Indikátor ze zelí

Pracovní návod + Pracovní list

Ing. Burel
Dominik Habiger

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 2
Teorie ......................................................................................................................................... 2
Co je to pH?............................................................................................................................ 2
Teorie kyselin a zásad (podle Brønsteda) .............................................................................. 2
Acidobazický indikátor .......................................................................................................... 3
Přírodní acidobazické indikátory ........................................................................................... 3
Pracovní návod ........................................................................................................................... 4
Suroviny ................................................................................................................................. 4
Vybavení: ............................................................................................................................... 4
Bezpečnost práce .................................................................................................................... 4
Postup ..................................................................................................................................... 4
Pracovní list ................................................................................................................................ 5
Úvod

Náplní této práce bude si doma, a to jen s pomocí běžně dostupných chemikálií a vybavení,
vytvořit úžasný vlastní acidobazický indikátor a použít jej v praxi.

Teorie

Co je to pH?

pH se definuje jako záporný dekadický logaritmus hodnoty koncentrace oxoniových kationtů.

𝑝𝐻 = − log[𝐻3 𝑂+ ]
Jedná se o číslo, pomocí kterého lze vyjádřit, zda vodný roztok bude reagovat kysele nebo
zásaditě.
Koncentrace byla takto matematicky upravena z čistě praktických důvodů, neboť by jinak šlo
o velmi malá čísla.
Rozsah hodnot pH lze běžně vyjádřit na stupnici 0 až 14.

Kyselá oblast Zásaditá (bazická) oblast

0 7 14 pH
Neutrální oblast

Teorie kyselin a zásad (podle Brønsteda)

Brønstedova teorie kyselin a zásad definuje, jaká látka je kyselina a jaká zásada.
Kyselina = látka, schopná odštěpit svůj proton (H+)
Zásada = látka, schopná přijmout proton (H+)

2
Acidobazický indikátor

Acidobazické indikátory jsou látky, které mění své vlastnosti v závislosti na hodnotě pH daného
prostředí. Většinou jde o změnu zbarvení.
Změna zbarvení je způsobená fyzikálně-chemickými změnami uvnitř molekuly indikátoru.
Zde jsou příklady nejznámějších acidobazických indikátorů a jejich přechody (při jakém pH
nastává změna zbarvení). Většinou jde o složité organické látky, nebo jejich směsi, které fungují
ve větším rozsahu.

Acidobazický indikátor Barevná změna z kyselého do zásaditého Přechod při

prostředí pH
Fenolftalein z bezbarvé na fialovou 8,0–9,8.
Methyloranž z oranžové na žlutou 3,1–4,5.
Methylčerveň z červené na žlutou 4,4–6,3
Lakmus z červené na modrou 5,0–8,0

Jeho samotný název je složen ze tří slov acidobazický indikátor (acid = kyselina, báze = zásada).
Přírodním indikátorem může být například barvivo v červeném zelí.

Přírodní acidobazické indikátory

Zbarvení některých částí rostlin je zapříčiněno antokyany, které se vyskytují ve vakuolách

rostlinných buněk. Antokyany jsou přírodní barviva.
Barva antokyanů se mění v závislosti na pH. Antokyany lze tedy použít jako acidobazické
indikátory.
Tento jev je způsoben tím, že chemická struktura těchto látek se mění v závislosti na tom, jestli
se nacházejí v prostředí obsahující volné protony, které mění jejich strukturu, či nikoliv, což
má za následek barevnou změnu.
Z výluhu z červeného zelí můžeme získat celou barevnou škálu od červené přes fialovou,
modrou, zelenou až do žluté. Avšak v našich domácích podmínkách, bez přístupu
k nebezpečným chemikáliím, se spokojíme s rozlišením kyselého prostředí (červené zbarvení),
nebo zásadité (modré zbarvení), v případně neutrálního prostředí se barva nemění.
Antokyany se používají jako potravinové barvivo s označením E163, které je však zdravotně
neškodné. Jako barvivo se používá v limonádách, alkoholických nápojích, mléčných výrobcích,
zmrzlinách a dalších sladkostech.

3
Pracovní návod

Suroviny
Přibližně ¼ hlávky červeného zelí, jedlá soda (NaHCO3), kyselina citrónová, kuchyňský ocet,
kuchyňská sůl (NaCl), voda.

Vybavení:
Nádoby (kádinky), nůž, rychlovarná konvice, lžíce, kus látky, pipeta, struhadlo, krájecí
prkénko.

Bezpečnost práce
Při práci je nutné použít základních ochranných pomůcek (brýle, plášť a rukavice), ale práce
samotná není z chemického hlediska zdravotním rizikem.
Pouze při zacházení s nožem a horkou vodou dbejte zvýšené opatrnosti, případně požádejte
rodiče o pomoc.

Postup

1) Oloupeme si vrchní listy červeného hlávkového zelí a ukrojíme si část (asi ¼).

2) Naši ukrojenou část si nastrouháme na struhadle a dáme si vařit do rychlovarné konvice

vodu.

3) Nastrouhané červené zelí dáme do tepelně odolné nádoby. Zalijeme vroucí vodou, tak
aby hladina byla těsně nad nastrouhaném zelí v nádobě, zamícháme lžící a necháme
louhovat asi 30 min.

4) Mezitím si z našich pevných látek (kyselina citronová, jedlá soda a kuchyňská sůl)
připravíme roztoky. Koncentrace je celkem irelevantní, stačí, aby se látky rozpustily
(cca 2 lžíce do jedno hrnku vody). Odlijeme do posledního hrnku část octa.

5) Vezmeme si už hotový výluh z červeného zelí a přefiltrujeme ho do další nádoby přes

kus látky. Nastrouhané zelí můžeme vyhodit, už ho nebudeme potřebovat, jde nám
o samotný roztok.

6) Do čiré nádoby odebereme část prvního připraveného roztoku kyselin a zásad. Pipetou,
nebo jinak přidáme malé množství našeho výluhu. Sledujeme barevnou změnu. Po
každém pokusu nádobu důkladně vymyjeme a otestujeme další roztok.

7) Pokud chceme být pravými experimentátory, můžeme opatrně slít naše roztoky do sebe
a sledujeme reakci.

4
Pracovní list
1. Doplň přibližně, podle výsledku experimentu, do stupnice testované látky a zapiš
jednu další zásadu a kyselinu kterou znáš, pokud-li víš zapiš je vzorečkem.

0 7 14 pH

2. Napiš barvu indikátoru v prostředí našich testovaných látek. Co se stalo po slití

více různých roztoků?

3. Slyšel jsi už někdy o pH, pokud ano v jakém kontextu?

4. Jaký chemický jev probíhá, když se slije více roztoků o různém pH. Jak probíhá
reakce?

Inženýr Burel
a
VŠCHT Praha
5. Co se stane při pozření antokyanů člověkem?
Ti přejí hodně
štěstí!

Vyplněný Pracovní list, fotografii z průběhu experimentu, či jakýkoliv

dotaz mi můžeš zaslat na hmch@vscht.cz a do předmětu e-mailu napiš
Chemikem doma – červené zelí