I. N.

Kopylov
Bezkontaktní masáž
Praktické rady
PĜeloženo z ruského originálu:
I. N. Kopylov Praktiþeskije sovČty
Po bezkontaktnovu massažu
MINSK
Literatura, 1998

Kdo by se nechtČl zbavit nemocí, tabletek, injekcí? Bylo by úžasné, kdyby staþil jeden pohyb rukou a byli
jste zdrávi. Iluze? Ne. Taková metoda opravdu existuje a jmenuje se bezkontaktní masáž. Takto,
s využitím obrovského náboje biologické energie, léþil Kristus. Náš energetický potenciál je samozĜejmČ
mnohem menší, avšak i tak to stojí za pokus. Metodu bezkontaktní masáže si mĤže osvojit každý, bez
ohledu na vČk nebo pohlaví. Velice užiteþná je také masáž biologicky aktivních bodĤ. Pomáhá pĜi
rychlém odstraĖování bolesti hlavy a svalových kĜeþí, upravuje arteriální tlak, odstraĖuje nervové napČtí.
Vyžaduje trpČlivost a námahu, což se vám však vrátí i s úroky, až se dokážete zbavit bolesti a pomĤžete i
svým pĜíbuzným a bližním, až budete pĜinášet lidem svČtlo, radost a zdraví.

Obsah
PRVNÍ KROKY NA CESTċ K POZNÁNÍ ..........................................7
Historie léþení biologickou energií .................................................. 10
Neurofyziologické základy bezkontaktní masáže............................... 14
PěÍPRAVA NA BEZKONTAKTNÍ MASÁŽ ...................................... 18
PĜemČna psychologie......................................................................... 18
UvolnČní svalové soustavy ............................................................... 19
Natahování svalĤ............................................................................... 20
Mentální fixování vnČjšího objektu nebo vnitĜního bodu
(koncentrace) ..................................................................................... 21
MEDITACE ........................................................................................ 24
Rozvíjení vizuálnČ prostorové pĜedstavivosti .................................... 25
UsmČrĖování emocí ............................................................................ 28
HromadČní energie ............................................................................. 29
Soustava cvikĤ k dobíjení energie ..................................................... 32
Stravování v období dobíjení energie ................................................ 33
HERMOVA GYMNASTIKA .............................................................. 35
POCIT ŽIVOTNÍ SÍLY ........................................................................40
PĜíprava prstĤ na masáž ..................................................................... 40
Navázání tepelného kontaktu s pacientem ......................................... 46
DIAGNOSTIKA ................................................................................. 48
Diagnostické metody urþení hranic pole ............................................ 51
Diagnostikování podle fotografie ...................................................... 54
VyšetĜování pulsu .............................................................................. 55
Diagnostika onemocnČní podle pĜíznakĤ ........................................... 61
LÉýENÍ BEZKONTAKTNÍ MASÁŽÍ .............................................. 65
Lokální léþení ..................................................................................... 65
Léþení metodou celkového pĤsobení ................................................ 66
UklidĖující bezkontaktní masáž .......................................................... 68
Povzbuzující masáž ............................................................................ 69
Technika bezkontaktní masáže ........................................................... 69
Bezkontaktní masáž nČkterých projekþních zón zacharjina-geda ....... 75
Základní metody bodové masáže ....................................................... 77
Technika bodové masáže ................................................................... 79
Masáž reflexních zón zad ................................................................... 81
Masáž pĜední strany trupu ................................................................. 88
Masáž krku......................................................................................... 93
Masáž vlasové þásti hlavy................................................................. 95
Masáž obliþeje................................................................................... 97
Masáž podle I. Z. Zabludského.......................................................... 99
Masáž nohou................................................................................... 103
Masáž rukou.................................................................................... 108
Masáž boltce.................................................................................... 112
Specifika masáže aplikované dČtem.................................................. 117
Metody léþení nČkterých nemocí..................................................... 119
LÉýENÍ NA DÁLKU...................................................................... 125
ZÁVċR............................................................................................. 127
BEZKONTAKTNÍ MASÁŽ

PRVNÍ KROKY NA CESTċ K POZNÁNÍ

Na prahu druhého tisíciletí najdeme úplnČ zdravého jedince jen stČží. Klasická medicína
se zamČĜuje pĜedevším na léþení jednotlivých orgánĤ a soustav lidského organismu, a
pĜitom nebere v úvahu jejich úzké propojení. PrávČ proto nedovede þelit pĜívalu rozliþných
onemocnČní.

Lidi už omrzelo polykat spousty tabletek, omrzelo je shánČt léky a k mnohým lékaĜĤm už
ztratili dĤvČru. PrávČ proto nové, a zároveĖ jako svČt prastaré zpĤsoby uzdravování, jež
užívalo lidové léþitelství, vhodnČ doplĖují existující lékaĜské prostĜedky. Syntéza klasické
a lidové medicíny je dĤležitá a nezbytná. Je to budoucnost vČdy o lidském zdraví. NárĤst
popularity teorií, jež vnímají þlovČka nejen jako biologický druh, ale i jako složitý duchovní
systém, není náhodný. Všichni jsme þásticemi vesmíru, souþástí jeho systému. Odtud
dostáváme veškerou, k životu potĜebnou energii. V souþasné vČdČ se tvoĜí, tĜebaže
s obtížemi, pĜedstava o bioenergetice lidského organismu. Mnoho vČdcĤ a lékaĜĤ už
pĜijímá bioenergetiku a mimosmyslovost jako realitu. PatĜí k nim akademik V. G.
Kaznaþejev, profesor, doktor biologických vČd G. K. Gurtovoj, profesor, doktor
technických vČd F. R. Chanceverov, profesor, doktor lékaĜských vČd A. N. MedČljanovskij,
doktor lékaĜských vČd V. M. Alajev, senzibilní léþitelé V. V. AvdČjev, J. J. Davitašviliovová
(Džuna), M. L. Perepelicyn, J. A. Dubickij a další. Na lidovou medicínu existuje
samozĜejmČ mnoho protichĤdných názorĤ a pohledĤ. Léþitelka Amina Sulejmanovna
Aralbaevová (podle: A. Aralbaeva: Pomogi sebe i blizkim. Ufa: Baškirskoje knižnoje
izdatČlstvo, 1991)píše: „... Slyšela jsem názory... vČdeckých pracovníkĤ, že bioenergetika
je prý nesmysl a mé léþení rukama pouze tepelný efekt. Zkuste si tedy pĜiložit na bolavý
zub ohĜívaþ. Anebo pĜi zvýšeném krevním tlaku mávejte chaoticky okolo pacienta rukama.
ýeho docílíte? A biodiagnostika? PociĢoI.

Mávání rukama umožĖuje urþit duševní stav þlovČka, aniž bychom ho vidČli, bČhem
nČkolika minut odstranit bolest zubĤ, normalizovat krevní tlak, zjistit, jakým orgánĤm hrozí
onemocnČní atd. Nekoneþné zástupy lidí, kteĜí se stĤj co stĤj chtČjí dostat na mé seance,
mČ pĜivedly k myšlence, že je možné a potĜebné nauþit lidi, aby peþovali o své tČlesné i
duševní zdraví.“

Biologická energie... biopole... duše... Tajemné a záhadné pojmy. PĜicházejí k nám

z jiného svČta, o nČmž nevíme prakticky nic, a pĜece se objevují pokusy o jejich vČdecké
objasnČní. Taková je napĜ. hypotéza B. I. Ischakova o svČtovém leptonovém plynu.
Leptony - jsou elementární þástice jako elektrony, pozitrony, neutrony. KromČ nich existují
superlehké þástice - mikroleptony. Nacházejí se v každém fyzikálním tČlese, dokonce i ve
vakuu. Jsou to vším pronikající nositelé informace. Když je dešifrujeme, dokážeme
pochopit podstatu hypnózy, parapsychologii, pĜedstavit si biopole þlovČka. PrávČ
z takových þástí jsou složeny energetické meridiány v tČle živých bytostí. Energie, jež jimi
prochází, tvoĜi základ života. Každý meridián náleží jistému orgánu. Energie proudí kanály
a slévá se do sedmi energetických center - þaker. To jsou brány, jež spojují vnitĜní orgány
s vnČjším obalem þlovČka. ýakry a energetické meridiány tvoĜí jeho biopole. Dnes už
dokážeme biopole fotografovat a mČĜit jeho velikost. Senzibilní lidé ho dovedou vnímat
rukama a urþovat tak stav vnitĜních orgánĤ þlovČka. Každý objekt má své vlastní biopole,
a tak i naše planeta musí mít vlastní energeticko-informaþní obal, jenž zahrnuje biopole
þlovČka a živoþichĤ.

ýlovČk je tedy maliþká buĖka vesmíru. Jeho biopole je tČsnČ spjato s þakrami. Každá
þakra, podobnČ jako moĜe z Ĝek, shromažćuje energii z kanálĤ - meridiánĤ, každý
meridián zásobuje energií urþitý vnitĜní orgán. Jestliže náš zpĤsob života není správný,
energetické kanály se ucpou, biopole se naruší. Tato kniha vám pomĤže pĜi korigování
biopole, pĜi zlepšování kvality vlastní i cizí energie. Nauþíte se zbavovat bolesti,
pĜedcházet nemocem.

MĤže to dČlat každý, bez ohledu na vČk nebo pohlaví. PomĤžete sobČ i svým blízkým.
Senzibilní léþitelé však doporuþují hlavnČ pĜekonat vlastní agresivitu, egoismus, závist,
podráždČnost, protože tyto vlastnosti zpĤsobují velkou ztrátu energie. Pouze zdravý a
dobromyslný þlovČk má právo léþit. Proto si zapamatujte, že zaþít je tĜeba od sebe.
HISTORIE LÉýENÍ BIOLOGICKOU ENERGIÍ
Bioenergetické léþení nemocných pĜikládáním rukou, magnetismem nebo pranou je
známé od pradávna. Dokazuje to skuteþnost, že tento zpĤsob léþení i v souþasnosti
užívají kmeny, které jsou na velice nízkém stupni vývoje.

Schopnost léþit biologickou energií je lidem vlastní. Uþení o praktickém užití biologické
energie (prány) pĜi léþení nemocí však jako první rozpracovali jogíni ve staré Indii. Vlastní
zpĤsob léþení se datuje prvním tisíciletím našeho letopoþtu. Uþení o praktickém zpĤsobu
léþení pĜešlo z Indie do ýíny, Egypta, Judeje, ěecka. Obecnou pĜedstavu o pradávném
léþení pĜikládáním rukou podává evangelium. PrávČ tak pĜece léþil Ježíš Kristus. Ježíš
mČl obrovské množství energie. Neuvádí se, jak ji získával, Ĝíká se pouze, že k obnovení
svého energetického potenciálu se rĤznČ dlouho postil (podle nČkterých jiných pramenĤ
uþil své uþedníky „posvátným cvikĤm“, asi k dobíjení energie). PĜítomnost obrovské
energie dávala léþivou sílu i pĜedmČtĤm, jichž se dotýkal. Kristus léþil a diagnostikoval jak
s kontaktem, tak i na vzdálenost. DĤvČra k léþiteli umocĖuje úþinnost léþení. Kristus léþil
oslepnutí, koktavost, nČmotu, epilepsii, paralýzu, psychické poruchy, vodnatelnost,
krvácivost, malomocenství, nemoci kloubĤ a horeþku. Slepé léþil pĜikládáním rukou a oþi
jim umýval slinami. NČkdy bylo tĜeba proceduru zopakovat. Epilepsii léþili šokovou terapií.
Léþilo se s ohledem k biorytmĤm, a u nČkterých nemocí jen po západu slunce.

PĜi léþení se dbalo i na lékaĜskou etiku. Tak napĜíklad navrácení zraku, pĜi nichž se oþi
umývaly slinami, se konala beze svČdkĤ. Kristus obvykle vyvedl nemocné za osadu.
Léþilo se nejen pĜikládáním rukou, nýbrž i dýcháním. V mnoha pĜípadech vyléþení nastalo
okamžitČ. Ježíš získal sedmdesát uþedníkĤ, nauþil je metodám léþení a rozeslal po dvou
do rĤzných mČst.

Z textĤ evangelia vyplývá, že uþení o léþení bioenergií, jež vzniklo zaþátkem prvního roku
našeho letopoþtu, neobsahovalo jen pravidla léþení velkého množství nemocí a zpĤsob
získávání energie, nýbrž mČlo i svĤj teoretický základ, svou filozofii. Léþebný
magnetismus znali už ve stĜedovČké EvropČ. Ovládali jej nČkteĜí knČží. Panovníci
neochvČjnČ vČĜili v léþivou moc pĜikládání rukou a nČkteĜí to sami umČli. V Indii se
uchovávalo v tajnosti uþení, ne však léþení. V kĜesĢanské EvropČ, kde Ĝádila inkvizice,
bylo ovšem nebezpeþné takovou metodou i léþit. Jen církev mČla právo urþit, zda takový
dar pochází od Boha nebo od ćábla. Obvykle ho pĜipisovali jen knČžím a králĤm. Uþení o
magnetismu pĜešlo do hluboké ilegality.

Léþení pĜikládáním rukou znali i v Rusku. Tak uzdravoval protopop Avvakum. UmČli to i
mnozí ruští mastiþkáĜi. Tajné zpĤsoby léþení pĜecházely z generace na generaci a
zachovaly se dodnes. Kdo neslyšel o zaĜíkávání krve a jiných nemocí? A právČ to je
léþení magnetismem. Koncem 19. a zaþátkem 20. století pĜestává být uþení o léþení
magnetismem tajemstvím. Vychází kniha Ramaþaraka „Okultní léþení jogínĤ (1909)“.
Zaþínají se vydávat první uþebnice jako „Léþivý magnetismus“ od Van-Ness Stillmana
(1909-1910). Do tohoto období je tĜeba zaĜadit i zaþátek pĜípravy lékaĜĤ ovládajících
léþení magnetismem. Vzniklo mnoho laboratoĜí. Do dnešních dob bylo v této oblasti
dosaženo významných úspČchĤ, byly založeny speciální laboratoĜe ke zkoumání biopolí.
Mnoho problémĤ však zĤstává neujasnČných. Jaké poznatky má souþasná vČda o
magnetickém léþení a jak pĜistupuje k této otázce? Normální fungování lidského
organismu nezajišĢují jenom rĤzné chemické slouþeniny a prvky organického a
anorganického pĤvodu, jež se do nČj dostávají zvenþí. Nutný je i pĜísun energie z vnČjšího
prostĜedí. Tuto energii neprodukují žádné chemické reakce nebo fyzikální jevy. TvoĜí
základ materiálního svČta a je pĜítomna v každém pĜedmČtu nebo jevu.

Každý živý organismus je nositelem rozvinutého bioenergetického systému s vlastními

vstupy a výstupy, jenž je schopen pohlcovat a akumulovat energii, rozdČlovat ji
jednotlivým orgánĤm a buĖkám. Bioenergie jako každá energie se pĜi svých pĜemČnách
mČní v biologické pole, které se zase mĤže pĜemČnit v bioenergii. Každá buĖka, orgán,
þást orgánĤ a organismus jako celek generuje biopole, jež vytváĜí pro každý orgán
specifickou strukturu. A právČ podle energetických zmČn je možno urþit, co se stalo s tou
nebo onou soustavou lidského organismu. Obnovení energetické rovnováhy zase
znamená vyléþení onemocnČní. Senzibilní lidé mají ve vztahu k polím zvýšenou citlivost,
takže pĜiblížením rukou k tČlu þlovČka pociĢují na jistou vzdálenost biopole v podobČ jeho
rĤzných slabých projevĤ: tepla, chladu, obþasného píchání atd. A mimoĜádnČ senzitivní
lidé dokážou v urþitém stavu vidČt biopole (auru) obklopující þlovČka. Aura má rĤznou
barvu a tvoĜí okolo jednotlivce svČtélkující aureolu. Pocity vnímané pĜi kontaktu s polem
souvisí s urþitými nemocemi. Energetická úroveĖ pacienta pĜitom narĤstá, zatímco
energetická úroveĖ léþitele (pĜechodnČ) klesá, a to v závislosti na množství vydané
energie.
Biopole má každý þlovČk, avšak zásoby energie obvykle pouze k uspokojení potĜeb
vlastního organismu. Speciální soustavou cviþení lze docílit zvýšení energetického
potenciálu, jež umožĖuje jak léþení nemocí vlastních, tak i pomoc druhým. Podstata
bioenergetického léþení tedy spoþívá v osvojení si zpĤsobĤ získávání energie a její
pĜedávání nemocnému orgánu nebo organismu jako celku.

Bioenergetické léþení má rozsáhlou škálu a vysokou úþinnost. Pomáhá pĜi léþení

radikulitidy, migrény, endokrinologických onemocnČní, krátkozrakosti a dalekozrakosti,
rĤzných zánČtĤ, ochrnutí a mrtvice, astmatu, chĜipky, vodnatelnosti, psychických nemocí,
trofického vĜedu, srážení krve pĜi poĜezání, léþí revmatismus a mnoho dalších nemocí.
Úplné vyléþení nebo aspoĖ výrazné zlepšení se kromČ univerzálního úþinku v mnoha
pĜípadech dostaví témČĜ okamžitČ.

Diagnostika a léþení se vykonává buć bezprostĜedním kontaktem s nemocným, nebo

podle pacientova obrazu i na vzdálenost nČkolika desítek kilometrĤ takzvanou rezonanþní
metodou a rovnČž prostĜednictvím pĜedmČtĤ nabitých polem léþitele. Diagnostikovat se dá
i podle fotografie a sochy. Je velkou pĜedností bioenergetické terapie, že nevyžaduje
žádné zaĜízení, je prakticky dostupná každému a obejde se bez lékĤ.

NEUROFYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY BEZKONTAKTNÍ MASÁŽE

BČhem života je þlovČk obklopen vlastním fyzikálním polem a záĜením, jež okolo nČj
utváĜejí speciální biologickou atmosféru, která neustále rytmicky kmitá a odráží i
sebemenší zmČny stavu orgánĤ a soustav.

VČdci znají sedm fyzikálních polí a záĜení, jež jsou souþástí biologické atmosféry:
elektrické a magnetické pole, infraþervené a radiotepelné záĜení, optickou luminiscenci a
akustické signály, chemické pole ve formČ plynové a aerosolovČ-ionové atmosféry.
Z hlediska bezkontaktní masáže je nejzávažnČjší infraþervené tepelné záĜení. VysvČtluje
se to tím, že vĤþi nČmu je kĤže nejcitlivČjší. Lidská kĤže se složitý citlivý systém
s ohromným množstvím receptorĤ schopných vnímat i sebemenší zmČny teploty, dotyky,
bolest a mnoho jiného a informovat o tom centra, jež Ĝídí fyziologické procesy - mozek a
míchu.

PrĤmČrná plocha povrchu kĤže je 2,5 m2. Je protkaná drobouþkými krevními cévami -
kapilárami, v nichž se mĤže nahromadit až jeden l krve - pĜi jejím celkovém objemu 5 1.
Krev má velkou tepelnou kapacitu, a tím zajišĢuje rozdČlení tepla do celého tČla,
v závislosti na psychologickém zatížení organismu. Výzkumy v laboratoĜi akademika
Gulajeva J. V. dokázaly vysokou tepelnou citlivost kĤže: 10 - 14 W/cm2. To znamená, že
kĤže pociĢuje teplo zapálené zápalky na vzdálenost l m. Ruce po pĜíslušném tréninku
dovedou rozlišit zmČnu teploty kĤže od 0,3 do 0,5 stupĖĤ.

KĤže teplo nejen cítí, nýbrž je i vyzaĜuje. PrĤmČrný výkon tepelného

záĜení celého povrchu kĤže je asi 100 W a prstĤ na rukou 10

• 12 W/cm2. Z údajĤ získaných pĜi výzkumu citlivosti kĤže na teplo a výkonu tepelného
proudu vyplývá, že þlovČk vydává stokrát víc tepla, než je prahová citlivost kĤže.
Praxe ukazuje, že takový tepelný proud ruky mĤže zvýšit teplotu jednotlivých þástí kĤže o
víc než dva stupnČ. Závisí to od pĜípravy kĤže, od manipulace rukama a od zóny kĤže,
kam dopadá tepelný proud.

Druhou stránkou bezkontaktní masáže je její cílevČdomý vliv na funkce pĜíslušného

orgánu anebo soustavy. PĜi Ĝešení tohoto problému hrají závažnou roli reflexní zóny, které
se používají pĜi bodové masáži, a projekþní zóny Zacharjina-Geda, a jsou spojeny
s vnitĜními orgány.

Projekþní zóny Zacharjina-Geda objevil r. 1883 známý ruský terapeut Zacharjin a o nČco
pozdČji (r. 1898) i Ged (kresba l, 2). U zdravého þlovČka se tyto zóny témČĜ neliší od
pĜilehlých þástí povrchu kĤže. PĜi poruše funkce pĜíslušného orgánu, a to i v pĜípadČ, že
se nemoc neprojevuje klinicky, mČní se v tČchto zónách teplota, citlivost, elektrické
potenciály a metabolismus. VČdcĤm se dokonce podaĜilo zjistit zmČnu teploty v zónČ
srdce pĜi malé fyzické zátČži. Uvedené zmČny umožĖují posoudit funkci orgánĤ a soustav.

PĜi zkoumání zón se odhalila i jejich druhá stránka: schopnost vnímat vnČjší podnČty, u
bezkontaktní masáže zejména tepelné, mČnit je v nervové signály a prostĜednictvím
centrální nervové soustavy mČnit i normalizovat funkci orgánĤ. V pĜípadČ vþasného
zjištČní funkþních poruch (dokud ještČ nepĜerostly do trvalých patologických zmČn) je tato
metoda mimoĜádnČ úþinná.

Obrázek þ. 1. Projekþní zóny Zacharjina - Geda l - dýchací þást nosu, 2 - dolní zub
moudrosti, 3- orgány hrudní dutiny, 4 - orgány hrudní a bĜišní dutiny, 5 - hrtan, 6 - pĜední
pĤlka jazyka, 7 - glaukom, zuby, 8 - rohovka, nosní dutiny, horní Ĝezáky, 9 - orgány hrudní
dutiny, duhovka, glaukom, l O - zadní þást jazyka, orgány hrudní a bĜišní dutiny, 11 -
orgány bĜišní dutiny.
Obrázek þ. 2. Reflexní zóna Zacharjina - Geda
12 - ušní nemoci, 13 - plíce, 14 - játra (kapsula), 15 - žaludek
(pankreas), 16 - játra, 17 - ledviny, 18 - tenké stĜevo, 19 - moþovod,
20 - moþový mČchýĜ, 21 - srdce, 22 - žaludek (pankreas), 23
• dČloha, 24 - moþovČ-pohlavní orgány, 26 - plíce, prĤdušky, 27 - stĜevní trakt. 17
PěÍPRAVA NA BEZKONTAKTNÍ MASÁŽ
PĜípravu na bezkontaktní masáž je tĜeba zaþít psychologickým tréninkem. To je
nejdĤležitČjší etapa pĜi získávání schopnosti Ĝídit energii silou vĤle. Psychologický trénink
zahrnuje: pĜestavbu psychologie, nácvik koncentrace pozornosti, rozvoj zrakovČ-
prostorové pĜedstavivosti a schopnost hluboké relaxace celého svalstva.

PĜemČna psychologie
PĜemČnu vlastní psychologie zaþnČte tím, že se zbavíte nedĤvČry ve vlastní
psychologické možnosti. Pak si na základČ nauþných publikací o bioenergetice a
biorytmech osvojte poznatky o pránČ a bioenergetickém léþení. Seznamte se se starými
uþeními Východu a souþasnými objevy. Analyzujte získanou informaci a naleznČte spojení
mezi starými uþeními a výsledky dnešní vČdy. PĜesvČdþte se, že svČtonázor našich
prapĜedkĤ odráží reálné jevy materiálního svČta, tĜebaže pro nás neobvyklou terminologií
a pojmy.

Získáním takových poznatkĤ pochopíte, jak velké možnosti se otevírají pĜed þlovČkem,
který se nauþil ovládat bioenergii. Závažné je i její využívání pro dobro lidí. V žádném
pĜípadČ nepoužijte bioenergii tak, abyste nČkomu ublížili, a nepromČĖte možnosti, jimiž
jste byli obdaĜeni, ve zdroj pĜíjmĤ. PČstujte v sobČ þestnost, vytrvalost, cílevČdomost,
snahu o nezištnost a lásku k lidem, jakož i vyrovnanost, dobrotu a trpČlivost. Tyto
vlastnosti nezbytnČ potĜebujete, protože podráždČný þlovČk ztrácí množství energie. AĢ je
vaše mysl vyrovnaná, kroĢte své city. Udržujte vnitĜní rovnováhu odpoþinkem v lĤnČ
pĜírody, zmČnou myšlení, snížením duševního napČtí. To vám pomĤže pĜi koncentraci a
uchování energie i pĜi zlepšení zdravotního stavu.

UvolnČní svalové soustavy

Bez hlubokého uvolnČní v práci s bioenergií neuspČjeme. PĜi psychologickém tréninku je
nesmíme dĤležité úplné uvolnČní svalĤ. Napomáhá pĜi sebeovládání, uklidnČní, rychlé
relaxaci sil a þerpání energie. V þasném dČtství je þlovČk obdaĜen schopností hlubokého
uvolnČní celého svalstva, avšak s pĜibývajícími lety tuto zpĤsobilost úplnČ ztrácí. Obvyklý
stav dospČlého þlovČka je bohužel neustálé podvČdomé napČtí celých skupin svalĤ, což
zase vyvolává napČtí nervové a únavu.
Jak si osvojíme metody hluboké relaxace?
PĜedevším se musíte nauþit pociĢovat stav svého svalstva a podvČdomČ ho Ĝídit vĤlí.
Toho se dosahuje tréninkem jednotlivých skupin svalĤ a celé svalové soustavy.

1. PĜi cviþení soustĜećte pozornost na svaly prstĤ rukou, nohou, pĜedloktí, pĜedkolení,
šíje, celých konþetin a horní þásti trupu. Potom mentálnČ odvádČjte energii z tČchto svalĤ
a zaþnČte bezvládnČ mávat rukama.
2. Odvećte proud energie ze zápČstí a uvolnČte svaly tak, aby zápČstí úplnČ kleslo,
pak otáþejte zápČstím na jednu i na druhou síranu. Totéž provećte i se zápČstím druhé
ruky a pak s obČma rukama najednou.
3. Odvećte energii z rukou, uvolnČte svaly tak, aby se ruce volnČ kývaly.
4. UvolnČte krþní a obliþejové svaly tak, aby hlava volnČ klesla na prsa. Potom kývejte
a kruĢte volnČ visící hlavou.
5. SednČte si na židli a uvolnČte kĜížové svaly tak, aby se horní þást trupu dostala do
pĜedklonu.
6. Když se nauþíte uvolĖovat jednotlivé skupiny svalĤ, zaþnČte s uvolĖováním svalĤ
celého tČla.

7. LehnČte si zaþnČte uvolĖovat všechny svaly dolĤ od obliþeje, pĜes týl až po konce
chodidel. Speciální pozornost
vČnujte uvolnČní obliþejového svalstva, svalĤ
týlu a páteĜe.

Natahování svalĤ
Natahování svalĤ se provádí zdola nahoru od chodidel smČrem k hlavČ. Vytahujte se
rĤznými smČry, natahujte nohy, ruce, pĜetáþejte se atd.

K uvolnČní svalĤ slouží následující postupy.

