PRELOZIL MARTIN POKORNV

0N TYRANNYT Twenty Lessons from the Twentleth Century

Copyright @ 2017 byTimothy Snyder
All rights reserved.
First published in the United States byTim 0uggan
Books, an imprintofthe Crown Publlshing Group,
a division of Penguin Random House LLC, New York.
Translation @ Martin Pokotnit, 2017
Cover photo @ Han5 H, Bjsrstad, 2017

lSBN 978-80-7432-838-1 (Nakladatelstvi Paseka)

rsBN 978-80-7250-3s9-5 (PR0sT0R)
7s

I Nepodiizujse piedem 10

2 0chraiuj instituce a brai je 16

3 Varuj se st6tu jedn6 strany 20

4 Piijmi zodpovEdnost za podobu svEta 26

Nechat se podv6st - to v politice neomlouv6. 5 Pamatuj na profesni etiku 32

Leszek Kolakowski 6 Stiez se milic 35

7 Pokud musi5 nosit zbrai,

pouZivejji s rozmyslem 40

I Vykrot z iady 44
9 NepouZivej fr5ze, piemlBlel o tom, co iik65 52

10 V€fv pravdu 58
't1 Hledej, p6trej, analyzuj 64

12 Divei se cizim lidem do oii

a nevihej s nimi prohodit p6r slov

Nezapominej, Ze politika ie tElesne

a rinik pied tyraniivyiaduje pohyb 74

'14 Chrafi si soukromi 78

15 Piispivej na dobrou v€c 82

't5 Ui se od sWch bliZnich v jin'/ch zemich 86

17 Pozor na nebezpeand slova 90

18 KdyZ nastane, co bylo nemyslitelne,

zachovej klid
- 94
Miluj svojivlast 1oz

MEjodvahu 105
Prolog
Historie a tyranie
Historie se sice nikdy neopakuje, ale skft5, n5,m
poudeni. KdyZ ameridti otcov6-zakladatel6 disku-
tovali o Ilstavd Spojenych st6,tt, poudili se z his-
torie, kterou znali, Zneklidiovalaje moZnost, Ze
se demokratickd republika, kterou hodlali zalo-
Zit, zhloutf, a zamlisleli se nad tpadkem starovd
kfch demokracii a republik, kteqi vedl ke vzniku
oligarchii a cisafsM. Znali A,ristotelovo varovS,ni,
ie spoledensk6 rozdily s sebou nesou nestabilitu,
i Plat6novo mindni, ie demagogov6 se dom6haji
Wransk6 moci zneuZiv6.nim svobody slova. Usta-
novenim, Ze z6,kladem demokratick6 republiky
m6. byt jednak dodrZovd.nl pr5,va, jednak syst6m
brzd a protivah (checks o,nd, balances), se otcov6-
-zakladatel6 snazili zabrS,nit nS,stupu onoho zla,
kter6 ve shodd s antickirni filosofy na4fuali ,,ty-
ranie". Tim minili stai kdy na sebejedinec nebo
skupina strhnou moc anebo momentf.Ini drzitel6
moci pro vlastni prospdch obchAzeji ustanoveni
ziikona. N6slednd politickd. diskuse ve Spojenfch
stetech se z podstatn6 d6sti Wkala tl,'ranie v ame-
rick6 spolednosti, napiiklad tyranie nad otroky
a nad Zenami.
Z6,padnl tradice proto veli: pokud se zde, Ze je
naxe politicke uspoid.d6,ni ohroZeno, zamysli se
nad d6jinami. Pokud na nd,s dol6haji obavy, ie
americk6mu experimentu v soudasnosti hrozi
p6,d do Wranie, ndsledujme piiklad otcrl-za-
kladatelfi a zamysleme se nad d6jinami jinfch
demokracii a republik. Dobr6, zpr6,va je, ie se ne-
muslme omezovat na antick6 Recko a ft1m: mrl-
Zeme derpat z piikladrl, kter6 n6.m jsou dasovd
bliZSi a snadndji porovnateln6. Spatn6, zpr6va
je, Ze i ddjiny modernich demokracil jsou ddji-
nami fpadku a rozkladu. Od chvlle, kdy americk6
kolonie vyhl6,sily nezA,Irislost na britsk6 monar-
chii, jiZ zakladatelske, generace povaiovala za
,,t''ranskou", proSIa Emopa tiemi nejWznamndj-
Sfmi fd.zemi demokratick6ho rozmachu: po skon-
deni prvni sv6tov6 v6lky v roce 1918, po skonden{
druh6 svdtov6 v6,lkyv roce 1945 a po p6,du komuni-
smuv roce 1989. Mnoh6 demokracie, jeZ na tdchto
historickych kiiiovatkdch vznikly, se nd,slednd
zhroutily - za okolnosti, kter6 v podstatnlich ry-
sech plipomlnaji soudasnou situaci.
Historie nd,m mrlZe pfibliiit, co je dasovd vzd6,-
len6, a mrlZe byt zdrojem varovd,ni. Ve druh6 po-
Iovin6 19. stoleti - stejnd jako ve druh6 polovind
20. stoleti - do5lo k expanzi globdlniho obchodu
7
 a ta rX'volala dalekos6.hl6. odekevS,ni nast6,va-
jiciho pokroku. Pod6,tkem 20. stoleti nastala
shodnS, situace jako pod6tkem 21. stoletl a tlto
nad6je se stfetly s nowmi koncepcemi politiky
mas: demagogick6 strany a jejich pfedA,ci se za-
dali lryd6,vat za piim6 reprezentanty vrile lidu.
Ewopsk6 demokracie se zhroutily, jejich mlsto
obsadilo pravicov6 autoritd,lsbri a fadismus dva-
c6,tfch a tiicS,tfch let, Roku 1922 vznikl komunis-
tickf Sov6tski svaz a ve dtyiic6,qich letech pfenesl
svrij organizadni model i do zna6n6 d6,sti Ewopy.
Ewopsk6 moderni ddjiny dokazuji, ie se spoled-
nosti mnohdy rozpadnou, demokracie zhrouti,
etick6 zSsady selh6,vaji a obydejni lid6, zbrafi
v ruce, najednou stoji nad hromadnlfoni hroby.
Bude nd.m ku prosp6chu pochopit prod.
Fafismus i komunismus podAvaly odpovdd na
globalizaci, tojest na skutein6 i domn6l6 rozdily
vbohatstvi, kter6 s sebou nesla, a na zd6,nlivou ne-
schopnost demokracii je pfekonat. Fa5ist6 zawhli
rozum, oslavovali vuli a narnlsto objeldivni pravdy
hl6.sali myttus formulovanf vrldpi, ktefi se paso-
vali na tribuny Lidu. Komplexnlmu procesu globa-
Iizace vtiskli taklka hmatatelnou podobu a t!'rdili,
de nastal6 probl6my jsou visledkem protinA,rod-
niho spiknuti. Fafist6 vlS.dli jen po jednu dvd
Eenerace a zanechali po sobd intelektud,lnl dddic-
tui,jehoL z|vaLnost pro dneBek neustdle vzrfist5,.
Komunist6 vl6,dli d6le; v Sov6tsk6m svazu skoro
sedmdesd,t let, ve valn6 d6,sti Wchodni Ewopy
ples dwficet let. Usilovali o vl6du disciplinovan6
stranick6 elity, jejii rlsudek je nezpochybnitelnf
a podle nemdnnlich historickfch zAkonri dovede
spolednost k zaruden6 lepsl budoucnosti.
Je 16,kav6 vdfit, te demokratick6 z5,zemi, o kter6
se dnes mrlZeme opilt, n5,s pied podobnlftni hroz-
bami automaticky ochrdni. Je to ale scestny
n6zor. NaBe tradice n5,s naopak vyzivS, udit se
z d6jin, pochopit, odkud tyranie v hloubi prameni,
a uv6zit, jak je na ni potleba reagovat. Nejsme
o nic moudfej3i neZ Ewopan6 20. stoleti, kterym
se demokracie pilmo pted odima promdnila ve
fasismus, nacismus di komunismus. NaBe jedin6.
Iihoda tkvi v tom, ie se z jejich zkubenosti mfl-
Zeme poudit. A pr6.vd soudasnost k tomu d6v6,
vhodnou pilleZitost.
Pfedkl6d6,m zde dvacet poudeni z 20. stoletl, vzta-
Zenfch k soudasn6 situaci.

1 volbech v roce 1932, kdy Adolf Hitler zlskal plile
Nepodiizuj se piedem.
Autorit6fsk'i reZim sivEt5inu sv€ moci ani
nemusl vynucovat: ziske ji samovoln6. Lid6
uvaZuji, co po nich nejspis bude represivnElSi
vl6da chtit, a pak se podle toho dobrovoln€
chovaji, aniZ by jim to kdokoli pfikazoval. 0bfan,
kter}'' se takto piizpisobi, d6v6 st6vajici moci
naievo, feho mUZe do budoucna dos6hnout.
10
Piedem projevovanS, posluSnost je zdrojem poli-
tick6 trag6die. \46dcov6 moin6. zpnrr ani nevddi,
Zejsou obdan6 ochotni vzd5,t se t6 di on6 hodnoty'
poru5it ten di onen princip. Noqi reZim mnohdy
nedisponuje ptimirni prostiedky, jak podinS,ni
obdant ovli1mit. Vj'voj, kte4i nastalvNdmecku po
Zitost uftofit v15du, a v deskoslovensku po vol-
b5,ch v roce 1946, jeZ vedly k vitdzstvi komunistt,
z6,visel na piedem dan6 posluBnosti. V obou pii-
padech nabidl dostatedni podet lidi noqim pie-
d5,kr1m sv6 sluZby, a nacist6 i komulist6 si tak
uv6domili, Ze mohou bez ot6leni pfeiit k fpln6
zmdn6 reiimu. Pnrni bezdddn6 proj eW p ovolno sti
uZ pak nebylo moitrre zweit.
Adotf Hitler, pot6 co upewdl svou vnitropolitickou
pozici v Ndmecku, zadal poietkem roku 1938 vy-
hroiovat anexi sousedniho Rakouska. Rakoushl
kancl6i se mu nakonec podvolil - a tim, co n5,-
sledn6 rozhodlo o osudu rakoushich Zidri, Uyta
okamzit6 a nelXTrucene posluSnost RakuBant.
Rakousti nacist6 zadali houfovat Zidy, nutili je
drhnout ulice a odstraflovat z dlaZby symboly ne
z6.visl6ho Rakouska - ov3em rozhoduiici piitom
bylo, Ze lid6, ktefi k nacistrim nepatfili, vdemu
jen zaujatd a pobaven6 piihliZeli' Nacist6 sivedli
11
 seznamy Zidovsk6ho majetku a ukradli, co se
dalo - a rozhodujici bylo, ie se k loupeZim pii-
pojili lid6 mimo nacistickou stranu. Jak vzpo-
minala politick6, myslitelka Hannah Arendtov6,:
,,KdyZ n6meck6 oddily rpadly do zemd a nezidoy$ti
soused6 zah6,jili plundrovS,ni Zidovskjch dom6,c-
nosti, zadali rakousti Zid6 pdchat sebewazdy."
NelrynucenS, poslu5nost, kterou Rakuban6
v bfeznu 1938 pfedvedli, ukd.zala nejvy5Bimu
nacistick6mu vedeni, jak6 mA moZnosti. V srp-
nu t6hoZ roku zaloZil Adolf Eichmann ve Vidni
Ilstiednu pro iidovsk6 Wst6hovalectvi a v lis-
topadu ndmedti nacist6 po vzoru rakousk6ho
biezna zorganizovali celost6,tnl pogrom, dnes
zn5,mf pod oznadenim kfi5t6,lovd, noc.
KdyZ Nomecko v roce 1941 Wadlo do Sovdtsk6ho
svazu, chopily se iniciativy oddily SS, a anii by
k tomu mdly rozk azy, zaEaly vy]Jr!5]et metody hro-
madndho rybijeni. Odhadly, co si asi nadfizeni
pfeji, a piedvedty, jak6 jsou moZnosti. Byly dale-
kosahlejbi, nez si Hitler do t6 doby myslel.
Na rlpln6m podS,tku spodivS. pfedjimajici posluS-
nostvtom, te se lid6 instinldivnd a bez uvaZov{,ni
piizprisobi nov6 situaci. Je to qihradnd ndmeck6
12
podinS.ni? Americlcf psycholog Stanley Milgram
se pii zkournS,nl nacistickych krutosti rozhodl
dokd.zat, ie existuje autorit6,fsk6, osobnost ja-
koZto tru, kte4i Wsvdtluje, prod se N6mci zacho-
vali tak, jak se zachovali. K ovdfeni srl6 hypot6zy
!'ymyslel experiment. Nedostal ale povolenl pro-
v6st jej v Ndmecku, a proto jej v roce 1961 - pii-
bliz n6 v t6Le dob6, kdy Adolf Eichmann stanul
pied jeruzal6mskfm soudem pro svrij podil na
nacistick6m vywazdovtni Zidfl uskutednil v bu-
dovd Yaleo'ly univerzity.
PokusnlFn osobS,m - zdS,sti SIo o univerzitni stu-
denty, zd6.sti o lidi z okoli - Milgram fekl, Ze spo-
Iednd provedou experiment zkoumajlcl lidskou
udenlivost a budou druh6 skupin6 ridastniki d6-
vat elektrickf Sok. Skutednost ale byla takov6,, ie
Iid6 usazeni za sklendnou stdnou a napojenl na
dr5,ty byli s Milgramem dohodnuti a elektrick6
Sokyjen pfedstfrali. KdyZ fdastnici testu zadali
zdd.nlivd zprisobovat elektrick6 Soky jedincrlm
podrobovaqfon domn6l6mu testu udenlivosti, od-
halil se jim hroznli qijeu lid6, kter6 do t6 doby
nlbec neznali a nic proti nim nem6li, naoko pro-
ch6zeli straBlivim utrpenim, pii kter6m bu3ili
do skla a naifkali, Zeje boli srdce. Piesto vdt3ina
testovanych dodrzela Milgramovy po\my a d6,l
1l
vlrvola.vala jedtd vdtsi domndl6 Soky, aZ
to nako-
nec v'?adalo, Ze obdti zemiely, Anijedinci, kteii
nedospdli aZ ke zd6,nliv6mu zabiti swch bliznich,
se pied odchodem nezeptali na zdravotnl stav
fdastnlkri za stdnou.

Milgram pochopil, jak snadno se lid6 v nezn5,-

m6m prostiedi podvoli noqfon pravidhim. Pokud
k tomu od nor4ich drZitehi moci dostanou autori-
tativni pok''n, proj evi pozoruhodnou ochotu ubli-
Zit druhim nebo je ve sluzbd ndjak6mu nov6mu
ciu tfeba i zabit. ,,Odhalil jsem tak ohromnou
miru poslusnosti," vzpominal Milgram, ,,Ze mi
l'll.bec nepiipadalo nutn6 piesouvat experiment
do Ndmecka."

14

0chraiuj instituce a brai je.
lnstituce nem pomihaji zachovat sluinost -
a zdrovei potlebuji, abychom my pomohli jim.
MIuvit o nrsirh institucich m6i prevo jen tehdy,
pokud jednes v jeiich zejmu. lnstituce se neubr6ni
samy od sebe. Pokud se jim nedost6vi soustavn€
ochrany, zhrouti se jedna po druh6. Zvol si proto
instituci, na kterE ti z6leii - soud anebo noviny,
zdkon anebo odbory -, a st0j na ieji stran6.
15
Obvykle piedpoklSd6,me, Ze se instituce auto-
maticky ubrS,ni i tdm nejpiimodalejSim ftokrim.
Pfesnd tomuto omylu propadli n6ktefi n6medti
Zio6 v oond, xdy Hiuer a NSDAP utvoiili vl6,du. Je
den Wznamnf denik n6meckfch Zidri tak 2. fnora
1933 otiskl rlvodnik, v n6mZ dal t6to scestn6 dfl-
v6le volnf prrlchod:
Nejsne toho n6,zoru, ie pan Hitler - pot6, co se
se st)imi pf6,rcli konetnd d,onxohl mocL po ntL
tdk dlouho tou,il - uskuteini n&rsrhy, ktere ko-
lujt t) [nacistickem tiskui Ndmectlztde nebudou
znenadd,ni, zbarseni {t stavnf.ch pr6,o, uzavieni d'o
ghett ani pod.robeni zAxistil,lm a vralednlm pu-
dfi,m d,arsu. Nem&ie seto stAL protoZe Dtkon moci
je omezors1,n celou iadou zd,sad,nich faktutfl ...
a oni se touto cestou oCiuidn| nem[.n{' Dyddt. Jak-
mile jedn6,te jako evropska, mocnost, ouzduti ud,s
nuti k etickemu zarnyileni nad olastnin lep Eim
jd a naopak h odlNlonu od reminiscenct na d,ii-
udjit opozitni p6zu.
Shodni n6.zor zastS,valo v roce 1933 mnoho ro-
zumnfch lidi - a tot6z si mnoho rozumnlich lidi
mysll ted. Je ale z6,sadnim omylem si myslet, ,e
vl6dcov6, kteff se dostali k moci prostiednic-
tvim institucl, nemohou tJrto instituce zmdnit
17
nebo znidit - zvleilt pokud pledem ohlaBovali,
Ze pfesnd to hodlaji podniknout. RevolucionS,ii
ndkdy chtdji odstranit vsechny instituce narez;
to byl pfistup ruskfch bol3evikri. Jindy instituce
ztrati dynamiku a piestanou blit funkdni, zm6ni
se v pouhi chaby odraz toho, iim kdysi byly, a na-
misto aby se no{rm poiSdkim vzpiraly, stanou
sejejich oporou; k tomu doBlo v Ndmecku bdhem
procesu, kteqi nacist6 nazvali,,sror,rr6ni do iady",
Gleichscho,ltung (srou slovo,,zglajch3altovat").

