R. U. R.

Karel Čapek
Rossumovi univerzální roboti

Téma: vzpoura robotu proti lidem, varování před následky techniky a vliv na lidstvo, zneužitá
technika proti lidem

Motiv: roboti, vynález lidstva, vzpoura, válka, láska, city

Časoprostor: v továrně na roboty na Rossumově ostrově

Kompoziční výstavba: chronologicky

Literární forma: drama

Literární druh: epika

Literární žánr: tragédie

Vypravěč, lyrický subjekt: není, každá osoba mluví sama za sebe

Hlavní postavy: Helena – mladá, krásná, inteligentní, později manželka Harryho, citový přístup
k lidem i robotům,

Alquist – stavitel robotů, jediný kdo zná tajemství výroby robotů

Harry Domin – centrální ředitel továrny, zastánce vznešené myšlenky povznést člověka, osvobodit
člověka od práce a vytvořit ráj na zemi, hraje si na boha, chce vytvořit nové bytosti, prvotní myšlena
ulehčit práci lidem a zrušit otroctví

Dr. Gall – ředitel fyziologického výzkumu oddělení robotů, jeho úkolem je zdokonalování techniky
robotů, na přání Heleny vypěstuje u některých robotů cit a rozum.

Nána – služebná, moc toho nechápe přesto má strach z velké troufalosti, věří v boha,

Busman – generální komerční ředitel, robori jsou pro něj jen stroje a zdroj peněz, ve chvíli kdy jde do
tuhého je schopen obětovat peníze za sebe i ostatní aby přežili

Farby – generální technický ředitel, na vše se dívá z pohledu technika, nejde mu o zisk ale o pokrok, je
fascinovaný myšlenkou, že budou pracovat roboti, člověka považuje za málo výkonného a příliš
drahého

Hallemeier – přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů

Rossum starší – vynalezl roboty, chtěl dokázat, že bůh neexistuje

Rossum mladší – rozvinul vynález dál

Roboti – z organického materiálu, nemají rozmnožovací soustavu, roboti se zbouří a všechny zabijí až
na jednoho člověka Robotka Helena + Robot primus = zamilují se do sebe, nová naděje na život
Vyprávěcí způsoby: přímá řeč

Typy promluv: monolog, dialog

Kontext autorovy tvorby: demokratický proud české meziválečné literatury, studoval filozofii, bratr
Josef (spoluautor Zářivé hlubiny), sestra Helena, utopická (ideální) dramata a próza, novinář psal pro
Lidové noviny,

období tvorby: 1 = kratší novinářské prózy s Josefem, pesimismus, napětí válečné doby, svět plný
záhad, dílo Loupežník

2 = neexistující vynálezy, pokrok lidstva špatně skončí, věda a technické vynálezy, dílo R.U.R.,
Krakatit, Továrna na absolutno

3 = detektivní povídky, dílo Povídky z jedné a druhé kapsy

4 = noetická trilogie (filozofická disciplína zkoumá nepoznatelnost světa), různí lidé vnímají stejné věci
jinak, dílo Povětroň, Hordubal, Obyčejný život

5 = varuje před hrozbou fašismu, dílo Válka s mloky, Matka

Literárně, obecně kulturní kontext: česká literatura po 1. Světové válce – reakce na válečné prožitky,
autoři vykreslují válku jako nesmyslné vraždění, problematika jedince, ekonomická krize po válce

Autorova další díla: Válka s mloky

Povídky z jedné kapsy

Bílá nemoc

Další autoři: Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník

Jaroslav Hašek – Osudy dobého vojáka Švejka za světové válký

Franz Kafka