Franz Kafka – Proměna

druh: epika, forma: próza, žánr: povídka

Autor
Franz Kafka
- 1883-1924
- narozen na Starém Městě v Praze, židovského původu
- psal německy (jeho mateřský jazyk), ale mluvil česky i francouzsky
- měl dva bratry (zemřeli v dětství) a tři sestry (zemřeli v koncentračních táborech)
- otec byl velkoobchodník, tudíž se často stěhovali
- na studiích se seznámil s Maxem Brodem (celoživotní přátelství)
- vztah měl s několika ženami, ale nikdy se neoženil (Milena Jesenská – překládala jeho díla do češtiny)
- od 1917 měl tuberkulózu a pobýval v sanatoriích, nemohl mluvit a polykat
- 9/10 děl vyšlo až posmrtně
- v závěti uvedl, aby všechna nepublikovaná díla Max Brod po smrti zničil (neuposlechl)
- díla – Proces, Nezvěstný, Zámek
Rysy jeho děl
- fantasy a absurdní svět bez logiky
- svět je líčen do nejmenších podrobností
- příběhy končí tragicky nebo bezvýchodně

Dílo
- téma a motiv
o přeměna člověka na hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření
o transformace, přeměna, rodina, samota, izolace, práce útěk, smrt, absurdita, pesimismus, bezmoc,
ponižování, brouk, peníze, trest, odcizení
- časoprostor
o v maloměstském bytě Řehořovy rodiny v nejmenovaném městě, čas není určen
- kompozice
o chronologická, občas retrospektivní (vzpomínky), členěno na 3 části (vyrovnání se se situací,
dočasný způsob společného žití, odcizení a smrt neboli osvobození), zarovnáno do odstavců
- vypravěč – objektivní, vševědoucí
- vyprávěcí způsoby – pásmo vypravěče v er-formě, přímé řeči
- typy promluv – monolog, vnitřní monolog, dialogy
- jazyk
o spisovný jazyk, neutrální slova, prostý věcný styl, občas přechodníky, paradoxní slovní spojení,
autor se vyjadřuje chladně, stroze, bez emocí
- postavy
o Řehoř Samsa – obchodní cestující, zodpovědný, velmi svědomitý, jeho rodina je na něm finančně
závislá a bere to jako samozřejmost, že nosí peníze domů, on to ví ale nevadí mu to, nejprve se
svou proměnou vypořádává dobře, nakonec ho však situace semele, tělo si čistí o koberec,
postupně se začne zanedbávat a je špinavý, zaprášený a pokrytý pavučinami, stále méně jí až
zemře

o Markéta – Řehořova sestra, podle Řehoře je chytrá a statečná, je jediná, kdo se k Řehoři po
přeměně odváží, je nucena rychle dospět, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že
je rodině přítěží, hudebně nadaná, její charakter se v knize mění

o Otec – prchlivý, nerozvážný, tvrdý, přísný, vyhýbá se kontaktu se synem, při setkání ho odhání
(Řehoř je mu odporný), po proměně je nucen zase pracovat (pozice sluhy), zachovává stařecké
zvyky, chodí v uniformě sloužícího a téměř se nepřevléká, doma většinu času prospí

o Matka – opatrná, nedůvěřivá, starostlivá, přemáhá v sobě odpor k broukovi, lituje Řehoře, myslí si
že tento stav je pouze přechodný

o Gréta – posluhovačka, Řehořem opovrhuje, nenazývá ho jménem ale pouze „to“

o nájemníci, pan prokurátor
 - děj
o Řehoř Samsa pracující jako obchodní cestující, se jednoho rána proudí ve své posteli proměněný
v odporný hmyz. Přestože si svou změnu uvědomoval, nechtěl si zprvu připustit, že by to mohlo
nějak změnit jeho dosavadní život a jako obvykle se chystal odejít do práce, z jejíhož výdělku živil
celou rodinu. To že se z neznámého důvodu přeměnil v brouka ho nechalo chladným a jediné oč se
zajímal je, že musí do práce. Zanedlouho však zjistil, že jeho přeměna nese horší důsledky, není
schopen se téměř pohybovat a když už se mu to podaří, tak s neuvěřitelnými potíži. Není schopen
mluvit, i když zcela zřetelně ostatním rozumí. Chystal se na pracovní cestu, když nevycházel
z pokoje klepali na něj členové rodiny a on pořád nevycházel. Do bytu přišel jeho nadřízený,
prokurista, a také chtěl aby šel Řehoř do práce. Ten odpovídá pouze přes zamčené dveře, že hned
dorazí. Podaří se mu odemknout dveře a je šokován reakcemi ostatních. Matka pláče, prokurista
uteče a otec ho novinami a holí zažene zpět do pokoje. Po tomto zjištění se ho rodina, která ho
dříve milovala, začne se štítit. Nikdo z nich se však opět nepozastaví nad tím, co se stalo.

