Počátky renesance a humanismu

severní Itálie na přelomu 13. století a 14. století právě v na severu protože:
Příčiny: 1. města bohatly z křížových výprav 2. díky bojům mezi gulefy a ghibellliny se stávala sebevědomými a 3.
bojovala sama za sebe a také 4. proti Turkům či proti Byzanci
Od 12. století města ve střední a severní Itálii bohatnou - rozvojem námořního obchodu (Benátky, Pisa, Janov),
bankovnictví (půjčování peněz – Siena, Florencie) a řemeslné výroby (Florencie, Lucca, Milán).
Města se formovala se jako samosprávné celky – komuny , ovládané radou či jednou rodinou –monarchie =
signorie. Stavba paláců, vznik klanů ale také první stávky 1345, humanismus se týkal bohatých a svobodných,
ale přesto přinesl větší svobodu.
Stření Itálie – papežský stát. Jižní Itálie – Neapolské království – zaostalost proti severu.
Od poloviny 14. století – zájem o poznání antiky, starověkých autorů (styk s Byzancí – dědička antické kultury).
Důvody: blízkost Turků a snaha ochránit staré knihy a památky a hospodářská síla států – zašlá sláva – snaha
o obnovení.
Opisy antických děl, napodobování stylu, latina – jazyk.
Humanismus = soustava názorů – důraz na přirozené, lidské schopnosti, které je nutno rozvíjet – stávat se
dokonalejším. Využívat všeho pozemského života. Kalokagathie. Pochopit přírodu a její zákony. Odlišení
humana – lidských záležitostí od divinias – božského (gotika).
Humanismus – v centru důstojná bytost člověk, tvůrce hodnot – strasti, slasti pozemského života – odpovídá
potřebám severoit. měst. států.
Humanisté zůstávali věřící. Člověk má právo na svobodné rozhodování, je chybující, ale vyrovnaný, odpovědný
za své činy.
Kultura podnikavého měšťanstva a měst (místo rytířské kultury).
Předpoklady vzniku: rozvoj obchodu, řemesel, první manufaktury, zámořské objevy – rozvoj poznání, stoupající
vzdělanost vznik univerzit. Koperníkova – heliocentrická soustava.
Vynález knihtisku (Johanes Gensfleisch – Gutenberg) 1450. Inkunábule – knihy vytištěné do roku 15OO. U nás
1476 Kronika trojanská, Statuta arcibiskupa Arnošta.
S humanismem přišel jiný ideál krásy a umění, do kulturního povědomí se dostala klasická antická díla.
Současně došlo k rozvoji národních jazyků, neboť básníci (nejprve italští), začali používat lidový jazyk, který se
tak stával spisovným.
Inspirace přírodou a vnějším světem se promítla také do vědy, v renesanci najdeme počátky moderní
astronomie, fyziky, biologie.
Renesance – znovuzrození – umělecký směr, vycházející z humanismu. Zájem o vše lidské, antickou kulturu,
latinu, řečtinu.
Antropocentrismus – význam rozumu, požadavek vzdělanosti, vlastní aktivity člověka – doba silných osobností.
Renesanční věda
Lorenzo Valla – nepravost tzv. Konstantinovy donace ( z ní katolická církev odvozovala právo na světskou moc).
Naturfilozofie: Mikuláš Kusánský, Tommaso Campanella, Giordano Bruno, Aureolus Paracelsus, Jan Keller,
Galileo Galielei, Tycho de Brahe.
Renesanční umění - je móda – mecenášství – Lorenco Medici (Nádherný).
Filozofie
V 16. století – řada republik – monarchie=signorie. Republiky obhajuje Niccolo Machiavelli – spis Vladař-
politika je samostatná činnost (každý prostředek je dobrý k dosažení cíle).
Erasmus Rotterdamský – spis Chvála bláznovství, J.A. Komenský – Labyrint světa a ráj srdce.
 Rozdělení renesance
Trecento po roce 1300 – 14. století
Cola di Rienza a Francesco Petrarca se snažili obnovit a oživit středověký systém. Karel IV. byl žádán, aby
přesídlil do Itálie, ale on cítil, že už to není možné. Dante – Božská komedie – hl. motiv putování světem.
Giovanni Boccaccio – Dekameron – literatura renesanční, životně-vitální, nastupují nové renesanční hodnoty.
Výtvarné umění – předstupeň Giotto – fresky v Padově
Quattrocento 15. století vrcholná renesance, doba po r. 1400, doba florentská.
Principy a hodnoty renesanční byly realizovány ve Florencii, kde vládli Medicejové – Cosimo I. a Lorenzo I.
Medici. Renesanční kořeny zde byly velice silně zapuštěny. V 90. letech 15. stol. vláda Medicejů skončila.
Girolama Savonarola se pokusil opět nastolit středověký režim; byl katolík, asketa, ale neuspěl upálen ve
Florencii.
Cinquecento po r. 1500 – pozdní – hlavně pro papežský dvůr. Šíření do zaalpských zemí – národní renesance a
renesance se promítla do umění, velké malířské projekty renesančního charakteru:
Leonardo da Vinci – Mona Lisa, Raffael Santi – Madona Sixtinská
Michelangelo Buonarroti – sochy Davida a Mojžíše; Stvoření světa v Sixtínské kapli – v lůně renesance se rodí
nové umění – barokní. Soustředí se na duševní svět člověka. Tím předznamenává příští barokní tvorbu.
Filippo Brunelleschi – autor kupole dómu ve Florencii – předloha barokní tvorby.

