Bakterie. nižší rostliny,houby,lišejníky.

Nadříše:Prokaryota
-jednobuněčné organismy
-jejich „jádro“ (nukleoid) je jádrem nepravým-je tvořeno 1 molekulou DNA
-vždy haploidní (1 sada chromozomů)
-má většinou bun.stěnu obsahující peptidoglykan(murein)-eukaryota ho nemají
-všudypřítomné (spory) – kosmopolitní
-prokaryotická buňka neobsahuje chloroplasty a mitochondrie

Říše:BAKTERIE (Bacteria)
oddělení: Sinice (Cyanobacteria)

- autotrofní prokaryota, gramnegativní bakterie

- jednobuněčné x vláknité stélky- buňky drží pohromadě díky slizu
- sliz může být zabarven díky scytomeninu, nebo karotenoidům
- vl.:typy vláken bez slizové pochvy = trichom
obalené slizem = filament
- stěna obsahuje především peptidoglykan - murein, kyselina diaminopimelová
- neobsahují jádro, mitochondrie, GA atd.
-v tylakoidech mají:chlorofyl A (jako je u rostlin)
b- karoten a xantofyly
fykocyanin (modrozelený)
fykoerytrin (červený)
- zás.látka: sinicový škrob – vlastnosti jako glykogen
- struktury: areotopy – svazky plynových měchýřků – snižují hmotnost, vznášení se ve vodě
heterocyty - fixace plynného dusíku, vznikají z vegetativní buňky – jsou větší
- bezbarvý obsah
akinety-trvalé tlustostěnné buňky vznikající splynutím několika vegetativních
buněk
- mají význam pro přežití nepříznivých podmínek - po určité době z nich
vyklíčí
nová vlákna sinic (fce spory)
- cyanotoxiny – sekundární metabolity – z planktonních sinic (vodní květ)
- kosmopolitní organismy
- rozmnožování: nepohlavně-dělení → kolonie, rozpad vlákna na úlomky=hormogonie,
akinety
- primární producenti org. Hmoty ve vodním prostředí
- nejstarší organismy na Zemi – 3,5 mld. let

Třída: Cyanophyceae
- 4 řády podle přítomnosti heterocytů a stavby stélky
- zástupce:sinivka - kulovitá
drkalka - vláknitá
jednořatka - vláknitá

Nadříše: Eukaryota
skupina ŘASY (Algae)

- nemají cévní svazky, specializované orgány, pokožku s průduchy, ani kutikulu

- jejich tělo značíme jako stélku = nerozlišené rostlinné orgány
 jednobuněčné x mnohobuněčné

- typy stélek: jednobuněčné - primitivnější

- bičíkatá (monanoidní) -jednojaderná, bičíkatá (krásnoočko, pláštěnka)
- kokální - nepohyblivá,nemá bičík,1 nebo více jader (zelenivky)
- rhizopodová – 1 či mnohojaderné měňavkovitá st., panožky, pulzující
vakuoly
- kapsální – odvozená od monanoidní, sliz, jednojaderná, polární stavba
mnohobuněčné
- vláknitá (trichální) – jednojaderné buňky (kadeřnatka)
- heterotrichální – funkčn a morfologick rozlišené větve
- trubicovitá (sifonální)- mnohojaderné buňky (tvoří ampule) (žabí vlas)
- pletivná stélka - připomíná tělo vyšší rostliny (př.parožnatka)
- diferenciace buněk: rhizoidy (příchytná vlákna)
kauloid (lodyžka), fyloidy (lístky)

oddělení: Ruduchy (Rhodophyta)

- chybí bičíkaté stádium v životním cyklu

- výskyt: mořské-Rudé moře, sladké vody (potěrka)
- barviva: fykoerytrin, fykocyanin, chlorofyl a+d → červená barva stélky
- zásobní látka: florideový škrob
- rozmnožování: pohlavní x nepohlavní (monospory) – střídání gametofytu (n) a sporofytu
(2n)
- význam pro člověka: hnojivo, krmivo pro dobytek, zástava krvácení, potravní doplněk
(Čína)
- agar - získává se z těl = polysacharid rozpustný v horké vodě,využívá se k přípravě půd pro
pěstování mikroorganismů (bakterií), z Floriedea, gelidium
- keragen – netvoří pevný gel, potravinářství (tužidlo v mléčných výrobcích), farmacie
(emulgátor), z puchratky kadeřavé

oddělení: Obrněnky (Dinophyta)

- řazeno do prvoků – jednobuněční bičíkovci

- buňka obalena mnohovrstevnatou thékou
 vnější část – plazmatická membrána, pod ní – vrstva plochých měchýřků
 ve vezikulech celulózní destičky – tvoří pevný pancíř
- chlorofyl a + c, betakaroten, peridinin
- zásobní látka: škrob – v cytoplazmě
- rozmnožování: nepohlavní dělení buněk v pohyblivém stádiu
- spolu s rozsivkami součástí mořského planktonu

oddělení: Krásnoočka (Euglenophyceae)

- barviva: chlorofyl a,b + betakaroten

- na povrchu nemají buň.stěnu,ale pružnou membránu = pelikula (periplast)
- zás.látka: paramylon
- stigma (světločivná skvrna) neleží na chloroplastu-fototaxe
- vytvářejí cysty-v nepříznivých podmínkách = rezistentní útvar mění se ve vegetativní
buňku
- zástupce: krásnoočko zelené

oddělení: Chromohyta

- barviva:chlorofyl a + c, betakaroten, xantofyly (fukoxantin)

třída: Zlativky (Chrysophyceae)

- bičíkaté stélky – 2 nestejně dlouhé bičíky, součást planktonu, mořští i sladkovodní
zástupci
třída: Rozsivky (Diatomae)
- kokální stélka
- minerální schránky SiO2 - frustula
sedimentaceusazené horniny organického původu = křemelina (diatomit)
- výroba skla, filtrů, dynamitu, izolační materiál
- nejvýznamnější primární producenti biomasy a atm. Kyslíku v mořích
- dvoudílné schránky- víčko=epithéka + dno=hypotéka (schránka během života neroste)
- romnožování - pohlavní-gametysplývání
- nepohlavní-dělení buněk2 dceřinné buňky
- každá dostane polovinu schránky,zbytek si dotvoří
- většinou dno (menší část), jedna z buněk je
menší
- buňky se zmenšují po určitou hranici-když jsou hodně malý-
buňka
se uvolní vytvoří si větší schránku a opět se zmenšuje

třída: Hnědé řasy (Chaluhy) (Fucophyceae)

- autotrofní mořské řasy
- různé typy stélek - pletivná stélka obrovské rozměry-70m + hmotnost:100kg
- rozmnožování - heteromorfní rodozměna
- nepohlavní rozmnožování (zoospory)
- využití-jód-potřeba pro štítnou žlázu, krmivo, hnojivo,topivo, potrava člověka
- zástupci: chaluha bublinatá (Fucus) - ve studenějších mořích-Baltské moře
hroznovice (Sargassum) - Sargassové moře (Karibská oblast)
rod Laminaria, Macrocystis, Nereocystis

oddělení: Zelené řasy (Chlorophyta)

- chloroplasty: pyrenoid (bílkovinné tělísko obsahující enzym vázající CO2 v temné fázi
fotosynt.
chlorofyl a+b, betakaroten, xantofyly
- zásobní látka: škrob
- rozmnožování: nepohlavní (převládá), pohlavní (gametogamiie)

třída: Kadeřnatky (Ulvophyceae)

- jednobuněčné, vláknité, heterotrichální, sifonální řasy
- mořští zásupci, brakické vody, sladkovodní
- zástupci: porost locikový – plochá stélka, kadeřnatka
třída: Trubickovky (Bryopsidophyceae)
- sifonální stélka, teplé oblasti moří, rod Celuerpa (lazucha)

třída: Treubouxiphyceae
- jednobuněčné a vláknité stélky, sladká voda, vlhká půda, součást stélek lišejníků
- rod: Chlorella – modelový organismus – potravní doplněk, kosmetické přípravky

třída: Zelenivky (Chlorophyceae)

- jednobuněčné kokální stélka, nebo vláknitá stélka
- převážně sladkovodní řasy
- zástupci: pláštěnka (Chlamydomonas) – červené povlaky na sněhu
valeč koulivý (Volvox) - specializace buněk-význam pro pohyb,
rozmnožování
- kulovité kolonie-velikost špendlíkové hlavičky (poutá jí sliz)
zelenivka
zrněnka (Apothococcus lobatus) – zelené povlaky

třída: Žabovlasovité (Cladophorophycea)

- zástupci:žabí vlas-mořská, sladkovodná řasa,stejnotvará,stejnovýtrusá rodozměna

oddělení : Parožnatky (Charophyta)

třída: Parožnatky (Charophyceae)
- tělo připomíná tělo vyšších rostlin - fyloid, kauloid, rhizoidy- jako přesličky-10-50 cm
- rozmnož.:pohlavní-gametami-oogamie, nepohlavní-* dceřinné kolonie uprostřed
mateřské
- zástupci: parožnatka

třída: Spájivky (Zygnematophyceae)

- netvoří bičíkatá stádia, sladké vody
- rozmnožování:spájení=konjugace – splývání protoplastů -2 vlákna se k sobě přiblíží,
vytvoří se plazmatický můstek a obsah 1 vlákna se přelije do vlákna 2 a * spájivý
výtrus
(zygospora) – uvolní se na dno, přečká zimu a na jaře z každé zygospory vyklíčí nové
vlákno
- zástupci:šroubatka, jařmatka -2 hvězdicovité chloroplasty

HOUBY a houbám podobné organismy

- zahrnuje říše Fungi, Protozoa, Chromista

- absence plastidů, asimilačních barviv – heterotrofní výživa
- produkt metabolismu: glykogen
- reducenti – organické látky na anorganické

Říše: PROTOZOA
Oddělení: Hlenky (Myxomycetes)

- řazeny k protistům
- buňka-tvar měňavky (améby)
- myxaméby-bezbičíkaté – pohyblivé a haploidní
- myxamonády-2 nestejně dlouhé bičíky
- nevytváří podhoubí ale plazmodie-z nich plodničky - bývají pestře zbarvené
- rozmnožování: * sporokarp, aplanospor (nepohyblivé)
- zástupci: vápenka ( Physarum), slizovka (Fuligo)-žluté povlaky, vlčí mléko obecné

Oddělení: Nádorovky (Plasmodiophoromycota)

- tvoří paraplazmodia – mnohojaderný útvar - nevznikají splývaním menších plazmodií

- chybí stádium myxaméby
- hlavní složka buněčné stěny: chitin
- endoparazité – působí zvětšení a zmnožení buněk

Říše: CHROMISTA
Oddělení: Řasovky (Oomycety)

- vodní saprofyté, parazité

- původci chorob suchozemských rostlin
- stélku tvoří nepřehrádkované mycelium
- parazitické druhy na myceliu vytvářejí haustoria
- rozmnožování: pohlavní x nepohlavní - zoospory se 2 dlouhými bičíky nebo aplanospory
- zástupci: vřetenatka révová (řád Peronosporales) - žlutavé skrvy na svrchní straně listů révy
plíseň bramborová (řád Pythiales) - na liliovitých-brambora (hlízy), rajčata
(bobule)

Říše: HOUBY (Fungi)

- mykologie = věda zabývající se houbami

- některé houby produkují alkaloidy-mykotoxiny
- jednobuněčné-kvasinky x mnohobuněčné-tvoří houbová vlákna-hyfy → mycelium
- zásobní látky: glykogen, olej
- buněčná stna tvořena chitinem
hyfy - trubicovité - vznikly rozpuštěním přehrádek mezi buňkami, mnohojaderné
- přehrádkované – mnohobuněčné, v přehrádkách otvory

výživa- symbióza-mykorhíza= soužití houb. vláken (stopkovýtrusých hub) s kořeny vyšších

rostlin
- ektomykorhíza-převládá - obalují kořínky a umožňují lepší příjem vody a
min.látek
- endomykorhíza - houba žije uvnitř kořenových buněk rostlin
- lichenismus= houba (vlákna vřeckovýtrusých hub) + řasa / sinice

- parazitizmus-živiny z hostitele, kterému v určité míře škodí, nebo způsobují smrt

- obligátní (závazné)-nemohou žít bez hostitele (choroše)
- fakultativní (příležitostné) (václavka-může být i saprofyta-mrtvé kořeny)
- saprofytismus- nejběžnější,většina hub, org.l. neživé hmoty- odumřelé
rostliny,živočišná těla

a)nepohlavní –převládá u parazitů

-pučení (kvasinky)
-výtrusy-obsahují mnoho zásobních látek (glykogen)
-pohlavní výtrusy-* miózou / nepohlavní-mitózou
 -nepohyblivé-sporangiospory-* ve výtrusnicích
-konidie-* odškrcováním na konci vláken
-pohyblivé-zoospory (u vodních hub)
b)pohlavní-probíhá jen jednou v roce
-rekombinace gen.materiálu
-splývání celých protoplastů=plazmogamie
-splývání jader=karyogamie –vzniká jádro diploidní

oddělení:Chitridiomycety (Chytridiomycota)
- saprofyté, endoparazité, žijí v půdě,sladké vodě
- zástupci: rakovinovec bramborový- nádory na hlízách, výtrusy mají dlouhou klíčivost

skupina oddělení: Eumycota – vlastní houby

- neobjevují se zde bičíkatá stádia

- nepravá pletiva: plektenchym- patrná hyfová struktura (prozenchym), hyfy nezřetelné
(pseudoparenchym)
- výtrusy jsou nepohyblivé

oddělení: Houby spájivé (Zygomycota) – třída Zygomycety (Zygomycetes)

- vytvářejí mnohojaderné mycelium, přehrádkované

- parazité - napadají hmyz (původci mušího moru – hmyzomorka muší
- rozmnožování- nepohlavní – výtrusy - spory
- pohlavní-spájením -kopulační výběžky na pohlavně
odlišných hyfáchsplývání gametangiízygota(2n)
zygospora (spájivý výtrus)R! klíčení zygospory
sporangiospor se sporangiem
- zástupci : plíseň hlavičková - vytváří bělavé kožíškovité povláčky
- sporangia: černé tečky patrné okem
kropidlovec černavý- šedé povlaky - hniloba

oddělení: Houby stopkovýtrusé (Basidiomycota)

- bazidiospory – tvoří se na stopkách (sterigmatech) – po 4

- rozmnožování pohlavní:+- bazidiosporyprvotní mycelium
splynutí buněk-NE GAMETANGIAbuňka dvoujaderná
sekundární myceliumv koncové buňce dojde ke splynutí jader
zygotaR! bazidie (stopkatá výtrusnice)- 4 bazidiospory

-bazidie-soustředěné ve výtrusorodé vrstvě = rouško

- umístěno na spodní straně klobouku (hymenium)
- na lupenech - lupenité houby (muchomůrka)
- rourky - rourkaté houby (hřib)

Třída: sněti (Ustilaginomycetes) - parazité-obiloviny

- sněti prašné- prašná sněť kukuřičná – ničí obilky hostitele
 - sněti mazlavé – tvří ložiska teliospor – mazlavá sněť pšeničná
Třída: Urediniomycetes - rzi (Puccinia)- rez travní - střídá hostitele obilovina x dřišťál
Třída: Stopkovýtrusé (Agariomycetes)
- ucho Jidášovo, choroše – dřevní saprofyté
- lupenitý hymenofor: čirůvka, hlíva ústričná, muchomůrka, žampion, pečárka, bedla
jedlá,
václavka obecná, lysohlávka
- rourkatý hymenofor: hřib, klouzek, kozák, dřevomorka domácí, pestřec

oddělení: Houby vřeckaté (Ascomycota)

- článkované podhoubí
- rozmnožování-pohlavní x nepohlavní
- nepohlavní-díky konidiím
- pohlavní- jednojaderné podhoubí tvořeno jednoduchými buňkami
samčí a samičí gametangium splynutí obsahudvojaderné sekundární
podhoubíkoncová buňka dá * vřecku (ascus)
- dochází ke dvojímu dělenímeiózamitóza
- 8 haploidních jader8 vřeckatých výtrusů (askospory)

