biochemie

Bílkoviny (proteiny)
- směsi (nejedná se o chemicky čisté látky)
- není jednoznačná hranice mezi bílkovinami a peptidy
- skládají se z aminokyselin (z 20 AK mám 2018 variant pospojování)

Klasifikace
- funkce (specifické/obecné)
- složení (jednoduché/složené)
- tvar (sferoproteiny/skleroproteiny)
obecné
- co obecně pro náš organismus přináší
- základní stavební jednotka, zdroj energie
- účinné pufry
- přispívají k udržení osmotického tlaku vně i uvnitř buňky
- vliv na imunitní systém
- umožňují pohyb, pevnost kostry- podpůrná funkce

Chemické složení
- jednoduché (pouze výskyt AK)
- složené
- vázaná je ještě i nepeptidová část- př. kov, zbytek kyseliny fosforečné, kombinace mezi sacharidy a
proteiny, peptidy a proteiny, zbytky nukleové kyseliny a proteiny
- polypeptidová + neproteinová část, metaloproteiny, fosfoproteiny, glykoproteiny, lipoproteiny,
nukleoproteiny

Dělení bílkovin
Podle funkce
- membránové kanály a přenašeče (přenáší molekuly nebo ionty přes biologickou membránu)
- bílkoviny transportní a skladovací (distribuce nízkomolekulárních látek)
- bílkoviny obranné a ochranné (protilátky, zodpovědné za imunitní reakce, srážení krve)
Podle tvaru molekuly
- globulární (sferoproteiny)
- fibrilární (skleroproteiny)
- membránové- zajišťují obal buněk, co do buňky vejde a vyjde (propustnost důležitých látek)
Podle lokalizace/dějů, ve kterých působí
- krevní bílkoviny
- membránové receptory

Struktura bílkovin
Primární
- pořadí AK v bílkovinném řetězci (mohou se kombinovat jakýmkoliv způsobem), zapsaná v genu
- má vliv na chemické a biologické vlastnosti bílkovin
- hydrolýza pomocí enzymů k zjištění primární struktury (enzymatická hydrolýza)
- většinou se jedná o polární kovalentní vazby
Sekundární
- pravidelné prostorové uspořádání hlavního řetězce
- uplatňují se vodíkové vazby (mezi atomem kyslíku karbonylu a vodíkovým atomem NH skupiny)
- 2 druhy:
o α-šroubovice vzniká mezi nejbližšími skupinami (vzniká globu, výhodnějí)
o β-skládaný list vzniká mezi vzdálenějšími skupinami, vstupuje do něj síra (vlasy -SH- -S-S-)

1
 biochemie

Terciární
- celkové uspořádání hlavního řetězce
- klesá % zastoupení vodíkových můstků a stoupá % zastoupení Van der Waalsových sil, dipolového
momentu (stále se zde uplatňují vodíkové můstky, disulfické můstky, iontové vazby a Van der Waalsovy
síly)
- je výsledkem interakcí mezi jednotlivými úseky řetězce
Kvartérní
- nemusí se vyskytovat
- M > 5· 104
- spojení několika řetězců do molekuly
- rozhoduje o „mechanických“ vlastnostech pro jednotlivé skupiny bílkovin (smrštitelnost, odolnost vůči
prostředí), specifické tvary

Bílkoviny fibrilární
- konstituční a podpůrná funkce
- skleroproteiny- základní stavební materiál živočišných buňek
- tvoří max. 3 AK
- kolageny (klouby), elastin (vazy), keratin (vlasy, nehty)

Kolagen
- nejvíce zastoupená skupina (př. ¼ všech savčích buňek)
- dají se tepelně degradovat (želatina, agar- rostlinný)
- hlavní prvek pojivové tkáně
- pevný v tahu, pružnost
- hlavní vláknitá složka kůže, kostí, šlach, chrupavek, cévních stěn a zubů
- pravidlná primární struktura, pořadí gly-pro-hyb
- stabilní struktura, odolné ke štěpení běžnými proteolytickými enzymy

Elastin
- nerozpustný ve vodě
- hlavní součást pružných vláken (velké množství ve stěně cév, vaziv)
- tvorba síťované struktury
- pravidelná primární struktura, pořadí pro-gly-val-gly-val

