05.07.

24 10:47 Josef Beran – Wikipedie

Josef Beran
Josef Jaroslav Beran (29. prosince 1888 Plzeň[1] – 17. května 1969 Řím) byl Služebník Boží
katolický duchovní a teolog, 33. arcibiskup pražský a primas český v letech 1946– prof. ThDr. Josef kardinál Beran,
1969 a od roku 1965 kardinál. dr. h. c. mult.

Byl politickým vězněm nacismu i komunismu, komunistický režim mu navíc po Kardinál-kněz

většinu času znemožnil spravovat diecézi. Po jmenování kardinálem prožil 33. pražský arcibiskup
poslední roky svého života jako vyhnanec ve Vatikánu. 21. primas český

Po úmrtí jej kardinál Šeper označil za druhého svatého Vojtěcha.[2] Jako jedinému
Čechovi se mu dostalo pocty být pohřben po boku 91 papežů v kryptě svatopetrské
baziliky ve Vatikánu s více než sto hroby.[3] Paradoxně se tak stalo v důsledku
komunistického režimu v Československu, který zakázal převoz jeho ostatků do
vlasti. Transport se uskutečnil až v demokratickém zřízení během dubna 2018, kdy
byly ostatky uloženy v kapli sv. Anežky České ve svatovítské katedrále. V roce 1998
byl zahájen proces jeho blahořečení.

Život
Narodil se v Plzni v rodině učitele Josefa
Berana a jeho ženy Marie, rozené Lindauerové
(neteře významného malíře Bohumíra
(Gottfrieda) Lindauera), při křtu dostal jména
Josef Jaroslav, za kmotry mu byli školník Josef
Beneš a jeho žena Rozálie Benešová rozená
Krásná. Josef Beneš byl bratr jeho babičky Josef Beran (jako římský student, asi 1911)
Terezie Lindauerové rozené Benešové. Církev římskokatolická
Provincie česká
Vzdělání a činnost do 2. světové Arcidiecéze pražská
války Jmenování 4. listopadu 1946
Vystudoval plzeňské gymnázium, poté se stal Předchůdce Karel Kašpar
alumnem České koleje v Římě (Bohemicum, Nástupce František Tomášek
dnešní Nepomucenum, 1907–1912). Po
Titulární kostel Santa Croce in via
Rodina Beranových na konci 19. vysvěcení na kněze (1911) pokračoval ve studiu
Flaminia
století teologie (doktorát 1912). V letech 1912–1917
Heslo „Eucharistia et labor“
působil jako kaplan (Chyše, Prosek u Prahy,
„Eucharistie a práce“
Praha), dále působil nejprve jako učitel a
posléze ředitel na ženském učitelském ústavu Znak
sv. Anny (1917–1928). Od roku 1928 vyučoval jako
docent pastorální teologii na Teologické fakultě UK,
v roce 1932 se stal profesorem teologie. V této době
byl též rektorem pražského arcibiskupského
kněžského semináře (od roku 1932).
V domě Křížkova 1 (žlutý Svěcení
vlevo) ve čtvrti Roudná V roce 1942 byl po atentátu na Heydricha zatčen a
Kněžské svěcení 10. června 1911
prožíval Beran studentská vězněn na Pankráci a v koncentračních táborech
světitel Pietro Respighi
léta od roku 1904 a vracel seTerezín a Dachau. Zde byl vězněn mimo jiné
tam až do roku 1930. Byla Biskupské svěcení 8. prosince 1946
společně s páterem Richardem Henkesem (roku
zde umístěna pamětní deska světitel Saverio Ritter
2019 blahořečen). V koncentračním táboře Dachau
a busta od Marie Uchytilové. 1. spolusvětitel Mořic
byl prvně zařazen mezi metaře. S ostatními zametal
hlavní třídu, která vedla od lágru do města Dachau. Pícha
Zde si na „toho flanďáka“ zasedl surový kápo, ale ještě větším tyranem byl 2. spolusvětitel Antonín
Eltschkner
neustálý hlad. V červnu [zdroj⁠?] si polepšil díky známostem s německými vězni a
díky nim se dostal do výrobny vitamínových prášků pro SS [zdroj?]. Dr. Beran tam Kardinálská kreace 22. února 1965
v koutě pracoval mimo jiné vedle starého bolševika Franty Lemona z Dubí u kreoval Pavel VI.
Kladna [zdroj?]. V roce 1943 proběhla v koncentračním táboře Dachau velká Titul kardinál-kněz
epidemie břišního tyfu, kterým se dr. Beran také nakazil. Po velkém boji s infekcí Vykonávané úřady a funkce

