj to za 0,3 a 4 za 1', a 5 a 6 za 2. Za zakreslit. Pokud je řeka uzavřenámezi
né oblasti. Papír vřele doporučujeme jednotky házej obvyklým způsobem horami, vytvoři zde 1ezero, pokud jsou
pouŽít hexový. k10. PadneJi ti tímto způsobem 00 ne- kolem tohoto jezera roviny a potoků
Nyní ti předloŽíme jeden způsob, bo26 až29,hoď opakuj. sem z hor stéká dost, vzniknou močály.
jak náhodně vytvořit mapu. Můžeš Řekněme, že začnešs horami. Hoď Na druhou stranu za hory se mraky
však samozřejmě použít jakýkoliv jednou na sloupce a jednou na řady. nedostanou, a pokud hory vedou do
jiný. Stanov si procentuální podíl jed- Dostaneš dvě čísla,ta si najdi v (očíslo- vnitrozemí, bude tam Step, Savana,
notlivých oblastí _ hor a kopců, vod vaných) řadách a sloupcích. Na jejich pustina či při extrémnívýšce hor
(moří a jezer), niŽin a pláni, případně průsečíkusi lehce udělej značku pro i poušť. Rozkresli tedy od všech hor
i lesů (ty však můžešvytvořit jiným horu. (natočených k moři) řeky a pár jich při-

-70 -
 PříručkaPána jeskyně

dej i na ty strany hor, které jsou od
moře odvrácené. Pokud lesy nebyly
součástísestavování mapy' můžešje
přidat, nebo raději počkej' aŽ budeš
mít určeno, kd e žijíjaké rasy (lidé totiž
mnoho lesů pravděpodobně r1zkáceli,
aby si na jejich místě mohli udělat
pole).
:. 2 1 r prasatarozrýrvala půdu a hledala buk-
Zivá podoba světa
Vznik života
Život mohl zrodit v mořích a pokra-
se
spousta krajů, kam lidská noha ještě
čovat přirozen1ým vývojem, jak nás učí
nevkročila, a tyto kraje měly své vlastní
věda. Mohli jej však člověku vdech-
nout bohové. Ti mohli stvořit každou
rasu zvlášť, nebo mohli vytvořit jaké-
hosi prapředka a rasy mohly vznik-
nout vývojem a přizpůsobováním se
určitým podmínkám.
MůŽešsi všechny rostliny a zviiata
vymyslet. Ale bude ti to dlouho trvat a
hráči se budou muset celkem zbytečně Rasy
rách permoníci' hledající poklady, na morálku - povědomí o všem, co se
popravištích duchové. Všichni tito (a můžea nesmí dělat, přičemŽ ty nejzá-
mnozí další)jsou jaksí přirozenou sou- važnějšívěci budou převedeny do pí.
částítěchto míst a mělbys na to myslet. semné formy a uzákoněny. Například
Uvědom si, že svět byl stvořen dosti mezi elfy můžebýt zakázáno kácet
jiný, než 1ak jej známe my. D omáci zvi- Stromy, ale bude to spíšemorální pro-
řata ještě nebyla domácí, ale žila v pří- hřešek, než prohřešek proti zákonu.
rodě. Divoké kočky lezly po stromech, Když někdo cizi zabije člena rodiny,
smečky vlků se toulaly lesy, divoká bude u barbarů morálním prohřeš-
kem, když jiný člen rodiny nepůjde a
vice s kořínky' ovce a krávy se pásly na nezabije waha (krevní msta), a]e také
travnaých horských úbočícha po leso- jej za to nikdo nepožene před soud.
stepích pobíhala stáda divokýchkoní. Jinde mohou zase pohrdattím, kdo ne-
Civilizace ještě neexistovala, byla bude bránit čest dámy proti jakékoliv
přesile.
Anebo způsob myšlenía žebříček
obyvatele v podobě divé zvěře. Lesy hodnot. SoudrŽnost mezi členy rasy -
nebyly protínány cestami na každém pokusí se spolu v těŽké situaci dohod-
kroku a i uprostřed královsM nebylo nout, nebo o sebe nebudou 1evit zá-
zas taktěžkéztratit se. Svět byl oprav-
jem? Zradí jedinec celé město, nebo
ďu v,ýrazně jiný. Na to všechno zkus vydtžíjakékoliv mučení,aby ostatní
vzít ohled. zachránll? Jaký mají přístup k životu?
Je to dřina, ale co on s tím zmůže?Nebo
si raději užívajívšeho pěkného ana zit-

učit spousty nových věcí' Můžešpo- Každá rasa můžemít určitou pravlast, řek ani nepomyslí? Nebo dělají všech-
užítvšechno tak' jak je to zďe na Zemi. oblast, kde vznikla (byla stvořena). no pro to, aby se jejich potomkové měli
Ale dávej si pozor na to, aby to oprav- Tato oblast se můženacházet v centru co nejlépe, pokud možno lépe než oni
du odpovídalo skutečnému stavu - na dnešníhoosídleníale můžebýt téžod sami? A jak se dívajína hodnotu vlast-
bažanta v zalesněné krajině opravdu něj velmi daleko. Můžese vyznačovat ního života? Udělají cokoliv, aby si ži-
nenatrefíš. ZvíÍatase také musí chovat určiými zvláštními vlastnostmi (na- vot zachránili, nebo je jejich život dro-
přirozeně _ stádo býložravých sobů příklad zde mtlže docházet k rychlejší bounkou součástícelé komunity, která
opravdu nebude mít nikdy důvod, aby regeneraci), které však působípouze je tím hlavním? Je život důIežltějšínež
útočilona postavy. Také cpát několik na tuto rasu, můžezďebýtprastaré síd- jejich myšlení-odvolajív jeho ohrože-
medvědů do každéjeskyně je nesmysl, lo s pradávným mocným arteÍaktem... ní své myšlenky, nebo budou bojovat
protože jeden medvěd se obvykle po- vše závisí pouze na tobě a tv éÍantazid. za vyššípravdu až do posledního de-
tuluje na lúzemi o roz|oze minimálně Rozhodni se, kolik procent popula- chu? Je život důležitější,než jejich
25 mil čtverečních.Dalšívariantou ce má ve zpracovávané oblasti která skutky _ jak se na bojišti zachovaji
můžebýt, že použiješ dnešnízvířata a tasa zabirat,lakuž bylo řečeno výše, v ohroženíživota? }e důležitějšíčest
rostliny a upravíšjejich vlastnosti. Ale souvisí to s ýpem terénu. Při určování, než život? Raději hrdinně padnou
to se ýká spíšúčinkůléčivýchrostlin jak se která rasa šířila po světě, můžeš v bitvě proti několikanásobné přesile,
než toho, že by bý|oŽravá zviiata bez- opět použít podobný způsob jako při nebo si život zachrání za cenu toho' Že
důvodně útočilana člověka. Thto va- vytváření terénu, ale spíšeby ses měl budou utíkat předbojem jako zbabělci
rianta však také není příliš vhodná, řídit logikou a citem, nežli náhodou. a do smrti se jim zato ostatníbudou ly-
např. u léčivýchrostlin je lepšívlít tpaslíci nepůjdou mimo hory, stejně smívat? Jak mají rádi vlastní zemi? Bu-
zrcality, než jim léčivéúčinkynáhod- jako elfové se neocitnou mimo lesy, dou ji bránit, dokud všichni nepad-
ně přidělovat. alespoňne tehdy, pokudktomu nebu- nou, nebo se při prvních náznacích
Se vznikem živých tvorů souvisí dou mít pořádný důvod' Lepšíovšem bojů přesunou o kus dál? Snesh by
i určenípůvodu tvorů magických. Ne- je napřed propracovat jejich wývoj (viz kvůli ní poddanství ve vlastní zemi?
použivej všechno, co najdeš v pravid- dále), a teprve pak jejich rozmístění za- Jaké je kulturní povědomí doýčné
lech, nad každou nestvůrou se raději kreslit do mapy. rasy? ]ak moc se její příslušnícizajimaji
napřed zamysli, jestli ti do světa zapa- Každá rasa je jiná a musí to být vi- o okolní svět, co všechno a jak přesně
dá. Mó.hou vznikat různě - přivoláním dět. Tak, jako se lišívzhledem, velikos- o něm vědí? Elfové budou mít asi větší
vhodného démona do neživéhmoý tí, případně délkou života,lišíse i po rozhled o dění, než hobiti. Jaká je jejich
pomocí zaÍkáni a vhodné hmoý jako psychické stránce. Každá společnost kultura, majíbardy, herce, malíře, so-
nemrtví, kontaktem s velmi vysokou musí mít určitépsané i nepsané záko- chaře? Jak se staví k dění ve světě -mají
sférou, která umí stvořit život... ny' kterými se řídí. Všichni příslušníci spíštendenci pozotovat, zasahovat,
Podle bájí a pohádek je život oprav- rasy normálním způsobem vychovaní bránit své přátele' nebo sami útoó?
du všude. V lese žijíkromě zvěře víly, ve společenství budou vědět, co je }aké mají na rlizné udiálosti, skutky a
divoženky a skřítkové, pod zemí v ho- správné a co ne. Budou mít určitou informace názory? }aké mají inÍorma-