Pododdělení: Saccharmycotina - kvasinky

- jednobuněčné organismy
- rozmnožují se pučením nebo askosporami
- mohou vytvářet pseudomycelium (nepravé podhoubí)
- zástupci: kvasinka pivní- výroba piva- alkoholové kvašení cukerných substrátů
- pěstují se na melase-odpadní product cukrovarů
kvasinka vinná - výroba vína
droždí - usušené kvasinky smíchané s moukou, rozmíchají-li se ve vodě "obživnou"
a
začnou se množit - způsobuje kynutí těsta

Pododdělení: Taphrinomycotina
Pododdělení: Ascomycotina – pravé vřeckovýtrusé houby
- tvar plodnic – perithecium – kulovité, hruškovité
apothecium – miskovité
- využití: jedlé houby, potravinářsví, farmacie
- zástupci: kropidlák černý- patří mezi plesnivkotvaré houby, rozmnožování: konidiemi
- produkce aflatoxinů-jsou kracinogenní (rakovina jater)
štětičkovec(penicilium)- rozmn.konidiemi-rozprašují se do okolí - alergie
- výroba penicilinu, plísňových sýrů
padlí – parazit cévnatých rostlin, tvoří bělavé povlaky, padlí dubové, jabloňové
monilia = hlízenka ovocná- tvoří bílé soustředné kruhy-monilióza
řád: Lecanorales – lichenizované houby, ½ druhů všech lišejníků
paličkovice nachová- parazituje na žitě
- námel=tvrdohoubí = sklerocium- sterilní útvary
- plný alkaloidů (ve větší koncentraci jedy)
- pěstuje se pro farmaceutické potřeby (gynekologie-zástava krvácení)
- někteří vytvářejí plodnice:Řád: Pezizales
smrž obecný - jedlý, ucháč jedlý - jedlý až po tepelné úpravě, jinak mírně
jedovaté
 lanýž černý - plodnice vyrůstají pod zemí

Lišejníky (Lichenes)

- podvojné organismy vznikající symbiózou houby (mykobiont), která v jejich stélce převládá
a
tvaruje ji a sinice nebo řasy (fotobiont)
- tvořené heterotrofní houbou a autotrofní složkou (zelená řasa nebo sinice)
- tělo tvořeno stélkou – korová vrstva – buňky mykobionta, řasová vrstva (fotobiont), dřeňová
vrstva (rozvolněná vláka mykobionta, mezi nimiž jsou dutiny)
- 3 typy stélek- korovitá- celou spodní stranou pevně přirůstá k podkladu od něhož jí
z pravidla nejde oddělit bez poškození (mapovník
zeměpisný)
- lupenitá- rozprostřená do plochy, volné okraje jsou nepravidelně
laločnaté
terčovka bublinatá-na větvích, terčík zední-na borce stromů
- keříčkovitá - stélka je větvená jen v místě upevnění k podkladu od
něhož ji lze snadno oddělit (dutohlávka sobí,
pukléřka)
- rozmnožování:fragmentace stélky - - musí mít obě složky
izidie – drobné výrůstky na povrchu stélky, odlamují se
soredie - * uvnitř stélky, uvolňují se z prasklé stélky
- význam:bioindikátory-jsou citlivé na znečištění živ.prostředí,tvorba humusu
farmaceutický, potravinářský a kosmetický průmysl, potrava (dutohlávka sobí)

Mechorosty, Kapraďorosty, Nahosemenné rostliny

Vývojová větev: MECHOROSTY (Bryophyta)

- autotrofní bezcévné výtrusné rostliny, rodozměna (převažuje gametofyt)

- chybí cévní svazky
- z výtrusu vzniká prvoklíček (protonema) a dále rostlinky rozlišené v kauloid a fyloidy
- pohlavní orgány (gametangia) – samčí pelatky (antheridia) – spermatozoid
- samičí zárodečníky (archegonia) – oosféra
- oplození v kapce vody
- sporofyt je výživou odkázán na gametofyt – štět (seta) s tobolkou (capsula) – výtrusnice –
R! meioza -> n výtrusy
- zadržují vláhu, indikátor lesních půd (kyselé, zamokřené, s nedostatkem zákl. živin).

Rodozměna – neboli metageneze, střídání dvou fází – gametofytu a sporofytu. Gametofyt-je

haploidní stadium, jen jedna sada chromozomů v jádře. Sporofyt – je diploidní stáduim,
v každé buňce jsou dvě sady chromozomů.

Oddělení: Játrovky (Marchantiophyta)

- primitivnější -silně redukovaný prvoklíček

- gamerofyt je lupenitý nebo rozlišen na lodyžku a lístky
- sporofyt nezelený
- výtrusy rozšiřují mrštníky (elatery)
- zástupci: porostnice mnohotvárná – lupenitá, nosiče jako deštníky
mřížkovec kuželovitý (lupenitá)
kapraďovka sleziníkovitá (listnatá)
rohozec (listnatá)

Oddělení: Mechorosty (Bryophyta)

Třída: Mechy (Bryopsida)

- zachycují a zadržují vodu, tvorba humusu

- tobolka (výtrusnice) – otevírá se víčkem (operculum) a je kryta čepičkou (calyptra)
- spora (1n)  prvoklíček  rostlina (1n) gametangie: pelatky se spermatozoidy +
zárodečníky oosféry oplození (voda) zygota (2n)  štět s tobolkou  R!  spory (1n)
- zástupci: ploník obecný - pletivná stélka , nejsou vyvinuté pravé cévní svazky
bělomech sivý – tvoří polštáře, při nedostatku vody bílý, kyselé půdy
měřík vlnkovaný

Třída: Rašeliníky (Sphagnopsida)

- chybějí rhyzoidy
- zástupci: rašeliník – chlorocysty - zelené, obsahují plastidy - fotosyntéza
- hyalocysty - bezbarvé mrtvé buňky - poutají vodu
- v dolní části odumírají - * rašeliny

Vývojová větev: CORMOPHYTAE - Vyšší rostliny (Tracheophytae)

- výtrusné, semenné, fotoautotrofní rostliny

- chlorofyl a + b
- převažuje sporofyt nad gametofytem, systém vodivých pletiv
- tělo sporofytu = kormus – rozlišeno na kořen, stonek, listy

RHINIOPHYTA (Psilofyty)

- fosilní rostliny (vymřelé)

- neměli pravé kořeny ani listy – rhizonoid (fce kořene), asimilace povrch celého těla
- silur, devon - prvohory
- rozhraní souše a vody (při pobřeží-bažiny)
- zástupce:Rhynia-1m

KAPRAĎOROSTY (Pteridophyta)

- původ v rhyniophytech
- vyvinuta pravá pletiva
- převaha sporofytu nad gametofytem – oplození v kapce vody
- listy- liší se velikosti
 makrofilní (megafilní) vývojová větev - velké listy, členěné, bohatě zpeřené
 mikrofilní vývojová větev - malé lístky, nečleněné
- liší se funkcí
  sporofyly - výtrusné listy - nepohlavní rozmnožovací fce
 trofofyly - vyživovací, asimilační, fotosyntetizující fce
 trofosporofyly - zajišťují obě funkce

Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta)

- vyšší, cévnaté (ještě pořád jen tracheidy), výtrusné rostliny, jednodomé

- výtrusy: izospory (nerozlišené)
- nečlánkovaný, vidličnatě větvený, plazivý stonek
- fce listů - mikrofylní vývojová větev
- sporofyly - výtrusný klas (strobily) x tropofyly – zelené - vyživovací fce
- vyhynulé: Lepidodendron, Sigillaria – černé uhlí

Řád: Plavuňotvaré (Lycopodiales)

- vidličnatě větvené, v tropech
- zástupci: vranec jedlový – téměř kosmopolitní, mírně jedovatý, léčba alkoholismu
plavuň vidlačka - celá plavuně je sporofyt,gametofyt = jednodomý prokel

Řád: Vranečkotvaré (Selaginellales)

- vytrvalé, vždyzelené byliny, s drobnými listy, pohlavně i velikostně rozdílné
výtrusy
- v tropech a subtropech
- vraneček brvitý – poprvé oboupohlavná sporangia v úžlabí listenů

Oddělení: Přesličky (Equisetophyta)

- duté, článkované lodyhy, listy dvojího typu: trofofyly v přeslenech, sporofyly

- výtrusné klasy na vrcholech lodyh
- mají v zemi stálý oddenek,ze kterého vyrůstají adventivní kořeny
- buň.stěny nadzemní části inkrustovány (zpevněny) minerální látkou SiO2
- haptery - pentlicovité útvary reagující na vlhkost
- výtrusy se zapletou  rozšiřování ve skupinách (v době zralosti)
- 2 lodyhy během 1 sezóny - jarní-hnědá, nezelené, nesoucí výtrusnicový klas
- letní – zelené - asimilující; org. l. nahromadí a pak je využívá jarní lodyha
- zástupci: přeslička rolní, přeslička lesní, přeslička bahenní

Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta)

- megafilní vývojová větev - velké, složené, 2-3x zpeřené trofosporofylní listy

- stonek - oddenek (podzemní stonek), nečlánkovaný
- ve vrcholové části iniciály = buňky dělivé
- vlhkobytné, stínobytné
- na rubu listů vyrůstají výtrusnicové kupky (sorus) chráněné blanitou ostěrou (indusium)
- prstenec (anulus) - řada ztloustlých buněk na výtrusnicích
- když vody ubývá horní stěna vtahována dovnitř  napětí praskání uvolnění
spor
- sporofyt – na spodní straně výtrusy  gametofyt (prokel) – samčí spermatozoidy z pelatek
oplodní v zárodečníku samičí vaječnou buňkou  nový sporofyt (2n)  ve
výtrusnicích mióza  výtrusy (n)
- zástupci: hasivka orličí (řád osladičotvaré) - největší kapradina u nás - listy až 2 m
 sleziník –v tropech, sleziník červený, sleziník severní, papratka samičí, kapraď
samec,
žebrovice různolistá, osladič obecný - listy nejsou zpeřené, nepukalka – v tropech

NAHOSEMENNÉ (Gymnospermické rostliny)

- výhradně dřeviny s otevřenými kolaterálními svazky, které druhotně tloustnou činností

kambia - xylém obsahuje cévice – tracheidy, floém postrádá průvodní buňky sítkovic
- nemají pestík, vajíčko je přímo vyloženo pylovým zrnům = primární endosperm
(neodpovídá
prokelu; výživné pletivo)
- květy skládají šišticovitá květenství
- mikrosporofyly (tyčinky) – šupinovité, seskupené v šišticovité soubory tyčinek
- 1 nebo více mikrosporangií (prašníky) s mikrosporami (pylová zrna)
- megasporofyly (semenné (plodní) šupiny) – megasporangia = vajíčka
- oplylení převážně anemofilně - větrem

Oddělení: Cykasy (Cycadophyta)

- podobají se palmám
- fylogeneticky stará skupina prvohorní, dvoudomé dřeviny s krátkým kmenem
- samičí květy v šišticích, v pylové láčce se tvoří ještě pohyblivé spermatozoidy s bičíky
- vývoj přes různovýtrusou rodozměnu
- zástupci: Cycas circinalis – z listů ságo je škrobovitý prášek – základ jídla v Nové Guiney
C. revoluta – J Japonsko – byty, skleníky

Oddělení: Jinany (Ginkgophyta)

- největší rozvoj v druhohorách, jediný recentní druh

- zástupce: Gingo biloba (jinan dvoulaločný) – z JV Číny, dvoudomý, opadavé vějířovité listy
- listy vyrůstají na brachyblastech, jehnědovitá květenství
- samičí květy na dlouhých stopkách nesou dvě vajíčka, vyvíjí se jen 1
- semena mají vnější osemení dužnaté, vnitřní sklerenchymatické a
pojídají se pražená
- dřevo v truhlářství; snáší kouřové plyny, i 40 metrů.

Oddělení: Gnetofyty (Gnetophyta)

- nizké, hustě větvené stromky, keře, polokeře, liány

- zástupci: chvojník – alkaloid efedrin
liánovec – JV Asie – ovocná dřevina

Oddělení: Jehličnany (Pinophyta)

- mikrofilní oddělení, monopodálně větvený kmen nebo keř

- nahá vajíčka vyrůstají obvykle po 2 v úžlabní šupiny, později dřevnatí a mění se
v šišku
- jednopohlavní květy
- zrno klíčí v pylovou láčku v polinační kapce – pylová láčka – 2 buňky – jedna zaniká
- přizpůsobené hospodaření s vodou, na povrchu kutikula
- pryskyřičné kanálky- v listech, primární kůře i ve dřevě, tvoří se zde pryskyřice =smůla

Třída: Jehličnaté (Pinopsida)

- jehlicovité listy s jedinou žilkou

- rostliny až dvoudomé, embryo má několik nebo jen 2 dělohy

Řád: Borovicotvaré (Pinales)

- jednodomé, semena většinou křídlatá

Čeleď: Borovicovité (Pinaceae)

- jednodomé, stálezelené stromy, letokruhy
- pylová zrna mají 2 vzdušné vaky
- zástupci:
smrk ztepilý (Picea abies) naše původní dřevina, mělký kořenový systém, šiška
převislá
smrk pichlavý (Picea pungens) - původně z USA, silná vrstva kutikuly na povrchu
buněk
smrk srbský (Picea omorika) - původně z Balkánu, velmi odolný vůči znečištění
jedle bělokorá (Abies alba) - původní dřevina, na spodní straně jehlice voskové pruhy
šiška vzpřímená, rozpadavá
jedlovec kanadský (Tsuga canadiensis) – S Amerika, malé vejčité šišky
douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) S Am, absence brachybalstů a vzdušných
vaků
modřín opadavý (Larix decidua) - původní, nápadné brachyblasty, drobné šišky
cedr atlaský (Cedrus atlatnica) – Atlas (S Afrika), vždyzelený
borovice lesní (Pinus sylvestris)- původní, jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou
borovice kosodřevina (Pinus mugo) - jehlice po dvou, ve vyšších nadm.
borovice černá (Pinus nigra) – J Evropa, dlouhé jehlice po 2, vyžaduje zásadité pH
borovice vejmutovka (Pinus strobus) – S Amerika, jehlice po 5, delší zakřivené šištice
borovice pinie (Pinus pinea) - ve Středomoří, jedlá semena = piniové oříšky
borovice těžká (Pinus ponderosa) – S Amerika, jehlice po 3

Čeleď: Tisovcovité (Taxodiaceae)

- stálezené, neopadavé stromy, šišky dřevnaté, nerozpadavé
- S Amerika, V Asie, Tasmánie
- zástupci:
kryptomerie (Cryptomeria japonica) – Japonsko, lesy
metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) – Čína, v parcích
Sequoiadendron gigantem, Sequoia sempervirens – největší stromy země, Kalifornie

Řád: Blahočetotvaré (Auracariales)

- listy ve šroubovici, výhradně na jižní polokouli, mohutné vždyzelené stromy

- zástupci - blahočet (Araucaria) – J Amerika - horské svahy, jedlá semena podobná piniovým
oř.