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran 1/7
05.07.24 10:47 Josef Beran – Wikipedie
přežil s pouhými 45 kilogramy váhy. Zesláblý byl přeložen do táborové Zúčastnil se
Papežské konzistoře
punčochárny, kde se starci a invalidy zašíval ponožky [zdroj?]. Po zákroku z
v únoru 1965
Vatikánu [zdroj?] se začalo s kněžími lépe zacházet [zdroj?]. Dr. Beran se dostal do
táborové kanceláře, kde pracoval jako písař [zdroj?]. Tady tajně přepisoval lágrové Druhého vatikánského
statistiky a data, které předával přátelům k uschování. Když vypukla aféra koncilu
rakouského kněze Lenze a jeho tajně psané knihy, musel dr. Beran kancelář Osobní údaje
opustit. Tuto knihu totiž ukrýval. Byl převeden do zeleninového skladiště a tam Datum narození 29. prosince 1888
hlídal brambory, určené pro rodiny SS a pro Himmlera. [zdroj?] Bramborami
Místo narození Plzeň
tajně zásoboval své spoluvězně. 29. dubna byl koncentrační tábor Dachau
Rakousko-Uhersko
osvobozen americkou armádou a dr. Beran se tak dočkal svobody.
Datum úmrtí 17. května 1969 (ve věku
80 let)
Pronásledování režimem Místo úmrtí Řím
Dne 4. listopadu 1946 jej papež Pius XII. Itálie
jmenoval arcibiskupem pražským (vysvěcen 8. Příčina úmrtí rakovina plic
prosince téhož roku). Po komunistickém
Místo pohřbení Bazilika svatého Petra (do
převratu v roce 1948 odmítl podřídit církev
2018)
komunistické moci, vystoupil proti komunisty
Katedrála svatého Víta (od
zřízené podvratné „Katolické akci“ a
exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa 2018)

Plojhara (a s ním i několik dalších), který přes Národnost česká

Arcibiskupský seminář a pomník jeho přísný zákaz přijal místo v komunistické Rodiče Josef Beran a Marie
kardinála Berana vládě. Přes enormní nátlak státu exkomunikaci Beranová
nikdy neodvolal. V roce 1951 ji z Plojhara na
Povolání římskokatolický
nátlak komunistické vlády sňal pražský
duchovní
kapitulní vikář, na což ovšem neměl patřičné pravomoci (kromě toho Plojhar
obdržel další exkomunikace). Plojhar Beranovi zákrok proti své osobě nikdy
nezapomněl a systematicky využíval svého vlivu na komunistickou proticírkevní Alma mater Papežská univerzita
politiku k prosazení maximálních restrikcí vůči arcibiskupovi. Například když Urbaniana
vláda v roce 1956 jednala o Beranově propuštění z internace, Plojhar byl striktně Řády a ocenění Československý
proti.[4] válečný kříž 1939
Medaile za
V letech 1949–1963 byl protiprávně internován StB na různých místech zásluhy I. stupně
Československa, nejprve v Arcibiskupském paláci v Praze (1949–1951) a posléze Řád Tomáše
jinde (Roželov, Růžodol, Paběnice, Mukařov, Radvanov). Během internace byl Garrigua Masaryka 1.
neustále sledován a StB se na něj pokoušela sehnat či vyrobit kompromitující
třídy (1991)
materiály. Mimo jiné jednu dobu tajně přimíchávala do nápojů a jídla pro
Svatořečení
arcibiskupa a řeholnici, která se o něj starala, afrodiziaka v naději, že bude mít
příležitost natočit nějaké kompromitující scény. Ovšem akce skončila debaklem, Začátek procesu 2. dubna 1998
neboť nejenže nedosáhla úspěchu, ale arcibiskup nakonec příslušníka StB, který Titul svatého arcibiskup a kardinál
ho tajně natáčel, přistihl.[5] Atributy biskupská roucha
multimediální obsah na Commons
Odjezd do Říma citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
V roce 1963 byl propuštěn z internace, bylo mu
však zakázáno zdržovat se v Praze a vykonávat
arcibiskupský úřad. 25. února 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem titulu Santa
Croce in via Flaminia. Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní
předání kardinálského klobouku s úmyslem, že už mu nedovolí vrátit se do země.
Komunističtí představitelé státu však arcibiskupa buďto uvedli v omyl nebo nemluvili dost
jasně. Beran byl přesvědčen, že se bude moci vrátit. Že tomu tak není, se dověděl až po
jednání s nimi od Agostina Casaroliho. Ten mu sdělil, že Svatý otec ponechává rozhodnutí na
něm. Dodal také, že pokud odjede, bude snad možné nahradit kolaborujícího pražského
kapitulního vikáře za biskupa věrného Římu. Poté se Beran rozhodl, pro dobro své diecéze, do
Říma odjet.[6]