UtuZeni noqich nacisticlqfch pof6dkri netrrralo

ani rok. Koncem roku 1933 u, byl z N6mecka stdt
jedn6 strany a vsechnyjeho qiznamn6 instituce
se musely podiidit. V listopadu 1933 se ke st\,T-
zeni nov6ho iddu konaly parlamentni volby (bez
udasti opozice) a referendum (k ot6.zce, u niZ bylo
jasn6, jak zni ,,sprd,vnd." odpov6d). N6kteii nd-
medtl Lide hlasovali tak, jak po nich nacistidti
pied6ci chtdli s nad6ji, Ze si tlmto loajd,Inim
gestem ziskaji piizei reZimu. ByIy to marn6
nad6je.

18

2
J
Varuj se stitu jedn€ strany.
Strany, jimZ se podaiilo zapudit v5echny rivaly
apietvoiit cele stAty, nebyly v5emohouci od
zafetku. VyuZily uriit6ho historlckeho momentu
k tomu, aby oponentUm znemoZnily politickou
existenri. Podporuj system vice stran a brai pravidla
demokratickrl'ch voleb. Hlasujv mistnich a stetnich
volb6ch - dokud to jde. Uvazuj, zda nekandidovat.
20
Thomas Jefferson nejsplS nikdy neprohl6,sil, Ze
,,neust5,l5, obezietnost je cenou za svobodu", ale
ndkteiijeho ameridtl soudasnici urdit6 ano. KdyZ
nad timto aforismem uvazujeme dnes, pfedsta-
vujeme si spravedlivou obezietnost obrAcenou
sm6remven, proti pomilenJrm a nepiA.telshim ci-
zincrlm. V sobd vidime mdsto na hoie, tvrz demo-
kracie. Ale pfivodni smysl citovan6ho qiroku je
naprosto odliEny: to fslovi mA lyj5dfit, ie vzhle-
dem k lidskd piirozenosti je nutn6 americkou
demokracii hSjit pied Ameridany, kteii by je
jich svobod chtdli vlrrZit k tomu, aby s ni skon-
covali. Slova o tom, Ze ,,neust6,I6, obezfetnost je
cenou za svobodu", doloZitelnd pronesl bojov-
nik za zru3eni otrocM Wendell Phillips - a do-
dal, Ze ,,manu svobody lidu je nutn6 sbirat dennd,
jinak shnije".
Historie modernich evropskfch demokracii po-
tvrzuje moudrost tdchto slov. Dvac5,t6 stoleti pii
neslo seri6zni snahy o rozEiieni volebnlho pr5,va
a nastoleni stabilnich demokracil - ale demokra-
cie vznikl6 po prvni i druh6 svdtov6 v6,Ice se dasto
zhroutily pot6, co se tou di onou kombinacivoleb
a stetniho piewatu chopila moci jedinri strana.
Povzbuzena pfizniqiryni volebnimi rt'sledky a mo-
tivovS,na ideologii pak mohla st6vajfci syst6m
21
zmdnit zevniti. Kdykoli se faBistrim, nacisttm di
komunishlm v prflbdhu tticriQich a dt5riicaQich
let daiilo ve volb6,ch, nA,sledovala smds spekt6-
klu, represi a postupn6ho omezovdni opozice ,,sa-
l6,movou metodou". Lid6 se zpravidla nedokS,zali
dost rychle zorientovat, ndkteii skondili ve vdzenl
a jini prohrel v piim6m stietu.
Hrdina jedn6 knizky Davida Lodge iik6,: kaidf
se jednou miluje naposledy, ale nevi piitom, Ze
je to naposledy. S hlasovAnim je to stejn6, e6st
Ndmcrl, kteil v roce 1932 hlasovali pro NSDAP, ur-
dit6 ch6,pala, ie se asi na delsi dobu jedn6. o po-
slednl re6,ln6 svobodn6 volby, ale v6t6ina si to
neuvddomovala. N6kteii deli a Slov6ci, kteii
v roce 1946 hlasovali pro KSe, asi vdddli, ie hla-
sujl pro konec demokracie, ale vdtlina si mys-
lela, ieje5td budou mit Sanci na opravu. Rusov6,
kteii se fdastnili voleb v roce 1990, rozhodnd ne-
v6d6li, Ze to budou posledni svobodn6 a spra-
vedliv6 volby v d6jinA.ch zemd, ale piesnd to se
stalo (a prozatim trvA). KaZd6 volby mohou btrt
posledni, nebo piinejmen3im poslednf v Zivotd
dotydn6ho hlasujiciho. Nacist6 zrlstali u moci aU
do roku 1945, kdy prohr6,li svdtovou v6,Iku. desko-
slovenBti komunist6 se udrzeli ai do zhroucenl
syst6mu v roce 1989. RuskA oligarchie, ustavend
22
po volbd,ch v roce 1990, funguje dodnes a provo-
zuje zahranidni politiku, jejimZ cilem je podlo
mit demokracii v jinlich zemich.
Je historie tyranii n6dim relevantni i pro Spo-
jen6 stS,tJP Jist6 je jedno: politikov6, kteii v dob6
kr6,tce po vzniku federace hovoiili o ,,neust6!16
ostraritosti", by odpovdddli kladnd. Syst6m, kterli
utvofili, nem6l bft oslavou pomysln6 dokonalosti
obyvatel USA" nfbrZ mdl svou logikou tlumit ne
dostatky na3ich zcela skutednlich nedokona-
losti. Stejnd jako stafi Rekov6 nepochybnd i my
Celime probl6mu oligarchie a v soudasn6 situ-
aci, kdy jsou majetkov6 rozdily vyostiovd,ny glo-
balizacl, jeho hrozivost jen narrlst6.. AmerickS,
bizarni piedstava, Ze flnandni pfispdvky na po-
litickou kampai z pr6,vniho hlediska spadaji pod
svobodu slova, md. za drisledek, Ze slovo mimo-
fednd bohattch lidi je slyset vic neZ slovo ostat
nich obdanri, a de facto tedy me jejich hlas v6tsi
vdhu. Myslime si, i:e rnhme checks and balances,
ale faktem je, Ze jsme se skoro nikdy nemuselivy-
rowr6.vat s takovou situacf jako dnes, kdy strana,
jet ma z obou politic(ich blokrl niiSf volidskou
podporu, drZf v ruce vSechnypd,ky federS,lni rnoci
a ovl5d5, i vdtsinu legislativ jednothvich stA.tt.
Strana disponujfci takolFnto vlivem jen m6,Iokdy
prosazuje stanoviska, kter6, by se tdsila oblibd Si-
rok6 spolednosti, a naopak zast6v6 postoje, kter6
jsou obecnd wrimS,ny nepifzniv6. Bud proto musl
mit z demokracie strach, nebo ji musi oslabit.

Jin6 star6 americk6 tslovi pravi: ,,Kde kondl kai-

dorodni volby, tam zatin6" tyranie." Budeme na
volby z roku 2016 retrospektirrrd pohliiet stejn6,
jako se Rusov6 ohliZejl za volbami z roku 1990,
eeBi za volbami z roku 1946 a Ndmci za volbami
z roku 1932? Prozatim to zS,visi na n6,s. Je nutn6
\T'nalozlt vsechny sily na to, aby se zmdnily ne-
spravedlivd rozkreslen6 mapy volebnlch okrskt
(tzv. gerrymdnd,ering), hlas kazd6ho obdana m61
stejnou v6,hu a odeyzdan6 hlasy mohl spodltat li-
bovolnli spoluobdan. Musime zav6st papirov6 hla
sovaci listky, protoZe s tdmi nelze manipulovat
na d5,1ku a mriZete je kdykoli piepoditat. Uvede-
nich zmdn se dA. dosA.hnout na mistni a st6tni
frovni. Je zcelajist6, Ze volby v roce 2018 - pokud
k nim dojde - budou zkouskou americkych tra-
dic. V mezidobl je proto nutno mnoh6 vykonat.

24

Piijmi zodpovEdnost za podobu sv6ta.
Vsichni Zijeme politicky - ne snad proto, Ze by se
sv6t staral o na$e pociw, ale protoze odpovld6, na
na3e skutky, V5echna na$e drobnS, rozhodnuti
jsou vyjAdienim obdansk6 vrlle, zvjbenim di osla-
benim pravd6podobnosti toho, jestli se i v bu-
doucnu budou konat svobodn6 a spravedliv6 volby.
V kardodenni politice maji naBe slova a gesta -
stejndjako mldeni a nedinnost - nesmirnou v6,hu.
Piedv6st n6,m to mrlZe ndkolik zCfsti extromnich,
zd6sti jen varovnlich plikladt z 20. stoletf.

Za Stalinovy vl6dy byli v Sovdtsk6m svazu blaho-

Symboly dneSka napomAhali realitC zitika. bytni statkafi zobrazovA.ni na a,gitadnlch plak6-
NepiehliZej hiikovd kiiZe a dal5i znameni nen6visti. tech jako prasata - a tento druh odlid3tdnl ve
Neodvracej oii a nezvykej si na n€.0dstraiuj venkovsk6m prostfedi jasnd sugeruje por5,iku.
ie sim a bud'v tom ostatnim piikladem. Ddlo se to podS.tkem tiic6,Wch ]et, v dobd, kdy se
sovdtskj stS,t snaZil podmanit si venkov a vlt6-
iit z ndj kapitS,I na rychlou industrializaci zemd.
Prvni na fadd byli vesniCan6, kteil oproti ostat-
nimvlastnili vic prldy nebo dobytka. Soused vyob
razenyjako praseje wor, kter6mu mtzete sebrat
pfldu. AJe stoupenci t6to s]rynbolick6 logiky se n5,-
sledn6 sami stali obdtmi. SoydtskS, moc napfed
obr6tila chudBi rolniky proti bohatsim, potom
pro potieby nowch kolektivnlch druistev se-
brala prldu vsem. DokondenA. kolektivizace pii-
nesla velk6 d6,sti sov6tsk6ho venkova hladomor.

26 27
Vrozmezi let1930-1933 zemfelyna Ukrajind, vKa-
zachst6,nu a v Rusku miliony lidi straslivou a po-
niZujici smrti. Nouze byla tak velk6, ie obdany
SSSR donuti-la k pojld6,nl lidsk6ho masa.
Y roce 1933, kdy hladomor v SSSR dosahoval w
cholu, se v Ndmecku dostala k moci NSDAP Ve
vitdzn6 euforii se nacist6 pokusili zorganizo
vat bojkot lidovskfch obchodri. ZpoCAtku byla
celd, akce nepiiliS risp6Bnd, nicm6nd oznado-
vdni qikladnich skiini di zdi obchodt n6pisy,,Zid"
a ,,d,rijec" mdlo velhi vliv na to, jak Ndmci zadali
uvazovat o rodinnjch flnancich. Obchod s ozna-
denim ,,Zid" odividn6 nemdl budoucnost a stal
se terdem ladnfch tuzeb. S tim, jak se rozm6-
halo etnick6 oznadovS,ni majetku, promdnilo se
vlivem zSvisti samo etick6 povddomi. Pokudjsou
obchody,,Zidovsk6", co potom ostatni flrmy a ma-
jetky? Touha, aby Zid6 zmizeli, zpodetku moZn6.
potladovanS,, se ted pozvedala nakynut6, hamit-
nosti. Privodci n6pist, Ze W a W obchodyjsou ,,Zi-
dovsk6", ale i obydejni piihliZejlci tak piispdli
k qfuoji, kteqi vedl ke skutedn6mu vlanizeni Zidri.
Ui samo piijeti oderf,ujicich n6pisrl za pfiroze-
nou soudS,st mdsta bylo kompromisem uzavie-
njrn s waZednou budoucnosti.
2A
Jednoho dne ti moin6, ndkdo dA pfileiitost sym-
bolicky projevit svou loajalitu. Dbej na to, aby
plislu3n6 sl'mboly ne\yludovaly ostatni obdany
tv6 zemd. Ani odznaky nejsou z historick6ho po-
hledu zcela nevinn6. V nacistick6m NCmecku no-
sili lid6 v roce 1933 na klop6 odznak s napisem
,,Alo"; vztahoval se k volbd,m a referendu,jei stvr-
zovaly vznik st6tu jedn6 strany. Y Ra,kousku za-
dali roku 1938 lid6, kteii se do t6 doby k nacismu
nehl6,sili, nosit odznaky s hS,kowm kf|t em. Zd6,n-
Iivd hrd6 gesto mtze byt nS,strojem k vyloudenl
druhfch. V Ewopd tfic6,Wch a dtjriicAtych let se
urditi lid6 rozhodli nosit hd.kow kili - a jini pak
museli nosit Zlutou hvdzdu.
Posledni poudeni o symbolech n6m poslqtuji
ddjiny pozdniho komunismu, kdy uZ v revoluci
nikdo nevdiil. Veiejn6 ukazovan6 znaky mohou
slouzit k udrzenl tlransk6ho reZimu i v situaci,
kdyjsou obdan6jen demoralizovani a chtdj1 mlt
pokoj. KdyZ KSC v roce 1946 IThr6,Ia volby a pu-
Cem z roku 1948 se pln6 chopila moci, u mnoha
obdanfl eSR to budilo nadsenl. KdyZ V6,clay Havel
o tlicet let pozddji - v roce 1978 - psal Moc bez-
mocnlch, chtllv tomto esejirTsvdtlit trvajlci exis-
tenci represivniho reZimu, vjehoZ cile a ideolog'ii
ui nev6iil skoro nikdo, a vFnyslel podobensM
29
o zelin6ii, kterf si do \4ilohy d6, ceduli s n6.pisem:
,,Prolet6,fi vsech zemf, spojte se!"

Zelinei tak nedinl proto, Ze by s obsahemvfroku

z Komuni stickdho monifestu skuteCnd souhlasil.
D5,v6, ceduli do vjlohy, aby mohl v klidu Lit a rre-
otravovaly ho riiady. KdyZ se stejnou logikou iidi
v3ichni, je pak cel6, veiejnd sf6ra pokrltS, znaky
loajaliry a odpor se st5,v6, takfka nemyslitelnim.
Havel pl$e:

Viddli j skuteCn! vlznant zelina,foua hesla

snxe, Ze
ntjak nesoursis[, s tlm, co tert hesla ftk6, Piesto je
tento skute\n! ufznam zcelajasnj a obecnd sro-
zumitelnj. VypltD6, to z obecne zni,mosti daneho
k6d,u: zennAi deklarooal sDou loa,jalitu - a nic
jinqho mu nezbtDo.Lo, mdlo-li btt jeho vyhld{ent
pfijato - jed,infnx zptl,sobem" na kter! spoleCen-
sk6, moc slyfi: totiZ talc, Le pfijal piedepsan!
ritu6,l, te pfijal ,,zdd.ni." jako skute4nost, Ze pfi-
stoupil na d,and, ,,pravidla hry". TIm oDlenl, Ze
no, nd pfistoupil, sAm. vstoupil do hry, stal se je-
jlrn hr6,Cem, umoEnil, aby se hra d,6] hrdkt, aby
D&bec pokraCoDctlo,, aby prostd bylo,.

A co se stane, tA,zal se Havel, pokud vsichni pie

stanou hru hr6t?

30

Pamatuj na profesni etiku.
JestliZe zaenou politiiti piedeci devat negativni
piiklad, je o to dileZitdiii zachovevat profesni v€rnost
nileiitim postupim. PrivnI st6t se obvykle ned6
rozvretit bez privniki, monstrprocesy se nedajI
poiedat bez soudcU. Autoritiii potlebuji posluSne
funkcioniie a velitel6 koncentrainich tibonl hledaji
podnikatele se zijmem o levnou pracovni silu.
Hans Frank byl pied druhou sv6tovou vS,Ikou osob-
nim privnikemAdolfa HiUera. KdyZ Ndmecko v roce
1939 lpadlo do Polska, stal se Frank generS,lnim
guvern6rem okupovan6ho fzemi, ndmeck6 kolo-
nie, kde byly powazddny miliony Zidt a daldich pol-
skfch obdant. Jednou se chlubil, Ze v zemi neni
dost stromfl na qiTobu papiru potiebn6ho k tomu,
aby na plakS,tech ozn6,mil vsechny popraqr. ll\rdil,
ie zd,kon m5, slouzit rase, a cokoli prospiva rase,je
tedy z5,konem. Pomoci podobnfch argumenhl si nd-
medti pr6,vnici dokri,zali vltipit plesvdddeni, Ze 26,-
kony a pravidla tu jsou od toho, aby slouzily, a ne
aby br6,nily jejich doblryatelshfon a nidivjm pl5.ntm.
PrS,rmikem byl i Arthur SeyB-Inquart, muz, kte-
r6ho si Hitler vybral na dohled nad anslusem
Rakouska a jenz pozd6ji ildil okupaci Nizozem-
ska. Pr6,\ryrici byli nepom6rn6 vfu azn6 zastoupeni
mezi veliteli Ein satzgruppen, z1rI6,3tnich operad-
nich jednotek, kter6 vykonS,valy masov6 rrylraZ-
doveni Zidt, Romri, polskjch elit, komunistfl,
invalidt a dalEich. Ndmedti l6kaii se zapojili do
hrrizostra$nfch l6kaishjch experimentri v kon-
centradnich t6.borech, ale nebylivtom sami: pod-
nikatel6 z I. G. Farben a dalSich ndmec\ich flrem
qrrZivali pracowri silu vdziri z koncentradnich
tAbort, Zidrl z ghett a v6,Iednych zajatctr. VBe se

32 33
ddlo pod dohledem a v r6,mci protokolu stS,tnich
funkcionS,fti od ministfli po prost6 sekret6,ie.