Výtvarné umění
Vyváženost proporcí, užití perspektivy. Zobrazování lidského těla, akty, portréty.
Malíř Masaccio – první perspektivu, architekt – Filippo Brunelleschi – Florencie – kupole.
Raná renesance: sochař Donatello, malíř Botticelli (zrození Venuše, Příchod jara).
Vrcholná renesance: Leonardo da Vinci – Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře Páně. Rafael Santi –
Sixtinská madona, Athénská škola, Michelangelo Buonarroti – Mojžíš, Pieta,David, výzdoba Sixtinská kaple =
Stvoření světa, Poslední soud.
Pozdní renesance: Tizian – malíř Karla V., Tintoreto –Poslední večeře.
Výtvarné umění v zaalpských zemích – v 16. století
Nizozemí: Jan van Eyck, Hieronymus Bosch
Německo: Norimberk – rytina Albrecht Dürrer –vlastní podobizna, Růžencová slavnost.
Jan Holbein – portréty.

Renesanční architektura
Světské stavby, horizontály (stavby rozloženy do šířky), sloupy – napodobeniny antiky, polosloupy – pilastry,
pravoúhlé linie, kopule, okna – pravoúhlá, patra, arkády, salla terrena – spojení s přírodou.
Fasády: rustika (neotesané kameny), sgrafita (dvouvrstvá omítka), kvádrování (do vlhké omítky, kontury
kvádrů). Balustry(kuželky) – řetězením vzniká zábradlí. Štuková výzdoba, trámové kazetové stropy, kachlová
kamna, nábytek, sbírky uměleckých děl.
Zámky – přepych, dvory s arkádami. Ve městech paláce – kašny, fontány, míčovny, jízdárny.
Venkovská sídla vily.
Ve městech radnice, měšťanské věže, školy, špitály, pivovary, mastné krámy.
Arkýře, ozdobné štíty – obloučkové, vlaštovčí ocasy.
Památky v ČR: https://cs.wikipedia.org/wiki/Renesan%C4%8Dn%C3%AD_architektura_v_%C4%8Cesku
Francie: François Villon, Francois Rablais, Michel de Montaigne
Španělsko: Lope de Vega, Miquel de Cervantes
Anglie: William Shakespeare
Manýrismus – styl mezi vrcholnou renesancí a barokem 1520 – 1610 – tajemnost, bledé a chladné barvy,
hadovité a spirálovité linie, prodlužování figur, asymetričnost.