Karel Čapek – Bílá nemoc

druh: drama, forma: drama, žánr: tragédie

Autor
Karel Čapek
- 1890 – 1938
- žurnalista, prozaik, esejista, dramatik, překladatel, spisovatel, kritik, redaktor
- nejmladší ze tří dětí (bratr Josef, sestra Helena – taky psali) s Josefem vstoupili spolu do literatury
- studoval na gymnáziu, pak v Praze na FF UK (mnoho oborů)
- první předseda československého PEN klubu (celosvětové sdružení spisovatelů)
- redaktor Národních listů a Lidových novin
- byl členem pátečníků – skupina významných mužů, kteří se každý pátek scházeli v jeho vile
- rád cestoval a byl přítel T. G. Masaryka
- oženil se s Olgou Scheinpflugovou, nemohli mít děti (kvůli Čapkově nemoci)
- zemřel na zápal plic
- díla
o antiutopické romány – Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky, Věc Makropulos, R. U. R.
o proti fašismu – Matka, Bílá nemoc
o pohádky – Dášenka čili život štěněte
o rozhovor – Hovory s T. G. Masarykem
o povídky – Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
Dílo
- téma a motiv
o epidemie bílé nemoci, na kterou se nedaří nalézt lék, není skutečnou tělesnou nemocí, ale
symbolicky znázorňuje „nakaženou“ mysl
o válka, jeden nezmůže nic proti davu
- časoprostor
o neurčeno, odehrává se v mnoha prostředích (maršálova kancelář, klinika, ordinace lékaře, pokoj
rodiny, čekárna před ordinací), čas pravděpodobně autorova současnost, před vypuknutím 2. sv
války
- kompozice
o chronologická, skládá se ze 3 dějství a 14 obrazů
- vyprávěcí způsoby – přímé řeči, scénické poznámky
- typy promluv – dialogy
- jazyk
o spisovný jazyk, vyskytuje se odborný výraz pro bílou nemoc, bohatá slovní zásoba, použití
anglického, německého i francouzského jazyka, metafory, časté oslovení, nářečí
- postavy
o doktor Galén – přezdívka Doktor Dětina, mladý lékař, pomáhá chudým, laskavý, naivní (myslí, že
dokáže zastavit válku), statečný, neústupný (odporuje maršálovi i pod hrozbou vězení), objeví lék
proti bílé nemoci, léčí jen chudé a lidi bez vlivu (chce tím přinutit mocné k nastolení míru),
zástupce lidství, svobody, rozumu a míru

o Maršál – velitel vojsk, diktátor, rozkazovačný, neústupný, bezcitný, slepě vede svůj národ do
války, touží po moci a vládnutí, opak doktora Galéna, onemocní bílou nemocí a nikdo mu
nepomůže, nakonec je ušlapán davem

o Baron Krüg – Maršálův přítel, dodává mu zbraně, je majitel na výrobu zbraní, velmi podobné
povahy jako maršál, touží po úspěchu a slávě, neunese bílou nemoc a raději se zastřelí

o Dvorní rada Sigelius – lékař, ředitel nemocnice, touží po slávě a úspěchu, snaží se najít lék proti
bílé nemoci, těží z Galénova úspěchu, který vydává za vlastní

o malomocní, zdravotníci, matka, otec, syn, dcera

- hlavní myšlenka díla

o poukázat na nesmyslnost války, varování před hrozbou prosazujícího se fašismu
o kontrast demokracie a diktatury
- symbolika
o maršálova země – nacistické Německo, malá země – Československo, bílá nemoc – úpadek
společnosti a manipulace s lidmi, Galénova smrt – potrestání za porušení Hippokratovy přísahy

- děj
o Autorova předmluva – autor hovoří o poválečném stavu, kdy jednotlivec nic neznamená,
zdůvodňuje, proč̌ nezvolil konkrétní nemoc a konkrétní zemi – situace zobrazená ve hře se dá
aplikovat na více států

o 1. dějství
§ O nemoci se baví tři malomocní, které nemoc postihla. Bílá nemoc, která propukla mezi
lidmi se projevuje bílými skvrnami na těle a ostatní projevy jsou jako u lepry nebo moru.
Postihuje zejména lidi nad 45 let a smrt nastává cca po 5 měsících. Nemoc je smrtelná a
neexistuje na ni lék. Zemřelo na ni již 5 miliónů lidí. Dvorní rada Sigelius podává
informace o nemoci novinářovi. Poté co reportér odejde, přijde za Sigeliusem doktor
Galén, bývalý spolupracovník jeho tchána. Říká mu, že na nemoc našel lék a chce si
účinnost ověřit na jeho klinice. Sigelius na jeho podmínky nechce přistoupit, požaduje totiž
léčbu provádět bez ostatních lékařů a v oddělené místnosti. Rada mu nejdříve nevěří a
s podmínkami nesouhlasí, ale nakonec mu svěří pokoj č. 13 s nejhoršími případy.
§ Ocitáme se v rodině (otec, matka, dcera a syn) debatují o bílé nemoci nad rozhovorem
s doktorem Sigeliem v novinách. Otec je radikální a z nemoci nemá strach, odvezl by je do
izolace. Matka je zase moc hodná, a tak nemocným pomáhá. Jejich syn a dcera spatřují
v nemoci výhody, kvůli úmrtí starších osob vznikají lepší pracovní místa a jsou dostupnější
byty.
§ Na pokoji č. 13 se uzdravují lidé a doktor Sigelius vydává všechny úspěchy doktora
Galéna za své. Všechno pozorují dva asistenti, jeden z nich pomýšlí na soukromou praxi.
Když Galén odmítne léčit Sigeliova soukromého pacienta, asistent nabídne svou léčbu,
která zaručeně nefunguje, ale projevuje se jeho obchodní talent. To Sigelius chválí. Do
nemocnice dorazil maršál a ministr zdravotnictví. Jsou nadšeni úspěchem kliniky. Na
zázrak se přijedou podívat také novináři, kterým Galén sdělí svůj vzkaz pro lidstvo.
§ bílé nemoci nad článkem v novinách. Z pokoje č. 13 odchází skupina nadšených
profesorů. Všechno pozorují dva asistenti, jeden z nich pomýšlí na soukromou praxi. Když
Galén odmítne léčit Sigeliova soukromého pacienta, asistent nabídne svou léčbu, která
zaručeně nefunguje, ale projeví se jeho obchodní talent. Do nemocnice dorazil maršál a
ministr zdravotnictví. Jsou nadšeni úspěchem kliniky. Přijedou i novináři se na tento
zázrak podívat. Sigelius přijímá všechnu chválu, vystoupí však Galén a řekne Maršálovi,
že lék našel on a je ochotný vyzradit svůj lék pouze v případě, když Maršál slíbí, že se
všechny země zavážou a nebudou válčit. Pokud ne, bude dál léčit jen chudé. Sigelius ho za
tyhle řeči vyžene a doufá, že lék najde sám.