o Zpočátku je jeho sestra Markéta jediná, která dokáže přemoci svůj odpor a nezavrhne ho. Nějakou
dobu mu nosí jídlo, než ji nahradí služka Gréta, ale postupem času začíná být Řehoř zanedbáván a
nenáviděn celou rodinou. Řehoř přemýšlí nad finanční situací rodiny, chtěl Markétě platit
konzervatoř, ale nyní nemůže. I jeho sestra ho totiž po čase začne vinit ze situace do které se jejich
rodina dostala. Otec ho nenávidí od chvíle, co to zjistil a matka se raději drží stranou. I když je
předtím Řehoř živil převážně ze svého platu a nikdy po nich za to nic nechtěl, teď v něm rodina
vidí najednou pouze nevítanou přítěž a veškeré jeho předchozí skutky jdou do pozadí.

o Matka se k Řehořovi do pokoje zpočátku vůbec neodhodlala až po 2 měsících. Řehoř ji nechtěl

trápit a tak zůstal schovaný pod pohovkou. Markéta s matkou jednou dojdou k závěru, že by bylo
lepší vystěhovat Řehořův nábytek z jeho pokoje pryč, aby měl větší prostor, kde by mohl lézt.
Matka se však bojí, že by si to mohl Řehoř vynaložit tak, že ho již zavrhli a že ho doma nechtějí.
Řehořovi to zprvu přišlo jako dobrý nápad, po nějaké chvíli si ale uvědomil, že o to nestojí a
pokusil se jim to dát najevo tak, že vylezl na svůj oblíbený obraz a chránil ho. Když to spatří matka
upadne do mdlob a když otec dorazí domů a zjistí, co se stalo, vyhrotí situaci a začne na Řehoře
útočit. Snaží se ho zasáhnout jablkem, což se mu nakonec povede a Řehoře tak těžce zraní.

o Řehoř se léčí více než měsíc. Rodina mu každý večer otevírá dveře a on pozoruje, co mají k večeři.
Samsovi mají finanční potíže, otec se sice navrátil do práce (dělá sluhu) a sestra si také začala
přivydělávat (prodavačka), ale stále nemají dostatek peněz a bylo by pro ně ideální se přestěhovat
do menšího bytu, což ale s Řehořem a jeho velikostí není možné. Rozhodnou se tedy alespoň
pronajímat část bytu. Řehoř však jednou omylem způsobí pozdvižení, když jeho obrovské tělo
zahlédnou nájemníci a ti následně odmítnou zaplatit panu Samsovi nájem a odejdou bez placení.
Řehoř ještě téhož večera umírá. Další den ho najde služebná a celé rodině se znatelně uleví.

Literárněhistorický kontext
Pražská německá literatura
- autoři píšící německy, ale bydlí alespoň část života v Praze
- autoři, kteří se u nás narodili, žili tu a považovali Čechy za svou vlast
- meziválečná literatura – ovlivněni válkou, měla na ně dopad, vypořádávají se psaním
- bývali vynecháváni z učebnic, přitom jsou světově známí (židovský původ, způsob psaní, pohled na svět,
příslušnost k německé jazykové rodině)

Ostatní autoři
Gustav Meyrink
- narozen ve Vídni, v Praze prožil 25 let
- nemanželské dítě
- pracoval jako bankéř
- často provokoval svými aférami (měl sklon k mystice), byl uvězněn za vyvolávání duchů a spiritismus
(odchod z Prahy)
- v dílech vystihuje tajemnou atmosféru magické Prahy
- díla – Golem

Rainer Maria Rilke, Franz Werfel, Egon Ervín Kisch