Pomník kardinálu Beranovi v Praze-
Dejvicích před budovou
Arcibiskupského semináře
Ve Vatikánu se kardinál Beran zapojil do práce Druhého vatikánského koncilu. 20. září 1965
na něm vystoupil s projevem O svobodě svědomí,[7] v němž odmítl hmotný nebo duševní
nátlak, nutící člověka jednat proti jeho svědomí, a žádal jasné a bezvýhradné vyhlášení zásady
náboženské svobody. Tento požadavek odůvodnil historickou zkušeností (z období
komunistického útlaku a událostmi v 15. a 17. století), kdy podle jeho názoru útisk svobody
svědomí vedl k pokrytectví, lži a jiným mravním neřestem, vážně ohrožujícím víru.
Předpokládal, že takové vyhlášení zahanbí ty, kdo utlačují Církev, a povede k jejich obrácení.
Velmi opatrně se také pokusil apelovat na koncil, aby se zastal pronásledovaných křesťanů, a

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran 2/7
05.07.24 10:47 Josef Beran – Wikipedie
navrhl, aby deklarace Dignitatis humanae byla doplněna o jasný požadavek na osvobození kněží i laiků vězněných pro svoji víru,
umožnění svobodného výkonu úřadu biskupů a kněží a usnadnění jejich spojení se Svatým stolcem. Tato jeho snaha však nebyla
úspěšná, koncil se k otázce křesťanů pronásledovaných komunistickými totalitními režimy nevyjádřil a deklarace Dignitatis
humanae o navrhované formulace doplněna nebyla.

V Římě kardinál Beran založil České náboženské středisko Velehrad. Jeho sekretářem byl po
celou dobu jeho působení v Římě pozdější pomocný biskup pražský Jaroslav Škarvada a
česko-římský teolog a pozdější profesor Papežské Lateránské univerzity Karel Skalický.

Po sebevraždě Jana Palacha přednesl ve vatikánském rádiu projev, ve kterém neschválil

Palachův čin, ale vyzdvihl jeho ideály.[8] Za tento projev byl kritizován prosovětským listem
Zprávy.[9]

Závěr života Obraz modlícího se kardinála

Berana na stěně papežské koleje
Kardinál Beran zemřel 17. května 1969 na rakovinu plic[10] v Papežské koleji Nepomucenum Nepomucenum při návštěvě
v Římě, kde bydlel. prezidenta Václava Klause (stojící)
30. 5. 2009. Po pravici prezidenta

Převoz ostatků do vlasti Livia Klausová a velvyslanec ČR u

Svatého stolce Pavel Vošalík. Po
Když kardinál Beran zemřel, komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti. Papež prezidentově levé ruce sedí rektor
Pavel VI. rozhodl, že kardinál Beran bude pohřben po boku papežů v kryptách chrámu Nepomucena Jan Mráz.

sv. Petra ve Vatikánu. Stal se tak prvním a zatím jediným Čechem, kterému se té pocty
dostalo. Jeho hrob se nacházel poblíž hrobu svatého Petra, mezi hroby Pia XI. a Pia XII.
Pavel VI. také oproti zvyklostem osobně vedl pohřební obřady.[11] Papež František v lednu
2018 povolil převoz ostatků kardinála Berana do Česka.[12] Dne 19. dubna došlo k vyzvednutí
klerikových ostatků ze sarkofágu ve svatopetrské bazilice a následujícího dne byly
transportovány vládním speciálem do České republiky na vojenské letiště Praha-Kbely.
Následně se uskutečnily převoz koňským spřežením a další ceremonie.[13] Mezi 20. a
23. dubnem byly ostatky veřejně vystaveny: v pátek 20. před bazilikou Nanebevzetí Panny
Marie v areálu kláštera premonstrátů na Strahově, v sobotu 21. mezi prvním a druhým Vůz s rakví na Pohořelci
nádvořím Arcibiskupského paláce a poté před oltářem svatovítského dómu, a to do pondělí
23. dubna. Navečer toho dne[pozn. 1] byly uloženy do sarkofágu v kapli sv. Anežky České
v hlavní lodi katedrály sv. Víta.[14]