Kdyby se pr6vnici drZeli normy, ie poprava bez

souduje rryloudena, kdyby l6kaii piijali pravidlo,
Ze operace bez souhlasu pacientaje nepiipustn6,
kdyby podnikatel6 odmitli otrockou pr6,ci a bpo-
krati by se neproptjdili ke zpracovAni dokumen-
tace waU ednfch skutkrl, bylo by pro nacistickf
rezim mnohem obtlzndjsi nap6,chat ony suro-
vosti, j imiz se vepsal do ddjin.

Jednotliv6 profese si mohou zformulovat vlastnl

zd,sady etick6ho jedn6,ni, zaplfiujicl mezeru,
kter6, zeje mezi osamdl;fon jedincem a odtaiitou
vl6dou. JestliZe se piisluAnici urdit6 profese chA,-
pou jako skupina se spolednfmi zdjmy, kter6, je
vdzdna permanentnd platnlimi normami a pra-
vidly, mflZe jim to vlit sebevddomi, a dokonce
i posMnout urditou mlru moci. Pr6,vd kdyz se
tvrdi, ie nastala qijimednS, situace, musi bft pro-
fesni etika z6,vazn5,. Nemriie pak dojlt k ,6dn6mu
,,pouh6mu plndnl rozkazri". Pokud ale pfislu$nici
dan6 profese nechaj{ etiku oboru splynout s mo-
mentilnfmi emocemi, mriie se snadno stdt, ie se
zadnou vfradfovat a jednat zprisobem, kterf by
do t6 doby povazovali za nepiedstavitelnli.

34
 Vdt5ina vl5,d se snaii udriet si monopol n5,sili
a Cini tak skoro neust6,le. Dokud je Iegitimni vy-
uiiti silyvyhrazeno vl6,dd a omezov6,no zA,konem,
zrist6,v6, realizovateln6. politlka v tdch podobd.ch,
kter6 povaiujeme zajednoduse dan6. Jakmile se
ale k n5,sil1 mohou uchylit i aktivnl centra mimo
remec stetu, neni uZ moZn6 uskutednit demo-
kratick6 volby, fegit spory soudn6, formulovat
a prosazovat z6,kony ani prov6d6t jakoukoli ji-
Stiez se milic. nou poklidnou vlS,dni dinnost. Pr5,vd protojedinci
a strany, kteii chtdji demokracii a pr6,r.ni moc
podkopat, vj,tvS,iejl a flnancuji n6,silnick6 orga-
Kdyz ozbrojenci, kteii po celou dobu tvrdili, Ze jsou nizace a W se vm6$uji do politiky. Tato uskupeni
proti syst6mu, zaanou nosit uniformy a pochodovat mohou mit podobu ozbrojen6ho kfldla politick6
s loutemi a podobiznami vidce, znamen6 to, Ze strany, osobni streze konkr6tnfho politika nebo
konec je blizko. KdyZ se milice vUdcovvch stoupenc0 i zd^.nlivd spont6,nnich obdanskfch iniciativ,
prolne s ofici6lni poli€ii a voiskem, konec nastal. u kte4ich se ale nakonec zpravidla l.j.]Kh'e, te je
zorganizovala urdit6, strana nebo jeji vfldce.

OzbrojenS, uskupeni nejprve rozkotaji politichi

i6d a n6slednd ho zmdni. NAsilnick6 pravicov6
skupiny - ZeleznA garda v mezivS,ledn6m Rumun-
sku, Sipov6 kiiie vmeziv6,ledn6m Madarsku - za-
stra5ovaly sv6 rivaly. Nacistick6 fdern6 oddily
se zrodily z bezpednostnich det, kter6 pii veiej-
nfch shromdZd6nich odiStovaly s6,ly od Hitlero-
$ch odptrcfl. Pod oznadenlm SA a SS pak tJrto

35 37
milice nastolily atmosf6ru strachu, kterd, nacis-
tick6 stran6 pomohla v parlamentnich volbS,ch
r'letech 1932 a 1933. Roku 1938 rakouskS. SA rychle
vruZila absence obrykllich mocenshich orgA,nt
a zah6,jila rabovd,ni, ml6.cenf a ponizovani Zidt;
zm6nila tak politickS, pravidla a piipravila prldu
pro ovl6dnuti zemd nacisw. SS dostala na sta-
rost koncentradni t6,bory, z6ny bezz6,konnosti
a bezprS,vl. Bdhem druh6 svdtov6 v6,lky roznesly
jednotky SS toto bezpr6,vi, vyzkousen6 v l5,grech,
do vbech evrops\ich zemi pod n6meckou oku-
paci. SS vznikla jako organizace mimo r6,mec
z6.kona, pierostla v organizaci stojicl nad 26,-
konem a skondila jako organizace, kter6, z6,kon
destruuje.
Americk6, feder6,InfvlS,da uZiv6, ve velkS,ch sluZby
Zoldn6ffl, vl6dy jednotliwch americkfch st6tfl si
zas plati flrmy, kter6 provozujl vdznice; aplikace
nA,silije proto ve Spojeqich st6,techui takvysoce
privatizovana. eimsi zcela noqfon je ale prezi-
dent odhodlanf ponechat si ive funkdnlm obdobi
osobni bezpednostni.iednotku, kter6, bdhem kam-
pan6 l'lruZfvala nasili proti protestnim aktivis-
ttm. Kandid6,t Trump t6to jednotce nafidil, aby
z volebnlch akcl Wvedla oponenry, a soudasn6
k odstrandni lidi vfradtujicich odlisn6 n6,zory
38
ryz;fual i publikum. Protestujlcl aktivista. byl nej-
prve ptehlu5en budenlm, pak frenetickym pro-
volA,v6,nim ,,USA, USA" a nakonec byl donucen
k odchodu. Najedn6 volebnf akci kandid6,t Tlump
prohl6,si} ,,Ztstal tu zbytek. Vyhodte ten zb)'tek.
Vyhodte ho." Dav pochopil, co se po ndm chce,
a za neust6,I6ho skandovdnl ,,US.4f' se pokusil vy-
p6,trat vfechny ostatnl potencidlni oponenty. Do
toho se kandidd,t vlozil se slory ,,Nenl to takhle
z6,baur6j5l nel normd,lni nudn5, akce? Podle md
to je zA,bava." Davov6 nAsili tohoto druhu mdlo
zmdnit politickou atmosf6ru - a to se tak6 stalo.
Aby vbak n6,sili promdnilo vedle atmosf6ry i sa-
motny syst6m, je nutn6, aby se demonstradnl
emoce a ideolog'ie exkluze zadlenily do qicviku
ozbrojenych ftvart. Iy se nejprve postavi proti
policii a vojsku, pak do nich proniknou a nako-
nec je k nepozn6,nl zmdni.
39

Pokud musii nosit zbraii,
pouiivej ji s rozmyslem,
Pokud vykoneveS ozbrojenou veiejnou funkci,
Bih ti Zehnej a Bih te chrai. Uvedom si ale, Ze
hrtzy minulosti povstevaly tak€ ze situaci, kdy se
policistd a vojici nechali bezprecedentnim zpUsobem
vyuZit. Bud' piipraven, bud' piipravena iict ne.
40
Autorit6.fsk6 rezimy si obvykle \Xrbuduji zvIS,Btni
pofridkovou policii, jejimZ rikolem je rozprS,Sit
obdany shromaZdujici se k protestu, a tajnou
policii, mezi jejiZ cile patfi zabijeni oponentri
a dalBich osob oznaCenfch za nepi6,tele, Ozbro-
jen6 sloZky tohoto druhu maji ohromnf podil na
nejvdtsich krutostech 20. stoleti, tedy na stalini-
stick6m teroru v Sovdtsk6m svazu let 1937-1938
a na holokaustu, jehoi se v letech 1941-1945 do-
pustilo nacistick6 N6mecko na evropslqich Zi-
dech. Je ale vellqtrn omylem si myslet, ie sovdtskS,
NKVD a nacistickd. SS postupovala bez dalslho
zajiStdnf. Nebft podpory f6.dn6 policie a ndkdy
i i5,dn6ho voj ska, nemohlyby zabijetvtak ohrom-
n6m mdiitku.
Podle vlastnich internich z^"znamfi. provedla
NK\ID bdhem velk6ho teroru 682 691 poprav; vdt-
Sinu t6chto fda.in:ich nepfd,tel stStu tvolili ves-
nidan6 a pfislu5nici n6boZens\ich menBin. Snad
i6dn5, jin5, nS,silnicka organizace nebyla tak do-
konale centralizovan6, a organizovan6 j ako NKVD
vuveden6m obdobi. Popravu lt'stielem do zd,tylku
qrkonAval jen relati\Trd maly podet muZrl, takZe
ndkteii jednotlivci z dtstojnick6ho sboru NK\rD
mdli na sv6domi tisice politic$ich waZd. Pfesto
by ale kampai podobn6ho rozsahu nemohli
41
uskutednit bez soudinnosti mlstnlch policejnich
oddihi, profesiond.lnich pr6.vnikt a st6,tnich funk-
ciondiri z cel6ho Sovdtsk6ho svazu. Stalinistichi
teror probihal v obdobi Wjimedn6ho stavu, kdy
byli vsichni policlst6 povinni podiidit se NK\aD
a jejim ciltm. Policist6 nebyli hlavnimi pacha-
teli, zajistovali ale nezbytnf person5,l.
Kdyi uvaiujeme o nacistick6m lyhlazov6nl Zidli,
piedstavqjeme si Osvdtim a mechanizovanou,
neosobni smrt, Pro Ndmce byl tento zprisob r.ni-
m6ni holokaustu vjhodn;i: mohli pak tvrdit, Ze
jen m6.lokdo piesndvdddl, co se za brA.nou tA.bora
vlastnd d6je. Ve skutednosti se ale holokaust ne
rozebdhl ve Whlazovacich are6,lech. Zadal nad
hromadnlimi hroby ve lichodni Ewop6. Ndkteii
velitel6 zvl6,Stnlch n6meckfch oddllt Einsotz-
gtuppen, ktere spAchaly podstatnou d5,st tdchto
waid, pak byli pohn6,ni pied soudv Norimberku
a n5,sledn6 v zS.padnim N6mecku, ale i t''to pro-
cesy piedstavovaly sv6ho druhu minimalizaci
rozsahu sp6.chan6ho zlodinu. vrahy totiZ nebyli
jen velitel6 SS, ale vsechny W tisice muzt, kter6
slouzily pod jejich velenfm.
tiiatiiceti tisic Zidri u Kfreva, vice nez osmadva-
ceti tislc u Rigy a tak d6le - se podilela ndmeckd
lAdnA policie. V celkov6m soudtu pobili b6Zni po-
licist6 vic Zidri., neii kolik jich usmrtily Einsotz-
gruppen, Mnozi pro tuto Cinnost neobdrzeli
i6dnf zvl6stni Wcvik. Ocitli se uprostfed ne-
zn{mb zem6, mdli svoje rozlr.azy a nechtdli pfi-
sobitjako slabosi. V ndkolika vzS,cnlich plipadech
doslo k tomu, Ze rozkazykwatddni Zidfi odmitli.
Pffslusni policist6 nebyli potrestAni.
Ndktefi zabijeli z waZedn6ho pfesv6ddenl, ale
mnozi dalSl wahov6 se prostd jen bd.li a necht6li
na sebe upozornit. Spoiu s konformismem tu sice
prisobily i dal5l sily, ale nebft konformistrl, byly
by W nejvdtEi krutosti neprovediteln6.

A to byl jen zad6,tek. Na kaZd6 rozsS,hlejsi stie-

Ieck6 akci holokaustu - zavraZddni vice neL

42 41

Vykrot z iady.
NEkdo se toho musi odveZit. DElat to co ostatni ie
snadn6. Chovat se nebo mluvit jinak neZ vEtSina
m0ze piipadat zvl65tni. Ale bez tohoto nepohodli
neni svobody. Vzpomei si na Rosu Parksovou.
lakmile deS piiklad, kletba im6nem status quo
se prolomi a ostatni tE budou ndsledovat.
44
Po skondeni druh6 svdtov6 velky se v Evropd,
Americe i jinde utvaiely mlity o spravedliv6m od-
poru proti Hiuerovi. Ve tiicA.tjch letech ale pfe-
vl6,dala povolnost a obdiv. V roce 1940 ui byla
v6tbina Ewopanri smlienS, se silici moci nacistic-
k6ho Ndmecka, jehoZ rozmach se zd5,I nezadrZi-
telnli. Charles Lindbergh a dalbi vlivni Ameridan6
v6lku odmitali pod heslem ,,America First". Lid6,
na kter6 dnes vzpomin6,me a kter6 obdivujeme,
Iid6, ktefi se nezmdnili, piestoZe sv6t kolem nich
se mdnil, byli v dan6 dobd povaiovd,ni za rfiimky,
excentriky, nebo dokonce Silence.
ti UZ ladu let pfed druhou svdtovouvalkou se mnoho
ewopskjch std,trl zfeklo demokracie ve prospdch
t6 di on6 formy pravicov6ho autorit6fstvi. Prvnim
fasisticlcim st6,tem se v roce 1922 stala Itelie, vo-
jenslqi spojenec Ndmecka. Madarsko, Rumunsko
a Bu-lharsko se dostalydo ndmeck6 z6nyvlim diky
pfislibu obchodu a rizemi. KdyZ v bleznu 1938 do-
3lo k anslusu Rakouska, iddn6, velmoc se mu ne-
pokusila zabr6,nit. V z5,tt 1938 dokonce velmoci
(tedy Francie, Italie a Velk6. Britd,nie pod vede-
nim Nevilla Chamberlaina) s nacistichfon Ndmec-
kem spolupracovaly na okleStdni Ceskoslovenska.
Vl6td 1939 uzavlel Sovdtskf svaz spojenecM s na-
cistickim Ndmegkem a Rud6, arm6,da v souhie
45
s wehrmachtem provedla invazi do Polska. PoI-
sk6 vl6da se rozhodla bojovat, a aktivovala tak
dohody, kter6 do v6,lky vtS,hly i Velkou BritS,nii
a Francii. Diky sovdtsk6mu zA,sobovanf potravi-
nami a palivem mohlo N6mecko na jaie 1940 na-
padnout a rychle obsadit Norsko, Nizozemsko,
Belgii, a dokonce i Francii. Zbltky britskych expe-
didnich sll byly z kontinentu evakuovS,ny u Dun-
kerque koncem kvdtna a pod6,tkem derma 1940,
KdyZ se v kv6tnu 1940 britshfun premi6rem stal
Winston Churchill, byla Velk6 Britd,nie sama. Ne-
mdla za sebou ZAdn6, Wznamn6 vitdzsM v bit-
v5,ch anemohla se oplit o iddn6 duJeZit6 spojence.
Britov6 do vd,Iky vstoupili, aby podpofili Polsko,
a to se ted zd5,lo zcela ztracenq. Na kontinentu
spolednd panovali nacistick6 N6mecko ajeho so-
v6tskli spojenec. V listopadu 1939 SSSR zaritodil
na Finsko, plidemi celou akci zahAjil bombardo
v6,nim Helsinek. Bezprostiednd po Churchillovd
nAstupu do riiadu Sov6tsl$i syaz obsadil a anek-
toyal trojici pobaltsLich st6,tfi, tedy Estonsko,
Loty$sko a Lit!'u. Spojen6 strity se do v6lkyje3td
nezapo.jily.
AdoU Hitler nepocitovalvtdi Alglii ani britsk6mu
imp6riu Z5dn6 zvl6,5tni nepfAtelstvi, dokonce si
46
piedstavoval, Ze si Ndmci a Britove rozddli svdt na
z6,jmov6 z6ny. Myslel si, Ze se Churchil po p6.du
trbarcie bude ochoten dohodnout. Ale nestalo se talc
Chu-rchill Flancouztrn ozn6mil: ,,At se zachovd"te
jakkoU" my budeme pofed, pol5.d, poi6.d bojovat."
V denmu 1940 Churchill v britsk6m parlamentu
fekl:,,Zadin6, bitva o Britenii." N6meckd, luftwaffe
zahS,jila bombardovdnf britshich mdst. Hitler
odekd,val, Ze tato akce Churchilla donuti pode-
psat piim6ii. Milil se. das leteckjch litohl Chur
chill pozd6.ii oznadil za,,dobu, kdy Zit i umiit bylo
stejn6 dobr6". Hovolil o ,,britsk6m nezlomn6m
charakteru, kter6mu mi bylo cti blit mluvdim".
Ve skutednosti mdl podstatn6 osobni z6,sluhy na
tom, Ze se Britov6 mohli vnimat jako hrdli n6rod,
kteri se s klldem postavi zlu. Jinf politikbyubrit-
sk6veiejnosti snadno na.lezl podporu k ukondeni
v6,lky. Churchil se odmital poddat, dod6,val lidem
energii a zvitdzil. Letky Royal Air Force (vdetnd
dvou polshich letek a mnoha dalBich pilottl z ji
nfch zemi) luftwaffe zadtdely. Bez ovlS,dnuti
vzdusn6ho prostoru byl obojZivelnyi ttok na Bri
td,nii nepiedstavitelni dokonce i pro Hitlera.
Churchill konal, kde ostatni zflsttvali v nedin-
nosti. NepoddAval se piedem, naopak Hitlera
47
donutil ke zmdnd pl6nu. Z6ktadni strategil Nd-
mecka bylo eliminovat odpor na zd.padd, pak pro
radnd zaftodit na Sovdtskf svaz a zabrat ieho
z6,padnl rlzemi j ako kolonie. V derrryru 1941, za pro-
bihajici vd,lky s Brit6.nii, Ndmecko napadlo sovdt-
sk6ho spojence.
Berlin proto musel vdldit na dvou frontach a Mos-
kva s Lond;f'nem se ocitly v nedekan6 alianci. V pro-
sinci 1941 Japonsko lT/bombardovalo americkou
ndmoinl z6kladnu Pearl Harbor na Havaii a Spo
j en6 st6w vstoupily do vdllry. Moskva, Washington
a Londfn utvoiily ohromnou neporazitelnou koa
lici. Spolednd - a s pomoci mnoha dalBich, men-
Sich spojencrl - tlto tfi velmoci vyhrA.ly druhou
svdtovou v6,Iku. Kdyby ale Churchill v roce 1940 ne-
udrZel Brit6,nii ve velce, nebylo by o co bojovat.
Churchill prohl6,sil, Ze historie k n6mu bude las-
kav5,, protoze ji hodl6 sdm napsat - nicm6n6 ve
svjch rozs6h$ch historickfch Wkladech a memo-
6,rechvSechna sv5, rozhodnutllf di.iako samozlejm6,
a zS,sluhu pfidite. britsk6mu lidu a britsrym spo-
jencrim. Z dneBniho pohledu se Churctrillovo teh-
de.isi podin6,ni zd,, norrnhlni a spr6ur6. V dan6
dobe ale musel rTkroiit z iady.
48
VeIk6 BritAnie samozfejmd vedla v6,Iku j en k!'rlli
tomu, ie se v z6,fi 1939 rozhodlo k boji polsk6 ve-
deni. Otevlenf ozbrojeni odpor Polska byl zdo-
l6n v fljnu 1939. V roce 1940 ut bylo ve Var3av6
jasn6, jakou povahu bude n6meck6, okupace mit.
Teresa PrekerovA. m6la toho roku maturovat.
Ndmci rodind zabavili majetek, takie se musela
Wstdhovat z Vargaw a bydlet v nejmu, otec byl
zatden, jeden stryc padl v bitv6, dva bratii skon-
dili v ndmeckfch zajateckfch tS,borech. Var5avu
t6ice poskodily ndmeck6 n6lew, pfi kteqich za-
hynulo asi pdtadvacet tisic lidi.
MladidkS Teresa zareagovala na celou tuto hnlzu
jinak neZ jeji pi6tel6 a piibuznl. V obdobt, kdy bylo
zcele pfirozen6 myslet jen na sebe, myslela na
druh6. Ve druh6 polovin6 roku 1940 zadali N6rnci
na okupovan6m polsk6m rlzeml zaklAdat ghetta.
V f$nu toho roku dosta[ Zid6 z Varlaly a okoll pil-
kaz piestdhovat se do urden6 m6stsk6 Ctsrti. Jeden
z Teresinfch bratrri se pied vdJkou sffkal s Zidov-
skou dlvkou a jeji rodinou. Ted Teresa vid6la, Ze
se 1id6 od wfch Zidovskfch pi6.tel r[dky odwaceji.
AniZ by cokoli iekla vlastni rodind a za cenu ne-
smlrn6ho osobniho rizika Teresa v zA,vdru roku
49
1940 opakovand pronikla do varsavsk6ho ghetta
s potrayinami a l6ky pro Zidy, kter6 znala, i pro
lidi zcela nezn6,m6. Jebtd pled koncem roku pfe-
svddCila kamarddku sv6ho bratra k ftdku. Vroce
1942 pomohla uprchnout i jejim rodidfim a brat-
rovi. Toho l6ta Ndmci provedli tak zvanott Gro Bo,k-
tion Warschau, pii nii z ghetta deportovali
265 040 obyvatel do vyhlazovacl ma5in6rie v TFeb-
Iince a dalsich 10 380 lidi pozabijeli na mist6. Te-
resa zachrS,nila jednu rodinu pfed jistou smrti.

