Fázové přeměny při tepelném

zpracování
Přednáška pro předmět
Struktura a vlastnosti materiálů

Eva Münsterová, Eva Molliková

 Studijní literatura
Základní učebnice:
• Ptáček, L. a kol.: Nauka o materiálu II

Doporučené učebnice:
• Askeland D. R., Phulé P. P. – The Science and Engineering
of Materials
• Callister, W. D. Jr. – Materials Science and Engineering.
An Introduction
• Pluhař, J. a kol. – Nauka o materiálech

Elektronické texty ÚMVI:

• http://ime.fme.vutbr.cz/3sv007.php

2
 Prerekvizity
Pro pochopení přednášky jsou nezbytné znalosti z předmětu
BUM, zejména:
• Krystalové struktury, poruchy mřížky, polymorfie,
překrystalizace
• Druhy fází a jejich charakteristiky
• Gibbsova volná energie, nukleace a růst, kinetický diagram,
difuze – její mechanizmy a její souvislost s teplotou
• Rovnovážné diagramy, Fe-Fe3C a Fe-G
• Druhy a podstata fázových přeměn

3
 Obsah přednášky
• Informativní údaje o přednášce …1- 4
• Obecně o tepelném zpracování …5 – 6
• Vznik a precipitační rozpad přesyceného tuhého roztoku …7
÷ 12
• Austenitizace …13 ÷ 18
• Přeměny přechlazeného austenitu …19 ÷ 25
• Transformační diagramy přechlazeného austenitu …26 ÷ 29
• Přeměny při popuštění martenziticky zakalených ocelí …30 ÷
33

4
 Co to je tepelné zpracování (TZ)
• TZ = technologický proces =
= ohřev, prodleva na teplotě,
ochlazení

• Zpracovávaný materiál stále v tuhém stavu

• Cíl: změna struktury  změna vlastností
• TZ bez překrystalizace – buď nepolymorfní základní
komponenta, nebo teplota ohřevu pod nejnižšší
překrystalizační teplotou
• TZ s překrystalizací – polymorfní základní komponenta a
teplota ohřevu alespoň nad nejnižší překrystalizační
teplotou
• TZ – u různých slitin, ale hlavně u slitin Fe-C 5
 Četné možnosti TZ slitin Fe - C

Důvody :
• Fe - polymorfní kov (aFe, gFe, dFe)
• Tuhé roztoky v modifikacích aFe – ferit, gFe - austenit – C,N
aj. intersticiálně – Mn,Si aj. substitučně
• Rozdílná rozpustnost přísad ve feritu a v austenitu
• Rozdílná difuzivita přísad ve feritu a v austenitu
• Existence soustavy železo-cementit a železo-grafit

6
 Vznik a precipitační rozpad
přesycených tuhých roztoků I
Přesycený roztok vzniká:
• buď rychlým ochlazením u slitin,
jejichž koncentrace leží v rozmezí
křivky poklesu rozpustnosti – např.
alfa roztok v duralu, ferit a austenit
ve slitinách Fe-C
• nebo bezdifuzní přeměnou tuhého
roztoku s vyšší rozpustností přísady
na tuhý roztok s nižší rozpustností
přísady – např. přeměna austenitu
na přesycený ferit (tj. martenzit)

