Měření fototranzistorů

Všechny optoelektronické součástky jsou založeny na interakci fotonů s

pevnou látkou, obyčejně polovodičem. Energie fotonu závisí na kmitočtu záření
a je dána vztahem

W  h W energie fotonu,
h Planckova konstanta,
 kmitočet záření.
Pro kmitočet optického záření platí
v
  fázová rychlost záření v daném prostředí,

 vlnová délka.
Pro fázovou rychlost pak platí
1
v  permitivita prostředí,

 permeabilita prostředí.
Index lomu daného prostředí
c
   r r c rychlost světla ve vakuu.
v
Konstanty:
h = 6,626069.10-34 J.s
0 = 8,854187817.10-12 F.m-1
rvzduch = 1,00054
0 = 4.π.10-7 H.m-1
rvzduch = 1

Při interakci fotonů s pevnou látkou může docházet k různým jevům. Jsou
to fotoluminiscence, fotoelektrická emise, absorpce záření krystalickou mřížkou
a vnitřní fotoelektrický jev. Při fotoluminiscenci ztratí foton při interakci s
částicí část energie. Tato energie je buď pohlcena v podobě tepla, nebo je
předána částici ve formě kinetické energie. Fotoluminiscence se využívá při
transformaci vlnové délky záření. K fotoemisi dochází tehdy, když je energie
dopadajících fotonů vyšší, než je výstupní práce elektronů. Účinnost tohoto jevu
je velmi nízká, tak 1 %, ale speciální úpravou povrchu lze docílit účinnosti až
30 %. Na tomto principu pracují fotokatody ve vakuových fotonkách a
fotonásobičích.
Při vlastní absorpci fotony způsobí přechod elektronů z valenčního do
vodivostního pásu. Šířka zakázaného pásu WG daného polovodiče určuje
vlnovou délku prahu vlastní absorpce, tzv. absorpční hranu. Při vnitřním
fotoelektrickém jevu se jedná o ionizaci atomů polovodiče účinkem optického
záření a tím dochází ke změně vodivosti.
 Zdroje optického záření
Jako zdroje optického záření se používají jednak diody LED (Light
Emmiting Diode), jednak polovodičové lasery LD. Závislost světelného výkonu
je u LED diod téměř lineární, barva záření záleží na použitém polovodičovém
materiálu a dotujících prvcích. Šířka spektra bývá 20 až 100 nm. V současné
době je nabízeno velké množství LED diod různých barev, tvarů a velikostí.

Detektory záření
Jako detektory optického záření se mohou používat fotorezistory,
fototranzistory a fototyristory, fotodiody, fotodiody PIN (Positive Intrinsic
Negative) a lavinové fotodiody APD (Avalanche photodiode). Všechny tyto
součástky jsou založeny na vnitřním fotoelektrickém jevu. Fotorezistory mají
velkou setrvačnost, doby náběhu a doběhu jsou desítky až stovky ms.
Fototranzistory zesilují proud, který vznikne v důsledku absorpce dopadajícího
záření. Báze není obvykle vyvedena, řízení se provádí změnou intenzity záření.
Fototyristory také nemusí mít vyvedenu řídicí elektrodu, sepnutí se provádí
optickým zářením. PIN diody se vyrábějí tak, že se mezi polovodičovými
vrstvami typu P a N vytvoří téměř nedopovaná (intrinsická) vrstva. V této vrstvě
je pohlcována většina záření. Pro křemík je proud za tmy řádově nA, pro
germanium a sloučeniny typu InGaAs a InGaAsP je vyšší. Na použitém
polovodiči opět závisí spektrální citlivost a max. citlivost, uváděná v mA/mW
optického výkonu.