Pozddji se Teresa Prekerov6 zadala historii holo-

kaustu vdnovat akademicky a Wd6,va,la odborn6
texry o var$avsk6m ghettu i o ostatnich lidech,
kteii pomS,ha[ Zidrim. O sob6 ale nepsala. KdyZ
ji s odstupem mnoha let poZ6.dali, aby promlu-
vila o vlastnim Zivot6, oznadila svoje diny za nor-
m5lni. Z naSi perspektirT sejejijednd.ni jevi jako
vfiimedn6. Vybodila z iady.

50
 Literdrnl v6dec Victor Kfemperer byl Zidovsk6ho
prlvodu a obr6,til fllologlckou metodiku proti na-
cistick6 propagandd. VBiml si, jak Hiuertvjazyk
zawhuje kazdou legitimni opozici: slovem ,,lid"
se vZdycky mfnili jen n6kteii 1id6 (zcela shodn6
mlu\'1 o ,,lidu" prezident Tfump), kaidi kontakt
znamenal boj (,,musime qrhr5,vat," lik6, prezi-
dent) a jak6koli snaha svobodnich lidi chS,pat
svdtjinak pfedstavovala urS,Zku vftdce (podle pre-
Nepouiivej frize, piemriilej zidenta ,,pomluvu").
o tom, co iiki5.
Dnedni politici fedruji sv6, kliB6 do televize a od-
tamtud je piejimaji i ti, kdo s dantm stavem vdci
chtdji Wj6diit nesouhlas. Piisunem obriizkfi te
Vyhvbej se otiepan,/m frizim, kter€ pron6Seji vSichni. levize zdanlivd naru5uje vliv politick6ho jazyka,
Vyjadfuj se samostatne, i kdyZ tieba chceS iict tot6z ale postup od z6b6ru k zdbdru znemoifuje utvo-
co ostatni.0dtrhni se od internetu. eti knihy. iit si ndzor: vsechno se ddje rychle, alevlastnd se
ned6je nic. V televiznich zprd.vd,ch je kaid6, nov6,
zpr6,va ,,i,havf;' - dokud ji newstiidii ta nS,sledu-
jici. Tak do n5,s bije vlna za vlnou, ale nikdy ne-
spatiime oce6,n.

Chceme-li piesndji \ystihnout podobu a Wznam

jednouiqich uda.losti, potfebujeme k tomu slova
a pojmy, kter6 n6.m unikaji, zfistaneme-li uhra-
nuti vizu6lnimi stimuly. SledovS,ni televiznich
zpr6,v mnohdy spoCivd v pozorovdni dlovdka, kter$

52 53
se sd.m div6 na obr6.zek. Povazujeme tento ko-
lektivni trans za normS,lni a pozvolnajsme mu
propadli.
KIaslck6 romanov6 totalitni dystopie, sepsan6
pfed vice neZ ptlstoletim, varujl pied nadvl6,dou
obrazovek, potir6,nfm kni}r, ztLenlm slovni 26,-
sobya souvisejicimochromenlmmyslenlVknize
Raye Bradburyh o 451 stuprtiL Fdhrenheita z rok]J
1953 poiSrnici hledaji a spaluji knihy, zatimco
vdt3ina obdanri sleduje interaktiyni televizi. V ro
md,nu George Orwella 1984 z roktt1949 j sou knihy
zak6.zan6 a televize pieddvi4 sign6.1 obdma smdry,
takie vl6dd umoiiuje permanentnl sledovdni
ob)ryatel. Jazyk vizuS,Inich m6dii je v 1984 silnd
omezenjr a zba'r'uje veiejnost pifstupu kpojmtm,
kter6 jsou nutn6, pokud m6,me uvazovat o pfi-
tomnosti, pamatovat si minulost a zvatovat bu-
doucnost. Jednim z p15nr1 vlSdnouciho reiimu
je omezit jazyk je$td vic a s kaidjm novjm vyd6-
nim oflciAlniho slovniku ryBkrtnout dal5i slova.
Monitorfm a obrazovkd.m se dnes asi rThnout
nelze, alejejich dvojrozmdrny svdt nedd,vd, smysl,
pokud nejsme schopni derpat z dusevni {baly,
kter6 jsme nabyli jinde. OpakovS,nim slov a fr6"zi,
jeL zaznlvajl z m6dii, se smilujeme s absenci
54
Sirblho r6,mce. M6,me{i takovjm r6,mcem dispo-
novat, !'yzaduje to obsS,hlejSi konceptu6,lni W-
ba'ru dili vlc pojmrl - a abychom si osvojili vlc
pojmri, musime vic dlst. Odsuil ze stoiu monitory
a displeje a obklop se knihami. Postaly v Orwel-
lovd a Bradburyho knize uZ tu moZnost ztratily,
ale my ji mAme.
Co dist? KaZd5, dobr6. kniha oZivi na3i schopnost
uvazovat o vlceznadnfch situacich a posuzovat
fmysly d-ruhych lidi. MoZn6,j sou pro dnesek dobrou
volbou Dostojevs]fr'ho Bratli Karamozoui a Kunde
rova Nesnesitelnd lehkost bytf. U romS,nu LI nds
se to stdt nemfrle Sinclaita Lewise lze zpochyb-
nit, zdaje skuted4fon umdleckjm dilem - SpiknLctt
protiAmericePhilipa Rothaje 1ep5i. K hou, kter6
zachycuje svdt tl'Tanie a vzdoru a piitom ji znaji
miliony mlad;ich dtend.it, je llorry Potter a relik-
Di,e sn1"rti J, K. Rowlingov6. Pokud.iste ji tak - ry,
vabi pi5,tel6 nebo vase d6ti - pii prrmim dteni ne
vlfmali, \TryIatI se pfedist si ji znovu.
M6vlastni fvahy, jak je zde piedkl6d6.m, ovlivnily
mimo jin6 nS,sledujlcl teoretick6 texty: ,,Politika
a anglichi jazyk" George OrweUa (1946), Jdzl,k
Tieti if,de - If;IYictora Klemperera (7947), Pftuod
totalitdrismu Hannah Arendtov6 (1951), dloudk
55
reDottujlcf Afberta Camuse (1951), ZottoCent d,uch
Czeslawa Milosze (1953), ,,Moc bezmocnlich" Vd,c-
Iava Havla (1978), ,,Jak byt konzervativn6-libere,I-
nim socialistou" Leszka Kolakowsk6ho (1978),
Vtzna.my protiDenstui Timothyho Gartona Ashe
(7989), Blemeno zod,povddnosti Tonyho Judta
(1998), ObyCejnf mu.5i Christophera Browninga
(1992) a Nic neni pro,vd,a a v\echno je moEnd Pe-
tera Pomerantseva (2014).

Kiestan6 se mohou w6tit k zS,kladni knize sv6

viry -je aktuAlnijako vZdy. JeZiS k6.zal, Ze ,,spi5e
projde velbloud uchem jehly, nez abybohaliveBel
do BoZiho kr6,lovsM". Mdli bychom blit skromni,
protoZe ,,kdo se povy$uje, bude poniZen, a kdo se
poniZuje, bude poqiben". A samoziejm6 tak6 mu-
sime db6,t na to, co je pravda a co leZ: ,,Pozn6,te
pravdu a pravda v6,s udini svobodnlfoni."

55

10
VEiv pravdu.
Kdo se vzdA faktU, vzdeve se svobody. .lestliZe uZ nic
neni pravda, nikdo nemrl2e kritizovat drZitele moci,
protoze se piitom neme o co opiit.lestlize nic neni
pravda, pak ie vgechno spektlkl. A ti s nejnaditEj5i
penEZenkou si zaplati nejvir oslepujici sv6tla.
58
Kdyt ti plestane zA,leLet na tozdllu mezi tim, co
chces slyset, a tim, co je pravda, podvolujes se
tyranii. Rezignace na pozn6,nl realiry sice mflZe
bjt pohodln6, a piij emn6,, aleqisledkem je ztr6ta
individualiff - a tedy zhroucenl kaZdeho poli-
tick6ho syst6mu, kte4i na individualismu z6visl.
Jak si pov$iml Victor Klemperer a dalbi analy-
tici totalitarismu, pravda umird, dffimi zprisoby-
a vlech dQC jsme byli v posledni dobd svddky.
Prgnim zprlsobem je otevieny odpor vfldi ov6fi-
teln6 skutednosti, spodivajici v tom, Ze se smyS-
lenky a IZi prezentujl jako fakta. Prezident Thump
si takto podln6, neust6,le a v rychl6m tempu. Je-
den rozbor qiryokri z kampand v roce 2016 dosp6l
k zdvdru, Ze plnfch sedmdesdt osm procent kan-
did6tovfch faktic$ch konstatovd"ni neodpovldd,
pravd6. Pii takto rTsok6m mnoisM litl vznlk&
dojem, Ze piipadn6. pravdiva. Wja.dienf vlastnd
vznikajf jen mimoddk a nedopatienim na cest6
k naprost6 flkci. PohrdS,ni skutednJrm stavem
svdta je krokem k utvolenl flkCnlho protisvdta,
DruhlFn zprisobem je Samanistick6 lryvol6,v5,ni.
Jak si pov$iml Klemperer, fa5istichi styl vyja-
diovd,ni spodiv6 v ,,neust6,16m opakov6nl" s cf-
lem vtisknout smyslenkdm vdrohodnost a udinit
59
 T
zlodiny ldkaqfuni. Systematickim uiivdnim pie
zdivek tpu ,,1h5,i Ted" a ,,podvodnice Hillary" do
Slo k piesunu charakteroqich ryst, kter6 by byly
piipadndj sim popisem samotn6ho prezidenta.
Nestoudnlfon opakovS,nim podobnich lt'rokri na
Twitteru se ale prezidentovi podalilo prom6nit
konkr6tni lidi vjazykov6 stereotl?y, kter6 se pak
volnd Siiily d6l. KdyZ udastnici volebnich shro-
m6.Zddni provold,vali slogany ,,Postav tu zed"
a ,,Zavii ii", nevyjadiovalo se tim nic, co by pre
zident mdl konkr6tnd vpld.nu, nicm6nd samotn6,
grandi6znost t6chto hesel utv6iela pouto mezi
kandid5,tem a publikem.
DalSim zprisobem umirA.ni pravdy je magick6
uvaZov6,ni dili nepokrlt6 plljeti rozporri. Prezi-
dent v kampani slibil snizit dand vsem, odstranit
st6.tni dluh a nawsit qidaje na socid,lni politiku
i obranu. Tl,to slibyjsou navzd,jem v rozporu. Je to
stejn6jako iict, Ze z kurniku vezmu vejce, uvaiim
je natwdo a naserviruju manZelce, soudasn6 je
usmaZim a nakrmim jim ddti, pak je slepici vr6-
tim nerozbit6 a budu se divat, jak se klube kuie.
Md li dlovdk takto radikS.lnd je nu-
piijmout leZ,
cen ostentativnd zavrhnout rozum. Klemperer
popisuje, jak b6hem roku 1933 ztrd,cel pi6,tele,
50
a jeho denikov6 z6"znamy k otS.zce magick6ho
my$leni dnes zndji znepokojivd aktuAhd. Jedna
b;fruald studentka ho zapiisahala: ,,Ale to musite
citit, a tomuto citu se musite oddat, a st6.1e pro
ves musi blit piitomna Vridcova velikost, nikoli
jist6. nepiizei, jiZ moment6ln6 trpite..." Dva-
nd"ct let nato - po vEech nacistic\fch surovostech
a pot6, co Ndmecko drtivd prohrAlo vSlku - mu
jeden voj6,k s amputovanou rukou iekl, Ze Hitler
,,nikdy nelhal. Hitlerovi vdiim."
A dtvrQim zpflsobem, jak pravda umir6., je po
mlilen5, vira. ObnASi sebezboZStujlci ldroky toho
druhu, jako kdyZ prezident prohldsil ,,Jen jd to
mriZu vyieBit" nebo ,,Mluvim va5im hlasem". Jak-
mile jednou piedmdt viry takto klesne z nebes
na zem, nezb;iru5 fi: L,adn! prostor pro vlastnl
risudek a zkuBenost. Pro Klemperera bylo nejdd-
sivdjSi, jak moc tato promdna Vyhlizela trvale.
Jakmile se pravda jednou piesunula z oblasti
faktri na pole or6kula, ztratily drikazy Wznam.
Na konci v6.lky jeden ddlnik Klempererovi fekl,
ie ,,s ch5,pd,nim se nlkam nedojde, musi se vdfit.
Jd ve Vridce vdiim".
Yj,znadnlr rumunsk;i dramatik Eugen Ionescu
(Eugdne Ionesco) ve tilcdwch letech sledoval,
51
 J
jak jeho pt6tel6 jeden za druhirn sklouz5,vajl
k.iazyku fasismu. Naderpal odtud nimdt sv6 ab
surdni hry NosoroZec (1959), kde se vsichni, kdo
padnou za obdt propagandd, promdni v ohromn6
z!'liata s jednim rohem. Svoji osobni zkusenost
popsal n6,sledo\rnd:
Uniuerzitn[ profesofi, stud,enti, intelektudloDe
se jeden za druhlm stdudli no,cisw, nastupouali
h Zelezn!,m gard.d,m. Na zdCdtku to rozhod.nd na
cisft nebylt. SchAzelij sme se o,si D patnAcfi a hle
dali proti ntm argumenw. Nebylo to snad.n6. .,.
Aas od. Casu ndkdo z pidtet iekl: ,,samoziejmd
s nini nesouhldsim, ale v ur'iwch smdrech mu-
slm uznat, Ze napiiklad Zide . , ." atd,. To byl symp-
tom. Do tii tldn z ndj byl nctcista. Malindrie
ho Lapild, D*echno piijal, stal se nosoroicem. Ke
konci jsme uZ odotdvalt jen tfi CWfi.
Ionescoqirn cflem bylo otevlit n6m odi pro to,jak
je propaganda bizarni, adkoli tdm, kdo se ji pod-
volf, se zdd, zcela norm6,lni. VyuZitlm absurdnlho
obrazu nosorozce se pokusil lidi Sokem piimdt,
aby si poysimli, jak je re61n6 d6ni podivn6.
Dnes se nosoroici prohS,ndji po savanS,ch na5ich
nervoqich slnapsl. Pfedmdtem velk6ho z6jmu se
E)
stala post-truth, ,,postpravda" a Siii se mfndnl,
Ze pohrddni kaidodennimi fakty a budovfni aI-
ternativnl realiry je dimsi nov6.torslqim a post-
modernim. Ve skutednosti ale skoro vse, co je na
tomto fenom6nu podstatn6, zachltil jiz pied se
dmdeseti lety George Orwell pomocl kategorie
,,dvojit6ho myslenl", doublethink,,Konec pravdy"
ve sWIu doublethinku posiluje fasistickf postoj
k pravdd, a proto nase soudasnost nepiin6,Si nic,
co by Klemperera dl Ioneska piekvapilo.
Fa3ist6 se Stitili drobnlich pravd kaldodenni zku-
Senosti, milovali hesla, kter6. dundla jako nov6
n6bolensM, a namfsto historie a report6Zi
d6va1i piednost mltologii. Pomocl nolt'ch m6-
dii v dan6 dobd to byl rozhlas - spustili propa-
gandistickou palbu, pod jejimz vlivem sev lidech
vzmd,haly emoce diiv, nel si mohli ovdfit fakta.
A i tehdy stejnd jako dnes lid6 zamdiovali viru
ve velmi nedokonal6ho rnldce s pravdou o nadem
spoledn6m svdt6.
Post-truth je pfedehrou fasismu.
53