Bez prudkých a náhlých pohybĤ mČkce a pĜirozenČ napínejte jednotlivé skupiny svalĤ a
pak pĜejdČte k jejich úplnému uvolnČní, nauþte se prociĢovat uvolnČní svalstva. I zívání je
jednou z forem natahování. Proto zívání nezadržujte.
Jak se uvolĖují svaly se zadrženým dechem?
LehnČte si, uvolnČte se, zhluboka se nadechnČte a pĜi výdechu si pĜedstavujte, jak vaším
tČlem shora dolĤ prochází vlna, která svaly uvolĖuje. VydechnČte a zadržte dech, dokud
se nepotĜebujete znovu nadechnout. VnitĜním zrakem se snažte zjistit, které svaly nejsou
dost uvolnČné. NadechnČte se, vyšlete k onČm svalĤm vlnu uvolnČní a zadržte dech.

Jak se uvolĖuje svalstvo volním pĜíkazem?

ZaujmČte pohodlnou polohu a vyšlete svalĤm pĜíkaz k uvolnČní. ProvádČjte to pĜirozenČ a
nenucenČ, jako když podvČdomČ pohybujete rukou nebo zkracujete svalstvo.

Jak se zbavíme duševního napČtí?

PohodlnČ se usaćte, uvolnČte svaly, nemyslete na bČžné starosti.

PonoĜte se do sebe a odpoutejte se od každodenního života. Myslete na nekoneþnost

vesmíru. Snažte se vyvolat si v pĜedstavách nekoneþnou množinu svČtĤ a mnohotvárnost
forem života. Vaše energie se pĜenese do nekoneþna, což vám dodá þilost a energii.

Jak správnČ odpoþívat?

Musíte se nauþit odpoþívat. LehnČte si a uvolnČte všechny svaly. Snažte se nemyslet na
nic. Pokud tak usnete, hodina spánku vám nahradí celonoþní odpoþinek.

Mentální fixování vnČjšího objektu

nebo vnitĜního bodu
(koncentrace)
ýlovČk, který ovládá koncentraci, se mĤže soustĜedit na jakýkoliv vnČjší nebo vnitĜní bod a
zároveĖ vylouþit všechny ostatní myšlenky. PĜi hluboké koncentraci se myšlenky zamČĜují
jen na jeden objekt, pĜestáváme cítit své tČlo a nevnímáme okolní svČt. MentálnČ se lze
soustĜedit na vnČjší objekty, na orgány tČla nebo na myšlenky.

Kdy a kde máme nacviþovat koncentraci?

Koncentraci se mĤžeme vČnovat v kterékoliv denní nebo noþní hodinČ. NejvhodnČjší je
veþer, avšak mimoĜádnČ blahodárná je ranní koncentrace, pĜed východem slunce.
Zpoþátku zamČĜujte svou pozornost na vnČjší objekty, poté na abstraktní myšlenky.
Snažte se využít ke koncentraci každou pĜíležitost. MĤžete cviþit na ulici, v dopravních
prostĜedcích, doma i v práci. Musíte se nauþit soustĜedit pozornost na všechno, co dČláte.

Pokud bČhem koncentrace zjistíte, že vaše myšlenky zaþínají rychle pĜebíhat z jednoho
pĜedmČtu na druhý, vracejí se k objektu koncentrace a opČt unikají, nebraĖte se. MČjte na
pamČti, že koncentrace musí probíhat bez napČtí. Nekárejte se, neodhánČjte postranní
myšlenky, protože se to negativnČ odrazí na vašem zdraví. MĤže vás rozbolet hlava,
mohou nastat poruchy pĜi moþení a jiné chorobné projevy. Chcete-li se zbavit postranních
myšlenek, zpoþátku sledujte, jak se vaše mysl odpoutává, a pak ji klidnČ, nenásilnČ vraĢte
k objektu koncentrace. Jako kdybyste zastavovali kyvadlo opatrným, postupným
zmenšováním amplitudy výkyvĤ. Tento postup opakujte, dokud se vám mysl neustálí.

Jaká poloha je pĜi koncentraci nejvhodnČjší?

NejvhodnČjší je poloha lotosového sedu. Svaly musí být pĜitom uvolnČné, nervy a mysl
klidné. Hlava a záda musí být v jedné rovinČ. Lotosová poloha nám brání usnout bČhem
koncentrace, která probíhá ve stavu mezi spaním a bdČním.

PĜi koncentraci mĤžeme sedČt na židli. Záda musí být vzpĜímená a nohy pĜekĜížené
(pravá pĜes levou). Ruce si položíme na kolena a uvolníme svaly.

NČkdo provádí koncentraci vleže.

V každém pĜípadČ vyluþte vše, co by vás mohlo odpoutat a v koncentraci vám zabránit.
Postupným cviþením a praktikováním se snažte prodloužit dobu soustĜedČní na jednu
myšlenku na 30 minut.

Jak se koncentrujeme na vnČjší objekty?

SoustĜećte pozornost na plamen svíþky, jasnou hvČzdu, mČsíc, tlukot kol, tikání hodin.

ZaujmČte pohodlnou polohu, pozorujte hvČzdy, mČsíc, pĜemýšlejte o nekoneþnosti

vesmíru a množinČ svČtĤ. Snažte se dívat se na objekt koncentrace nČkolik minut bez
mrkání.

Zkoumejte nČjakou rostlinu a pĜipomínejte si všechno, co o ni víte. Zvolte si ke koncentraci

jakýkoliv pĜedmČt nebo jev z vašeho okolí.
Jak se koncentrujeme na þakry?
ZaujmČte vhodnou polohu, zavĜete oþi a soustĜećte svou pozornost na nČkterou z þaker.
Pamatujte si, že se pĜi tomto cviþení nesmíte pĜíliš unavit.

Koncentrace na koĜen nosu, kde se nalézá „tĜetí oko“ neboli ádžna, uklidĖuje mysl. PĜi
této koncentraci po nČjaké dobČ uvidíte svČtlo. Bude-li soustĜedČní na jednu z þaker pro
vás obtížné nebo vás rozbolí hlava, pĜeneste pozornost na jinou nebo na vnČjší pĜedmČt
(modré nebe, sluneþní svit).

MEDITACE
Meditace je vnitĜní þinnost zamČĜená na sebezdokonalení hlubokým pĜemýšlením o
vyšších abstraktních ideách ve stavu hluboké koncentrace. Nejvyšší formou meditace je
absolutní absence myšlenek. PĜesnou hranici pĜechodu od koncentrace k meditaci nelze
stanovit.

SednČte si do vhodné polohy, zavĜete oþi, vyslovte v duchu tĜikrát až šestkrát „ÓM“ a
pĜistupte k meditaci. Téma meditace si musíte zvolit pĜedem a zformulovat je jako
aforismus. Tematika je libovolná, musí však být zamČĜena na vyšší cíle: dobro,
milosrdenství, houževnatost, vytrvalost a trpČlivost. ZavĜete oþi a uvolnČte se. Dýchejte
zhluboka a pravidelnČ. PociĢujte, jak s každým vdechem vchází do vašeho organismu
proud jasné a þisté energie, jak teplá vlna prochází vaším tČlem, rukama, bĜichem,
nohama. S každým výdechem z vás odchází všechno, co vám brání žít svobodnČ a
šĢastnČ. Vaše tČlo se stává lehké, témČĜ bez tíže. Vaše vČdomí je svobodné, dech
hluboký a pravidelný. Všechny problémy odešly. Splýváte s okolním svČtem, stáváte se
souþástí prostoru naplnČného zvuky, stíny, myšlenkami, obrazy.

Nyní se z vesmíru pĜeneste do hlubin vašeho mozku a podle vlastního pĜání oživujte
nČjakou informaci, událost, jež se pĜihodila v minulosti. Ty procházejí filtrem (malým
mozkem) do koĜene mozku. ZaþnČte zhluboka dýchat. PĜipomínejte si slova, vizuální
obrazy, obliþeje... PĜejte celému svČtu štČstí, lásku, radost. ProciĢte, jak se ve vašem tČle
probouzí síla, jak se stáváte skuteþným pánem svého osudu, svého života. Vybavujte si
jakékoliv obrazy a snažte se vidČt to, co chcete.
VzpomeĖte si, co vám zpĤsobilo radost, slova radosti, jak byla vyslovena, s jakým
výrazem ... A už se vracíte z dČtství a vybavujete si slova, která vás nepotČšila, která vás
rozrušila...

PopĜejte všem štČstí, radost a pochopte, že ti lidé vám nechtČli ublížit. KĜiþeli
z bezmocnosti, protože jinak to neumČli. PopĜejte jim všechno nejlepší, nádherné a
odpusĢte jim. OdpusĢte i sobČ a požádejte o odpuštČní vaše okolí.

Zhluboka se nadechnČte nosem a stejnČ zhluboka vydechnČte podráždČnými þástmi

mozku... S každým výdechem odchází napČtí a zlepšuje se krevní obČh.

MČkké, teplé vlny vám procházejí po obliþeji, krku, rukou, bĜiše, nohou... Zaþínáte jinak
vnímat vlastní tČlo. PociĢte pĜíliv síly, jistoty. VzpomeĖte si na nČco pĜíjemného, hezkého,
radostného. UsmČjte se a slastnČ se protáhnČte, napínejte pĜitom klouby, natahujte svaly
zdegenerovaného organismu. Džuna Datašviliová radí, abychom se vyhýbali nervovému a
fyzickému pĜetČžování, ýastČji se usmívali, protože i veselé oþi a jasný úsmČv jsou léky.

Rozvíjení vizuálnČ prostorové

pĜedstavivosti

Jak se nauþíme rozvíjet nepĜetržité pozorování?

ZaujmČte pohodlnou uvolnČnou polohu a zkoumejte nČjaký pĜedmČt jednu až tĜi, (nejvíce
do 5) minuty. Pohledem sledujte pĜedmČt kĜížem krážem a stále na nČm nalézejte nové
podrobnosti a vlastnosti. Cviþení opakujte, dokud se vám nepodaĜí snadno udržet
pozornost na daném pĜedmČtu.

Jak se nauþíme rozvíjet rytmické pozorování?

Zvolte si libovolný pĜedmČt, soustĜećte na nČj pozornost a pĜitom otvírejte a zavírejte oþi
(pozorování pĜi výdechu, stírání pĜi vdechu). Dýchání musí být klidné. PĜi výdechu
otevĜete oþi a soustĜećte pozornost na pĜedmČt, potom oþi zavĜete. Cviþení opakujte až
padesátkrát.

Jak se nauþíme rozvíjet mentální pozorování?

TĜi, þtyĜi i více minut nepĜetržitČ nebo rytmicky pozorujte nČjaký pĜedmČt. Potom zavĜete
oþi a snažte se mentálnČ vyvolat vizuální pĜedstavu celého pĜedmČtu nebo jeho
jednotlivých þástí. OtevĜete oþi a mentální obraz srovnejte s reálným pĜedmČtem. Cviþení
opakujte pČt až desetkrát a snažte se pĜitom dosáhnout co nejpĜesnČjšího vnitĜního
vidČní. PostupnČ pĜecházejte od jednoduchých pĜedmČtĤ k pĜedmČtĤm složitČjším a
postavám a pak k rozsáhlým obrazĤm a textĤm. Taková cviþení velmi rozvíjejí vizuální
pamČĢ. Obrazovou pĜedstavivost si musíme ve svém vČdomí pČstovat postupnČ, den za
dnem, mČsíc za mČsícem.

Jak se nauþíme vrstvit obrazy?

DvČ tĜi minuty zamČĜujte svou pozornost na nČjaký pĜedmČt, napĜíklad na hrníþek, pak na
lžiþku. Potom zkuste mentálnČ vložit lžiþku do hrnku. Vrstvení mĤže být dvojnásobné,
trojnásobné, stĜídavČ rytmické.

Jak se nauþíme rozvíjet barevnou pĜedstavivost?

LehnČte si. UvolnČte se a soustĜećte pozornost na þelo mezi oboþím. Snažte se vidČt co
nejzĜetelnČji a deset minut udržet pohled na barevných skvrnách: bílém bČlidle, modrém
modĜidle, uschlé hnČdé kĤrce, žlutém žloutku, zelené trávČ.

Jak se nauþíme rozvíjet chuĢovou pĜedstavivost?

ZaujmČte uvolnČnou pohodlnou polohu, soustĜećte pozornost na koneþek jazyku a pociĢte
chuĢ: kyselého, právČ rozkrojeného citronu, velmi sladkého medu.

Jak se nauþíme rozvíjet hmatovou pĜedstavivost?

SoustĜećte se a vyvolejte si pocit: obþasného píchnutí, dotyku mČkké vaty, jemného peĜí,
hedvábí. Snažte se vyvolat živou obraznou pĜedstavu horké páry, studeného mokrého
kapesníku na þele.

Jak se nauþíme rozvíjet zrakovČ prostorovou pĜedstavivost?

Postavte pĜed sebe obraz nebo reprodukci. ZaujmČte pohodlnou polohu, uvolnČte se,
dívejte se na obraz bez mrkání. PĜedstavte si, že jste souþástí obrazu. Je-li na nČm
zobrazen les, vnímejte jemný chlad, vánek, šumČní listí, vĤni trávy. Díváte-li se na obraz
moĜe, vnímejte písek na pláži, horký sluneþní den, lehkou vlnu, koupání a chlad vody.

UsmČrĖování emocí
Dýchejte rytmicky, soustĜećte se na bĜišní spleĢ. PĜi vdechu nabíráte energii. PĜi výdechu
vyšlete ráznČ a jednoznaþnČ k bĜišní spleti mentální pĜíkaz, který je pro vás v dané chvíli
dĤležitý. SouþasnČ si pĜedstavte, jak se zároveĖ s vydechovaným vzduchem zbavujete
nežádoucí emoce. Tento cvik zopakujte pĜi výdechu sedmkrát a ukonþete ho oþistným
dýcháním. Pamatujte si, že pĜíkazy musíte dávat rozhodnČ a velmi vážnČ. Nejistota,
váhání nebo pochybnosti znehodnotí výsledky vaší práce.

Jak si osvojíme požadované vlastnosti?

PĜedstavte si, že máte vlastnosti, po nichž toužíte. PĜedstavte si, že už jste jejich
nositelem, ale ještČ je musíte rozvinout. Dýchejte rytmicky a snažte se udržet v mysli
pĜedstavu vlastností, na nichž pracujete. V pĜestávkách mezi jednotlivými cviþeními si co
nejþastČji pĜipomínejte onu pĜedstavu, podle možností od ní neodpoutávejte pozornost,
jako byste se s ní sžívali. Tak se pĜiblížíte svému ideálu.

HromadČní energie
Lidský organismus neustále naþerpává energii, již potĜebuje k normálnímu fungování.
Zdrojem energie je potrava, voda, tČlesné cviþení a hlavnČ vzduch. V nepĜíznivých
podmínkách však pĜísun energie nebude dostateþný a nenahradí její výdej. Energie se
získává a proudí pĜedevším pĤsobením vĤle. K získání velkého množství energie jsou
proto vypracovány postupy, kde je zapojení vĤle nezbytné. Pamatujte si, že bez úþasti
vĤle vaše úsilí nemĤže být úspČšné.

PĜi dobíjení energie si musíme pĜedstavit, jak se vlévá do tČla, proudí celým organismem
a oživuje každý sval, každou buĖku. ýím je vaše pĜedstava jasnČjší a názornČjší, tím
efektivnČjší je pĜísun energie.

Zvolte si co nejpĜístupnČjší a nejnázornČjší pĜedstavu toku energie.

MĤže to být déšĢ, vodopád, paprsky, éterická substance. Cviþení na þerpání energie
nesmČjí ze zaþátku trvat pĜíliš dlouho, protože mohou vyvolat poškození psychiky a
energetické pĜetížení, pĜedevším u lidí se slabší psychickou konstitucí. Dále musíme mít
na pamČti, že bČhem þerpání energie nesmíme pĜetížit svou vĤli. Vyšleme pĜíkaz, a pak si
už jen mentálnČ pĜedstavujeme, jak se plní.

Existuje mnoho zpĤsobĤ získávání energie, nezbytnou souþástí každého postupu je však
názorná pĜedstava procesu pohlcování energie. PĜi dobĜe rozvinuté obrazotvornosti staþí
jen názorná pĜedstava. Hluboké dýchání vyžaduje speciální pĜípravu. Málo pohybu a
kouĜení zpĤsobují, že plíce nejsou dostateþnČ vyvinuté. Cviþením si máme rozšiĜovat a
upevĖovat hrudní koš, a tak zregenerovat funkci plic.

Energii získáváme rytmickým dýcháním, jemuž se musíme vČnovat nČkolik týdnĤ.

První týden
První týden cviþíme tĜikrát dennČ po patnácti minutách. OpatrnČ, s dodržováním instrukcí
a pĜedpisĤ.

Nejlépe je cviþit ihned po nebo pĜed každým jídlem. První mČsíc se nemá cviþit pozdČ
veþer, protože cviþení zpoþátku pĤsobí dráždivČ a cviþenec se hned nemĤže vyrovnat
s pĜílevem energie. SoustĜećte se na uzdravení, na to veliké dobro, jež tímto cviþením
naplĖujete.

NČkolik minut se soustĜećujte na rozvíjení svých energetických schopností. Pak si

lehnČte, uvolnČte všechny svaly tak, abyste necítili žádné fyzické napČtí, a vĤbec šije
neuvČdomujte. Každý cyklus trvá 24 vteĜin. UdČlejte nádech, jenž trvá 8 vteĜin, dalších 8
vteĜin zadržíte dech a potom pomalu zase 8 vteĜin vydechujete. Takovým dýcháním
vytvoĜíte rovnostranný trojúhelník, jehož každá strana se rovná osmi jednotkám. PĜi
cviþení zjistíte, že tento první krok rozvíjení dýchání není až tak jednoduchý. Budete
spČchat, bude se vám zdát, že byste mČli dýchat rychleji, možná se unavíte a nebudete
se cítit dobĜe. Cviþení však nepĜerušujte. Po nČkolika seancích všechny nepĜíjemné
pĜíznaky zmizí. První cviþení je zamČĜeno na to, abyste se nauþili usmČrĖovat dýchání,
rozvíjet vĤli a upevnili své rozhodnutí osvojit si práci s energií. Vlastní cviþení nemá
pĜesahovat 10 minut. Prvních 5 z uvedených 15 minut využíváme na pĜípravu.

Druhý týden
Druhý týden cviþíme tĜikrát dennČ po 15 minutách, vždy po jídle.

Cviþte následovnČ: po 5 minutové pĜípravČ stisknČte prstem pravou nosní dírku a udČlejte
hluboký nádech tak, aby se vám pĜitom rozšíĜila bĜišní dutina, žebra a dutina hrudní.
Vydechujte levou nosní dírkou. Výdech trvá 10 vteĜin. Když se pĜesvČdþíte, že dokážete
bez unavení vydechovat 10 vteĜin, mĤžete si být jisti, že se nauþíte své dýchání
usmČrĖovat.

Druhý den dČlejte jen toto cviþení. Když se zdokonalíte, mĤžete zaþít léþit lidi, ale ne víc
než tĜi dennČ. Koncem druhého týdne pocítíte pĜíliv takového množství životní energie, že
nebudete unaveni, když její nadbytek pĜedáte nČkomu jinému.

TĜetí týden
Cviþení ve tĜetím týdnu je obtížnČjší než v pĜedešlých dvou. Pokud jste se rozhodli ke
studiu naší pĜíruþky, vČnujte tomuto cviþení velkou pozornost a péþi. Dýcháte stĜídavČ
jednou a pak zas druhou nosní dírkou, jako pĜi pĜedešlém cviþení, pĜiþemž každý vdech
trvá 15 vteĜin, po nČm je 10 vteĜinová zádrž a výdech prodlužujete na 15 vteĜin.

NejtČžší je 15 vteĜin trvající výdech.

ýtvrtý týden
ýtvrtý týden nacviþujete dýchání jednou a pak zas druhou nosní dírkou a prodlužujete je.
Každý vdech bude trvat 20 vteĜin. Po 10 vteĜinovém zadržení dechu vydechujete 20
vteĜin. Cviþení se prodlužuje z 15 na 30 minut vþetnČ 5 minut potĜebných na pĜípravu.

Už koncem þtvrtého týdne pocítíte zmČnu duševního stavu a pĜíliv energie, jež se
nahromadila v organismu, obnovila jeho sílu a vystĜídala slabost.

ýerveĖ na tváĜích místo dosavadní bledosti jasnČ ukazuje, jak je pĜívod energie pro
organismus dĤležitý. Ztrácí se vyþerpanost, z oþí vyzaĜuje duchovnost. Léþitele snadno
poznáte podle oþí: jsou jasné, pronikavé, odhodlané, ne však vyzývavé. VyjadĜují
souþasnČ mČkkost a odhodlání.

Pátý a další týdny

Od þtvrtého týdne 30 minut dennČ procviþujete hluboké dýchání,
a to kdykoliv bČhem dne. Svaly se vám zpevní tak, že vydr-

ží zvýšenou zátČž. ZamČĜujte se hlavnČ na prodlužování dýchacího cyklu.

NejvhodnČjší doba ke cviþení je þasné ráno, kdy ještČ ležíte v posteli.

Trvání celého cyklu se bude postupnČ zvyšovat, avšak doba zadržení dechu se ponČkud
sníží.

Soustava cvikĤ k dobíjení energie

K „dobíjení“ svého organismu mĤže léþitel užívat soustavu cviþení, sérii cvikĤ, jež pĜipraví
organismus na pĜijímání energie, její získání a rozdČlení do celého tČla. Cviþí se dvakrát
dennČ: ráno a pĜed spaním, veþer bez rozcviþky.

DĜíve než zaþnete cviþit, musíte svĤj organismus vyvést ze stavu, v nČmž jste se
nacházeli bČhem spánku, a pĜipravit ho na pĜijímání energie.

Jako minimální zátČž se pĜipouští pČtiminutový bČh na místČ, nejlépe naboso, buć
obnažený do pĤl tČla, nebo v lehkém sportovním obleþení, podle pĜipravenosti a otužilosti.

Cviþení na dobíjení energie je postaveno na rytmickém stĜídání maximálního napČtí a

úplného uvolnČní všech svalĤ. Od napČtí k uvolnČní a opaþnČ se pĜechází co nejrychleji,
témČĜ okamžitČ. UdČláte rázný krátký a mČlký nádech tak, aby proud vzduchu prudce
narazil na nosohltan. Tak se do plic dostane jen minimální množství vzduchu. V okamžiku
pĜechodu k uvolnČní krátce a energicky - se zapojením celého hrudníku - vydechnete
široce rozevĜenými ústy. Ve fázi uvolnČní musí být vaše dýchání klidné. StĜídaní napČtí a
uvolnČní (nepoþítaje do toho pĜechody z jednoho stavu do druhého) trvá 4 vteĜiny. Až po
roce pravidelného cviþení mĤžete tuto dobu prodloužit na 6 vteĜin.

Cviþte s maximálnČ obnaženým tČlem, protože energie do vás proudí odhaleným

povrchem kĤže.

PĜi cviþení se plnČ soustĜećte na jednotlivé cviky a na pĜíjem energie. Cviþte se

zavĜenýma oþima.

Cviky na rovnomČrné rozdČlení energie v organismu musíme provádČt plynule, dýchání

má být rytmické a hluboké. Vzorec dýchání je: 4 vteĜiny - 4 vteĜiny - 4 vteĜiny.
Cviþení musí pĜesnČ ladit s rytmem dechu.

Získanou energii stabilizujete stĜídavými studenými a horkými sprchami, vždy po dvou

minutách. Procedura zaþíná studenou a konþí horkou sprchou.

Kontrastnost sprchy se postupnČ zvyšuje a po tĜetím mČsíci, kdy dosáhne maxima, se

ustálí. Celková doba sprchování se však zdvojnásobí.

Stravování v období dobíjení energie

V období dobíjení energie, v dobČ, kdy se vČnujete speciálnímu cviþení, musí být vaše
strava pestrá a plnohodnotná, s omezením masa, obzvlášĢ vepĜového. BČhem dne vypijte
2,5 - 3 litry rĤzných tekutin. Poslední potravu pĜijímejte nejpozdČji v 19 - 20 hodin.

Specifikem stravování v období nabírání energie jsou þasné lehké snídanČ. ZajišĢují
oþistu organismu, takže pravidelné držení hladovky není potĜebné.

SnídanČ:
PĤl sklenice ve vodČ namoþené pohanky, pšenice nebo ovsa
2 sušené švestky (nebo meruĖky)
l þajová lžiþka medu

PĜíprava:
PĤl sklenice obilnin dĤkladnČ promyjte a veþer zalejte horkou pĜevaĜenou nebo
nepĜevaĜenou vodou. Ovesné vloþky namáþejte pĤl hodiny ... tČsnČ pĜed použitím.

Po snídani vypijte sklenici horké pĜevaĜené vody, snČzte lžiþku medu a jedno jablko nebo
khaki hurny atd.

Nedoporuþujeme jíst citrony a klikvu.

Další potravu jezte až za 4 - 5 hodin. PĜesnídávka bude pĜevážnČ vegetariánská. MĤžete

jíst zeleninu, ovoce, mléþné výrobky, vajíþka, ryby, drĤbež, pít šĢávu, vodu.

Nesmíte pít þaj a kávu.

K obČdu rozhodnČ snČzte kousek vaĜeného masa. Musíte se vyhýbat tuþnému, hlavnČ
vepĜovému. Vaše denní stravování ukonþí vegetariánská veþeĜe.
Tak musíte jíst jeden rok. Po roce si organismus automaticky upraví pĜívod potĜebného
množství chemické energie. V dĤsledku pĜesné regulace energetické rovnováhy se mĤže
stát, že organismus nebude delší dobu potĜebovat potravu. Od toho okamžiku není nutné
speciální stravování.

MČjte na pamČti, že získávání energie a pĜechod na nový stravovací režim musí být
postupný, protože náhlá zmČna stravy a energetické rovnováhy se mĤže negativnČ
odrazit na vašem zdravotním stavu. PĜetížení organismu signalizuje porucha spánku,
nervová podráždČnost a úbytek hmotnosti.

Všímejte si, jak se cítíte a vþas snižte zátČž. Zpoþátku cviþte jen ráno a v obvyklou dobu.
Veþer 1 - 1,5 hodiny pĜed spaním. Jeli tĜeba, jezte vydatnČji (hlavnČ pĜesnídávku a obČd).

HERMOVA GYMNASTIKA
Hermes je symbolem mohutných pĜírodních sil, ochránce magie, bĤh obchodu a zisku.

Hermova gymnastika je soubor cvikĤ k naþerpání kosmické energie. Je tĜeba vČdČt, že

absolvování souboru tČchto cvikĤ se rovná jednomu mČsíci praktikování hathajógy.
Hermova gymnastika umožĖuje souþasné nabíjení tĜemi druhy éterické energie: plynnou,
tekutou a pevnou. Už po pĤl roce systematického cviþení se zvýší energetický potenciál
organismu a okolo tČla se vytvoĜí mohutný energetický „kožich“, který prudce zvyšuje
odolnost organismu vĤþi takovým faktorĤm, jako je sluneþní aktivita, zmČny tlaku, nízké
teploty apod.

V dĤsledku toho se výraznČ zlepšuje zdravotní stav, upevĖuje se nervová soustava,

spánek je tvrdý, vyléþí se nemoci jako astma, vysoký tlak, skleróza a mnohé jiné.

Ve srovnám s klasickými metodami léþení se uzdravování troj až þtyĜnásobnČ zkrátí,

zvyšuje se odolnost vĤþi nemocem a fyzická výdrž, vyrovnáváním spotĜeby chemické
(potravinové) energie se normalizuje tČlesná hmotnost.

Organismus disponuje velkým množstvím energie a všechny jedovaté látky, které pĜijímá
s jídlem a pitím, mĤže úplnČ spálit nebo vypudit.

