Gymnázium Jana Blahoslava Ivančice

Název projektu: Moderní škola 2012

Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0838
Klíčová aktivita: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
DUM číslo: 328

Název Zatěžovací charakteristika zdroje

Autor Mgr.Vítězslav Světlík

Předmět fyzika

Anotace Materiál je určen pro studenty, kteří budou měřit zatěžovací

charakteristiku zdroje v rámci laboratorního cvičení.

Ročník (Třída) 3.C

Druh učeb. materiálu pracovní list

Datum ověření 21.1.2013

Zdroje archív autora

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání
pro konkurenceschopnost (OPVK).

Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a
školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.
Zatěžovací charaktěristika ždrojě
Laboratorní práce

Teorie: Každý el. zdroj má daný vnitřní odpor Ri. Pak zobecněný Ohmův zákon pro reálný
𝑼𝒆
zdroj má tvar: (1) 𝑰 = , kde Ue je elektromotorické napětí zdroje, Ri je vnitřní
𝑹𝒊 +𝑹𝒆
odpor zdroje, Re je zatěžovací (externí) odpor.
Pak (2) Ue = I.Re + I.Ri , kde I.Re je svorkové napětí zdroje Us a I.Ri = ΔU je
úbytek napětí na vnitřním odporu.
∆𝑼
Odsud (3) Ri = .
𝑰
Dostaneme: (3) Ue = Us + ΔU
Tedy: (4) Us = Ue – ΔU. Vidíme, že svorkové napětí je menší než
elektromotorické napětí Us ˂ Ue . Rovnost nastává, je-li I = 0. S rostoucím proudem
odebíraným ze zdroje klesá svorkové napětí o úbytek na vnitřním odporu zdroje. Pokud
má zdroj konstantní vnitřní odpor, je pokles Us lineární: y = q – k.x. Grafem je přímka.
Závislost Us = f(I) daná rovnicí Us = Ue – Ri.I se nazývá zatěžovací charakteristika
zdroje.

Pozn.1 Vnitřní odpor je vlastnost zdroje.

Pozn.2 Chemické zdroje (galvanické články), ale i transformátory ev. usměrňovače
nemají konstantní Ri. Obvykle při malých proudech vykazují větší vnitřní odpor, který
postupně klesá, až se ustálí na prakticky stálé hodnotě. Tedy, charakteristika nejprve
klesá rychleji (je zakřivená), pak přejde v přímku.
Pozn.3 Typické hodnoty vnitřního odporu primárních článků (monočlánek, plochá
baterie apod.) jsou jednotky ohmů. Sekundární nabité články (akumulátory) obvykle
0,1 Ω až 0,01 Ω.
Pozn.4 Zkratový proud při Re = 0 je omezen prakticky jen vnitřním odporem zdroje:
𝑈𝑒
Ik = . Může dosáhnout velkých hodnot desítky A i více, což může vést při delší době
𝑅𝑖
provozu ke vzniku požáru. Nedoporučuje se kontrolovat Ik déle než 1 s - 2 s.

Pomůcky: plochá baterie (nebo jiný zdroj), multimetr digitální multimetr jako voltmetr,
analogový přístroj jako ampérmetr, reostat 105 Ω (nebo jiný vhodný), vodiče s banánky.

Postup: 1. Zapojíme obvod podle schématu:

 2. Necháme zkontrolovat obvod vyučujícím.
3. Změříme elektromotorické napětí Ue (napětí naprázdno) a zapíšeme ho.
4. Reostat nastavíme na maximální hodnotu odporu posuvem jezdce na konec odporové
dráhy (je tam 1 svorka, kterou nevyužijeme). Vodiče jsme zapojili do 2 svorek vedle
sebe (černá a červená).
5. Sepneme spínač a nastavíme minimální proud ze zdroje, obvykle 20 mA. Zapíšeme ho
do tabulky. Pokud ho nelze nastavit, zvýšíme na 40 mA.
6. Napětí zdroje pokleslo na hodnotu svorkového napětí Us, které zapíšeme do tabulky.
7. Reostatem nastavujeme postupně proud po 20 mA do 200 mA a měříme příslušné Us.
8. Mezi měřeními rozpojíme obvod na cca 5 sekund.
9. Na závěr rozepneme spínač a zkontrolujeme Ue, zda je shodné s počáteční hodnotou.
10. Určíme vnitřní odpor zdroje. Zhodnotíme, zda je konstantní, či nikoli. V oblasti, kde je
pokles Us lineární, zprůměrujeme Ri.
11. Sestrojíme zatěžovací charakteristiku zdroje Us = f(I). Na vodorovnou osu vynášíme
proud v mA nebo A, na svislou osu svorkové napětí a elektromotorické napětí ve V.
Naměřenými body proložíme vhodnou křivku. Je pravděpodobné, že v oblasti malých
proudů (asi do 100 mA) musíme použít křivítko.
12. Zhodnotíme průběh grafu. Lineární oblast svědčí o platnosti rovnice (4).

Pozn.1 Nezapomeneme na název grafu a popisy os včetně jednotek.

Pozn.2 Za kontroly vyučujícího můžeme zjistit zkratový proud Ik. Pouze 1 s – 2 s!
Pozn.3 Určete výkon zdroje P = Us . I a sledujte jeho průběh. Zkuste sestrojit graf závislosti P
na I. Určete maximum P.

Tabulka naměřených hodnot:

𝑈𝑠 𝐼 𝐼 𝑅𝑖 𝛥𝑅𝑖 𝑃
𝑉 𝑚𝐴 𝐴 Ω Ω 𝑊
0
20 0,020
40 0,040
60 0,060
80 0,080
100 0,100
120 0,120
140 0,140
160 0,160
180 0,180
200 0,200
𝑅̅𝑖 = Ω ∑ 𝛥𝑅𝑖+ =
Graf závislosti Us = f(I)

Závěr: Jaký je průběh zatěžovací charakteristiky ploché baterie?

Co soudíte o vnitřním odporu ploché baterie?

Bylo by možné ovlivnit Ri baterie zvýšením teploty?