Řád: Cypřišotvaré (Cupressales)

 Čeleď: Cypřišovité (Cupressaceae)
- jednodomé i dvoudomé rostliny
- šupinovité nebo jehlicovité listy
- obsahují toxiny
- zástupci:
cypřiš obecný (Cupressus semipervens) - v ČR nepřežije zimu, kulovité šištice
zerav západní (Thuja occidantalis) - odolný, mírně jedovatý, listy šupinovité, vstřícně
křižmostojné
cypřišek (Chamaecyparis) – S Amerika, V Asie, okrasa
jalovec obecný (Juniperus communis) - semenné bobule (nejedovaté)
jalovec chvojka (Juniperus sabina) – okrasný, prudce jedovatý keř

Řád: Tisotvaré (Taxales)

Čeleď: Tisovité (Taxaceae)
- většinou dvoudomé, samčí šištice vyrůstají jednotlivě, samičí orgán má jedno
vajíčko s červeným nejedovatým epimatiem (míšek)
- absence pryskyřičných kanálků
- zástupci:
tis červený (Taxus baccata)- alkaloid taxin, semeno v červeném míšku (rozšiřují ptáci)
dužnina není jedovatá, nevymrzá, roste pomalu

Vývojová větev: KRYTOSEMENNÉ (Angiospermické rostliny)

- gametofyt je maximálně redukován – odpadá vazba na vodní prostředí

- pohlavní reprodukci zajišťuje květ – ochrana vajíček a produkce pylu
- samčí výtrusný list = tyčinka, samičí výtrusný list = plodolist - dává vzniku pestíku
- v semeníku se vyvíjejí výtrusnice = vajíčko (mnohobuněčné)
- ve vajíčku je samičí výtrus = mladý zárodečný vak
- samičí gametofyt = zralý zárodečný vak -obsahuje 1n vaječnou buňku (oosféru) + 2
protistojné
buňky + 2n jádro
- vajíčko je kryto na povrchu 1 – 2 obaly
- obaly na vrchu nesrůstají a tvoří otvor klový– tudy proniká pylová láčka k zárodečnému
vaku

opylení =přenos pylových zrn z tyčinek na bliznu pestíku

- pylové zrno (samčí výtrus) je přeneseno na bliznu pestíku
- zrno klíčí v pylovou láčku (samčí gametofyt), jež prorůstá čnělkou pestíku do
semeníku
- v pylové láčce se diferencuje- buňka láčková = vegetativní
- 2 buňky spermatické (samčí gamety)
- nastává tzv. dvojité oplození
1 spermatická buňka + oosféra = zygotazárodek (n+n=2n)
2 spermatická buňka + jádro zárodečného vaku=endosperm (živné pletivo) (n+2n=3n)

Oddělení: Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta)

- autotrofní rostliny, vodní (sladkovodní), byliny i dřeviny, obaly květní – okvětí x kalich +
koruna
- tyčinky – nitka + prašník (2 prašné váčky, 4 prašná pouzdra)
- pestík - * srůstem plodolistů (karpelů) - blizna, čnělka, semeník

Třída: Dvouděložné (Magnoliopsida)

- zárodek 2 dělohy
- hlavní kořen a soubor vedlejších kořenů (allorhizie)
- kolaterální cévní svazky uspořádány do kruhu, stonky sekundárně tloustnou
- žilnatina listů je zpeřená nebo dlanitě větvená, první listy rostou příčně (transverzálně)
- květy jsou spirální nebo cyklické, 4 nebo 5četné
- květní obaly rozlišeny na vnější kalich a vnitřní korunu

Řád: Šácholanotvaré (Magnoliales)

- květy oboupohlavné, gynaeceum apokarpické, entomofilní
Čeleď: šácholanovité (Magnoliaceae)
- v tropech a subtropech – JV Asie, Amerika, Tichomořské
ostrovy
- stálezelené nebo opadavé dřeviny, plod: měchýřky, nažky
- plody skládají souplodí připomínající šišku
- zástupci:
 šácholan (Magnolia) – vých. Asie a S. Amerika
 liliovník (Liriodendron)- S Amerika
Čeleď: láhevníkovité (Annonaceae)
 láhevník (annona cherimola) – tropický ovocný strom (Peru),
zdužnatělé měchýřky
Čeleď: muškátovníkovité (Myristicaceae)
 muškátovník pravý (myristica fragrans)- středně vysoký (Moluky),
nyní
hlavně v Indonésii, dužnatý plod puká a obnažuje semeno
s oranžově žlutým míškem (bohatě vyvinutý endosperm)
- muškátový květ – usušený míšek, m. oříšek – semeno bez
osemení
Čeleď: badyáníkovité (Illiciales)
 badyáník pravý (Illicium verum) - hvězdový anýz se pěstuje hlavně v
JZ
Číně, koření, likéry, parfumerie

Řád: Vavřínotvaré (Laurales)

Čeleď: vavřínovité (Lauraceae)
- stálezelené, někdy dvoudomé, květy podle 2,3 i 5; tyčinky na
bázi srostlé
s okvětím v češuli přecházející v květní lůžko, semeník s 1
obráceným
vajíčkem, tropy, subtropy
 vavřín ušlechtilý (Laurs nobilis) - statný strom, bohatě
prostoupený
silicemi, květy žluté, plody černá bobule (bacca), pochází
 z Mediteránu,sušené listy – bobkové, ke konzervaci a
úpravě pokrmů,
bakalář (korunovaný vavřínovým věncem)
 skořicovník (Cinnamomum) - JV Asie, menší strom, v kultuře
keře
pěstované pro sušenou vnitřní vrstvu kůry větévek,
květenství lata
 C. aromaticum – s. čínský (převážná část světového
obchodu)
 C. zeylanicum – ceylonský – Srí Lanka, papírově
tenká skořice,
stáčící se do dvou
trubiček
 kafrovník (Camphora officinarum) - J Čína, mohutné stromy
s tlustou
borkou, silice se získává destilací (technické účely a
lékařství)
 avokádo (Pesea americana) - hory Střední Ameriky, jedlé
plody

Řád: Pepřovníkotvaré (Piperales) – Čeleď: pepřovníkovité (Piperacea)

- často liány, jednoduché listy, celistvé, střídavé, drobné květy, plody bobule,
nemají
okvětí, stonky připomínají r. jednoděložné, synkarpické gynaeceum, tropy a
subtropy
 pepřovník opojný - z rozdrcených kořenů a kokosového mléka se připravuje
opojný
nápoj = kawa
 pepřovník černý (Piper nigrum) - Himálaje, liánovitý keř,
bobule mění
barvu, obsahuje alkaloid piperin, „černý pepř“ jsou
nedozralé
usušené bobule, „bílý pepř“ tvoří vypraná bílá semen
téhož druhu

Řád: Podražcotvaré (Aristolochiales) – Čeleď: podražcovité (Aristolochiaceae)

- tropy a subtropy
 kopytník evropský (Asarum europaeum) – ostře palčivá chuť –
jedovatá
 podražec velkolistý (Aristolochia durior) – okrasná

Řád: Leknítotvaré (Nymphaeles)

- přizpůsobeny vodnímu prostředí (přichyceny k podkladu) - vodní byliny s
podzemními
oddenky
- nápadný aerenchym, plovoucí štítovité listy, obsahují alkaloidy (= rostlinné jedy)
 leknín bílý (Nympaea alba)
 stulík žlutý (Nuphar lutea) - chráněný
 viktorie královská (Victoria regia) – z Afriky, listy až 2 m, okraje
zdviženy
  lotos indický (Nelumbo nucifera)- škrobnaté uvařené oddenky se
používa-
jí v zemích Asie jako zelenina, zelená semena jako lotosové
oříšky
Řád: Pryskyřníkotvaré (Ranunculales)

- kosmopolitní, vytrvalé (oddenky, hlízy) byliny obsahující alkaloidy

- plod: měchýřky, nažky (souplodí), bobule
Čeleď: Čemeřicovité (Helleboraceae)
- plody měchýřky
 čemeřice nachová (Helleborus purpurascens)
 upolín evropský (Trollius altissimus)
 černucha rolní (Nigella arvensis) – jedovatý plevel
 blatouch bahenní (Caltha palustris) – lužní lesy
 orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – korunní plátky tvoří ostruhu
 oměj šalamounek (Aconitum plicatum) – zahrádky
Čeleď: Pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
- jednoleté až vytrvalé byliny, oboupohlavné, listy střídavé, 5četné
květy,
- nažky
 žluťucha žlutá (Thalictrum flavum)
 hlaváček jarní (Adonis vernalis) – chráněný
 jaterník podléška (Hepatica nobilis) – trojlaločnaté listy
 sasanka hajní (Anemone nemorosa) s. pryskyřníkovitá, s. lesní
 koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandi) k. luční
 orsej jarní (Ficaria verna)
 pryskyřník prudký (Ranunculus acris) p. velký
 lakušník vodní (Batrachium aquatile)
 plamének plotní (Clematis vitalba)
Čeleď: Dřišťálovité (Berberidaceae)
- plod bobule, tobolka
 dřišťál obecný (Berberis vulgaris) – žluté květy v hroznech

Řýd: Mákotvaré (Papaverales)

- byliny s oboupohlavnými cyklickými květy, plod tobolka nebo nažka

- jejich alkaloidy jsou užívané ve farmacii (morfin, kodein)
- v pletivech jsou mléčnice (po nalomení z rostliny vytéká mléko), semena obsahují oleje¨
Čeleď: Mákovité (Papaveraceae)
 mák setý (Papaver somniferum), mák vlčí
 vlaštovičník větší (Chelidonium majus) – jedovatý, na bradavice
 rohatec růžkatý (Glaucium corniculatum)
Čeleď: Zemědýmovité (Fumariaceae)
dymnivka dutá (Corydalis cava)
 srdcovka nádherná (Dicentra spectabilis)
 zemědým lékařský (Fumaria officinalis)

Řád: Vilínotvaré (Hamamelidales)

- dřeviny se střídavými listy, má také palisty, plod tobolka, oříšek, nažka, 4 čeledi
- zástupci: vilín viržinský (Hamamelis virginiana) – S Am., léčivá kůra a listy
 platan východní (Platanus orientalis) – JV Evropa, Střední Asie –
„maskáč“, nažka
 ambroň západní (Liquidambar styraciflua) – S Amerika, balzám - styrax
(mastix)
- výroba žvýkací gumy, parfumerie, kvalitní těžké dřevo

Řád: Kopřivotvaré (Urticales)

- plod nažka nebo peckovice, květy malé ve vrcholičnatých květenstvích, 2-5četné

Čeleď: Jilmovité (Ulmaceae)
- palisty opadavé, tvrdé, vodě odolné dřevo, rostou všude
 jilm vaz (Ulmus leavis)
 břestovec západní (Celtis occidentalis) – S Amerika, parky
Čeleď: Morušníkovité (Moraceae)
- tvrdé trvanlivé dřevo, pletiva obsahují mléčnice,
v epidermálních b. se
často vyskytují cystolity
- souplodí: sykonium
 fíkovník (= smokvoň obecná) (Ficus carica) – fíky, Přední Asie
 fíkovník pryžodárný (Ficus elastica) – malajský latex = kaučuk
 fíkus sykomora (F. sycomorus)- S a V Afrika, posvátný strom v
Egyptě
- trvanlivé dřevo – sarkofágy
 morušovník bílý (Morus alba) –subtropy Asie,dužnatá moruše –
Čína
potrava bource morušového - hedvábí
 chlebovník (Artocarpus) – JV Asie, váží až 50 kg
 A. altilis – bílá dužina se za syrova obvykle nejí, ale
pečená
ano, semena také jedlá (jako kaštany)
 A. hetorophylla – podlouhlá plodenství, šťavnatá
dužina se jí i
za syrova, pražená semena se
také pojídají
Čeleď: Konopovité (Cannabaceae)
- byliny s dlanitolaločnými palisty, pletiva bez mléčnic,
dvoudomé, aerogamie
- zemědělsky významné, žláznaté chlupy
 chmel ovíjivý (Humulus lupulus) vytrvalý, pravotočivý, liána,
samičí
květy se srostlým pohárkovitým okvětím –
chmelová
šištice (žlázy – humulon, lupulinová kyselina,
apod.),
 konopí seté (Canabis sativa) - Čína, až 4 m vysoká, jednoletá,
olej technický,kultivary se pěstují pro
pryskyřičnou látku
vylučovanou v květenství (hašiš)
 Čeleď: Kopřivovité (Urticaceae)
- čeleď hlavně tropů, v mírném jen málo druhů, žahavé trichomy
 kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
 drnavec lékařský (Parietaria officinalis)-ohrožený
 ramie bílá (Bohmeria nivea) – Čína, přadná rostlina ramie – nejdelší
rostlinná vlákna

Řád: Bukotvaré (Fagales)

- drobné jednopohlavné květy ve vrcholičnatých květenstvích se sdružují v jehnědy,

anemogamie
- semeník spodní, jednodomé, plod nažka nebo oříšek, listy střídavě s palisty, 3-
4četné květy
Čeleď: Bukovité (Fagaceae)
- opadavé, větrosnubné dřeviny, jednopohlavné, jednodomé
- plod: nažka (v číšce = rozšířené květní lůžko- puká 4 chlopněmi)
 dub letní (Quercus robur) ,d. zimní (Quercus petraea) d. korkový
- nažky = žaludy
 buk lesní (Fagus sylvatica) b. východní – Rumunsko, Krym, bukvice
kaštanovník jedlý (Castanea sativa) – nažky v ostnité číšce, krmivo,
pochutina, 30% tuku v plodu

Čeleď: Břízovité (Betulaceae)

- větrosnubné, jednodomé, jednopohlavné, plod: jehněda, nažka, oříšek
 bříza bělokorá (Beutla pendula), b. pýřitá,b. zakrslá
- plod nažka se dvěma křidélky, březová voda v kosmetice
 olše lepkavá (Alnus glutinosa), o. šedá – meliorační efekt
Čeleď: Lískovité (Corylaceae)
 líska obecná (Corylus avellana) – plod oříšek obalený listeny
 habr obecný (Carpinus betulus) –z domácích nejtvrdší dřevo

Řád: Ořešákotvaré (Junglandales)

Čeleď: Ořešákovité (Junglandaceae)
- statné stromy, lichozpeřené listy obsahují vonné silice,
jednodomé,
jednopohlavné, xerofilie, plod: oříšek
 ořešák královský, vlašský ořech (Junglans regia) – Balkán,
Kavkaz,
dělohy 50-75%
oleje
 ořechovec pekanový (Carya Illinoensis) - Mississippi, má tzv.
„puma
ořechy“, které jsou eliptické až 6,zelená
češule puká při dozrávání do kříže, patří
k nejcennějšímu ořechovému ovoci

Řád: Vrbotvaré (Salicales)

Čeleď: Vrbovité (Salicaceae)
- dvoudomé, bezobalné rostliny, celistvé, střídavé listy
 - květenství: jehnědy, plod: tobolka, anemogamie (topol), entogamie
(vrba)
- téměř kosmopolitní (chybí v Austrálii, Polynésii)
- použití: výroba zápalek, papíru, beden, nábytku
 vrba jíva (Salix caprea)- květy nahé, jehnědy „kočičky“
 topol osika (Populus tremula)
 topol bílý (Populus alba) - lužní lesy

Řád: Opunciotvaré (Opuntiales)

Čeleď: Opunciovité - kaktusovité (Opuntiaceae))
- vytrvalé, nízké stromy či polokeře, vodní pletiva, listy redukované
př. v podobě bradavky, na jejich bázi je osten či chloupky, květy
velké
entomofilie, plody bobule
 opuntia – jemné háčkovité glochidie – chloupky; O. ficus – 4 m
plody chutné červené nebo žluté, 14% cukru, Mexiko
nopalea – je živnou rostlinou pro červe nopálového, který ve svém
těle tvoří barvivo karmín
 ježunka Williamsova (Lophophora williamsii) – Mexiko, obsahuje
alkaloidy (mezkalin) – droga
peyotl
 Carnegiea gigantea – patří k největším sloupovitým (18m), národní
rostlinou státu Arizona

Řád: Hvozdíkotvaré (Caryophyllales)

Čeleď: Nocenkovité (Nyctahinaceae)
 nocenka - bylina
 Bougainvillea – dřevnatá liána, u rektorátu ČZU

Čeleď: Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)

- rozšířeny hlavně v horách tropů, u nás plevelné, bez významu
- jednoleté až vytrvalé byliny, vidličnatě větvené lodyhy
- rozšířeny kosmopolitně
- plod: tobolka, nažka
 ptačinec, rožec, knotovka, hvozdík, karafiát
Čeleď: Laskavcovité (Amaranthaceae)
- spíš plevele , složená květenství, dnes se šlechtí, C4 rostliny
 laskavec (Amaranthus) – Amerika
Čeleď: Merlíkovité (Chenopodiaceae)
- byliny s jednoduchými listy, redukované okvětí, květy obou- i
jednopohl.
- listy s trichomy – pomoučený vzhled
- vrcholičnatá květenství (klubíčka, laty, klasy),plod: nažka
- v půdách s vyšším obsahem dusičnanů a solí, často rumištní plevele
 merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum) m. bílý, m. sivý
 lebeda lesklá (Atriplex sagittata)
 špenát setý (Spinacia oleracea)
řepa obecná (Beta vulgaris) –kultivar: mangold
Řád: Rdesnotvaré (Polygonales)
Čeleď: Rdesnovité (Polygonaceae)
 rdesno (Polygonum) – vlhká pole, vod, plevel, v J Vietnamu
zelenina
 šťovík (Rumex) – v listech org. kyseliny
 reveň (Rheum)- statná bylina, z Asie, obsahuje léčivé
glykosidy
 pohanka jedlá (Fagopyrum esculentum)- z Nepálu, stará
obilovina,
moučnaté nažky,
obsahuje rutin!