-7't -
PříručkaPána jeskyně

ce z historie, kolik si toho jejich národ osmnácté. Pokud by tedy byl nějaký můževšechno teprve začít(hráli jste
pamatuje? Padesát let zpět, pět set dlouho ži1ici nároď národem váleční- uŽ někdy za ducha?). Smrt můŽe být
nebo pět tisíc? Jaké akolikmajílegend? ků, brzyby dobyli se svými válečnický- jen změnou Stavu, a potom jde o to,
Čeho se ýkaji _ hrdinských skutků, mi zkušenostmi celý svět. Proto je po- jaký je ten Stav následující a jaká pro
vzpomínek na historii vlastního náro- třeba zavést další zákonitost světa, kte- něj platí pravidla.
da, nebo neobyčejných věcí viděných rá napraví následky předch ozí zákoni- Clověk se můŽe skládat zfyzícké}rro
ve svém okolí? tosti. Například že dlouhověké národy těla a psychické duše, pak je nutno
Podle těchto otázek by nemuselo jsou velmi nenásilné a spíše pasivní, přesně určit, co ona duše je' jak vznik-
být tak těŽké odlišit jednotlivé rasy. Po- nežli aktivní. Jenže to se zase musí pro- la, co bylo předtím, než se dostala
dobně je také potřeba diferencovat jevit po všechjejich psychických strán- k tělu, a co bude poté, až tělo mít nebu-
jednotlivé národy uvnitř každérasy. kích, které jsou rozepsány výše. ošet- de. MůŽe zde být ještě nějaká třetí slož-
Jak se rasa vyvíji, v interakci se svým řit by to šlo dalším pravidlem, a sice ka, jakýsi duch člověka,kteťý zůstává
okolím ziskává určitézkušenosti, učí že'.. A tím jsme se dostali do koloběhu na místě, kde zůstalo těIo oběti.
se. Některá rasa rychleji, jiná pomaleji. upravování zákonů světa, promýšlení Smrt můžeznamenat odchod duše
A pokud se rasa rozdělila na dvě čásť, jejich následků a vzápětí da|šího upra- do astrá]rrích sfér, do říše mrtvých (Há-
každá se bude vyvíjet trochu jinak - vování' Toto byljen příklad, ale v pod- dova podzemní říše v řecké mytologii)
kulturou, jazykem, historií... pravdě- statě podobně je to s každou násilnou nebo do jiného světa, který je s tím na-
podobně i jménem. Tákvzniknou dva změnou, kterou použiješ, aby sis uleh- šímnějak provázán, akde Žlji jiné mý-
národy, které se mohou dále dělit. Bu- čil práci. TakŽe na to Pozor. A to jsme se tické bytosti společně s dušemi mrt-
dou tím odlišnější,čímbudou od sebe ani nezmínili o problémech s tvorbou ých (keltská mytologie). Pokud v se-
dále - jak prostorem, tak časem. vlastního dobrodruŽství, v němž je verské mytologii padl válečnft v boji,
Kromě psychické a fyzické odliš- těŽké zmiňovat se o,,tisícileté zapome- odnesly ho Valkýry do hodovní síně
nosti se mohou rasy lišit i všímostat- nuté legendě,, ,když jínápostava můŽe k Ódinovi, kde v nekonečnépitce a ho-
ním - způsobem života, hospodář- prohlásit: ,,Tak na to si vzpomínám - dokvasu čeká s ostatními na konec svě-
stvím, sými příbytý stravováním... o tom mi vyprávěla babička, když jsem ta, aby pak s Ódinem vytaz7|ído boje
a také délkou života. Dlouhověké rasy bylma|ý|,, Sám se nyní rozhodni, zda proti obrům.
budou žítsice dlouho, ale budou se po- zabředneš do koloběhu těchto úprav, Podobně můžeona změna stavu
malu učit i množit. Rychle umírajícína- použiješ řešení s omezeným přídělem znamenat i to, že sice zůstane v tomto
opak, a navíc budou na délku života zkušeností, nebo se smíříš(a ťvoji hráči světě, ale ve Íormě, ve které není scho-
dlouhověkých žárIit. Dr ačídoupě není rovněž) stím, že,,dlouhověké,, rasy Se pen komunikovat se žiqími(nebo je,
koncipované na různédé\ životůa budou ďožívat nejýše dvojnásobku ale pouze ve značně omezené míře).
hra se paktěžko dává dohromady. Dej- let ,,krátkověkých,, - i kdyžve fantasy Nebo se můŽe (po čase nebo ihned) re-
me tomu, že lidé by se ďožíva|ipÍibliž- je tradicí, že trpaslíci a elfové žijipod- inkarnovat a vstoupit do nějaké jiné
ně šedesáti let, kdežto trpaslíci až de- statně déle, než lidé. živébytosti, právě narozené.. '
setkrát tolik. VyrazíJi patnáctiletý člo- A ještě jedna poznámka - povšimni V závislosti na tom, Pro co ses roz-
věk na dobrodružství s padesátileým si, že čímží1evíc lidí na jednom místě, hodl, je nutné zpracovatinterakci mezi
trpaslíkem, oba začnou úplně od pfty' tím má člověk a jeho život menší hod- živými a mrtvými. Povšimni si napří-
a ažbuďe člověku dvacet, bude toho notu. Pokud zemře jeden v několikati. k|ad, že primitivní společenstvív na-
umět přibližně stejně jako trpaslík, kte- sícovém městě, nikdo to nepozná. Po- šem světě mělakult předků_pokud se
rému bude pětapadesát let. U člověka kud zemře jeden v málo obydlené části část tělesných pozůstatkůnějakého
uplynula třetina jeho dosavadnílro ži- krajiny' kde žije dvacet lidí, budou pro předka (např. popel nebo lebka) daly
Vota, u trpaslíka však desetina. něj truchlit všichni' Také lidé žIjiciv se- na určitémísto (zakopa|y do zák7adu,
Dá se to qlřeš1t,íkdyžjenzčásti, ně. pětí s přírodou jsou úplně jiní než lidé daly pod práh, pod podlahu)' předek
kolika způsoby. Dlouhověké rasy zač- ve městě. Hostům poskytnou přístřeší dům chránil před neštěstími, nemoce-
nou již na vyššíúrovni a budou dostá- i jíď|o,zatímco ve městě nikdo nikomu mi, proti zlodějům atd.
v at jen napÍ. tlzkušeností co krátkově- nic zadarmo nedá a i přátelé si sluŽby Za1imavým případem jsou nemrt-
cí. Ale to se hráčůmasi nebude moc 1í- navzájem oplácí penězi ví, mohou to být jen nemrtvé schránky
bit. Je tu však ještě jiné řešení _ ty urču- těla, oŽivené kouzlem, stejně jako duše
ješ zákony světa, a tak tyto zákony mů- či jiné psychické složky lidí, nucené
O smrti něco dělat (mohou to dělat i samovol-
žešzměnit' Bude to sice divné, ale
všichni se budou učit stejně rychle. Na smrt můžemít kažďárusač1každý ně).
lenže pozor, je nutné tuto myšlenku národ jiný náhled, nebo se na ni mo- od dušímrtých můžejít téžziská-
dotáhnout do konce, uvědomit si, na hou dívat ste|ně. Smrt samotná přímo vat informace , Tím, že se pohybují ve
co všechno to má vliv. Tím totiž téměř souvisí s tím, jak život vznikl _ pokud sférách, se sem tam něco mohou do-
všichni dlouhověcí budou podstatně nějaký bůh d ává Život,bude jej nějaký zvědět.
schopnější,lepšía obecně na daleko (pravděpodobně jiný) brát. Pokud ne- V souvislosti se smrtí je rovněždob-
lyššíchúrovních než krátkověcí. Má- bylo nic před životem, nebude pravdě- ré promyslet pohřební rltuáIy u růz-
lokteý trpaslft bojovník, kterému je podobně ani nic po smrti. Smrt může ných ras.
dvě stě let, bude na úrovni n1žšinež být konečnou stanicí, stejně jako smrtí

-72-
 PříručkaPána jeskyně

Třídní uspořádání však mohou být velmi váženými a rat lesní plodiny (nebo se budou živit
mocn]Ími členy společnosti, protože zptacovávánim dřeva?), lidé opět na
V kaŽdé lidské společnosti má kaŽdý často spolupracují se šlechtou či přímo polích, barbďi
a krollové budou hlav-
své místo. Tento řád je nutný u většiny s vládou dané země. Válečníci a čaro- ně lovit.
živ'.ých společenství, protoŽe s jeho po- dějové budou mít dobré místo ve vo- ovšem hospodářsM není jen o zís-
mocílépepřeživa1ív drsném světě. Při- jenské a pravděpodobně i rodové spo- kávání potravin. Dřevo se daleko rych-
tom ýše je postavena ta třída společ- lečnosti (za předpokladu, že mají nále- leji zpracuje na pile, stejně jako mouka
nosti, která jí přináší většíužitek, která Žiý původ)' alchymisté mezi měšťany se dříve semele ve mlýně. A]e tam se
má ýznamnějšíroli. Nutno dodat, Že a obchodní<y, zloději mezi obchodní- musí nějak dostat. Aby kovář mohl co-
ta tÍida, která stojí dostatečně vysoko, ky (zloděj jako zloděj) ale zase to bu- koliv ukovat, musí mít surové železo,
se tam za pomocí ruzných prostředků dou mít těŽké ve společnosti, kde je které se z rudy přetaví jen v peci. Na
(a(. už sfly, ovlivňování mentality lidí preferována čest, a hraničáň budou zamokřených polích u jezer se pěstuje
nebo prostřednictvím peněz) udržíi mít ýznamnou pozici při kolonizová. |en, ze kterého tkadleny vyrobí látku.
tehdy' když u Ž jejivýznampro společ- ní nových částízemě. Krejčíz ní ušije šaty. Lovci prodají kůže
nost dávno klesl. Příkladem z naší his- Vztahy mezi třídami mohou být z ulovených zvířat koželuhovi, ten je
torie můžebýt šlechta a církev později různé.Někde se mezi nimi dá prochá- zpraclje, prodá seďáři, kteý z nich
úřednícia mocnáři, dnes obchodní zet, některé jsou však uzavřené. Třeba nadělá nejrůznějšívěci, nebo ševcovi,
korporace a monopoly. do rodové společnosti se nikdo, kdo kteý z nich bude šítboty.
nemá náležiý původ, nedostane. Tam,
v každéspolečnosti budou třídy kde vládnou obchodníci, však stačíjen
Krajem pufují obchodníci, přiviíže.
rozděleny dle schopností. Jen u primi- jícíto, čeho je někde hodně, tam, kde je
zbohatnout. Vrstev můžebývíc, nebo toho málo (a má to větší cenu). od ves-
tivních to však bude dotaŽeno do ex-
mohou být jen dvě či dokonce jedna. nice k vesnici se toulají brusíři, brousící
trému. U barbarů se jednotlivci budou
Společnost můŽe být feudální - ta niŽší po vesnicích lidem kuchyňské i hospo-
hodnotit podle síly, ve vzdělané spo.
vrstva je podřízena vyššíprostřednic- dářské niíŤadí.Stejně tak se potulují
lečnostipoďe inteligence a znalostí, ve
vojenské podle toho, jak dobře bude
tvím určitých závazků' a chováním, dalšípovolání,která by se na jednom
můžebýt otrokářská, kdy o otrocích místě neuživila, kominí1y počínajea
kdo umět bojovat.
zcela rozhoduje jejich pán, můŽe být nájemnými vrahy konče. Toulají se též
Ve feudální společnosti, která
občanskí,jako je tomu dnes. bardi, poslové dobých zpráv, obvese.
vznikla poaÍšenímbojovníkůna vlád-
noucí vrstvu, jež se ustálila, rozhodo. lujícílidi při přes den při jejich práci a
val původ, po kom významném doýč- Hospodářství večer v hostinci u piva. Tito společně
ný byl. Existovďo několik r&zně ý- Každá rasa se něčímžiú.Některá ze- s dďšími tuláky jsou jediní, kteří pros-
znamných rodů. Tyto byly finačně sil- mědělstvím, jiná pastevechírn, dďší tému |idu oznamují, co se kde děje -
né, a tak si jejich příslušnícijako jedni třeba sběrem plodin nebo lovem či ry- jak v blízkém okolí, tak mezi jednotli-
z má|a mohli dovolit v1foazně kvalit- bolovem. Barbaři asi nebudou moc vými státy. Všichni tito by se daly zahr-
nější brnění a zbraně, než měli ostatní. dobrými zemědělci, a v lesích kolem nout do pojmu ,,s|užby,,, protože ne-
Také si mohli dovolit náleŽit.ý ýcvik, a měst asi moc zvěře k lovení nezůstane. tvoří ani zeměděIskou' ani výrobní
tak ýto rody patřily mezi skutečnou Je nutné
ýto možnosti propracovat. složku obyvatelstva' Sem by patřili
elitu dotyčnéhostátu a dostat se mezi Nejt쎚í situaci asi budeš mít u trpaslí- i kněží,herci v divadlech, zaměstnan-
ni vyžadovalo značnou odvahu, v;rtr- ků _ zde nejlépe sedí pastevectví (trav- kyně veřejných domů apod.
valost a také štěstí.Ovšem potom mohl naté kopce na úbočíchhor). Trpaslíci se Nezaměstnaní jako takoví v pod-
být panoš povýšen na rytíře přímo zřejmě budou Žívtttéžobchodem - za statě neexistují, protože pokud se ne-
uprostřed biťvy. Právě u těchto rodů se pověstné výrobý z kovů a z kamene
3ají čímživit, velmi rychle umírají.
přikládala ve]ikí role cti, která znarne- získávají peníze, za které nakupují pot- Zebrotou si moc nevydělají, při zlodě-
nala mnohem víc neŽ Život f ehož zfr á- raviny, popřípadě je ziskávaji výměn- jině brzy na popravišti pňjdou o různé
ta byla velmi snadnou záležitostí). ným obchodem s okolními obyvateli ji- části svého těla, a pokud nejsou příliš
V pokročiléspolečnosti, kde už pe- ných ras' }e třeba si uvědomit, Že v tom staří, mohou se toulat od vesnice kves-
níze znamenaji vtc neŽ zbraně, je spo- odvětví, ze kterého získávají potraviny nici, od města kměstu a pomáhat tam,
lečnost setříděna dle bohatsM. Mádne (možno i zprostředkovaně dí<y obcho- kde je jich potřeba.
sice třeba král, ale skutečnou moc v ru- du), bude pracovat minimá|ně 75 % obecně by se dalo řict, Že v země-
kou držíobchodníci a bohatí měšťané, obyvatel. Tak například u trpaslíků se dělství (dle kraje) pracuje 75_90 % po-
a ostatním to dávají nepokrytě najevo vlastnímu zemědělství věnuje poměr- pulace, v řemeslech, předchůdcích
(ostatně, stejně jako všichni příslušníci ně malé procento populace, o to větší průmyslu 9-20 % obyvatel a ve služ-
jiných vládnoucích wstev, ať už jsou počet pracuje na získávání a zpracová. bách 1-5 %, Do tohoto systému není
za\oženy na jakémkoliv principu). vániželeza a kamene. započítáno vojsko, protože se podle
Zajírrravémísto ve společnosti mo- Když to shrneme, většina hobitů počtu narekrutovaných vojiíkůmůŽe
hou zaujímat dobrodruzi. Mohou být bude pracovat na sých zahrádkách a značně lišit. Čírnvíce lidí pracuje v ře-
na místě dnešních pobudů a tuláků, co polích, kudůci budou sbírat lesní a jiné meslech a ve sluŽbách, tím je stát vy-
nic neumí, zabíjejí,vtaždi a utrácejí na- plody, trpaslíci budou zptacováv at že- spělejší, nicméně aby zde mohli začít
lezené a ukradené peníze. Stejně tak lezo a kímen, elfové budou lovit a sbí- Pracovat, musí je zbylí zemědělci uŽi-