7
 Vznik a precipitační rozpad
přesycených tuhých roztoků II
Důvody a průběh rozpadu přesyceného tuhého roztoku:
• Přesycený tuhý roztok je nerovnovážný
• Soustavy (slitiny) mají snahu existovat v rovnovážném
stavu (max S, min G)
• Rozpad posouvá přesycený tuhý roztok směrem k
rovnováze
• Precipitace (kontinuální) – proces, při němž probíhá:
 difuze atomů přísadového prvku mřížkou přesyceného
tuhého roztoku
 hromadění atomů přísad ve vhodných místech (např. v
okolí poruch mřížky)
 vznik drobných částic příslušné intermediální fáze (tj.
vznik precipitátů) 8
 Vznik a precipitační rozpad
přesycených tuhých roztoků III
Stárnutí feritu v polymorfních
ocelích:
• Polymorfní ocel – ferit ve smíšené
struktuře, např. ferit+ terciální
cementit, ferit+ terciální
cementit+perlit
• Po rychlém ochlazení ferit přesycen
C a N (vliv křivky poklesu
rozpustnosti C v aFe) - přesycení
tím větší, čím větší je obsah C a N a
čím vyšší je rychlost ochlazování –
atomy C a N umístěny náhodně 
není výrazná Re
9
 Vznik a precipitační rozpad
přesycených tuhých roztoků IV
• Proces stárnutí přesyceného feritu:
 Už za pokojové teploty – atomy C a N k poruchám
(dislokacím) – Cottrellovy atmosféry  výrazná Re
 Při vyšší teplotě a delší době - další hromadění atomů C a
N – nehomogenní tuhý roztok – vznik přechodných
koherentních precipitátů Fe2,4C a Fe16N2  růst Rm, Re,
HB; pokles A, Z
 Při dalším zvýšení teploty a doby - ztráta koherence, vznik
stabilních precipitátů Fe3C, Fe4N  opačná tendence
změny vlastností
• Stárnutí feritu = nepříznivý jev, zvláště u ocelí do 0,2% C
• Stárnutí po zakalení; deformační stárnutí
10
 Vznik a precipitační rozpad
přesycených tuhých roztoků V
Rozpad feritu a austenitu u nepolymorfních ocelí:
• Nepolymorfní oceli - vysokolegované oceli (např. Cr, Ni),
struktura je tvořena buď jen feritem nebo jen austenitem,
z nichž precipitují karbidy a nitridy
• Negativní dopad: tvorba karbidů a nitridů v matrici →
zvýšení křehkosti; odčerpání legur z matrice → snížení
zvláštních vlastností, např. korozivzdornosti 
mezikrystalová koroze
• Pozitivní dopad: vytvrditelné austenitické oceli – Ni, Cr;
W, Mo, V, Ti, B, Al – rozpouštěcí žíhání a stárnutí →
výrazné zpevnění
11
 Vznik a precipitační rozpad
přesycených tuhých roztoků VI
• Bezdifuzní přeměna austenitu na přesycený ferit =
martenzit bude vysvětlena v části „Martenzitická
přeměna“. Důvodem přesycení feritu je zde větší
rozpustnost C a N v austenitu než ve feritu (PP pole 7).
Přeměna bez difuze  všechen C a N, který byl
rozpuštěn v austenitu, zůstane uzavřen ve feritu.

• Precipitační rozpad martenzitu bude vysvětlen v části

„Přeměny při popouštění“

12
 Austenitizace I
• Austenitizace - u ocelí proces
přeměny výchozí ferito-
cementitické struktury (která
existuje za pokojové teploty – F+P,
P, P+cem) na austenit (při zvýšení
teploty nad A1 = částečná
austenitizace, nebo nad A3 příp.
Acm = úplná austenitizace)
• Austenitizace - u ocelí úvodní etapa pro všechny druhy
tepelného zpracování s překrystalizací
• Důležité dílčí pochody při austenitizaci:
tvorba a homogenizace austenitu
následný růst austenitického zrna 13
 Austenitizace II
• Tvorba austenitu:
Za rovnovážných podmínek – přeměna
perlitu na austenit při teplotě A1, dále
přeměna feritu na austenit mezi A1 a A3,
příp. rozpouštění sekundárního
cementitu v austenitu mezi A1 a Acm .
V reálných (nerovnovážných)
podmínkách je nutné přehřátí nad
uvedené teploty
Difuzní přeměna: difuze atomů C;
heterogenní nukleace zárodků austenitu
v perlitickém feritu (hlavně na rozhraní
kolonií perlitu nebo na mezifázovém
rozhraní F/Cem); růst zárodků až do
14
vzniku 100% austenitu
 Austenitizace III
• Homogenizace austenitu - proces
závislý na teplotě a na čase; také na
výchozí struktuře:
Austenitizační diagram (izotermický
a anizotermický)
austenit + zbytky perlitického
cementitu
chemicky nehomogenní austenit –
místní rozdíly v obsahu uhlíku a
ostatních prvků
homogenní austenit – po difuzních
přesunech atomů přísad, určující je
difuzivita substitučních prvků

15
 Austenitizace IV
• Austenitické zrno a jeho druhy:
licí (dendrity) – po ukončené
krystalizaci; velikost menší při nižší licí
teplotě a vyšší rychlosti ochlazování
primární – po granulaci dendritů (tvorba
polyedrických zrn) při dalším
ochlazování; zjemnění přísadou
Mo,Ti,Zr,Nb,Ta
sekundární – po jakékoliv (i opakované)
překrystalizaci feriticko-karbidické
struktury
původní - po poslední překrystalizaci z
časové řady
• Při austenitizaci – velikost sekundárních zrn podle výchozí
struktury, teploty a doby austenitizace – chceme
jemnozrnný a homogenní austenit 16
 Austenitizace V
• Růst zrna při austenitizaci:
po překročení překrystalizační
teploty – drobné zrno
při dalším zvyšování teploty – růst
zrna (srůstání nebo posuv hranic)
ocel dědičně hrubozrnná –
dezoxidovaná feromanganem a
ferosiliciem
ocel dědičně jemnozrnná –
dezoxidovaná hliníkem