Řád: Čajovníkotvaré (Theales)

- většinou stromy nebo keře s jednoduchými nebo střídavými listy, květy

oboupohlavné, pětičetné,
tyčinky četné, gynaeceum z více karpelů, rozsáhlý řád (19 čeledí)
Čeleď: Actinidiacea
- jen 3 rody, ovíjivé či šplhavé keře
 kiwi (Actinidia sinensis)– Nový Zéland, povrch pokryt vrstvou
chlupů
Čeleď: Čajovníkovité (Theaceae)
- kožovité listy, v jejich základním pletivu jsou roztroušeny
jednotlivé
sklerenchymatické buňky
 čajovník čínský (Camellia sinensis) - JV Asie, stálezelený
s vonnými
bílými či růžovými květy, plod tobolka –
fermentace ->
černý čaj,bez fermentace -> zelený čaj, obsahuje
kofein
- z dalších čeledí:  třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

- na listech průsvitné nádržky, užívá se jako léčivá

droga

Řád: Vilkotvaré (Violales)

- byliny, v tropech i dřeviny

- plodem tobolka nebo bobule
Čeleď: mučenkovité (Passifloraceae)
- původem z Ameriky, tropické liány, byliny, plodem bobule
 mučenka jedlá (Passiflora edulis) - jí se velmi vonný míšek
semen

Čeleď: papájovité (Caricaceae)

- tropická Amerika, stromy a byliny s mléčnicemi, bobule
papája (melounový strom, babako) (Carica papaya)
- měkké dřevo, strom malého vzrůstu, jednodomá, J
Mexiko
 - z uschlého latexu se získává enzym Papin - důležitý
v lékařství,
pivovarnictví (stabilizace piva) a při srážení přírodního
kaučuku
Čeleď: tykvovité (Cucurbitaceae)
- dužnaté, popínavé nebo plazivé byliny porostlé štětinatým i
chlupy - lodyhy často hranaté, cévní svazky bikolaterální,
entomogamie, bobule
- bazální část úponku je stonkového původu, květy velké,
tyčinek 5, tropy
 posed bílý (Bryonia alba) – jedovatá liána – glykosidy
 lubenice obecná (vodní meloun) – Citrullus lanatus - Afrika
 okurka (Cucumis sativus) – JV Asie – salátové, nakládačky
 meloun cukrový (Cucumis mělo) – Afrika
 tykev obecná (Cucurbta pepo) – S Amerika – kultivary:
patison, cukína, turek, tykvička
 tykev obrovská (Cucurbita maxima) – plody až 120 kg – největší
v rostl.ř.
 lufa válcovitá (Luffa cylindrica) – bobule vyplněné síťovitým
sklerenchymem – příprava mycích hub, filtrů,
vložek
 kolokvinta (C.colocnythis) - pruhované plody velikosti
pomerančů
- hořké glykosidy – projímadlo
Čeleď: violkovité (Violaceae)
- byliny, v tropech i dřeviny, hlavně v tropech J Ameriky
 violka vonná (Viola odorata) – tobolka
 violka rolní (Viola arvensis) – plevel

Řád: Vřescotaré (Ericales)

- dřeviny nízkého vzrůstu, prašníky se otevírají podlouhlými otvory a mají dlouhé

rohaté přívěsky - plod tobolka nebo bobule, souvisí s Thales, tzv. rostliny
„vápnostřežné“ (nesnášejí Ca)
Čeleď: Vřesovité (Ericaceae)
- drobné/velké stálezelené kožovité listy, listy trafaciální (na rubu
srůstají)
- květy 4-5četné, kosmopolitní
 vřes obecný (Calluna vulgaris) – na kyselých půdách, křižmostojné
listy
 rododendron (pěnišník) – Himaláje, Japonsko, barevné kultivary
 azalka (Azalea) – opadavé listy, indická azalka (základní druh)
 planika (Arbutus) – červené bobule, výroba dýmek
Čeleď: Hnilákovité (Monotropaceae)
- saprofytické nezelené, mykorhíza, tobolka, mimotropy S polokoule
 hnilák (Monotropa) – stinné lesy
Čeleď: Brusnicovité (Vacciniaceae)
- dřeviny, drobné keře, střídavé listy, bobule
 brusnice (Vaccinium) - v řídkých borových lesích a horách
 brusinka (V. vitis – idea) – červené bobule v malých hroznech
  borůvka (V. myrtillus) – opadavé listy, černé bobule

Řád: Ebenotvaré (Ebenales)

- dřeviny, bobule, kališní i korunní lístky srostlé, obsahují specifické alkaloidy,

saponiny,
gutaperču, apod., dnes hlavně v tropech (subtropech)
- pravidelné, oboupohlavné kvěry, 4-5četné, bobule
Čeleď: Ebenovité (Ebenaceae)
- mohutné stromy bez mléčnic, pevné husté dřevo s nápadným
zbarvením
 Diosporus ebenum - drahocenná trvanlivá dřeva
 tomel japonský (D. kaki) - dvoudomý, ovoce kaki , trpké
nedozralé bobule, zralé se
konzumují a suší jako fíky, Japonsko
Čeleď: Zápotovité (Sapotaceae)
- pletiva obsahují mléčnice nebo sekreční buňky, charakteristicky
také
saponiny, pantropické rozšíření
 Palaguium gutta – Indonésie, latex – tuhne na houbovitou hmotu =
gutaperča (podobný kaučuku) – tvárná, nerozpustná, jde
vulkanizovat
 Illipe latifolia – olejnatá semena – v tropech rostlinné máslo
 Achras sapota – Amerika, latex (chicle) – or.surovina na výrobu
žvýkaček
Čeleď: Styračovité (Styracaceae)
- z naříznutých kmenů i větví vytéká mléčná pryskyřice- tuhne
v šedou
hmotu – sumatranská benzoe
 sturač lékařský (Styrax officinalis) – J Evropa, pryskyřice styrax
 S. benzoin – Sundy, výroba kys. benzoové
 S. benzoides, S. tonkinensis – Thajsko, Vietnam – dřevo benzoe

Řád: Kaparotvaré (brukotvaré) – (Capparales) (Brassicales)

- byliny i dřeviny s jednoduchými střídavými listy, tyčinky 4- nekonečno, semeník

svrchní
- oboupohlavé až dvoudomé, většinou 2četné, plody šešule, šešulky
Čeleď: Kaparovité (Capparaceae)
- typické zvláštní květní orgány: žláznatý val vylučující nektar
- dlouhá stopka semeníku (gynofor), aridní oblasti
 kapara trnitá (Capparis spinosa) – Mediterán, plazivá rostlina,
zdřevnatělé ostnité lodyhy (z palistů), plody bobule,
nerozvitá
poupata obsahují rutin a nakládají se do octa –
kapary
Čeleď: Brukvovité, křížaté (Brassicaceae) (Cruciferae)
- oboupohl., * , K 2+2, C4 A2+4 G(2) svrchní, šešulka, šešule,
nažka
 - byliny, střídavé, bezpalistnaté listy s trichomy, hroznovitá
květenství
- nektaria, tyčinky čtyřmocné (vnitřní kruh delší), glukosinoláty
- semena obsahují olej a nasycené MK
 brukev (Brassica) – 40 druhů, Středomoří
- b. zelná (B.oleracea) – košťálová zelenina
- kultivary: větevnatá kapusta, růžičková
kapusta,kadeřávek
kedluben, květák (karfiol), brokolice, zelí
hlávková kapusra
- b. pekingská /čínská (B.pekinensis / chinensis) – peking.,
čínské zelí
- řepka olejka (B. napus var. napus) – jednoletá,sušina
45% oleje
 horčice setá (Leucosinapis alba) – 30% oleje
 horčice rolní (Sinapis arvenis) – rozšířený plevel
 ředkev (Raphanus) – ohnice – plevel
- setá – kultivary: ředkvička, černá, letní, zimní
 křen selský (Armoracie rusticana) – V Evropa
 řeřicha setá (Lepidium sativum) – ruderální plevel
 plevele: vesnovka, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, tařice
 Anastatica hierochuntica - z polopouští Asie a Afriky, tzv. „růže
z Jericha“, po dozrání semen vytváří klubíčko hnané
větrem a tak se
rozšiřuje (pouštní běžec)
Řád: Slézokvěté (Malvales)

- dřeviny, často trichomy, oboupohlavné, 5četné květy, nitky často srůstají

Čeleď: Lejnicovité (kakaovníkovité) – (Sterculiaceae)
- květy často vyrůstají ze starších větví či kmenů (kauliflorie),
koruna
zakrnělá, plod měchýřek, i tobolka, tropy a subtropy
 kolovník (Cola) – Afrika – semena kolové oříšky – kolanin, kofein
 kakaovník pravý (Theobroma cacao) – tr.Amerika, kauliflorie,
bobule
- z 500 květů – 1 plod - semena uspořádána
v 5 řadách - kakaové boby – obsahují
theobromin (nejvíc Nigerie,
Ghana, Cote d´ Ivoire a v Brazilie)
Čeleď: Bavlníkovité (Bombacaceae)
- dřeviny i byliny, tropy, subtropy, tobolka, původ v J Americe
 bavlník (Gossypium) – keř, tobolka s 5-10 semeny s dlouhými
bílými
chlupy (surová bavlna), ze semen technický
olej
- producenti: USA, Čína, Indie
 baobab trsnatý (Adansonia digitata) – Africké savany, tlustý kmen,
národní strom Senegalu
 vlnovec pětimužný (Ceiba pentadra) – JV Asie, malé květy opylují
 netopýři, částečně včely, plody – 20 cm
dlouhé
tobolky, v nichž se vyskytují nažloutlé
trichomy
(vycpávky) – kapok
 durian (Durio) – JV Asie, plody až 4 kg těžké, dužina lahodné
chuti,
zápachá
Čeleď: Lípovité (Tiliaceae)
- květy ve vrcholičnatých květ.,v pletivech idioblasty, tropy,
subtropy, mírný
 lípa (Tilia) – vonné květy ve vidlanech, kališní lístky na bázi
srostly
s nektarii, lípa srdčitá, malolistá, velkolistá
 jutovník tobolkatý (Corchorus capsularis) – textilní, polokeř,
Přední
Indie, jutu poskytují vlákna lýkového
sklerenchymu (tvrdé
lýko), po bavlníku nejdůležitější textilní rostliny
Čeleď: Slézovité (Malvaceae)
- dřeviny i byliny v pletivech se slizovými buňkami, palisty
neopadavé,
semeník svrchní, plod tobolka, bobule, nebo poltivý
 sléz lesní (Malva sylvestris)
 ibišek (Hibiscus cannabinus) - kenaf, vlákna 3. v produkci
textilních r.

Řád: Pryšcotvaré (Euphorbiales)

Čeleď: Pryšcovité (Euphorbiaceae)
- podobají se kaktusům, plod tobolka/ bobule, nečlánkované
mléčnice,
tropy, subtropy
- naše druhy: bylinné, bez sukulentní vazby
 pryšec (Euphorbia) – jedovatý latex, květenství cyathia – pryšec
chvojka
 skočec obecný (Ricinus communis) – tr.Afrika – strom, u nás bylina
- semena obsahují jedovatou látku ricin
 kaučukovník (Havea Brasilensis) – J Amerika, latex – kaučuk
 maniok (Manihort esculenta) – Amerika, jednodomý keř se
ztlustlými
stonkovými články a kořeny, hlízy se pojídají čerstvé,
jako mouka,
zelenina, k výrobě škrobu, alk. nápoje yarake

Řád: Lomikamenotvaré (Saxifragales)

- dřeviny, byliny, sukulenty25 čeledí
Čeleď: Meruzalkovité (rybízovité) (Grossulariaceae)
- opadavé keře, mírný pás
  meruzalka/rybíz (Ribes) – plody v hroznech, bobule– bílý, černý,
červený
 srstka obecná (angrešt) (Ribes uva-crispa) – Evropa, Asie
Čeleď: Tlusticovité (Crassulaceae)
- převážně sukulentní byliny, květy pravidelné, entomofilie, aridní
oblasti,
- nejvíce v j. Africe, široké uplatnění v zahradnictví, CAM rostliny
 rozchodník (Sedum)
 netřesk střešní (Sempervium tectorum) – Pyreneje až Alpy
Čeleď: Lomikamenovité (Saxifragaceae)
- vegetativní rozmnožování přídatnými pupeny, cibulkami, výhony
 lomikámen (Saxifraga) – skalnička
 mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium)

Řád: Rosnatkotvaré (Droserales) – Čeleď: Rosnatkovité (Droseraceae)

- hmyzožravé bahenní až vodní rostliny s listy v přízemní růžici nebo
přeslenech,
- hmyz jim slouží k doplňování dusíku, ale nepotřebují jej nutně, na
listech jsou
žláznaté lepkavé chlupy či dokonalé pasti – chlopně a lahvice
 rosnatka okrouhlistá (Drosera rotundifolia) – chráněná, na rašeliništích

Řád: Růžotvaré (Rosales)

Čeleď: Růžovité (Rosaceae)
- stromy, vytrvalé byliny, květy hroznovitých květenství, kalíšek
vzniklý
z palistů, střídavé, palistnaté listy, oboupohlavné květy
- koruna i tyčinky někdy srůstají a tvoří hlubokou češuli
(receptaculum)
- vývojové centrum v mírném pásmu severní polokoule
- v pletivech vonné silice a glykosidy
Podčeleď: Tavolníkovité (Spiraeoidae)
 tavolník (Spirea) – ozdobný keř, mechýřek
 tavolníkovec
Podčeleď: Vlastní růžovité (Rosoidae)
 růže (Rosa) - došlo srůstem bází kališních lístků
koruny
tyčinek a květního lůžka ke vzniku
baňkovité
dužnaté češule- mění se v šipek,
uzavírající
nažky, ostnité trichomy, lichozpeřené
listy
 ostružiník (Rubus) - v květu miskovitá češule
s více
semeníky, dužnatí v peckovičky a
vytvářejí
jedlé souplodí
 jahodník (Fragaria) – zdužnatělé květní lůžko, nažky
 mochna (Potentilla) – byliny, souplodí nažek
  kuklík městský, krvavec menší
Podčeleď: Slivoňovité (Prunoideae)
 slivoň (Primus) – stromy, keře – trnka, švestka,
slíva,
mirabelka, třešeň ptačí, srdcovka, višeň,
sakura, bobkovišeň - Mediterán, meruňka –
Čína, broskvoň
 mandloň (Amygdalus comuunis)- opadavá, z Malé
Asie,
kvete před olistěním, exokarp puká a
obnažuje tvrdou nebo měkkou důlkatou
pecku (endokarp) mandle

Podčeleď: Jabloňovité (Maloideae)

 jabloň domácí (Malus domestica) - malvice
(pomum)
 hrušeň (Pyrus) - blízká Malus, liší se čnělkami na
bází
zúženými
 kdouloň (Cydonia) – vonné na povrchu tvrdé
malvice
s velkým počtem semen, planě
v Turkmenistánu,
Íránu, Anatolii
 mišpule japonská (Mespilus japonica) – V Asie,
džemy
 jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
 hloh obecný (Crateagus leavigata)

Řád: Bobotvaré (Fabales)