Kdo se vČnuje soustavČ cvikĤ Hermovy gymnastiky, nemusí vĤbec onemocnČt anebo jen
málokdy a jeho život se prodlužuje. Ovládnutím tohoto souboru cvikĤ se vám otevĜou
široké možnosti k sebezdokonalení. NČkdo už po 6 - 7 mČsících vidí energetické pole
þlovČka. Osvojí si léþení magnetismem, umí pĜedpovídat jednání lidí.

Hermovu gymnastiku mohou cviþit lidé od 23 do 70 let. Dnešní obyvatel mČsta vydrží
rytmus cviþení se þtyĜminutovými dýchacími impulzy. NČkteĜí mimoĜádnČ nadaní jedinci už
po roce systematického cviþení dosáhnou šesti vteĜinových impulzĤ.

Nezapomínejte, že zvýšení impulzu na 8 - 12 vteĜin mĤže mít tČžké negativní následky.

Cviþení na dobíjení energie jsou založena na rytmickém okamžitém pĜechodu od

maximálního napČtí k naprostému uvolnČní celé svalové soustavy.

Než napnete svaly, provećte rázný krátký vdech tak, aby proud vzduchu prudce narazil na
nosohltan, ale co nejménČ pronikl do plic.

Po takovém vdechu se s následným napnutím svalové soustavy utvoĜí v tČle vakuum

éterické energie, která rychle zaþne pronikat povrchem kĤže.

Rytmus cviþení se musí pĜesnČ shodovat s rytmem dýchání. Výdech ve fázi silového
cviþení se provádí celým hrudníkem široce otevĜenými ústy. Gymnastika má dvČ etapy.

V první etapČ udČlejte tĜi silové cviky na pĜíjem energie (prány). Ve druhé etapČ provećte
þtyĜi elastické cviky na rovnomČrné rozdČlení získané energie do jednotlivých þaker, do
celého tČla a jednotlivých orgánĤ.

NezapomeĖte, že bČhem cviþení musíte mít pocit volnosti a nenásilnosti pohybu.

V okamžiku, kdy zaujímáte polohu, udČlejte prudký nádech nosem. PĜitom zatnČte pČsti.
V této poloze musíte pociĢovat maximální napČtí všech oblastí a orgánĤ tČla (napČtí se
musí postupnČ zvyšovat).

Každý cvik opakujte þtyĜikrát, se zavĜenýma oþima, abyste se odpoutali od okolí.

Cviþení „KĜíž“
1. Postavte se do stoje rozkroþného, nohy jsou od sebe vzdáleny na šíĜku ramen, ruce
visí podél tČla a jsou maximálnČ uvolnČny. UvolnČte celé tČlo. Dýchejte volnČ.
2. UdČlejte krátký a prudký nádech nosem, souþasnČ zatnČte pČsti, vymrštČte ruce do
upažení ve výšce ramen, zapažte.
ZakloĖte pĜitom hlavu, tČlo maximálnČ prohnČte. PĜi tomto cviku musí být svaly do
krajnosti napjaté.
3. V této poloze 4 vteĜiny zadržte dech.
4. Pak rychle, hlasitČ, se zapojením celého hrudníku vydechnČte ústy otevĜenými do
podoby písmene „O“.
5. Švihem se pĜedkloĖte tak, abyste se rukama skoro dotkli podlahy.
6. Na uvolnČní napČtí udČlejte pĜekĜížením rukou švih a vraĢte se do výchozí polohy.
UvolnČte svaly. Dýchejte volnČ.
7. Zadržte dech 4 vteĜiny.

Cviþení „Sekera“
1. Postavte se do stoje rozkroþného. Nohy jsou od sebe vzdáleny na šíĜku ramen. Trup
je v mírném pĜedklonu. Ruce se témČĜ dotýkají podlahy. TČlo máte uvolnČné. Dýcháte
volnČ.
2. Provećte krátký a prudký nádech nosem. SouþasnČ vyrovnejte záda, zaklesnČte
ruce a vytlaþte je nahoru opsáním kruhu z pravé strany až za hlavu.
3. Trup maximálnČ prohnČte a zakloĖte pĜitom hlavu. ÚplnČ napnČte celé tČlo. V této
poloze zadržte dech 4 vteĜiny.
4. Krátce, nahlas a s úlevou vydechnČte. Ruce nechtČ prudce klesnout do kruhu z levé
strany do výchozí polohy.
5. Zadržte dech 4 vteĜiny.
6. Cviþení zopakujte dvakrát, pĜiþemž ruce vzpažujte stĜídavČ pravou a levou stranou.

Cviþení „Diskobolos“
1. Postavte se do stoje rozkroþného. Nohy jsou od sebe vzdáleny na šíĜku ramen, ruce
volnČ visí podél tČla. UvolnČte tČlo, dýchejte volnČ.
2. Provećte prudký nádech nosem. SouþasnČ zatnČte pČsti.
Pravou ruku mírnČ ohnČte a vymrštČte dopĜedu do výšky

þela. Levou spusĢte dolĤ a za záda. TČlo otoþte ve smČru fiktivního bodu. Nohy zĤstávají
na podlaze. ZaujmČte postavení þlovČka, který ustrnul v okamžiku hodu diskem. Všechny
svaly musí být pĜitom maximálnČ napjaté.
3. V této poloze zadržte dech 4 vteĜiny.
4. Prudce a nahlas vydechnČte ústy a souþasnČ se spirálou vpravo vraĢte do výchozí
polohy.
5. Vaše tČlo musí být uvolnČné, dýchání volné.
6. V této poloze zadržte dech 4 vteĜiny. UdČlejte dva švihy pravou a dva švihy levou
rukou.

Silové cviþení na rozdČlení energie

1. Postavte se do stoje rozkroþného, nohy jsou od sebe vzdáleny na šíĜku ramen, trup
mírnČ pĜedkloĖte, narovnejte a spojte dlanČ.
2. NadechnČte nosem, energicky, ale plynule, jako kdybyste nasávali vzduch - bČhem
4 minut. PĜitom upažte ruce do výšky ramen. ZakloĖte tČlo. Ke konci vdechu se snažte
dosáhnout maximálního napČtí.
3. Zadržte dech 4 vteĜiny. PĜitom zapažte ruce.
4. Se slabikou „ho“ plynule vydechujte ústy bČhem 4 vteĜin.
MírnČ pĜedkloĖte trup a souþasnČ vracejte ruce do výchozí polohy. Vaše tČlo musí být
uvolnČné, dýchání volné.

5. V této poloze zadržte 4 vteĜiny dech.

6. Postavte se do stoje rozkroþného. Nohy jsou od sebe na šíĜku ramen, pĜedkloĖte se,
prsty rukou se dotknČte prstĤ na nohou. Kolena jsou napjatá. Vaše tČlo musí být
uvolnČné.
7. BČhem 4 vteĜin provećte energický nádech nosem, jako kdybyste nasávali vzduch.
SouþasnČ se narovnejte, ruce pĜedpažte ve výši prsou. Vzpažte a pĜitom se zakloĖte.
Vaše tČlo musí být napjaté.
8. V této poloze zadržte 4 vteĜiny dech.
9. BČhem 4 vteĜin plynule vydechujte ústy se slabikou „ho“ s návratem do výchozí
polohy. V této poloze zadržte 4 vteĜiny dech. Vaše tČlo musí být uvolnČné.
10. Postavte se do stoje rozkroþného. Nohy jsou od sebe na šíĜku ramen. Upažte a
uvolnČte se.
11. BČhem 4 vteĜin vdechnČte nosem, vzduch nasávejte energicky, ale plynule.
SouþasnČ se s nataženýma rukama otáþejte do krajní polohy vpravo tak, abyste vidČli zeć
za svými zády. Nohy zĤstávají namístČ. TČlo je napjaté.
12. V této poloze zadržte 4 vteĜiny dech. BČhem 4 vteĜin vydechujte se slabikou „ho“ a
vraĢte se do výchozí polohy. TČlo je uvolnČné, dýchání volné.
13. V této poloze zadržte 4 vteĜiny dech.
14. LehnČte si na záda. Nohy máte u sebe. DlanČ spojte za hlavou. BČhem 4 vteĜin
nadechnČte nosem, energicky, ale plynule, pĜitom zdvihnČte nohy do pravého úhlu. TČlo
je napjaté.
15. V poloze zadržte 4 vteĜiny dech. SouþasnČ provećte dva krouživé pohyby nohama
ve smČru hodinových ruþiþek. BČhem 4 vteĜin plynule vydechujte ústy se slabikou „ho“.
Nohama se zároveĖ vraĢte do výchozí polohy. TČlo musí být uvolnČné, dýchání volné.
16. V poloze 4 vteĜiny zadržte dech.
17. UdČlejte nohama dva krouživé pohyby ve smČru a dva proti smČru hodinových
ruþiþek.
18. PostupnČ zvyšujte napČtí pĜi vdechu a zadržení dechu.
Zvyšujte též rozdílnost teploty vody u kontrastní sprchy.

POCIT ŽIVOTNI SILY

Když se budete pĜidržovat všech pĜedcházejících pokynĤ, získáte zvláštní pocit, kterému
léþitelé Ĝíkají pohyb ducha. Pocítíte pĜitom životní energii, jež se prostĜednictvím krve a
nervĤ dostane do celého tČla. V tomto stavu pocítíte, že nemoc ztrácí nad vaším
organismem moc a že se dokážete snadno vyrovnat s únavou. Dokonce i hlad a žízeĖ
jsou podĜízeny vaší vĤli. Pevnost ducha brání fyzickému onemocnČní.

PĜíprava prstĤ na masáž

PĜed bezkontaktní masáží musí masér vČnovat zvláštní pozornost rukám, zejména
bĜíškĤm prstĤ a dlaním. DlanČ musí být suché. Zvýšená vlhkost snižuje výkon tepelného
proudu. Z rukou musíme sundat prsteny, Ĝetízky a náramky, ruce omyjeme teplou vodou a
osušíme mČkkým ruþníkem. Ke zvýšení pĜekrvení krevních kapilár prstĤ a dlaní si zahĜejte
ruce následujícím cviþením.
První cviþení k zahĜání rukou
l. Spojte dlanČ tak, aby se bĜíška protilehlých prstĤ navzájem dotýkala.

2. Ruce držte ve výšce prsou a pĜitom tlaþte dlanČ pevnČ k sobČ.

3. Po krátké pauze s odporem se opírejte o koneþky prstĤ a poþítejte do sedmi, pak
uvolnČte dlanČ a souþasnČ od sebe oddalte prsty.
4. V nejvyšším bodČ udČlejte bez uvolnČní svalĤ pauzu na tĜi doby.
5. Pak znovu poþítejte do sedmi a silovČ spojte prsty a dlanČ do výchozí polohy.
6. UvolnČte svaly rukou a prstĤ, udČlejte pĜestávku a poþítejte pĜitom v daném rytmu
do tĜí.
Cviþení opakujte 4 - 5 krát, dokud neucítíte v koneþcích prstĤ pulzování a teplo mezi
spojenými dlanČmi.

Druhé cviþení ke zvýšení tepelného proudu v prstech

a dlaních

1. Výchozí poloha je stejná jako u prvního cviþení. PĜitlaþte dlanČ a prsty k sobČ.
Budete jasnČ pociĢovat teplo a pulzování cév.
2. MaximálnČ uvolnČte svaly prstĤ a hrudníku.
3. MentálnČ vyslovte: „Mé prsty jsou teplé. Cítím, jak mi proudí teplo do stĜedu dlaní a
do koneþkĤ prstĤ. Je ho stále víc a víc, pálí mČ na rukou. Cítím, jak mi z dlaní a prstĤ
stéká teplo.“
Vyslovujte tuto sugestivní formulku pomalu a soustĜećujte
se pĜitom na dlanČ a prsty, než se objeví pĜíslušné pĜíznaky. Když
si osvojíte toto cviþení a dennČ budete trénovat, teplo vašich
dlaní a prstĤ se ve srovnání s výchozím stavem mĤže zvýšit o 5
• 6 stupĖĤ, což plnČ staþí na bezkontaktní masáž.

Jak zjistíme, že jsou ruce pĜipraveny?

PĜipravenost vašich rukou k bezkontaktní masáži zjistíte tak, že zvednete dlaĖ k obliþeji a
pomalu ji pĜibližujete, dokud neucítíte teplo. Jsou-li vaše ruce dostateþnČ pĜipraveny,
pocítíte teplo na vzdálenost 5 - 10 centimetrĤ, nČkdo i na 20 - 25 centimetrĤ. To závisí na
individuální citlivosti kĤže a zvýšeného výdeje tepla z rukou. Léþitel musí cítit biopole
þlovČka a usmČrĖovat proud energie.

PĜitom ruce energii nejen vydávají, nýbrž i mimoĜádnČ citlivČ pĜijímají.

Jsou schopny pĤsobit jako pĜíjemce pacientova pole, pĜevážnČ
nezdravého. Ruce zaþínají fungovat jako biologické pĜijí-
mací a vysílací zaĜízení. ýím je pracovní povrch rukou menší, tím snáze se kontroluje
jejich stav.

Pravá ruka mužĤ (pravákĤ) bývá kladná (+), odevzdávající þili aktivní, levá záporná (-),
pĜijímající, stinná. Leváci mívají obvykle opaþnou polaritu. Jste-li pravák, vaše pracovní
ruka bude pravá, jste-li levák - levá.

NejvČtší pozornost vČnujte trénování své pracovní (aktivní) ruky. PĜitom hlavní pozornost
pĜi cviþení pravé i levé ruky je tĜeba vČnovat koneþkĤm posledního nehtového þlánku
ukazováþku, prostĜedníþku a prsteníþku. Ty mohou být ve vztahu k poli nejcitlivČjší.
Obvykle se diagnostikuje tČmito tĜemi prsty.

Citlivost dlaní je nižší. Trénují se pouze na pociĢování dvou signálĤ - pole vysokého a
nízkého tlaku. Existuje mnoho zpĤsobĤ trénování rukou. V knize uvádíme osm cviþení,
z nichž šest je k rozvíjení citlivosti prstĤ a dvČ na cviþení dlaní.

Co musíme vČdČt o pĜípravČ rukou?

VČtšina cvikĤ je založena na vzájemných kruhových pohybech dlaní. PĜitom si musíme
pamatovat, že:

1. Jedna ruka zĤstává nehybná.

2. Kruhový pohyb se provádí jen ve smČru pohybu hodinových ruþiþek vzhledem k fixní
dlani.
3. PĜi cviþení oddalte od sebe ruce na vzdálenost citlivosti kĤže a pak je spojte.
4. Nesmíte ztrácet kontakt mezi rukama.
5. Trénujte jednou pravou, podruhé levou ruku.
6. Pracujte koneþky ukazováþku, prostĜednícím a prsteníþku.
7. PĜi cviþení si pĜedstavujte pohyb energie, soustĜećte se na pocity na koneþcích
prstĤ nebo na dlani (teplo, jemné píchání).
8. Rychlost otáþení prstĤ nebo pohybu dlaní si urþete empiricky, analýzou intenzity
pociĢování polí. NezapomeĖte, že zpoþátku je tato rychlost nejvyšší.
9. První mČsíc trénujte dennČ 1 - 1,5 hodiny, pozdČji ne ménČ než 30 minut.
10. Tréninky mohou být i jednorázové, 3 - 5 minut bČhem jedné seance. Pokud
nepĜetržitČ léþíte a diagnostikujete, nemusíte ruce trénovat, pĜi pĜerušení léþení je však
nutno cviþit 30 minut dennČ.

Cviþení prstĤ
1. Kružte prsty aktivní ruky okolo koneþkĤ prstĤ (po koĜen nehtĤ) pasivní ruky. NejdĜív
okolo malíþku, pak prsteníþku, prostĜedníþku atd. NejdĜív je tĜeba vypracovat ukazováþek,
prostĜedníþek a prsteníþek. Ostatní prsty pĜi tréninku vynechte a zahnČte, aby se
nepĜipojovaly.
2. Kružte prsty aktivní ruky jako pĜi prvním cviþení. PĜi vykonávám spirálovitých pohybĤ
oddČlte od sebe prsty na vzdálenost citlivosti a zase je spojte. Koneþky prstĤ se pĜitom
nacházejí proti sobČ.
3. Postavení dlaní je rovnobČžné. Prst pohyblivé ruky se bude nalézat nad prstem
nepohyblivé ruky tak, aby se kryla jen koncová bĜíška prstĤ. Kružte prsty po bĜíšku prstu
nepohyblivé ruky jako pĜi prvním cviþení, pĜitom zdvíhejte a spouštČjte prst.
4. Koneþky protČjších prstĤ dejte proti sobČ. Prstem pohyblivé ruky dČlejte prudké
kyvadlovité pohyby proti nepohyblivé ruce se zádrží pĜi pĜecházení kolem koneþku prstu.
PostupnČ to provećte s každým prstem.
5. Prsty jedné ruky opisujte kružnici okolo koneþkĤ prstĤ druhé ruky. ZaþnČte širokými
kružnicemi, postupnČ je zmenšujte a oddalte prsty od sebe na urþitou vzdálenost. Pak
prsty aktivní ruky k sobČ stĜídavČ pĜibližujte a vzdalujte, jako kdybyste prudce naráželi na
koneþky v oblasti nehtĤ.

Cviþení dlaní
1. Ramena nechtČ volnČ klesnout. Co nejtČsnČji spojte lokty a fixujte je v dolní þásti
hrudního koše. Postavení dlaní je rovnobČžné, prsty jsou mírnČ roztaženy. DlanČmi
dČlejte jemné kmitavé pohyby tam, kde pociĢujete pole, a postupnČ je oddalujte až na
šíĜku ramen (po hranici citlivosti) a pak vraĢte do výchozí polohy.
2. PĜi oddalování dlaní udČlejte dva kmitavé pohyby do stĜedu a jeden široký do stran.
PĜi pĜibližování dlaní je opaþný postup: dva pohyby do stran a jeden širší do stĜedu.
3. PĜekĜižte dlanČ a sehnČte je, jako kdybyste drželi kouli, prsty jsou roztaženy.
PĜedstavte si, že koule silnČ tlaþí na spodní dlaĖ, udČlejte 2 - 3 kmitavé pohyby, nechtČ
ruce klesat pod tíhou koule. Pak ruce zvednČte, kouli lehce pĜehoćte z jedné dlanČ do
druhé a totéž provećte druhou rukou. PĜi pĜehazování koule z ruky do ruky se koneþky
prstĤ jedné ruky pĜesouvají pod koneþky ruky drahé.

Cviþení k usmČrĖování energetického toku

1. Prsty povolte, snažte se pĜitom procítit každý prst zvlášĢ.
2. ZápČstí levé raky obraĢte dlaní vzhĤru, roztáhnČte prsty, naþerpejte energii a nabijte
si dlaĖ.
3. Povolte zápČstí pravé raky s roztaženými prsty s dlaní obrácenou dolĤ - pravá raka
bude s levou v rovnobČžné poloze - a kružte nad ní ve smČru pohybu hodinových ruþiþek
tak, aby nehtové þlánky pĜecházely po krajích dlanČ ke koneþkĤm. Pohyb ruky je
nerovnomČrný a pĜi pĜechodu prstĤ nad koĜenem dlanČ se bude zrychlovat. Obrazné si
pĜitom pĜedstavujte, jak raka pracuje s energií. Energie se naþerpává pravou, v menší
míĜe levou rukou.
4. Spojte malíþek, prsteníþek, prostĜedníþek a ukazováþek a pak nehtovými þlánky
tČchto prstĤ postupnČ, velice jemnČ pĜecházejte zdola nahoru po palci. Shoćte energii
z dlanČ levé ruky a mentálnČ ji pĜeneste do pravé.
5. Odvećte energii z pravé ruky ramenem do levé, do nohy atd.
6. Povolte levou ruku, bez napČtí sevĜete pČst. MírnČ ohnutou pravou ruku pĜedpažte
do výše prsou. DlaĖ pĜitom musí být rovnobČžnČ s tČlem, prsty jsou mírnČ roztažené.
PĜedstavujte si, že se levá dlaĖ nachází proti pravé. Pak kružte pravou dlaní ve smČru
pohybu hodinových ruþiþek proti fiktivní levé dlani. Pohyb dlanČ je nerovnomČrný, jako u
cviþení na dobíjení energie. PĜi tČchto krouživých pohybech bude ze stĜedu dlanČ a
z koneþkĤ prstĤ vycházet proud energie.
7. Kružte pravou dlaní s roztaženými prsty ve smČru pohybu hodinových ruþiþek
nad chodidlem levé nohy. PĜi tomto kroužení se bude nabíjet energií hlavnČ
chodidlo. MentálnČ odvećte energii z chodidla levé nohy do pravé, potom do ruky
atd.

Nácvik diagnostiky
Všechny následující cviky se ze zaþátku provádČjí s otevĜenýma oþima, což pomáhá
k vytvoĜení mentálního spojení mezi pocitem v rukou a pĜedmČtem zkoumání.

Snažte se dobĜe si zapamatovat pocity, které odpovídají jednotlivým organismĤm, látkám

nebo barvám. Takové cviþení rozvíjí automatické poznávání obrazĤ.

1. Koneþky prstĤ vnímejte okraj stolu, prozkoumejte pĜedmČty z rozliþných materiálĤ:

kovu, slámy, keramiky, skla, dĜeva, kamene.
2. Zkoumejte pĜedmČty, které jsou stejné, mají stejnou strukturu, ale rozliþnou barvu,
napĜ. dva listy papíru rĤzné barvy.
3. Pak zkoumejte pĜedmČty, které mají stejnou barvu, ale jsou rĤzné a liší se i co do
materiálu.
4. Zkoumejte kvČtiny, trávu, stromy.
5. Nakonec zaþnČte nacviþovat diagnostiku nemocí.

Navázání tepelného kontaktu

s pacientem

Dalším krokem pĜípravy na bezkontaktní masáž je navázání tepelného kontaktu

s pacientem. Pomalu pĜibližujte pĜipravené dlanČ nebo bĜíška prstĤ k oblasti, kterou
chcete masírovat. ZaþáteþníkĤm doporuþuji pracovat stĜedem dlanČ.

Když ucítíte na dlani teplo vycházející z pacientovy kĤže a pacient pocítí teplo vaší dlanČ,
znamená to, že jste navázali tepelný kontakt. PĜibližováním a oddalováním dlanČ od
povrchu kĤže si ovČĜíte, zda proudČní tepelného toku pĜetrvává. Kontakt se musí zachovat
bČhem celé masáže.

Urþení hranic biopolí

1. PĜi urþování hranic biopole postavte pacienta bokem k sobČ a co nejvíc roztáhnČte
prsty.
2. DlanČ jsou v rovnobČžné poloze a jsou rovnobČžné i s prsy a zády pacienta.
3. Jemnými kmitavými pohyby postupnČ pĜibližujte ruce k tČlu pacienta. Snažte se urþit
hranice jeho astrálního, mentálního a fyzikálního biopole.
4. Musíte se nauþit zjišĢovat a pamatovat si zmČny v biopoli þlovČka. PĜejdČte dlanČmi
nad povrchem tČla a sledujte signály, které vysílá. Musíte být velice pozorný, protože
signály jsou slabé a pĜi nedostateþnČ zkušenosti je nelze vždy zachytit.
5. Pocity si mĤžete ovČĜit pomocí prstenu ze zlata, stĜíbra nebo jiného tČžkého kovu.
Prsten zavČste na tenkou, asi 30 centimetrovou nit a pohybujte jím nad tČlem pacienta.
Nad nemocným orgánem se prsten zaþne vychylovat, protože tam je zmČnČné pole.
6. Když zachytíte na prstech signál, druhou rukou ho setĜete
anebo prostČ setĜeste.
7. Jestliže signál, který jste zachytili, vyvolal ve vaší ruce bolest, zbavte se jí proudem
vody. Pamatujte si, že proud vody musí omývat ruku nad bolestivým místem.
8. Jestli vás rozbolí hlava, musíte se osprchovat.
9. MČjte na pamČti, že nemĤžete zaþít léþit nebo diagnostikovat, aniž byste mČli po
ruce umývadlo s vodou.

Diagnostika a léþení bezkontaktní masáží

Od dob, co existují dČjiny lidstva, bylo vypracováno mnoho zpĤsobĤ diagnostikování a
léþení biologickou energií. Velké množství tČchto postupĤ se vysvČtluje specifickým
Ĝízením biologické energie. Každý léþitel ve znaþné míĜe vychází ze svých individuálních
možností. Významnou úlohu pĜitom hraje koncentrace pozornosti, léþitelova energetika a
sama technika léþení.

Diagnostika a léþení probíhá na základČ obrazné pĜedstavy orgánĤ lidského tČla a

životních procesĤ, jež se v nich odehrávají. Vyvolat anatomicky pĜesnou pĜedstavu o
stavu orgánĤ a jejich fungování se ovšem podaĜí málokomu. Podstatné je, aby pĜedstava
byla obrazná a spojena s urþitým orgánem nebo onemocnČním. Energie se uvádí do
pohybu mentálním pĜíkazem. ýím je vaše víra ve vlastní schopnosti silnČjší, tím je léþení
efektivnČjší a imunita pĜi styku s nemocným spolehlivČjší. Toho se dosahuje autosugescí.
Metodiku bezkontaktní masáže si musíte dĤkladnČ nastudovat, ale aplikovat ji tvoĜivČ,
podle vlastních sil a schopností. Musíte vČĜit, že máte léþivé schopnosti, jež jsou vlastní
každému þlovČku.
DIAGNOSTIKA
Léþení každé nemoci zaþíná diagnostikou a rozhovorem s pacientem. NejdĜív se urþuje
jen prvotní pĜíþina a povaha nemoci, není tĜeba zjistit specifické pĜíznaky. Rozhovor
s pacientem není zamČĜen jen na zjištČní onemocnČní, spíš na vytyþení taktiky vyšetĜení.
KromČ toho se pĜi rozhovoru navazuje s pacientem kontakt a probíhá pĜíprava na vlastní
léþení.

1. Diagnostikovat mĤžeme i bez anamnézy. Pacient musí být v takové poloze, aby
vČtšina povrchu jeho tČla byla pĜístupná. Nejlépe je, když pacient stojí nebo sedí na
sedátku bez opČradla.
2. NejdĜív musíte urþit stupeĖ vnímavosti a citlivosti a taktéž kvalitu pacientova biopole.
Jestliže dotyþný vnímá vaše pole a pocity, které jmenujete (teplo, obþasné píchání, tlak...
), je léþení úþinné. V opaþném pĜípadČ však výsledek pravdČpodobnČ nebude výrazný,
protože se u pacienta projevuje psychický odpor.

3. Pak se urþí symetrie pole podle vzdálenosti jeho hranic od povrchu tČla. Posun pole
od stĜedu tČla po ose prsa - záda smČrem ven vyvolává zhoršení celkového subjektivního
stavu, jenž je pĜímo úmČrný velikosti posunu.
4. Následuje vyšetĜení celého tČla pacienta, pĜi nČmž se urþí jeho celkový zdravotní
stav, zjistí se ohniska s bolestivými signály, vaše ruce se pohybují 10 - 15 centimetrĤ nad
povrchem tČla a pohyby musí být plynulé a lehké. PĜi lokalizování signálu mĤžete dČlat
kmitavé pohyby, vertikální i horizontální, ne však krouživé.
5. Okolo pacienta se pĜesouvejte ve smČru pohybu hodinových ruþiþek. Na celkovém
pozadí biopole jeho tČla mĤžete nalézt a lokalizovat bolestivé signály.
6. Pak následuje vlastní diagnostikování postižených orgánĤ.
Ukazatelem odchylky funkce organismu od normy je boles
tivý signál. OnemocnČní se pociĢuje v podobČ vymršĢování energie rĤzné intenzity.
NejsilnČjší jsou signály ostré bolesti, pak silných zánČtlivých procesĤ a kamenĤ.
7. Jakmile jste prsty zachytili signál, musíte ho okamžitČ odstranit, ale velmi mČkce a
jemnČ. V opaþném pĜípadČ se mĤže citlivost vašich prstĤ na nČjakou dobu snížit nebo
dokonce ztratit. Signál jednoduše setĜete druhou rukou.
MĤžete pĜejít - mČkce jako hĜebenem - koneþky malíþku, prsteníþku a ukazováþku shora
dolĤ po palci. SevĜete pČst tak, aby prsty ležely na koĜeni dlanČ, pak ji pomalu otvírejte a
pĜitom sklouznČte koneþky po dlani.