11
Hledej, pitrej, analyzuj,
UvaZuj samostatnE. VEnu, eas rozsihlejSim
ilenkrlm. Piedplat' sitiitEni media - podpoiiS
investigativniZurnalistiku. Pochop, Ze nezanedbatelne
lest sdEleni Siienich po siti ti Skodi a chteji tE
zneuZit. lnformuj se o webovich strinkech, ktere
provedeji rozbor propagatnich kampanf, nEkdy
iiizenry'ch ze zahraniti. KdyZ nEiakou informaci
pied5v55 druh'im, piijmi za ni zodpov6dnost.
54
kladou tuto ot6.zku pm-
,,Co je pravda?" Nekdy si 1id6
toie se jim nechce nic podnikat. Obecnf clryrismus
n6m d6ve. pocit, ie jsme cool a hip, i kdyz piitom
spolu s okolfm sklouz6.v6.me do marasmu lhostej-
nosti. Individuem t6 dinf schopnost zji5tovat a po-
suzovat fakta - a spolednosti n6s Cini kolektivni
drivdra ve spolednd ziskan6 pozndLni. Analyticky
uvaZujici jedinec je soudasnd aktirryrim obdanem.
Pokud vfrdce nenS,vidl vsechny, kdo si chtdji ovdio-
vat skutednost, je potenci6,lnim tyranem.
Kandid6,t Thump b6hem volebni kampand uvedl
pro ruslqi propagadni kandl, i;e americk6, ,,m6dia
neuvdiitelnd podvdddji". ftadd report6ni zak6zal
piistup na sv6 volebni shromdZddni a svoje stou-
pence pravideln6 podndcoval k nend.visti vrhdi novi-
nAfilm. Ve shodd s piedeky autoritati'ltfch rezimfl
sliboval, Ze potladi svobodu slova zavedenim 26,-
kont, kter6 zabr6,ni mozn6 kdtice. Shodnd s Hitle-
rem pouZival qfraz ,,lZi" pro faktick6 konstatovdni,
kter6. se piiCi jeho zdjmtm, a dilnost novin6,frl W-
deval za kampair namiienou proti n6mu. Vstfic-
ndjSi vztah mdl k internetu a derpa"l odtud myln6
informace, kter6 pak piedd,val milionrim lidl.
KdyZ politick6, myslitelka Hannah ArendtovS,
v roce 1971uvaZovaia nad mnodsMm tZi, kter6 se
65
v USA rozhlaBovaly kolem ]/d,lky ve Vietnamu, utd-
Eovala se bltostnou schopnosti faJrtt zvltdzit ve
svobodn6 spoiednosti nad nepravdami: ,,Za nor-
m6,lnich okolnosti lh6,ie porazl realita, kterou ni-
kdy nic nezastoupi: at uZ je tkanivo lii, kterou
zkuBeqi lhAi piedldAdd, seberozs6.hlejBi, nikdy -
ani s v!'uZitim poCitadt - nebude tak velk6, aby
plekrylo nesmirnou rozlohu faktick6 skuteCnosti."
Dodatek ohlednd poiitadrl uZ dnes neplati. Piipre-
zidentswchvolbS,ch roku 2016 hr6,l dvojrozmdrnf
svdt internetu WznamndjSi roli ne, trojrozmdrny
svdt mezilidslrych kontaktt. Ahtivistrlm, lfteii sh6,-
n6li hlasy obch6,zenim domS,cnostl, 1id6 ote\'lrali
s pfekvapenlfon m t ourhnirn,kdyi: zlistili, ie se bu-
dou o politice muset bavit sjedinci z masa a kostf,
namisto aby si svoje nA.zory necheva[ potwzovat
plisunem facebookoqich piisp6vkri. Ve dvojroz-
mdrn6m sv6td internetu vznildy nov6, jinak nevidi-
teln6 druhy kolektivrl, kmeny s vysoce speciflckym
pohledem na svdt a vydan6 napospas manipula-
cim. (A pokud to snad ndkoho zajimA - nuZe ano,
na internetu se skutednd d6, najit spiknuti: jeho
cilem je udrzet t6 na internetu a qprovokovat td
k p5,tr5,ni po spiknutich.)
Potiebujeme tradidni tisk, jehoz novinAii sv6
rlvahy rozvinou na str6,nce i v nasi vlastni mysli.
56
Co to vlastnd znamen5,, kdyZ prezident prohl6,sl,
Le Leny patii,,domri", t6hotenstvi je ,,nepiijem-
nost", matky v pr6.ci nepoddvaji ,,stoprocentnl"
Wkon, potratyby se mdlytrestat, iensk6 jsou,,fl5,-
kadi", ,,prasata" a .feny" a sexudlni napadenije
b6in6.vdc? Co vlastnd znamen6,, Ze Sest preziden-
towch flrem zbankrotovalo, a pfitom jeho pro-
jekty ziskaly flnancov6nl ze zehadnych zdrojri
z Ruska a Kazachst6,nu? Odpov6d se mtieme
dozvdd6t z nejnizndj5ich m6dii. KdyZ seji ale do-
zvime z obrazovky, zpravidla se nechS,me pohltit
logikou spektA.klu: jakmile se dozvlme o jednom
skand6.lu, probouzi to v nds chut na dalsi; jak-
mile jednou naSe podv6domi pfijme j ako dan6, Ze
namisto plenf3lenl o skutednych ud6.lostech jen
sledqieme reality show, nemrlie Z6dn1i obrazoqi
qijev prezidentovi politicky ublizit. V,,realiw TV"
plati pravidlo, ie kazd5, epizoda musi bft drama-
tidt6jSi neZ ta piedchozi. Kdybychom n6.hodou
objevili video, na kter6m prezident Tiump pfed
ueskajicim \aladimirem Putinem tanCi koz6,dka,
nejsplB bychom poZadovali, aby se zopakoyalo to-
t6Z, ale prezident pfitom byl pleyledenf za med-
vdda a mezi zuby Zmoulal rublov6 bankovky.
KvalitndjBi tisko\'I Zurnalist6 n6,m umoZiruji se
zamyslet, ja\i qiznam maji informace, jez by
67
jinak ztrstaly zcela ttrzkovit6, pro n5,s a pro
nasi zemi. Pieposlat dl6,nek dok6.Ze katdf, za-
timco prov6st piedbdinli qizkum a napsat text
je tdZkA prece, kteri4. \Tiaduje das a penize. Nepo-
smivej se ,,mainstreamoqim m6diim". Rad6ji si
v5imni, ie uZ d5,vno netvofi hlavni proud. S prou-
dem splfvf ten, kdo se jen posmiv6.; prav6 no-
vinS,iswi lyboduje a je n6.rodn6. Zkus si proto
s6,m di sama napsat skutednf novinoW dlA.nek,
kterj r,ryZaduje pr6,ci v re6,In6m sv6t6: cesw na
piisluBnd, mista, rozhovory s lidmi, udrZov6.ni
vztahri s informadnimi prameny, prtzkum pI-
semnlich dokladfi, ov6iovS,ni i psanl a piepiso-
ve.ni jednotliqich verzi - to vbe pod neriprosn;inn
dasowm tlakem. Pokud zjistis, ie td to bavi, ved
si blog - a kaidop6,dnd respektuj lidi, kteii se
touto dinnosti Zivi. Novineii nejsou dokonali, to
plati v Zurnalistice stejnd jako u jinlich profesi -
avsak prAce tdch, kdo zachov6,vajl novinA.iskou
etiku, je naprosto odli5n6, od prAce lidI, ktefi si
tak nepodinaji.
Zaplatit instalat6rovi nebo automechanikovi po-
vaZujeme za normdlni, ale zpr6,vy poiadujeme
zadarmo. Kdybychom neplatili za opravy potrubi
a motoru, byli bychom smiieni s tim, Ze nebu-
deme moct pit vodu a jezdit autem. Odkud se
58
potom bere pfesvddieni, Ze bychom si mdli poli-
ticky fsudek formovat na z5,klad6 nulov6 inves
tice? Dost6v6me to, co si zaplatime.
Pokud se vdnujeme zkoumA.ni faktfi, posLytuje
ndm internet zS,viddnihodnou moZnost piedAvat
je d6,I. Osobnosti zmindn6 v piedchozich kapito-
lech ZAdni podobnf nSstroj nemdly. Vfznamnf
pols{i fllosof a historik Leszek Kolakowski, au-
tor rlvodnlho motta, kvtili kritice komunistick6ho
reiimu piiSel o profesuru na Var6avsk6 univer-
zit6 a mdl zak6"z6,no publikovat. Cit6,t z Han-
nah Arendtov6 uvedenli v prvni kapitole poch6,zi
z broLrrr$ nazvanf My uprchltci; autorka ji na-
psala pot6, co takika z6,zrakem utekla z dosahu
vraiedn6ho nacistick6ho rezimu. Victora Klem-
perera, jehoz pronikaw intelekt dnesvysoce obdi-
vujeme, znAme jen diky tomu, Ze si za nacistick6
nadvlddy vedl tajni denlk, ktery mu byl oporou:
,,Mtj denik byl v ondch Ietech neustS,le takovou
holf, kter6 mi pomd,hala balancovat a bez nIL
bych se stokrat zfitil." V6,clav Havel, nibec nejw
znamndj Sl myslitel mezi disidenw sedmdesS,tych
Iet, vdnoval svou kllCovou stat Mo c bezmocnlchfl-
losofu Janu Patodkovi, ktery zemfel na ndsledky
lyderp6,vajiciho Wslechu prov6ddn6ho Stetni
bezpednosti. V komunistick6m deskoslovensku
69
mohla Havlova knlzka koloyat jen ileg5,ln6 v n6- Kazdodennd mnohokr6t chr6.nime druh6 lidi,
kolika m6lo samizdatowch exemplAiich. aniZ bychom je m6li pfed odima. A prA,vd tak ne-
seme svrij dll zodpovddnosti i za to, co silid6 dtou
,,Je-li z6,kladni oporou syst6mu,iivotve lZi'," napsal na obrazovce podftade, i kdyZ u toho pfimo ne-
Havel, ,,pak neni divu, ie jeho z^.kladni hrozbou jsme. Pokud se n6m na internetu podaii nezrailo-
,rivot v pravdd'," S nastupem internetov6
se st6,vA, vat nitro neviditelnfch druhlich, naudl se ostatni
6ryjsou z n6sv5ech nakladatel6 - a vbichni proto podinat si stejnd, A ddnl na siti pak moin6, pfe-
neseme srrfij dil zodpovddnosti za to, abyvefejnost stane piipominat jeden velkf masakr.
vnlmala pravdu. Pokud p6tr6ni po tom, jak se vdci
majl, mysllme v6Zn6, mrlZeme - kaZdli za sebe -
zprlsobit ve fungov6,nl internetu malou revoluci.
Jakmile si zadnete ovdiovat informace, piestA,vdte
tim p6dem rozesilat faleSn6 zpr6,ly ostatnfm. Za-
dnete-li sledovat report6ry, k nimz citite odrlvod-
ndnou dflvdru, mriiete pakjejich zji5tdni pfed6vat
ddl. Pokud v trareetech odkazujete pouze na Cl6nky
konkr6tnich jedinctl, ktefi dodrzeli n6leiitf no-
vin6is\i protokol, je pak daleko m6nd prarld6po-
dobn6, *e si zadnete zamoiovat mozek kontal<tem
s ,,bow" a ,,trolry'.

Zveiejfovdnlm lZl ublilujeme druhj'm lidem, s ni-

miZ se piimo nestfkime. Postiien6 tedy nevidime,
ale zprlsobenS, Skoda proto neni o nic men5i.
Pfedstavte si, le iidite auto. I kdyz na druh6ho
iidide nenl vid6t, je n6m jasn6, Ze do jeho auta
nesmlme najet vIme, Ze Skoda by byla vzd,jemn5,.

70 71

12
Divej se cizim lidem do oii a nevihej
s nimi prohodit pir slov.
Neide ien o zdvoiilost: je to soui6st obianstvi
azodpov€dn€ho elenstvi ve spoleenosti - a take
zprlsob, jak z0stat v kontaktu s okolim, zbofit
spoleaensk€ bari6ry a pochopit, komu bychom
mEli divEiovat a komu ne. Pokud by mEla nadejit
atmosf6ra udavaestvi, mel by elovEk vddet,
v jakEm okoli se vlastn€ kaZdodenn€ pohybuje.
Tlransk6 reiimyvznikalyv modernl Ewop6 v rriz-
nich dobS,ch a na rtznfch mistech - avsak vzpo-
minkyvSech ob6ti spojujejeden kfehhi pocit. At
uZ je ied o faBistick6 lt5,]ii dvacS,Wch let, nacis-
tick6m Ndmecku tiicd,tjch let, Sovdtsk6m svazu
velk6ho teroru v letech 1937-1938 nebo distk6,ch
v komunistick6 qichodni Ewop6 ve Cty'iictitfch
a padesdwch letech, lidd tisndni strachem z re-
prese si vzdy dobie pamatovali, jak se k nim
zachovalo blizk6 okoli. I1sm6v, stisk ruky, po-
zdrav - za norm6,lni situace ban6,lni gesta - na-
jednou ziskaly ohromnf vfznam. KdyZ pt5,tel6,
kolegov6 a zn{,ml odwaceli hlavu nebo pfechS,-
zeli na opadnou stranu ulice, strach vzrrlstal. Ne-
mtZe5 vdddt, kdo si bude ve Spojenfch st6,tech
dnes nebo zitra piipadat ohroZen$ ale kdyz se
zachov6.5 slu5nd ke v5em, zcela jist6 to n6komu
zlepSi n6,Iadu.
Lid6, kteli ve Wsoce riskantnich dobA,ch unik-
nou a pleZiji, zpravidla znaji n6koho, komu mo-
hou driv6iovat. Poslednlm politichirn ftodi5t6m
je mit dobr6 pldtele - a navazovat nov6. pid,te]-
stvi je prrmim krokem ke zm6n6.
73