17
 Austenitizace VI
• Velikost austenitického zrna a vlastnosti ocelí:

18
Přeměny přechlazeného austenitu I
• Probíhají pod teplotou A1 ( přechlazení)
• Dílčí procesy:
 alotropická přeměna mřížky gFe(fcc) na mřížku aFe(bcc)
– proběhne vždy, bez ohledu na rychlost ochlazování a
teplotu přeměny  změna rozpustnosti uhlíku, tvorba
cementitu
 difuze přísadových prvků (substitučních obtížněji,
intersticiálních snadněji) – silná závislost na teplotě
přeměny

19
 Přeměny přechlazeného austenitu II
Přeměny:
• proeutektoidní – tvorba feritu
mezi teplotami A3 a A1, cementitu
mezi teplotami Acm a A1 – difuze
všech prvků
• perlitická – malé přechlazení
pod A1, difuze všech prvků
• bainitická – větší přechlazení
pod A1, omezená difuze (uhlík
ano, železo a ostatní prvky ne)
• martenzitická – velké
přechlazení pod A1, nulová
difuze všech prvků
20
 Přeměny přechlazeného austenitu III
Proeutektoidní přeměny
• Proeutektoidní fáze (p.f.) – ferit, cementit II
• Heterogenní tvorba zárodků p.f.
(přednostně na hranicích zrn austenitu) a
jejich růst
• Malé přechlazení – vznik síťoví p.f. –
neškodné u F, křehkost u cem
• Větší přechlazení – vznik p.f. ve tvaru
Widmannstättenovy struktury – křehkost u
F i u cem
• Nízkouhlíkové oceli – vznik rovnoosých zrn
feritu
Po ukončení proeutektoidní přeměny je ve zbývajícím
austenitu eutektoidní obsah uhlíku a může proběhnout
přeměna austenitu na perlit 21
 Přeměny přechlazeného austenitu IV
Perlitická přeměna:
• Perlit = lamelární směs feritu a
cementitu
• Heterogenní nukleace na
hranicích austenitických zrn;
zárodek feritu např. v bodě J,
zárodek cementitu např. v bodě K
• Růst kolonie perlitu – střídavá
tvorba cementitu a feritu
• Mezilamelární vzdálenost =
tloušťka dvojice lamel (F+cem) –
zmenšuje se s klesající teplotou
přeměny – rostou pevnostní
vlastnosti, klesají deformační
charakteristiky
• Vliv přísadových prvků na teplotu
eutektoidní přeměny a na
eutektoidní obsah uhlíku v
austenitu
22
 Přeměny přechlazeného austenitu V
Bainitická přeměna:
• Bainit = nerovnovážná nelamelární směs
deskových nebo jehlicových (laťkových)
krystalů více nebo méně přesyceného
feritu a drobných částic karbidů
• Druhy bainitu:
 Horní bainit – teplota vzniku nad asi
350°C při obsahu asi 0,6%C – nižší
pevnostní vlastnosti, větší houževnatost;
pevnější a tvrdší než perlit
 Dolní bainit – teplota vzniku mezi 350°C a
teplotou Ms u ocelí s asi 0,6%C – vyšší
pevnostní vlastnosti, nižší houževnatost
• Bainitická přeměna neprobíhá až do 100%
vzniku nové fáze – zbytkový austenit – v
průběhu přeměny obohacený C a jinými prvky
• Bainitická křivka oceli – udává množství
austenitu, který je možno přeměnit na bainit v 23
závislosti na teplotě přeměny; teplota Bs a Bf
 Přeměny přechlazeného austenitu VI
Martenzitická přeměna:
• Bezdifuzní (střihová) přeměna; nízká
teplota přeměny (mezi teplotami Ms a Mf) =
velké přechlazení pod A1; kritická rychlost
ochlazování
• Martenzit = nerovnovážný přesycený tuhý
roztok uhlíku v aFe
• Mřížka martenzitu: prostorově středěná
tetragonální; tetragonalita způsobená
přesycujícím uhlíkem – jeho atomy v jedné
ze tří oktaedrických intersticiálních poloh
mřížky a Fe
• Vliv obsahu uhlíku obsaženého v
martenzitu na mřížkové parametry
martenzitu
• Vliv obsahu uhlíku obsaženého v
martenzitu na tvrdost martenzitu
24
 Přeměny přechlazeného austenitu VII
• „Kinetika“ martenzitické přeměny (závislost na teplotě přeměny, ne na čase):
 Většinou atermický charakter
přeměny – dané teplotě v
intervalu Ms a Mf odpovídá určitý
podíl martenzitu, který vznikne
prakticky okamžitě (vysoká
rychlost růstu útvarů martenzitu -
rychlost šíření zvuku v oceli)
 Přeměna může pokračovat je po
dalším snížení teploty, až na
teplotu Mf
 Martenzitická křivka ocelí = podíl
martenzitu v závislosti na teplotě
přeměny
 Zbytkový austenit