8. MaximálnČ se soustĜećte na signály, které jste zachytili.

PĜi vyšetĜování manipulujte pracovní rukou. Druhou ruku je nejlépe slabČ, bez napČtí
sevĜít v pČst.

9. Diagnostikuje se ukazováþkem, prostĜedníþkem a prsteníþkem.

Palec a malíþek jsou zahnuté. Prsty roztáhnČte. NesmČjí se navzájem dotýkat.

10. Diagnostikování se provádí na základČ zpČtné vazby na mentální otázku. MĤžete

dostat odpovČć „ano“, je-li signál pĜítomen, a „ne“, když pĜítomen není.
11. K tomu, abyste dokázali vyþlenit signál vyšetĜovaného orgánu z celkového signálu
pole, jež se nalézá na pozadí, musíte si mentálnČ ten orgán pĜedstavit. MĤžete dokonce
získat i signál z nČkteré þásti vyšetĜovaného orgánu. To ovšem vyžaduje vysoký stupeĖ
pĜipravenosti, vysokou úroveĖ koncentrace a obrazové pĜedstavivosti. Signál se vĤbec
neprojeví, úspČch se nedostaví, jestliže pĜíslušný orgán neexistuje (byl napĜ. chirurgicky
odstranČn).
12. PĜi diagnostikování a léþení spojujte obraznou pĜedstavu orgánĤ a procesĤ, jež
v nich probíhají bČhem nemoci a její ho léþení, s poznatky moderní medicíny. Musíte znát
anatomickou stavbu lidského tČla, pĜíþiny onemocnČní, vizuální projevy nemoci, stav
zdravého a nemocného orgánu. Zkušenému odborníku staþí jakákoliv asociativní obrazná
pĜed-
stava trvale spojená s nČkterým orgánem nebo procesem. Takové pĜedstavy jsou
individuální, podstatné je, aby byly jasné a pro léþitele názorné.

13. Když identifikujete postižený orgán a urþíte povahu onemocnČní, musíte si ovČĜit,
zda není zpĤsobeno onemocnČním jiného orgánu. Proto pĜiložte stínící ruku na povrch
tČla na to místo, kde se nalézá nemocný orgán, a druhou, aktivní rukou zaþnČte
vyšetĜovat orgány, jež by mohly být prvotním zdrojem onemocnČní. Když jej najdete,
energetický kruh se ihned uzavĜe a vy pocítíte signál. MČjte na pamČti, že terapii musíte
zaþít pĜedevším léþením onoho orgánu.
14. PĜi diagnostikování mĤžete aktivní rukou pĜecházet po meridiánech vpichových
bodĤ (akupunktury, reflexní terapie) hledáním biologicky aktivních nebo bolestivých míst.
15. Pacient se po skonþení diagnostikování musí uvolnit a zavĜít oþi. Ke zvýšení
úþinnosti léþení mu mĤžeme doporuþit, aby bČhem celé seance dýchal pomalu a
zhluboka. Bude pĜitom v poloze, která je k léþení nejvhodnČjší, tedy stát nebo sedČt.

Diagnostické metody urþení hranic

pole

PĜi urþování hranic pole musí pacient stát zpĜíma s rukama podél tČla. RoztáhnČte široce
dlanČ, jako byste chtČli pacienta obejmout a potom lehce a mČkce pĜibližujte dlanČ, dokud
neucítíte hranice pole. Urþování hranic se provádí aktivní rukou kolem celého pacientova
tČla. Fixujte si ruce na úrovni prstĤ, zápČstí a loketního shybu, pracují jen ramenní klouby.

Lokalizování signálĤ bolesti

Dejte dlanČ do rovnobČžné polohy, zvednČte je nad hlavu, potom pomalu spouštČjte do
vzdálenosti 15 - 20 centimetrĤ od povrchu tČla a zároveĖ sledujte jeho obrysy.
Zapamatujte si místa se signály bolesti. Lokalizujte je z každé strany. Signály se pĜijímají
aktivní rukou.

Známe nČkolik zpĤsobĤ lokalizování signálĤ. NČkteĜí léþitelé pĜecházejí koneþky prstĤ nad
povrchem tČla shora dolĤ, jiní dČlají horizontální pohyby aktivní rukou, pĜiþemž po každém
horizontálním pohybu klesnou asi o šíĜku dlanČ.

UpĜesnČní signálĤ bolesti

Posaćte pacienta na taburet. Prsty aktivní ruky zaþnČte analyzovat signály bolesti. Urþete
jejich šíĜku a spojení s urþitými orgány. Pomocí otázek zkuste zjistit pĜíþiny onemocnČní.
VyšetĜujte pĜitom pĜedevším hlavu a krk.

ZjišĢování bolesti hlavy

Bolení hlavy diagnostikujte nad temenem povrchem celé dlanČ. VČtšina léþitelĤ ji pociĢuje
jako tíži. Koneþky prstĤ zjistČte oblasti postižené bolestí a pak pomocí mentální otázky
urþete pĜíþiny, jež ji zpĤsobují: vysoký tlak, spasmus cév, nedostatek kyslíku atd.
ZjišĢování vysokého tlaku
PĜi zjišĢování vysokého tlaku mĤžete v týle pacienta pocítit kouli. ýím je pevnČjší a vČtší,
tím je tlak vyšší. MČjte na pamČti, že nestaþí zjišĢovat vlastní výšku tlaku, nýbrž reakce
organismu na jeho zvýšení v pomČru k normČ nebo k obvyklému stavu každého jedince.
Pak zjistČte pĜíþiny zvýšeného tlaku: únavu, onemocnČní ledvin, cévní poruchy.

ZjišĢování nízkého tlaku

Má-li pacient nízký tlak, pocítíte signál na þele nad koĜenem nosu a oboþím. ýím je signál
výraznČjší, tím je krevní tlak nižší. NespleĢte si ho však se signálem vycházejícím z
„tĜetího oka“.

ZjišĢování kolísavého tlaku

PĜi kolísavém tlaku pocítíte nevýrazné signály v týle a na þele pacienta. IntenzivnČjší
ukazuje na náchylnost ke zmČnČ krevního tlaku smČrem nahoru nebo dolĤ.

ZjišĢování krþní spondylózy

PĜi zjišĢování krþní spondylózy pocítíte signály bolesti na krþních obratlích. Signály
související s krkem se mohou objevit na pravé i na levé stranČ lebky, na zádech podél
lopatek, vpĜedu na prsou, mohou se projevit bolestí srdce nebo pĤsobit záchvaty bolesti
hlavy. PĜi bolestech hlavy bude bolet sama hlava a kĤže na hlavČ.

ZjišĢování nemocí srdce

PĜi zjišĢování nemocí srdce mĤžete pocítit signály podél celého srdeþního meridiánu. Jsou
pozorovatelné na prsou po levé stranČ poblíž podpaží a na zádech v horní þásti levé
lopatky, podél levé ruky od ramene po malíþek. Bolest je cítit zejména ve stĜední þásti
pĜedloktí. Bolest srdce zjišĢujeme podle signálĤ v oblasti pĜedloktí a podpaží.

ZjišĢování nemocí moþových orgánĤ

Moþové orgány sestávají z ledvin, moþovodĤ, moþového mČchýĜe a moþové trubice.
Ledviny se nacházejí v pásové þásti bĜišní dutiny po obou stranách páteĜe. Horní þást
ledvin leží pod žebry. Ledvina je složena z kĤry a dĜenČ, v níž probíhá filtrace moþe z krve
prostĜednictvím Malpighiho tČlíska. Z nich pĜechází moþ do moþových kalichĤ, odtud
moþovody do moþového mČchýĜe a vyluþuje se moþovou trubicí.

VyšetĜování ledvin zaþínejte od zad. ZvlášĢ prozkoumejte dĜeĖ, ledvinové kalichy a

moþovody (z boku šikmo smČrem ke slabinČ), pak vyšetĜete moþovou trubici pĜes hráz
nebo zpĜedu smČrem k dolní þásti bĜicha.

MĤžete urþit základní onemocnČní moþových orgánĤ jako: zánČtlivé procesy, kameny,
úrazy. Zjistíte-li pĜítomnost kamenuje tĜeba vyšetĜit i endokrinní soustavu a zkontrolovat
proces látkové výmČny.

Diagnostikování podle fotografie

Každá fotografie, i fotografie z dČtství, je nositelem informace o zdravotním stavu þlovČka
v dobČ urþování diagnózy. Informaþní spojení s originálem si dokonce uchovávají i
portréty, litografie v þasopisech, novinách a knihách. Fotografie tČch, co už nežijí, odrážejí
nemoc, jež byla pĜíþinou smrti. Diagnostikování velkých obrazĤ nebo fotografií provádČjte
rukama bČžnou metodou. Na menších fotografiích, pĜi srovnávání s pozadím, vyþleĖte
podobenky žijících a neživých.

Existují i jiné zpĤsoby diagnostikování podle fotografie. Jsou složitČjší, avšak efektivnČjší.
NapĜíklad:

1. Podle fotografického portrétu si utvoĜte takový obraz þlovČka, jenž odráží pouze jeho
individuální znaky.
2. Zapamatujte si je, fotografii umístČte mimo vašeho zorného pole a vybavte si
podobu toho þlovČka v podvČdomí.
3. Poté, aniž byste se dívali, natáhnČte ruku smČrem k fiktivnímu pacientovi.
4. Pak se provádí diagnostika obvyklým zpĤsobem.
5. Celý postup provádČjte s otevĜenýma oþima. Musíte souþasnČ vidČt prostĜedí, jež
vás obklopuje, a obliþej þlovČka nČkde ve „þtvrté dimenzi“.
6. Na fotografii mĤže být jenom obliþej. Ostatní tČlo si musíte pĜedstavit, materializovat
v prostoru pod rukama. Ve spekulativní pĜedstavČ ožívá i ten nejmenší plastický zábČr,
nabývá objem a barvy.
VyšetĜování pulzu
Východní léþitelé pĜipisují vyšetĜení pulzu velký význam. Dokonce i dnes, kdy má
medicína k dispozici elektronické diagnostické aparatury, patĜí pulzová diagnostika
k základním vyšetĜovacím metodám. V této souvislosti Ĝíká jedno z orientálních pĜísloví,
že léþení bez ovládání pulzové diagnostiky je jako plavba po moĜi bez kompasu. Krevní
obČh je tak tČsnČ spjat se stavem všech soustav a orgánĤ tČla, že každá jejich zmČna se
nutnČ odrazí na krevním obČhu a pulzu. Moderní lékaĜská vČda zná celou Ĝadu nemocí,
jež charakterizuje urþitý typ pulzu. Kdysi se tomuto jevu pĜipisoval velký význam.
V souþasnosti, v souvislosti se zavedením instrumentálních metod vyšetĜování, redukuje
se pulzová diagnostika na minimální poþet ukazatelĤ. Všechny poznatky o pulzu, jež
bČhem staletí shromáždila praktická medicína, se zaþaly z lékaĜské literatury vytrácet.

Lidoví léþitelé i nadále zdokonalují pulzovou diagnostiku, neboĢ ta, doplnČna dalšími
metodami, velmi pomáhá pĜi vyšetĜování. TvĤrcem pulzové diagnostiky má být Viang
Ciao, jenž uþil, že každý orgán a všechny v nČm probíhající procesy se projevují na
periferii organismu, pĜedevším v „oknech tČla“ a ve svém „koncentraþním bodČ“.

Po nČkolika stech letech pozorování dospČli východní lékaĜi ke zjištČní, že mezi krevním
obČhem, tlukotem srdce a dýcháním existuje tČsná spojitost, jež odráží stav celého
organismu. Tak se pĜi zkoumání dechu vČnovala pozornost jeho frekvenci za jednu
minutu, rovnomČrnosti vdechu a výdechu, jejich hloubce. PĜi vyšetĜování srdce se
zjišĢovala rytmiþnost pulzace, poþet stahĤ za minutu, poþet stahĤ bČhem jednoho dechu.

PĜi vyšetĜování cév se velká pozornost vČnovala stavu cévních

stČn, typu pulzace, jejímu pociĢování pod prsty (silná, slabá, tvrdá,
mČkká, pomalá, rychlá atd. ), což umožnilo stanovit až šedesát
rĤzných typĤ pulzu. Uþení o pulzu se Ĝadí mezi nejvČtší vynálezy
a objevy lidstva. Podle pulzu mĤžeme posuzovat nejen stav organismu jako celku, nýbrž i
každého jednotlivého orgánu. Pulz se vyšetĜuje na vĜetenní tepnČ na zápČstí. Na rozdíl
od západní medicíny, jež vnímá tuto tepnu jako celek, dČlí ji východní medicína na tĜi
úseky nebo polohy, pĜiþemž každá poloha má dvČ úrovnČ, povrchovou a hloubkovou.
Na zápČstí lze nalézt šest rozliþných pulzĤ, z nichž tĜi jsou povrchové a tĜi hloubkové. Na
obou rukou je tedy celkovČ 12 typĤ pulzu, pĜiþemž každý z nich pĜísluší urþitému orgánu
nebo funkþnímu systému.

Jak se vyšetĜuje pulz?

1. VyšetĜení zaþnČte urþením pulzových poloh (nejprve na levé, potom na pravé ruce).
Vložte jednu ruku opaþnou stranou zápČstí do dlanČ druhé ruky a prsty obepnČte zápČstí
tak, aby bĜíška posledních þlánkĤ prstĤ ležela na vĜetenní tepnČ.
2. ProstĜedníþek položte na výbČžek vĜetenní kosti na úrovni násadce, ukazováþek na
záhybu zápČstí, prsteníþek na druhou stranu prostĜedníþku. Pod ukazováþkem je
umístČna první, pod prostĜedníþkem druhá a pod prsteníþkem tĜetí poloha.
3. MČjte na pamČti, že u menších lidí je tato vzdálenost menší a prsty jsou tČsnČ vedle
sebe, zatímco u vysokého þlovČka bude vzdálenost mezi jednotlivými polohami o nČco
volnČjší.
4. PĜi vyšetĜování pulzu pĜísnČ dbejte na stejné umístČní prstĤ.
Jakékoliv zjednodušování je nepĜípustné.

5. ZjišĢování úrovnČ pulzových poloh zaþnČte vyšetĜováním povrchového pulzu v první

rovinČ. Pod každým z uvedených prstĤ však musíte zĜetelnČ cítit pulzování, jež signalizuje
jejich správné umístČní na vĜetenní tepnČ.
6. Potom tlak na tepnu povolte. Vaše prsty se volnČ dotýkají
kĤže zápČstí.
7. Ke zjištČní povrchové úrovnČ dané polohy pulzu (poþínaje první pozicí) lehce
pĜitlaþte pĜíslušným prstem na tepnu, dokud pod prstem neucítíte neustálé pulzování.
Takové postavem prstu odpovídá povrchové úrovni pulzu.
8. Ke zjištČní hloubkové úrovnČ pulzu pĜitlaþte tepnu prstem ke vĜetenní kosti a v této
poloze setrvejte, dokud se pulz neztratí (to se pokládá za výchozí polohu), potom tlak
snižujte až do okamžiku, kdy se objeví stálé pulzování, jež pociĢujete jako pulzující bod.
Tato poloha prstu na tepnČ odpovídá hloubkové úrovni pulzu.
9. MČjte na pamČti, že k tČmto poznatkĤm se mĤžete dopracovat pouze vytrvalým
denním tréninkem, což však komplikuje skuteþnost, že absolutní norma ke zjišĢování
pulzu u každého þlovČka neexistuje. To, co je u jednČch normální, mĤže být u jiných
projevem nemoci.
10. PociĢování toho, zda je pulz plný nebo prázdný, mĤžete trénovat pomocí mČkké
pružné gumové hadiþky s prĤmČrem 0, 3 - 0, 4 cm, jíž budete pod rĤzným tlakem pouštČt
vodu. ZmČny tlaku pĜitom snadno zachytíte bĜíšky prstĤ, což je urþitá pĜíprava
k vyšetĜování pulzu na vĜetenní tepnČ.
11. Abyste si osvojili pulzovou diagnostiku, zkoumejte svĤj vlastní pulz v rĤzných
etapách dne, pĜi rĤzných emocionálních situacích, i tehdy, když jste úplnČ zdraví, i jindy,
kdy trpíte nČjakými funkþními poruchami.
12. PĜi urþování normativnosti pulzu u konkrétního pacienta berte v úvahu jeho
individuální osobitosti: povahu, temperament, stavbu tČla, pohlaví a vČk.
13. Než pĜistoupíte k pulzové diagnostice, uklidnČte se. Prsty musíte mít teplé, nehty
ostĜíhané a dobĜe upravené.
14. Pacienta usaćte pohodlnČ, bez emocionálního napČtí. Musí být uvolnČný a klidný.
OhnČte jeho ruce ve 45 ti stupĖovém úhlu. ZápČstí a prsty musí být uvolnČné. Ruku mu
podložte mČkkou podložkou.
15. SednČte se proti pacientovi, uchopte zápČstí jeho levé ruky do dlanČ vaší pravé ruky
tak, aby se vaše prsty nalézaly na vĜetenní tepnČ v poloze uvedené v instrukci. Pravé
pacientovo zápČstí zas uchopíte prsty vaší levé ruky. Každá poloha a každá úroveĖ se
vyhmatává samostatnČ.
16. PĜemýšlejte o každém pulzu zvlášĢ, snažte se s maximálním soustĜedČním myslet
na funkþní stav konkrétního kanálu a orgánu, jenž k nČmu pĜináleží.
17. MentálnČ vyslovte formulku koncentrace: „Teć poslouchám tep srdce (nebo jiného
orgánu) a snažím se pochopit, co mi Ĝíká. „ To je jeden z postupĤ autogenního tréninku,
jenž léþiteli pomáhá pĜi soustĜedČní pozornosti na urþitou charakteristiku pulzu a funkci
orgánu.
18. Na základČ pulzu urþete zvýšenou nebo sníženou funkci orgánĤ, skrytou
emocionální nevyváženost, napČtí a provČĜte kvalitu léþení akupunkturou a léky.
19. VyšetĜujte pulz v rĤzných etapách dne, v rĤzných fázích onemocnČní a na rĤzných
místech tČla. Výsledky srovnejte. Tak získáte informaci nejen o aktivitČ konkrétního
orgánu, nýbrž i o fyziologickém stavu celého organismu.
20. Pamatujte si, že prakticky ovládnout nalézání poloh a úrovní pulzu na vĜetenní tepnČ
na zápČstí patĜí k základním momentĤm pulzové diagnostiky. V první pozici se úrovnČ
pulzu nahmatají ukazováþkem, ve druhé pozici prostĜedníþkem
a ve tĜetí prsteníþkem. Ke každému z 12 radiálních
pulzĤ patĜí nČjaký orgán a jeho kanál.

Jaké jsou typy pulzu?

PĜi vyšetĜování pulzu rozlišujete šest základních typĤ pulzu:

povrchový a hloubkový, pomalý a rychlý, plný a prázdný. KromČ tČchto základních existují
ještČ další typy: volný a stahující, dlouhý a krátký, nepatrný a tenký, velký a skrytý,
strunkovitý a slabý, mČsíþkovitý a kožený, napjatý a rozptýlený, mČkký a pevný.

NejþastČji se vyskytují základní typy, s nimiž zaþínáme pulzovou diagnostiku.

Plný pulz svČdþí o zvýšené funkci orgánu, o pĜebytku energie v kanálu. Prázdný nebo
slabý pulz odráží sníženou funkci orgánu, nedostatek energie v kanálu.

Jaké jsou polohy a úrovnČ zjišĢování pulzu?

Musíte znát polohy a úrovnČ zjišĢování pulzu.
Levé zápČstí, vĜetenní tepna:
Povrchová úroveĖ pulzu v první poloze odráží stav tenkého stĜeva. Hluboká zas srdce.
Je-li ve druhé poloze úroveĖ pulzu povrchová, poskytne vám informaci o žluþníku, je-li
hluboká - o játrech. Když zjistíte ve tĜetí poloze povrchovou úroveĖ pulzu, vztahuje se
k moþovému mČchýĜi, hluboká úroveĖ k ledvinám.

Pravé zápČstí, vĜetenní tepna:

Je-li úroveĖ pulzu pacienta v první poloze povrchová, mluví o tenkém stĜevu, je-li hluboká
- o plících.

Když zjistíte ve druhé poloze povrchový pulz, odpovídá mu žaludek, hlubokému slezina a
pankreas.

Povrchový pulz ve tĜetí poloze ukazuje na stav trojitého ohĜívaþe, hluboký na srdeþnici.

Jak vyhodnocujeme pulz?

PĜi vyhodnocování pulzu urþete poþet úderĤ na jeden dech a intenzitu pulzové vlny.

Za normální se pokládá pulz o frekvenci þtyĜ úderĤ na jeden dech. TĜi a víc úderĤ svČdþí o
poruše funkce urþitého orgánu nebo kanálu.

Za ukazatele optimálního funkþního stavu kanálĤ a orgánĤ se považuje normální a co do

intenzity pulzové vlny mírný pulz. Není ani hluboký ani povrchový, plný ani slabý,
zrychlený ani obþasný. Takový pulz na VýchodČ oznaþují þíslem 4.

Je-li pulz malý, tenký, mČlký, ukazuje na funkþní nedostateþnost pĜíslušného kanálu a
orgánu a oznaþuje se þísly od 3 po 0. ýíslo tĜi znaþí nedostateþnou pulzovou aktivitu,
která však neohrožuje život. Stav pulzu oznaþený nulou znamená deficit v pĜíslušném
kanálu. Pulz je pĜitom velice slabý, malý, sotva vnímatelný, což je pĜíznak vyþerpání
energie v organismu.

Tvrdý, plný a hluboký pulz ukazuje na zvýšenou funkci orgánu a oznaþuje se þísly od 5 do
8, pĜiþemž nejvyšší aktivita je u þísla 8. VezmČte v úvahu hloubku uložení pulzu a
vyhodnoĢte pĜitom intenzitu pulzové vlny, jež je závislá na konstituci a pohlaví pacientĤ a
rovnČž na roþním období. Hubení lidé mají pulz povrchový, tlustí hluboký, muži vČtšinou
povrchový, ženy hluboký. V létČ, kdy je slunce nejvýš (þerven), je pulz povrchový, v zimČ
(prosinec) je hlubší. V úvahu je tĜeba brát i situaþní a fyziologické faktory, jež dávají pulzu
jisté zabarvení.

Zjistilo se, že u žen se v dobČ mČsíþního cyklu pulz mČní. Podle nČj mĤžeme usuzovat o
zaþátku menstruace, o jejích poruchách a rovnČž o tČhotenství.

U zdravé ženy pozorujeme 7 - 8 dní pĜed menstruací na pravém zápČstí rovnomČrné

zintenzivnČní pulzu ve tĜetí poloze v hloubce, což odpovídá kanálu perikardu. Na zaþátku
menstruace pulz slábne, pĜi silném krvácení je sotva citelný.

Na základČ dlouholeté praxe bylo zjištČno, že nejvhodnČjší doba pro pulzovou diagnostiku
je mezi 11. a 13. hodinou, kdy pulz bývá klidnČjší a stabilnČjší.

Diagnostika onemocnČní podle

pĜíznakĤ
Pokud se pĜi pulzové diagnostice vyskytnou nČjaké problémy, použijte symptomatickou
diagnostiku, jež umožĖuje zjistit zvýšenou a sníženou funkci orgánĤ, urþit nadbytek a
nedostatek energie v nich.

PĜebytek energie svČdþí o zvýšené funkci orgánĤ a vyznaþuje se sníženým vyluþováním

tekutin. Její nedostatek znamená sníženou funkci orgánĤ s pĜíznaky celkové slabosti a
zvýšeným vyluþováním moþi, potu, stolice.

PĜíznaky snížené srdeþní þinnosti:

pocit chladu na prsou a v konþetinách, bušení srdce, studený pot, únava, neklidný
spánek, þasté noþní vyluþování, þervený jazyk.

PĜíznaky zvýšené srdeþní þinnosti:

pocit tíhy na prsou, sucho v ústech, horké rty, oranžová moþ, ztuhlý a tČžký jazyk,
koneþek jazyka þervený. Pulz silný a tuhý.

PĜíznaky snížené funkce tenkého stĜeva:

bolesti hlavy, bolest okolo uší, bolest pĜi stlaþení bĜicha, bílý povlak na jazyku. Pulz slabý
a jemný.

PĜíznaky zvýšené funkce tenkého stĜeva:

bolest na spáncích nebo na krku, v ruce nebo v rameni, opary na rtech, plné bĜicho, bílý
povlak na jazyku, koneþek jazyka þervený. Pulz zrychlený a tuhý.

PĜíznaky snížené funkce moþového mČchýĜe:

þasté a hojné moþení, bolesti zad (podél páteĜe), noþní pomoþování, moþ svČtlá. Pulz
slabý, jemný.

PĜíznaky zvýšené funkce moþového mČchýĜe:

bolesti podél páteĜe, v podbĜišku, bĜicho nadmuté, moþ zakalená a nevydatná. Pulz
zrychlený a tuhý.

PĜíznaky snížené funkce ledvin:

apatie, pokles sexuálního zájmu, negativismus, impotence, studené ruce a nohy, pocit
tlaku v oblasti týlu, tmavý povlak na jazyku. Pulz slabý a pomalý.

PĜíznaky zvýšené funkce ledvin:

podráždČnost, nenormální pracovní aktivita (nemĤže se zastavit), moþ tmavohnČdá, jazyk
þervený. Pulz slabý a tuhý.

PĜíznaky snížené funkce perikardu:

zvýšené bušení srdce, astma, chvČní prstĤ, noþní úzkost, poruchy spánku. Pulz slabý a
zrychlený.

PĜíznaky zvýšené funkce perikardu:

pocit tíhy v hlavČ, bolesti hlavy, bolesti v bĜiše, ošklivé sny.

Pulz obþasný, plný.

PĜíznaky snížené funkce trojitého ohĜívaþe:

v celém kanálu - celkový pocit chladu a slabosti, bolest v oblasti spánkĤ.

V horní þásti kanálu - astma, nervozita, slabost, pocit plnosti na prsou, hleny.

Ve stĜední þásti kanálu - pocit plnosti ve stĜední þásti bĜicha, citlivost pĜi tlaku na bĜišní
stČnu, pĜípadnČ prĤjem, problémy s moþením.

V dolní þásti kanálu - prĤjem, pomoþování, otekliny.

PĜíznaky zvýšené funkce trojitého ohĜívaþe:

v celém kanálu - bolest v ramenou, v uchu, zhoršení sluchu.

V horní þásti kanálu - pocit plnosti na prsou, vydatné hleny, huþení v uších, kašel, suchý
jazyk.

Ve stĜední þásti kanálu - pocit plnosti ve stĜední þásti bĜicha, astma, bolest v oblasti
pupku.

Ve spodní þásti kanálu - pocit plnosti v podbĜišku, problémy s moþením, hlen nebo krev ve
stolici.
PĜíznaky snížené funkce žluþníku:
astenie, pocení, nespavost, strach, slabost, bílý povlak na jazyku, suchý jazyk. Pulz slabý.