Obr. 1: Schéma zapojení přípravku pro měření statických charakteristik

 Obr. 2: Umístění prvků na přípravku

Tab. 1: Hodnoty odporů předřadníků a bočníků

Měřicí
RiV1 RPV1 RiA1 RBA1 RiV2 RPV2 RiA2 RBA2
kanál
1 0Ω 12 Ω 820 Ω 3,3 kΩ
2 0Ω 12 Ω 820 Ω 100 Ω
3 0Ω není 820 Ω není
1,95 kΩ 240 Ω 1,25 kΩ 3,7 kΩ
4 0Ω není 820 Ω 3,3 kΩ
5 0Ω 12 Ω 820 Ω 27 Ω
6 0Ω není 820 Ω není

Vztahy pro výpočet konstanty ampérmetru/voltmetru

s bočníkem/předřadníkem
n  rozsah
k AB  mA / d 
 max
n  rozsah
kVP  V / d 
 max
kde
kAB – konstanta ampérmetru s bočníkem
kVP – konstanta voltmetru s předřadníkem
n – poměrná změna rozsahu
αmax – celkový počet dílků stupnice
Výpočet poměrné změny rozsahu ampérmetru a voltmetru se od sebe liší, pro
1
ampérmetr s bočníkem platí vztah RB  Ri A . , pro voltmetr s předřadníkem
n 1
platí vztah RP  Ri V .n  1 , kde RiA a RiV jsou vnitřní odpory měřicích
přístrojů, RB je odpor bočníku a RP je odpor předřadníku.

Tab. 2: Hodnoty osvětlenosti a typy použitých součástek

Měřicí Osvětlenost
Typ světelného zdroje (LED) Typ fotosoučástky
kanál (lx)
1 10 15 Oranžová O2 Fototranzistor L-53P3
2 10 20 Červená L53SRC/DW Fototranzistor L-53P3
3 10 30 Modrá B4 Fototranzistor L-53P3
4 10 40 Zelená G12 Fototranzistor L-53P3
5 0,02 0,04 Infračervená IRS5 Fototranzistor L-PT80A
6 0,04 0,12 Ultrafialová SM1206UV-400-IL Fototranzistor L-53P3

16
14
12
Osvětlenost (lx)

10
8
6
4
2
0
12 13 14 15 16 17 18 19 20
I (mA)

Obr. 3: Osvětlenost oranžové LED

40
35
30
Osvětlenost (lx)

25
20
15
10
5
0
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
I (mA)

Obr. 4: Osvětlenost červené LED

 45
40
35

Osvětlenost (lx)
30
25
20
15
10
5
0
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5
I (mA)

Obr. 5: Osvětlenost modré LED

45
40
35
Osvětlenost (lx)

30
25
20
15
10
5
0
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1
I (mA)

Obr. 6: Osvětlenost zelené LED

0,16
0,14
0,12
Osvětlenost (lx)

0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0
0 5 10 15 20 25
I (mA)

Obr. 7: Osvětlenost infračervené LED

 0,16
0,14
0,12

Osvětlenost (lx)
0,1
0,08
0,06
0,04
0,02
0
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6
I (mA)

Obr. 8: Osvětlenost ultrafialové LED

 Úkol měření
1. Z katalogu určete mezní parametry detektorů záření.
2. Před vlastním měřením je nejprve potřeba vypočítat konstantu ampérmetru
A1 ze vztahů uvedených pod Tab. 1. Ampérmetr A1 slouží k nastavení proudu
tekoucího LED diodou. K určení konstant měřících přístrojů z uvedených
vztahů použijte hodnoty ze schématu zapojení na Obr. 1 a Tab. 1.
3. Proud ampérmetrem A1 nastavte pomocí potenciometru „Regulace jasu
LED“ tak, abyste dosáhli požadované osvětlenosti uvedené v Tab. 2.
Hodnota osvětlenosti je závislá na proudu LED diodou, tato závislost je
uvedena na Obr. 3 až Obr. 8. Proud se nastavuje na ampérmetru A1
v dílcích, které určíte z vypočtené konstanty ampérmetru A1 z úkolu č. 2 a
požadovaného proudu pro danou osvětlenost. Vypočtené hodnoty pro
všechny světelné zdroje si nechte zkontrolovat vyučujícím.
4. Změřte závislost proudu na napětí (VA charakteristiky) fototranzistoru pro
hodnoty osvětlenosti uvedené v Tab. 2. Pro napájení měřicího přípravku
použijte stejnosměrné napětí 20 V. Nastavení napětí na fototranzistoru se
provádí potenciometrem označeným jako „Nastavení napětí“. Během měření
dbejte na použití správného bočníku připojeného k ampérmetru 2 pro
jednotlivé LED zdroje (viz. Tab. 1). Naměřené hodnoty zaznamenávejte
v dílcích stupnice.