- na kořenech vznikají činností nitrogenních bakterií hlízky s vysokým obsahem

dusíku,
- květy oboupohlavné, hroznovité květenství, pravidelné, číslo 5
Čeleď: Citlivkovité (Mimosaceae)
- 2x zpeřené listy a palisty přeměněné v trny, plod lusk, semena
s míškem
- hlavně aridní oblasti tropu a subtropů
 akácie (Acacia) – Afrika, Austrálie, z kmenů vytéká klovatina
zvaná
arabská guma = klejotoka, použití:lepidlo, medicína
 citlivka (Mimosa) – seismonastické pohyby
Čeleď: Sapanovité (Ceasalpiniaceae)
- 1-2x složené listy
 sapan (Ceasalpinia) - cenné dřevo
- C. echinata – fernambukové dřevo s červeným bar-
vivem
- C. obovata – brazilské růžové dřevo
 kasie (Cassia) – lusky obsahují projímavé látky – medicína
  rohovník (Ceratonia) – Mediterán, sladké jedlé lusky = svatojánský
chléb
- semena pozoruhodná stejnou váhou (0,2 gr.) –
dříve k vážení
- tzv. karát (z řeč. „kerátion“ – roh, podle podoby
lusku)
Čeleď: Bobovité (Fabaceae) (vikvovité (Viciaceae))
- květy oboupohlavné, tyčinky volné/srtoslé,
dvoubratré/jednobratré
- na bázi semeníku jsou nektaria, lusk pukavý, semena 2 velké
dělohy
a velký obsah škrobu a bílkovin
- hroznovitá květenství, korunní lístky( pavéza, člunek, 2 křídla)
 jerlín japonský (Sophora japonica)
 trnovník akát (Robinia pseudacacia) – S Amerika, kořeny působí
toxicky
 lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) – J Evropa – hrozn.cukr,
asparagin
- příprava pendreku
 sója luštinatá (Glycine max) – semena nezralá - zelenina nebo
se melou
na mouku, praží jako náhražka kávy, získává se z nich
kasein a extrakcí olej, odpad se využívá jako lepidlo,
krmivo, umělá vlákna
 fazol obecný (Phaseolus vulgaris)
 psofokarpus – tropická luštěnina
 hrách setý (Pisum sativum)
 čočka kuchyňská (Lens culinaris) – eliptické lusky, plochá semena
 cizrna (Cicer) – J Evropa, Malá Asie
 podzemnice olejná (Arachis hypofaga)- květy se po odkvětu
zavrtávají do
země a tam dozrávají v nepravidelně válcovité
kožovité nepukavé
lusky – pražené: burské oříšky
 lupina, vlčí bob (Lupinus) – krmivo, hnojivo
 čičorka pestrá, štírovník, jetel luční, tolice vojtěška – Malá -stř. Asie
 bob obecný – nektodárná rostlina, pícnina, luštěnina, zelenina
 vikev (Vicia), hrahor setý

Řád: Mýdelníkotvaré (Sapindales)

- entomofilie, pod semeníkem často vytvořen žlaznatý terč – nektar , i liány,

kosmopolitní
- střídavé, bezpalistnaté, složené listy, sekundárně jednopohlavné, mnohomanželné
Čeleď: Routovité (Rutaceae)
- siličné kanálky vhledu prosvítavých teček, entomofilie, vzácně
ptáky
- tropy, subtropy, alkaloidy, terpeny, glykosidy
 citroník (Citrus) – neopadavé keře s kožovitými listy, na líci
lesklými,
 někdy v paždí listů trny, květy 5četné, plod -
hesperidium
(oplodí má tři vrstvy, vnější flavedo, střední
albedo a
vnitřní blanité), semena se vyvíjí
apodikticky, JV Asie
- citroník čínský (C.sinensis) - pomeranč
- C. limon – citron
- C. reticulata – mandarinka
- C.paradisi – grapefruit
 routa vonná (Ruta graveolens) - polokeř s bohatě větvenými
lodyhami,
listy obsahují routovou silici, glykosid rutin, nať
v lékařství
nebo jako aromatikum (např. do mléka),
Středozemí
 třemdava bílá (Dictamnus albus) – množství silice
Čeleď: Simarubovité (Simaroubaceae)
 pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) – Čína
Čeleď: Mahagonovité (Meliacea)
 Swietenia mahagoni – mahagonové dřevo hnědočervené barvy
 Cedrella odorata – cedrové dřevo, tr. Amerika
 Melia azedarach – perský šeřík, Arabské země, ze semen růžence
Čeleď: Mýdelníkovité (Sapindaceae)
- plody tobolky, bobule, peckovice
 mýdelník (Sapindus) – saponiny, tr. Asie a Ameriky
 liči (Litchci chinensis) – bobule, míšek lahodné chuti
Čeleď: Ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
- pryskyřičné kanálky, tříslovinné nádržky v kůře a lýku, plody různé
 škumpa (Rhus)
 ledvinovník (Anacarium) – kešu oříšky, z kůry klovatina podobná
arabské
gumě
 mangovník indický (Mangifera indica) – Barma, mango
 řečík (Pistacia vera) – pistácie
Čeleď: Javorovité (Aceraceae)
 javor (Acer) – mléč, klen, babyka, dlanitolistý
Čeleď: Jírovcovité (Hippocastanaceae)
 jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) – Balkán, tobolka

Řád: Santálotvaré (Santales)

- autotrofní, jiné parazitují, 4-5četné květy

Čeleď: Santálovité (Santalacea)
 santál bílý (Santalum album) – nažka, Indonésie, santálové dřevo,
silice

Čeleď: Ochmelovité (Loranthaceae)

- poloparazitické keříky, rostou na větvích stromů
 ochmel evropský (Loranthus europaneus) – opadavý, na dubech
  jmelí bílý (Viscum album) – neopadavé

Řád: Olivovníkotvaré (Oleales) – Čeleď: Olivovníkovité (Oleaceae)

- dřeviny, oboupohlavné květy,kosmopolitně, ento- a aerofilie

 olivovník evropský (Olea europae) – peckovice, 20-60% jedlého
oleje
- pěstování: J Evropa, Přední Asii aj.
 jasmín (Jasminum) -v květech obsahuje vonné silice
 jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) – jednopohlavné květy,
lichozpeřený
 zlatice převislý (Forsythia suspensa) – Čína, parky
 šeřík obecný (Syringa vulgaris) – JV Asie, vonné laty
 ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – černé bobule

Řád: Myrtotvaré (Myrtales)

Čeleď: Konvicovité (Trapaceae)
- vodní byliny se splývavými listy, plody:vodní ořechy (Čína,
Thajsko, Jáva)
Čeleď: Hrnečníkovité (Lecythidaceae)
- tropické dřeviny, tobolka
 juvie (Bertholletia excelsa) –Amazonka – para ořechy
Čeleď: Myrtovité (Myrtacea)
- pletiva obsahují aromatické silice, entomofilie, tropy, subtropy
 Myrta (Myrtu communis) – Mediterán, svatební rostlina
 kvajava hrušková (Psidium guavaja) – plody podobné hruškám,
Amerika
 pimentovník (Pimenta) – nové koření
hřebíčkovec (Syzigium) – Moluky, hřebíček
 kajeput střídavolistý (Melaleuca aternifolia) – čajovník – tee tree
 blahovičník (Eucalyptus) – Austrálie, savany, antiseptikum,
heterofylie
Čeleď: Marhaníkovité (Punicaceae)
 granátovník (Punica granatum) – opadavý, trnitý keř, grenadina
Čeleď: Pupalkovité (Onagraceae)
 fuksie (Fuschia) – J Amerika, ozdobné květy

Řád: Kakostotvaré (Geraniales)

- většinou dřeviny tropů a subtropů, obsahují krystaly šťavelanu vápenatého

Čeleď: Rudodřevovité (Erythroxylaceae)
- stálezelené, střídavé palistnaté listy, alkaloidy – kokain
 rudovřeska, koka – Bolívie, Peru, kokain se získává z listů (1%
hmotnosti), posilující prostředek při fyzické
námaze
Čeleď: Šťavelovité (Oxalidaceae)
- byliny s masitými hlízovitými kořeny, J polokoule, ale roste
téměř všude
 šťavel (Oxalis) – kyselý, čtyřlistý, tuberosa (Andy) – škrobnaté hlízy
 Averhhoa carambola – Malajsie, žluté bobule „karamboly“ – ovoce
 Čeleď: Lnovité (Linaceae)
 len setý (Linum ustitatissium) – tenké, velmi pevné r., v semenech
35%
vysychavého oleje (fermež, barvy, laky), subtropy, mírný
p.
pro sklerenchymatická vlákna, známe i smíšené
kultivary –
olejopřadné
Čeleď: Kakostovité (Geraniaceae)
 kakost luční, smrdutý - autochorie
 pelargónie, muškát
Čeleď: Netýkavkovité (Balsaminaceae)
- byliny, hroznovité květenství, střídavé nebo vstřícné listy
 netýkavka (Impatiens) – tobolky, autochorie

Řád: Dřínotvaré (Cornales) – Čeleď: dřínovité (Cornaceae)

- dřeviny, střídavé, vstřícné listy,4-5četné, mírný pás severní polokoule

 dřín jarní (Cornus mas) – keř, žluté květy, peckovice (dřínka)
 svída krvavá (Cornus sanguinea) – keř, červené větve

Řád: Miříkotvaré (Apiales)

Čeleď: Aralkovité (Araliaceae)
- byliny, dřeviny, liány, složené pochvaté nebo palistnaté
listy
- květy v okolíku, tropické, subtropické
 břečťan (Hedera helix) – příčepivé kořínky, bobule
 žen-šen (Panax gin-seng) –V Asie, léčivá
Čeleď: Miříkovité (Apiaceae)
- byliny, výrazně článkovaná, rýhovaná lodyha, listy
střídavé, 2-3x
zpeřené, složená okolík, obalíčky, plod poltivá dvounažka
prostoupená siličnými nádržkami – pryskyřice, glykosidy,
alkaloidy
 kmín (Carum carvi) – destilace silice, koření
 kopr (Anethum graveolens) – aromatické listy
 fenykl (Foeniculum vulgare) – Mediterán, plody – koření,
silice
 koriandr (Coriandrum sativum) – páchne po štěnicích, koření
 libeček (Levisticum officinale) – listy (koření), Írán
 anýz (Pimpinella anisum) – koření, léčitelství, likérnictví,
Asie
 mrkev obecná (Daucus carota), pastinák setý, petržel, celer
miřík
 bolehlav plamatý (Conium maculatum) – alkaloid koniin –
ochrnutí míchy s následkem udušení
 bršlice kozí noha, kerblík lesní, bolševník obecný

Řád: Jesencotvaré (Celastrales)

- výhradně dřeviny
Čeleď: Jesencovité (Celastraceae)
- květy mají vyvinutý žláznatý terč, tropické
 brslen (Euonymus) – evropský – v kůře glykosidy
 katha sladká (Catha edulis) – listy s narkotickým účinkem
– žvýkají se (khat)
Čeleď: Cesmínovité (Aquifoliaceae)
- tropy, subtropy, mírný pás, neopadavé dřeviny
 cesmína (Ilex) – J, Z Evropa, v Anglii součást vánoční
výzdoby
- listy obsahují kofein – Amerika – čaj maté

Řád: Řešetlákotvaré (Rhamnales)

- dřeviny, střídavé, vstřícné listy, oboupohlavné, 4-5četné, bobule, peckovice, mírný pás

Čeleď: Řešetlákovité (Rhamnaceae)

- koruny menší než kalich
 krušina olšová – kůra s projímavými účinky
 cicimek datlový (Zizyphus jujuba)
Čeleď: Révovité (Vitaceae)
- větévky přeměněné v úponky, tropy, subtropy, mírný pás
 réva vinná (Vitis vinifera) – Eurasie – vinné hrozny (rozinky)

Řád: Kulčibotvaré (Loganiles)

- dřeviny i byliny, květy trubkovité, v poupatech často zkroucené, entomofilie, ptáky a

netopýry
Čeleď: Kulčibovité (Loganiaceae)
- tropické dřeviny, listy jednoduché, límečkovitě stoupající stonek,
pletiva
s různým obsahem alkaloidů, bobule
 kulčiba dávivá (Strychnos nux-vomica) – tr. Asie, alkaloid brucin –
udušení, Indiáni z něj připravují šípový jed
Čeleď: Toješťovité (Apocynaceae)
- dřeviny, byliny, liány, sukulenty, mléčnice, tropické, alkaloidy
 oleandr (Medium oleander) – Kypr, ozdobný
Čeleď: Mořenovité (Rubiaceae)
- liány, epifyty, květy aktinomorfní, častá heterostylie (různočnělečnost)
 svízel (Galium) – listy v přeslenu, 4četné květy – vonný, přítula
 kávovník arabský (Coffea arabica) - Etiopie, malý strom,
dvousemenná,
za zralosti fialově červené peckovice s tuhým
exokarpem,
dužnatým mesokarpem a blanitý endokarpem, semena
jsou
vyplněna tuhým endospermem, kofein 1,5 %
 chinovník (Cinchona) – J Amerika, Asie – kůra –proti malárii
- další zástupci z čeledí:  hořce – látky hořčiny, glykosidy, JV Evropa -
léčivo
  vachta trojlistá – vzácná, bažiny
 tolita lékařská, voskovka - Čína

Řád: Štětkotvaré (Dipsacales)

Čeleď: Zimolezovité (Caprifoliaceae)
- dřeviny, listy bez palistů, vrcholičnatá květenství, mírný pás,
bobule
 kalina obecná (Viburnum opulus) – lužní lesy
 zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) – dvoupyské květy,
jedovatý
 bez černý (Sambucus nigra) – černé bobule (bezinky)
Čeleď: Kozlíkovité (Valeriaceae)
- byliny, nažka, Eurasie,S a J Amerika
 kozlík lékařský (Valeriana officinalis) – léčivka, kys. valerová

Řád: Jirnicotvaré (Pomemoniales)

Čeleď: Svlačcovité (Convolvulaceae)
- byliny tvořící stonkové hlízy, plod tobolka, barevná koruna, alkaloidy
- tropy + mírný pás
 svlačec rolní (Convolvulus arvensis) – plevel
 povijnice jedlá (Ipomoea batata) – Amerika, kořenové hlízy jedlé =
batáty
Čeleď: Kokoticovité (Cuscutaceae)
- parazitické byliny, haustoria
 kokotice (Cuscuta) – kosmopolitní, polní plevel – povázka,
chmelová
Řád: Brutnákotvaré (Boraginales) - Čeleď: Brutnákovité (Boranginaceae)
- porostlé tuhými chlupy, semeník se zpravidla poltí ve čtyři tvrdky
- byliny, dvouvijany,zoochorie, mírný pás
 plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)
 kostival lékařský (Syphytum officinalis) – lidové léčení zlomenin
 brutnák lékařský (Borago officinalis) – J Evropa, léčivý, medonosný,
pícnina, mladé listy na salát
 pomněnka, hadinec, kamejka

Řád: Lilkotvaré (Solanales)

Čeleď: Lilkovité (Solanaceae)
- v tropech dřeviny, v mírném pásmu autotrofní byliny s bikolaterálními
cévními svazky, květy jednotlivé ve vrcholičnatých květenstvích, kalich
vytrvalý, alkaloidy a glykoalkaloidy, Stř. a J Amerika, tobolka
 lilek (Solanum) – lilek brambor – 15-25% škrob , J Amerikam ve
všech
částech je obsažen jedovatý glykoalkaloid solanin (v
hlízách
poměrně málo), který se vařením odstraní
- l. vejcoplodý (baklažán) – mnoho karotenů, Indie, zelenina
- l. esculentum (rajče) – J a Stř. Amerika,
 paprika (Capsicum annuum) – kapsaicin, Stř. Amerika, vysychavé
bobule
  mochně (Physalis) – JV Evropa, vytrvalý zveličelý kalich, který
uzavírá
kulovitou bobuli
 tabák (Nicotiana) - keř i bylina
- tabák virginský, rustica (selský – vodní dýmky)
 rulík zlomocný – atropin – oční lékařství
 durman obecný – daturin – proti kašli
 mandragora – Mediterán
 kustovnice, petúnie

Řád: Krtičníkotvaré (Scrophulariales)

Čeleď: Krtičníkovité (Scrophulariales)
- byliny, autotrofní, parazité, poloparazité, listy jednoduché,
oboupohlavné
- entomofilie, pletiva s četnými alkaloidy a glykosidy, mírný pás
 divizna (Verbascum)- klas,
 rozrazil, lnice, hledík, pantoflíček
 náprstník (Digitalis) – J Evropa, obsahuje látky působící na myokard
Čeleď: Trubačovité (Bignoniaceae)
- stromy, liány,tropické
 katalpa trubičovitá – tobolky
 Bignonia – tropická liána
Čeleď: Pedaliaceae
 sezam (Sesamum) – tr. Afrika, tobolka obsahuje olejnatá semena –
sezamový olej, pochutina
- z dalších čeledí:  paznehtník, záraza, bublinatka (hmyzožravá), koulenka

Řád: Hluchavkotvaré (Lamiales)

- byliny, dřeviny, vstřícné, přeslenité listy, oboupohlavné, zygomorfní květy,5četné, 2-4

tyčinky
- tobolky, peckovice, nejsou vodní, téměř kosmopolitní

Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)