PĜíznaky zvýšené funkce žluþníku

pocit tíhy v hlavČ a v bĜiše, nadmČrná chuĢ k jídlu, kĜeþe a bolest svalĤ, jazyk žlutý. Pulz
tvrdý.

PĜíznaky snížené funkce tlustého stĜeva:

poruchy zraku, zácpa, podráždČnost, kĤže suchá, jazyk hladký.

Pulz hluboký, slabý.

PĜíznaky zvýšené funkce tlustého stĜeva:

skleslost, plaþtivost, nespavost, oþní bČlmo þervené, oþi zaslzené, sucho v krku, bolest
v hrázi, jazyk ostĜe þervený se žlutým nádechem. Pulz slabý.

PĜíznaky snížené funkce plic:

chvČní, kýchání, ztížené dýchání nosem, lehký kašel, svČdČni kĤže, snížená citlivost na
chlad, zaþervenalá brada a mandle. Pulz slabý, tenký.

PĜíznaky zvýšené funkce plic:

hluboké dýchání, hluboký kašel, hodnČ hlenĤ, nosní cesty rozšíĜené a suché, nozdry se
rozšiĜují, kĤže je þervená, bolest v ramenČ a v pĜedloktí. Pulz tvrdý, stejnČ silný.

PĜíznaky snížené funkce jater:

suché rty, zvýšená citlivost vĤþi chladu, mČkké bĜicho, bílý povlak na mandlích a hltanu.
Pulz hluboký, tenký a pomalý.

PĜíznaky zvýšené funkce jater:

bolesti a otoky podél kanálu jater, bolest vyráží do ramene, nadmuté tvrdé bĜicho, bolest
z bĜicha vyráží do análního otvoru, moþení nevydatné, moþ má žlutČoranžovou barvu,
žlutý povlak na mandlích. Pulz silný a tvrdý.
PĜíznaky snížené funkce žaludku:
nechutenství, nadmuté a plné bĜicho, prĤjem, bolesti v nohou, bČlošedý povlak na
mandlích a na jazyku. Pulz hluboký a pomalý.

PĜíznaky zvýšené funkce žaludku:

nenasytnost, oteklé dásnČ, rty suché, þervené, kĜeþe v nohou.

Pulz silný a tvrdý.

PĜíznaky snížené funkce sleziny:

skleslost, nausea, prĤjem, zhoršení pamČti, tíže v nohou, bledé rty, bílý povlak na jazyku,
slabost. Pulz slabý, zpomalený.

PĜíznaky zvýšené funkce sleziny:

menší chuĢ k jídlu, sucho v ústech, þervené rty, pocit plnosti na prsou, únava, málo moþe
žluté barvy, povlak na jazyku. Pulz silný a tvrdý.

LÉýENI BEZKONTAKTNÍ MASÁŽÍ

Existuje nČkolik druhĤ bezkontaktní masáže: léþení s lokálním a celkovým úþinkem,
uklidĖující a povzbuzující masáž. Celková masáž se aplikuje oslabeným lidem po
pĜekonání tČžké nemoci, pĜi velké ztrátČ krve, vyþerpání, projevujícím se fyzickou a
psychickou slabostí. Trvání masáže - 45 až 60 minut.

Lokální masáž se aplikuje pĜi odstraĖování jednotlivých pĜíznakĤ:

bolesti hlavy, bolesti v kloubech, svČdČni kĤže, ztíženém dýchání, záchvatech bolesti pĜi
neuralgii trojklaného nervu, úporném kašli, nespavosti apod. Trvání masáže -10 až 15
minut.

Lokální léþení
Ve vČtšinČ pĜípadĤ se užívá lokální zpĤsob léþení, kdy se pĤsobí pĜímo na postižené
místo.

1. PĜi lokálním léþení je aktivní ruka nad postiženým místem a stínící na opaþné stranČ
tČla.
2. Ruce jsou v 5 - 10 centimetrové vzdálenosti od povrchu tČla. Není-li z nČjakého
dĤvodu možné orientovat stínící ruku proti aktivní, je tĜeba ji umístit nad jakoukoliv
obnaženou þást.
3. Po bezkontaktním pĜiložení na postižené místo zĤstávají ruce nehybné, dokud se ve
stínící ruce neobjeví jemné píchání. To znamená, že se energetický okruh uzavĜel. Stínící
ruka i nadále zĤstává nehybná. MĤžete s ní kmitat. DlaĖ je pĜitom narovnaná, prsty lehce
roztažené.
4. Signál bolesti odstraĖujeme aktivní rukou. RoztáhnČte prsty a ohnČte je do tvaru
misky. Jestli postižená plocha není velká, mĤžete prsty sevĜít do dlanČ.
5. Jakmile prsty zachytí signál, zaþnČte dČlat spirálovité kruhy ve smČru pohybu
hodinových ruþiþek (ciferníkem bude postižený orgán). Kruhy pĜitom postupnČ zužujte,
þímž zkoncentrujete signál.
6. Poté oddalte dlaĖ od tČla stranou najeden necelý obrat ruky a zneþištČné pole, jež
se vám na ruku „pĜilepilo“, odhoćte.
7. Signál bolesti lze snímat i ze šíje na ruku. V takovém pĜípadČ po dokonþení spirály
pĜejdČte dlaní podél celé ruky nČkolik centimetrĤ nad jejím povrchem, pĜiþemž dlaĖ musí
být obrácena ve smČru pohybu. Na konci shoćte signál.
8. V žádném pĜípadČ nedČlejte pĜi léþení rukou hmatové pohyby, protože byste mohli
porušit nebo posunout zdravé pole.
9. V léþení pokraþujte, dokud nezmizí signál oznaþující nepĜíznivý stav postiženého
orgánu, ne však déle než 5 - 10 minut po uzavĜení energetického okruhu.
10. Pohyb dlaní većte ve smČru proudČní krve, lymfy, obsahu stĜev v organismu.

Léþení metodou celkového pĤsobení

Tato metoda ozdravuje celý organismus pacienta. Je univerzální a vysoce efektivní,
vyžaduje však velký výdej energie. Metoda celkového pĤsobení se užívá v pĜípadech,
kdy stav organismu vyžaduje celkovou stimulaci a diagnóza není urþena.

Intenzita zahĜívání kĤže závisí na manipulaci rukou. PĜi aplikaci

této masáže se vede pohyb ruky urþitým smČrem: na pĜedním
povrchu tČla - od koneþkĤ prstĤ na nohou po pĜední stranČ nohou,
pĜes bĜicho a hrudní koš, krk a temeno hlavy, po zadním povrchu
tČla - od oblasti temene po zadní stranČ krku, zádech, bedrech,
lýtkových svalech, chodidlech po koneþky prstĤ, na rukou - po
zadním povrchu od koneþkĤ prstĤ pĜes pĜedloktí, rameno, postranní stranu krku po
spánkovou oblast hlavy, po pĜedním povrchu - od ramenního kloubu po rameni, pĜedloktí,
zápČstí po koneþky prstĤ.

1. PĜi tomto zpĤsobu léþení je aktivní ruka nad obnaženým tČlem pacienta v oblasti
bĜišní spleti a stínící obvykle nČkde na páteĜi nebo na jakékoliv jiné þásti tČla.
2. Když po 1 - 10 minutách ucítíte ve stínící ruce jemné píchání, oddalte ji a nČkolik
dalších minut usmČrĖujte energii do pacientova nitra jen aktivní rukou.
3. Pak namiĜte konec prostĜedníþku kolmo nad páteĜ a pomalu jím projdČte podél
páteĜe.
4. Úþinnost léþení se zvýší, když bČhem dodávám energie budete dČlat aktivní rukou
mírnČ kmitavé pohyby.
5. Maximální délka léþení je 5 - 10 minut po obnovení energetického kruhu. Pot na
rukou léþitele bČhem léþení signalizuje maximální výdej energie.
6. Podle starých orientálních pĜíruþek lokální léþení zaþíná 3 - 4 krát opakovanými tahy
podél celého tČla od hlavy po paty. Když ruce smČĜují k hlavČ, na konci pohybu se na
okamžik „odpojí“ pĜísun energie. Tak se léþí chĜipka, vysoký tlak, celkové zeslábnutí,
zvýšená nervozita, hysterií vyvolané ochrnutí.
7. PĜi léþení mĤže pacient pociĢovat teplo pĜicházející z aktivní ruky a v tČch bodech,
kde se stínící ruka kontaktuje s obnaženou þástí tČla, slabé píchání, teplo nebo i mírné
pálení.
8. Po ukonþení léþení cítí pacient teplo, jež se šíĜí do celého jeho tČla až po koneþky
prstĤ, a také slabé píchám a chvČní svalĤ.
9. PĜi vyléþení tČžkých nemocí þasto nastává krize, jež se projevuje i silným pocením.
Po ní brzy dochází k rychlému uzdravení.
10. NezapomeĖte, že podávání vČtšího množství energie, než je bioenergetický systém
pacienta schopen pĜijmout, vyvolává pĜedráždČnost jeho nervové soustavy a závratČ.
V takovém pĜípadČ je tĜeba zmenšit zásoby energie, což se þiní sejmutím þásti biopole.
11. Ke sejmutí biopole udČlejte dlanČmi „stĜíšku“ asi 15 - 20 cm nad pacientovou hlavou,
potom pomalu spouštČjte ruce podél obrysĤ tČla (pĜedtím je roztáhnČte po ramena). DlanČ
jsou obráceny dolĤ a stále je udržujete ve vzdálenosti 15 - 20 cm od povrchu tČla pod 90 -
45 stupĖovým úhlem. Po ukonþení pohybu shoćte odejmuté pole. Proceduru opakujte 2 -
3 krát, podle subjektivního stavu pacienta.
12. NepĜecházejte dlanČmi pod orgán, který léþíte, protože zásoby pacientovy energie
by mohly opČt klesnout.

UklidĖující bezkontaktní masáž

PĜi uklidĖující masáži musí vaše dlanČ dČlat zpomalené a dlouhé, až 20 centimetrové
pohyby. Po ukonþení pohybu obraĢte dlaĖ opaþným smČrem, jako byste chtČli zastavit
tepelný proud. Proceduru je tĜeba zopakovat na stejném úseku 3 - 4 krát. PĜi masáži
reflexních zón udČlejte kromČ uvedených ještČ kruhové pohyby stĜedem dlanČ, jako byste
chtČli „vyšroubovat“, „vytáhnout“ teplo z daného úseku kĤže. DlaĖ se pĜitom pomalu
vzdaluje od tČla.

UklidĖující masáž se provádí pĜi bolesti, svČdČni kĤže, nervovém napČtí, svalových nebo
stĜevních kĜeþích, kĜeþích žluþovodu, neuralgiích, závrati, nespavosti, náchylnosti
k vysokému tlaku.

Povzbuzující masáž
PĜi povzbuzující masáži musí být pohyby vašich rukou rychlé a krátké. Na konci tahu
obraĢte dlaĖ ve smČru pohybu, jako kdybyste postrkávali tepelný proud.

Na jednom úseku zopakujte proceduru 4 - 5 krát. PĜi masírování reflexních zón se musí
kruhové pohyby stĜedem dlanČ jakoby „zašroubovat“ do kĤže a vtlaþovat do ní teplo,
pĜiþemž se dlaĖ nárazovitČ pĜibližuje k povrchu.

Povzbuzující masáž se aplikuje pĜi únavČ, svalové slabosti, spavosti, sníženém

arteriálním tlaku, nechutenství, skleslosti, špatném hojení ran, pĜi sexuálních poruchách.

Technika bezkontaktní masáže

Energie se mĤže pĜedávat nejen pĜikládáním rukou, nýbrž i pomocí rĤzných tahĤ a jiných
manipulaþních postupĤ. BČhem léþení si mentálnČ pĜedstavujte, jak z koneþkĤ vašich
prstĤ vychází životní síla, ovíjí se okolo pacienta, vstupuje do nČj nebo do nČkterého jeho
konkrétního orgánu, pĜináší sílu a zdraví. SouþasnČ s tím, jak se orgán naplĖuje energií,
vychází z nČj nemoc v podobČ zneþištČného potĤþku. ýím je pĜedstava obraznČjší, tím je
léþení efektivnČjší. Budete-li pĜi léþení dávat orgánĤm mentální pĜíkaz k regeneraci jejich
funkce, bioenergetické pĤsobení se zintenzivní. napĜ.:

„PĜestaĖ krvácet, drž se, pracuj rytmicky!“

Pohyb rukou shora dolĤ pacienta zklidĖuje a pohyb zdola nahoru povzbuzuje.

PĜi léþení rukama se užívají tyto základní postupy pĤsobení na pacienta nebo jeho
jednotlivé orgány:

Manipulace
Ve vČtšinČ pĜípadĤ se manipulace provádí aktivní rukou. Stínící ruka je pĜitom na opaþné
stranČ postiženého orgánu.

PĜikládám dlaní
DlanČ aktivní ruky pĜibližte v 15 cm vzdálenosti na nČkolik minut k povrchu tČla. To má
povzbuzující a posilující úþinek.

PĜikládání prstĤ
Lehce roztáhnČte prsty aktivní ruky a pĜibližte je na nČkolik minut k povrchu tČla ve
vzdálenosti 15 cm. To vyvolá úþinek jako pĜikládání dlaní, avšak intenzivnČjší.

Vrtání
Aktivní ruku držte 1 - 2 minuty nad povrchem tČla ve stejné poloze, jako když jste
pĜikládali dlanČ a prsty. Potom zaþnČte dČlat rukama pohyby, jako byste zavrtávali do tČla
šroubovák. Tento postup nejvíc stimuluje orgány a vyvolává v nich pocit tepla.

Hlazení
Hlazení doporuþujeme provádČt na ukonþení léþby. Lehkými dotyky prstĤ aktivní ruky
jemnČ hlaćte postižené místo. Pohyb ruky shora dolĤ od stĜedu má uklidĖující úþinek.
Budete-li aplikovat hlazení na celé tČlo, zpracujte nejdĜív horní þást od hlavy po pás a
potom od pasu po konce nohou. Zvláštní pozornost vČnujte orgánĤm bĜišní a hrudní
dutiny.

Roztírání
Roztírejte dlaní a koĜeny prstĤ aktivní ruky lehkými a jemnými pohyby bez užití síly. Pohyb
musí smČrovat shora dolĤ. Léþení se mĤže ukonþit sérií lehkých rytmických tlakĤ koneþky
prstĤ.

Kruhové roztírání provádČjte krouživými pohyby aktivní ruky ve smČru pohybu hodinových
ruþiþek, což zintezivĖuje povzbuzující úþinek na jednotlivé orgány.

Tepání
Tato metoda spoþívá v rĤzných zpĤsobech poklepávání aktivní rukou na pacientovo tČlo.
Vaše zápČstí pĜitom musí být volné a lehké, poklepávání pružné.

Vibrace
Prsty aktivní ruky položte na postižené místo, pevnČ, ne však pod velkým tlakem. Pak
dČlejte rychlé, sotva viditelné kmitavé (vibraþní) pohyby. To je nejúþinnČjší zpĤsob léþení
a pacient má pocit, že jím prochází elektrický proud.

PĜi správném postupu musí stínící ruka cítit vibrace, jež dČlá ruka aktivní.

Léþení pĜikládáním rukou

PĜi léþení pĜikládáním rukou pĜikládejte dlanČ na postižené místo a dál postupujte podle
bČžného schématu. BČhem terapie dýchejte rytmicky kvĤli naþerpávání energie, jež
pĜechází do nemocného orgánu pĜímo z plic nebo prostĜednictvím rukou. PĜi
odstraĖování signálĤ bolesti rozestavte ruce co nejoptimálnČji. Tak pĜi zvýšeném krevním
tlaku bude stínící ruka na koĜeni lebky, pĜiþemž aktivní rukou dČláte spirálovité pohyby ve
smČru otáþení hodinových ruþiþek (ciferníkem bude pacientovo tČlo) shora dolĤ podél
prsou. Probíhá-li pĜísun energie do postiženého orgánu vnitĜními kanály tČla, pĜedstavujte
si, jak pĜi výdechu vchází do onoho orgánu a naplĖuje ho zdravím v podobČ þistého
potoka a souþasnČ vytlaþuje nemoc v podobČ potoka špinavého. Postižené pole
zachytávejte aktivní rukou a pak je shoćte z dlanČ.
Bioenergetické léþení je v souþasnosti jednou z nejúþinnČjších metod. Ani ono ovšem
nepĜinese úplné uzdravení bez odstranČní trvalých podnČtĤ, jež zpĤsobují nemoc.

PĜi každém onemocnČní je pĜedevším nutno normalizovat stravování a trávení.

MimoĜádnČ dĤležité je i pozitivní psychologické naladČní. PČstujte si víru, spokojenost,
blahosklonný pĜístup k malicherným negativním podnČtĤm a odolnost vĤþi útrapám.

Léþení pohledem
Pohyb energie lze usmČrĖovat vĤlí, a proto je možné pĜedávat ji i pohledem. Tento postup
se užívá zároveĖ s pĜikládáním rukou a bezkontaktní masáží nejen jako vedlejší zdroj
energie, ale i jako samostatná metoda. Musíme však mít na pamČti, že ji lze užít jen
v pĜípadČ, kdy disponujete velkým množstvím energie. PĜi aplikování bezkontaktní
masáže a pĜikládání rukou upĜete pohled na postižené místo, na þást tČla, již léþíte, a
mentálnČ si pĜedstavujte, jak z vašich oþí v podobČ paprskĤ vychází energie, vstupuje do
nemocného orgánu a naplĖuje ho silou a zdravím. NezapomeĖte však, že pohledem
mĤže pacientova nemoc pĜejít i na léþitele. Abyste tomu pĜedešli, názornČ si pĜedstavte,
jak nemoc vychází z pacientova tČla a vymršĢuje se stranou. NejúþinnČjší je ovšem
vypČstování psychologické imunity vĤþi nemocem.

Léþení a biorytmy
Fungování lidského organismu se Ĝídí biorytmy, které pĜi léþení bioenergií musíme brát
v úvahu. PĜitom je vhodné aplikovat zkušenosti orientální medicíny zamČĜené k obnovení
energetiky postiženého orgánu pĤsobením na biologicky aktivní body energetického
systému þlovČka.

Podle tradiþního uþení orientální medicíny se lidský organismus dČlí na 12 strukturálnČ-

runkþních jednotek þili orgánĤ (meridiánĤ), z nichž 5 je základních.

1. Srdce - celý srdeþnČ-cévní systém a krevní obČh.

2. Slezina - celý zažívací systém, jenž je nositelem funkce pĜijímáni a zpracování
potravy, jejího vstĜebávání, využití v organismu a vyluþování pevného odpadu.
3. Ledviny - soustava tvorby moþe a jejího vyluþování, celé výmČny soli a vody
v organismu, vyluþování tekutého odpadu a celé humorální regulace.
4. Plíce - celý dýchací systém i s kĤží.
5. Játra - s jejich nejaktivnČjší výmČnnou þinností a vegetativním Ĝízením pĜes centrální
nervovou soustavu.
Zbývajících sedm meridiánĤ se vztahuje k vedlejším orgánĤm, jako je: tenké stĜevo,
žaludek, slezina, tlusté stĜevo, moþový mČchýĜ, pohlavnČ-cévní systém, trojitý ohĜívaþ.
Energie obíhá v organismu a za 24 hodin postupnČ projde všemi orgány. Každý orgán má
víceménČ výrazný kulminaþní bod þinnosti. A právČ v té dobČ je nejpĜístupnČjší rĤzným
vlivĤm, chorobným i ozdravným.

Energie je bipolární, to znamená, že má kladný (Jang) a záporný (Jin) pól. Z dvanácti

orgánĤ v šesti pĜevažuje kladná (Jang) a v šesti záporná tendence (Jin).

Jinové orgány: srdce, plíce, játra, slezina a pankreas, ledviny a takzvaný perikard, cévnČ-
pohlavní systém.

Jaké je vzájemné pĤsobení orgánĤ?

Vzájemné pĤsobení orgánĤ je mnohonásobné. Probíhá v kruhu. Ve smČru hodinových
ruþiþek se orgány stimulují (jangová tendence), proti smČru jejich pohybu - potlaþují a
uklidĖují (jinová tendence).

Vztah mezi kladnou a zápornou energií musí být v urþité rovnováze, což je zárukou
normálního zdravotního stavu. Regulací protikladných procesĤ, normalizací jejich
vzájemných vztahĤ se ovlivĖuje úroveĖ energetické þinnosti organismu, jeho životní
tonus.

PĜi léþení tČžkých forem onemocnČní se doporuþuje pĤsobit na orgány v dobČ jejich
nejvČtší nebo nejmenší aktivity. Minimální aktivita orgánĤ nastává 12 hodin po jejich
maximální aktivitČ. Bioenergetické pĤsobení se soustĜećuje pĜímo na postižený orgán
v dobČ maximální aktivity strukrurálnČ-funkþního systému, k nČmuž orgán náleží:

1. - 3 . hod. -játra
3. - 5. hod. -plíce
5. -7. hod. -tenké stĜevo
7. -9. hod. -žaludek
9. -11. hod. -slezina
11. -13. hod. - srdce
13. -15. hod. - tlusté stĜevo
15. -17. hod. - moþový mČchýĜ
17. -19. hod. -ledviny
19. - 21. hod. - pohlavnČ-cévní systém
21. -23. hod. -trojitý ohĜívaþ
23. -0. hod. -žluþník
Držte se místního þasu. Jestliže v urþené dobČ nebude léþení vhodné, posuĖte je o 12
hodin.

Regulace vztahu kladné a záporné energie probíhá automaticky na úrovni podvČdomí. To

proto, že þlovČk -jako všechno v materiální svČtČ -je bipolární.

Tím, že energetický okruh uzavĜete rukama, vysíláte do orgánu souþasnČ kladnou (aktivní
ruka) i zápornou (stínící ruka) energii. Kladná energie proudí zprava doleva, záporná
zleva do prava. Když získáte jistou zkušenost, objeví se pocit, který vám napoví, kterou
rukou je nejvhodnČji dodávat pĜi léþení energii.

PĤsobení na postižený orgán se mĤže zintenzivnit, bereme-li v úvahu nejen dobu

maximální aktivity orgánĤ, ale i biorytmy spojené s lunárním mČsícem. Aktivita organismu
je pĜímo úmČrná fázím mČsíce. NejvČtší je v úplĖku a nejmenší v poslední mČsíþní þtvrti.

Bezkontaktní masáž nČkterých

projekþních zón Zacharjina-Geda

Zóny Zacharjina-Geda jsou spjaty s konkrétními orgány. Metoda a technika pĤsobení na

tyto orgány je závislá na jejich funkþním stavu.

Zóna jater
Zóna jater má na kĤži dva projekþní úseky. Jeden z nich je na vnČjším povrchu pravého
nadloktí s pĜechodem na ramenní kloub, druhý je v pravém podhrudí a v podobČ
trojúhelníku s vrcholem u meþovitého výrĤstku hrudníkové kosti pĜechází po okraji
žeberního oblouku.

Bezkontaktní masáž tČchto zón se aplikuje pĜi bolestech v pravém podhrudí, žluþových
kamenech, zánČtu žluþníku, chronickém zánČtu oþí, ramenovČ-lopatkové periartritidČ.
Užívá se uklidĖující metoda bezkontaktní masáže. PĜi diskinéze žluþovodĤ, po pĜekonané
hepatitidČ, pĜi snížené funkci jater se užívá povzbuzující masáž.

Bezkontaktní masáž zaþnČte od zóny pravého nadloktí s pĜechodem do zóny pravého

podhrudí. Trvání procedury je 10 - 15 minut.

U chronických nemocí jater kombinujeme bezkontaktní masáž s bodovou masáží

reflexních zón, jež se nacházejí kolem kolenního kloubu (zóny 9, 10, 11).

Zóna plic
Zóna plic se nalézá na vnitĜní polovinČ pravého nadloktí, vpĜedu sahá po klíþní kost,
vzadu po horní okraj lopatky. Bezkontaktní masáž je indikovaná pĜi bolestech v hrudním
koši, bronchiálním astmatu, bronchitidČ, þerném kašli. Užívá se uklidĖující metoda léþení.
PĜi chronickém zánČtu plic a doznívání pĜekonané pneumonie se užívá povzbuzující
metoda.

Trvání procedury je 10 - 15 minut. U dČtí, pĜi silném zánČtu prĤdušek, þerném kašli,
astmatických stavech aplikujte bezkontaktní masáž 4 - 5 krát dennČ.

Zóna žaludku a pankreasu

Zóna žaludku a pankreasu se nachází v podžaludkové oblasti pod meþovitým výbČžkem,
na zádech v mezilopatkové oblasti mezi pátým a devátým hradním obratlem.

Bezkotaktní masáž se užívá pĜi bolestech v oblasti nadbĜišku, mezi lopatkami, pĜi
vĜedovém onemocnČní žaludku a dvanácterníku, hlavnČ pĜi bolestech v noci a z hladu,
gastritidČ, pálení žáhy, Ĝíhání, skytání, nechutenství.

Užívá se bezkontaktní masáž s uklidĖujícím úþinkem. Masáž zaþnČte od zóny nadbĜišku

s následným pĜechodem na záda. U chronických nemocí kombinujte bezkontaktní masáž
s bodovou masáží reflexních zón, nacházejících se na rukou v mezeĜe mezi záprstními
kostmi I. a II. prstu (zóna 6), na nohou - pod jablkem, z vnČjší strany píštČle (zóna 11).

Trvání procedury je 10 - 15 minut.

Zóna stĜevního traktu

Zóna stĜevního traktu se nalézá okolo pupku a v týlové oblasti podél stĜedové linie hlavy.
Bezkontaktní masáž se užívá pĜi stĜevní kolice, spastických kolitidách, zácpČ, prĤjmĤ,
zlaté žíle. Je úþinná u dČtí pĜi nadýmání a rĤzných projevech dispepse. Proceduru
bezkontaktní masáže zaþnČte od pupeþní oblasti a ukonþete na zónČ zátylí.

Dobré výsledky se dosahují kombinací s bodovou masáží reflexních zón, jež jsou na
zádech mezi XI. a XII. hradním a I. kĜížovým obratlem (zóna 12, 13).

Celkové trvání masáže je 10 - 15 minut. NezapomeĖte, že masáž zón na bĜiše se nemĤže

provádČt bezprostĜednČ po jídle.

Zóna srdce
Zóna srdce je na levé pĤlce hrudního koše okolo bradavky, zahrnuje úsek kĤže nad
srdeþní krajinou a pokraþuje na vnitĜní povrch levé ruky po IV. a V. prst.

Ukazatelem pro bezkontaktní masáž je bolest v srdeþní krajinČ, stenokardie, arytmie,

zvýšená nervozita, pozitivní a negativní emoce. Proceduru zaþnČte navázáním tepelného
kontaktu s bradavkou prsní žlázy, pokraþujte kruhovými pohyby ve smČru pohybu
hodinových ruþiþek a udržujte stále tepelný kontakt s celou zónou. VnitĜní povrch ruky
masírujte podélnými tahy.

Užívejte uklidĖující metodu bezkontaktní masáže. Trvání procedury je 10 - 15 minut.

K odstraĖování komorových extrasystolĤ má mimo bezkontaktní masáže a lékĤ dobrý

úþinek bodová masáž s následným pĜiložením koĜenné náplasti na reflexní zóny na nohou
pod jablkem (zóna 11) a na vnitĜním povrchu pĜedkolení tĜi prsty nad horním okrajem
prostĜedního þlánku (zóna 8).

Základní metody bodové masáže

Bodová masáž se užívá pĜi léþení þetných nemocí a funkþních poruch. Je populární pro
svou úþinnost, jednoduchost a snadné osvojení.