- tJ -
PříručkaPána jeskyně

v1t,což rozhodně není tak snadné, jak čí,zkus si qlpracovat ná|ežitě obsáhlý ně, ale docela daleko od sebe. Trpaslíci
se řekne. Z toho je vidět Že krajiny vlastní. Přitom není důležitézachytit se uchytili v přírodních jeskyních, kte-
v kopcích a horách budou zaostávat a do něj všechno, ale mít přibližnou ré začalírozšiřovat, prohIubovat, až z
rozvíjet se podstatně pomaleji než kra- představu, za kolik se kde co dá sehnat toho vznikly obrovské prostory. Elfové
jiny kolem úrodných řek, kde rolníci _ dá-li se to sehnat vůbec. budou žit v lesich, kde mohou tvořit
vyr.obí víc jid|a auživi víc řemeslníků. }ak sis už asi všiml, z hospodářské svá sídla ovlivňováním růstu stromů,
Je tedy zŤejmé, ve kteých oblastech situace se dá vytěžit velké množstvíin- takže v jejich korunách vznikají poho-
vzniknou nejmocnější království. Jak formací. Z toho, co ti hostinský naleje a dlné příbytky, nebo mohou mít upros-
vidíš, hospodářství můžemít různou kolikbude na stolech plechoých kor- třed přírody krásná kamenná města,
úroveň avyspělost, z čehožse dályvo- belů v porovnání s tím, jak moc je hos- jako je tomu v Silmarillionu, nebo ne-
dit spousta věcí. Tuto úroveň je potře- poda luxusní, mliže všímaýhráč zis- musejí mít obydlí vůbec. Lidé budou
ba promyslet Jistě asi chápeš, že rytíř- kat docela dobrý přehled o ekonomic- mít města a vesnice klasické , jakje zná-
ská zbroj nejde sehnat na kaŽdém rohu ké situaci celého království. me, o nich si povíme dále. Barbaři bu-
a bude jich v celém království jen ně- dou mít podobné stavby jako lidé, ale
kolik. Forma sídel budou mnohem primitivnější, s využi-
Oblíbenou atrakcí všech vesnic tím těch stavebních materiálů, které
Většina hráčůsi pod tím pojmemprav-
v DrD jsou hostince. B;ÍvajíPány jeslg- jsou v okolí k dispozici (pravděpodob-
děpodobně představí klasická města,
ně zanášeny dokaždé, i té sebemenší ně hlavně dřevo). Budou mít spíšepo-
jak je známe dnes. Ale ta jsou pouze
vesnice a obvykle se tam dá snadno dobu chýší.Krollové nebudou mít
jednouzforem. Tytoformyjsouzávislé
ubytovat. Tak by tomu mohlo být na vlastní příbytky žádné,alespoň pokud
na rase/ okolním prostředí a na způso-
obchodních cestách, v ostatních přípa- jim je někdo nepostaví, a ani pak jim
bu obžily. Trpaslíci žijív jesýních, kte-
dech tomu bude trochu jinak. Pivo se asi moc dlouho nevyďtži...
ré si sami vykutali, elfové nebudou mít
musívyrobitv pivovaru a není to zrov- Pojďme se nyní podívat hlavně na
domov daleko od lesa. Lidé se Živí pře-
na jednoduchý proces. Při převozu Iidská sídla, protože kolem nich by se
devším zemědělstvím, takže se budou
sudu s pivem do hostince musíbýt do-
vyskytovat h-lavně kolem řel9 kde je
měla odehrávat většina dobrodruž-
držena určitá teplota a taby měla být ství. Různě po kraji mohou být roz-
úrodná půda.
zachována i v hostinci. Způsobů,jak troušeny vesničky, o nichž vladaři ani
Sídla jsou v podstatě kumulací oby-
qn.obit pivo je několik, většinou býval nemusí vědět. Bude tam cca deset chý-
vatelstva dané rasy na jednom místě.
používán ten rychlejší a levnější,jenŽe ší,kolem čtyřicetilidí, a ojejich existen-
Je totiž výhodné mít v jednom místě
pivo se pak docela dost rychle kazilo. dostatek ci budou vědět jen v nejbližšímokolí,
zemědělců, řemeslníků i ob-
Takže rozhodně neplatí, že siv každém některé možná ani nebudou mít jmé-
chodnftů. Pokud člověk bydlí na sa-
hostinci lze dát chutný škopek. Podob-
motě, většinu věcí si musí vyrobit sám, no. Příbytky budou h]avně ze dřeva,
ně je to s vínem. S twdým alkoholem pokud je ho kolem dostatek, jinak bu-
což je docela náročné nejen časově.
není tak velký problém, stejně jako Lidé si staví města a vesnice, proto- dou vytvořeny z kamenů nask]áda-
víno se dá vyrábět téměř podomácku a že se Živí hlavně zemědělstvirn, atudiž ných na sebe.
také se tak dřív vyráběl. V někten-ých ztistáv ají na jednom místě. Ale některé Vesnice jsou malé a je jich mnoho -
krajích je i dnes jedna štamprdle lev- rasy a národy mohou kočovat. To dělají aleŽádné stovky domů, spíšjenpárde-
nější' než cokoliv jiného kpití. ovšem většinou ptoto, že by se neuŽivily na sítek, protože jejich velikost je omeze-
kvalitní mok lze sehnat vcelku v1fii- jednom místě _když se živílovem ne- na velikostí a úrodnostípůdy kolem
mečně a ještě za přemrštěnou cenu/ bo sběrem plodin. Nebo se mohou jen vesnice - ostatní lidé se sem prostě ne-
protože většina lidí ani neví, jak má tak toulat krajinou, jako třeba většina vejdou. Ti nejdovednější budou mít
správně chutnat; hospodskými je jak Elfů ve Středozemi. Někdy bydlí v pří- sruby, ostatní něco mezi chýšemi a jed.
pivo, tak víno pochybné kvality ještě bytcích ve stanech ze dřeva akůži, noduch]ízrni sruby. KaŽdá rodina má
-
navíc ředěno. Samozřejmě jak má přičemž taktři až osm dětí' podle toho |zevypo-
ýkůŽe sivozis sebou a dřevo
chutnat, to nevědí ze začáku ani po- najdou na místě (pokud jsou v bezle. čítatprůměrnou velikost vesnice v zá-
stavy. sých oblastech, musí s sebou vozit i to vislosti na počfu jejich domů. Na dru-
V DrD se pou živ aji pr o zjednoduše- dřevo). Každá rasa musí mít ke kočová- hou stranu nutno upozornit, Že tento
ni zIat áky, stříbrňáky a měďáky. Klasic- ní určitédispozice - například trpaslíci počet obyvatel byl téměř konstantní,
ká měna, činícíprostředníka hodnoty kočovným národem asi nebudou. ve středověku většina dětí umírala
věcí a skutků. Ve světě je však můŽeš Hobiti a kudůci sice kumulují pří- dřív, než se dožilapětilet, a osmnácti se
mít pojmenované jinak" a také to ne- bytý na jednom místě, přesto jsou z nich také nedoži]o mnoho, takže ves-
zI:'alnet:'á, že se používa1ívšude. Dale- však relativně roztroušené. Například nice rozhodně neporostou tak rychle,
ko od měst mohou dát lidé přednost Tolkienovi hobiti by v městě jako tako- jak by se mohlo zďát. Drnvá většina
výměnnému obchodu nebo chtějí pla- vérr. žit nedokázali - na to mají příliš vesnic v Českérepublice, které nyní
tit prací. Každá věc má v takovém sys- rádi volnost a vycházky do přírody. mají 300-3000 obyvatel, existovala již
tému určitou hodnotu, přičemž platí Kudůci jsou zase velmi samotářští. }e- před 800 lety' a přesto jsou dodnes ves-
pravidla poptávý a nabídky - čeho je jich ,,město,, se můŽe jmenovat Dubi- nicemi.
nedostatek" to bude dražši, čeho je na, coŽ můževypadat tak" Že v určité Městečekje také celkem dost,ikďyž
moc, bude levnější. Cenft z DrD nesta- oblasti dubovéholesa jichžije sice hod- rozhodně daleko méně než vesnic.