Ocenění a blahořečení
14. listopadu 1946 (10 dnů po jmenování arcibiskupem pražským) obdržel od prezidenta Beneše Československý válečný kříž a
medaili prvního stupně za zásluhy.[15]

Josef Beran byl v roce 1991 in memoriam vyznamenán řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Dne 2. dubna 1998 byl zahájen
proces blahořečení Josefa Berana. Postulátorem se stal Mons. Jaroslav V. Polc, po jeho smrti v roce 2004 jej nahradil profesor
Jan Matějka.[16]

Centrum náboženské tvorby České televize v Brně natočilo o kardinálu Beranovi hodinový polohraný dokument, který byl
odvysílán 26. prosince 2008, tj. u příležitosti 120. výročí jeho narození.[17][18]

Genealogie

Rozrod

Biskupská genealogie
Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na
seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.[21] Rekonstrukcím a vyhledáním
původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.

1. kardinál Scipione Rebiba
2. kardinál Giulio Antonio Santorio
3. kardinál Girolamo Bernerio, OP
4. arcibiskup Galeazzo Sanvitale
5. kardinál Ludovico Ludovisi
10. papež Benedikt XIV., roz. Prospero
6. kardinál Luigi Caetani
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran
7. kardinál Ulderico Carpegna 11. papež Klement XIII., roz. Carlo
8. kardinál Paluzzo Paluzzi Altieri Degli della Torre di Rezzonico
Albertoni 12. kardinál Marcantonio Colonna
9. papež Benedikt XIII., roz. Pietro 13. kardinál Giacinto Sigismondo
Orsini Gerdil, B
14. kardinál Giulio Maria della Somaglia
Lambertini
3/7
05.07.24 10:47
15. kardinál Carlo Odescalchi, SJ
16. kardinál Costantino Patrizi Naro
17. kardinál Lucido Maria Parocchi
Monografie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran
Josef Beran – Wikipedie
18. papež Pius X., roz. Giuseppe Sarto 20. papež Pius XII., roz. Eugenio
19. papež Benedikt XV., roz. Giacomo Pacelli
Battista della Chiesa 21. arcibiskup Saverio Ritter
22. Josef Beran
4/7
05.07.24 10:47 Josef Beran – Wikipedie

Životu kardinála Berana se věnuje v římském exilu vydaná publikace s názvem Velká mše (1970)[22] a po sametové revoluci
vydaná monografie Kardinál Josef Beran: Životní příběh velkého vyhnance (2008) a výpravná publikace Uzavírám vás do svého
srdce: Životopis Josefa kardinála Berana (2009).[23]

Odkazy

Poznámky
1. Na svátek Slavníkovce sv. Vojtěcha, Beranova předchůdce na pražském biskupském stolci.