- byliny, 4hranné lodyhy, listy vstřícné křižmostojné, chlupaté, žláznaté
l.
- květy dvoupyská tlamatá koruna,dvoudomé tyčinky, žláznatý val -
silice
- každý plodolist 2karpelového semeníku se poltí na 2 části - * 4 tvrdky
 hluchavka (Lamium) – bílá, nachová, žlutá
 šalvěj , dobromysl, mateřídouška, máta, meduňka (Mediterán)
 levandule,
 koření: tymián, majoránka, bazalka, yzop, rozmarýna
Čeleď: Sporýšovité (Verbanaceae)
- často žlaznatě chlupaté, květenství hroznovitá, obaly trubkovité,
koruna
dvoupyská
 sporýš lékařský (Verbena officinalis) – lidové léčení
Řád: Zvonkotvaré (Campanulales)

- byliny, střídavé listy, bikolaterální svazky, pletiva často obsahují mléčnice, zásobní látkou
je
polysacharid inulin, plod tobolka či bobule
Čeleď: Zvonkovité (Campanulaceae)
 zvonek (Campanula) – okrouhlolistý, rozkladitý, zahradní aj.
 lobelka (Lobelia)

Řád: Hvězdnicotvaré (složnokvěté) (Asterales)

- v tropech sukulenty i dřeviny, úbor (anthodium), květy souměrné

- semeník dozrává v nažku, která je celá vyplněna zárodkem
- oboupohlavné květy, kalich je zakrněný, některé mají mléčnice, zásobní látka insulin
Čeleď: Hvězdnicovité (Asteracea)
 zlatobýl obecný (Solidago virgaurea)
 sedmikráska chudobka (Bellis parennis)
 hvězdnice (Aster) – Amerika
 oman pravý (Inula helenium) – Asie, dříve léčivka
 slunečnice roční (Helianthus annuus) – Amerika, kvalitní olej,
jednoletá
 jiřina, pěťour, rmen rolní, heřmánek – léčivka, silice
 řebříček obecný, kopretina, listopadka, chrysantéma, chrpa
 pelyněk (Artemisia) – mimo Austrálii kosmopolitním ar. silice,
absinthin
 devětsil lékařský, starček, měsíček, lopuch, pcháč (bodlák),
ostropestřec
 světlice lékařská – Malá Asie, barvivo na hedvábí
Čeleď: Čekankovité (Cichoriaceae) – mléčnice
 čekanka obecná - vytrvalá, prutnatá lodyha, plevel, kultivary pro
ztlustlé
kořeny, po upražení melou jako náhražka kávy, neobsahuje
žádné stimulační látky!
 locika setá (Lactuca sativa) – hlávkový salát – Blízký východ
 pampeliška obecná (Taraxum officinale), hadí mord nízký

Třída: JEDNODĚLOŽNÉ (Liliopsida) – (Monocotyledones)

- znaky:
1 děloha, hlavní kořen brzy zakrňuje – pouze adventivní kořeny
převážně byliny, někdy i dřevnatějící a stromovitého vzrůstu,
cévní svazky kolaterální roztroušené, bez kambia, žilnatina souběžná
listy mají zpravidla pochvu přecházející v čepel, zřetelný řapík, bez palistů
květy podle čísla 3, cyklické, zpravidla oboupohlavné, s nerozlišenými kv. obaly

Řád: Šmelotvaré (Butomales)

- vytrvalé, vodní nebo bahenní, tracheje v kořenech nebo je postrádají, rozlišeno vnější a
vnitřní
okvětí
 šmel okoličnatý – Evropa, mírný pás Asie
 šípatka – bílé květy v latě
 rdest vzplývající – rybníky, ponořený, 4četné květy
 blatnice bahenní - na rašeliništích

Řád: Liliotvaré (Liliales)

- byliny nebo sukulenty,vytrvávající oddenky, cibulemi, hlízami, tobolka, bobule, měchýřek

- někdy okvětí srůstá
- květní vzorec: oboupohlavné, *, P 3+3 A 3+3 G(3), semeník svrchní, spodní
Čeleď: Liliovité (Liliaceae)
- často steroidní sapiny, rostliny mírného pásu S polokoule, lužní lesy
 tulipán planý (Tulipa sylvestris)
 lilie zlatohlavá,lilie královská (okrasná)
Čeleď: Triliovité (Trilliaceae)
 vraní oko čtyřlisté – bobule, 4četný květ, jedovatý
Čeleď Chřestovité (Asparagaceae)
- fylokladia
 chřest (Asparágus) – dvoudomá, červené bobule, zelenina
Čeleď: Česnekovité (Alliaceae)
- cibulnaté, zdánlivý okolík, tobolky, Euroasie
 česnek (Allium) – cibule s čárkovitými či rourovitými listy, čpící
fytoncidy
- A. sativum – česnek, cibule složená ze zdužnatělých pupenů
(stroužky), Přední Asie
- A. porrum – pór
- A.schoenoprasum – pažitka – úzké trubkovité listy
- A. cepa – cibule kuchyňská – sukničný typ cibule, stř. Asie
Čeleď: Amarylkovité (Amaryllidacea)
- tropy a subtropy, vytrvalé byliny se spodním semeníkem
 bledule jarní ,bledule letní – ohrožená
 narcis (Narcissum) – stvol s toulcem – n. bílý, žlutý – J Evropa
 sněženka, podsněžník
Čeleď: Agávovité (Agavaceae)
- víceleté byliny se silnými oddenky a listovými růžicemi, bobule, květ
x za
život, oboupohlavné, tropy a subtropy, Amerika
 agáve (Agave) – Mexiko, surovina pro textilní průmysl
 sisal (A. sisalana) – Yukatan, textilní průmysl
 A. teuilana – výroba kořalek (tequila, Nezval)
 juka vláknitá – hrubé sklerenchymatické vlákno, saponiny
Čeleď: Kosatcovité (Iridaceae)
- pro okrasu, pouze 3 tyčinky
 kosatec (iris), mečík, šafrán –koření
Čeleď: Dioscoreaceae
- kořenové hlízy -škrob
 yam (Discorea) – příprava antikoncepce - kortizon
 - další čeledi:
 konvalinka vonná - jedovatá
 modřenec, snědek, hyacint – Přední Asie
 ocún jesenní – prudce jedovatý glykosid kolchicin, cytologie
 aloe – Afrika , pletiva - aloin, aj., které mají hojivé účinky

Řád: Orobincotvaré (Typhales)

– mokřiny, mělké vody, drobné jednopohl. květy, strboul, nebo palice, redukované okvětí
Čeleď: Pandanaceae (pandánovité)
– dřeviny s chůdovitými kořeny, nebo liány tvoří mangrovy, jedlé
plody
 pandán jedlý - textilní využití
Čeleď: Typhaceae (orobincovité)
- bahenní byliny vyčnívající z mělkých vod
 Typha (orobinec)

Řád: Zázvorotvaré (Zingiberales)

- většinou byliny s kořenovými hlízami, květy oboupohlavné, entomofilie, plod tobolka,

souměrný
květ
Čeleď: Banánovníkovité (Musacea)
- až 15 metrů vysoké byliny s obrovskými listy, jejichž dužnaté pochvy
tvoří
zdánlivý kmen, převislé klasovité květenství, ze spodních semeníků se
vyvíjí protáhlé bobule
 banánovník (Musa) – JV Asie, plody se mohou vyvinou bez opálení
- horní květ – prašníkový, spodní – pestíkový
- M. textilis – vlákna
Čeleď: Zázvorníkovité (Zingiberaceae)
- listy dvouřadé, okvětí srostlé, jediná tyčinka, výhradně tropická
čeleď -
Indomalajsie
 zázvorník lékařský – koření, silice, gingerol, kari koření, likéry,
pivo,
Čína, Indie
 kurkumovník dlouhý – jasně žluté barvivo – kurkumám, kari
 kardamon
Čeleď: Dosnovité (Cannaceae)
 dosna jedlá – hlízovitě ztloustlý škrobnatý oddenek – arrow-root -
jedlý
oboupohlavný, nesouměrný květ – opylován
kolibříky,plodem je trojpouzdrá bradavčitá tobolka
- z dalších čeledí:  matanta třtinovitý – oddenky – lehce stravitelný škrob

Řád: Vstavačotvaré - Orchidales

- vytrvalé – neofyty – nepřiznivé podmínky –hlíza, cibule, oddenek, epifytí na kůře stromů,
nezelené saprofyty, obligátní endomykorhízam, oboupohlavné, pylová zrna většinou slepena
v kyjovité brylky s lepkavou destičkou, přichytávájící se na tělo opylovačů, tobolky
  vanilovník plocholistý – koření, ze země – stane se epifytem, úzké
tobolky obsahují vanilin, Venezuela

Řád: Šáchorokvěté - Cyperales

- byliny podobné travám, v trsech, stonky nejčastěji trojhranné, bez kolének, vyplněné
sklerenchymatickou dření, květy drobné, xerofilie
 šáchor – z dřeně stonků papyrus, Dolní Nil, 2-4 nečlánkované stonky
 ostříce – listy SiO2
 suchopýr, skřípina

Řád: Křížatkotvaré (Commelinales)

 vodní hyacint - JV Asie – krmivo pro prasata
Čeleď: Broméliovité (Bromeliales)
- epifyty, xerofyty, listy v husté šroubovici tvoří růžici,špičaté
s velkými
pochvami, tobolka/ bobule, Amerika
 ananasovník chocholatý - významný, víceletá bylina, růžice
mečovitých tuhých listů, květy na stonku, kryty listeny,
rozkvétají od báze vzhůru (hroznovité), plané druhy
samosprašné, kulturní bezsemenné, Brazílie,listy
obsahují
cca 8 % leskle bílého jemného a pevného vlákna, ze
kterého
se vyrábí tkaniny

Řád: Lipnicotvaré (Poales)

- jednoleté až vytrvalé, specifická stavba, adventivní kořínky, nevětvené články – internodia

jsou
přerušována nody – uzlinami, kolaterální cévní svazky, obvod stébla silně
sklerenchymaticky
vyztužen, stěny buněk inkrustovány SiO2, lata, vzniká též lichoklas (klas)
- rostou v savanách, prériích, stepích, loukách, apod
- plod obilka, 3 tyčinky, pestík se 2 bliznami, anemofilie
- listy přisedlé, pochvou objímají stéblo, souběžná žilnatina + jazýček – okraje pochvy někdy
vybíhají v ouška
Čeleď: Lipnicovité (Poaceae)
Podčeleď: Rýžovité (Oryzoidea)
 rýže setá – hlavní potravina pro 25% lidstva, JV Asie,
lata
- obilka 25% škrobu, jednoletá
Podčeleď: Bambusovité (Bambusoidea)
 bambus – duté stébla, JV Asie, dřevnatá, článkovaná
Podčeleď: Vlastní lipnicovité (Poodiea)
- na zimu usychající stébla, obilka „ pravé trávy“
 pšenice – jednoletá (jarní/ozimná), bezosinné klásky,
Asie
- setá, špalda
 ječmen obecný – krmení zvířat, slad
  žito seté – chlebová mouka
 oves setý – ovesné vločky, krmení pro zvířata
 srha laločnatá, lipnice luční, sveřep jalový, bojínek
luční
 smělek, kavyl, rákos
 cukrová třtina – masivní stébla, měkká dřeň – 20 %
sacharózy, melasa = odpadní cukerný sirup (výroba
rumu)
Podčeleď: Prosovité (Panicoidea)
 proso seté – loupané obilky = jáhly, Asie
 bér vlašský, italský – krmivo pro drůbež (čumíza)
 čirok (Sorghum) – potravina, technická výroba košťat
Podčeleď: Kukuřicovité (Zeeoidae)
 kukuřice setá – jednopohlavné květy, široké listy
- po rýži a pšenici je nejvýznamnější obilovinou,
Mexiko?, až 5 m vysoká jednoletá tráva s plným
stéblem, aerofilie, proterandrie!, antokyany,
léčiva, škrob, etylalkohol, org. kyselin, siláž!
Řád: Áronovité (Arales)

- vytrvávají v zemi sympodiálními výhonky či hlízami, mají vzdušné kořeny, květenství je

palice
obalena toulcem
- entomofilie, plod bobule, převážně tropický řád
Čeleď: Áronovité (Araceae)
- byliny, liány, epifysy, bobule
 puškvorec – Indie, aromatický silice v oddenku
 monstera deliciosa – dřevnatá liána
 philodendron – želé
 kolokázie jedlá – plod – hlíza - taro, Barma
 okřehovité – redukované typy vodních rostlin – lístek nesoucí
2
listy

Řád: Arekotvaré (Arecales)

- nevětvený pružný kořen, listy ve spirále, na vrcholu chochol, pochvaté, řapíkaté listy
- entomofilie, aerofilie, plod bobule/ peckovice , embryo je malé
Čeleď: Arekovité (Arecaceae) – Palmy
 žumara nízká – Mediterán
 kokosovník – Melanésie, jednopohlavné květ, lata, kokosové
mléko při zrání plodů ubývá; z endospermu (kopra) se
lisuje olej, z mesokarpu (koir) se vyrábí koberce a
rohože,
palmové víno
 datlovník pravý – v oázách
 palma olejná – prvořadá světová olejnina, potraviny,
biopalivo
 palma betelová – žvýkáním se barví chrup, rty
 Metroxylon sagu – v kmenech škrobnatá dřeň – ságo
  rotan rákosovitý- ratanový nábytek

BOTANIKA
Zkouškové otázky
Test č.1
1) Co je základem buněčné teorie? Buňka je základem všech živých soustav. Všechny
organismy se skládají z jedné nebo více buněk
2) Je sekundární stěna vyvinuta u všech buněk? Není, je pouze u specializovaných
buněk
3) Jak vzniká plodenství? Z celého květenství
4) Jaké typy kolenchymu se u rostlin vyskytují? Rohový, prstencový, deskový,
mezerový
5) Co je to rhizodermis? Pokožka kořene
6) Jaký CS se vyskytuje v kořeni? Radiální
7) Co je HABITUS rostliny? Vnější podoba rostliny (vzhled, charakter)
8) Hesperidium patří mezi DUŽNATÉ (označení pro bobuli) a je typické pro
CITRUSY
9) Popište plazivý stonek: celou délkou leží na zemi (i květy), v uzlinách často kořenící
(př: Mochna plazivá)
10) Co je monofaciální list? = stejnostranný (stavba plochých listů je na obou stranách
stejná, př: Kosatec)
11) Co je chromatická adaptace u sinic? Reakce na změnu složení světla (dochází
k jinému zbarvení sinic)
12) K čemu slouží u NHS rostlin polinační kapka? = kapka vody umožňující opylení
(usnadňuje průnik pylu do vajíčka)
13) Kdo popsal evoluční teorii? Charles Darwin
14) Z jakých částí se skládá kvítek u megastrotubulů(šišky)? Semenná šupina,
podpůrná šupina, vajíčko
15) Co je mixotrofní organismus? Střídá autotrofní a heterotrofní výživu. Př:
Krásnoočka
16) Napiš 3 zástupce plavuňovitých: Plavuň vidlačka, Plavuň pučivá, Plavuňka
zaplavovaná
17) Palisty srůstající v botku nalezneme u: Rdesnovité (Polygonaceae)
18) Napiš 3 znaky 2D rostlin: klíčí 2ma dělohama, mají hlavní kořen, kolaterální CS do
kruhu
19) Co znamená HALOFYTNÍ rostlina: snáší velké zasolení (vody, půdy)
20) Napiš 2 invazní r. a zařaď do čeledi: Hasivka orličí (kapradinovité), Bolševník
velkolepý (miříkovité), Trnovník akát (bobovité)
21) Stébla u 1D tvoří: Kolénka a články ( = nody a internodia)
22) Která z 1D r. je svým vývojem závislá na přítomnosti hyf? Vstavačovité
23) 2D, popínavé a plazivé, štětinaté, bikolaterální CS, plod=bobule dosahující
velkých rozměrů? Tykvovité
24) Zásobní látka inulin je charakteristická pro čeledě: Hvězdicovité a čekankovité
Test č. 2
1) Z jakých částí se skládá buněčná membrána? Dvojitá vrstva fosfolipidů a proteiny
2) Plodenství ŠÁCH je typické pro čeleď: Šácholanovité
3) Základní pletivo tvořící cca 95 % rostlinného těla je: Parenchym
4) Jaký systém dnes řídí rostliny a z jakého vychází? Systém APG IV vycházející z APG
(jedlé, jedovaté, praktické využití)
5) Co je jednodomá r.? Samčí i samičí orgány na jedné rostlině (př. Kukuřice)
6) Nakresli a popiš mitochondrii:

7) Z jakých částí se skládá semeno? Osemení, živné pletivo, embryo

8) Základní pojem systematiky? taxon
9) Míšek (epimatium) se nachází u čeledi :Tisovcovité
10) Co je rozpoznávacím znakem u podčeledi čeledi Rosaceae? Typ plodu a obsahové
látky

11) Popiš pletiva jednoduchá: 1typ buněk

12) Co jsou r. monokarpické: tvoří květ/plod jen jednou za život
13) Charakterizuj list: Vyrůstá pouze na stonku, je to postranní orgán, umožňuje
fotosyntézu
14) Nakresli a popiš korunní lístky u č. fabaceae (bobovité):

15) Co je monopodiální větvení stonku? Postranní větve stonek nepřerůstají

16) Jak se rozmnožují spájivky? Pohlavně – konjugací- splývají celé protoplasty
17) Jaké r. orgány patří mezi vegetativní? Stonek, list, kořen
18) Banánovníkovité patří mezi 1D a jejich plodem je BOBULE
19) K jakému využití se pěstuje len setý? Přadný, olejný, olejnopřadný
20) Z jakých řas se získávají algináty? Hnědé řasy (Chaluhy)
21) Hvozdíkovité – jaké mají lodyhy?
Vidličnatě rozvětvené
22) Nakresli a popiš stavbu embrya u 1D:
 23) Napiš 3 zástupce kapradinovitých: Hasivka orličí, Kapraď samec, r. parožnatka

24) Popiš a nakresli uzavřený bikolaterální CS, pro jakou čeleď je typický? Mezi dřevem a lýkem
není kambium (dělivé pletivo), mají dvě lýkové části a mezi nimi dřevní část, typické u
lilkovitých

Test č. 3
1) Co je inkrustace BS? Uložení anorganických l. do BS
2) Základní jednotkou systematiky je? Druh
3) Cannabaceae jsou rostliny DVOUDOMÉ
4) Co jsou semiautonomní organely? Částečně si zachovávají svou DNA
5) Čím je zajištěn růst parožnatek? Fragmentací stélky

6) Co patří mezi generativní orgány? Květy, plody, semena

7) Jaké kořeny mají r. vstavačovité? Oddenky nebo hlízy
8) Popiš a nakresli stavbu květu Poaceae:

9) Co jsou efemery? Žijí pouze několik týdnů, např osivka jarní

10) Čím se vyznačuje aerenchym? Velké mezibuněčné prostory (interceluláry)
11) Křemičitá schránka (frustula) je typická pro: Rozsivky
12) Základní fce listu: Fotosyntéza, transpirace, gutace, zásoba, ochrana ( zabraňuje olámání větví)
13) Kde vyrůstají axilární pupeny? V úžlabí listu
14) Popiš smíšená pletiva: Z různých typů buněk (Př. Vodivá pletiva)
15) Výtrusnice u kapradin je obalena.. buněk, jehož fcí je ..
16) Avokádo patří do čeledi: Vavřínovité
17) Chenopodiaceae je řazena do čeledi: Laskavcovité
18) Co je úkolem heterocysty? Vázat vzdušný dusík
19) Z čeho se vyvíjí vajíčko? Vzniká z dělivého pletiva plodolistu ( z placenty)
20) Napiš 3 zástupce fabaceae ( využívané jako potraviny): Hrách setý, fazol obecný, sója luštinatá
21) Základní orgány květu krytosemenných : Květní obal, lůžko, tyčinky/pestík
22) Napiš 2 zástupce čeledi cypřišovité: r. Cypřišek, Jalovec obecný, jalovec chvojka
23) Stavba heterogamního úboru? = úbory složené z květů samičích nebo jalových a
oboupohlavných, nebo z květů samičích a samčích
24) Napiš 2 smrtelně jedovaté r. z čeledi solanaceae: Durman obecný, Rulík zlomocný, Blín černý

Test č. 4
1) Co je protoplast? Část buňky kterou obaluje cytopl. Membrána (vše kromě BS)
2) Popiš a nakresli CS kolaterální otevřený: Mezi dřevem a lýkem se nachází vrstva kambia
umožňující druhotné tloustnutí
 3) Jakou barvu mají antokyany? V závislosti na čem se může měnit? Barva modrofialová,
mění se v závislosti na pH
4) Charakterizuj ozim: 1. Rok na podzim vytváří listy, 2. Tvoří květy, plodí a umírá
5) Napiš 3 zástupce č. borovicovité: Borovice kleč, černá, vejmutovka, Smrk ztepilý, modřín
opadavý, Jedle bělokorá,..
6) Pletiva řadící se mezi laterální meristémy: prokambium, kambium, felogen
7) Autochorie je šíření semen pomocí? Samovolně
8) Kdo zavedl binomickou nomenklaturu? Karl Linné
9) Co je to prýt? Olistěný stonek
10) Napiš 3 charakteristiky pro 1D: Hlavní kořen zaniká-adventivní, hlavně byliny, květy
3četné, tvoří perigon, klíčí 1 dělohou, CS kolaterální roztroušené
11) Jakého původu jsou hlízy u solanaceae? Stonkového
12) Z jakých částí se skládá periderm? Exoderm, mezoderm, endoderm
13) Co je dvoudomá rostlina? Samčí a samičí orgány nejsou na jedné rostlině
14) Co je anizofylie listu? Nestejnolistost – Stejný tvar listů, ale různé velikosti (př Javor)
15) Kde se ukládá škrob u ruduch a obrněnek? V cytoplasmě
16) Proč se nazývají nahosemenné rostliny NHS? Nemají vyvinuty květní obaly-mají nahá
semena
17) Co jsou nitrofilní rostliny? Vyžadují nadbytek dusíku v půdě
18) Klas vznikl z jakého květěnství? Lata
19) Vidličnaté větvení lodyhy je typické pro čeleď: Hvozdíkovité
20) Do jaké čeledi patří kořenová zelenina + 2 zástupce: čeleď Miříkovité, Miřík celer, Petržel
setá, Mrkev obecná
21) Charakterizuj kapraďorosty: Skupina oddělení suchozemských výtrusných rostlin.
Rozdělují se na přesličkovité, plavuňovité a kapradinové
22) Z jaké rostliny pochází bobkový list? Vavřín zahradní (Vavřínovité)
23) Malvice je typická pro jakou podčeleď z Rosaceae? Jabloňovité

Test č. 5
1) Fce mitochondrií buňce? Energetické centrum - buňěčné dýchání, produkce tepelné energie
2) Co je rodozměna? střídání pohlavní a nepohlavní generace. Střídání gametofytu (1n) a
sporofytu (2n)
3) Napiš 3 vyšší jednotky systematiky: Říše, kmen, třída, čeleď
4) Do jaké říše je řazeno krásnoočko? Jakých vod je identifikátor? Říše: Prvoci, indikátor
odpadních vod-znečištěných
5) Ukládání organických látek do BS se nazývá: Impregnace
6) Do jaké čeledi se řadí vanilka? Vstavačovité - orchidaceae
7) Jaké jsou základní typy stavby rostlin? Cévnaté, necévnaté
8) Co je opylení? Přenos pylu z prašníku na bliznu (vajíčko)
9) Z jakého zástupce byla vyšlechtěna košťálová zelenina? Brukev zelná
10) Co je sympodiální větvení stonku? Postranní větve přerůstají hlavní stonek
11) Rostliny NHS jsou anemogamní, což znamená: Větrosprašné = opylení pomocí větru
12) Co je vernace u listů? Složení listů v pupenu
13) Z jakých 2 částí se skládá lišejník? Mykobiont a fotobiont
14) Co je Kalyptra? Její funkce? = Kořenová čepička, Fce: ochrana meristému
15) Vyskytují se dnes zástupci kapraďosemenných? NE
 16) Popiš čeleď révovitých: plodem bobule, v Evropě jediný zástupce –Vinná réva, převážně

liány s úponky
17) Plodem čeledi poaceae je: Obilka
18) Co je asimilační proud a čím je veden? Proud vedoucí roztoky látek. Veden floémem (lýko)
všemi směry
19) Popiš a nakresli prosenchym: buňky protáhlé s příčnými přehrádkami, bez intercelulár

20) Vavřínovité, leknínovité, pepřovníkovité patří mezi rostliny: nižší 2D

21) Napiš 3 hroznovitá květenství: Hrozen, lata, klas, jehněda, úbor, palice
22) Vyber zástupce s mléčnicemi: Vlaštovičník větší, mák setý
23) Drobné květy s redukovaným okvětím (klubíčkem) jsou typické pro: Laskavcovité
24) Napiš 3 hospodářsky významné zástupce Solanaceae: Lilek brambor, lilek rajče, lilek
vejcoplodý, paprika setá

Test č. 6
1) Semipermeabilní membrána znamená? Příklad? Znamená to polopropustná, př:
cytoplasmatická membrána
2) Charakterizuj plody suché nepukavé: Většinou 1 semeno, po dozrání nepraskají, př: nažka,
oříšek, zrno
3) Popiš sklerenchym: Tvrdé a pevné pletivo, BS ztloustlá, mechanická fce, obsahují kanálky
(Plasmodesmy) spojující protoplasty buněk
4) Jakou fci má zásobní škrob v rostlinách? Uchovává energii, pomáhá rostlině přežít
5) Charakterizuj rostlinné tělo: Rozlišené na kořen, stonek a list (na rozdíl od stélky)
6) Co je Gutace? Přes co probíhá? Je to slzení rostlin (rosa), dochází k vyloučení přebytečné
vody pomocí hydatod na okrajích listů
7) Zelené řasy patří do říše: stélkaté rostliny, ekaryota, řasy
8) Co je polymorfismus listů? Listy mají různý tvar, ale stejnou fci
9) Reakce na změnu složení světla u sinic se nazývá jako: Chromatická adaptace
10) Napiš 3 typy plodů u č. brassicaceae: šešule, šešulka, nažka
11) Vyskytují se dnes zástupci oddělení gnetofyta/gnetophyta? Ano (př: Welwitchia mirabilis)

Gnetofyty (Gnetophyta)
jsou dřeviny, význam vývojový. Je zde podobné oplození jako u krytosemenných.
Zástupce:
na světě 3 druhy:
Chvojník dvojklasý – keř, obsahuje alkaloid efedrin (dnes se vyrábí synteticky)
Liánovec gnemon – roste v tropických oblastech jihovýchodní Asie, semkeeno má jedlý dužnatý obal.
Welwitschia – výška 1 m, 2 listy, dlouhý kulovitý kořen. Vyskytuje se v poušti Namib.

12) Co je gametofytem u mechorostů? Stélka

13) Popiš a nakresli stavbu květu Lamiaceae:
Oboupohlavné, Dvoupyská koruna (horní+dolní),
 tyčinky 2 nebo 4, semenník svrchní ze 2 plodolistů

14) Jaké bylo první dělení rostlin? Jedlé, jedovaté, praktické využití
15) Plodem apiaceae/miříkovité je: dvounažka

16) Co znamená dvojí oplození u krytosemenných? 1. 1n+1n=2n, 2. 1n+2n=3n

17) Mykobiont je HOUBA a zajišťuje ROZČLENĚNÍ TĚLA u skupiny organismů

LIŠEJNÍKY
18) Co je homogenní dřevo? U jaké skupiny se nachází? CS kolaterálně otevřené, obsahuje
pouze cévice, výskyt u nahosemenných r.
19) Napiš 2 zástupce z fabaceae využívané pro krmné účely: jetel rolní, vikev plotní, sója
luštinatá, fazol obecný
20) Nižší 2D, sladkovodní, plovoucí listy, … Leknínovité
21) Plod poaceae? Obilka
22) Mezi polygonaceae-rdesnovité patří: rdesno hadí kořen, křídlatka, šťovík,
23) Typická oblast výskytu arekovitých? Zástupce? Tropy a subtropy, Palma olejná a
kokosovník ořechový
24) Nakresli a popiš stavbu primárního stonku r. jednoděložné: CS kolaterální, roztroušené po
celém průřezu

Test č. 7
1) Význam mechorostů? Jsou přírodní rezervoáry vody
2) Čím se zabývá obecná botanika? Anatomií, cytologií, hystologií a morfologií rostlin
3) Co je gametofytem u krytosemenných rostlin? Pylové zrno, buňky pylové láčky, zárodečný
vak vajíčka
4) Čím je vyplněn stonek u č. sítinovité? Aerenchymem
5) Z jakých složek se skládá buněčná šťáva? Voda, organické kyseliny, polysacharidy, barviva
(b. šťáva je ve vakuole)
6) Modřín, jedle, smrk patří do jaké čeledi? Borovicovité
7) Definuj pletiva: Soubor buněk společného tvaru a funkce
8) Hornina z odumřelých parožnatek se nazývá? Travertin,
9) Napiš typy CS: Koncentrické, radiální, kolaterální, bikolaterální
10) Výhody vegetativního rozmnožování? Rychlost, nezávislost, konkurenceschopnost
11) Co jsou homologické orgány? Stejný původ, ale jiná funkce
12) Pletivo spojující CS s mezofylem u listů NHS (jehlic)? asimilační parenchym
13) Nedokonale vyvinuté embryo nalezneme u jaké čeledi? Vstavačovité
14) Popiš válcovitý kořen a uveď příklad: Kořen v celé délce přibližně stejně tlustý (Př: Křen,
lékořice)
15) Napiš 2 zástupce z čeledi dýňovité: vodní meloun, dýně hokaido, tykev turek
16) Do jakých 3 říší zasahují zástupci řas? Prvoci, rostliny, chromista
17) Charakterizuj polokeř: rostlina s dřevitými podzemními orgány na bázi stonku, většina
stonku však bylinné konzistence (př.: Levandule)
18) Plodem čeledi fabaceae je: Lusk
19) Napiš 3 typy listové čepele u jednoduchého listu: čárkovitá, jehličnatá, srdčitá, ledvinitá,
kopinatá,..
20) Fotobiont je FOTOSYNTETIZUJÍCÍ ČÁST a zajišťuje příjem ORG. LÁTEK u skupiny
organismů lišejníky
21) Napiš 2 zástupce č. Asteraceae používaných jako koření: Kmín kořenný, Kopr vonný,
Fenykl obecný
22) Zástupci čeledi Cannabaceae jsou : chmel , konopí seté,
23) Co jsou nepravé plody a příklad? Vznikají z jiných částí květu než ze semeníku, př. Banán,
souplodí maliníku

Test č. 8
1) Jaká z čeledí nižší 2D má výhradně vodní zástupce? Leknínovité
2) Ukládání organických látek do buňěčné stěny je? Impregnace
3) Nachází se v dnešní době žijící zástupce v oddělení cykasy? ANO
4) Co to je a k čemu slouží HAPTERY u výtrusů přesliček? Jsou to 4 výběžky z výtrusů,
reagují na vodu (ve vodě se shlukují) a umožňují vzájemné zachytávání výtrusů (samičky a
samečka), vlhkem se zkroutí
5) Čím přispěl Carl von Linné do systematické botaniky? Binomickou nomenklaturou
6) Napiš 2 typy barevných plastidů, které se nachází v buňce: karotenoid (červená), xantofyl
(žlutá)
7) Co je to antropochorie? Rozšiřování rostlin člověkem (přes oděv, podrážku bot,..)
8) Co znamená pojem latentní pletivo, uveď příklad? Skryté (latentní meristém) - buňky
dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se
jen za určitých okolností. Př.: Pericykl
9) Co je velamen? = vrstva odumřelých buněk kryjící vzdušné kořeny, slouží k nasávání
10) K jakému přenosu pylu dochází v ČR nejčastěji? Pomocí hmyzu (entomogamie)
11) Definuj dvouleté rostliny: Žijí 2 roky. 1. rok (jaro) vyklíčí a vytvoří vegetativní orgány. 2.
rok generativní orgány a hynou
12) Co je rhizodermis? Pokožka kořene
13) Jak vypadá lodyha? Nadzemní, nedřevnatý stonek nesoucí na obou stranách listy
14) K čemu slouží transfúzní pletivo v jehlicích NHS rostlin? Přepravní
15) Co jsou spící pupeny? (očka) = adventivní pupeny v úžlabí listu
16) Jaké typy plodů se oběvují u Rosaceae? Peckovice, malvice
17) Mezi nejpomaleji rostoucí organismy patří: Lišejníky a jejich průměrný věk dožití je:
Někdy i 100 let
18) Z jakých řas vzniká křemelina (diatomit)? Rozsivky
19) Úkolem chlorocyst u rašeliníků je: Fotosyntéza a úkolem hyalocyst: slouží k zadržování
vody
20) Květ poaceae je uzpůsobený k anemogamnímu opylení pomocí PÉROVITÝCH blizen a
VRTIVÝCH prašníků
21) Napiš alespoň 1 čeleď u které se vyskytují mléčnice: Makovité
22) Co je rozlišovacím znakem u zástupců brassicaceae? Trichomy
23) Napiš 3 znaky typické pro 1D rostliny: 1 děloha, především byliny, CS kolaterální
roztroušené, adventivní kořeny
24) Podle čeho poznáte zástupce Apiaceae? Sekreční kanálky, Okoličnaté květenství, bohaté
olistění, bílé a drobné květy