Keratin
- nerozpustný ve vodě
- kůže 8-12% hmoty živočichů
- hlavní funkce ochranná
- vnější vrstva epidermis
- hlavní složka keratiny
- součást vlasů, srsti, rohů, peří a nehtů
- složení gly-ser-cys (cys obsahuje SH skupiny)
- vznik disulfidických můstků → tvrdost, velká roztažnost, nerozpustnost (zánik těchto můstků redukcí-
degradace můstků)

Transportní a skladovací bílkoviny

a. univerzální (serumalbumin)- přenáší látky jakékoliv povahy
b. specializované (hemoglobin)- přenáší jen jednu látku
- založeno na vratné vazbě mezi trans. bílkovinou a tím co přenáší
- allosterická interakce (u univerzálních)- založena na ní účinnost, regulace transportů

2
 biochemie

Bílkoviny pohybových orgánů

- bílkoviny svalových vláken (přeměna chemické energie na mechanickou práci- řízená)
- kontranilní systém- pohyb
- mechanochemická funkce- speciální akupiny bílkovin
- svalové vlákno- 2 základní bílkoviny (myosin a aktin)
Myosin funkce
- strukturní prvek- základní struktura vlákna
- enzym- umožňuje štěpení ATP
- umí vázat polymerní formu aktin
Aktin funkce
- umožňuje kontrakci svalů, vylučování hormonů, dělení buněk a srážení krve (potřebuje Mg)

Imunoglobuliny
- lymfocyty
- protilátky krevního séra
- schopny rozpoznat jednotlivé látky v organismu, spustit imunitní reakci
- př. při vylučování nadbytku hystaminu vznik alergické reakce

Ochranné bílkoviny
- v plazmě- systém srážení krve
- přeměna fibrogenu (rozpustná bílkovina) na fibrin (nerozpustná bílkoviny), podmínky O 2 a vitamín K
- neschopnost srážení krve (hemofílie, genetická choroba, existuje lék- potlačí příznaky)

Denaturace bílkovin
- změna struktury bílkovin, způsobené účinkem chemických a fyzikálních faktorů (pH, t), které vedou ke
ztrátě biologických vlastností
- změna tvaru, optické aktivity, rozpustnosti a barvy
- může být vratná (pH) a nevratná (př. uvařené vajíčko už tekuté nebude)
- k denaturaci dochází:
- změnou pH
- zvýšením teploty (bod varu) nebo tlaku
- přidáním snadno solvatujících iontů do roztoku

3
 biochemie

Enzymy
- biokatalyzátory
- jednosložkové- pouze molekula bílkoviny; dvousložkové (nazýváme holoenzym)- bílkovinná část
(apoenzym) + nebílkovinná část (kofaktor) → rozhoduje o tom, jakou reakci budou katalyzovat

Kofaktor
- koenzym (neváže se pevně)
- s apoenzymem je poután slabě, snadno se může oddělit a přejít na jiný apoenzym
- prosthetická skupina (váže se pevně)
- s apoenzymem je poutána silně (př. kovalentní vazbou)
- pevnou součástí struktury kofaktorů jsou nejčastěji vitamíny ze skupiny B (deriváty vitamínu B)

Rozdíl mezi enzymem a klasickým katalyzátorem

1. účinnost (je větší)- přemění za 1 s 5·104
2. fungují za mírných podmínek- t, p (20-60 °C, 101325 Pa, pH 5-8)
3. velmi specifické katalyzátory- podle reakce, vážou se třeba na specifický substrát -OH
4. reakce neběží pořád stejnou rychlostí- regulace rychlosti bez změny enzymu (na čas ho zablokuje)
5. jsou produkované organismy- nejsou toxické

Proč je nevyužíváme průmyslově

1. složitá chemická struktura
2. potřebují stabilní podmínky (nesmí se vychýlit)
3. rychle se opotřebovávají

Princip fungování enzymů

- reakční kinetika- reakční koordinát je graf zobrazující změny energie částic v průběhu reakce
- aktivační energie- pro průběh reakce je nutné dodat určitou aktivační energii E A
- při enzymové katalýze dochází ke snižování aktivační energie
(A + B→ AB ; A + E→ AE a AE + B→AB + E)

- aktivní místo (centrum)

- má určitý prostorový tvar a nacházejí se v něm určité funkční skupiny (podle funkční skupiny se určuje
afinita k substrátu)
- tvar aktivního centra umožňuje navázání substrátu a proběhnutí reakce

Dělení do hlavních kategorií

1. oxidoreduktázy
2. transferázy
3. hydrolázy
4. lyázy (rozklad nehydrolytický)
5. ligázy (syntetázy)
6. izomerázy (vnitřní)

