Definiční obor funkce

Definiční obor funkce jsou všechny přípustné hodnoty, které můžeme ve funkci f(x)dosadit za argument x tak, aby daná
funkce měla smysl.

Derivace
bonst .

F konst
..
f
2x 2 -

X
 Exponencionální rovnice
Exponenciální rovnice má neznámou v exponentu (mocniteli). Obecně bychom mohli exponenciální rovnici zapsat takto:
aft b8+ kde ab0

Příkladem exponenciální rovnice může být třeba: 2 8

Jednoduchá exponenciální rovnice

Pokud chceme vyřešit exponenciální rovnici potřebujeme ji upravit do tvaru: aft ag+
Je totiž zjevné, že pokud máme stejné základy, budou se mocniny rovnat v případě, že jsou i stejné exponenty. Počítáme
f
gx
x
již tedy pouze rovnici

Pr2 8 :
Pr : 8 :

2 23 :
2 22 :
2

x 3 2x 3 :
2
x
,
9

Jedničku můžeme získat dvěma způsoby

• Základ je jedna => jedna na jakýkoliv exponent dává zase jedna
• Exponent je roven nule => cokoliv na nulu je opět jedna
Pe j3x2
53x250 .
5
3x20
3x 2 :
b
x3

Logaritmování exponenciální rovnice

Pokud máme exponenciální rovnici o různých základech, přičemž není možné (nebo to není efektivní) je upravit na stejný
základ, celou rovnici zlogaritmujeme.
afx bf
x

log at
+x
log a
logb logle
2x [2xzx
-
2
Př.: .

2* 52
Základy nejsou stejné a nejdou upravit, proto celou rovnici zlogaritmujeme:
log log 3x-2

log 5 log 3
* -2

log 2
*

Nyní využijeme věty o logaritmech a první závorku „roznásobíme“:

Nyní opět využijeme věty o logaritmech a „přesuneme“ exponent před logaritmus: x

log 2 2x.
log 5 x 1 -

log 3
X
log2 2x log log 2.
log 3
5 X 3
·

Roznásobíme pravou část rovnice:

.
.

Výrazy s neznámou hodíme na levou část rovnice: x

log 2 2x log5 logs 2.
log 3 x.
. .

log2 2log5 log3 2 log

+
Dále vytkneme x: x
.

Osamostatníme x: ↓
logz blogs t logs

log 52 log25
Substituce
Exponenciální rovnice můžeme také řešit za pomocí substituce. Ukážeme si to na příkladu:

Př.:
Nyní si třeba za a dosadíme hodnotu a = 7x. Nyní upravíme původní rovnici tak, že za 7x dosadíme a. Vznikne takováto (již ne exponenciální) rovnice:

Toto je prostá kvadratická rovnice. Jejími kořeny jsou čísla 2 a −3. Tyto kořeny nyní dosadíme do substituce a = 7x. Tedy 2 = 7x. Zlogaritmujeme:

a osamostatníme:

Druhý kořen již dosazovat nemusíme, protože je záporný –- po dosazení by nám vyšel logaritmus se záporného čísla, což
není možné. A výsledek exponenciální rovnice je na světě.
 Goniometrické funkce

sin L
C a
COS
↓
L o
↓ +g
L de
cotg
↑

c - přepona
a, b - odvěsny
 Kvadratické rovnice
Kvadratické rovnice jsou rovnice, ve kterých x² je největší mocninou. Základní tvar kvadratické rovnice je:
axby 0 0 kde kde a, b, c jsou reálná čísla a a 0

Pro kvadratické rovnice používáme následující názvosloví:

• ax² je kvadratický člen
• bx je lineární člen
• c je absolutní člen

Řešení kvadratické rovnice

Každou kvadratickou rovnici lze řešit pomocí výpočtu diskriminantu D. Pro něj platí: D = b2 -

4ac
• D < 0 – rovnice nemá v reálných číslech řešení
• D = 0 – rovnice má jeden dvojnásobný výsledek
• D > 0 – rovnice má dva různé reálné výsledky

b
-

*
112

Kvadratické rovnice můžeme řešit i bez počítání diskriminantu za využití Vietových vzorců. Pro kořeny rovnice platí:
a bX C O

C
D
x X
.
a x X X
X X2

Pri * 2x80

" 8
X 2 x4 O ·
2

X 20 L
X 2

x40
x4
152 : 47

Pr: 2x 8 O
2 8 is
X2h

(x)2
x2

X 2 X 2
 Lineární Nerovnice
Lineární nerovnice se řeší podobnými úpravami jako když počítáte běžnou lineární rovnici.

Pro nerovnici násobenou záporným číslem platí, že se znaménko musí taktéž otočit — z větší než udělat menší než a
naopak.

Metoda nulových bodů

Př.:
x 3

Převedeme nerovnici na anulovaný tvar:

X 3
&
3
j
·
X
Upravíme výraz na co nejjednodušší podíl nebo součin:

x 3

2 X
Zjednodušíme:

X 3
8
Najdeme nulové body: NB :
1 X O i X 3 O

X 2 X 3
NB :
2: 3
Načrtneme číselnou osu a vyneseme na ni nulové body:

Zakreslíme znaménka posuzovaného výrazu:

Výsledek: X
mu
 Logaritmy
Logaritmus je inverzní operace k umocňování. Logaritmus kladného čísla X při základu A je takové reálné číslo

Y loga X , pro které platí ab X. Číslo a se nazývá základ logaritmu.

Zjednodušeně: Logaritmus Y je číslo na které musíme umocnit základ A

abychom dostali číslo logaritmované X

loga
-a] X
X

Pr y 8 28828
:

log ,
logs3
8

Logaritmus o základu 10 se nazývá dekadický logaritmus (a někdy se značí lg ). Pokud je logaritmus bez čísla, základ je
vždy 10.
03 000
zlog
000
Pr
y
logro
log 0

Logaritmus o základu e=2,71828182... (Eulerovo číslo) se nazývá přirozený logaritmus a značí se většinou In
In X loge X
Logaritmus je definován pouze pro kladná čísla. a 0

Logaritmus o základu 1 není definován.

y logh a

ylog
Logaritmus jedničky je nula.
a

Logaritmus o stejném základu a argumentu je 1.

·log a
g

Logaritmus součinu je součet logaritmů. loga X .

Y
logaX loga y
Logaritmus podílu je rozdíl logaritmů. loga
logat logay
Logaritmus mocniny je součin exponentu a logaritmu základu mocniny. loga x
nlogax
Logaritmus zlomku se umocní na zápornou hodnotu, tudíž se zlomek otočí a umocní kladně.

l
52
J
25 25

Logaritmus o záladu ve tvaru zlomku se umocní na zápornou hodnotu, tudíž se zlomek otočí a umocní kladně.
4 24
24 6
log
-

6 2
Y ·

4
log: 6 -
Pokud se zbavujeme 2. odmocniny jako logaritmovaného čísla musíme základ logaritmu umocnit na nějaké číslo ve
zlomku, přičemž ve jmenovateli musí být 2,
 Mocniny - vzorce
san

-
a
·

v .
S

A
&
a O
W
.
a be a
a
-

br
a
br
~as a