13
Nezapominej, ie politika je tElesni
a inik pied tyranii vyiaduje pohyb.
Vlidnouci moc chce, aby tvoje telo ochablo v kiesle
a tvole emoce se rozptrilily po displeji. Jdi
0citej se na nezvykl'ich mistech a v pfitomnosti
neznAmvch lidi. Zisk6vej nov€ pf6tele a drZ se iich.
74
Aby byl odpor proti st6'tni moci rispd5njr, je vidy
nutn6 zdolat dv6 ptekS,iky. Za prv6 musl mys-
lenka zmdny piildkat na svou stranu lidi z od-
Ii5nfch prostiedi, kteii se na mnoha vdcech
neshodnou. Za druh6 se lid6 museji ocitnout na
mistech mimo domov a uprostied skupin, se kte-
rfmi se do t6 doby nepi6.telili. Protest lze zor-
ganizovat i pomoci socidlnlch siti, ale pokud
nepfejde do ulic, je jen imagin6,rni. Dokud ty-
rani sqimi diny newvolaji reakci v trojrozm6r-
n6m svdt6, nic se nezmdnl.
Jedinjm pfikladem zcela fspdsn6ho protikomu-
nistick6ho hnutl odporu byl pols$iodborof svaz
Solidarita, kte4i vznikl v letech 1980-1981. Jed-
ven. nalo se o koalici ddlnfkri i lidf ze svobodnlich pro-
fesi, sloZek fimskokatolick6 cirkve i sekulS,rnich
uskupeni, Vedeni Solidariff ziskalo v obdobi ko-
munismu pern6 zku3enosti. V roce 1968 reiim
zmobilizoval ddlnlky proti protestujicim studen
tfrm. V roce 1970 byla naopak krvav6 potladena
stS,vka v Gdaisku avizolaci se najednou citili ddl
nici. Roku 1976 ale intelektuAlov6 aWsokoSkolslry
vzd6lanl lid6 zaloiili skupinu na pomoc ddlniktm
stihanJrm reZimem. Byli to pravid6,ci i levidd,ci, v6-
flci i ateist6 - a ziskali si drlv6ru lidi, s nimiZ by
se za jinfch okolnostl nildy nesezn6.mili.
7S
KdyZ pak polBti ddlnici v Pobalti roku 1980 znovu
vyhlAsili srAvku, piidali se k nim i prdvnlci, aka-
demici a dalii a pomohli iim hd.iit ieiich vdc. Vj-
sledkem byl vznik svobodn6ho odborov6ho svazu
a tak6 zisk6,ni vl6,dniho slibu, Ze st6.t bude do-
drZovat lidskS, prdva. Po dobu Sestn6,cti mdsfct,
kdy byla Solidarita IegA.Ini, do nf vstoupilo de-
set milionll Iidi a bdhem st6,vek, pochodfl a de-
monstraci se nav6,zala nesdetnS, nov6, piS,telstvi.
Polshi komunistickf rezim v roce 1981 \'yhl6,sil
stann6 pr6,vo a Solidaritu postavil mimo z5,kon.
KdyZ ale o osm let pozddji - v roce 1989 - komu-
nist6 potiebovali partnera k jedn5,ni, museli se
obretit na Solidaritu. Odborovj svaz trval na tom,
Ze museji probdhnout volby, a ve volb6,ch lryhr6,1*
coL byl pod6,tek konce komunismu v Polsku, ve W-
chodnf Ewop6 a v Sovdtsk6m svazu.

K vefejn6 angazovanosti je nutn6, schopnost

uchovat si soukromi. Svobodni jsme jen tehdy,
pokud sami za sebe rozhodujeme o tom, kdyjsme
a kdy nejsme druhlirrn na odich.

76

14
Chrai si soukromi.
Nestoudni mocni k manipulaci s lidmi vyuZiji vgeho,
co vEdi. PravidelnE oiiStuj poaitat od malwaru.
Pamatuj, Ze e-mail se d6 snadno sledovat. UvaZuj,
zda vice nevyuiivat alternativni webovd nastroie
anebo zda se od e-mailu ztesti neodpoutat.0sobni
ot6zky iei
osobne. Z t€hoZ drlvodu vias vyfei
vSechny privni spory. Tyrani na tebe chtEji n€co
mit. SnaZ se neposkytnout jim k tomu piileZitost.
78
Pojmem,,totalitarismus" neminila politickS, mys-
Iitelka Hannah Arendtov6, v$emohoucl stA,t, ale
setienl rozdilu mezi soukromou a vefejnou exi-
stenci. Svobodnl jsme jen tehdy, pokud m6.me
kontrolu nad tlm, co o n6s 1id6 v6di a za jakfch
okolnosti se to dozvidaji. B6hem prezidentsk6
kampan6 roku 2016 jsme naprosto nepozoro-
vand podnikli jeden krok k totalitarismu, kdyz
jsme pfipustili, aby se z naruBeni elektronic-
k6ho soukromi stala b6in6 v6c. Krideit, vnrZl-
v6.nim a zveiejiov6,nim soukromfch zpr6.v* at uZ
to podnikaji vfzv6dn6 slulby USA di Ruska nebo
jak6kolijin6, instituce -je niden elementA.rnl 26,-
klad na5ich osobnich pr6v. Jakmile ztratlme kon-
trolu nad tfm, kdo kdy co dte, nejsme uZ schopni
- jednat v soudasnosti ani pl6,novat budoucnost.
Kdo dok6,Ze proniknout do w6ho soukromi, ten td
tak6 mflZe kdykoli poniZit a sv6volnd boiit tvoje
vztahy. Nikdo - snad s qijimkou OTana - nevede
takod soukromf Zivot, kterf by bez fjmy pfedkal
i nepfA.telsky cilen6 piedvedeni na vefejnosti.
dasovand e-mailov6 bomby z prezidentsk6 kam-
pan6 roku 2016 zS"rovef piedstavovalyvelmi efek-
ti\.ni n6,stroj dezinformace. Slova napsan6, za
urdit6 situace d6.vaji smysl pouze ve sv6m kon-
textu. UZ samo vytrieni qfroku z jeho historick6
79
 souvislosti ajeho pfesazenl do jin6je falziflkaci. sm6ru podinajl mnohem hlii nei m6dni a spor-
M6dia navic sledovalavSechny e-mailov6,,bombl', tovni report6ii. Ti tak6 dobie vddi, Ze se modelky
jako by sejednalo o zpr6,lyhodn6 pozornosti. Jen v zS,kulisi svl6kajl a sportovciv BatnA,ch sprchuji,
n6kolik m5,1o novin6,ft1 se pokusilo rysvdtlit, prod ale nedovoll, aby zpr6,vu, kterou maji poshrtnout
pfislusnl lid6 v dan6 dobd fekli nebo napsali to veiejnosti, plekryly soukrom6 z6,lezitosti.)
di ono. Silenim zlodinri proti soukromi jako sou-
d6.sti zpravodajstvi se m6dia nechala odldkat od Kdyi se v momentech, o nichz rozhodujl tyrani
skutednich aktu6lnich ud6losti. Namisto aby sle- a manipulatoli, aktivnd zaj1m6,me o zS,lezitosti po-
dovala poru3ovAni z6kladnich pr6v, se vev6tSind chybn6ho Wznamu, podflime se tim na destrukci
rozhodla bezmyslenkovitd ukS,jet bytostnd indis- vlastnlho politick6ho uspof6d5,n1. Samoziejmd
kr6tni z6jem o Zivory druhfch lidl. nAm mrlze pfipadat, Ze d6lA.me tot6z co ostatnl,
nic vic. Ano, to je pravda - a plesnd to Arcndtove
Hannah ArendtovS, mdla za to, Ze ladnost po od- mlnila zhroucenim spolednosti v ,,dav". Mfldeme
halenych tajnostech s sebou nese politick6 riziko. se tento probl6m pokusit fe5it individud,lnd - za-
Totalitarismus smaz6,y6, rozdil mezi soukromlfon bezpedenlm vlastnich poditaCrl - a mriZeme se ho
a veiejnym nejenom proto, abyjedince zbavil svo tak6 pokusit le$it kolektivnd - napflklad podporou
body, ale tak6 aby celou spolednost odpoutal od organizacl, kter6 se vdnuji ochrand lidshjch pr6,v.
normS,Ini politiky a naldkal ji na konspiradni teo
rie. Namisto rozli5ovdni faktt a vltvd.ieni jejich
interpretaci se nech6v6me sv5,d6t pfedstavou
skrlt6 skutednosti a vSeobjasfiujiclch temnich
spiknuti. Jak se uk6,zalo na zvelejndni e-mailo-
vjch,,bomb", funguje tento mechanismus i tehdy,
kdyz je obsah odhalen6ho tajemstvi naprosto ne-
zajimavy. Skand6,lni novinkou se st6v5. prostd uZ
to, Ze vdc dilv tajn6 je ted veiejn6. (Stoji pfitom
za pozornost, ie zpravodajskS, m6dia si v tomto

80 81
 VZdycky je povznS.Sejlcl vdddt, Ze at uZ se pr6,v6
ddje cokoli, pom6h65 druhlfon lidem konat dob-
rou vdc. Nenl n6s m6.lo, komu flnandni situace
bez obtiitl dovoluje podpoiit vybranou d6,st on6
rozs6.hl6 sitd charitativnich organizacl, kterou
jeden n6.E diivdjbl prezident oznadil za ,,tisic sv6-
15 tel". A stejnd jako hv6zdy za soumraku, i tdchto
tisic svdtel je nejl6pe viddt na tmavnouclm nebi.

Piispivej na dobrou v€c. KdyZ Ameridand uvaiujl o svobod6, obvykle si

Aktivne se zapoj do politickVch inepolitickich
organizaci, se kterimi sdiliS pohled na svEt.
Vyber si iedno Ci dvE charitativni sdruZeni a zadei
trvali platebni piikaz. Bude to tvoje svobodne
rozhodnuti, ktervm podporuieS obeanskou
spoleenost a pomihS5 druh'im lidem konat dobro.
piedstavl stiet mezi osamdlim jedincem a moc-
nou vl6dou. Zpravidla z toho vyvozujeme, ie jedi-
nec by mdl mit co nejvdt$i moc a vl6du je nutn6
drret na uzd6. Je vtom vellqi kus pravdy. Ale naBi
svobodu urduje tak6 to, jak6 spojence si zvollme,
a jednlm zpisobem, jak svobodu brA,nit, je vz5,-
jemnA podpora. Proto bychom se mdli vdnovat
dinnostem, kter6 jsou pro n6s, na5e pfS,tele di
pilbuzn6 ndjak dfl1eZit6. Nemusi se jednat o W-
slovnd politickou aktivitu: VS,cIav Havel zmirlqie
dlovdka, jenz byl piikladem v tom, te chtdl vaiit
dobr6 pivo.

KdyZ tyto dinnosti lrykond,vd,me hrd6 a sezn6,mfme

se s dalSimi, kteii
si podinaji stejnd, zakl6d6.me
tlm obdanskou spoleCnost. Spoledn6, aktivita
n6,m ukazuje, Ze mrlreme v6fit lidem i mimo rizkf

82 83
okruh pidtel a pfibuzntch, a pomfhd rr6,m zls-
kat rictu k autoritdm, od kterfch se mrlreme udit.
Diky dtrv6ie a vfili poudit se mrli eme snlj Zivot
zbavit ndkterych zmatkrl a nejasnosti a zwbit v6-
rohodnost a atraktivitu demokratick6 politiky.

V daleko vypjatdjsi situaci, nez v jak6 jsme my

dnes, WchodoewopSti disidenti pochopili, Ze ak-
tivity obdansk6 spolednosti, zdA,nlivd nepolitick6,
jsou vfrazem a pojistkou svobody, M6li pravdu,
Vlichni velci nepiAtel6 svobody ve 20. stoleti byli
odpflrci nevlSdnlch organizacf, charit a podob-
njch sdruZeni. Komunist6 u v5ech tako{chto
uskupenl vyZadovali oflcialni registraci a prom6-
nili je v n6.stroj spoledensk6ho dohledu. FaBist6
zavedli takzvanf ,,korporativismus", syst6m, ve
kter6m mdla kazd6, lidskd, dinnost urden6 misto
a byla podiizena stranick6rnu st5,tu. Ai soudasni
autoritS,ii - v Indii, Tirrecku, Rusku - jsou aler-
gidtl na samu my$lenku svobodn6ho sdruZov6ni
a nevl6,dnich organizaci,

84

15
Ut se od svfch bliinich v jinfch zemich.
UdrZui kontakty s pi6teli ze zahraniti a navazuj
novE. Soufasn€ obtiZe Spoienvch stdtti jsou jen
prvkem obecnejgiho trendu. A ZAdne zemE nenajde
ieseni sama. Zaiid'pasy pro sebe i svou rodinu.
86
Po celi rokpied zvolenlm soudasn6ho prezidenta
se v m6diich objevovaly chybn6 odhady dalBiho
prribdhu jeho kampan6. Zatimco kandidd,t Tlump
zdolii,val jednu piekdZku za druhou a hromadil
triumfy, profesionAlni komentetoii n6,s ujiStovali,
Ze vpiiBtim kroku jeho postup spolehliv6 zastavi
ta di ona slovutnS, americka instituce. Jedna sku-
pina pozorovatehi ale vnlmala situaci odli3n6:
byli to Vychodoewopan6 a znalci vfchodni Ev-
ropy. Mnoho rysrl prezidentovy kampand jim bylo
povddomfch a konednf qisledek je nepiekvapil.
Ukrajin5ti a ru5ti novin6,ii si pfidichli k ovzdu$l
americk6ho Stiedozd,padu a dokS,zali pfedndst
realistidtdjSi odhady neZ ameridtl odbornici na
prfrzkumy velejn6ho mindnl, ktefi si na ana$-
zA,ch politiky vlastni zemd Wbudovali kari6ru.
Z pohledu Ukrajincrl bylo aZ komick6, jak po-
malu Ameridan6 reaguji na odividnou hrozbu
kybernetick6 vd,Iky a smy$len6ho zpravodajstrrl.
Kdyl rusk6 propagadni ma$in6rie udinila Ukra-
jinu v roce 2013 terdem sdch z6,jmri, zareagovali
na to mladl ukrajinstl novinS,fi - a nejen oni -
okamiitd, rozhodnd a ndkdy i s humorem: roz-
jeli systematickou snahu odhalit dezinformace.
Rusko proti Ukrajind z podstatn6 d{.sti rYuZito
stejn6 techniky jako n6slednd proti Spojenfm
a7
 st6.ttm - a soudasnd na Ukrajinu zaftodilo vo-
jensky. KdyZ rusk6, m6dia v roce 2014 plinesla
nepravdiv6 l\'Izenf, i:e ukrajin5ti vojici ukiizo-
vali chlapce, Ukrajina na to piinejmenSim ve
vztahu k vlastnimu obyvatelstl'u zareagovala
rychle a efektivnd. Pot6 co ruskd m6diav roce 2016
pustila do ob6hu zpr6m o ridajn6 nemoci Hillary
Clintonov6 s odvolenim na to, Ze se v e-mailu zmi-
nila o dldnku o ,,unavd z rozhodovS,ni" (coZ neni
nemoc), AmeriCan6 naopak smyslenku Siiili dd,l.
Ukrajinci rThr6,1i, Ameridan6 prohr6,li - totiz
v tom smyslu, Ze Rusko v sousedni zemi nedokd,
zalo zfidit rezim, jakf by si pt5,Io, zatimco v USA
triumfoval preferovanli kandidet. To byn6s mdlo
piimdt k zamy$leni. Zatimco dfive ddjiny po n6-
jakou dobu ubihaly ze zS,padu na '{chod, nyni
se 2d6,, Ze postupuji z qichodu na ze.pad: jako by
se vbe, co se ddje u nd.s, nejprve odehrSlo u nich.
kolem nAs, abychom ch6,pali, proti demurr'Iastnd
bojujeme a jak pfitom nejl6pe postupovat. Za-
fldit si cestowrl pas tedy neni projevem kapitu-
lace, pr6,v6 naopakje to osvobozujici akt, protote
je branou k ziskAnl novfch zkuBenosti a umoZ-
iuje n6m zjistit, jak na podobn6 probl6my, jako
m6me sami, reagujl jini 1id6, ndkdy moudlejsl
nei my. Mnoh6 z toho, co se u n6s za posledni rok
ud6,Io, zbltek svdta doble znd nebo se o tom vi
z nedS,vnfch d6jin. Musime proto dobfe naslou-
chat a dlvat se.

V6tBinaAmeridanfl nem6, cestoyni pasy - a nyri se

ukazuje, Ze toje slab6 misto americk6 demokra-
cie. Ameridan6 ndkdytvrdi, Ze cestolrf dokument
nepotiebujl, pxotoZe raddji zemiou pii obran6
americk6 syobody. To jsou sice vznesen6 slova,
ale mijeji se s podstatouv6ci. Zmindnyboj potrv6
dlouho, a moZn5, si 1yZ6d6, i obdti, ale piedevBim
bude nutn6 v6novat soustavnou pozornost svdtu

88 89
 t
Podstatu fa5istick6ho vlddnuti brilantnd objasnil
nejinteligentndjsi z nacistri, prdvni teoretik Carl
Schmitt. Ukezal, Ze metodou, jak znidit v5echna
pravidla, je zamdlit se na pojem qijimky. Nacis-
tichj piedSkryiadl sv6 oponenryze hrynastolenim
vSeobecn6ho piesvdddeni, Ze nastala lfi imedn6 si-
17 tuace, a neslednou promdnou lXijimedn6ho stavu
v permanentni pohotovost. ObCan6 takto vy'mdni
reS,Inou svobodu za faieSn6 bezpedi.
Pozor na nebezpeini slova,
KdyZ soudasni politlkov6 mluvi o terorismu, sa
moziejm6 tlm mini urdit6 redln6 nebezpedi - ale
0bezietnE vnimej, kdykoli zazni slova ,,extremismus" kdyi n6s snaZi piimdt, abychom se ve jm6nu
se
a,,terorismus". Poimy,,krize" a,,vijimeenV stav" bezpedi instinktivnd vzdali svobody, musime blft
mohou bit fatelni - devej na nE pozor. Vzepfi se, kdyz ve stiehu. Bezpedi nemusi blft na fkor svobody.
se vlasteneck€ho vyjadiov6ni pouZiv6 fale5nE a zridnE. N6kdy opravdu jedno zisk6v6,me a druh6 ztr6,-
cime, ale mnohdyne. Pokud td ndkdo piesvddCuje,
Le l:ezpeti si lze zajistit jedind za cenu svobody,
nejspls ti chce upiit oboji.

