Revizor

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Téma: záměna postav a komické situace, očekávání revizora, upozornit na nedostatky ve společnosti (úplatkářství) a na
charaktery lidí ovlivněné penězi a mocí

Motiv: kritika společnosti, kritika úředníků a jejich podlézavosti a úplatkářství

Časoprostor: v malém ruském městečku na počátku 30. Let 19. Století v prvních letech vlády čára Mikuláše l.

Kompoziční výstavba: chronologická (dodržuje se časová postupnost)

5 dějství: 1. Expozice- hlavní postavy zjistí že přijede revizor 2. Kolize- myslí si že revizor je ve městě 3. Krize- snaží se si ho
získat protože hostinský se k němu nechoval dobře 4. Peripetie- z dopisu se dozvídají jeho pravou identitu 5. Závěr- ohlášení
příjezdu pravého revizora

Literární druh: Drama (divadelní hra)

Literární žánr: satirická komedie

Vypravěč, lyrický subjekt: formou dialogu, autor není vypravěčem

Hlavní postavy: Chlestakov – údajný revizor, úředník z Petrohradu, lhář a povaleč, užívá si života

Anton Antonovič – hejtman, chová se důležitě, jedná bezhlavě, bere úplatky a sám uplácí lidí, má strach z kontrol,
namyšlený

Osip – sluha chestakuv, mazaný a chytrý, rád káže mravy

Bobčinskij a Dobčinskij – statkáři, roznáší informace který nemusí být pravdivý, zvědavý, skákající si do řeči

Anna Andejevna – žena hejtmana, s každým koketuje, zvědavá

Marja Antonovna – dcera hejtmana, požádána o ruku Chlestakem,

Zauchov – školní inspektor, má strach z revizoru,

Krágler – lékař, úplatkář, na všechny řekne všechno špatné aby on byl dobrý

Špekin – Poštmistr, naivní a prostoduchý, alkoholik, čte cizí dopisyy,

Ljapkin tjapkin (ťapkin) – soudce, milovník štvanice, úplatkář

Vyprávěcí způsoby: nejsou

Typy promluv: Dialog, monolog

Jazykové prostředky a jejich funkce: spisovná čeština s hovorovými prvky, v dialogu použití hovorový češtiny

Figury a tropy: přirovnání, metafora, archaismus,

Kontext autorovy tvorby: Ruský prozaik, dramatik, publicista, profesor historie v Petrohradě. Ostře satirické díla, smysl pro
humor. Zobrazuje ruskou společnost, deformovanou byrokratismem, výsměch úplatným úředníkům, představitel ruského
realismu.

Literárně, obecně kulturní kontext: realismus – Literární směr 2. Polovina 19. Století, kritika sociálních poměrů (chudý lidé
alkoholismus), kritizuje pokrytectví falešnou morálku a slepou podřízenost zvykům, příběh hlavního hrdiny prezentuje celou
společenskou třídu, zobrazuje skutečnost pravdivě bez přikrášlení, zobrazuje skutečně existující věci a jevy, nepracuje
s ideály romantismu, neusiluje o malebnost ale o pravdu, zobrazuje přítomnost nikoliv minulost

Autorova další díla: Mrtvé duše Petrohradské povídky Podobizna

Další autoři: Karel Havlíček Borovský – Tyrolské elegie

Honoré de Balzac – Otec Goriot

Charles Dickens – Oliver Twist