Bodová masáž patĜí do reflexní terapie, avšak na rozdíl od

ostatních druhĤ masáží se aplikuje na reflexní zóny, jejichž dráždČní
vyvolává cílenou reflexní reakci zamČĜenou na urþitý orgán nebo
systém. Úþinnost reflexní masáže závisí na schopnosti nalézt akupunkturní
body, jejich vzájemné propojení a rovnČž na zvolených
postupech a metodách. PĜi bodové masáži se hlazením, roztíráním,
hnČtením a vibrací nepĤsobí na pĜesnČ lokalizovaný úsek
kĤže (bod), nýbrž na vČtší povrch, kde se mĤže nalézat jeden nebo
i více bodĤ. Úsek kĤže, na nČjž pĤsobíme bodovou masáží, proto nazveme pĜesnČji
reflexní zóna.

Bodová masáž se aplikuje dospČlým i dČtem. MĤže být preventivní i léþebná. Bodová
masáž se indikuje u mnohých nemocí, hlavnČ pĜi funkþních poruchách. MĤže se
kombinovat s fyzikální, medikamentózní terapií, bezkontaktní masáží a léþebným
tČlocvikem. Než pĜistoupíte k bodové masáži, vyšetĜete pacienta a na základČ
objektivních údajĤ, stížností a emocionálních reakcí urþete celkový stav organismu. MĤže
jít o zvýšenou nebo sníženou funkci orgánĤ s urþitými pĜíznaky. Základními pĜíznaky
zvýšeného funkþního stavu organismu je psychická a emocionální pĜedráždČnost,
zvýšená fyzická aktivita, prudké bolesti. Pokud jde o kostnČ-svalovou soustavu, jsou svaly
napjaté, pohyby rychlé a prudké. Pulz je plný, rychlý a silný, dýchání hluboké, trochu
zrychlené. Základními pĜíznaky snížené funkce organismu je celkový útlum, skleslost,
rychlá únava, silné pocení, skleslá nálada, fyzická a psychická astenie, uvolnČnost svalĤ.
Pulz je malý, pomalý, slabý, dýchání po vrchní, zpomalené.

Technika bodové masáže

1. PĜi bodové masáži pĤsobte na reflexní zónu bĜíšky koncových þlánkĤ prstĤ, celou
dlaní, koĜenem nebo hranou zápČstí, lokty, patami. V zónách v místech s vyvinutou
svalovou vrstvou mohou se prsty jedné ruky pĜitlaþovat druhou rukou.
2. Aplikujte hlazení, roztírání, hnČtení a vibraci.
3. Aplikujte uklidĖující (tlumící) nebo povzbuzující (stimulaþní) masáž podle funkþního
stavu organismu.
4. UklidĖující masáž užívejte pĜi odstraĖování celkového napČtí, podrázdČnosti,
nespavosti, k utišení bolesti, uvolnČní svalĤ, snížení funkþní aktivity orgánĤ atd.
5. Masáž zaþnČte hlazením reflexní zóny. Prsty se pĜitom lehce dotýkejte kĤže tak, aby
se nevrásnila ani nezþervenala. PĜi pĤsobení na velkou plochu použijte dlaĖ.
6. Potom na 3 - 4 minuty pĜejdČte k rovnomČrnému plynulému hlazení, což snižuje
podráždČní, zmenšuje anebo i úplnČ odstraĖuje bolest.
7. Poté pĜejdČte k roztírání. KĤže s pĜíslušnou tkání se roztahuje rĤznými smČry, vaše
prsty se však nesmČjí posouvat. Zafixujte je na reflexní zónČ a pĜemisĢujte zároveĖ s ni.
Pomalu zvyšujte tlak. BĜíška prstĤ se pĜitom budou jakoby zavrtávat do tkánČ.
8. Prsty nechtČ na zónČ. Od roztírání pĜecházejte k hnČtení hluboko uložených tkání.
PĜi tomto postupuje nejsložitČjší urþení momentu uvolnČní svalĤ v hloubi reflexní zóny,
což masér pociĢuje jako ponoĜení bĜíška prstu do tČstovité hmoty. V této etapČ se u
pacienta projevuje pocit tíže, trnutí, procházení elektrického proudu, a to nejen v zónČ,
s níž masér pracuje, ale i v celé þásti tČla (v ruce, v noze, na zádech.
9. Na 5 - 6 vteĜin pĜidržte prst bez zmenšení tlaku v hloubce, pak aplikujte všechny
postupy v opaþném poĜadí a souþasnČ se plynule vracejte do výchozího bodu.
10. V jedné reflexní zónČ opakujte proceduru 3 - 4 krát, s celkovým trváním 2 - 4 minuty.
BČhem jedné seance mĤžete provést bodovou masáž na 3 - 4 reflexních zónách.
11. Pokud se svalový spazmus masáží neodstranil, bolest se nezmenšila, aplikujte
vibraþní metodu pomocí bĜíšek jednoho nebo nČkolika prstĤ, a to podle velikosti
masírované zóny.
12. Aplikujte pĜerušovanou i nepĜerušovanou vibraci.
Frekvence nepĜerušované vibrace je 100 a více kmitĤ za minutu a provádí se 5 - 10 vteĜin
s pĜestávkou 3 - 5 vteĜin. Celkové trvání je 1, 5-2 minuty. PĜerušovaná vibrace se provádí
jednotlivými rytmickými kmitavými pohyby. Reakce souvisí s intenzitou vibrace. Slabé
vibrace zvyšují arteriální tlak, zintenzivĖují vyluþovací funkci žaludku, odstraĖují únavu,
zvyšují svalový tonus. Silné vibrace uklidĖují celkovou bolest, snižují krevní tlak, uklidĖují
nervovou soustavu.

Vibraþní metodu aplikujte hned po hlazení. Je indikovaná pĜi úrazu, natažení, únavČ,
bolesti hlavy.

13. Povzbuzující metodu aplikujte pĜi únavČ, svalové slabosti, snížení pracovní
schopnosti, spavosti, hypokinéze, snížení funkþní aktivity orgánĤ atd.
14. Proceduru zaþnČte povrchovým hlazením, pak pĜejdČte na hloubkové, dále
k roztírání a hnČtení. PĜi roztírání noĜte prsty pravidelnČ do stĜedu reflexní zóny.
Jednotlivé postupy doplĖujte lehkým vyvoláváním bolesti v reflexních zónách (štípnutí,
plesknutí, klepnutí kloubem ohnutého prstu).

15. Užívejte slabou i silnou povzbuzující metodu bodové masáže.

Tak se reguluje reflexní pĤsobení na funkci orgánĤ a soustav.

16. Slabá povzbuzující metoda zahrnuje roztírání a hnČtení s velkým tlakem na

pĜíslušnou tkáĖ. Pocit trnutí, elektrizování, jenž pĜitom vzniká, nepĜekraþuje hranice
reflexní zóny.
PĤsobení na zónu trvá 30 - 40 vteĜin. BČhem jedné seance nepracujte na více než 6 - 8
zónách.
PĜi silné povzbuzující metodČ aplikujte roztírání a hnČtení s takovou intenzitou, jež u
pacienta vyvolá pocit trnutí, lámání, elektrizování se zasažením velké plochy. PĤsobte na
zónu dlouho, v nČkterých pĜípadech až 2 - 3 minuty. BČhem jedné seance nepracujte
s více než 4 zónami.

17. Bodovou masáž provádČjte 2 - 3 krát dennČ. PĜi kombinaci s bezkontaktní masáží
se nejdĜív vČnujte bezkontaktní a poté bodové masáži

Masáž reflexních zón zad

PáteĜ zdravého þlovČka se zaobluje smČrem k jejímu stĜedu. Povrch kĤže je pevný, ve
stĜedové þáĜe málo pohyblivý, po stranách dobĜe posouvatelný. Skládá se z obratlĤ, jež
jsou spojeny ploténkami.

DČlí se na þást: krþní, jež má sedm obratlĤ (poslední z nich má nejvČtší trnový výbČžek,
þehož se využívá pĜi poþítání obratlĤ pro diagnostické úþely), hrudní - s dvanácti obratli,
pásovou s pČti a kĜížovou s pČti obratli srostlými.

PáteĜ je zakĜivena v hrudní a kĜížové þásti smČrem ven, v krþní a pásové smČrem dovnitĜ.
Takto prohnutá páteĜ zmČkþuje nárazy vznikající pĜi chĤzi, bČhu, skocích a snese velkou
fyzickou zátČž
Reflexní zóny zad
Reflexní zóny jsou umístČny po obou stranách páteĜe a jsou od sebe vzdáleny na tĜi prsty
na horizontálních liniích, jež vedou prostory trnových výbČžkĤ páteĜe a též mezi trnovými
výbČžky po stĜedové linii zad.

Pro snadnČjší orientaci se zamČĜujte na výbČžky, jež se pod kĤží rýsují nejvýraznČji. Tak
pĜi sklonČné hlavČ vystupuje trnový výbČžek sedmého krþního obratle, pĜi sedu se
svČšenýma rukama trnový výbČžek sedmého hrudního, þtvrtého pásového a druhého
kĜížového obratle.

Zóna l se nachází na horizontální linii mezi trnovými výbČžky obratlĤ C7 - D1.

Indikace: bolesti hlavy v oblasti týlu, rýma, kašel.

Zóna 2 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D1 - D2. Indikace: nemoci dýchacích
orgánĤ, týlové oblasti a ramenního kloubu.

Zóna 3 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D2 - D3. Indikace: nemoci dýchacích
orgánĤ, svalové napČtí v krþní a týlové oblasti, vysoká tČlesná teplota (tato zóna pĤsobí
na snížení teploty).

Zóna 4 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D3 - D4.

Indikace: nemoci dýchacích orgánĤ, mezižeberní neuralgie.
Zóna 5 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D4 - D5.
Indikace: bolest v srdeþní krajinČ, neurastenie, bolest v hrudi.
Zóna 6 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D5 - D6.
Indikace: bolest v srdeþní krajinČ, neurastenie, epilepsie.
Zóna 7 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D6 - D7. Indikace: bolest v srdeþní
krajinČ, nadbĜišku, alergické svČdČní kĤže.
Zóna 8 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D7 - D8.

Indikace: bolest v srdeþní krajinČ, v oblasti mezi lopatkami, pĜi bronchiálním astmatu,
bronchitidČ, þerném kašli. Zóna 8a - mezi trnovými výbČžky D7 -D8.

Indikace: nemoci jater, sleziny, pankreasu, žaludku a stĜevního traktu. Na uvedené orgány
má stimulaþní úþinek. Zóna 9 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D8 - D9.
Indikace: nemoci žaludeþního a stĜevního traktu, žluþníku, neurastenie. Zóna 10 - na
horizontální linii mezi trnovými výbČžky D9 - D10.

Indikace: bolest v oblasti jater, bolest zad, oþní nemoci, poruchy spánku.

Zóna 11 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D10 - D11.

Indikace: nemoci žluþníku, bolesti zad, zimnice.

Zóna 12 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D11 - D12.

Indikace: nemoci žaludku, bolest v nadbĜišku a ve stĜevním traktu.

Zóna 13 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky D12 - D13.

Indikace: nemoci žaludeþního a stĜevního traktu, bolesti žaludku, žaludeþní vĜed, poruchy
trávení.

Zóna 14 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky L1 - L2. Indikace: nemoci žaludku a
stĜev, neurastenie, náhlé prudké bolesti v kĜíži.

Zóna 14a - mezi trnovými výbČžky L1 - L2.

Indikace: tato zóna je pokládána za závažnou pĜi poskytování pomoci utonulým, stimuluje
þinnost srdce, jater, mozku. Zóna 15 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky L2 - L3.
Indikace: bolesti v kĜíži, nemoci moþovČ-pohlavních orgánĤ, nefritída, enureze.
Zóna 15a - mezi trnovými výbČžky L2 - L3.

Indikace: bolesti hlavy, slabost a únava v kĜíži, neudržení moþe, nemoci pohlavních
orgánĤ.

Zóna 16 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky L3 - L4.

Indikace: náhlé prudké bolesti v kĜíži, hemoroidy, noþní pomoþování.
Zóna 17 - na horizontální linii mezi trnovými výbČžky L4 - L5. Indikace: bolest v oblasti
kĜíže, nemoci tlustého stĜeva, zácpy a prĤjmy, ochrnutí nohou.

Obr. þ. 3. Reflexní zóny zad

 Zóna 18, 18a - na horizontální
linii mezi trnovými výbČžky L5 -
S1 (18), mezi trnovými výbČžky
L5 - S1 (18a). Indikace: bolesti
v oblasti pasu a kĜíže, nemoci
tlustého stĜeva, zácpa, neudržení
moþe.

Zóna 19 - na horizontální linii

mezi trnovými výbČžky S1 - S2.
Indikace: nemoci tlustého stĜeva,
hemoroidy, anurie, porucha
urogenitální funkce.

Zóna 20 - na horizontální linii

mezi trnovými výbČžky S2 - S3.
Indikace: nemoci urogenitálního
systému, hlavnČ moþového
mČchýĜe, noþní pomoþováni,
radikulitida.

Zóna 21 - na horizontální linii

mezi trnovými výbČžky S3 - S4.

Indikace: bolesti v oblasti pasu a

kĜíže, nemoci tlustého stĜeva,
poruchy menstruaþního cyklu.

Zóna 22 - nad þtvrtým zadním kĜížovým otvorem s pĜechodem do hráze.

Indikace: nemoci tlustého stĜeva a koneþníku, menstruaþní bolesti, hemoroidy, impotence,

frigidita.
Reflexní zóny zad rozdČlujeme podle jejich pĤsobení na funkci vnitĜních orgánĤ do pČti
skupin. První skupina (zóna 1, 2, 3, 4) ovlivĖuje pĜedevším dýchací orgány, druhá skupina
(zóna 5, 6, 7, 8, 9) srdeþnČ-cévní systém, tĜetí skupina (zóna 10, 11) játra a žluþník, þtvrtá
skupina (zóna 12, 13, 14) žaludek, pátá skupina (zóna 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22)
stĜevní trakt a urogenitální systém.

Reflexní zóny páteĜe využívejte ke komplexnímu léþení rĤzných nemocí.

Bodová masáž
1. Bodovou masáž páteĜe provádČjte pĜi maximálnČ uvolnČných svalech. Pokud se
pacient sám nedokáže uvolnit, uložte ho bĜichem na pohovku a hlazením (shora dolĤ
podél dlouhých svalĤ a pak od páteĜe smČrem ven) mu pomáhejte pĜi uvolĖování.
2. Jsou-li svaly zad i nadále napjaté, položte dlaĖ jedné ruky na oblast mezi lopatkami,
dlaĖ druhé ruky na kĜížovou kost a souþasnČ tlaþte na obČ místa 5 - 7 vteĜin.
3. Proceduru opakujte tĜikrát. Po jednotlivých procedurách aplikujte hlazení svalĤ.
V pĜípadČ, že svaly zad nejsou dostateþnČ uvolnČny, ohnČte nohy pacienta jednu za
druhou v kolenních kloubech a pĜi výdechu je pĜitlaþte k zadku.
4. Na uvolnČní svalĤ v oblasti mezi lopatkami položte dlaĖ levé ruky mezi lopatky a
pravou rukou krátkými, avšak silnými nárazy pĜitlaþte prsty levé dlanČ. PĤsobením tepla
rukou a krátkých nárazĤ rychle odstraníte napČtí. Tento postup užívejte pĜi svalových
kĜeþích zpĤsobených podchlazením, nervovou poruchou, bolestí zad

Masáž pĜední strany trupu

Reflexní zóny na pĜední stranČ trupu se v podstatČ nacházejí na stĜedové þáĜe, jež
v bĜišní oblasti vede pĜes bílou bĜišní þáru a v oblasti hrudníku pĜes meþovitý výbČžek a
stĜed hrudníkové kosti. Reflexní zóny rozdČlujeme podle jejich pĤsobení na jednotlivé
orgány do tĜí skupin.

Do první skupiny patĜí zóny nacházející se na stĜedové þáĜe od hráze po pupek a vČtšina
z nich pĤsobí na urogenitální systém, druhá skupina (mezi pupkem a meþovitým
výbČžkem) na trávicí systém, tĜetí skupina (na hrudníkové kosti a po jejích okrajích) na
dýchací systém. První dvČ skupiny jsou reflexní zóny bĜicha. Za nejdĤležitČjší se
považuje þtvrtá reflexní zóna umístČná ve stĜedu pupku. PĤsobení na tuto zónu se
nevyužívá jenom pĜi léþení, nýbrž má svĤj význam i v diagnostice, v prognóze nemocí
orgánĤ bĜišní dutiny, jež vycházejí z tvaru a stavu pupeþní tkánČ. Hluboký, oválný nebo
okrouhlý pupek obklopený pevnou tkání svČdþí o dobré funkci žaludeþního a stĜevního
traktu, o životní síle a pĜíznivé prognóze onemocnČní.

Masáž provádČjte velice opatrnČ. Pamatujte, že není pĜípustné tlaþit na stĜed pupku.
Užívejte hlazení a jemné roztírání okrajĤ pupku a pĜíslušné tkánČ.

Masáž této zóny aplikujte pĜi bolestech v bĜiše, meteorismu, pĜi prĤjmech kojencĤ, pĜi
pocitu nevolnosti bČhem letu nebo plavby na lodi, snížení celkového tonusu nervové
soustavy.

Reflexní zóny
Reflexní zóny bĜicha se nacházejí na stĜedové þáĜe, jež prochází po celé bĜišní þáĜe
pĜední bĜišní stČny (obr. 4).

Zóna l -se nachází uprostĜed horního okraje ohanbí. Indikace:

impotence, poruchy menstruaþního cyklu, zánČt moþového mČchýĜe.

Zóna 2 -ve stĜedu mezi pupkem a kostí lĤna. Indikace impotence, menstruaþní bolesti,
noþní pomoþování, emocionální slabost. Zóna 3 - na šíĜku l, 5 palce pod pupkem.
Indikace bolesti v bĜiše (stĜevní kolika), poruchy menstruaþního cyklu, noþní pomoþování,
neurastenie, poruchy spánku, závrati, emocionální slabost.

Zóna 4 - ve stĜedu pupku. Indikace poruchy krevního obČhu v mozku, stĜevní kolika.

Zóna 5 - na úrovni pupku, u vnČjšího okraje rovného bĜišního svalu nebo na þtyĜi prsty po
obou stranách pupku Indikace, poruchy funkce žaludeþního a stĜevního traktu, bolesti
žaludku, noþní bolesti pĜi vĜedové nemoci žaludku a dvanácterníku. Zóna 6 - ve stĜedu
mezi pupkem a meþovitým výrĤstkem hrudníkové kosti. Indikace nemoci žaludku, pálení
žáhy, Ĝíhání, bolesti v bĜiše.

Zóna 7 - ve vzdálenosti l, 5 prstu od vrcholu meþovitého výrĤstku

dolĤ. Indikace, gastritída, neurastenie, bronchiální astma,
zánČt mandlí
Bodová masáž
l Bodovou masáž reflexních zón na bĜiše provádČjte bĜíšky ukazováþku nebo
prostĜedníþku. Je-li bĜišní lis dobĜe vyvinut, druhou rukou zinenzivĖujte tlak prstĤ.

2. Než zaþnete s masáží, úplnČ uvolnČte bĜišní stČnu povrchovým hlazením rovných i
šikmých svalĤ.

3 Proceduru provádČjte plynule, stĜídáním jednotlivých postupĤ

s povrchovým hlazením zón, protože reflexní zóny bĜicha
jsou vĤþi bodové masáži velice citlivé a každý prudký pohyb vyvolá stažení svalĤ bĜišního
lisu.

4. ProvádČjte pouze povrchová a hloubková hlazení, která jsou úþinná pĜi odstraĖování
bolestí v bĜiše zpĤsobených stĜevní kolikou, vĜedovým onemocnČním žaludku nebo
dvanácterníku a pĜi poruchách menstruaþního cyklu.
5. PĜi poranČní bĜišních svalĤ a odĜeninách na kĤži bĜišní stČny odstraĖujte bolest a
svalovou kĜeþ masáží 13, 17, 19 reflexní zóny zad, jež se nacházejí mezi dvanáctým
hradním a prvním pásovým (D12 - L1), þtvrtým a pátým pásovým (L4 - L5), prvním a
druhým kĜížovým (S1 - S2) obratlem.
6. Postupy bodové masáže volte podle subjektivních pocitĤ pacienta, stavu jeho
svalstva a vnitĜních orgánĤ. Tak pĜi spastické kolitidČ, svalové kĜeþi, bolestech užijte
metodu postupného zvyšování a postupného snižování tlaku na zónu, tj. uklidnČní.
7. V pĜípadČ slabého svalového tonusu, oslabení kontrakcí stĜevního traktu, diskineze
žluþovodĤ atd. stimulujte, tedy aplikujte energetické pĤsobení na zóny pomocí vibrace.

Reflexní zóny hrudního koše

Reflexní zóny hrudního koše se nalézají na mĤstku podél jeho stĜedové linky, jež je
pokraþováním stĜedové þáry bĜicha, a též v mezižeberních prostorech na šíĜku dvou prstĤ
od místa pĜipojení žeber k mĤstku smČrem ven (obr. 4).

Zóna 8 - je umístČna uprostĜed hrudního koše, na úrovni kloubové prohloubeniny pátého

žebra nebo na horizontální þáĜe bradavek. Indikace: bronchiální astma, kašel, zvracení,
tíha na prsou, potíže pĜi polykání, odĜíhnutí si (u dČtí).
Zóna 9 - uprostĜed rukojeti
mĤstku. Indikace: bronchiální
astma, þerný kašel, zánČt
mandlí, poruchy Ĝeþi, chrapot,
spazmus hltanu.

Zóna 10 - v pátém
mezižeberním prostoru na
linii mĤstku. Indikace:
nemoci
Zóna 12 - ve tĜetím
mezižeberním prostoru, na
linii mĤstku. Indikace: nemoci
dýchacích a zažívacích
orgánĤ, zánČt mezižeberních
nervĤ.

Zóna 13 - ve druhém
mezižeberním prostoru, na
linii mĤstku.

Indikace: nemoci dýchacích a

zažívacích orgánĤ.
Bodová masáž
1. Bodovou masáž reflexních zón hrudního koše vykonávejte pacientovi vleže. PĜi
léþení bronchiálního astmatu, zejména v období záchvatĤ ztíženého dýchání, musí
nemocný sedČt s hlavou mírnČ nachýlenou k prsĤm.
2. Oblast mĤstku masírujte bĜíšky palcĤ a mezižeberní prostory bĜíšky ukazováþku,
prostĜedníþku a prsteníþku.
3. Zajímávaje 8. reflexní zóna, jež se nalézá v prĤseþíku horizontální linie bradavek se
stĜedovou þárou mĤstku. Na tomto místČ aplikujte bodovou masáž jemnČ, bez prudkého
tlaku na mĤstek.
4. Využijte tuto zónu k diagnostickým úþelĤm. Když tlak na tuto zónu vyvolá ostrou
bolest, jde o poruchu dýchací funkce. Je-li bolest spontánní, pĜíp. se projeví jako reakce
na slabý tlak, signalizuje senostázi plic. PĜi otoku vnitĜních orgánĤ se pulzování ztrácí
v bĜiše, avšak objevuje se v této zónČ, což je pĜíznakem nepĜíznivého prĤbČhu nemoci.
5. PĜi vyšetĜování pacienta zvažte osobitosti této reflexní zóny.
Pokud zjistíte její bolestivost, pošlete pacienta k lékaĜi na další vyšetĜení.

6. Kombinujte masáž reflexních zón hrudního koše s masáží reflexních zón zad, které
regulují funkci orgánĤ hrudního koše. PatĜí sem 4. a 6. zóna.
Zóna þ. 4 je svou inervací více spojena s dýchacími orgány,

6. zóna se srdcem, a proto kombinujte masáž tČchto zón s bodovou masáží pĤsobící
na orgány hrudního koše.

Masáž krku
Masáž krku je dĤležitá a složitá procedura. Práci s touto zónou komplikuje malý prostor na
práci prstĤ a skuteþnost, že vzdálenost mezi zónami je velmi malá.

Masáž krku musíte dČlat velice opatrnČ, protože krk je ve srovnání s jinými þástmi tČla
mnohem choulostivČjší. PáteĜ je v této oblasti kĜehká, obratle snadno zranitelné.
Pocházejí tudy cévy, mícha, nacházejí se zde dĤležité nervové a cévní útvary, žlázy
s vnitĜním vyluþováním. Proto jakákoliv porucha v této oblasti vyvolává celkovou
nevolnost, bolesti hlavy, nespavost, zmČny cévního tonusu, bolesti v krajinČ srdce.
Reflexní zóny
Reflexní zóny jsou umístČny na jeho zadním a pĜedostranních površích.

Vzadu se nacházejí po obou stranách krþní páteĜe (obr. 3, 4). Zóna 8 - je umístČna
nahoĜe a smČrem ven od 1. zóny, v prohlubinČ mezi pĜipojením ohýbaþe hlavy a horní
þástí trapézového svalu. Indikace: bolest v týlové oblasti hlavy, závraĢ, stresové reakce
provázené strachem a bezradností.

Zóna 9 - uprostĜed krþního záĜezu mĤstku, Indikace: ztížené dýchání, kašel, slinČní,
chrapot.

Zóna 14 - ve stĜedu zadního okraje ohýbaþe hlavy. Indikace:

huþení v uších, astma, bolest v šíji a na lopatkách, hluchota, závraĢ.

Zóna 15 - v jamce mezi úhlem dolní þelisti a hlávkovým výbČžkem pod dolním okrajem
ušního lalĤþku. Indikace: huþení v uších, hluchota, ochrnutí lícního nervu, nadmČrné
pocení, slinČní, nevolnost v dopravních prostĜedcích, porucha Ĝeþi. Reflexní zóny zadního
povrchu krku jsou umístČny na šíĜku dvou prstĤ od stĜedu páteĜe po obou stranách, na
horizontální linii mezi trnovými výbČžky obratlĤ:

zóna 1 - mezi C1 - C2,

zóna 2 - mezi C2 - C3,
zóna 3 - mezi C3 - C4,
zóna 4 - mezi C4 - C5,
zóna 5 - mezi C5 - C6,
zóna 6 - mezi C6 - C7 (obr. þ. 3).
Indikace: bolení hlavy, zvýšený krevní tlak, vegetativnČ-emocionální reakce v dopravních
prostĜedcích, napČtí krþních svalĤ, závraĢ, bolesti na zadní stranČ krku.

Bodová masáž
1. Bodovou masáž reflexních zón krku provádČjte pacientovi vleže nebo vsedČ pĜi
úplném uvolnČní svalĤ. Svalový spazmus odstraĖte pĜed bodovou masáží celkovou
masáží krku. PĜi masáži pacient nemá mluvit a zadržovat dech.
2. PĜi masáži reflexních zón ve stĜedu zadního okraje ohýbaþe hlavy (zóna 14) a pod
dolním okrajem ušního lalĤþku (zóna 15) aplikujte masážní postupy a tlak jemnČ,
bezbolestnČ, v opaþném pĜípadČ byste mohli vyvolat mdloby, nevolnost nebo zvracení.
3. Tyto zóny nemasírujte z obou stran krku naráz, protože to mĤže vyvolat zmČny
srdeþního rytmu, závraĢ, zatmČní pĜed oþima.
4. PĜi bodové masáži reflexních zón zadního povrchu krku pĤsobte souþasnČ i na zóny
umístČné po obou stranách pátere. -
Proceduru vykonávejte bĜíšky palcĤ nebo bĜíšky ukazováþku a prostĜedníþku.
5. Jsou-li svaly na krku silnČjší, zesilte tlak bĜíšek prstĤ druhou rukou.
6. Roztírání a hnČtení stĜídejte s hlazením, což má pĜíznivý vliv na stimulování
periferního krevního obČhu.