• Vliv přísadových prvků na martenzitickou

přeměnu 25
 Transformační diagramy
rozpadu přechlazeného austenitu I
• Kinetické diagramy – závislost doby (průběhu) přeměny
na teplotě přeměny
• Platnost vždy pro určité chemické složení oceli a pro
určité podmínky austenitizace
• Diagramy izotermického rozpadu austenitu (IRA) –
rozpad při konstantní teplotě – využití menší
• Diagramy anizotermického rozpadu austenitu (ARA) –
rozpad v průběhu ochlazování - využití časté
• Konstrukce diagramů – experimenty, výpočty

26
 Transformační diagramy
rozpadu přechlazeného austenitu II
Diagramy IRA:
• Křivky začátku (s-start) a konce (f-finish)
perlitické a bainitické přeměny = C křivky
• Vlevo od křivek začátku přeměny (s) je
austenit, vpravo od křivek konce
přeměny (f) jsou produkty příslušné
přeměny, mezi křivkami (s) a (f) přeměna
postupně probíhá
• Martenzitická přeměna pod teplotou Ms
• Vliv přísad na diagramy IRA:
 Přísady (kromě Al a Co) posouvají
křivky (s) a (f) doprava
 Karbidotvorné prvky mění tvar křivek
– oddělují od sebe perlitickou a
bainitickou přeměnu
27
 Transformační diagramy
rozpadu přechlazeného austenitu III

Diagramy ARA:
• Křivky začátku a konce přeměn s
podobným významem jako v
diagramu IRA
• Křivky rychlosti ochlazování – v jejich
směru se sleduje průběh přeměn

28
 Transformační diagramy
rozpadu přechlazeného austenitu IV
• Produkty přeměn v diagramu ARA při různých ochlazovacích
rychlostech
 Rychlost 1 – hrubý perlit
 Rychlost 2 – jemný perlit
 Rychlost 3 – jemný perlit, horní a dolní bainit
 Rychlost 4 – horní a dolní bainit
 Rychlost 5 – kritická rychlost martenzitické přeměny –
martenzit a zbytkový austenit
 Rychlost 6 – martemzit a zbytkový austenit

29
 Přeměny při popouštění
martenziticky zakalených ocelí I
• Popouštění = TZ bezprostředně po martenzitickém kalení
= ohřev a prodleva při zvýšené teplotě (ale pod A1),
ochlazení na pokojovou teplotu
• Přeměny při popuštění:
 precipitační rozpad tetragonálního martenzitu a
 rozpad zbytkového austenitu:

30
 Přeměny při popouštění
martenziticky zakalených ocelí II
• Čtyři stadia popouštění (teplotně možnost překryvu):
 I. do asi 200°C – rozpad: tetragonální
martenzit na směs (nízkouhlíkový kubický
martenzit s obsahem do 0,125 hmot%C +
přechodový e-karbid Fe2,4C s mřížkou
hcp) ; zmenšení měrného objemu; pouze
mírné snížení tvrdosti
 II. (200 až 300)°C – rozpad zbytkového
austenitu na strukturu bainitického typu
(podobnou martenzitu popuštěnému na
stejnou teplotu); přeměna značí vzrůst
tvrdosti, který se ve změně tvrdosti celé
struktury objeví více nebo méně výrazně –
podle původního množství zbytkového
austenitu; relaxace vnitřního pnutí
31
 Přeměny při popouštění
martenziticky zakalených ocelí III
 III. (nad 300°C) – přeměna (kubický martenzit+ e-karbid) 
(ferit+cementit) = sorbit; změna tvaru feritu – z jehlic na polyedrická
zrna (zotavování, rekrystalizace); změna tveru cementitu – z
tyčinek na zrna, jejich růst; TZ = zušlechťování; pokles pevnostních
charakteristik, růst deformačních charakteristik a houževnatosti
 IV. (nad 500 až 600°C)
– uhlíkové oceli: rekrystalizace a hrubnutí zrn feritu, hrubnutí
(koalescence, srůstání) částic cementitu – hrubý zrnitý perlit,
snižování pevnostních a růst deformačních charakteristik
– nízkolegované oceli: legování cementitu dalšími prvky (Mn, Cr
apod.);
– legované a vysokolegované oceli: vznik speciálních karbidů s
mřížkou odlišnou od cementitu; zvýšení trdosti = sekundární tvrdost
32
 Přeměny při popouštění
martenziticky zakalených ocelí IV
• Popouštěcí křivka, její popis:
• Popouštěcí křehkost, její popis:
 Nízkoteplotní popouštěcí
křehkost – NTPK (oblast I)
 Vysokoteplotní popouštěcí
křehkost – VTPK (oblast II)
 Anizotermická složka VTPK
(oblast III)

33