Oxidoreduktázy
- katalyzují přenos elektronů, vodíku (protonů), kyslíku
- důležité pro proces dýchání a fotosyntézu
- koenzymy (NAD, NADP, FMN, FAD)
- označujeme přenašeče vodíku (přijímají- oxidace a odevzdávají- redukce jej)
Transferázy
- přenášejí různé funkční skupiny, u reakcí které potřebují velké množství energie
- koenzymy
- ATP (přenáší fosfátové skupiny), koenzym A (vnáší acetyl do Krebsova cyklu)

4
 biochemie

Hydrolázy
- jednoduché bílkoviny
- katalyzují hydrolytické štěpení substrátu (štěpení za účasti vody; dochází k rušení peptidové vazby, vazby
lipidů a sacharidů vzniklé esterifikací)
- jejich kofaktorem nejsou často enzymy, ale kovové ionty (Mg, Fe)
Lyázy
- katalyzují štěpení nehydrolytické (bez účasti vody)
- odštěpují z vazeb, které nejsou energeticky náročné (N-H, H-N, H-O nenáročné vazby- záleží na
vzdálenosti)
- jejich součástí jsou často koenzymy transferáz
- povaha složených bílkovin (H2O, CO2)
Ligázy (syntetázy)
- vždy složitá bílkovina
- katalyzují syntézu jednoduchých molekul na složitější za spotřeby ATP
- často obsahují koenzym transferáz
- jedny z nejsložitějších, musí zajistit energeticky náročné vazby a i jejich rozklad
- ve všech biosyntézách (v lidském těle moc neprobíhá)
Izomerázy
- katalyzují reakce uvnitř molekuly jednoho substrátu (přesouvají atomy/skupiny z jednoho atomu uhlíku na
druhý)
- většinou neobsahují koenzymy
- nejjednodušší, nejméně zastoupené
- přesun keto vazby na aldehydickou (úprava chirálního uhlíku)

Kofaktory oxidoreduktáz
- obsahují heterocyklickou část a ve většině případů zbytek H3PO4 (aktivní fosfát; dodává energii)
- funkce rozpoznávací (hledá substrát, díky kterému reakce proběhne)
reaktivní (reakce probíhá rovnou na ní)
- NAD+ (nikotinamidadenindinukleotid), NADP+ (nikotinamidadenindinukleotidfosfát)
- 2 formy (oxidovaná/redukovaná)
- 250 enzymů, povaha transhydrogenas

Flavinové kofaktory
- FAD (flavinadenindinukleotid), FMN (flavinmononukleotid)
- redoxní reakce probíhá na základě přenosu H2

Kofaktory transferáz
- ATP (adenosinfosfát)
2−¿¿
- přenos PO 4
- aktivní sulfát- přenos zbytku kyseliny sírové na fenoly a alkoholy (vznik esterů)
- přenášející jednouhlíkové štěpy
- aktivní CH4- nejdůležitější methylační činidlo živých buněk
- přenášející dvouhlíkové štěpy
- thiamindifosfát, aktivovaný acetyl- přenos koenzymu A
- přenášející aminoskupiny
- derivát vitamínu B6, musí obsahovat fosforečnou skupinu

Kofaktory lyas
- aktivovaná vazba
- acetylkoenzym A

5
 biochemie

Kofaktory isomeras
- většinou nepotřebují kofaktory

Aktivace a inhibice enzymů

- aktivátory- aktivace nebo urychlení reakce; inhibitory- zpomalení až zastavení reakce
- ovlivňování rekce pomocí nich= allosterické ovlivňování
Typy inhibitorů
a) podle původu (přirozené/umělé)
b) podle specifity účinku (specifické- pouze na 1 enzym / nespecifické- denaturační činidla, na jakýkoliv
enzym)
c) podle mechanismu účinku (reakční rychlost- zda je enzym schopen měnit, zda mění i jinou veličinu)
1. kompetetivní
2. nekompetetivní
3. allosterická

Kompetetivní inhibice
- inhibitor je podobný substrátu a soutěží s ním o navázání na aktivní místo enzymu
- na aktivní místo se naváže ten, který má převahu

Nekompetetivní inhibice
- způsobena katalytickými jedy (ionty těžkých kovů, alkohol- záleží kolik sacharidů obsahuje surovina ze
které je vyroben, zda obsahuje barviva,…)
- nemají podobnou strukturu jako substrát, ale navazují se rovněž na aktivní místo
- naváže-li se dojde k znehodnocení enzymu (přestává pracovat)
- nezáleží na koncentracích, i když zvýším množství substrátu nikdy nedojde k obnově enzymu