Označení hodnot v katalogovém listu

I(ON) Proud fototranzistoru v sepnutém stavu (On State Collector
Current), většinou se udává pro osvětlenost vlnovou délkou
světla na kterou je fototranzistor nejcitlivější
ICEO Kolektorový proud IC při nulové osvětlenosti
fototranzistoru (Collector Dark Current)
VBR CEO Průrazné napětí napětí (Breakdown Voltage) mezi vývody
C a E (+ a C) fototranzistoru
VBR ECO Průrazné napětí mezi vývody C a E (+ na E) fototranzistoru
VCE(SAT), VCEsat Napětí, při kterém je již proud IC fototranzistoru v saturaci
(Collector-to-Emitter Saturation Voltage)
λS max Vlnová délka světla, na kterou je fototranzistor nejcitlivější
(Wavelength of max. sensitivity)
Ptot Mezní ztrátový výkon součástky (Total power dissipation)
λPEAK Vlnová délka světelného zdroje, která je nejvíce
vyzařována ze zdroje (Peak Emission Wavelength).
λd Převládající vlnová délka nebo vlnové délky (Dominant
Wavelength) jak je vnímá lidské oko.
 Obsah elaborátu
Titulní strana (jméno katedry, předmětu, název úlohy, datum měření,
jména členů ve skupině, jméno osoby zodpovědné za vypracování úlohy).
Tato kapitola s obsahem elaborátu.
Schéma zapojení úlohy (kompletní včetně měřících přístrojů a zdrojů).
Katalogové parametry měřených součástek.
Vypočtené hodnoty proudu LED diodou v dílcích pro každou
nastavovanou hodnotu osvětlenosti a každý kanál + příklad výpočtu
(obecný vzorec, dosazené hodnoty, výsledek).
Vypočtené konstanty měřicích přístrojů s bočníkem (A1, A2, V2) pro
všechny kanály + příklad výpočtu (obecný vzorec, dosazené hodnoty,
výsledek).
Tabulky s naměřenými hodnotami v základních jednotkách (V, A)
přepočtenými z dílků.
Grafy s VA charakteristikami fototranzistoru. Pro každý typ světelného
zdroje (oranžová, červená, zelená, modrá, infračervená a ultrafialová LED
dioda) jeden graf (správný typ, včetně popisků os, maximálně 2 na celou
stránku, graf na celou šířku stránky, správné jednotky).
Graf s VA charakteristikou fototranzistoru pro osvětlenost 10 lx při
použití červené, oranžové, zelené a modré LED diody jako zdroje světla
(správný typ, včetně popisků os, graf na celou šířku stránky, správné
jednotky).
Vypočtená energie fotonu W v [eV] i [J] pro infračervenou, zelenou a
červenou LED diodu + postup výpočtu (obecný vzorec, dosazené
hodnoty, výsledek). Při výpočtu energie fotonu dosaďte za vlnovou délku
světla střední hodnotu parametru λd uvedenou v katalogovém listu LED
diody.
Závěr se zdůvodněním
změny tvaru VA charakteristiky při změně osvětlenosti u stejného
zdroje LED.
proč se mění VA charakteristika fototranzistoru při změně barvy LED
a konstantní hodnotě osvětlenosti (prostudujte datový list fototranzistoru)
List s naměřenými hodnotami (zaznamenané nesmazatelnou propiskou)
potvrzenými vyučujícím.
Pozn. 3: Jednotlivé body obsahu elaborátu budou kontrolovány a každý
chybějící kontrolní bod je hodnocen 1 chybou. Chybějící potvrzené naměřené
hodnoty vyučujícím jsou hodnoceny 7 chybami.
Datum:

Podpis cvíčícího:
Měření fototranzistorů

Světelný zdroj 1 Světelný zdroj 1 Světelný zdroj 2 Světelný zdroj 2

Oranžová LED Oranžová LED Červená LED Červená LED
Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx
U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d)

Světelný zdroj 3 Světelný zdroj 3 Světelný zdroj 4 Světelný zdroj 4

Modrá LED Modrá LED Zelená LED Zelená LED
Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx
U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d)

Světelný zdroj 5 Světelný zdroj 5 Světelný zdroj 6 Světelný zdroj 6

Infračervená LED Infračervená LED Ultrafialová LED Ultrafialová LED
Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx Osvětlenost = lx
U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d) U2 (d) I2 (d)