-74-
 PříručkaPána jeskyně

Nutno podotknout, že jsou opravdu diál a navhodném místě založila vesni- ze s1ýpek se zasevydává' Sýpky zame-
malá (desítky domů, ýimečně nad ci novou. zují hladomoru v zimě i při neúrodě
200), a v okolí musí být dostatek vesnic, Sídla obecně byla buď zak|ádána (ale starosta města musí regulovat ý-
ze kteýh se sem dovážejípotraviny, prosými lidmi - kteří se zkrátka usadi- dej).Ze sýpek také odchází potraviny
protože jinak by lidé v městě neměli co li tam, kde bylo vhodné prostředí k ži. pro vládnoucí vrstvu. Obilí se musí
jíst (do obchodu se ýpotraviny oprav- vobytí, nebo šIechtou, vyššíspolečen- přemlít na mouku, na vesnicích se to
du samy nedostanou). Počet obyvatel skou třídou nebo církví,které je vybu- dělá ručně, bohatší tak mohou činit ve
se pohybuje mezi několika stovkami a dovaly tam, kde to bylo vhodné pro vodním mlýně. Ty jsou budovány
pár tisíci. Mimochodem, povšimni si doýčnou organizaci (křiŽovatý ob- mezi kopci, na vysočině a podobně,
nepříméúměrnosti, že čímbohatší ro- chodních cest - mohli vybírat daně, kde je dostatek potoků; v rozlehlých
dina, tím méně dětí, a naopak. obranný hrad - potřeba zásobovat jej přímořských nížinách jsou zase rozší-
Velkýchměst je jenpá1' a obvykle se potravinami, ...). řené větrné mlýny.
v jednom království dají spočítatna Pokud jsi někdy hrál nějakou počí- Pokud má město (nebo spíševesni-
prstech jedné ruky. Zpravtd|a bý,vají tačovou budovate|skou strategii jako ce) obecní stádo, mívá i obecní pastev-
centry knížecwí.Mají několik stovek fivilizasi, Aplhu Centauri, Masters of nu. }eden člověk se v ní stará o obecní
domů a několik tisíc obyvatel. Pro měs- Magic a dalši stačísi vzpomenout, na stádo, které ráno vyhání na pastvu a
ta i městečka však platí, že rodiny jsou jakých místech jsi zakládal města, jaký k večeru se s ním zase vraci, v noci je
většinou o dost menší - více než čtyři byl v okolí terén, co ovlivňovalo - pod- pak hlídá.
děti budou v.ýjimkou, naopak nebude porovalo i omezovďo - jejich růst a Kromě těchto hospodářských sta-
ýimkou čýřčlennárodina. dalšívěci. veb, sloužícíchke zprostředkování jíd-
Města i vesnice budou vždy posta-
la či pití, jsou v městečkích,případně
vena z toho, co se nachází nejblíže. Podoba sídel i na vesnicích, řemes|rré krámy a dfl-
V lesnaých oblastech budou hlavně ničý,ve kterých se zpracováváželezo,
sruby a chaty (a z nich mohou být po- V městech se nacházi sPousta staveb a
organizací. Pojďme se na ně podívat dřevo, kůžea vyrábí se z nich všechno
stavena opravdu i celá města, ovšem co
podrobněji. možné.Tesař staví domy, truhlář vyrá-
se stane, když někde vypukne požá1,
Tak především je tu obytná zástav- bí nábytek' kovář pracuje se železem,
asi tušíš),poblížhor bude vše z kame-
ba - domy, ve kteých bydlí prostí lidé,
seďiíř s kůŽí... Pekař peče chleba, švec
ne, popřípadě z kombinace kamene a
zejména rolníci, pracující na polích ko- šije na míru boty, pláteník prodává svá
dřeva, v nížinách z cihel - pálených p|átna,|<rejčiz nich šije šaty' |en v měs-
i nepálených, bohatší domy budou lem města.
hrázděné. Pokud je dům z nepálených Velmi vyspělá města budou mít tečkách jsou krámy s ujwěsními štíty,
na vesnicích zpravidla většina lidí umí
cihel, musí se omítnout dříve, než při- vlastní kana|i zaci, ostatní budou splaš-
většinu, navzájem se znají a na stavbě
jde déšť,protože jinak se můžezačít ý vylévat z domů přímo na ulici. Vy-
spělá města a impéria budou mít i vo-
jednoho domu pracují všichni známí
stavět od začátku.
dovody, i kdyŽ to v praxi spíše zname- doýčnéhočlověka, přičemŽ je vede je-
ná mít na každém rohu kašnu. Kašna - diný vyučený tesařve vesnici,kteý za
Vznik sídel zdroj vody pro celé město - bude jinak tuto službu dostane několik slepic.
Města a vesnice, popřípadě obdobná většinou umístěna na hlavním ná- Na pobřežízcela určitě existují pří-
sídla u ostatních národů, nevznikají na městí. Voda sem bude zaváděna trub- stavy a loděnice, u lesů pily, v nížinách
náhodných místech. Pro jejich za|ože- kami od nějakého nedalekého Prame- jtžýšezmněnémtýny. PoblíŽ hor ne-
ní a pro rnýběr dotyčnéhomísta musel ne, pokud moŽno Pramene na území chá král vystavět doly, ptotoŽebez Že-
být nějaký důvod. To prostředí muselo města, aby vybudování tohoto systé- lezné rudy Žádný kovář nic nevyková
být něčímvhodnější než ostatní místa. mu nebylo drahé; pramen musí bý a nebudou ar:i Žáďné zbraně. A tak
Například tam mohla být úrodná položen výše než kašna, aby voda dále' a tak diále.
půda, vhodná kzemědělství, mohla se tryskala a ne pouze stála (to by se brzy Kromě těchto objektů jsou v hustě
pob|ížnacházet ruda, a tak zde vznikl nedala pit bez následků na zdraví). obyďených oblastech i stavby kultur-
důl, mohlo zde být hodně zvěře k love- Kde není kašna' bude studna - ale vo- ní, ovlivňující vzdělanost a spokoje-
ní nebo ryb v řece. Pokud byla země da tam stojí, můžese tedy rychleji ka. nost obyvatel. Ve městech lze nďézt
často ve váIce, mohlo zďebýt vhodné zit, a bude mít horšíchuť než voda pra- jednotlivé školy, popraviště, v největ-
místo k obraně. menitá. Všechno toto platí pro města a šíchměstech i univerzity a ďvadla.
Města a vesnice dále vznikala vblíz- městečka, na vesnicích pravděpodob- Patří sem i stavby církevní,jako chrá-
kosti v.ýznamných objektů - hradů, ně nebude ani ta studna avoda se bude my, kostely a kláštery. I malá vesnice
klášteru, podél obchodních cest a hlav. brát přímo z řeky nebo potoka (zní to má zpravidla nějakou místníkapličku.
ně na jejich křiŽovatkách, nebo tam, jako pohádka, ale dříve se z nich voda Nakonec fu máme vojenské stavby
kde obchodní stezka vedla přes řeku a ještě dala pít). - na strategických místech po celém
byl zde brod. Tam, kde je úrodná půda a rolrríci kraji jsou rozmístěny hrady, hradiště a
Vesnice téŽ mohly vznikat z nutnos- toho vypěstují daleko víc, než kolik tvrze. fako ubytovací a ýcviková stře-
ti - v jedné už bylo příliš mnoho obyva. snědí, b1ývají obecní sýpky' Po sklizni ďska pro vojsko většinou slor'žíhrady.
tel, chudá políčkaje uŽ nemoNa uŽivit, každý odevzdá určitou část úrody, a V městech pak nebývá vojsko, ale strá-
a tak část vesnice odešla o několik mil když nastane zima nebo neitoda,zrni Že doh|iŽejía na pořádek - jejich pří-

-75 -
PříručkaPána jeskyně
slušnícipřebývají ve strážnicíc[ bu-
dou mít i svou budovu, kde j sou ubyto-
váni. Bohatší města mívajíkolem sebe
hradby.
Historie
Pň vytváření mapy (nejen) krá]ovství
je dďeko vhodnější posfupovat chro-
nologicky - promyslet si qývoj kriálov-
sM, a teprve aŽ pak kreslit mapu. Po-
kud to uděláš v opačnémpořadí, bude
to docela znát.
Historie je samozřejmě závis|á na
stáří ras, jakož i na stáří celého světa'
Měl by sis představit, kde byly jednot-
liví zástupci ras stvořeni (kde vznikli),
a jakým způsobem se odtud šířili. To
dělej spíše na mapě celé země či konti-
nentu. Postupně se množili, přesuno-
vali za vhodnějšími podmínkami, roz-
dělovali na národy a zase slučovali v
ohrožení, navzájem se potírali. Dnešní
oblast mohli osídlit třeba tak, jako pra-
otec Čech doputoval do pražské kotli-
ny, nebo zprávy o tom jednoduše jsou
tak dávné, Že se žádnénedochovaly.
Nicméně většina národů by nějaké ta-
kové vzpomínky, ať již skutečně histo-
rické nebo pouze mýtické, mít měla.
Při tomto ,'stěhování národů,, muselo
nutně docházet k jejich vzájemné in-
terakci, a fudížněkteré národy mohou
tušit nebo mít pověsti o rasách, které
tvé postavy nikdy neviděly. A nemusí
se jednat pou ze o rasy, zakteréLzehrát.
Nutno upozornit, že pokud jsou něja-
ká vrozená nepřátelství (třeba trpaslíci
versus skřeti), musí mít kořeny právě
někde v tomto období velkých migrací.
Veškerá dalšíhistorie by se měla (až na
ý11mky)vázat už ke konkrétníoblasti,
čímžtaké začínaji faktické dějiny do-
ýčnéhostátu.
Když národ dorazil do vhodné ob-
lasti, začal tam zakládat (nebo zabíra|
pokud si zemi vydobyl) sídla; samo-
zřejmě na těch nejvhodnějšíchmís.
tech - viz Vznik sídel,. Ta se později
stala centrem říše a patrně jedno z nich
jenyníhlavním městem. S oh]edemna
to' čímse obyvatelé pÍevážně živldt,
rozšřovali se dále po krajině nejvhod- povědět, abys postavy v průběhu
nějšími směry. Zača|i zaKádat další úvodníchdobrodružsM, jak budou
vesnice, z nichž ý nejvhodněji umístě- postupně vynistat, mohl zasvěcovat
né přerustďy v města. Třídníuspořá-
dání se ustiílilo a vydělila se vládnoucí
Wstva. Rozvoj země byl určitě alespoň
částečně ovlivňován vnějšímipod- ienskou. Buď o tom budeš mít obecné
mínkami - pokud byl nedostatek žele- povědomí (pokud možno někde na
za,by|a vyhledávána v kopcích či ho-
rách Že|ezná tuda, pokud byl nedosta-
tek dřeva, bylo založeno město u nej-
bliŽšího lesa, v němž se většina obyva-
tel Živila jeho těžbou.
Nezapomínej, že na wýnto1 ras a stá-
tů měl a bude mít v nemďé míře vliv
způsob Života a myšlení jednotliých
ras. Posfupně bys měl dospět ke stavu,
v jakém se rozšířeníjednotliých ras a
států nalézá dnes. Teď zpracuješ jeho
přesnější dějiny, třídní rozdělení a po-
hraješ si s tím, jaký měly vliv jednotlivé
organizace na jeho současný stav.
V závislosti na rozdělení společnos-
ti na třídy se pomalu odděIuje vlád-
noucí vrstva od vrstev ostatnich_ ať uŽ
je to církev, monarchie nebo společnost
mágŮ, Zároveň s touto organizací se
rozvijii dalši _jak církevní, tak obchod-
ní, řemeslné, ale dost pravděpodobně
i různéorganizované společnosti mezi
dobrodruhy, a dochází k jejich konflik-
tům. Tento'y"oj je nutné zpracovat,
protoŽe fuoří většinu rmitřního v'-ivoje
všech sÉedověkých i dnešníchstátů.
Každá třída můžemítpevné pozice,
které se postupně vyvinuly. Je nutné je
určit, a to ve všech organizacích. S tím
je nutné stanovit i veškerékompeten-
ce. Je pěkné vědět, že na lodi bude ně.
kolik důstojníků,kapitán, kormidelník
a plavčft. Toto odpovídá povědomí
průměrnéhoobyvatele vnitrozemí' lidí, tak jejich mentďitu_pokud neby-
Ale opravdu bude jen jeden kormidel-
nft? |e plavčft nutný? Co mají za úkol
jednotliví důstojníci? Kdo z těch všech
má funkci navigátora, v jehož kajutě
budou mapy? Kde získal kapitán loď -
je jejím majitelem, nebo si jeho s|užby
někdo najal a proč? Podobná situace
jako na lodi bude i v obchodních gil-
dách, řemeslných ceších, mezi úřední-
ý v církvi, ve vojsku... Na vesnici za-
stupuje krále rychtář nebo starosta?
}aké má pravomoci - co udělá s přisti-
ženým zlodějem, pošle jej k soudu do
města nebo jej potrestá na místě? Po-
trestá jej osobně (a jak) nebo to dělá
specializovaná osoba? A tak dále,
všechny podobné situace si musíšzod-
do obyčejůspolečenství,ve kterém žijí.
Nyní je třeba promyslet sílu jednot-
liých království - hospodářskou i vo-
-76 -
papíře přesněji formulované), nebo
můžešpoužítpravidla uvedená dále.
ZbýNá dokončit oďišení jednotli-
ých národů od sebe poďe podnětů,
které jsou sepsány již ýše u ras. Nyní
přidej tradice, svátky a legendy, které s
tím úzce souvisí _ především s tím, jak
doýčnénárody chápou svět a jeho
podstatu' Půjde tudížzejména o svát.
ky náboženské (příchod dobrého bo-
ha, poraženi zlého'...), případně astro-
nomické (rovnodennosti a slunovra-
ý). Dalšíčást svátků bude hospodář-
ských (nejsou-li spojeny s nábožen.
stvím - například oslavování boha
irody, že byl tak štědrý) - narození
prvních mláďat, první setí, první skli-
zeň, hlavní sklizeň, ... Mimoto zde
jsou svátý státní, národní či rasové,
připomínajícíudálosti z historie státu,
národa, rasy. Svátků bude hodně, pro-
tože stejně jako naši předkové, ani
zdejšíprostí lidí asinebudou mít mno-
ho příležitostík odpočinku, zábavě a
slavení - tedy, půjde-li o průměrný
svět.
Se svátky jsou částečněspjaý i le-
gendy, které také zapadají do historie.
Legendy bývají pamětí prosých lidí,
pamětí národa. Do ní se zapisuje vše
těžko i blaze ptoŽ7té, dfty ní lidé v těž-
kých časech přeživaji, neztrácejíce na-
ději na zítřek. odraží jak historí těchto
lo potrestáno nějaké velké zlo, v legen-
dách potrestáno je _ a jak to zpětně
ovlivní viní<a, zá|ežijenna světě a jeho
zákonitostech... V legendách oživaji
jak výjimečnéudálosti, tak ýimeční
lidé či vfiimečnévěci (artefakty). Le-
gendy také mohou obsahovat jinakne-
sděIitelnou moudrost a neotřelý po-
hled na věci, které by jinak hráče nena.
padly. Pokud nevíš,co tím míníme,
zkus se podívat do nějaké pohádkové
knížkya přemýšlej, proč ta pohádka
dopadla tak" jak dopadl4 a jaká k jeji
mu konci veďa cesta.
Nakonec je nutné promyslet Žebří-
ček hodnot, dostupnost informací a
úhel pohledu pro jednotlivá územi. To
samozřejmě souvisí s věcmi, které byly
nastíněny už výše. Nyní jde spíše
o drobnosti, které svěfu dodají chuť a
vůni rozlehlosti a nejistoý a které sou-
visejí s úhlem pohledu na obecné věci
- pokud jsi byl uŽ dé|e někde v cizině,
pravděpodobně to budeš znát. Jiný
kraj, jiný mrav jak se říká, a navíc totéŽ