Zcela jist6 je, ie se dlovdk mtZe vzd5,t svobody,

aniZ by pfitom ziskal vdt5i bezpedf. Pocit poro-
benosti qrsii moci mriZe bft zdrojem utdchy, ale
to neni tot6Z jako skutedn6 bezpedi. Naopak zis-
kane. svoboda mriie piin5,Set neklid, ale dodasn6
znepokojeni neni nidim nebezpednfm. Piedsta-
\rit si situace, kdy se vzdiime svobody i bezpedi,

90 91
je snadn6: ddje vstoupime do pokiive-
se to, kdyz
n6ho drivdrn6ho vztahu nebo kdyZ volime fa$istu.
Stejnd tak si Ize snadno pledstayit rfiznA rozhod-
nuti, kterymi podporujeme svobodu i bezpedft na-
piiklad odchod z pokiiven6ho vztahu a emigraci
z fafistick6ho std,tu. IJkolem vl5,dy je posilovat
svobodu i bezpeCi.

Slovo,,extremismus" rozhodnd budi obaw avlSdy

je dasto zkouseji jestd prohloubit tim, i,e v t6irc
v6t6 nechaji zaznit i slovo ,Jerorismus". V;izna-
movd je to ale slovo t6m6i pr5,zdn6. Neexistuje
Z6,dnA doktrina s ndzvem ,,extremismus". KdyZ
Wrani mluvl o extremismu, mini tim prostd lidi,
kteii vyboduji z hlavnlho proudu - v mezich, kter6
mu qrrani pro danou chvIli vltydili. Vsichni disi-
denti 20. stoleti byli oznadov6,ni za extremisty,
at uZ bojovali s fabismem, nebo s komunismem.
Moderni autoritdisk6 reZimy, napfiklad v Rusku,
ryriivaji zdkont proti extremlsmu k trestd,ni kri-
tikri apar5,tu. Nakonec se tak slovem ,,extremis-
mus" mrlZe minit skoro cokoli - vyjma jedin6vdci,
kterd skutedn6 extr6mnl je: tyranie.

92

18
Kdyi nastane, co bylo
nemysliteln6, zachovej l<lid.
Moderni tyranie je cilenA manipulace se strachem.
AZ doide k teroristirkemu [toku, mEl na pamEti,
autorit6ii podobnvrh udAlosti vyuZivaji k utuZeni
moci. Nenada16 pohroma, ktera vyzaduje zruieni
brzd a protivah, rozpu5tEni opozienich stran,
pozastaveni svobody vyjadiovani, prarva na
spravedliv!'proces a tak d6le, je starim trikem
z hitlerovsl(6 ueebnice. Nesedni na lep.
94
I
PoZAr RiSsk6ho sndmu r.ryznaduje moment, kdy
se Hitlerova vld,da kterA se z va1n6 d6,sti do-
mohla moci demokratickymi prostiedky * zm6-
nila v hrriznd trvaii nacisticki reZim. Je to vzor
cilen6 manipulace se strachem.
DvacS,teho sedm6ho inora 1933 piibliZnd v de-
vdt hodin veder \X,?ukl poZ5,r v budov6 Rissk6ho
sndmu, sidle ndmeck6ho pariamentu. Kdo byl
Zhriiem? Spolehlivd to nevime a neni to pod-
statn6. Podstatn6 je, Ze tento spektakulirni te-
roristickli din vedl k r,yhl6Seni krizov6ho stam.
Hitler on6 noci s blaZenfm pohledem na Slehajici
plameny prohlAsil: ,,Tenhle por6.r je jen zaddtek."
Bez ohledu na to, zda poZ6,r qvolali sami nacist6,
Ze v ndm Hitler spatioval politickou Sanci: ,,Bu
deme nemilosrdni. Kdo se n5,m postavi do cesw
toho srazime." Den nato zvl6stni \'li'nos pozasta
vil v Ndmecku platnost zdkladnich obdanskych
prdv a umoinii policii prov6d6t ,,preventiuri za-
drZeni". DikyHitlerovu t!'rzeni, Ze poZ6rje diiem
nepietel Ndmecka, ziskala NSDAP 5. biezna roz-
hodujici vit6zstvi v parlamentnich voib6ch. Po-
Iicie a nacistick6 milice zadaly zadrZovat dleny
levicowch politichich stran a sviizet je do impro
vizovanich koncentradnich t5,borri. DvacA.t6ho
tietiho blezna nov6 osazenstvo sn6mu schvd,lilo
95
,,zmociovaci zAkon", kteri Hitlerovi umoZnil \T/
d6vat z6kony bez udasti parlamentu. Ve qiji-
medn6m star.rr Ndmecko setrvalo ndsledujicich
dvan6ct iet, aZ do konce druh6 svdtove v6.1ky.
Hitler \')'uZil teroristick6ho dinu ud6.losti, jejfZ
bezprostiedni qiznam nebyl velhi - k nastoleni
hrtzovlSdy, ktera pozabijela miliony lidi a pro
mdnila tvd,inost svdta.
I souCasni autoritaii vyuzivaji teroru a kreativi-
tou za Hitlerem rozhodnd ne z ao strivaj i. Vezmdme
si soudasn;i ruslqi reZim, prezidentem Tirumpem
tollk obdivovani. Nejenom Ze se Vladimir Putin
dostal k moci diky incidentu, kteqi nepadnd pii
pomind, poZ6r RiBsk6ho sndmu ale navic rT,rrZil
s6rie skutednfch, pochybnfch i zcela zinsceno-
vanich teroristickich ritokt k tomu, abyv Rusku
piipravil cestu k totd,lni koncentraci moci a za-
ftodil na sousedni demokratick6 zem6.
KdyZ kolabujici Boris Jelcinv srpnu 1999jmenova1
Putina piedsedouvl6dy, nikdo ho neznal a stupei
jeho popularity se bliZil nule. Bdhem z6ii do5lo
v ruslqtch mdstech k s6ril bomboqich utohi na
obltn6 dom)'. Podle vseho je zinscenovali dflstoj-
nici rusk6 tajn6 policie: jejich vlastni kolegov6 je
zatkli s jasntfoni dtkazy o vind a tak6 se stalo, Ze
95
mluvdl rusk6ho parlamentu ozn6.mii jeden qibuch
o ndkolik dnri diive, neL k ndmu skutednd do*lo.
Putin ale Whlesil odvetnou v5,iku musllmsk6mu
obyvatelstvu v eedensku a slibil, ie udajn6 pacha
tele dostihne a ,,rozm6.zne je po hajzIu".
Ruskj lid se postavil za sv6ho vtdce, jeho pod
pora raketovd vzrostla a Putin rok nato v bleznu
vyhrdl v prezidentshich volbiich. KdyZ pak rusk6
bezpednostni sily pii likv'idaci skutedn6ho tero-
ristick6ho utoku v jednom moskevsk6m divadle
roku 2002 usmrtily desitky rushich civilistri, Pu-
tin ud6.losti v''uzil k tomu, aby si zajistil kontrolu
nad soukromim televiznimvysilS,nim. V roce 2004
teroristickd skupina (za zvl6Btnich okolnostl, jeZ
nasvddduji tomu, Ze mohlo jit o provokaci) ob-
sadila zS,kladni Skolu v Beslanu; Putin zareago
val zrusenim samostatnd volenich oblastnich
g:uberndtort. Jeho n6stup k moci a odstrandni
dvou qiznamnyfch lnstituci - soukromich televiz-
nlch spolednosti a samostatnd volenlich oblast
nich gubernAtort - tak byly unoZn6ny cilenlim
'!'}.uZitim skutedn6ho, pochybn6ho a zinscenova
n6ho terorismu.
Vroce 2012 se Putinwd,til do prezidentsk6 funkce
a Rusko se zno\'lI uchlililo k qrrZivSni teroru
97
jakoZto nS,stroje zahranidnl pofitiky. Pfi rp6.du
na Ukrajinuvroce 2014 Rusko piemdnilo Wbran6
vojensk6 jednotky na teroristick6 oddily: bojov-
nici si z uniforem odstranili insignie a Rusko
odmftlo veSkerou zodpovddnost za vlnu utrpen{,
kterou zptsobili. Bdhem bojli o oblast Donbasu
na jihowchodd Ukrajiny Rusko nasadilo deCen-
sk6 paramilit6,rni jednotky i oddilylSdn6 armd,dy
z muslimskych oblastl. Kromd toho se Rusko ne-
fspdsnd pokusilo zmanipulovat volby ukrajin-
sk6ho prezidenta v roce 2014.
V dubnu 2015 ru5ti hackeii naru5ili program
jedn6 francouzsk6 televize, rydf.vali se za ISIS
a odrrysilali materiS,ly, jejicht cilem bylo vyd6-
sit Francii. Rusko se pokusilo \Tyolat pfedstaur
,,kyberchalif6tu" a Wostiit obavy Francouzri
z teroru. Pravd6podobnym cilem bylo motivovat
volide krajnd pravicov6 NS,rodni fronw na kterou
Rusko flnandn6 pfispivS,. Kdyi v listopadu 2015
pfiteroristick6mritokuvPaiiii zahlmulo 130 lidi
a 368 osob bylo zrandno, zakladatel think-tanku
s tdsnymiyazbami na Kreml se radoval, Ze terori-
smus Ewopu donuti posunout se sm6rem k fasi-
smu a Rusku. JinliTni slovf isl6,mskf terorismus
v zdpadni Ewop6, re6.lnf i zinscenovant byl v rus-
k6m z6.imu.
98
PodS,tkem roku 2016 Rusko vyvolalo vlnu faleS-
nich obav z teroru v N6mecku. V t6ze dob6, kdy
Rusko bombardovalo syrsk6 civilisty, a vyhe.-
ndlo tak muslimsk6 uprchliky do Ewopy, sou-
dasnd vyuiilo dramatu jedn6 rodiny k tomu, aby
u ndmeck6 vefejnosti vyvolalo dojem, Ze mus-
limov6 zn6,sil ujl ddti. Cilem podle vgeho opdt
bylo destabilizovat demokraticky syst6m a posl-
lit krajnd pravicov6 strany.
Y z6,11207 n6meck6 vl6.da oznA.mila, Ze piijme
prll milionu syrskfch vA.lednfch uprchllkfi. Nato
Rusko v Syrii zahdji.lo bombardovA.nl zamdien6 na
civilisry. Tirn dodalo uprchliky - a nS,slednd k nim
plipojilo komentS,i: v lednu 2016 uvedla rusk6. mas-
m6dia do ob6hu zprS,vu o tom, Ze doCasnd ztracend,
holdidka rusk6ho prlvodu, pobyvajici v Ndmecku. se
stala obdtl hromadn6ho znS,silndni sp6,chan6ho
muslimskimi piistdhovalci. N6meck6, pravicova
sdruZenl pozoruhodnd rychle zorganizovala pro-
tivl6dni protesff. Pot6 co ndmeck6, policie ozn5,-
mi]a, Ze k ZAdn6mu takov6mu zn6,silndni nedo$lo,
rusk6. m6diaji obvinila, ie chce pi{pad ututlat. Do
Wjdtru se zapojili dokonce i ruBtl diplomat6.
KdyZ americky prezident a jeho poradci mluvi
o tom, Ze bychom mdli spolu s Ruskem bojovat
99
 I

proti terorismu, manipuluji americk6 obdany

pomoci strachu:' zne[Li1taif skutednich, pochyb-
n;ich i zinscenovanych teroristickich ftokt
k rozboieni demokracie. Poudn6je rusk6 shrnuti
prvniho telefonS.tu mezi prezidentem Trumpem
a Vladimirem Putinem: oba politici se ,,shodli
v ndzoru, Zeje nutn6 spojit silyproti spoledn6mu
nepiiteli dislo jedna: mezinArodnimu terorismu
a extremismu",

Lekce, kterou qrani derpaji z por,er:u F,isst6ho

sndmu, zni, U e jeden chvilkoqi Bok umoZiuje na-
stolit celou v6dnost poroby. Poudeni, jeZ z ud6-
Iosti derp6,me rlry, zni, ie n5,s pfirozenf strach
a fzkost nesmdji dohnat ke znideni stS,vajicich
instituci. Odvaha nespodlv6. v tom, Ze se dotydny
neboji nebo neciti Zal. Tkvi v tom, Ze dlovdk oka
mU itd - hned v momentu ttoku, kdy to je nej-
obtlzn6j3i - rozezn6, manipulaci se strachem
a vzepie se jl.

Americhi prezident James Madison je ptvodcem

piesn6ho postiehu, Ze tyranie vznik6. ,,diky ndj ak6
vhodnd nastale krizi". Po polS,ru F,lSsk6ho sndmu
si Hannah Arendtovii zapsala: ,,Zbavila jsem se
mlndnl, Ze dlovdk mriZe zristat pozorovatelem."

100
 T

Co to znamenS, - bjtvlastencem? Zarindmelysvdt-

lenim, co to neznamenS,. Vlastenec se neq'h1ib6,
odvodu, nelX/smiv5, se vdletnlhn hrdinflm ani je-
jich rodin6,m. Vlastenec se ve vlastnich flrm6ch
nedopouBti diskriminace vtdi aktivnim piislu5
nikrim ozbrojen;ich sil a nevede systematlcke ta
19 Zeni s cilem zajistit, aby invalidni veterSni nemdli
piistup na jeho pozemky. \4astenec nebude hle
ddni sexudlnich partnerek v New Yorku srovnA.vat
Miluj svoji vlast. s vojenskou sluzbou ve Vietnamu, kter6 se navic
lThnul. \lastenec se nebude q/hibat placeni dani,
zvlast ne za situace, kdy ameridti pracujici a je-
Ukazuj nisledujicim generacim, jakd moZnosti jich rodiny dand plati. \/lastenec se na pracujici
Amerika nabizi. Bude to potieba. Ameridany a dairov6 poplatniky neobrati se i:6-
dosti o piispdvek na prezidentskou kampai a n6-
slednd jejich pendzi nezaplati vlastnim firmiim.

Vlastenec nebude obdivovat cizi dikt6tory. \4as-

tcnec nebude udrzovat styky s Muammarem
Kadddfim ani neprohld,si, Ze Basiir a]-Asad
s Vladimirem Putinem jsou skvdii vridcov6. Vlas-
tenec nepozd,d6 Rusko o zd,sah do americklich
prezidentslqich voleb. Vlastenec nebude pli ag'i-
tadnich shromd,Zd6nich odkazovat na ruskou
propagandu. \rlastenec si nenechd radit od dlo-
vdka spolupracujiciho s rus\imi oligarchy. \7las-
tenec nebude konzultovat zahraniini politiku

102 101
 t
s akcionaiem rusk6 energetick6 spolednosti.
\4astenec nepronese zahranidndpolitichi projev
piipraven;i nd(fon, koho plati ruskd energetickd,
spolednost. Vlastenec nedosadi do funkce n6.
rodniho bezpednostniho poradce dlovdka, ktert
piijal penize od orgS,nu rusk6 propagandy. \las-
tenec neobsadi funkci ministra zahranidi ob
chodnikem s ropou, kte4i m5, v Rusku ffnandni
zd,jmy, je ieditelem rusko-americk6 energetick6
flrmy a obdrzel od Putina ,,RAd piStelstvi".
Nejde o to, Ze by Rusko a Amerika musely b;it ne-
pi5tel6. Podstatn6 je, i:e vlastenec je odhodlin
slouzit a prospivat sv6 zeml
Prezident Tfump je naciona]ista, ale to neni to-
t6Z co vlastenec. Nacionalista n5,s pobizi k p5,-
chiini toho nejhorsiho, co je v n6,s, a nS,slednd
n6m tvrdi, jak jsme dokonali. ,,TYebale naciona-
lista neust6Ie piemitA o moci, vitdzstvi, pordrZce,
pomst6," napsal Orwell, ,,dasto ho nezajimd., co
se ddje ve skutedn6m svdtd." Nacionalismus je
formou relativismu, protoZe jeho jedinou prav-
dou je nenevist, kterou citime pii pohledu na
jin6 lidi. Jak napsal Danilo KiS, nacionalismus
,,nemii Zd,dn6 univerz6,lnl hodnoty, estetick6 ani
etick6".
104
Naproti tomu dlovdk, kteqi miluje svouvlast, chce,
aby se n6rod snaZii dostet svjm idedlfim: ZAdA
po n5,s, abychom dinili vSe v souladu s tim nejlep-
sim, co v nd,s je. \lastenec ma Llty zejem o sku-
tednli svdt coby jedin6 misto, kde je moZn6 vlast
milovat a h6,jit. Vlastenec zast6,v5, univerzS,Inf
hodnoty jakoZto mdiitka, kterymi posuzuje svtj
n6rod: m6, na mysli jeho blaho a soudasnd chce,
aby se d6le rozYijel.
Ewopsk6 demokracie se zhroutily ve dvac6Qich,
tilcS.tich a dtyiicdlich letech a dnes se demo-
kracie hrouti nejenom v podstatn6 ddsti Ewopy,
ale i v mnoha dalsich oblastech svdta. Toto his-
torick6 pozadi a tato nahromaddnA. zkuBenost
n6m odhaluje temn6 podobynasi mo2n6 budouc
nosti. Nacionalista prohl6,si: ,,To se u nd,s nemriZe
st6t" - a tim Wkon5, pnryri krok vstlic pohromd.
Kdo miluje svou vlast, iekne: mohlo by se to st5,t
i u nd,s ale pokusime se tomu zabrdnit.
'105
20
MEj odvahu.