Masáž vlasové þásti hlavy

Když masírujete vlasovou þást hlavy, mČjte na pamČti, že kĤže na hlavČ je velmi
pohyblivá a s výjimkou temene se snadno sbíhá do vrásek. Krevní cévy na hlavČ tvoĜí
hustou síĢ paprskovitČ rozložených tepen a žil. Tepny vedou shora až k temeni, žíly
opaþnČ. Lymfatické cévy hromadí lymfu ze všech þástí hlavy a smČĜují stejnČ jako žíly od
temene dolĤ k lymfatickým uzlĤm, jež se nacházejí u uší a krku.

Reflexní zóny
Reflexní zóny vlasové þásti hlavy jsou umístČny po stĜedové linii, jež je pokraþováním
stĜedové linie zad a rovnČž þelní a týlové oblasti (obr. 5).

Zóna 1, 1a se nalézá v temenní jamce na prĤseþíku stĜedové linie hlavy s þárou spojující
vnČjší zvukovody (zóna 1): na dva prsty smČrem dopĜedu, dozadu, vpravo, vlevo od zóny l
(zóna 1a). Indikace: bolesti hlavy v oblasti temene, závrati, zvýšená podráždČnost, pocit
strachu, huþení v uších.

Zóna 2 -v þelní þásti na stĜedové linii hlavy, dva prsty nad zaþátkem rĤstu vlasĤ. Indikace:
bolesti hlavy v oblasti þela, krvácení z nosu, rýma, zánČt spojivek, bušení srdce.

Zóna 3 - v þelním úhlu vlasové þásti hlavy, 1, 5 cm smČrem dovnitĜ od linie rĤstu vlasĤ, tj.
na spoji þelní a spánkové kosti. Indikace: bolesti hlavy ve spánkové oblasti, zánČt
trojklaného nervu, migréna, slzení, únava oþí.
Zóna 4 - v oblasti týlu, ve stĜedu týlové jamky. Indikace: bolesti v týlové oblasti hlavy,
zvýšený krevní tlak, nevolnost a zvracení v letadle a na lodi.

Bodová masáž
1. Bodovou masáž reflexních zón vlasové þásti hlavy provádČjte bĜíškem
prostĜedníþku. Sudé zóny masírujte naráz.
2. PĜi pĤsobení na reflexní zóny 3 umístČné na spáncích vyvíjejte bĜíškem prstu jemný
tlak.
Na VýchodČ se vČnuje velká pozornost reflexním zónám l a umístČným na vrchu hlavy
v temenní jamce. Tyto zóny se nacházejí na dva prsty smČrem dopĜedu, dozadu, vlevo a
vpravo od zóny 1.

3. Všechny tyto zóny masírujte souþasnČ. DlaĖ pevnČ pĜitisknČte k vlasové þásti
temenní oblasti a polokruhovými pohyby posuĖte lebeþní sval z kostního lĤžka. Masáž
tČchto zón pĜíznivČ pĤsobí pĜi vysokém tlaku, mrtvici, bolesti hlavy, závrati.
4. Bodovou masáž reflexních zón dČlejte tĜikrát dennČ 5 - 6 minut. Poslední dvČ
procedury aplikujte odpoledne.

Masáž obliþeje
Je obecnČ známé, že obliþej je zrcadlem vnitĜního svČta þlovČka. Jeho výraz se mČní
podle složitých psychických procesĤ, jež se odehrávají uvnitĜ mozku. Obliþej vyjadĜuje
jednou radost, jindy žal, lhostejnost nebo duševní a psychickou bolest, hrdost nebo
opovržení. Hlavní roli pĜi tČchto projevech hrají mimické svaly, jež vykonávají složitou
škálu pohybĤ.

Masáž se aplikuje na nejvČtší mimické svaly: kruhový sval okolo oþního otvoru, kruhový
sval umístČný ve rtech okolo ústního otvoru, velký jaĜmový sval, jenž vede od jaĜmové
kosti ke koutku úst a k hornímu rtu a je pĜedevším svalem smíchu. Ostatní drobné svaly
se nemasírují.

V tukových polštáĜcích obliþeje je uloženo velké množství krevních a lymfatických cév.

Obliþej je zásobován krví z vnČjší krþnice. SíĢ žil se spojuje s hlubokými tepnami hlavy.
Lymfatické cévy na þele jsou umístČny rovnobČžnČ s vlasovým okrajem kĤže a vedou od
stĜední linie obliþeje smČrem do stran. Musíte znát smČr proudČní lymfy, aby vaše
masážní pohyby odpovídaly jejímu pohybu. Na spáncích prochází lymfa cévami smČrem
k uchu a pak k úhlu dolní þelisti. Sem vedou též mízovody od nosu, oþí a horní poloviny
tváĜí. Cévy rtĤ a dolní pĤlky tváĜí se lomí na bradČ, pĜecházejí k dolní þelisti, po pĜedním
povrchu krku k mĤstku.

Obliþej odráží i stav vnitĜních orgánĤ. NapĜíklad uhry signalizují vČtšinou funkþní poruchu
žaludeþního nebo stĜevního traktu, zþervenání kĤže okolo chĜípí - poruchu funkce sleziny
nebo pankreasu, tmavé pigmentové skvrny na obliþeji - tČhotenství, porucha pružnosti
kĤže nebo zþervenání pod vnitĜním koutkem oka - chronické onemocnČní moþového
mČchýĜe.

Praxe ukázala, že pravidelná péþe o pokožku obliþeje pĜispívá k regeneraci rĤzných

funkcí vnitĜních orgánĤ.

Jednou ze základních forem této péþe je masáž. Masáž kĤže je

zároveĖ i masáží svalĤ obliþeje. Užitek však pĜináší pouze v pĜípadČ, že se vykonává
správnČ, s ohledem na anatomickou stavbu kĤže, ve smČru jejího nejmenšího roztažení.
Kožní linie obliþeje se v podstatČ kryjí se smČrem pohybu lymfy.

V souþasnosti existují rĤzná schémata masáže obliþeje. Doporuþujeme postup profesora

I. Z. Zabludského. PĜináší dobré výsledky pĜi upevĖová ní kĤže a svalĤ obliþeje, pĜi léþení
zánČtu lícního nervu, pĜi pĜedcházení migrény.

Masáž podle I. Z. Zabludského

1. Hlazení a hnČtení þela. Postavte se po pravé stranČ pacienta, hnČtoucí rukou
procházejte klikatým pohybem pĜíþnČ þelem od nosních kostí po zaþátek vlasĤ. Levou
rukou se lehkým hlazením pohybujte od þelních hrbolĤ podél þela po temeno.
2. HnČtení nosu dlaĖovou stranou koncových þlánkĤ palce a ukazováþku pravé ruky.
Postavte se po pravé stranČ pacienta, levou rukou mu pĜidržujte týl a pravou pĜitom
provádČjte klikaté, jemné vibraþní pohyby od špiþky nosu k jeho koĜenu a smČrem do
stran ke chĜípí.
3. HnČtení oblasti jaĜmové kosti. Rukou mírnČ sevĜenou v pČst se pohybujte pĜíþnČ
obliþejem, a to od jeho stĜedové linie smČrem ven, a souþasnČ postupujte nahoru
od sanice k jaĜmovým kostem až po
dolní víþko.
4. HnČtení pravé jaĜmové kosti
obČma rukama. Postavte se zezadu po
pravé stranČ pacienta. Pracujte palcem a
ukazováþkem mírnČ ohnutým do
pravého úhlu. Pohybujte se od dolní
sanice a pravého ucha pĜes jaĜmové
kosti po pravé dolní víþko.
5. Vyrovnávání vrásek na þele.
Postavte se za pacienta a aplikujte
hlazení ukazováþkem a prostĜedníþkem
obou rukou pĜíþnČ þelem od stĜedové
linie ke spánkové oblasti.
6. Tepání obliþeje. Postavte se za
pacienta, prsty obou rukou kromČ palcĤ
umístČte mezi jaĜmové kosti a vzestupné
vČtve sanice a procházejte co
nejrychlejšími kmitavými pohyby tam a
zpČt. Zopakujte to nČkolikrát a pĜejdČte
na druhou stranu obliþeje.
7. Vyhlazování vrásek pod oþima. Pohyb zaþnČte na hĜbetu nosu u jeho koĜene,
postupujte pĜes jaĜmové kosti pod dolním víþkem a ukonþete ho na spánkové oblasti.
8. Vyhlazování vrásek mezi rtem a bradou. Postavte se k pacientovi zprava a obČma
palci vykonávejte hlazení pod dolním rtem a većte pĜitom ruce až po vystupující þást
sanice.
9. Masáž oþí. Masáž oþí provádČjte velmi opatrnČ hlazením kruhového svalu, lehkým
roztíráním a tlakem na oþní bulvy. Hlazení kruhového svalu zaþnČte od koĜene nosu
smČrem k vnČjšímu koutku pĜes horní a dolní víþko. Roztírání oþní bulvy provádČjte pĜes
kĤži zavĜených víþek krouživými pohyby bĜíšek prstĤ. Je tĜeba, aby pacient bČhem
masáže pohyboval bulvou nahoru, dolĤ a do stran. PĜi únavČ oþí a celkovém nervovém
vypČtí, hlavnČ u lidí, jejichž práce vyžaduje zrakové vypČtí (kameramani, kresliþi, letci,
Ĝidiþi atd. ), užívejte metodu nepĜerušované vibrace s lehkým tlakem na oþní bulvu.
PĜed aplikací masáže si zahĜejte prsty, položte je na oþní bulvy a pĜes kĤži víþek na nČ
krouživými pohyby vyvíjejte jemný tlak. Tento postup má uklidĖující úþinek na
organismus, odstraĖuje únavu, otoky tkánČ okolo oþí, bolesti hlavy, zlepšuje srdeþní
þinnost, zvyšuje ostrost vidČní, pĤsobí jako prevence krátkozrakosti a dalekozrakosti.
Není pĜípustné silnČ tlaþit na oþní koule. Tlak mĤže vyvolat krátkodobé zatmČní pĜed
oþima a poruchu srdeþního rytmu.

Reflexní zóny
Reflexní zóny obliþeje se nalézají okolo oþí, úst, nosu a ucha (obr. 5).

Zóna 5 -je umístČna na šíĜku jednoho prstu nad oboþím na lince, jež vede od zorniþky.
Indikace: bolesti hlavy v þelní oblasti, závratČ, šeroslepost, zánČt trojklaného nervu.

Zóna 6 - na konci oboþí na spáncích. Indikace: nemoci oþí, závratČ, zánČt trojklaného
nervu.

Zóna 7 - uprostĜed u koĜene oboþí, kde nahmatáte prohlubinku.

Indikace: šeroslepost, slzení, závratČ, zánČt trojklaného nervu. Zóna 8 - uprostĜed oboþí
v místČ, kde se oboþí protíná s linkou vedoucí od zorniþky. Indikace: nemoci oþí, myopie,
glaukom, slzení.
Zóna 9 - na šíĜku jednoho prstu od vnČjšího koutku oka. Indikace:

oþní nemoci, bolesti hlavy - obzvlášĢ ve spánkové oblasti, ochrnutí lícního nervu, zánČt
trojklaného nervu. Zóna 10 - nad zorniþkou, na šíĜku jednoho prstu pod dolním okrajem
oþnice. Indikace: slzení, šeroslepost, tik, myopie, zánČt spojivek, zánČt trojklaného nervu,
bolestí hlavy. Zóna 11 - na stĜedové linii hlavy mezi vnitĜními konci oboþí.

Indikace: bolesti hlavy, krvácení z nosu, rýma, chĜipka.

Zóna 12 - u horního okraje nosoretní jamky !!!, u chĜípí nosu. Indikace: nemoci nosu,
bronchiální astma, ztížené dýchání nosem, rýma, kašel, chĜipka.

Zóna 13 - zvenþí, jeden centimetr od koutku úst, na vertikální lince vedoucí od zorniþky.
Indikace: zánČt trojklaného nervu, tik, poruchy Ĝeþi, nemoci svalĤ úst a oþí.

Zóna 14 - nad nosem, v horní tĜetinČ vertikální rýhy horního rtu. Zóna 15 - uprostĜed
jamky mezi bradou a rtem. Indikace: otok obliþeje, bolesti zubĤ dolní þelisti, ochrnutí
lícního nervu. Zóna 16 - v prohlubince mezi pĜedním okrajem kozlíku a zadním okrajem
kloubového výbČžku samce. Indikace: huþení v uších, hluchota, zánČt ucha, ochraptČní,
bolest v uchu.

Zóna 17 - v prohloubČninČ na šíĜku jednoho prstu smČrem dopĜedu a nahoru od úhlu

sanice. Indikace: bolest v sanici, huþení v uších, bolesti pĜi polykání.

Bodová masáž
Bodová masáž reflexních zón obliþeje je šetrná a jemná, protože kĤže na obliþeji je na
nČkterých místech velmi tenká, vrstva podkožního tuku slabá. Nervové kmeny, kmeny
spletí, krevní a lymfatické cévy jsou uloženy povrchovČ a jsou snadno zranitelné.

1. Z tČchto pĜíþin vykonávejte masáž jen bĜíškem posledního þlánku druhého nebo
tĜetího prstu, který umístíte kolmo k masírované þásti obliþeje a po krouživém hlazení
aplikujte slabé hnČtení a roztírání reflexní zóny.
2. Když pĤsobíte na místa, kudy prochází trojklaný nebo lícní nerv, umístČte prsty
pĜíþnČ ke kĤži tak, abyste se lehce dotýkali bolavých bodĤ.
3. V místech, kde ústí periferní nervy, a jež jsou totožná s umístČním reflexních zón,
použijte k zintenzivnČní úþinku aplikované procedury metodu stabilní nepĜerušované
vibrace jedním nebo nČkolika prsty s frekvencí 100 - 120 kmitĤ za minutu bČhem 5 - 10
vteĜin, vždy s pĜerušením na 3 - 5 vteĜin. BČhem pĜestávky aplikujte hlazení úsekĤ kĤže
pĜilehlých k dané zónČ.
4. V pĜípadČ, že poskytujete první pomoc pĜi ztrátČ vČdomí, provećte masáž reflexních
zón 14 a 15, jež se nalézají nad horním a pod dolním rtem. Tlak na zóny musí být
v takovém pĜípadČ energický až bolestivý.
5. Ve všech ostatních pĜípadech nesmí pĤsobení na zónu vyvolávat nepĜíjemné
bolestivé pocity a zanechávat krevní podlitiny.

Masáž nohou
Svaly nohou mají velkou fyzickou
zátČž, úþastní se na udržení tČla ve
vertikální poloze a na pĜemisĢování
þlovČka. To si vyžaduje, aby si svaly
na nohou zachovaly dobrý tonus,
jehož snížení oslabuje nejen
pohybovou funkci nohou, ale
zpĤsobuje i poruchu fungování
mnoha jiných orgánĤ.

Reflexní zóny
Reflexní zóny na nohou jsou
rozloženy na celém jejich povrchu
(obr. 6).

Zóna l - je umístČna uprostĜed

chodidla mezi bĜíšky svalĤ, v mezeĜe
mezi druhou a tĜetí pĜednártovou
kostí. Indikace: ledvinová kolika,
noþní pomoþování, kĜeþe v lýtkových
svalech, u dČtí nespavost.

Zóna 2 - v mezeĜe mezi þtvrtou a

pátou pĜednártovou kostí na
nejužším místČ. Indikace: bolesti
hlavy, bolesti v nohou, kĜeþe v lýtkových svalech, závratČ.

Zóna 3 -v mezerách mezi prsty chodidla ve vzdálenosti jednoho centimetru od okraje

meziprstních blan. Indikace: bolesti hlavy, krvácení z nosu, bolest v chodidle, ztížené
dýchání nosem, trnutí a bolesti prstĤ na nohou.
Zóna 4 -na vnitĜním povrchu chodidla u pĜedního dolního okraje první nadnártové kosti,
uprostĜed klenby. Indikace: bolest v chodidle, napínání ke zvracení, zvracení, bolesti pĜi
úrazech nohou, varlat.

Zóna 5 - ve stĜedu mezi hlaviþkou vnČjší strany kotníku a achillovou šlachou. Indikace:
bolesti hlavy, krvácení z nosu, funkþníporuchy nervové soustavy, kĜeþe. Orientální
medicína pokládá tuto zónu za hlavní bolest utišující bod.
Zóna 6 - na vnitĜní stranČ kotníkového kloubu, v prohloubeninČ pod vnitĜním kotníkem.
Indikace: bolesti nohou, nervová podráždČnost pĜi poštípání komáry, vþelami a jiným
hmyzem.

Zóna 7 - na šíĜku dvou prstĤ nad vnitĜním kotníkem. Indikace:

celková slabost, zvýšená tvorba slin, spazmus cév na chodidle, nízký krevní tlak,
nadmČrné pocení.

Zóna 8 - na šíĜku tĜí prstĤ nad vnitĜním kotníkem. Indikace:

urogenitální poruchy, neurastenie, zvýšený krevní tlak, závratČ, celková slabost.

Zóna 9 - na šíĜku dvou prstĤ pod dolním okrajem þéšky z vnitĜní strany pĜedkolení.
Indikace: lumbago, bolesti hlavy, nespavost, poruchy moþení, bolest v kolenním kloubu.
Zóna 10 - na šíĜku dvou prstĤ pod dolním okrajem þéšky z vnČjší strany pĜedkolení.
Indikace: bolest v kolenních kloubech, v nohou, nemoci jater a žluþníku.

Zóna 11 - na šíĜku tĜí prstĤ pod stĜedem þéšky a na šíĜku jednoho prstu smČrem ven od
hĜebene pištČly. Indikace: nemoci a porucha funkce žaludeþního a stĜevního traktu,
celková slabost, neurastenie.

Zóna 12 - na zadní stranČ pĜedkolení po stĜedové lince, na šíĜku dvou prstĤ pod zákolenní
jamkou až po zaþátek achillovy šlachy. Indikace: bolesti nohou, kĜeþe v lýtkových svalech,
zánČt mČkkých tkání podkolenní oblasti, ischias.

Zóna 13 - na postranním povrchu stehna u dolního okraje širokého svalu. Pokud pacient
stojí a má ruce podél stehen, leží tato zóna u špiþky jeho prostĜedníþku. Indikace:
porušená pohyblivost a citlivost nohou neurologické povahy, nervové napČtí, bolest
v oblasti pasu.
Zóna 14 - na postranní prohloubeninČ sedací þásti mezi hlavicí bederní kosti a sedacím
hrbolem. Indikace: pásovČ-kĜížová radikulitida, nemoci bederního kloubu, pocit tíhy v kĜíži.
Zóna 15 - na zadním povrchu stehna, uprostĜed záhybu mezi hýždí a stehnem. Indikace:
bolesti zad, kĜíže, slabost v nohou, hemeroidy.

Bodová masáž
Bodová masáž reflexních zón, jež se nacházejí na chodidle a v oblasti kotníkovČ-
holenního kloubu.

Masáž provádČjte bĜíškem palce nebo prostĜedníþku. Na chodidle, kde je svalová vrstva
více vyvinuta, užívejte prostĜedníþek ohnutý pod ostrým úhlem.

Na pĜedkolení a na stehnČ pĜi bodové masáži:

1. Zesilte tlak prstu druhou rukou.

2. MČjte na pamČti, že pod horní þástí pĜedního vnitĜního povrchu stehna, na šíĜku þtyĜ
prstĤ pod stĜedem záhybu, je pod kĤží povrchovČ uložena velká stehenní tepna a žíla.
Jsou snadno zranitelné, proto na toto místo nevyvíjejte tlak. ProvádČjte jen lehké hlazení.
Bodovou masáž reflexních zón na nohou provádČjte samostatnČ jako symptomatické
léþení, a taktéž ji kombinujte s celkovou bezkontaktní masáží. Je to dĤležité, protože
masáž zlepšuje krevní obČh ve tkáních a zároveĖ pĜipravuje reflexní zóny k aktivnČjší
reakci na podnČt.

Reflexní zóny chodidla

Starodávné orientální teorie uvádČjí, že na chodidle se nachází velké množství citlivých
zón, jež jsou spojeny s vnitĜními orgány: plícemi, játry, ledvinami, žaludkem, stĜevním
traktem, moþovým mČchýĜem atd. DráždČní tČchto zón ovlivĖuje normalizaci funkce
vnitĜních orgánĤ.

Chodidla nohou jsou opravdu velmi citlivá na mechanické a tepelné podnČty, zejména na
chlad. Je obecnČ známo, že i krátká chĤze bosýma nohama do studené podlaze zpĤsobí
ucpání nosu, kýchání, bolesti hlavy a celkovou nevolnost, a že podchlazení nohou bývá
pĜíþinou nemocí vnitĜních orgánĤ.
PĜedcházení podchlazení nohou zároveĖ se správným stravováním (vyhýbejte se
pĜejídání) je jedním z úþinných zpĤsobĤ pĜedcházení nemocí. Lidové léþitelství
doporuþuje kromČ toho i masáž chodidel.

V létČ bychom mČli chodit bosi po Ĝíþním štČrku nebo pokosené louce, hlavnČ ráno a
veþer, když padne rosa, a v zimČ koulet bosýma nohama žebrovitý hranolek nebo hĤl.

Masáž rukou
Svalový aparát rukou je rozvinut nejdokonaleji a je stále pĜipraven k vykonávání tČch
nejsložitČjších a nejpĜesnČjších pohybĤ jako reakci na podnČty pĜicházející z mozku.

Reflexní zóny
Na ruce se nalézá nejvíc reflexních zón, majících uklidĖující a tonizující úþinek na
organismus. Jsou umístČny na jejím vnitĜním i vnČjším povrchu (obr. 7).
Zóna l -se nachází ve stĜedu dlanČ mezi druhou a tĜetí zápČstní kostí. Indikace: zvýšený
krevní tlak, trnutí koneþkĤ prstĤ, bolesti v ruce od zápČstí dolĤ.

Zóna 2 -na vnitĜním povrchu pĜedloktí ze strany lokte, na bližším záhybu. Indikace: bušení
srdce, bolest v ruce, nespavost, neurastenie.

Zóna 3 - na vnitĜním povrchu pĜedloktí, mezi vzdálenČjším a bližším záhybem. Indikace:

bušení srdce, bolesti v ruce, nespavost. Zóna 4 - nad vĜetennČ-zápČstním záhybem, na
vnČjším povrchu pĜedloktí. Indikace: bolesti hlavy, kašel, bolesti ve vĜetennČ-zápČstním
kloubu.

Zóna 5 - na vnitĜním povrchu pĜedloktí, nad bližším vĜetennČzápČstním záhybem.

Indikace: bolesti na prsou, v ruce, v srdeþní krajinČ, nervové napČtí, bušení srdce. Tato
zóna se nazývá zóna „zkouškové neurózy“.

Zóna 6 - na vnitĜním povrchu pĜedloktí, na šíĜku tĜí prstĤ nad

vĜetennČ-zápČstním záhybem. Indikace: poruchy srdeþnČ-cév ního systému, zvýšený a
snížený krevní tlak, bolest v krajinČ srdce, zvracení, neurastenie.-

Zóna 7-ve vnitĜním rohu loketního záhybu. Indikace: bolest v rameni, trnutí prstĤ, závratČ,
bolesti ve svalech týlové oblasti. Zóna 8 - uprostĜed loketního záhybu. Indikace: bolest
v rameni, napínání na zvracení, kašel.

Zóna 9 - ve vnČším úhlu loketního záhybu. Indikace: bolesti v rameni, snížený krevní tlak,
bolest kloubĤ na rukou, neurastenie. Zóna 10 - na šíĜku tĜí prstĤ pod vnČjším úhlem
loketního záhybu. Indikace: zvýšená nervozita, podráždČnost, špatný spánek, bolesti
v ruce, trnutí prstĤ.

Zóna 11 - na vnČjším povrchu pĜedloktí, na šíĜku tĜí prstĤ nad záhybem vĜetennČ-
zápČstního kloubu na hĜbetu ruky. Indikace: celková slabost, nespavost, bolesti v loketním
kloubu, nadmČrné pocení rukou, „studené“ ruce.

Zóna 12 - v mezeĜe mezi první a druhou zápestní kostí. Indikace:

bolesti hlavy, kašel, bronchiální astma, nespavost, nervové napČtí, bolesti zubĤ, porucha
funkce žaludeþního nebo stĜevního traktu.
Zóna 13 - na ukazováþku na stranČ vĜetenní kosti smČrem dozadu od úhlu nehtového
lĤžka. Indikace: nemoci ústní dutiny, bolesti zubĤ, huþení v uších, vysoká teplota.

Zóna 14 - ramennČ-lopatková oblast v prohlubinČ mezi hlavicí ramenní kosti a vyþnívající

þástí lopatky. PĜi vzpažení se na tomto místČ tvoĜí prohlubina. Indikace: bolesti v rameni,
na krku a v mezilopatkové oblasti, zvýšený krevní tlak. Zóna 15 - na konci dlaĖového
záhybu na loketní stranČ ruky. Indikace: bolesti v oblasti týlu, hluchota, neurastenie,
epilepsie, vzrušení, kĜeþe, astenický syndrom a jeho projevy.

Bodová masáž
Reflexní zóny ruky, hlavnČ od zápČstí smČrem dolĤ a v dolní tĜetinČ pĜedloktí, se vyznaþují
velmi úþinným a mnohostranným pĤsobením na funkce celého organismu a svým
umístČním jsou pĜi masážních procedurách nejpĜístupnČjší. Proto se s reflexní masáží
rukou setkáváme mnohem ýastČji než s masážemi zón nacházejících se na jiných
þástech tČla. Tak napĜ. zóna 12 kromČ svého celkovČ uklidĖujícího úþinku upravuje funkci
žaludeþního a stĜevního traktu, má uvolĖující úþinek pĜi záchvatech bronchiálního
astmatu, þerného kašle, bronchitidČ atd. StejnČ mnohostranné vlastnosti má i zóna 6 a 11.
Souþasná masáž tČchto dvou zón se aplikuje pĜi cévních distoniích, ochrnutí rukou,
celkové slabosti, bušení srdce. l. PĜi masáži tČchto zón umístČte palec na jednu zónu a
prostĜednícek na druhou, jako kdybyste je chytali do kleští a hlaćte, roztírejte a hnČĢte oba
body týmž smČrem. PostupnČ zesilujte tlak, dokud v onom místČ nevyvoláte lámání nebo
napČtí.

2. Postupy volte podle aplikované metody (podráždČní nebo utlumení).

3. Proceduru provádČjte 2 - 3 minuty. Tlak na zónu nemá pĜevýšit 7 - 10 vteĜin.
4. Masáž zopakujte tĜikrát se 3 - 4 vteĜinovými pĜestávkami.
5. MČjte na pamČti, že zóny, jež jsou uloženy na vnitĜním povrchu, reagují citlivČji.
KĤže na tČchto místech je jemná a tenká, krevní a lymfatické cévy jsou uloženy
povrchovČ. Masírujte jemnČ, abyste nezpĤsobili krevní podlitiny.
6. Bodovou masáž reflexních zón zároveĖ s bodovou masáží vlasové þásti hlavy a
obliþeje aplikujte v pĜípadČ syndromu bolesti, podráždČní, strachu a bezradnosti, pĜi únavČ
a k odstranČní svalového napČtí po velké fyzické zátČži provázené emocionálními
reakcemi, což se þasto vyskytuje u sportovcĤ po dĤležitých soutČžích.

Masáž boltce
Svou stavbou a pĜekrvením je boltec složitá a citlivá oblast spojená s kmenovými útvary
mozku.

