Obraz Doriana Graye

Autor, kontext
Oscar Wilde
Dramatik, prozaik a básník, působil v Anglii, ale pocházel z Irska. Psal především
divadelní hry, Obraz Doriana Graye je jeho jediným románem (dále autor např.
pohádek)
16. října 1854, Dublin – 30. listopadu 1900, Paříž

 byl v Anglii působící dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu

 studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde
začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký
vliv. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev
viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost
 byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii od r. 1895 ilegální, a byl
odsouzen na 2 roky těžkých nucených prací ve Wandsworthu a poté v Readingu
 Oscar Wilde, který se nechal přejmenovat na Sebastiana Melmotha, se po
návratu z vězení potuloval po Evropě, převážně pobýval ve Francii. Zemřel v bídě
s podlomeným zdravím
 Wilde odsouzen za své poklesky proti tehdejším mravům

DALŠÍ DÍLA:

 Ideální manžel; Jak důležité je míti Filipa, Lady Fuckingham, Slavík a růže,
Salome, Zločin lorda Artura Savila, Šťastný princ

Děj + úryvek
Malíř Basil Hallward inspirovaný krásou svého modelu, mladičkého a nezkaženého
příslušníka anglické společenské smetánky Doriana Graye, namaluje nejlepší portrét
svého života. Okouzlený Dorian nad dokončeným obrazem vysloví přání, aby stopy
jeho stáří a hříchů nesl právě obraz. V malířově ateliéru se toho dne čestný, přímý a
velmi plachý Dorian seznámí s lordem Henrym Wottonem, který se na něm rozhodne
vyzkoušet své umění ovlivňování. Omámí Doriana efektními cynickými řečmi, které se
vysmívají všem životním konvencím a morálce. Dorian se postupně mění v cynického
muže, který jde tvrdě za svými cíli. Poté, co se kvůli krásnému Dorianovi zavraždí
mladičká herečka Sibyla Vaneová, zjistí Dorian, že jeho prožitek se nevtiskl do jeho
vlastní tváře, ale vyjevuje ho tvář na portrétu. Zpočátku je v konfrontaci se svou
vlastní stárnoucí podobou na portrétu omámen neměnností svého skutečného mladí
a fyzické krásy, kterou pod vlivem lorda Henryho chápe jako nejvyšší hodnotu.
Později se obraz promění v jeho vlastní neúprosné svědomí, které mu připomíná
dosavadní prostopášný život mimo společenské konvence a morálku. V náhlém
záchvatu vzteku zavraždí malíře Basila krátce poté, co mu jako jedinému vyjevil
tajemství obrazu a své neustupující krásy. Když se později rozhodne napravit svůj
 život, obraz odhalí jeho první dobrý čin (rozhodl se nesvést nevinnou dívku, která ho
milovala) jako pokrytecký, motivovaný jen zvědavosti na vlastní pocity. V zoufalství se
chce Dorian obrazu-svědomí zbavit a zaútočí na plátno nožem. V závěru najdou
sluhové mrtvého starého Doriana pod neporušeným obrazem zachycujícím původní
Dorianovu krásu.
-----
Ale ta vražda – cožpak se mu bude celý život věšet na paty? Stále má na něm ležet
tíha jeho minulosti? Či se má opravdu přiznat? Nikdy! Svědčí proti němu jen jediný
nepatrný důkaz. Ta malba – to je svědectví. Zničí ji! Proč ji tu vlastně nechal tak
dlouho? Kdysi mu působilo rozkoš pozorovat ji, jak se mění a stárne. Poslední dobou
už takovou rozkoš nepociťuje. V noci kvůli tomu plátnu často bdí. A když není doma,
mívá hrůzu, aby je nespatřily cizí oči. Vneslo zádumčivost do jeho zálib. Pouhá
vzpomínka na ně mu zničila mnohý okamžik radosti. Chová se k němu jako svědomí.
Ano, je to jeho svědomí. Zničí je. Rozhlédl se a uzřel nůž, kterým probodl Basila
Hallwarda. Mnohokrát už ho čistil, až na něm nezbyla ani poskrvnka. Třpytil se a leskl.
Tak jako zahubil malíře, zahubí teď malířovo dílo a vše, co to dílo znamená. Zahubí
minulost, a až bude minulost mrtvá, on bude volný. Zahubí ten obludný život duše, a
bez jeho ohavných výstrah on bude žít v klidu. Uchopil nůž a probodl jím obraz.
Analýza

 Zasazení výňatku do kontextu díla

o Závěr díla, snaha Doriana zničit obraz

 Téma
o Zkaženost člověka

 Motivy
o Portrét, ateliér, nůž, svědomí, vražda, tajemství

 Časoprostor
o 19. století, Londýn

 Kompoziční výstavba
o Chronologická

o Knihu tvoří dvacet kapitol

 Literární druh a žánr

o Epika, román

 Vypravěč: er-forma, vševědoucí vypravěč

 Postavy
 o Dorian Gray - pohledný mladík, před výchovou Henryho zcela nezkažený,
nemá rodiče, má dobrý vkus, lze ho lehce zmanipulovat, narcisistický, hledá
vášeň, ale na druhou stranu se cítí být členem konzervativní společnosti, pro
kterou je arbitrem elegantem

o Henry Wotton - muž znalý života, rád filosofuje, poučuje, manipuluje, není
schopen upřímné lásky, jako každý člen společnosti opovrhuje chudinou a
těmi, kdo se mu nestačí rovnat, dokáže lichotit, na druhou stranu mu uteče
manželka, ví, že není nesmrtelný, proto tolik obdivuje Doriana a je v jeho
blízkosti. V příběhu se jeví jako starší, ale co do stáří není o mnoho starší než
Dorian

o Basil Hallward - čestný muž, nezkažený společností, protože stojí tak nějak
mimo ni, má svůj svět, který obsáhne jeho atelier, potřebuje podnět, aby
stvořil umělecké dílo, je to dobrý člověk a je bohabojný
o Sibyla Vaneová – plachá herečka zamilovaná do Doriana, vezme si kvůli němu
život. Má bratra Jamese, jenž se ji snaží ochránit

 Typy promluv = přímá a nepřímá řeč (v ukázce spíše polopřímá řeč), text je založen
především na dialozích

 Jazykové prostředky

 SPISOVNÝ (s některými archaismy, jako uzřel), většina knihy je postavena na

dialozích, promluvy postav mohou být i velmi dlouhé. Wilde rovněž důkladně
popisuje okolí. Kniha je obecně velmi květnatě psána, někdy až básnicky, občasné
archaismy, slang ulice, obohacení o francouzštinu - módní jazyk doby → autor
uvádí verše ve francouzštině.
o

o Vybrané tropy

 personifikace („minulost bude mrtvá“)

 synekdocha („nespatřily cizí oči“)
 přirovnání („tak jako zahubil malíře“)
 metafora („portrét je jeho zrcadlo“)
 metonymie („obludný život duše“)
 ironie („Ovšem. Ona se ve všem podobá pávu, až na tu krásu.“)
 apostrofa (oslovování Boha)
 hyperbola („Ach, copak nevidíte, že mi puká srdce?“)
 epiteton („skutečná skutečnost“)
----
Zajímavé dílo, místy příliš popisné, myslím si, že stojí za přečtení. Líbila se mi propracovanost
postav i motiv obrazu, který je symbolem lidského svědomí. Domnívám se, že kniha může
předávat určité poselství i v současnosti.