Brzké rá no v jarní přírodě je nezapomenutelným zá žitkem.
Jako by se příroda opět probouzela k životu po dlouhém spá nku, který více připomíná smrt nežli spá nek. Jako by vzala paletu barev do ruky a opětovně svět vybarvila k nepozná ní a v procesu vrá tila do lidských životů štěstí, které přes podzim a zimu nahradila krutá temná sezó nní deprese. Když rá no vykročíte ze dveří, zamíříte do lesa a začnete se rozhlížet, uvidíte tisíce krá s našeho světa. Slunce vá s začne zdravit svými zlatožlutými paprsky, nebe se zbarví jemnými rů žovými odstíny, jako když se milá dívka zakouká na svého vysněného prince, a vzduch je svěží a voní po mokré zemi, rozkvétajících květiná ch a čerstvě posečené strá ni. Zamíříte-li hlouběji, narazíte na skrytý svět uvnitř hvozdu, kam se právě vracejí ptá ci a začínají si prozpěvovat své písně. Postupně se ze só la stává duet, kvartet až celý orchestr. Jarní prochá zka je krá sným připomenutím cyklu života a obnovy, který příroda nabízí. Každý krok mi přiná ší klid a radost z prostého bytí. Jaro je v plném proudu a já cítím vděčnost za krá su, kterou mi tato roční doba přiná ší.