by se dalo v menší míře ještě zobecnit
na každéhočIověka. Zkrátka, ne
všechny informace se dají sehnat všu-
de a ne všechny musibýtzcela spoleh-
livé a úplně pravdivé.
Pokud se ti podaří propracovat historii
s oh]edem na společenský a hospodář-
skývývoj, máš vyhráno. Je to těžké, ale
budeš za to odměněn.
pŘíxi.qo: Až jednou skončídružinka
zasypaná ve sk|epeních na Zeleném
kopci, uvědomí si vá|ečník: ,,Ty hrad-
by by|y spíšširokéa nízké,a na mno.
ha místech pobořené, ačko|iv by ta
zřícenina nemě|a být tak stará' Jako-
by ty hradby byly duté. To vypadá,
jako by by| hrad postaven zaYá|ky tří
rodů...
,,Ano,.. přisvědčí čaroděj.,,Rod Kra- dené v této kapitole provázat s těmi,
kovců by| tenkrát vyhnán ze s4ich sí- které následují v dalších kapitolách.
de|, a protože by| stá|e ještě ce|kem
bohaý, postavi|si něko|ik hradů, cha- myslet ještě před začátkem tvorby, je
rakteristických masivní kruhovou věŽí uvedena v podkapito|e ,Uvod a pří-
uprostřed, jejížzbytky jsmevidě|i. Jen- prava'.
Že už tehdy, při stavbě, muse|i šetřit, a
proto stavě|i dvě kamenné stěny a
mezi ně sypa|i hlínu, čímžvznik|a hrad-
ba."
,,Jo, a hodně hradů stavě|i právě
zde, na Krásnohorské vysočině,.. po-
dotýká theurg, ,,to si pamatuji z toho
našeho pátrání po Jarikově dědici.
Skoro z každého jejich hradu vedlataj-
ná chodba...
,,No a jest|i se nep|etu,.. v|ožíse do
toho netrpě|ivě přeš|apujícíz|oděj,
,,tak ta tajná chodba ústítámh|e za tou
sochou, jako tomu by|o uŽ na Šedém
vrchu a Modré hoře, a otevírat se
bude tímto t|ačítkem,na kterém mám
od začátku vašeho rozhovoru ruku...
Na závěr
Určitě sis všiml, že toto není žádný
přesný návod ani postup. Není a snad
ani být nemůže.Je to souhrn popisů
jednotliých prvků, někdy s mnoha
příklady, někdy bez nich, které by tě
měly pouze inspirovat. Hodně věcí asi
nepochopíš a ani pochopit nemůŽeš-
ktomubys potřeboval jakurčitézkuše-
nosti, tak brát tuto tvorbu z určitého
pohledu. Hodně radbylo dáváno z his-
torického pohledu _ protoŽe ten ve
fantasy často chybí, coŽ ne vždy jekje-
jímu prospěchu. Ani on není pro tebe
nutností, ty sám rozhoduješ, jaký
PříručkaPána jeskyně
bude. Jenom také dávej pozot, aby se znovu. Jejich život za nic nestojí, jsou
líbi] i někomu jinému, než pouze tobě. ohrožováni nájezdy sousedního krá-
Je na tobě, aby sis z těchto prvkůpo- lovství a nebo skřety... Zatímco posta-
vybíral ty, které se ti Iíbí,prováza|1e a vy jsou těmi, kteým se tak tvrdý život
sladil dohromady' a spojil je nějakými nelíbil, kteří byli přílišpohodlní nebo
zákonitostmi. Nezapomínej při tom, místo po prácitoužili po dobrodružství
že chceš hrát Dračídoupě a že by ne- a utekli za ním z domova. V podstatě
měly být moc v konfliktu s jeho pravid- nic pořádného neumějí, jen zabijet a
Iy _ možností je zde naznačeno víc, než utrácet nalezené nebo ukradené pení-
ti jednotlivé příručky dovolují. V Prů- ze... Postar,y by měly mít spíšek oby-
vodci hrou jsi našel pravidla pro vatelům úctu a obyvatelé by měli dob-
používáníekonomiky' pro stavbu hra- rodruhy pohrdat, nikoliv naopak, jak
dů, pro armády, pro jednotlivé rozďě- tomu zatím je. Zkus se nad tím zamys-
lení titulů u šlechý. Tato pravidla však Iet a hrát od nynějška cizí postavy _
nejsou povinná a hraje podle nich obyvatele tak" aby hráči trochu změnili
pouze ten, kdo chce, takže ani u tvorby názor na ně.
světa se jimi nemusíšvázat, pokud
podle nich hrát nechceš. Naopak, po- pŘíruo: Vesnice musížít.Každý ně-
kud už nyní víš,že podle nich hrát bu- co dě|á. Po|ovina obyvatel pracuje na
deš' budeš ještě muset informace uve- po|i, něko|ik m|adíkůpod doh|edem
staršího muže staví na konci Vesnice
nový srub - ko|em je už něko|ik opra-
Většina věcí, které by sis měl roz- covaných kmenů, a práVě nějaký m|a-
dík s párem koní přiváží z |esa čerstvě
poražený kmen. Ze srubů a chýší
stoupá kouř, v jednom drhne kamen-
ný m|ýnek, u něhož starší prošedivě|á
Začátekhty žena me|e obi|í na mouku, odjinud to
již voní obi|nými p|ackami, pečenými
Začátekhry a příběhu můŽešsituovat na kamenech rozpá|ených předtím
buď do nějaké za1imavé doby nebo do V ohniŠti. Ch|eba ani roh|íky se v této
zajímavéhoprostředí. vesnici nevyrábějí, pekárnu si mohou
Na tomto místě bychom mohli opa- dovo|it pouze Ve|mi bohaté Vesnice.
kovat to, cojej1ž napsáno o vytváření Támh|e na s|uníčkumladá dívka s
postav a jejich historii v DrD Pravid- d|ouhými, do copu svázanými v|asy,
lech pro začátečníýalejednaloby se o tká |átku ze |nu, který se kousek od ní
zbytečnézabírání místa. Vřele doporu- suší.Vesnicí právě projíždína koních
čujeme znovu se na doýčnou část pra- tříč|enná knížecíh|ídka, na něco se
videl do PPZpoďivat. ptá jednoho muže a pak míří po cestě
dá|e. Po celé Vesnici zní bušení do ko-
Život VadIiny od neda|ekého kováře a údery
seker, jak u stavěného srubu m|adíci
Stvořit svět nestačí,svět musí také Žít. opracovávají kmeny.
Nebo spíšemusí v něm být živébytosti,
lidé s každodenními starostmi. Postavy
jsou špatným vedením Pánů jesýně
Vyuoj
zvykJé, že onyj sou jedinými skutečný- l1víjíse. Pořád
Svět nestojí na místě, ale
mi postavami ve světě a že svět patří se mění. Tam, kde byla před ýdnem
jim. Neznají strach ani radost, často vesnice, můžebýt nyní jen několikhro-
zna1i1en sebe, své věci a svou úroveň, mad popela a něko|iktlup orků, králov-
na ničem jiném jimnezáIeží. ský theurg byl za špatnou informaci
Hráči se často dívajína obyvatele králem popraven a právě se hledá něja-
jako na hlupáky jedním aŽ šesti živo-
s ký noý, náměstí ve městě je z většíčásti
ý které zab1ji nejpozději v druhém rozkopané, protože se tam dává nová,
kole souboje. To je přesně naopak, nežlepšídlaŽba. Pořád se musí něco dít.
Hráči se musí naučit, Že dvakrát ne-
by tomu mělo být. Toto jsou lidé, kteří
denně twdě pracují od úsvitu do sou- vstoupí do téžeřeky _ ta stejná situace
mraku, dřou na poli' dělají Íyzicky ná-
se nikdy nezo p akt\e, zab1ji -Ii dů]eŽitou
ročnou práci' aby večer padli zmožení postavu, už se nikdy nedozvědí důleŽi-
do postele a dalšíden to absolvovali té informace, které iim mohla dát.
nn
PříručkaPána jeskyně