Reference
1. Matriční záznam o narození a křtu (http://www.portafontium.cz/iipimage/30067252/plzen-068_0610-n)
2. Jaroslav V. Polc a Bohumil Svoboda: Kardinál Josef Beran; nakladatelství Vyšehrad, Praha 2008; ISBN 978-80-7021-937-9,
s. 235
3. Marcela Blažková. Bazilika sv. Petra. Místo, kde odpočívá 91 papežů a jediný Čech [online]. Český rozhlas, 2015-08-24 [cit.
2018-04-21]. Dostupné online (http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/encyklopedie/_zprava/bazilika-sv-petra-misto-kde-odpociva-
91-papezu-a-jediny-cech--1524771).
4. Karel Kaplan, Jiří Hanuš a Jan Stříbrný (ed.): Stát a církev v roce 1950, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno
2000, ISBN 80-85959-71-2, s. 14
5. VODIČKOVÁ, Stanislava. Uzavírám vás do svého srdce – Životopis Josefa kardinála Berana. Brno a Praha: Ústav pro
studium totalitních režimů a Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 400 s. ISBN 978-80-87211-16-8,
ISBN 978-80-7325-189-5. Kapitola Růžodol u Liberce, s. 239–245.
6. Jaroslav V. Polc a Bohumil Svoboda: Kardinál Josef Beran; nakladatelství Vyšehrad, Praha 2008; ISBN 978-80-7021-937-9,
s. 224
7. Kardinál Beran mluví na koncilu. Nový život. Listopad 1965, roč. XVII, čís. 11, s. 207–208. Dostupné online (http://scriptum.cz/
soubory/scriptum/novy_zivot/novy_zivot_1965_11.pdf) [PDF].
8. Tiskové středisko České biskupské konference: 40. výročí úmrtí Jana Palacha, tisková zpráva, [cit. 2018-04-20, Dostupné on-
line (http://www.cirkev.cz/cs/aktuality/090119-40-vyroci-umrti-jana-palacha-17a78629674cd6a1c1d5da5a108bda).
9. Provokační hlas s Beranem. Zprávy. 29. března 1969, čís. 13(55).
10. TIME Magazine. Milestones (http://content.time.com/time/magazine/article/0,9171,900892,00.html) May 23, 1969. Pozn. plná
verze článku je zpoplatněna
11. Jaroslav V. Polc a Bohumil Svoboda: Kardinál Josef Beran; nakladatelství Vyšehrad, Praha 2008; ISBN 978-80-7021-937-9,
s. 11–12
12. Vošalík: Papež povolil převoz těla kardinála Berana do Česka. ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2018-01-03, rev. 2018-01-03
[cit. 2018-01-04]. Dostupné online (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/vosalik-papez-povolil-prevoz-tela-kardinala-berana-do-c
eska/1568612).
13. Ostatky kardinála Berana přiveze vládní speciál. Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 12. 4. 2018, roč. 28, čís. 85, s. 3. ISSN
1211-2119 (https://worldcat.org/issn/1211-2119).
14. http://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180306zname-datum-prevozu-ostatku-kardinala-berana, navštíveno 6. dubna 2018
15. KHÁS, P. Josef Beran a Josef Hlouch - dvě vůdčí osobnosti západočeského katolicismu a jejich společné vězení. Bohemiae
Occidentalis Historica, 2021, roč. 7-2021, č. 2, s. 82-109. ISSN 2336-7547 (http://worldcat.org/issn/2336-7547), strana 85
16. Jaroslav V. Polc a Bohumil Svoboda: Kardinál Josef Beran; nakladatelství Vyšehrad, Praha 2008; ISBN 978-80-7021-937-9,
str. 266-267
17. http://www.christnet.eu/magazin/zprava.asp?zprava=16262
18. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10183781798-kardinal-josef-beran/30829838024 Pozn. pořad není v iVysílání dostupný
19. Štěnovice 07 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-06-27]. Dostupné online (https://www.portafontium.eu/iip
image/30069323/stenovice-07_3370-n?x=8&y=329&w=998&h=377).
20. Plzeň 055 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-06-27]. Dostupné online (https://www.portafontium.eu/iipim
age/30067239/plzen-055_2340-n?x=67&y=210&w=916&h=346).
21. SODANO, Angelo. Ordinazione episcopale di Mons. Dominique Mamberti: Omelia del cardinale Angelo Sodano.
L'Osservatore Romano. 2002-07-03, s. 4. Dostupné online (https://www.vatican.va/roman_curia/secretariat_state/documents/r
c_seg-st_doc_20020703_sodano-mamberti_it.html) [cit. 2022-10-30]. (italsky)
22. Velká mše. Řím: Křesťanská akademie, 1970. 411 s., [62] s. il.
23. http://www.cdk.cz/knihy/historie/uzaviram-vas-do-sveho-srdce, navštíveno 6. dubna 2018

Literatura
BALÍK, Stanislav; HANUŠ, Jiří, a kol. Primasové katolické církve : země střední Evropy v čase komunismu. Brno: Centrum
pro studium demokracie a kultury, 2010. 212 s. ISBN 978-80-7325-225-0.
HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie
a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s.
ISBN 80-85983-44-3. S. 41.
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 47.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran 5/7
05.07.24 10:47 Josef Beran – Wikipedie
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999.
634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 85.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s.
ISBN 80-7277-299-6. S. 412–413.
Jaroslav V. Polc a Bohumil Svoboda: Kardinál Josef Beran (2008)
Václav Vaško: Dům na skále
VODIČKOVÁ, Stanislava. Uzavírám vás do svého srdce – Životopis Josefa kardinála Berana. Brno a Praha: Ústav pro
studium totalitních režimů a Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 400 s. ISBN 978-80-87211-16-8,
ISBN 978-80-7325-189-5.