o 2. dějství
§ Otec čte opět v novinách o doktoru Galénovi a jeho požadavku. Objevený lék mu ale moc
velkou radost nedělá, protože díky nemoci dostal lepší místo v práci. Lepší místo dostal
také přítel dcery, a tak si rodina kromě matky nemoc pochvaluje. Ukáže se, že matka má
na krku bílou skvrnku. Oba jdou ke Galénovi, ale ten je odmítá, jelikož otec je ředitelem
zbrojovky a není tedy chudý.
§ Baron Krüg, ředitel továrny na výrobu válečného materiálu, přichází za Sigeliem a ptá se
ho, zda pokročilo léčení nemoci. I on má totiž bílou skvrnku. Převleče se za žebráka a jde
ke Galénovi, Ten ho okamžitě pozná a chce po něm totéž co po ostatní (světový mír).
Baron hovoří s Maršálem o své nemoci. Maršál je krutý a přikazuje zvýšit výrobu munice
a zbraní, o míru nechce ani slyšet. Maršál si zavolá Galéna a chce ho uplatit, hrozí mu
zatčením a mučením pokud nebude léčit Barona. Galén je neoblomný. Maršál se snaží
hlavně proto, že Baron je jeho přítel a hlavně jeho synovec chodí s Maršálovou dcerou.
Dějství končí tím, že telefonem je oznámeno, že se Baron Krüg zastřelil.
 o 3. dějství
§ Maršál se sejde s ministry, kteří mu sdělují, jak jsou obyvatelé nespokojeni s válkou a že se
válce chtějí vyhnout i jiné státy, které chtějí mír. Všichni mají strach z nemoci. Baví se o
možnostech a shodnou se na rychlém útoku, po kterém by mohl přijít mír. Maršál má
projev k lidem, a když se bojovně tluče do hrudi, zjistí, že dotyk necítí. Jeho dcera Aneta a
její přítel Pavel se vyděsí, ale Maršál se vrátí na balkón a projev dokončí. Lidé jsou
namotivováni a zpívají slávu Maršálovi. Dcera ho ujišťuje, že mu lék sežene a vše bude
v pořádku. Maršál to odmítá, chce vést válku. Do domu přijde Sigelius a Maršál odejde do
ložnice, poté se ještě dozvífá špatné zprávy o postupujícím boji, které jsou nepříznivé.
Napadený stát se začal bránit a jiné státy mu nepomáhají. Pavel zavolá Galénovi, aby
okamžitě přijel. A spolu s Anetou ho přesvědčí, aby Galénovi slíbil mír. Galén přijede,
před domem je stále ještě dav lidí, který nadšeně oslavuje válku. Galén jim to vyvrací,
říká, že bude mír. Lidé ho chtějí umlčet, celý dav ho obestoupí a ušlape spolu i s kufříkem
s léky.

Literárněhistorický kontext
Meziválečná demokratická česká literatura
- představitel humanistické demokratické literatury (pragmatisté – užitečnost, skutečnost, obhajoba lidství,
objektivita)
- rozvoj demokracie, ekonomiky a kultury; zasaženo Světovou hospodářskou krizí
- spisovatelé hlásají ve svých dílech základní principy demokracie (občanskou společnost, svobodu, právo
volby)
- vystupují proti všem formám násilí a jsou zaměřeni proti válce

Ostatní autoři
Josef Čapek
- malíř (kubismus), prozaik, dramatik, básník
- zemřel v koncentračním táboře
- díla – Povídání o pejskovi a kočičce
- společná díla s bratrem – Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, Adam stvořitel

Karel Poláček
- redaktor, fejetonista v Lidových novinách
- během 1. světové války narukoval a byl na několika frontách
- židovského původu, zahynul v Osvětimi
- považován za tvůrce sloupku
- díla – Bylo nás pět, Okresní město, Hráči

Eduard Bass
- spisovatel, novinář, fejetonista, recitátor, herec, zpěvák, textař (Pražský kabaret)
- sudoval chemii v Praze
- navštívil mnoho zemí (byl obchodní zástupce otcovy firmy)
- redaktor v Lidových novinách
- díla – Klapzubova jedenáctka (ilustroval Josef Čapek), Cirkus Humberto, Lidé z maringotek