Allosterická inhibice
- kromě aktivního místa mají některé enzymy i allosterické místo
- za normálních okolností by substrát zapadl do aktivního místa a proběhla by reakce
- naváže-li se na allosterické místo inhibitor, dojde k prostorové změně aktivního centra a enzym je
nefunkční

Podmínky působení enzymů

- aktivitu enzymů ovlivňuje mnoho vnějších faktorů, neboť enzym jsou velmi citlivé látky
- hlavní faktory
- teplota (fungují jen ve velmi úzkém rozpětí teplot, při vyšších teplotách dochází k denaturaci)
- pH (enzym je polyamfolit= chování závisí na pH, většina enzymů je aktivní v úzkém rozmezí pH)
- koncentrace enzymu (čím vyšší, tím vyšší rychlost reakce)
- koncentrace substrátu (čím více, tím rychleji reakce probíhá)

Regulace účinnosti enzymů

Množství a lokalizace klíčových enzymů
- exprese, odbourání; izoenzymy, kompartmentace; prostorová organizace
Regulace vlastní enzymové aktivity
- nevratná aktivace; vratná kovalentní modifikace; vratná nekovalentní modifikace; koncentrace substrátu;
inhibice

6
 biochemie

Polysacharidy
- základní látkou je škrob
- sacharidy složené z více než 10 molekul monosacharidů vázaných glykosidickou vazbou
Složené polysacharidy

7
 biochemie

Lipidy
- skupina látek nerozpustných ve vodě, ale rozpustných v nepolárních rozpouštědlech
- lipidy jsou estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (zmýdelnitelné lipidy)
- isoprenoidy (zbytky isoprenu)- nezmýdelnitelné lipidy (cholesterol, hormony, steroid, kaučuk)
Dělení lipidů
- jednoduché
o acylglyceroly
o vosky
- složené
o sfingolipidy
o fosfoacylglyceroly
o lipoproteiny
o glykolipidy
Biologická funkce
- zdroj a rezerva energie
- strukturní funkce (tvoří membrány, nervová tkáň- 40% membrány ze složených lipidů)
- ochranné funkce (ochrana vnitřních orgánů, izolace)

Mastné kyseliny
- monokarboxylové kyseliny (4-26 uhlíků v řetězci)
- nejdůležitější:
o nasycené (v molekule pouze jednoduché vazby)
 živočišné tuky (sádlo)
 kyselina palmitová
 kyselina stearová
o nenasycené (roste počet nasycených vazeb- směrem dolů)
 olejová
 linolová
 linolenová
 arachidonová
Kyselina palmitová
- vyšší mastná kyselina, obsažena v tucích
- název kyselina hexadekanová
- za normálních podmínek bílá pevná látka
- vyskytuje se v palmovém oleji, v másle, sýrech, mléku a mase
Kyselina stearová
- obsažena v přirozených tucích
- bezbarvá, pevná látky (za norm. teploty)
- stearany (soli)- k výrobě mýdel a pracích prostředků
- stearin- směs s kyselinou palmitovou (látka podobná vosku)- k výrobě mýdla a svíček
Kyselina olejová
- kyselina cis-oktadec-9-enová
- je složkou téměř všech acylglycerolů (obsažené v přírodních tucích a olejích- zisk hydrolýzou)
- používá se v tukovém průmyslu (výroba mýdel a v kosmetice)
- adice vodíku na dvojnou vazbu vzniká kyselina stearová (podstata ztužování tuků a olejů)
Kyselina linolová
- nenasycená mastná kyselina (dvě dvojné vazby v cis konfiguracei)
- součást polárních lipidů, biologických membrán, acylglycerolů v (př. lněném oleji)
- snažíme se jí nehydrogenovat (jinak vzniká jiná kyselina)
- jediná esenciální mastná kyselina

8
 biochemie

Kyselina linolenová
- nenasycená mastná kyselina (3 dvojné vazby v cis konfiguraci)
- přítomna v rostlinných olejích
- součást polárních lipidů, biologických membrán
- název-vzorec (oktadeka-cis-cis-cis-9,12,15-trienová kyselina)
Kyselin arachidonová
- název kvůli výrobě- izolace z podzemnice olejné (vyskytuje se v ní)
- nenasycená mastná kyselina (4 dvojné vazby)
- v lidském organismu tvorba z esenciální linolové kyseliny
- polární lipidy, umožňuje prostup semi membrán, jeji polaritu můžeme ovlivnit- vytváří pak micely