To opět závisí jenom na tobě a na

Ekonomika tvém uvážení. Vodítkem n můžebýt,
Při stanovování dávek po družině
požadovaných musíš_ ostatně jako
že na územi, přes které několikrát pro- vždy _ vycházet ze situace v dané
Měření času šla fronta, bývá spokojenost blízká zemi: Hrozi nebezpečí inv aze? Piipra-
V pravidlech pro hospodářství máme nule a budoucí úroda také. Naproti r,.ujeme se my sami na válku? Je král
časovéměřítko, kdy jednomu ,kolu, tomu na izemi, kde vládl pořádek, je rozhazovačný nebo šetrný? Jaké má
odpovídá čtvrt roku. To je ovšem měřít- spokojenost zhruba 100 a budoucí úro- moŽnosti své požadavky skutečně pro-
ko velmi hrubé a pro hraní na hrdiny da má hodnotu obvyklou na daném sadit? odpovědi na všechny tyto a dal-
vlastně nepoužitelné.To souvisí s tím, ú'zemí. Jestliže chceš postupovat šíotázkyti řeknou,jakvelké daně a od-
že ekonomika by měla tvořit j enom ku- opravdu pečlivě, urči si hodnotu sPo- vody můžekrál nebo naďízený šlech-
lisu, pozadí pro dobrodružsÝi, která kojenosti podle postupu na straně 7, tic po družině požaďovat,
postavy prožívajína vyššíchúrovních. přičemž vynechej poslední bod - zprů-
Může_ a vlastně mělo by, nemajíJi měrování s minulou spokojeností. St{ítníÍozpočet
hráči dočista zftatít zájem o hospoda- Stejně budeš také postupovat při
ření _ se stát, že do právě probíhajícího určování spokojenosti v sousedních Vládcové maji vžďy mnohem větší
dobrodruŽství se prolne okamžitá hos- státech. prostředky než normálni lidé. Považ,
podářská situace. Podařilo se nám do- že zatímco rodinný rozpočet v dneš-
stavit ten hrad včas? Budou u ž zítrape- odvádění a předepis ování
ním světě můžebýt zhruba 100 aŽ 500
tisíc korun na rok, rozpočet státu je 500
nize na zap|aceni žoldu? Skončila už daní a odvodů
sklizeň nebo se orkům podařilo spálit miliard korun. I když připustíme, že ve
obilí na poli? Na takové otázlnl nedává Tvoje družina se pravděpodobně nesta- světě DrD je daňové zatíženímnohem
náš systém jednoznačnéodpovědi. ne samostahr1im vládcem nějakého úze- menší (řekněme setina) a Žije v něm
mi, a takbude muset odvádět daně avo- mnohem méně lidí (řekněme desetina)
Jako P} by ses měl řídit zdraým ro-
zumem. Došlo-li k invazi orků řekně- jáJ<y své vlasbrí vrchnosti. Postupně, jak pořád by to bylo 500 miliónů korun.
me uprostřed podzimu, pak lze s dů- bude nab1filat na moci, bude mít nějaké Tím chceme řici, že rozpočet průměr-
věrou předpokládat, že polovina obilí podilzené šlechtice, a těm bude zase ného království je nejméně tisíckrát
je již sklizena a druhou polovinu se jim muset daně a odvody předepisovat. většínež rozpočet jednotlivce.
podařilo zničit. Cím je váš svět propra- Tento druhý pŤipadje jednoduchý Vybíráním daní se postavy mohou
covanější, tím je toto rozhodování jed- a závísi jenom na přání družiny. Ty, domoci prostředků, které jsou pro jed-
nodušší.Ty sám musíšnejlépe vědět, jako Pf, bys už mělmít nějaký cit pro to, notlivce nepředstavitelné. Nemělo by
co jsou splnitelné nesplnitelné poža- se však zapomínat, že tyto peníze ne-
kdy se v tvém světě sklízíobilí a konec a
konců - ty jsi tam ý orky poslal, takže davky, a podle toho bude příslušný patří přímo postavám, ale zemi, kterou
víš'jestli si vybrali dobu před sklizní, poddaný šlechtic reagovat. spravují, a proto by měly být vynaklá-
aby ji mohli zničit, nebo po sklizni, aby
mohli táhnout přes strniště anezdržo- TABULKA URODNOSTI PODLE RAS
vat se chůzípo cestách nebo prodírá- pásmo úrodnosti cena
ním se skrz vzrostlé obilí. hobiti trpaslíci kudůci elfové lidé barbaři krolli práce
Počátečníhodnoty
louka 8 lroJ 74 3 5000
step 7 444 55 4 6000
Tvoje družina se nejspíšpokusí nějaké savana o 454 55 4 6000
územi ďobýt, případně jí bude nějaké lesy 4 546 56 4 10 000
uděleno. Takči onak stojíš předrozhod- prales I 435 46 4 15 000
nutím, jaké zvolit počátečníhodnoý džungle 4 344 45 3 2s 000
spokojenosti, případně budoucí úrody. kleč 4 a-
JJZ JJ 2 8000
křoviska 5 443 44 3 7000
TABULKA PÁSEM poušť 1 110 00 0
skály a 1. 1. 01
ÚnooNosrl 000
1
1.

bažina 1 00 0 30 0001
pásmo jméno jezero* 338 76 Á

nepoužitelné moře* z 228 87 5

1.

2 bídné město* 5 554 64 2 zvl.

J velmi špatné
4 špatné
5 podprůměrné
6 průměrné
7 nadprůměrné
8 dobré
9 velmi dobré
10 vynikající
*
tj. rybolov. Pravidla jsou stejná, aletabulkapodnebíjevždy,skleník,.Mořský
rybolov je možno provádět jen do vzdálenosti 10 mil od pobIeži; při rybolovu
vezmi počet dvorců na pobřeží a děl počtem jiter hladiny, na které rybaří. Tak zís.
káš sloupec,dvorce/jitrď v Tabulce ýnosů'
ř Ťýto
terény se nedají zútodnit; národy, které zde něco pěstují, j e lryuživaji
tak, jak jsou od přírody.
+změní se v louku
+ostatní
řádý v této tabulce se vztahují k zemědělství

-78 -
 PříručkaPána jeskyně

dány v její prospěch, nikoli na soukro- NejpřeNednější způsob, jak zobra- TABULKA zvyŠovÁNÍ
mé účelypostav. zit úrodnost polí' je vytvořit si speciál-
ní hospodářskou mapu daného pan-
PÁSMA ÚnopNosrl
Úrodnost a cena Pozemků ství, kde budou územis různou úrod- ,
cena prace
cena
ností vybarveny různými barvami.
pásmo . suÍovlll
Dalšívěc, kterou musíšpřed ,,spuště-
ním,, ekonomického systému určit, je 1 1 000 100
úrodnost. Ta závísi na někoIika fakto- Zakládání měst 2 2 000 200
rech: typu terénu, rase, která jej má ob- Ve výjimečných případech se dobro- Ó 3 000 300

dělávat, vzdáIenosti od moře nebo od druhové mohou rozhodnout za|ožit 4 4 000 400
řeý atd. Všechny tyto vlivy shrnují Ta- město. Měj na paměti, žebyse to nemě- 5 5 000 500
1o stávat každý rok _ většinou by měli 6 6 000 600
bulka úrodnosti podle ras a Tabulka
globálních vlivů na pásmo úrodnosti. l1ruživat měst, která na daném území 7 7 000 700
už stojí. Ekonomický systém Dračího 8 8 000 800
pŘíxt-Ro: Z těchto tabu|ek p|yne, že doupěte neni žáďná Civilizace. 9 9 000 900
|ouka obdě|ávaná hobity má normá|- Nicméně pokud k tomu dojde, po-
ně úrodnost 8, tj. dobré (viz Tabu|ka stupuj následujícím způsobem: Město příslušnou tabulku. Sloupec,pásmo,
pásem úrodnosti). Na|ézá-|i se řekně- je možno za|ožit jenom na obděláva- udává ýchozi pásmo úrodnosti. Na-
me .|50 mi| od pobřeží'má úrodnost ném jitru s pásmem úrodnosti nejmé- příklad zvýšení úrodnosti z průměrné-
jenom 7, tj. nadprůměrnou. Pokud je ně 4. Cena práce i materiálu na samot. ho na nadprůměrné bude stát 6 000 zl
to navíc |ouka na vrchovině, je úrod- né založeníměsta je stejná, jako by se zaptáci a 600 z| za materiál.
nost jenom 5, tj. podprůměrná. Avšak pásmo úrodnosti mělo zvýšit o 1.
jest|iže do vzdá|enosti 20 mi| protéká Nově založenéměsto musí mít ales- Zbojník
řeka, je úrodnost 6, tj. průměrná. poň 100 rodin, přičemžz kažďého Tabulka revolty udává pravděpodob-
dvorce na jitru, kde je město zak|áďá-
Dále je třeba stanovit cenu práce potře- nost, že se na daném územíqznoří tlu-
no, se stanou dvě rodiny. Zbytek musí
bné na zúrodněnídaného terénu. I ta je pa zbojníků. Úti"t.y jsou popsány na
přijít z ostatníchčástípansM azdep|a-
uvedena v Thbulce úrodnosti podle ras, straně 18, zde uvádíme Tabulku pola-
tí obvyklé pravidlo ,,z jednoho dvorce
ale nenech se odradit od upravování pení zbojnfta, kde je pravděpodob-
jedna rodina".
číselv ní libovolným způsobem podle nost lapení zbojnka v závislosti na
S hráči pak prober zajímavějši otáz.
situace ve svém světě. tom, kolik vojáků ho pronásleduje
ky stavby měst: jak se bude jmenovat, jaká je jejich moráIka.
a
kde bude mít náměstí a kde kostel, zda
TABULKAo, GLOBALNICH postaví hradby a jaké a podobně'
Při pronásledování rrynásob u kaž-
VLIVU NA PASMO dého oddílu jeho BS počtem skupin
a koeficientem zvětšení plochy a ý-
ÚnooNosrI Stavba silnic
sledky sečti. Číslo,kteté takto dosta-
Vliv Posun pásma Cenu za stavění cest a si]nic můžešbrát
neš, vyděl rozlohou územi (v jitrech),
stejnou jako cenu za zýšeni pásma
Vzdálenost od pobřeŽí* kde se zbojní< skrýwá. Výsledek dosaď
úrodnosti z nepoužitelrrého na bídné.
0-100 0 do sloupce ,pronásledování, v Tabulce.
Při zvyšování pásma úrodnosti na ob-
101-1000 -1.,
1001 a úce dělávané půdě se automaticý předpo- pŘírno: V zemanství Šedého|esa
kJádá, že se lystaví i potřebné silnice. (roz|oha70 jiter) se ukýázbojník, kte-
Profil terénu
rovina 0 rého h|edá deset pěšíchoddílůlor-
pahorkatina -1 Zvyšováníúrodnosti movaných v měřítku 1 :10 s bojovou si-
vrchovina -2 Způsob zvyšování úrodnosti byl po- |ou 6 a morá|kou 1. Všechny mají p|ný
hory -3 počet skupin (pět). Do s|oupce ,pro-
psán v kapitole ,Politika a hospodář-
velehory 4 nás|edovánÍ dosadíme 17 : (6 x 5 x 4
ství na straně 15. Zde uvádíme ienom
ostatní
řeka nebo
jezero* *
r1
TI TABUIKA PRAVDĚPoDoBNoSTI PoLAPENÍ ZBoJNÍKA
Městat pronásle- morálka
mořský
+3
dování 543210-1-2-34
přístav 1-10 48423630241812600
říčnípřístav +2 11.20 524640342822Í61040
kupecká
+1 21.-30 56504438322620L482
stezka 3t40 6054484236302418126
*v mílích 41.-50 64 58 52 46 40 34 28 22 1.6 10

**protéká do vzdálenosti 20 mil 51-100 68 62 56 50 44 38 32 26 20 14

T
101-110 72 66 60 54 48 42 36 30 ',U 18
na města ještě vztáhni úpravu 111.-120 76 70 64 58 52 46 40 34 28 22
podle profilu terénu; ostatní úpravy 121.-130 80 74 68 62 56 50 44 38 32 26
z této tabull1y se v ztahujik zeměděIství

