Professional Documents
Culture Documents
Rudolf Těsnohlídek
Rudolf Těsnohlídek
ŽIVOT
narozen 7. 6. 1882 v Čáslavi
zemřel 12. 1. 1928 v Brně
měl 4 sourozence: Augustinu, Alfreda, Marii a Annu
jeho otec Josef Těsnohlídek byl drobný zemědělec a přivydělával si jako pohodný
═ povolání spočívalo v likvidaci uhynulých zvířat, dále v odchytu toulavých zvířat,
zejména psů a koček a v jejich případném následném zabíjení
jeho povolání mu od ostatních dětí vysloužilo posměšky, které Rudolf těžko snášel
po studiu na obecné škole začal studovat nižší gymnázium v Čáslavi, odkud po čtyřech
letech odešel na gymnázium do Hradce Králové
aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku
během studií ho postihla ztráta jeho milované maminky
o několik let poté zažil další tragédii, když se před ním utopil jeho kamarád Fíla Weber
tuto událost si Těsnohlídek vyčítal a nesl si ji sebou až do konce svého života
po dokončení gymnázia odešel v roce 1901 do Prahy, kde začal studovat na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy
v Praze pravidelně navštěvoval sestry zesnulého kamaráda Fíly Webera, které bydlely
jako nájemnice u manželů Kroupových, právě tam se seznámil s další podnájemnicí a
tou byla jeho budoucí manželka Jindra Kopecká
spojovala je láska k literatuře
vzali se v roce 1905 a odjeli na svatební cestu do Norska
manželství však netrvalo dlouho, neboť Jindra tragicky zemřela v norském městečku
Vestnes, byla zasažena střelou z revolveru, který u sebe nosila
do dnešního dne nebylo zcela vyjasněno, zda šlo o sebevraždu nebo o nešťastnou
náhodu
i přesto by Jindra moc dlouho nežila, pitva totiž prokázala, že byla velmi nemocná,
trpěla tuberkulózou v posledním stádiu
tato tragická smrt ho poznamenala do konce života a ovlivnila i jeho díla
v roce 1906 se Těsnohlídek odstěhoval do Brna, kde začal pracovat v časopise
Moravský kraj
po zániku časopisu Moravský kraj nastoupil v redakci Lidových novin, od roku 1908
psal soudničky pro Lidové noviny
v roce 1909 se znovu oženil, vzal si Annu Kutilovou a další rok se jim narodil syn Milan,
Těsnohlídkovo jediné dítě
roku 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem
v Srbsku se seznámil s doktorem Navrátilem, kterého později seznámil se svou ženou,
ta se do něj zamilovala a s Těsnohlídkem se kvůli Navrátilovi rozvedla
Těsnohlídek se v roce 1914 přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel 8 let a
napsal zde několik svých významných děl
v Bílovicích došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních
stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova
k tomuto ho přiměla událost, kdy s přáteli nalezli 22. prosince 1919 v bílovickém lese
prochladlé sedmnáctiměsíční miminko
poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském
náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst
tyto sbírky přispěly k tomu, že byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov
Dagmar pro opuštěné děti
potřetí se oženil v roce 1924 s Olgou Zámečníkovou, která také předtím prožila
bolestný vztah, což je oba spojovalo
Těsnohlídek trpěl depresemi a neustále se obával o své místo v Lidových novinách
jeho duševní stav se pomalu stupňoval k horšímu
dne 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal sebevraždu – postřelil se
nemířil však dobře, a proto byl odvezen do nemocnice, kde svému zranění podlehl
druhý den po manželově smrti si vzala život i jeho žena Olga, která se doma otrávila
svítiplynem
oba manželé měli 16. ledna v Brně společné smuteční rozloučení
jejich těla byla následující den zpopelněna v pardubickém krematoriu a urny s
popelem byly 11. února uloženy do společného hrobu na Ústředním hřbitově v Brně