Lipidové alkoholy
1) Glycerol
- nejběžnější lipidový alkohol
- hustá viskozní kapalina
2) Sfingosin
- nenasycený aminoalkohol odvozený od oktadekanu
- ceramid- amid, vzniklý navázáním vyšší mastné kyseliny na aminoskupinu v poloze 2 amidovou
vazbou
- lipidové dvojvrstvy, sfingolipidy- micely (jedna část je polární a druhá nepolární), na oh- skupinu
se v 1 poloze navážou polární skupiny
Hlavní skupiny lipidů
1) Acylglyceroly
- nejpočetnější skupiny, 90% tukových zásob rostlin a živočichů
- různé skupenství (neutrální lipidy)
- největší význam v potravinářství
- dají se hydrolyzovat (rozklad na glycerol- štěpení na mastné kyseliny)
2) Vosky
- estery vyšších mastných kyselin a vyššího jednosytného alkoholu (s dlouhým řetězcem- př.
cetylalkohol)
- nerozpustné ve vodě, nesmáčivé
- velmi stabilní
- pro živočichy nestravitelné, ale ochranná funkce
- v kosmetických prostředcích (z ovce- lanolin), vodní ptáci (mazové žlázy- nesmáčivost peří),
ochranné povlaky na plodech a listech rostlin (kutikula), chrání před vysycháním
Polární lipidy
- amfifilní povaha (obsahují část hydrofilní a část hydrofobní; část molekuly je ve vodě rozpustná a část ne)
- základní stavební prvek fázových předělů v organismech
- počet hydrofilů určuje rozpustnost (ve vodě)
Dělení podle
- vše se může prolínat
1) hlavního alkoholu (glycerol nebo sfingosin)
2) obsahu kyseliny fosforečné (ano/ne)
3) obsahu cukerné složky (ne/ano- monosacharid/oligosacharid)
Fosfolipidy
A) fosfoacylglyceroly
- kefaliny- výskyt v mozku, součást biomembrán
- lecithiny- výskyt jako biomembrány, mozková a nervová tkáň, vaječný žloutek; uplatnění jako
emulgátor
B) sfingomyeliny
- početnější, součást biomemrán

9
 biochemie

- základ je nenasycený aminoalkohol afingosin (jeho aminoskupina- amidová vazba s mastnou

kyselinou (ceramid), primární alkohol (esterifikován fosforylcholinem))
- bílé krystalické látky, výskyt v mozku, nervová tkáň
- citlivé na buňečné jedy
Glykolipidy
- obsahují jeden nebo více monosacharidových zbytků
- mají glycerolovou nebo sfingosinovou páteř, mastné kyseliny jsou propojeny s touto páteří
- polární hlava a nepolární ocas
- výskyt u všech eukaryotních buněk, ve všech jejich tkáních, na povrchu
- sacharidová část- receptor specifických molekul
dělení podle charakteru cukerné složky
A) cerebrosidy
- obsahují monosacharid (glukóza, galaktoza)
- vyskytují se v mozku, nervová tkáň
B) glykosfingolipidy
- obsahují oligosacharid
- největší skupina tzv. gangliosidy (části mozku, které umožňují propojení mozkových buněk- mají za
následek tůzné typy degradace- demence mozku)
- vvyskytují se v šedé kůře mozkové, podílí se na specifitě krevních skupin

Lipoproteiny
- složené lipidy
- složené z lipidů a specifikovaných bílkovin
- význam- regulátory metabolismu lipidů; součást biomembrán

Odvozené lipidy
- v rostlinách i u živočichů
- základ je isoprenoid (odvozeny od něj)
Rozdělení
1) steroidy
2) terpeny
1) Steroidy
- přírodní látky v rostlinném i živočišném těle, plní řadu funkcí
- základem je cyklický uhlovodík steran (jeho biosyntéza probíhá přes skvalen)
rozdělení
1) steroly
2) žlučové kyseliny
3) steroidní hormony
4) steroidní glykosidy

Steroly
- steroidní alkoholy (obsahují skupinu -OH)
- zoosteroly
cholesterol
- volný (buněčné membrány)
- vázaný-esterifikovaný (tuky)
- LD- ukládá se v cévách
- HD- syntéza steroidních hormonů a žlučových kyselin
- Hodnota v krvi (3-5 mmol/l)
Fytosteroly
Ergosterol