-79 -
PříručkaPána jeskyně

x 10 : 70), a tudíŽ majívojáci pravděpo-

dobnost 28 o/", že zbojníka |apí' TABULKA KATASTROF
katastrofa k100 škoda
Ověřování se provádí kažďý týden, zemětřesení 1-5 100 zl/j1tr o (obdělávané)
padne-li číslomenšínebo ste1né,než je povodeň 6-15 200 zUjitro (v sousedství řeky)
v tabulce, je zbojník lapen. hurikán 16_30 50 z|/ jítro (obdělávané)
přílet draka 31-35 100 zVden (dokud neodletí či ho někdo nezabije)
Přírodní katastrofy kobylky 3H0 7 5 zU jltr o (obdělávané)

příchod medvěda 41-60 10 zl, odejde sám

U přírodníchkatastrof je třeba posfupo-
vat ve dvou krocích: nejprve je nutné si
stanovit pravděpodobnost, že ke kata-
strofě vůbec dojde, a potom je ťeba si
sepsat, k jakým věcem můžedojít a jak
jsou zhruba pravděpodobné. Pravdě-
podobnost katastroÍy záisízcela na tvé
úvaze a na tom, jak rušný život chceš
sým dobrodruhům připravit. Neměla
by však nikdy být vyššínež 1'0 %,
Některé katastrofy nejsou náhod.
né, alevyvolané lidmi. Vnašítabulce je
zastupuje průchod armády - to není
nic, co by se mohlo stát náhodou' a pro-
to těmto událostem nepřiřazuieme
pravděpodobnost.
pŘíruo: Zák|adní pravděpodob-
nost, Že V Drakonii dojde ke katastroÍě
je 3 %' ověřuje se každéčtvrtetí.Po.
kud se zjishí, že doš|o ke katastrofě,
háže se k100 a výs|edek se srovnává
s Tabu|kou katastroÍ. Hod 34 napří-
k|ad znamená' Že při|etěl drak, kteý
podpaluje úrodu a požírádobytek -
každý den způsobíškoduza 100 z|a-
tých. Takto bude škodit, dokud ho ně-
kdo nezabije nebo dokud se neroz-
hodne od|etět (kdy to bude a proč,
musíšrozhodnout sám _ můžeštomu
dát třeba pravděpodobnost 10 % pŘÍxno: Studnu zača|i kopat na kop-
a každý den hodit k%). Naproti tomu
jiné katastrofy _ napřík|ad hurikán -
působíškodu jednorázově.
Tabulku katastrof si můžešpro svůj
svět vytvořit sám - nezapomeň, že její
položky musejí vyplnit celý rozsah
hodu k100, neboť v okamžiku, kdy na
niházíš, jeužjisté, Že došlo ke katastro-
fě, jenom ještě nevíš k jaké.
Hrady
Zakreslování terénu
Při stavění hradů je třeba hráčůmob-
jasnit, jak vypadá místo, které jsi jim
pro hrad vybral. To se velmi podobá
obvyklému kreslení map, zvláště
v tom, Že si ho musíš celé vymysIet.
poŽár 61-85 250 zl, uhasne sám
přítomnost
8G100 20 zUden
nestvůr
průchod armády 1 zVskupinu
od obvyklých map se však lišítím, Že
ruzné barvy oďišují hexy ve stejné ýš-
ce, a to s krokem 5 sáhů. Zamysli se teď
nakrajinou, kde necháš své dobrodruhy
hrad stavět: Lemují řeku skiály nebo spíš
Iouý? }sme v horách nebo v bažinách?
Podle toho se musíš rozhodnou| jaký je
u-iškoý rozdil mezi nejvyššíma nejniž-
šímbodem v okoÍ hradu. Pro ťvoji před-
star,'tr: například Vyšefuad má přeýše-
ní nad Mtavou 14 mehri.
Vezmi si všechny svoje pastelky
nebo fixy a seřaď sije od nejsvětlejší do
ne|tmavší (ale pokud moŽno se v}.Va-
ruj černé).Na kus papíru si napiš čísla
0,5,10,15 a tak dáLe až do nejvyššího
převýšení. U každéhočíslasi udělej
značku jinoubarvou _začninejsvětlej-
šía skonči nejtmavší (je-li například
nejvyššípřevýšení 45 metrů, budeš
potřebovat deset barev). Tím jsi přřa-
dil různébarvy rt..zným ýškám'
Pak si vezmi obyčejný hexoý papír,
do kterého budeš zakreslovat mapu. Tá
bude mít měřítko 1 hex : 5 sáhů.
Teď si musíš představit' jakbude da-
ný terén l'ypadat a zakreslit do mapy
nejvyššíbod. Flrad bude stát kolem něj,
a proto ho nakresli doprostřed mapy.
Nejvyššíchhexů samozřejmě můžebý
úce, naopak je to pravděpodobnější -
nejvyššícha o jednu barvu niŽších hexů
by mělo být tohk, aby se na nich dďo
postavit celé jádro hradu. Přestože stavi-
telé mohou terén upravovat těžko si
představit, že by silybra|ike stavbě mís-
to, kde je přeýšenímezi dvěma rohy
nádvoří větší než deset mehri. Nejvyšší
hexy vybarvi nejtmavší barvou.
Potom je třeba určit nejnižšíbod. To a dobrodružství pod širým nebem.
je zpravidla nějaká vodní hladina _ Zteč je normálníbitva armád, ale třeba
řeka, jezero a podobně. Představ si, jak už ostřelování trebuchety můžetrvat
místníkrajina l'ypadá. Poďe toho, jak
srázný jeterén, můženejvyššíhex ležet
buď velmi blízko nejnižšího(kdyby se
například jednalo o nějaký ostroh nad
(dokud neodejdou čije někdo nepobije)
řekou), ale třeba v bažinách můŽe nej-
nižšíbod ležet úplrrě na okraji mapy (a
na celou mapu ti budou stačit dvě bar-
vy). Ať už ho umístíškamkoliv, zakresli
si ho do mapy barvou s číslem0.
Zbytekužje jednoduchý: podle své
představy o tvaÍu terénu vybarvíš zbý-
vající hexy a ýsledek předáš hráčům.
Nezapomeň na dvě věci: zdďeka ne
všechny hexy na kraji mapy musí mít
ýšku 0 a ýškoý rozdí mezi sousední-
mi hexy můžebýt často větší neŽ 5 sáhů.
Studna
Hráči se mohou pokusit vykopat na
hradě studnu. Při ověřovánítoho, zda
j1ž narazili na vodu, vezmi převýšení
dna studny (tj . ýška hexu, kde j e stud-
na ražena, minus hloubka studny) nad
volnou vodní hladinou (zpravidla hex
s výškou nula) a vyděl ho 5. Pak hoď
1k10, a padneJi ti stejně nebo více, na-
razilo se na vodu.
ci,kteý se tyčí50sáhů nad řekou. Když
vykopa|i studnu 10 sáhů h|ubokou, mu-
sel si PJ hodit na 1k.l0 nejméně 8 (=
(50 _ 10) : 5). Pad|o 5, a tak kopa|i dá|.
Po da|ších 10 siízích už stačil hod 6 a
padlo znovu 5. Vypadá to, že studna
bude stát víc, než si původně mys|e|i.
Pravidla pro
postavy a Pro svět
Hrady stojí na pomezí souboje armád
týdny nebo měsíce, nemluvě o vyhla-
dovění. Proto musíšvždy citlivě zvolit,
kterou sadu pravidel pro řešenídané
situace použiješ.

-80-
 PříručkaPána jeskyně

Některé věci je možnéřešit podle bitly můžešpak podávat hráčůmjen bylo by nefér, kdyby si lymyslel, že na-
několika různých pravidel. Například zběŽné informace - například ,,vaše jednou jedné straně přijdou posiy, za-
bombardování můžeprobíhat buď levé křídlo postupuje a rozdrtilo sou- tímco v předešlých případech je to cel-
podle pravidel z kapitoly ,Boj pro ex- peřoly lukostřelce, teď však z nedale- kem únosné(a navíc hráči nemusí vě-
perý, v PPE - Postavy, nebo pravidel kého lesa přij iždínepÍáte|ská těžká jíz- dět, že to nebylo původnímúmyslem).
z kapitoly ,Atmáďy, , a konečně i kapi- da a útočíz boku na levé křídlo.'.,,
Pokud budeš chtít bitvu opravdu
tola,Hrady, se o něm zmiňuje.
Většinou bud e zá|ežetna tv é iv aze, odehrát, pak ti doporučuji pozvat si Zajimavost
kteý z těchto způsobůvyužiješ. Pra- druhého Pána jesýně jako soupeře, a Íozmanitost
vidla v kapitolách ,Tvoje postava, a ,Boj abys nehrál sám proti sobě (to by moh-
pro experty, v PPE Postavy počítají 1o hráče nudit). Pánů jeslgně můžebýt Při tvorbě pravidel
_ jsme se snažili, aby
spíše s tim, že dobrodružství probíhá na každéstraně i více. Dli|ežIté Že byla pokud možno univerzální
je, a bylo
podle pravidel z DrD PPP fsou dosti nemusí hrát Pánové jeskyně proti možno je upravit pro nejruznější situa-