Filmové a rozhlasové materiály

Kardinál Josef Beran (http://www.ceskatelevize.cz/program/10183781798-26.12.2008-21:55-2-kardinal-josef-beran.html),
polohraný dokument scenáristy Oldřicha Seluckého a režiséra Milana Růžičky (2008)
Návraty kardinála Josefa Berana (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185258379-cesty-viry/218562215500004-navraty-kar
dinala-josefa-berana), dokument ČT z cyklu Cesty víry
Kardinál Beran (http://www.tv-mis.cz/vypis.php?klic=195&vse=1) na TV-MIS
Reportáž ČT o výstavě ke 40. výročí úmrtí Josefa Berana (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1178166846-zpravy/21141102
1000517/titulky/#t=4m42s)
Dokument ČT: "Kardinál Josef Beran - Proti proudu": https://www.ceskatelevize.cz/porady/11816967647-kardinal-josef-beran-
proti-proudu/21856226673/

Související články
Mariánská daň
Pronásledování katolické církve v Československu
Seznam českých nositelů titulu monsignore

Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Beran na Wikimedia Commons
Osoba Josef Beran ve Wikicitátech
Seznam děl (https://aleph.nkp.cz/F/?ccl_term=wau=jk01011718+or+wkw=jk01011718&func=find-c&local_base=skc)
v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Beran
Seznam prací (https://biblio.hiu.cas.cz/records/c00162d4-5531-4943-8c7e-0daab12143ef) v Bibliografii dějin českých zemí
(Historický ústav AV ČR)
Josef Beran (https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0101159-Beran-Josef-18881969) v databázi Středočeské
vědecké knihovny
Josef kardinál Beran (https://kardinalberan.com/)
Stránky věnované osobnosti kardinála Berana (https://web.archive.org/web/20171214200223/http://kardinaljosefberan.cz/)
Seriál Kardinál Beran vzpomíná (http://www.radiovaticana.cz/serial.php4?id=25) na stránkách české redakce Radia Vatikán
Stručný životopis a modlitba pro soukromou zbožnost (https://web.archive.org/web/20160305092940/http://tisk.cirkev.cz/res/d
ata/026/003143.doc?seek=1214470800) na stránkách České biskupské konference
Josef Beran na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK (http://www.cdct.cz/old/prosopografie.php?osoba=QmVyYW47
Sm9zZWYgKDE4ODjigJMxOTY5KQ%3D%3D) Archivováno (https://web.archive.org/web/20160305021443/http://www.cdct.c
z/old/prosopografie.php?osoba=QmVyYW47Sm9zZWYgKDE4ODjigJMxOTY5KQ%3D%3D) 5. 3. 2016 na Wayback
Machine.
ČTK ke 120. výročí narození (https://web.archive.org/web/20090115195532/http://www.ct24.cz/kalendarium/40197-narodil-se
-kardinal-josef-beran/)
Článek v kavárně na Idnes (http://zpravy.idnes.cz/kavarna.asp?c=A090514_183517_kavarna_bos/)

Rektor Arcibiskupského semináře v Praze

Předchůdce: 1932–1939 a 1945–1946 Nástupce:
??? Josef Beran ???

33. arcibiskup pražský

Předchůdce: 1946–1969 Nástupce:
Karel Kašpar Josef Beran František Tomášek

21. primas český

Předchůdce: od 1946 Nástupce:
Karel Kašpar Josef Beran František Tomášek

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran 6/7
05.07.24 10:47 Josef Beran – Wikipedie

AbARTP: 21884 (https://cs.isabart.org/person/21884) •

Biblio: c00162d4-5531-4943-8c7e-0daab12143ef (https://biblio.hiu.cas.cz/records/c00162d4-5531-4943-8c7e-0daab12143ef)
• NKC: jk01011718 (https://aleph.nkp.cz/F/?func=find-c&local_base=aut&ccl_term=ica=jk01011718) •
GND: 118658301 (https://d-nb.info/gnd/118658301) • ICCU: DDSV244103 (https://opac.sbn.it/nome/DDSV244103) •
ISNI: 0000 0001 0882 8871 (https://isni.org/isni/0000000108828871) •
Autoritní data
LCCN: n2004109984 (https://id.loc.gov/authorities/names/n2004109984) •
PLWABN: 9810679114505606 (https://dbn.bn.org.pl/descriptor-details/9810679114505606) •
SUDOC: 139009639 (https://www.idref.fr/139009639) • VcBA: 495/122295 (https://opac.vatlib.it/auth/detail/495_122295) •
VIAF: 28930543 (https://viaf.org/viaf/28930543) •
WorldCat Entities: E39PBJht9fvdKPYCVyrmmqp773 (https://id.oclc.org/worldcat/entity/E39PBJht9fvdKPYCVyrmmqp773)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Beran&oldid=23993277“

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran 7/7