Pokud neni nikdo ochoten zemfit za svobodu,

potom viichni zemFeme v tyranii.
 r
Epilog
DEjiny a svoboda
Hrdlnou Shakespearova Hamleta je poctiqi
mladf muZ, prS,vem pobouienli ndhlfm nistu-
pem proradneho vl6.dce. Je pron6sledovSn pfe-
ludy a stihS,n nodnimi mtrami, piipad6 si
osam6le a odcizend a citi, Le se musi znom na
udit sprAvnd vnimat das. ,,Doba je r,ykloubend,,"
iikd Hamlet. ,,Vzal to das, Ze spravovat m6m ze31-
lev3i das!" NaBe dobaje \TnnknutS, z kloubri zcela
nepochybnd. Zapomndli jsme na ddjiny, a pokud
si nedSme dobrfpozor, pleslechneme jejich varo-
v6ni, Jestliie chceme obrodit svou oddanost svo-
bodd, musime se take naudit sprS,rrrd vnimat das.
AZ doneddflra jsme zastAvali pfesv6ddenf, Ze bu-
doucnost nepiinese nic nov6ho, jen pokradov6ni
dosavadniho'r'rfvoie, Zdiinlivd vzd6lenil, traumata
fasismu, nacismu a komunismu ztr6cela na qi
znamu - alespoi tak se to zdd,lo. Podvolill jsme
se politice newhnutelnosti, tedy dojmu, Ze ddjiny
mohou postupovat jen jednim smdrem, vstiic ii
beralni demokracii. Po zhrouceni komunismuve
qy'chodni Ewop6 v ietech 1989-1991jsme se opdjeli
108
mlftem ,,konce ddjin"- Pod jeho vlivem ochabla
naSe obezietnost, zlenivdla naSe piedstallivost
a my jsme ponechali volni prflchod piesnd tem
ffprim reiimri, o ktertch jsme tvrdili, Ze uZ se ni-
kdy nemohou \T6tit.
Jist6, i politika ne'rT/hnutelnosti pracuje s histo-
rii. ZastAnci teto politiky nepopiraji existenci mi
nulosti, soudasnosti a budoucnosti - a ochotnd
piipusti, Ze vzdA.len6, minulost mdla rozlidn6 pi-
toreskni podoby. Soudasnost aie lidl pouze jako
spdni k budoucnosti, kterou zn6,me ptedem:
k expanzi globaLizace, prohloubeni racionality
a rristu prosperity. Pro podobn6 n6.zory se pou-
Zivri termin ,,teleologie":jde o urditf piibdh, kteqf
v dase smdiuje k nepochybn6mu a zpravidla kli
Zen6mu cili. Urditou teieologii nabizel i komunis
mus se sqfon piislibem nelyhnuteln6ho nestupu
socialistick6 utopie. KdyZ se pled pdtadvaceti IeW
uk6zalo, 2e se piibdh komunismu odividnd nena-
plni, odvodili jsme z toho chybni zdvdr: namisto
abychom odmitii teleologii jako takovou, oddali
jsme se ptedstav6, 2e pravdiqije nd$ piib6h.
Politika ne\T/hnutelnosti s sebou nese samo-
voln6 intelektud.lni k6ma. Dokud trval stfet ko
munistick6ho a kapitalistick6ho syst6mu, dokud
109
 I
pfeZivala pamdt faSismu a nacismu, museli Arlle-
ritan6 vdnovat jistou pozornost ddjin6m a zniit
pojmy, kter6 jim umoZiovaly uvazovat o alterna
tivnich formech budouciho qfiioje. Jakmile jsme
ale jednou piijali politiku newhnutelnosti, zadali
jsme se domnivat, Ze historie uZ pro nds nemd r4i
znam. Pokud je veBker6 minul6 d6ni iizeno jed-
noznadnou tendenci, kterou znd,me piedem, pak
uZ neni nutn6 zaobirat se podrobnostmi.
Piijeti nelTrhnutelnosti ve 21. stoteti ochromilo
nAS politichi diskurs. Vedlo k otupeni diskusi nad
volbou konkr6tnich postupri a k utvoieni stra
nickich syst6mt, v nichz jedna politlckd, strana
hiiji status quo a druhd nabizi jeho naprost6 po-
pleni. Naudili jsme se opakovat, Ze vridi ziklad-
nimu celkov6mu uspoi6d6.ni,,neni alternativa";
litevshi politolog Leonidas Donskis tuto perspek-
tivrl oznadil za ,,tekut6 zlo". Jakmile byla jednou
ne\,yhnutelnost piijatajako n€co dan6ho, vede to
k naruSeni schopnosti kritick6ho risudku. Zdiin
livd kritickd, ana$za dasto piedpokl6dS, Ze sta
tus quo vlastnd nepiipou5ti zmdnu a re5,ln;im
qisledkem takje nepiim6 posileni dan6ho sta.!-u.
Ndkteii komentdtoii kritizovali neoliberalismus
dili viru, Ze koncept svobodn6ho trhu v]'tlaiil
'110
vSechny ostatni spoledensk6 formy. To sice byla
v podstatd pravda, ale uZ samotnim uzitim ter-
minu ,,svobodni trh" se kritik zpravidla pod-
voloval nemdnn6 hegemonil. Jini komentdtoii
hovoiili o nutnosti ,,rozrusit" dani stav, a pfljdo-
vali si tak metaforu z oblasti techniclgich inovaci.
Ta ale v souvislosti s politikou sugeruje dojem,
ie ZAdn6 skutednS. zmdna neni moZn6, a vSechen
chaos, kterf v nis probouzi oba'!y, bude nako
nec absorbov6n urditim autoreguladnim syst6
mem. KdyZ ndkdo piebdhne nahi pies fotbalorr6
hiistd, nepochybnd tim vzbudi rozruch, ale ne
zm6ni pravidla hry. Cel6. myBlenka ,,rozruBenl"
je pubescentni: piedpokl6d6., ie ml6deZ smi na-
d6lat binec a dosp6li pak plijdou a daji vlechno
do poiridku.
Ale ZAdni dospdli nepiijdou. Ten binec je n5.S.
Druhlhn Qpem antihistorick6ho pohledu na mi
nulostje politika vdCnostl. Tak6 ona - stejndjako
politika ne\X/hnutelnosti pietv6ii ddjiny v prt
vod maBkar, i kdyz odlisn6ho typu. Minulosti
se zablfuA, ale dini tak zahled6na do sebe a bez
skutedn6ho zdjmu o fakta. Setffeva. v touze po
imaginiirnich dob6.ch, kter6 byly ve skutednosti
katastrofSlni. Zastel]ci politiky vddnosti nam
111
piedv6d6jl historickou minulost jako ohrom
nou zBeielou dvoranu nesrozumitelnlich pamdt-
nikri nA.rodnich obdti, vzdd,lenly'ch od soudasnosti
a snadno manlpulovatelnlich. VznikA tu dojem, Ze
kazdA d6stedka minulosti v sobd obniisi zminku
o tom, jak n6jaki vndjbi nepiitel zautodll na n5-
rodni distotu.
Nacion6lni populist6 jsou stoupenci politiky vdd-
nosti. S nejvdtsi oblibou poukazuji na tiic6,t5,16ta:
6ru, kdy demokratick6 republiky vrS,voraly na
hrand kolapsu a jejich nacistidti a sov6t3ti pro-
tivnici l}?adali neporazitelnd. Zast6,nci brexitu
se oddS,vali piedstavd britsk6ho nd.rodniho st6tu,
i kdyZ Zd,dnf tako{i ttvar nlkdy neexistoval: exi-
stovalo britsk6 imp6rium - a ndsledn6 Velkd
Britenie jakozto dlenshi stAt Ewopsk6 unie. Od
chod z Ewopsk6 unie neni niiwatem na pevnou
zem; je skokem do nezn5,ma. KdyZ soudnf tribu-
nAl stanovil, Ze brexit ryzaduje hlasov6ni v par-
Iamentu, jeden britsky bulv6,rn1 listjej oznadil za
,,neplitele lidu", coZje ddsM stalinistichi termin
z obdobf monstrprocesflve tfic6wch letech. Fran-
couzsk6 Narodnl fronta lybizi volide k odmitnuti
spoledn6 Ewopy ve jm6nu imag'inS,rnfho piedv5,-
ledn6ho francouzsk6ho ndrodniho std,tu. Ale situ-
ace tu je stejn6 jako v piipad6 Brit6nie: Francie
112
existovala pouze jako koloniS,lnl imp6rium a jako
soudA.st elropsk6ho projektu. Podobnou chvd.1u
z5,in6ho vzoru tiic6,tych let pron6Seji politidti
pied6.ci v Rusku, Polsku i Madarsku.
V prezidentsk6 kampani v roce 2016 pouzival Do-
nald Trump ,,America First" (,,Amerika vZdy na
prrnim mist6"). JednA. se o niizevliboru, ktery se
snaZii zabr6nit vstupu Spojenich sttiltri do v5,Iky
proti nacistick6mu Ndmecku. Prezidentriv strate-
gichi poradce slibuje, Ze pfijat6 politick6 metody
budou ,,stejnd vzrusujicijako ve tiicaqich letech".
Kterii doba se plesnd mini prezidentovjm hes-
Iem ,,Make America grcat again" (,,Vratme Alne'
rice jeji velikost")? Nepiivol5,v6, se tu n6.vrat do
dob, z nichz naopak neni n6\'ratu? Prezident se
s6m lyj{diil v tom smyslu, Ze iesenlm soudas
nfch probl6mt je zmdna reZimu ve stylu tiic6.
qich let: ,,VIte, jak se to vyiesi? AZ se zhroutime
ekonomicky, stAt zkolabuje a nastane vdeobecnS,
pohroma." K tomu, aby situace ,,zas byla takov6,,
jako kdyZ jsme byli velci", budou podle prezi-
denta potleba,,nepokoje".
Politika vddnosti n5,s sv5,di mltizovanou minu-
losti, kterii n6m brdLni uvaZovat o moZnfch va-
riant6ch budoucnosti. DumS,nim o vlastnlch
'113
obdtech se otupuje instinkt pro to, co je nutn6
opravit a zmdnit. Jakmile je n6,rod deflnov5,n svou
vnitini silou a krd.sou, nikoll budoucim poten-
ci6,lem, m6ni se politika z diskuse o moZnlich ie
Senich realnfch probl6mri v diskurs o dobru a zlu.
A jelikoZ krize je permanentni, pietrv6,v6 I neu-
stiild, atmosf6ra vfiimedn6ho sta\.u: plAnovat bu
doucnost je Wloudeno, je to dokonce zrada. Jak
bychom mohli uvazovat o reformd, kdyi se nepfl
tel houfuje u bran?
Pokud politika neq/hnutelnosti piipomind. k6ma,
pak politika vddnosti se podobii hlpn6ze: zitLme
na todici se vir cyklick6ho mlitu, aZ nakonec upad-
neme do transu a pak n a cizi tozkaz uddlAme
ndco nepiedstaviteln6ho.
Dnes delime hrozbd posunu od politiky nelyhnu-
telnosti k politice vddnosti, od naivni a v mno
h6m nedokonal6 republikansk6 demokracie ke
konfuzni a clarick6 faiisticke oligarchli. Politika
ne\T/hnutelnosti je nesmirnd cit[ve na ten t}?
n5,razu, kte4i ji prdvd zas6hi. KdyZ se vladnouci
mlitus roztiistl a doba se v}'lnkne z kloubt, zma-
ten6 hledAme jin;i zpfrsob,jak uspoiAdat vlastni
zkuBenost. Nejsnazsi cesta tu vede od neq/hnu-
telnosti k vddnosti. Stoupence viry, ie vBechno
114
nakonec dopadne dobfe, lze snadno piesvdddit,
Ze nakonec nedopadne dobie nic. Kdo diiv zfist5,-
vai nedinn;i, protoze vdfil v newhnutelnost po-
kroku, mtie zristat nedinny diil, protoZe v6ii, Ze
das postupuje v opakujicich se cyklech.
Oba tJrto postoje - neryhnutelnost iv6dnost jsou
antihistorick6; jedin6, coje odddluje,je sama his
torie. Znalost ddjin n6m umoifiuje \mimat r{vo-
jov6 vzorce a formulovat soudy. NadrtS,vri, n5,m
struktury v jejichi riimci mtZeme usilovat o svo-
bodu. Odhaluje n5,m minul6 ud61osti, kter6 se na-
vz6,jem vZdy li$i, ale piitom Zedn6 neni naprosto
unik6tni. Pochopenim jednoho momentu zisk6-
vd,me schopnost podilet se na vzniku jin6ho. His
torie nem umoZiuje ujmout se zodpovddnosti:
ne za vse, ale za n6co piece. Polski besnik Cze-
slaw Milosz md1 za to, Ze takto ch6.pan5, zodpo
vddnostje obranou proti osamdni a thostejnosti.
Historle n6.s uv6.di do spolednosti 1idi, kteii vyko-
nali a Wtrpdli vic nez my.
Piijeti politiky nelX/hnutelnosti mdlo dtsledek,
za
ie jsme \X/chovali celoujednu generacibez smyslu
pro historii. Jak tito mladi Ameridan6 zareaguji
dnes, kdy se plisllb nerThnutelnosti tak odividnd
zhroutil? MoZn6 od ne\yhnutelnosti sklouznou
115
k vddnosti, Muslme ale doufat, ie mohou zvolit
i jinou cestu, odmitnout pasti nevyhnutelnosti
a v6dnosti, kter6 pied nd diivdj5i generace na-
kladly, a st5,t se generaci s historichfon v6domfm.
Jedno je jist6: pokud mladi 1id6 nezaujmou k dd-
jin6,m aktivni postoj, politikov6 v6dnosti a new-
hnutelnosti zplisobi zkAzu historickeho rozsahu.
Apokud maji mladi Ameridan6 napomoct s vJ,tvd,-
lenim historie, musi histodi zn{t. Nestojime na
konci, ale na zadatku.

,,Doba je l'ykloubene. VzaI to das, ,/ Ze spravovat

mA,m zesilevsl das!" Tak pravil Hamlet. Ale n6-
slednd uzavir6,: ,jlak pojdte, ptjdem spolu."

116
 r
Timothy Snyder

TYRANIE
20 lekci z 20. stoleti

Z nglickOho o riginelu 0n Tyrunny: Twenty Lessons frcm the

a

Tw entieth Centu ty, vVdandho nakladatelstvim Tim Duggan

Books v NewYorku roku 2017, pielozilMartin Pokornli
Z rorn6nu George 0rwella ?984 citoveno v piekladu
l<ateiiny Hilsk6, z knihyVictora Klemperera/ozyft tietf
ii;e - LTlv piel4aduZlatV l(ufnerov€, z Hamleto W jlliama
Shakespeara v upraven6m pfekladu Martina Hilsl(6ho
Red a kre textu Martina Dobiriov6
l(orel(tura Zdena Wiendlov6
Craficka iprava, ob6lka a sazba pismem
Trivia Serifl0 (Storm Type FoundrV)Vojta Sedl6iek
Roku 2017 vydaly v Praze PR0ST0R,
nal(ladatelstvi, s. r. o., iako svou 452. publikaci
a Nal(ladatelstvi Paseka s. r. o. jal(o svou'1898. publikaci
0dpovEdni redaktor Viktor Bezdiiek
Vitvarni a technicki redaktor Vojta Sedliaek
Vytiskla tPl Moravia Books s. r.0., BrnEnsk6'1024, Pohoielice
Vyd6ni prvni. 120 stran

lSBN 978-80-7432-838-1 (Nakladatelstvi Paseka)

rsBN 978-80-7260-3s9 6 (PR0ST0R)

PA paseka.cz
se facebook.com/pasekanal(ladatelstvi
KA instagram.com/l(nihypaseka

v
.,,h epr05tor.com
facebook.com/nakladatelstviprostor
Timothy Snyder (1959) je profesorem
historie na Yaleovd univerzitE. ieskemu
aten:fi se poprvd piedstavil knihou
Rud'i kni/e. Utojeni Zlvot hobsburskEho
orcivevody (iesl<y 2010). Je autorem l<niZn iho
rozhovoru s historikem Tonym Judtem
Intel ektu o I ve dv o tot' m stol etl (P rcstot
Z01l). Jeho knihy, vdnovand pohnutim
dEjinim stiedni a vri chodni Evropy, /(rvovd
./eme (Pdseka-Prostor 2013) a Cerna zem
(Paspka-Pro5t0r 7 015) se staly vyjimecnou
udalosti historiografie poslednich let
a mezinirodnimi bestsellery. V roce 2015
pievzal Timothy Snyder v Praze [enuVlZE97.

':!E -:1.: . _