Test č. 9

1) Prokarya jsou organismy: Jednobuněčné

2) Funkce buněčné stěny? Omezuje velikost protoplastu, transpost látek, zpevnění buňky,
interakce s patogeny, ukládání látek,..
3) Pryskyřičné kanálky jsou typické pro? Jehličnany
4) Napiš 2 zástupce zelených řas: Zelenivka, řetízovka
5) K čemu slouží asimilační škrob a kde vzniká? Rychlý zdroj energie, vzniká
v chloroplastech
6) Napiš 2 plevelné zástupce brassicaceae: Vesnovka obecná, Úhorník mnohodílný
7) Jaké může být postavení listů na stonku? Střídavé, vstřícné, přeslenité
8) Napiš typy plodů suchých nepukavých: nažka, oříšek, obilka, bobule, peckovice
9) Obrněnky patří do PRVOCI a způsobem výživy se jedná o MIXOTROFNÍ organismy
10) Co jsou haustoria? Metamorfózy kořene, příchytné kořeny
11) Čím je v CS veden asimilační proud a jakými směry? Veden vodivými pletivy od listů do
stonku a kořene
12) Napiš 3 léčivky z č. Asteraceae: Heřmánek pravý, Měsíček lékařský, Pelyněk pravý,
Řebříček pravý
13) Vyšší r. se rozmnožují: semeny i výtrusy
14) Jak se nazývá výdej vody v podobě kapének? Gutace
15) U č. fabaceae se díky symbióze s bakteriemi vytváří na kořenech HLÍZKY ( fixace dusíku)
16) Co znamená víceletá rostlina? Vyvíjí se několik let a plodí pouze jednou za život, poté hyne
17) Bobule dozrávající pod vodou má jaká čeleď? Leknínovité
18) Popiš poléhavý stonek: Kromě koncové části leží celý na zemi, v uzlinách nekoření
19) Vidličnaté větvení lodyhy je typické pro čeleď: Hvozdíkovité
20) Vyjmenuj a nakresli polohy semeníku (gyneceum): Svrchní, spodní, polospodní
21) Cykasy mají typ kořenů umožňující symbiózu se sinicemi. Jak se nazývají? Korálovité
kořeny
22) K čemu slouží absorbční vrstva na štítku embrya č. poaceae? Pro příjem látek embryem
23) 2D, stonek-lodyha dutá a rýhovaná, kvetenství okolík nebo strboul, plodem dvounažka.
O jakou čeleď se jedná? Miříkovité (Apiaceae)
24) Kdy se dokonale vyvine embryo u vstavačovitých? Až při klíčení

Test č. 10

1) Popiš ribozom v buňce: Nejmenší organela v buňce, obsahuje RNA a proteiny, centrum
syntézy bílkovin, veliký počet
2) Jakou skupinou organismů se zabývá Algologie ? sinice a řasy
3) Jak vznikají rhexigenní mezibuněčné prostory? Smrtí celých pletiv a následným
roztržením
4) Nakresli a popiš průduch (stoma):
5) Transpirační proud je veden DŘEVNÍ částí CS,
vede …?VZESTUPNÝMI?… směry a rozvádí zásobní látky
6) Úkol vrtivých prašníků u poaceae? Lepší oplození
7) Z jakých částí se skládá jeden kvítek megastrobilu u NHS?
Vajíčko, semenná šupina, podpůrná šupina
8) Co jsou monokarpické rostliny? Plodí/kvetou jen jednou za život
9) Jaký je rozdíl mezi homomerickou a heteromerickou stélkou u lišejníků? Homo-buňky a
vlákna volně rozptýleny mezi sebou HETERO-buňky a vlákna mezi sebou v pravidelných
vrstvách
10) Napiš 3 modifikace kořene: zásobní, příčepivé, asimilační, korálovité, vzdušné kořeny,
kořenové hlízy
11) Napiš 2 čeledi z nižších 2D: Leknínovité, vavřínovité, pepřovníkovité, vstavačovité
12) Popiš šplhavý(popínavý) stonek: Pne se po opoře, tvoří úponky pro zachycení, př: Břečťan,
vinná réva
13) Jak je rozdělen mezofyl u bifaciálních listů? Houbový a palisádový parenchym
14) Krásnoočka patří do říše: Prvoci
15) Šíření semen vlastními silami se nazývá : autogamie
16) Hvozdíkovité jsou: vidličnatě větvená lodyha, tobolka/nažka
17) Charakterizuj suché poltivé a lámavé plody (počet semen, zralost, příklad):
18) Nakresli a popiš výtrusy přesliček:

19) Chenopodium album je: Merlík bílý – plevelná rostlina

20) Jalovec obecný, zerav západní, jalovec chvojka, r. cypřišek patří do čeledi: Cypřišovité
21) Napiš 2 invazní rostliny a zařaď do čeledi: Trnovník akát – bobovité, Křídlatka japonská –
rdesnovité, kopřiva dvoudomá – kopřivovité
22) Úbor je typický pro jaké 2 čeledi? Hvězdnicovité, čekankovité
23) Symbióza s bakteriemi, tvorba hlízek, listové úponky, plod-lusk,.. O jakou čeleď se
jedná? Bobovité (Fabaceae)
24) Napiš 3 hosp. významné zástupce z čeledi česnekovité: česnek kuchyňský, cibule
kuchyňská, pór zahradní
Test č. 11

1) Význam tranzitorního (přechodný) škrobu? Vzniká v době fotosyntézy

v chloroplastech, rozloží se na sacharózu a je ukládán do zásoby ( Zásobní funkce)
Test č. 12
1) Mezi eukaryota se řadí: jedno- i mnohobuněčné org.
2) Cytologie je nauka o: Buňce
3) Inkrustace BS znamená: Uložení anorganických l. do BS
4) Charakterizuj vakuolu: Pouze u rostliných b., tvoří jí buněčná šťáva (hlavně voda s rozp.
Látkami), udržuje pH a tlak, zadržuje odp.l a vodu
5) Vznik rhexigenních celulár? Smrtí celých pletiv a následným roztržením
6) Mezi mechanická pletiva patří: Sklerenchym a kolenchym
7) Popiš CS kolaterálně otevřený
8) Pokožka nadzemních částí rostlin se nazývá? Epidermis
9) Úžlabní pupeny se nazývají? Axilární
10) Ve které části primární kůry se nachází Casparyho proužky? V endodermis kořene
11) Z jakých 3 částí se skládá sekundární krycí pletivo periderm? Felogen, felem, feloderm
12) Vernace je: Složení listů v pupenech
13) Jaké jsou polohy semeníku v květu? Svrchní, spodní, polospodní
14) Co je jednodomá rostlina? Na jedné rostlině samčí i samičí orgány
15) Co je opylení? Přenos samčích buněk na samičí orgány
16) Mezi suché pukavé plody nepatří: obilka

Test č. 14

1) Funkce primárních (apikálních) meristémů? Tvoří primární pletiva, Prodlužovací,

dělivá, přenos živin a vody
2) Co je řazeno mezi vnější vyluč. Pletiva? Nektária, vonné, slizové, solné žlázy, hydatody
3) Interfáze b. cyklu se rozděluje na: G1, S, G2
4) Popiš stélku: Tělo nižších rostlin, nejsou diferenciovaná pletiva, jednoduchá stavba
5) Samičím repr. Orgánem je pestík, zajišťuje tvorbu vajíček
6) Co je monopodiální větvení stonku? Vedlejší větve nepřerůstají stonek
7) Jaká je funkce plodů? Výživa, ochrana a rozšiřování semene
8) Co jsou krystalické inkluze? Mohou být rostlinou znovu využity, ukládají se ve vakuole
9) Co jsou palisty? Přeměněné listy, přívěsky na bázi řapíku krytosemenných rostlin
10) Popiš přímý stonek: Roste vzpřímeně ze substrátu. Není plazivý, popínavý,..
11) Kořeny cykasů jsou v symbióze s: sinicemi
12) Co patří k prokaryotické buňce: nukleoid, cytoplasmat. Membrána
13) Z čeho se skládá heteromerizovaná stélka u lišejníků? Mykobiont (příjem a zadržování
vody, rozpouštění minerálních l.+fotobiont (tvoří řasa nebo sinice, fotosyntéza, tvoří
org.látky)
14) Květenství u asteraceae? Úbor
15) Rozsivky patří mezi: Jednobuněčné
16) Napiš 3 zástupce mechorostů: Měřík, ploník, rašeliník, bělomech sivý
17) K jakému přenosu pylu dochází u jehličnanů? Větrem (anemogamní)
18) Symbióza s bakteriemi, plodem lusk, listy s úponky,..? Bobovité
19) Sporofyt u krytosemenných? Vlastní rostlina
20) Palisty v botku: Rdesnovité
21) Zástupci brassicaceae? Bellis perennis, sinapis arvensis
22) Plodem lamiaceae je? Tvrdka
23) Stonek u sítinovité? Vyplněný aerenchymem
24) Co je epiblast u jednoděložných? šupinka na embryu

Test č. 15

1) Funkce přesýpavého škrobu? Táhne rostlinu dolů, slouží jako závaží

2) Nakresli a popiš stonek – stvol: Nadzemní, bezlistý, nevětvený. Př. Pampeliška
3) Co jsou to listové stopy? Cévní svazky vstupující ze stonku do listu
4) Endoplazmatické retikulum je: drsné i hladké, syntéza bílkovin
5) Co je to řapík? Stopkovitá část listu, různě dlouhé
6) Jaké zóny se nacházejí na kořenové špičce? Větvení, vlášení, prodlužovací, dělivá
7) K čemu slouží vodivá pletiva? Rozvod živin a vody
8) Z oplozeného vajíčka vzniká? Embryo
9) Co je sympodiální větvení? Vedlejší větve přesahují hlavní stonek
10) Hydrochorie je šíření semen pomocí: Vody
11) Obrněnky patří mezi prvoky, výživa mixotrofní, zás. Látkou je škrob uložený
v cytoplasmě
12) Základní jednotkou systematiky je DRUH, mezi vyšší jednotky patří: doména, říše,
třída, oddělení, čeleď, rod
13) Je jinan vhodný do parků? ANO, rychle roste, odolný znečištění
14) Růst stélky hnědých řas je zajištěn: specializovanou buňkou
15) Vyberte zástupce Polygonaceae: Rumex acetosa
16) Charakterizuj semenné rostliny: skupina cévnatých rostlin produkující semena,
nahosemenné/kytosemenné
17) Rozdělení rozsivek? Penátní a centrické
18) Napiš 2 hosp. význ. zástupce chenopodiaceae: špenát setý, cukrová řepa
19) Nitrofilní zástupci: vyžadují nadbytek dusíku v půdě
20) Popiš květy Lamiaceae: oboupohlavné, dvoupyské (horní a dolní), souměrné
21) Plod čeledi česnekovité? Tobolka
22) Z čeho je složený endosperm u poaceae? Z bílkovin

Test č. 16

1) Základní stavební jednotka organismů: Buňka

2) Popiš a zařaď prosenchym: Tenkostěnné, protáhlé buňky, nemají intraceluláry. Patří do
Parechymu
3) Jaká část květu je stonkového původu? Květní lůžko
4) K čemu slouží Casparyho proužky? Zabraňují zpětnému toku vody zpět do půdy
5) Typické struktury rostlinné buňky? Protoplast, buňěčná stěna
6) Jak je rozdělený mezofyl u bifaciáního listu? Palisádový a houbový parenchym
7) Charakterizuj rhizodermis: pokožka kořene, nemá průduchy, přijímá živiny z půdy
8) Napiš 3 fce stonku: růst rostliny, vede živiny, drží listy a květy
9) Vývojově půodnější jsou: Samostatné květy
10) Jaká prokaryota jsou nejstarší? Sinice
11) Živoucí fosilie z oddělení NHS? Cykasy
12) Využití zelených řas? Potravina, farmacie, barvivo, kosmetika, medicína
13) Nižší 2D, dřevo nezcela zdřevnatělé, plodem jednosemenná bobule/peckovice?
Pepřovníkovité
14) Fce mykobiontu? Příjem a zadržení vody
 15) Co je plodem slivoňovitých? Peckovice, Slivoň švestka a meruňka obecná
16) Ochrana chaluh před vyschnutím? Sliz
17) Fixovat vzdušný dusík dokážou? Fabaceae- symbióza s bakteriemi rhizobium
18) 3 čeledi 1D rostlin? liliovité, vstavačovité, banánovníkovité, česnekovité, lipnicovité
19) Rdesnovité? Fagopyrum esculentum, rumex acetosa
20) Lamiaceae: Čtyřhranná lodyha, plod = tvrdka
21) V dřevní části rostlin se u NHS nachází: pouze cévice
22) Uzpůsobení poaceae k lepšímu přenosu pylových zrn? Vrtivé prašníky, listová pochva

Test č. 17
1) Modré zbarvení je dáno ANTOKYANY, které jsou rozpustné ve VODĚ a barvu můžou
měnit v zívislosti na HODNOTĚ Ph
2) Popiš jednoduchá pletiva: Soubory buněk stejné stavby a funkce, z jednoho typu buněk
3) Diktyozomy jsou jednotky membránového komplexu v buňce. Jakého? Golgiho
aparát=diktyozom
4) Charakterizuj kalyptru: = kořenová čepička na špičce kořene, skládá se
z parenchymatických buněk, obsahuje přesýpavý škrob, produkuje enzymy a sliz, chrání
meristém
5) Co je G0 stádium v rámci buňěčného cyklu? Zastaví se buněný cyklus, buňka se už dále
nedělí
6) Mezi plody suché pukavé patří: šešule, měchýřek, tobolka
7) Ostna a trny, úponky, šupiny, květ=modifikace jakého orgánu? Listu
8) Co jsou polykarpické rostliny? Tvoří květy a plody ve více než 1 vegetačním období
(plodí/kvete víckrát za život)
9) Z jakých částí se skládá cortex stonku? Hypodermis, mezodermis, endodermis
10) Obal u pylových zrn se nazývá SPORODERMA a skládá se z EXINY A INTINY
11) Funkce heterocyt u sinic? Váží vzdušný dusík
12) Rozsivky jsou závislé na prvku KŘEMÍK a schránka se nazývá FRUSTULA
13) Napiš 3 zástupce borovicovitých: Borovice kleč, černá, vejmutovka, smrk ztepilý, jedle
bělokorá, modřín opadavý
14) Z čeho vychází nový systém v systematické botanice a jak se nazývá? APG IV systém –
vychází z APG systému
15) Mikrosporofyly u NHS jsou SAMČÍ ORGÁNY a megasporofyly jsou SAMIČÍ
16) Co je znakem u brassicaceae? Trichomy
17) Vyhynulí předchůdci vyšších rostlin? Ryniofyty
18) Plod u čeledi šácholanovité? Nažka (někdy plodenství měchýřků)
19) Hmyzosnubné, mají mléčnice, oboupohlavné a pravielné a jednotlivé květy, plodem je
tobolka, semens bohatá na oleje? Makovité
20) Napiš 2 hosp. významné zástupce chenopodiaceae: špenát setý, řepa obecná
21) Nakresli a popiš květ u Lamiaceae:
zelený srostlý kalich, Oboupohlavné, Dvoupyská koruna (horní+dolní),
tyčinky 2 nebo 4, semenník svrchní ze 2 plodolistů
22) Největší plody má jaká čeleď? Dýňovité
23) Pro které 2 čeledi je typický úbor? Hvězdnicovité a čekankovité
24) Popiš a nakresli stavbu embrya u
obilky