podrobná a poměrně přesná, ďe také sobě, mohou spíšespolupracovat na ce. A to by měIo být tqým úkolem_ při-
trochu zdlouhavá. V kapitole Armády celkovém obrazu bitvy. Například se pravit hru tak, aby vždy přinesla něco
jsou pravidla zjednodušená a kratší. mohou jiŽ před bitvou dohodnout: ,,... nového. Pokud se armády jlž popáté
V zásadě by ses měl řídit citem pro dra- pak moje levé křídlo zaitoči, nechá se setkají na stejné nebo podobné
mapě'
matický detail. Když nějaký bombar- vylákat až sem... a odtud vyjede tvoje může sice probíhat bitva opět nějak ji.
dovací oddíl podnikne nálet na hrad jizda a nejspíš ho smete..',, Bitva může nak a některé hráče může dokonce cel-
v době, kdy družinaspi,vyřiď ho pod- mít i nějaký předem stanovený smysl _ kem bavit hledání co nejlepšího způso-
le pravidel pro armády. |estliŽe ale ná- například se Pán nebo Pánové jesýně bu, jak vlešit stále stejnou situaci, ale
let podnikí sama jedna z postav, dej si rozhodnou, že se pokusí dosáhnout k tomu jim mohou posloužit třeba i ša-
práci a spočítejjejívýšku'rychlostatd. toho, aby postavy hráčů upad|y ďo za- chy. od hry na hrdiny budou většinou
jeti, žeby pŤíníměl padnout staý král' čekat něco víc_ stále nové a zajímavési-
aby nastaly SPory o trůn, že by při ní tuace, neznámo,napinaý děj apod.
Armády měIo být použito nějaké kouzlo, které
vnese do světa množstvi z|a apod.
Pň přípravě dobrodruŽství obsahu-
jícíchbitr,y měj toto stále na paměti. Na
V průvodci hrou nalezneš ty i tví hÍáči Na vyššíchúrovníchjiž mohou po- bitvě můžešměnit úplně všechno, od
pravidla pro stavění, přesuny abitvy ar- stavy hráčůtřeba velet částem armády. prostředí, ve kterém se odehrává, a ar-
mád. Ta( jak jsou rysvětlena, by v pod- V tom případěby j1Ž bylo dobré ode- mád, které bojují, přes vlastnícíIbojeaž
statě téměř nepotřebovala žádného hrát bitvu podle plrrých pravidel. Stále po nejmenšídetďy. Tak se mohou hráči
pána jeslgně, hráči, kteým patří dvě však mohou na obou stranách hrát Pá- setkat s nejen s jinou armádou podo-
sousední královstvi by zkrátka mohli nové jeskyně. bného typu nebo hordami skřetů, ale
vycvičit armády r,ytáhnout proti sobě.
a Dalšímpřípad nastane, budou-li hrá- třeba s armádou kostlivců na kostliých
Samotná bitva by pakbyla poměrně za- či jiŽ velet celé armádě. Pak tedy stojí koních stvořenou temným nekroman-
jímavou a napínavou taktickou fuou. hráči proti Pánovi jesýně - ďe měj stále tem, s neviditelnou armádou (její odď-
Ale Dračídoupě není hra taktická ani na paměť" že i když budou mít hráó nej- ly můžePJ posunovat na zvláštní mapě
strategická,je to hra na hrdiny a od té se spíšpoci| že hrají proti tobě, není tomu nebo si jejich pozice jenzapisovat), s ar-
očekává něco víc. A právě proto tujsi ty. tak. Proti postavám nebojuješ ý ďe ar- mádou duchů, stínůnebo třeba vlko-
Následující řádl1y ti tedy neposkytnou máda, za kterou fuaješ. Takže s ní klidně dlaků, mohou bojovat s armádou tak
nové tabulky nebo pravidla, pouze ná- vlezeš do léčkypřipravené soupeřem, hrozných či mocných tvor&, že jtž jen
pady a náměý jakudělatze strategické je.[ dobře vymyšlena, i kdyŽ o ní jako P] jejich pohled obrací soupeře na útěk
hry hru na hrdiny. úš.A stejně tak dobře můžešříct např. nebo jej ochromí, mohou bojovat s oh-
o některém z oddflů fuáčů- ne, ten od- niými tvory zraňujícímivšechny jed-
ďl teď newrazi z notý, které se jich dotýkají, s vamp1iry
Role postav v bitvě j
:úk'rytu, dom]ouvďi
ste se, že vyra zi, až v álečnk zafr oubi, ale vrhajícímise po vítězném střetu na těla
Je pravděpodobné, že postavy se ten je teďochrnuý' Aať se pakháči trá- padlých nepřátel a pijícímijejich krev'
zúčastnibitw dříve, než budou mít pí s telepatií, kouzelní<ow.ými přáteli ne- nepřátelská armáda zl<rárka můžebýt
samy své aimády. V tom případě bu- bo rychlou spojkou. Zkrátka a dobře, PJ tvořena čímkoliv,co najdeš v bestiáři, ve
deš ty, jako Pán jeskyně, muset hrát za stále řídícelou hru a dbá spíšena to, aby fantasy knihách či filmech, v pohád-
obě strany, a hráči budou ovládat jen se neděly příiš nelogické a nesmyslné kách nebo ve své fantazii.
své postavy, případně jejich nejbližší věci než na to, aby jeho strana r,yhrála. Každá bitva nemusí být vžďy jen
okolí. V tomto případě dokonce anine- Podobně je tomu i v posledním pří- střetem dvou armád v otevřeném poli
musíš pro vyhodnocování celé bitvy padě, kdy hráči stojí na obou stranách nebo obléháním hradu. Hráče můžeš
použítpravidla z části pro hráče, mů- a řídícelé znepřátelené armády nebo je- třeba nechat hájitvesnici s několika od-
žešmít třeba stanoven průběh bitr,y jich části. Pokud řídícelé armády, Pán díly nevycvičených a nezkušených
předem nebo jej odhadovat během ní. jesýně jen dohÍžína to, aby nedochá- vesničanů, můžešpronásledovat něja-
Podrobně odehraješ bitvu pouze v nej- zelo k nelogičnostem, zabraňuje hád- ké nebezpečné tvory v jejich vlastním
bližšímokolí postav - pokud postavy kám a případně ovládá okolí - počasí, prostředí, v hlubokých lesích, baŽi.
nevelí žádným oddílům,můžešdo- cizí postavy vstupujícído bitly, domo- nách nebo třeba skalních bludištích
konce část bitvy odehrát podle běž- rodé obyvatelstvo apod. V tomto oka- v horách, bitva se můžeodehrávat
ných soubojových pravidel. o zbytku mžiku by již měl být P| spraveďi\.ý _ v strašidelných podsvětních rozmě-

-81-
PříručkaPána jeskyně
rech, kde se země otevírá pod nohama
a ftyskaji z ní gejzíry |ávy , nebo naopak
na r,ysoko se vznášejícíchplošinách,
kde chybnýkrokznamenápád do hlu-
biny, zklátka na co jen dokážeš přijít.
Postavy mohou dostat speciální úkol -
někoho konkrétníhozabít nebo za-
jmout nebo naopak chránit, proraz7t
soupeřovu linii a přinést zásoby oble-
ženým nebo přivést Pomoc/ něco hájit
nebo naopak zničIt, zadržet soupeře,
odlákat jeho pozornost, vlákat jej do
pastinebo cokoliv, co se tibude hodit.
Věnuj velkou pozornost detailům,
které mohou ozvláštnit bitvu. Vzpo-
meň si třeba na bitvu u Slavkova, kde
k prohře jedné strany údajně přispěla
nevolnost ze zkaženévody. Tak může
bitvu ovlivnit třeba nepřízeň počasítT
(vítr znemožňu1ici,treď,,Tja"?fi:
šery, úmornévedro znesnadň:].:é:
uŽití brnění, prudký d銝hasící ohně
a t
nebo třeba třeskuté mtazy, na které |ak jsme jiŽ řekli, Dračídoupě není ve
není některá z armáď zvyklá), můžese své podstatě hrou strategickou, a proto
do ní zapojit někdo nečekaný, mliže nemohou hráči počítats tím, že pr avid-
dojít ke zradě některé části armády
nebo aspoň k jejímu zbabělému útěku
z bo1e, můžese rozšiÍ1t falešná nebo
i pravdivá zpráva ovlivňující morálku
(například, že domovy vojáků jsou
v troskách nebo že velitel soupeřů je
nesmrtelný), můžedocházet k nedo-
rozuměním, dohodám, podvodům,
léčkám'vyjednáváním, vydiránim,
podplácením, ýzv ědárr9 vyzrazenim
plánů apod. To vše si můžešvymyslet
již před bitvou a celou dobu s tím počí-
tat_hráči si ažpak, až je jižpozdě, mo-
hou říkat: ,,Tak proto sir Rhodar chtěl
osobně velet své jízdě, mohto nás na-
padnout, že chtěl přeběhnout k nepří-
teli, neměli jsme mu věřit, když před
měsícem prodal své pozemky...,,
Musíš si ale dávat pozo1, aby se tvé
bitvy nestaly snůškou bizarností a ne-
pravděpodobných situací. Říkíme-li,
že nemáš použivatpouze standardní si-
Dračídoupě: Pravidla pro experý _ Svět, verze 1'6
lydal ALIAR,
tuace, neznamená to, Že bys je neměl
používatvůbec' Konec konců v historii
vypadala většina bitev dost podobně,
a právě z těchto historických bitev se
ťvoří obecné podvědomí o tom, jak má
bitva vypadat. Pravidla se snažityto zá-
kladní rysy podporovat - nájezd těžké
jizdy,banda vojáků valících se s řevem
na zteč nebo naopak organizovaně po-
stupující stěna ze štítůa kopí,zuíiýboj
muŽe proti muži, pan1ka a zoufalý útěk"
když většina druhů se již váÍ v krvi na
zemi, to vše jsou obtazy, které se lidem
vybavují, když se řekne středověká bit-
va, to vše jsou obrazy, kteých můžete
dosáhnout i s běžn]ímiarmádami podle
normáIních pravidel.
2..
Výjimky z pravidel
speciální výcvik
la uvedená v Průvodci hrou budou
vždy a bezýhradně platit. V pravid-
lech je například napsáno, že kopiníci
majíbonus kBS jen proti náj ezďujizdy.
Až se hráčůmpoprvé stane, že jeden
z kopinických oddílů'kolem kterého
prochází oddíl pěchoty, náhle postou-
pí vpřed a zahradí mu cestu, mohou se
ohánět pravidly a tvrdit, Že to nemůže,
ďe nebude jim to nic platné. zkÍátka
tento oddíl nepřátelské armády je vy-
cvičen tak" že to dokáže. Pokud isi viděl
film Statečnésrdce, jistě si vzpomeneŠ
na scénu, kdyse anglická jízda řítíproti
Skotům a ti až na poslední chvíli po-
zvednou dlouhá kopí dosud ukrytá
v trávě. Když se to stane těžkéjizdě
tl.ých hráčů, budou mít sice pravdu,že
v pravidlech se o přezbrojování mluví
jinak" ale to se nedá nic dělat. Stejně tak
jezdci střílejícíze sedel svých koní
v plné rychlosti bočníhonájezdu _
THE END
fantasy hra na hrdiny
sazba a grafická úprava ALIAR
obálka Petr Jašek
ilustrace Tomáš Kučerovský
vytiskla tiskárna PB tisk' Příbram
ISBN: 80-85979-38-1
-82-
v pravidlech to sice není, neboť střílet
takto z koně v trysku je velice náročné,
ale bojovníci stepních národů, kteří se
v sedle málem užrodí,to dokážou.
Až tohle hráči uúdí'moŽná je na-
padne zkusit také něco své vojáý na.
učit. Když s nějakým takovým nápa-
dem za tebou přijdou, dobÍe jej zvaž.
Představ si,jestliby něco takového bylo
ve skutečnosti možné(a to nejen z fy-
zického hlediska, a|eiz hlediska napří
klad komunikace během b1tt}l a vzá-
jemného časového sladění akcí), zdaby
se to nějakým zásadrúmzpůsobem ne-
stavělo proti samotným principům sys-
tému a především, zdaby Ío hru nezka-
zilo. Podle toho to pak můŽeš zakázat
nebo to dovolit hráčůmněkteré jednot-
ý naučit _ v tom případě musíšstano-
vit jaké prostředýa jakýčas je ďebato-
muto qýcviku věnovat, případně jak
zkušená musí být jednotka, kterou to
učíš.Casu je na speciální výcvik zapo-
třebí hodně, rozhodně více než k pře-
sfupu na dalšíúroveň. Minimální úro-
veň zase sloužík tomu, aby se speciální
manévry mohli naučit jen opravdu
profesionální vojáci a ne kdejaký sedlák
sebraný na poli za vesnicí.
Speciální výcvik můŽe také připra-
vit armádu na zvláštní situace, o kte-
ých se úpředem. Tak je možno naučit
oddíIy například bojovat lépe proti ne-
viditelným soupeřům, nedívat se Sou-
peři do očí(např. vknize Vzkříšeníkrá-
le skřeta byli nepřátelé schopní pohle-
dem vojáka ochromit), naučit se zasa-
hovat jediné zranitelné místo nějaké
příšery,zabijet nepřátele tak" aby meč
neuvíznul v jejich kamenějícím těIe
(jak tomu bylo u drakoniánů v Kroni-
kách dračíhokopí), naučit se rozezná-
vat pravé soupeře od pouhých iluzí,
zktáka aspoň trochu lze většinou ar-
mádu připravit na všechno možné,co
se jen můževe fantasy světě stát.
 STAVBY

W ts sáhů vysoké
.|0
:.'l::'i. sáhů vysoké

iL zpevněné stavby
 OH

aT^\/av

1 5 sáhů vysoké

1 0 sáhů vysoké

5 sáhů vysoké

vodni přÍkop

zpevněné stavby
 Dračídoupě - Pravid1a pro experty - Svět ti r-rmožníplně se
zúčastnitdění světa . N užjako jednofilu Z vojáků armády nebo
vtádci celé r'íše.Zá\eŽíjen na tobě. jaké postavení si vydobudeš
a jak změníš běh světa.

i..V tě"hto pravidlech najdeš popis, jakýrn způsobern mrizes ri!l|

své panství. Jak stavět hrady i jak je dobývat. Jak sestavit a.Ťídit
armádu a jak pon-rocí ní zdrtit armádu pÍotivnfta. Na1ezneš....Zde
také způsoby. jakýrni můŽešvyuŽít svých nerrralých schopností
coby.řadový člen armády' a to nejen.|si-li válečník. ..'.]l.

Pro PJ jsou zde rady, jak stvořit skutečně dobrý a zajímavý svět,
ve kterém bucle opravdová radost hrát.

',t:i..

"-,=ž<

-t.t
.é::
*;
ř'I
til
ltr
=.=]
Á-
ť
ír#
a