10
 biochemie

- Obsažen v kvasnicích
- UV zářením vzniká v kůži vitamín D2 (ergokalciferol)

Žlučové kyseliny
- Kyselina cholová a deoxycholová
- Hlavní součást žluče
- Vzniká v játrech z cholesterolu
- Skladování a koncentrace ve žlučníku
- Uvolňení do dvanáctníku a tenkého strěva
- Emulgace tuků

Steroidní hormony
Dělení
1) Adrenokortikoidní
- Vylučovány kůrou nadledvinek
- Meziprodukt hormonu kortisolu, kortikosteronu, aldosteron
- Zvýšená produkce při stresu
a) Glukokortikoidy (kortisol)
b) Mineralokortikoidy (aldosteron)

2) Pohlavní (gonadální) hormony

- Všechny se tvoří z cholesterolu
- Estrogenoy (estron)
- Gestageny (progesteron)
- Androgeny (testosteron)

Steroidní glykosidy
- Nacházejí se v listech a semenech náprstníku (pro zdravého člověka jedovatý), posilují srdeční činnost,
používají se k výrobě léků
- Př. DIGITOXIN, DIGOXIN
Kalciferoly (vitamín D)
- Podobné steroidům
- Nemají systém 4 uzavřených kruhů
- Tvoří se z steroidů vlivem UV záření

2) Terpeny
- Vznikají cykloadicí isoprenu
- Rozdělení: podle počtu isoprenoidních jednotek
1. Monoterpeny
- Vytváří nižší živočichové nebo rostliny
- Substituce může být různého charakteru (alkoholů, oxosloučenin, uhlovodíků)
- Většinou těkavé kapaliny (nahořklé)
- Část z nich je součástí feromonů (pro kosmetické přípravky mentol, limolen,…)
- U nižších živočichů- mazlavé látky kartalignin (afrodiziakum, ale karcinogenní)
- Růžový olej (součást voňavek, schopen zadržet další složky, lisuje se z plátků růží)
2. Seskviterpeny
- Podobné vlastnosti jako monoterpeny
- Používají se jako hořké, vonné látky (santolin)
- Farmacie antibiotik, protinádorových léčiv (které by neměli účinek na buňky)
- Řídí funkci svlékání hadů

11
 biochemie

- Dříve součást postřiků na zvířata, kvůli napadání cizopasníky

- Alifatické mono-, di-, tri- cyklické struktury
- Cca 100 strukturních typů
3. Diterpeny
- Alifatické diterpenické alkoholy, cyklické formy
- Alifatický- nejdůležitější (fytol), esterová složka chlorofylu
- Fytyl- postranní řetězec vitaminu K a E
- Cyklické formy- různé funkce; vitaminy skupiny A, akonitové alkaloidy, sladké látky (steviosid-
ke slazení “stevie”), insekticidy květů rostlin (oměj- obsahuje velmi jedovatý alkaloid)
4. triterpeny
- podobné steroidům
- důležitý skvalen- přirozená součást rostlinných a živočišných tkání (žralok)
- prekurzor syntézy steroidů
- polymerací- vznik přírodního kaučuku
5. tetraterpeny
- nejdůležitější skupina- karotenoidy
- nenasycené alifatické a acyklické uhlovodíky a jejich oxidační produkty
- účastní se fotosyntézy
- čisté uhlovodíky- označení karoteny
- nejdůležitější skupina přírodních pigmentů
- karotenoidy- význam; přenos energie při fotosyntéze, ochrana prokaryot před zhoubnýmmi účinky
světla, pro savce (provitamin vitaminu A)
6. polyterpeny
- acyklické nenasacené terpenové uhlovodíky nebo alkoholy s n – isoprenoidními jednotkami
- dělení:
a) polyprenoly (6-24 is. jednotek)
b) polyisoprenové uhlovodíky (cca 100 is. jednotek)
c) přírodní kaučuky (10 000 is. jednotek)
- všechny nevětvené molekuly, dvojné vazby
- polyprenoly: výskyt rostlin, mo i živočichové
- význam: součást kofaktorů, transport sacharidů v buňkách
- polyisoprenoidní uhlovodíky- pouze rostliny

12
 biochemie

Nukleové kyseliny
- biogenetika- dva základní význam :

13