Boltec zásobuje krví zadní boltcová povrchová spánková tepna a vČtve vnitĜní þelistní
tepny.

Mízní cévy vedou z pĜedního povrchu do pĜedních ušních mízních uzlĤ, ze zadního do
zadních ušních mízních uzlĤ a uzlĤ pĜíušnice, od ušního laloku do spodních ušních
mízních uzlĤ. Celkovou masáž boltce zaþínejte hlazením shora dolĤ. VČnujte pozornost
citlivosti kĤže. Citlivost je ýastČji zvýšená u lidí se zvýšeným psychickým napČtím,
snížená u emocionálnČ utlumených lidí.

Reflexní zóny
Reflexní zóny boltce se v podstatČ shodují s jejím anatomickým tvarem a tvoĜí ohraniþené
úseky kĤže, kde se nacházejí funkþnČ propojené aktivní body (obr. 8).

Zóna 1 (ušní lalĤþek) se nalézá pod spodním okrajem chrupavky mezikozlíkového záĜezu
a rozprostírá se po celém ušním laloku. Indikace: bolesti zubĤ horní a dolní þelisti,
zánČtlivé procesy a vĜedy v ústní dutinČ, zánČt spojivek, snížené veþerní vidČní,
krátkozrakost, glaukom, nespavost, pocity strachu, zvýšená dráždivost.

Zóna 2 (závit boltce) odpovídá volnému okraji chrupavky boltce. Indikace: zánČtlivé
procesy, zvýšená tČlesná teplota, vysoký krevní tlak, bolesti krku, zánČtlivé nemoci
moþové trubice, inkontinence, zácpy.

Zóna 3 (rameno závitu boltce) se nachází na hlavní ose poþáteþního

úseku chrupavky vzestupné vČtve závitu boltce. Indikace: nemoci srdce a cévního
systému, pohlavní sféry, poruchy trávení, nemoci krve, nemoci kĤže
.

Zóna 4 (þlunkovitá jamka) je umístČna ve žlabu boltce, jenž je zezadu ohraniþen závitem
a vpĜedu vyvýšeninou protizávitu. Indikace: bolest v zápČstí, rameni a lopatce,
v ramenním a loketním kloubu.

Zóna 5 (protizávit) se nalézá na vyvýšeninČ protizávitu

a podle úþinku se dČlí na tĜi úseky, jež jsou umístČny:
spodní úsek 5a - úplnČ na zaþátku protizávitu, bezprostĜednČ
za zadní ušní brázdou. Indikace: nemoci a úrazy krþní páteĜe,
prostĜední úsek 5b - vzhĤru a dopĜedu nejvíc vyþnívající
þásti spodního úseku chrupavky protizávitu. Indikace, nemoci
a úrazy hrudní páteĜe,
horní úsek 5c - na vnitĜní stranČ horního konce protizávitu a þásteþnČ na jeho spodním
ramenČ. Indikace: nemoci a úrazy pásovČ-kĜížové þásti páteĜe, svalová bolest v této þásti
zad, trnutí.

Zóna 6 - na horním ramenČ protizávitu. Indikace: pásovČ-kĜížová radikulitida, ischias,

bolesti v oblasti bederního, kotníkového kloubu a chodidel.

Zóna 7 - na spodním ramenČ protizávitu. Indikace: bolesti v sedacích svalech, neuralgie a

zánČt sedacího nervu, stavy po polimyelitidČ u dČtí s poruchou funkce dolních konþetin.
Na konci spodního ramene protizávitu, v místČ, kde se protíná s vnitĜní stranou závituje
sympatický bod „c“, jehož masáž se indikuje pĜi prudkých bolestech, vĜedové nemoci
žaludku a dvanácterníku, žluþových kamenech, kamenech v moþovodu, pĜi spazmatu
krþních cév, závrati, ischemické chorobČ srdeþní, bronchiálním astmatu.

Zóna 8 (trojúhelníková jamka) - mezi horním a spodním ramenem protizávitu. Indikace:

nemoci trávicích orgánĤ, bolest na prsou, bronchiální astma, vysoký tlak, extrasystolie,
závratČ, migréna, stavy po otĜesu mozku, neurastenie, epilepsie, nevolnost v dopravních
prostĜedcích, nemoci ženských pohlavních orgánĤ, kožní nemoci.

V úhlu mezi rameny je základní bolest zmírĖující bod „a“. Masáž tohoto bodu se aplikuje
pĜi kašli, nemocech dýchacích orgánĤ, nemocech srdce, závrati, neuralgii trojklaného
nervu, pásovČkĜížové radikulitidČ, bolesti zubĤ, vĜídcích v ústní dutinČ. U okraje závitu ve
stĜední vzdálenosti mezi rameny protizávitu se nachází sexuální bod „b“. Využívá se pĜi
rĤzných zánČtlivých procesech orgánĤ malé pánve a sliznice dČlohy, funkþním krvácení
z dČlohy, nepravidelnosti menstruaþního cyklu a pĜi pohlavních poruchách u mužĤ.

Zóna 9 (kalich boltce) - pod spodním ramenem protizávitu. Indikace:

akutní a chronický zánČt moþového mČchýĜe, zánČt prostaty, noþní pomoþování, nemoci
pankreasu, žluþníku a jater. Zóna 10 (dutina boltce) - zabírá celou zbývající þást dutého
otvoru boltce. Indikace: poruchy tonusu periferních cév, bušení srdce, extrasystolie,
nemoci plic, akutní a chronická bronchitida, tracheitida.

Ve stĜedu duté þásti boltce se nalézá bod srdce „e“. Masáž tohoto bodu normalizuje tonus
krevních cév u vysokého i nízkého tlaku. Nad a pod bodem srdce leží dva body plic „d“.
Jejich masáž je úþinná pĜi léþení plicních nemocí a alergických stavĤ.

Zóna 11 (vnČjší zvukovod) - na horní stČnČ vnČjšího zvukovodu. Indikace: ostrý syndrom
bolesti vnitĜních orgánĤ bĜišní dutiny, huþení v uších, zhoršení sluchu.

Zóna 12 (kozlík) - na pĜední stranČ vnČjšího zvukovodu. Indikace:

alergie, krvácení, svČdČni, kašel, bronchiální astma, þerný kašel, zánČt ramenního kloubu,
mastitida, kožní nemoci, chronická faryngitida, gingivitida, zánČt spojivek, þelistní
sinusitida. Zóna 13 (protikozlík) je uložena mezi mezikozlíkovým záĜezem a zadní ušní
brázdou. Indikace: všechny syndromy bolesti, napínání ke zvracení, zvracení, závratČ,
poruchy spánku, neuralgie a zánČty nervĤ, stavy po meningitide a otĜesu mozku, alergie,
noþní pomoþování, migréna.
TĜebaže tato zóna nezabírá velkou plochu, je pĜímo spojena s podkorními centry.

Bodová masáž
PĜedností bodové masáže reflexních zón boltce je, že úþinek procedury se rychle projeví
MĤže se provádČt samostatnČ nebo v kombinaci s celkovou nebo bezkontaktní masáží
boltce U zdravého þlovČka pĤsobení na zóny není bolestivé, pĜi poruše funkce nČjakého
orgánu se však na pĜíslušných úsecích bolest projeví Z masážních postupĤ se doporuþuje
hlazení, roztírám a hnČtení PĜi aplikování masážních postupĤ užívejte pĜedevším klešĢové
postavení prstĤ, kdy se boltec uchopí bĜíšky koncových þlánkĤ prvního, druhého a tĜetího
prstu a masíruje se z obou stran Také roztírání provádČjte bĜíšky posledního þlánku
druhého prstu BČhem procedury tlaþte boltec ke spánkové kosti, ovšem jen tak, abyste
nezpĤsobili bolest nebo krvácení BĜíšky prstĤ pohybujte pomalu, rytmicky PĜi volbČ
masáže reflexních zón se Ĝićte jejich urþením a zdravotním stavem pacienta Masáž
dČlejte pacientovi v sedící nebo v ležící poloze.

SPECIFIKA MASÁŽE APLIKOVANÉ DċTEM

Masáž dČtí má nČkterá specifika související s vývojem dČtského organismu. V raném
vČku tvoĜí vČtší þást kostry chrupavkové vazivo. V kostech samých, bez ohledu na jejich
rychlý rĤst, pĜevládá vláknité pletivo, jež se snadno deformuje v dĤsledku nesprávné
polohy konþetiny nebo trupu, pĜípadnČ masážních postupĤ. Až ve dvanáctém roce života
získávají kosti dítČte pružnost a svou stavbou se neliší od kostí dospČlého þlovČka. DítČ
má na hlavČ úseky, jež nejsou vyplnČny kostním pletivem - lupínky. NejvČtší lupínek se
nachází v oblasti temene, mezi temenní a þelní kostí, a uzavírá se ve 12 - 15 mČsících
života. Do té doby je pokryt jen blankou ze spojovací tkánČ. Místa s otevĜenými lupínky se
nesmČjí masírovat.

PáteĜ novorozence není zakĜivena, zakĜivení se objevuje až pozdČji: ve drahém mČsíci

života - krþní, v šestém - hrudníkové a v prvním roce - pásové. Typická esovitá
konfigurace páteĜe se vytvoĜí ve 3. - 4. roce života dítČte.

Tato specifika stavby a vývoje mohou v pĜípadČ nepĜíznivých podmínek výchovy a

zacházení zpĤsobit nenormální zakĜivení, jako je skolióza (vychýlení stranou) a kifóza
(ohnutí páteĜe dozadu). PĜi vyšetĜení dítČte je proto tĜeba brát v úvahu všechny zmČny a
podle nich volit metodiku masážních pohybĤ.

Frekvence pulzu u dČtí

Funkce srdeþnČ-cévního systému dČtí má nČkteré zvláštnosti.

ýím je dítČ mladší, tím je frekvence jeho pulzu vyšší. Pulz novorozence je 120 - 140 tepĤ.
V šesti mČsících 130 - 135, v prvním roce 120 - 125, ve druhém roce 110 - 115, ve tĜech
letech 105 - 110, ve þtyĜech letech 100 - 105, v pČti 98 - 100, v šesti 90 - 95, v sedmi 85 -
90, v osmi a devíti letech 80 - 85, v deseti 78 - 86, v jedenácti 78 - 81, ve dvanácti 75 - 82,
ve tĜinácti letech 72 - 80, ve þtrnácti 72 - 78, v patnácti letech 70 - 76.

Pamatujte, že dČti mají nepravidelný pulz, jeho frekvence se mČní pláþem, aktivním
sáním, fyzickým napČtím atd. U adolescentĤ v období pohlavního dospívání se dĤsledkem
zmČn nervovČendokrinního systému þasto vyskytuje arytmie a výkyvy arteriálního tlaku.

Centrální nervová soustava novorozence a dítČte v prvních letech života není dokonalá.
Souvisí to s funkþní nezralostí jejích bunČk. Jejich proces dozrávání je ukonþen až
v sedmi letech života. Mícha dítČte je více rozvinuta a funguje od narození. SegmentovČ-
reflexní a bodovou masáží se vzhledem k segmentové inervaci vnitĜních orgánĤ pĤsobí na
jejich funkci od prvních mČsícĤ života.

Masážní postupy užívané u dČtí

1. PĜi volbČ masážních postupĤ zvažte specifika stavby a funkþního stavu dČtského
organismu.
2. Užívejte metodu hlazení, jež je nejrozšíĜenČjší, uklidĖuje a upevĖuje nervovou
soustavu, zlepšuje vyživování kĤže a zvyšuje její pružnost.
3. Roztírání v kombinaci s hlazením snižuje frekvenci pulzu a dráždivost nervové
soustavy.
4. HnČtení provádČjte ménČ ýastČji než první dva uvedené postupy.
Užívejte je pĜi poruše funkce podpĤrnČ-pohybové ho systému a u nemocí, jejichž
prĤvodním pĜíznakem je výrazné ochabnutí svalstva, zaostávání vývoje pohybových
návykĤ.
5. Pamatujte, že roztírání je aktivní podnČt, zrychluje pulz a zvyšuje dráždivost
nervového systému.
6. Vibraci užívejte jen vzácnČ. Indikuje se v rámci léþebné masáže u dČtí s nadváhou
ke zvýšení statické funkce páteĜe.
7. PĜi aplikaci jednotlivých masážní postupĤ bućte opatrní.
NedostateþnČ pevná kostra a zranitelnost kĤže vyžadují zvláštní zruþnost.

8. Masáž musí být dítČti pĜíjemná.

9. Masáž aplikujte už od prvních mČsícĤ života dítČte jako prevenci motorických
poruch, protože základy patologie pohybového analyzátoru se tvoĜí v raném vČku.
10. Využívejte reflexní pĤsobení na centrální nervovou soustavu.
Stimuluje dozrávání pĜíslušné struktury pohybového analyzátoru a pomáhá pĜi tvoĜení
nových reflexních drah k formování správných pohybĤ.

11. Bodovou masáž užívejte u dČtí až po celkové masáži, jež utváĜí pĜíznivČjší pozadí
pro stimulaci.

Metody léþení nČkterých nemocí

Celková bolest hlavy

V pĜípadČ celkové bolesti hlavy užívejte uklidĖující metodu bezkontaktní masáže. Pacient
pĜitom sedí na židli a operátor stojí za ním.

1. DlanČ položte na pĜedostranní povrch krku.

2. Navažte s pacientem tepelný kontakt.
3. Po navázání tepelného kontaktu dejte dlanČ do rovnobČžné polohy. Pak je
posouvejte po povrchu krku, pĜejdČte na obliþej, vlasovou þást hlavy, zadní povrch krku.
4. Poté dlanČmi jdČte po nadramenní oblasti k ramenním kloubĤm.
PĜi bolestech hlavy je tĜeba signály bolesti odstraĖovat koneþky prstĤ aktivní ruky, která
souþasnČ bude dodávat energii. Aktivní ruka postupuje spirálovitČ ve smČru pohybu
hodinových ruþiþek.

5. Ze zaþátku opisujte široké kruhy, postupnČ je zmenšujte a ruku odtáhnČte stranou.

6. Nakonec lehce a mČkce odvećte signál, který jste zachytili.
SouþasnČ kmitejte stínící rukou v rytmu pohybu aktivní

ruky. Tím se zvýší pĜívod energie. Stínící ruka se pĜitom nemusí pĜesouvat.

7. Signály bolesti odstraĖujete nejdĜív na té stranČ, kde ji pacient cítí. Aktivní ruku
umístČte na stranČ signálĤ bolesti a stínící na opaþné stranČ.
8. Spirálovité pohyby aktivní rukou dČlejte až po zachycení signálu bolesti a po
navázání kontaktu mezi vašima rukama. Jestli se mezi vašimi prsty pĜeruší spojení,
léþení nepĜinese pozitivní výsledky.
9. Po odstranČní signálĤ bolesti z hlavního ohniska onemocnČní pĜesouvejte ruce
okolo hlavy ve smČru pohybu hodinových ruþiþek a odstraĖujte všechny zachycené
signály bolesti.
10. Když se po vašich manipulacích bolest vytratila, musíte do sazené výsledky terapie
zafixovat. Proto dČlejte ruka má okolo pacientovy hlavy energické kmitavé pohyby. Jsou-li
bolesti hlavy druhotným projevem nČjaké nemoci (vysokého tlaku, nízkého tlaku, zánČtu
mozkového pĜívČsku atd. ), musíte se po odstranČní signálĤ bolesti hlavy zamČĜit na
léþení primárního onemocnČní. Pokud primární onemocnČní už znáte, je lépe zaþít
léþením tohoto onemocnČní.
11. Po každé proceduĜe podržte pĜi zachování tepelného kontaktu dlanČ l - 2 minuty nad
reflexními zónami temenní oblasti (zóna l). Proceduru zopakujte 3 - 4 krát. Celkové trvání
masáže je 10 - 15 minut.
12. U dlouhotrvajících bolestí hlavy se jako doplnČk k bezkontaktní masáži doporuþuje
bodová masáž reflexních zón, jež se nacházejí na obou rukou mezi zápČstními kostmi
palce a ukazováþku (zóna 6).

Bolesti v oblasti þela

PĜi bolestech v oblasti þela užívejte uklidĖující metodu bezkontaktní masáže. Pacient sedí
na židli, léþitel stojí za ním.

1. DlanČ umístČte nad oblast þela a navažte s pacientem tepelný kontakt.

2. Po navázání tepelného kontaktu pomalu pĜesouvejte ruce od stĜedové linie obliþeje
smČrem k boltcĤm a k zadnímu povrchu krku. Po každé proceduĜe nechtČ dlanČ 1 - 2
minuty nad reflexními zónami, nacházejícími se nad stĜedem oboþí (zóna 5).
3. U dlouhotrvajících bolestí využijte bodovou masáž reflexních zón vlasové þásti
hlavy, jež se nalézají uprostĜed týlové jamky.

Bolesti ve spánkové oblasti

PĜi bolestech ve spánkové oblasti užívejte uklidĖující metodu bezkontaktní masáže.

Pacient sedí na židli, léþitel stojí za ním.

1. DlanČ umístČte u uhlĤ sanice a navažte s pacientem tepelný kontakt.

2. Po navázání tepelného kontaktu pomalu pĜemisĢujte rovnobČžné dlanČ smČrem
k boltcĤm, oblasti týla a postrannímu povrchu krku.
3. Po každé proceduĜe nechtČ dlanČ pĜi souþasném zachování tepelného kontaktu 1 -
2 minuty nad reflexní zónou pĜed kozlíkem (zóna 16).
4. U dlouhotrvajících bolestí užijte bodovou masáž reflexních zón, jež se nalézají na
vnČjším povrchu pĜedloktí (zóna 11).

Bolesti v oblasti týlu

PĜi bolestech v oblasti týlu použijte uklidĖující metodu bezkontaktní masáže.

Pacient sedí na židli, léþitel stojí za ním. l. DlanČ umístČte nad temenní oblastí a navažte
tepelný kontakt.

2. Po navázání tepelného kontaktu pĜesouvejte rovnobČžnČ dlanČ k týlu, k zadnímu

povrchu šíje a roztáhnČte je po nadramenní oblasti smČrem k ramenním kloubĤm.
3. Po každé proceduĜe nechtČ dlanČ se zachováním tepelného kontaktu 1-2 minuty
nad reflexními zónami, jež jsou ve stĜedu týlové jamky (zóna 4).
4. PĜi þastých záchvatech bolesti a tíže v oblasti týlu mĤžete využít bodovou masáž
reflexních zón na chodidle (zóna 2).

Neuralgie trojklaného nervu

PĜi léþení neuralgie trojklaného nervu užijte uklidĖující bezkontaktní masáž. Pacient sedí
na židli, léþitel stojí za ním.

1. DlanČ umístČte nad oblastí þela z obou stran stĜedové linie obliþeje a navažte
tepelný kontakt.
2. Po navázání tepelného kontaktu pĜesouvejte dlanČ do oblasti temene, týlu a na
zadní povrch krku k mezilopatkové oblasti.
3. Po každé proceduĜe nechtČ 1 - 2 minuty dlanČ nad reflexními zónami umístČnými
v úhlech nosovoretních krkiev!!! (zóna 12), pod dolním okrajem oþnice / zóna 10) a pĜed
kozlíkem (zóna 16).
4. Ve všech pĜípadech užívejte bodovou masáž reflexních zón na rukou mezi
zápČstními kostmi palce a ukazováþku (zóna 6).
V pĜípadČ záchvatu bolesti je tĜeba zaþít bezkontaktní masáž z nebolestivé strany.

Nespavost
PĜi nespavosti se užívá uklidĖující metoda. Pacient leží na lĤžku a nejþastČji si masáž
aplikuje sám.

1. Navažte s pacientem tepelný kontakt.

2. UmístČte dlanČ u úhlĤ sanice a po navázání tepelného kontaktuje pomalu
pĜesouvejte pĜes obliþej po oblast temene.
3. Po každé proceduĜe nechtČ 1 - 2 minuty dlanČ nad reflexními zónami u koĜene nosu
(zóna 11), vnitĜními konci oboþí (zóna 7), horního okraje nosovoretních krkiev!! (zóna 12).
4. PĜi úporné nespavosti užijte bodovou masáž ušního Muþku (zóna l) a oblasti
vnitĜního povrchu pĜedloktí (zóna 3). Bodová masáž se provádí pouze povrchovým
hlazením v kombinaci s periodickými hloubkovými vstupy.

Celkové oslabení, snížení obranyschopnosti

organismu

PĜi tČchto potížích užijte povzbuzující bezkontaktní masáž. Pacienta položte do ležící
polohy.

1. Vaše dlanČ jsou umístČny nad kotníkovým kloubem a tvoĜí jakoby žlab.
2. Navažte tepelný kontakt.
3. Po navázání tepelného kontaktu se krátkými pohyby dlanČ pĜesouvejte nahoru až ke
slabinám. U mužĤ nejdĜív po pravé, pak po levé noze, u žen nejdĜív po levé, potom po
pravé
4. Pokraþujte umístČním dlaní, každé na vlastní stranČ, nad reflexní zónu v horní þásti
pĜedkolení (zóna 11) a krátkými krouživými pohyby do ní 30 vteĜin „šroubujte“ tepelný
proud.
5. Proceduru zopakujte 5 - 6 krát a ukonþete bodovou masáží reflexních zón na nohou
na tĜi prsty nad vnitĜním kotníkem (zóna 8).

Duševní a fyzická únava

PĜi tČchto potížích užijte povzbuzující bezkontaktní masáž. Pacient leží, sedí nebo stojí a
masáž si aplikuje vČtšinou sám.

1. DlanČ umístČte z obou stran od stĜedové linie obliþeje tak, aby pokrývaly tváĜe,
oboþí a úhly sanice a navažte tepelný kontakt.
2. Po navázání tepelného kontaktu pĜesouvejte dlanČ krátkými nárazy smČrem k boltci.
Po každé proceduĜe nechtČ vzájemnČ se posilující dlanČ na 30 vteĜin na stĜedové linii
obliþeje v oblasti nosu, rtĤ a brady a krouživými pohyby, jako byste „šroubovali“, pĤsobte
na reflexní zóny, nalézající se na této þásti obliþeje. Proceduru zopakujte 5 - 6 krát.
3. Vždycky aplikujte i bodovou masáž reflexní zóny, jež se nachází na vnČjším povrchu
horní tĜetiny pĜedkolení (zóna 11). Body stĜedové linie obliþeje se jmenují i body „první
pomoci“. Silný tlak koneþkem prstu na tyto body pomáhá k rychlému navrácení vČdomí.

LÉýENI NA DÁLKU
Silou vĤle je možno vyslat energii pacientovi i na velkou vzdálenost, ovšem pouze pod
podmínkou, že adresát je na její pĜijetí naladČn. Takto mentálnČ podávaná energie má
léþivý úþinek. Energie je neviditelná, v okamžení pĜekoná obrovské vzdálenosti a
jakékoliv pĜekážky v cestČ k þlovČku naladČnému na její pĜijetí.

Léþení pacienta na dálku si vyžaduje:

1. Navázání mentálního kontaktu s pacientem. PĜedstavíte si ho se všemi jeho

specifiky. K tomu potĜebujete dobĜe vytrénovanou vizuální a sluchovou pamČĢ.
2. Je nezbytné, abyste se dokázali soustĜedit na osobu, jíž je energie urþena. Nauþte
se mentálnČ, s otevĜenýma oþima zrekonstruovat vzhled þlovČka, jenž pĜijímá energii,
jeho charakteristické rysy, barvu hlasu, obleþení, úþes, situaci, v níž se nalézá anebo
nalézal pĜi posledním setkání. PĜípustné jsou i vlastní kompozice pod podmínkou, že je
ten, kdo vysílá energii, bude pokládat za pravdČpodobné. Zpoþátku vám pĜi soustĜedČní
na vzhled pacienta pomĤže jeho fotografie. Tajemství úspČchu léþení na dálku spoþívá
právČ v oné schopnosti a použijete-li pĜitom i fotografii, pak též ve zruþnosti jakoby oživit
obraz, jeho rozmČr a barvu.
3. Máte-li už nČjakou zkušenost, dokážete pĜedávat energii, aniž byste natahovali ruce
k pĜedstavovanému pĜedmČtu. SvČĜte to svému podvČdomí.
4. Po navázání kontaktu s pacientem zaþnČte hluboce a rytmicky dýchat a pĜedstavujte
si, jak pĜi každém výdechu z vás vychází dávka energie. Energie okamžitČ pĜekoná
vzdálenost, dostane se k nemocnému a léþí ho.
5. Maximální trvání léþení na dálku je 3 - 5 minut s pĜestávkami.
Celkové trvání seance je do 20 minut.

Ustálení výsledkĤ léþení

Po odstranČni signálu bolesti fixujte tento stav stahováním a roztahováním pole v zónČ
postiženého orgánu. Pole se mĤže vyrovnávat pomocí tahĤ zdola nahoru, synchronických
s dýcháním léþitele. DlanČ pĜitom musí v pomČru k pacientovu tČlu tvoĜit „stĜíšku“.

Trvání léþení
Seance trvá až do úplného odstranČní bolesti, þehož se ne vždy docílí jednorázovým
pĤsobením. V takových pĜípadech je tĜeba léþení nČkolikrát zopakovat.

PĜestávky mezi seancemi se Ĝídí podle opakování signálu bolesti. PostupnČ, se

zlepšováním stavuje tĜeba þasový odstup mezi seancemi prodlužovat. Léþení je skonþené
po ustálení pozitivního výsledku.

Po jisté dobČ a získání zkušeností dokážete pocítit, do jaké míry a jakým tempem probíhá
zásobování nemocného energií, což vám poslouží jako ukazatel pĜi stanovené délce
léþení v dané chvíli a poþtu dalších seancí.

Váš energetický proud prochází bČhem léþení postiženým orgánem pacienta a pĜekonává
pĜitom kvalitativní i kvantitativní zmČnu. ZpČtný tok energie mĤže být nejen menší, ale
mĤže i odrážet stav postiženého orgánu. Tím, že se dostane do souladu s polem
pacienta, mĤže vyvolat chorobné zmČny ve vašem organismu. PĜechod nemoci od
pacienta k léþiteli a zpČt není dostateþnČ ujasnČn. Existuje nČkolik názorĤ:
1. PĜejít mĤže každá nemoc, infekþní i neinfekþní.
2. PĜecházejí jen nemoci, k nimž jste náchylní.
3. PĜechod je možný pouze v pĜípadČ, že nemáte dostateþnou psychickou imunitu.
Vnímavost vĤþi nemocem je ukazatelem nízké energetiky. Vycházeje z praxe je možno
Ĝíci, že pokud disponujete velkým energetickým potenciálem, mĤžete být vĤþi nemocem
naprosto imunní.

ZÁVċR
Dnes se prakticky všude užívá bezkontaktní masáž jako diagnostický, preventivní a
léþebný prostĜedek. Je rozpracována metodika diagnostická a preventivní a nČkteré
jednotlivé metody léþení konkrétních nemocí. PatĜí k nim ischemická nemoc srdce, zánČt
sluchového nervu, kožní nemoci, zánČty ledvin rĤzné etiologie, nemoci žaludeþního a
stĜevního traktu a nemoci gynekologické. Džuna Datašviliová mluví o bezkontaktní
masáži jako o novém smČru v medicínČ: „Když se nauþíme usmČrĖovat bioenergii
organismu, nebudeme muset léþit nemoci, nýbrž prostČ vĤbec nedopustíme, aby vznikly.
Je to, samozĜejmČ, otázka budoucnosti, avšak už teć se musíme co nejvíc snažit tento
problém Ĝešit. Jde o to, abychom pronikli do tajemství lidského organismu, o nČmž zatím
víme velice málo.