Kytice

Karel Jaromír Erben

Důvod výběru: Už od samého dětství jsem měla ráda jeho tvorbu
Lit. Druh: lyriko-epika
Lit. Žánr: Balada

K. J. Erben:
 básník, historik, sběratel lidové slovesnosti, vydavatel staročeských literárních
památek, překladatel, novinář.
 Narodil se v Podkrkonoší v Miletíně → řemeslnická a písmácké rodině
 V době studií se seznámil s František Palackým; spolupráce
 V r. 1851 se stal archivářem města Prahy
 Sbíral lidovou slovesnost – písně, pověsti, pohádky a říkanky
 Hudební nadání → zapisoval si náměty

Díla:
 Prostonárodní písně a říkadla (1864)
 Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865)
 Nedokončení soubor pohádek (1905) → zlatovláska, tři zlaté vlasy děda Vševěda, pták
Ohnivák a liška Ryska aj.

Původní název:
 Kytice z pověsti národních – 1853; obsahovala pouze 12 básní
 Druhé vydání – 1861; rozšíření baladu lilie

Národní obrození 3 etapy:

 1. etapa → přípravná (defenzivní období) 1770–1805
o Všichni jazykovědci se nažili obránit českou národní historii; český jazyk
o Vznikala jazyková díla; historicko-vědecká díla
o Vůdčí osobnost, př; Josef Dobrovský
 2. etapa → útočná (ofenzivní období) 1805-1830
o Vznikala vědecká díla, psalo se česky
o Vznikala původní tvorba (nejen přijatá)
o Vůdčí osobnost, př; Josef Jungmann
 3. etapa → 1830-1850
o Vznikají vrcholové tvorby, čeština je schopna se prosadit
o Vůdčí osobnost, př; Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben
o Doba romantismu

Ostatní autoři tohoto obdobní:

 Josef Kajetán Tyl (1808–1856) - Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – hra kde
poprvé zazněla česká hymna
 Božena Němcová (1820-1862)
 Victor Hugo (1802-1885)
Rozbor k dílu:
Hlavní myšlenka: lidské neštěstí, které nezpůsobí společnost, ale člověk sám tím, že poruší
zákony. Za své činy je krutě potrestán.
Komponovanost: předem rozmyšlené rozvržení básní, zrcadlově protilehlé básně se shodují.

Znaky:
1. Důraz na city, fantazii
2. Subjektivní vztah k realitě
3. Individualismus = molární, politický nebo společenský postoj → na prvním jedinec;
nezávislost a soběstačnost
4. Jazyk obohacovali o lidovou mluvu a archaismy (=zastaralé výrazy)
5. Nešťastná, neobětovaná láska; končící tragicky – smrt hl. hrdiny
6. Autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou; spíše myšlenkově, vnitřně
7. Výjimečné prostředí (= temné, hluboké lesy; tajuplná jezera; gotické zříceniny)
8. Kladli důraz na svobodu jedince
9. Obliba poezie → lyricko-epické básně; balady
10. Existovali dva typy romantismu:
a. Revoluční romantismus= bouření proti společnosti
b. Romantismus rezignace= smířili se se vším
Jazyk a kompozice:
 V původní sestavě 12 balad, jejichž děj se odehrává na venkově, vyniká důmyslné
řazení; balady jsou sestaveny tak, aby byli zrcadlově shodné
 Úvodní KYTICE dává naději a víru v lepší budoucnost vlastencům podobně jako
poslední VEŠTKYNĚ
 POLEDNICE a VODNÍK jsou dalším párem, s podobností v záporné roli
nadpřirozených postav
 Narušený vztah mezi matkou a dítětem řeší POKLAD a DCEŘINA KLEDBA
 O proměně člověka (obživlá mrtvola milence; žena převtělená ve vrbu) SVATEBNÍ
KOŠILE a VRBA
 Pohádkový ZLATÝ KOLOVRAT a legenda ZÁHOŘOVO LOŽE kladou důraz na
vinu, pokání či konečné vykoupení
 Nakonec pár ŠŤEDRÝ VEČER a HOLOUBEK jsou plné kontrastů jako je štěstí se
smutkem nebo láska se smrtí
 Gnomický verš → typická krátkost a hutnost
 Zvukomalba, přirovnání, metafory, epiteta, personifikace, živé dialogy a popis postav i
prostředí; nahrazují romantické prvky
 Balady se snadno pamatují; pravidelná rytmizace a rýmování

Popis jednotlivých balad:

KYTICE
Úvodní balada, když tři siroty chodí každé ráno na hrob své matky a věří, že se převtělila do
kvítků, které pokryly hrob → nezvaly je mateřídouškou.

POLEDNICE
Matka se snaží utišit své dítě, aby mohla dovařit oběd pro svého muže, který se odpoledne
vrací z práce. Dítě se jí nedaří utěšit, tak zavolá polednici. Ta vzápětí objevila, matka dostala
strach a dítě udusila.
 POKLAD
Na velký pátek šli lidé do kostele na mši. Za nimi šla i matka s dítětem. Chudá vdova
najednou spatřila skálu s otevřeným vchodem. Není asi třeba říkat že neodmítla, vešla dovnitř
a zaslepena touhou po zlatě odložila své dítě, aby si z pokladu mohla odnést co nejvíce. Zlato
se doma promění v kamení a matka, která porušila zákon mateřské lásky, tak ztratila nejen
bohatství, ale především děťátko, které zůstalo v jeskyni. Po roce utrpení a pokání se s ním na
Velký pátek na stejném místě opět setkává.

SVATEBNÍ KOŠILE
Dívka již tři roky čeká na svého milého z vojny. V zoufalství se v modlitbě rouhá, prosí
zoufale o návrat milého, nebo ve vlastní smrt. Z ničeho nic někdo zaklepe na okno, je to právě
on, který za ní přišel jako duch. Přichází si pro svou nevěstu v měsíční noc. Cesta je to dlouhá
a vede na hřbitov, zahodí ji modlitební knížky, růženec a křížek po matce, tvrdí ji, že bude
volná jako pták. Pořád ji, ale nic nedochází, teprve až dorazí na místo pochopí, že již není
mezi živými. Rozhodne se schovat do márnice, kde je umrlec, když ožije zachránit ji mohou
pouze modlitby. Dívce se to podaří, díky východu slunce se rozpadne duch i umrlec skončí,
ale díky hrůze kterou zažila její vlasy zbělali.

VODNÍK
Vychází ze středu dvou rozdílných světů – pozemského a vodního. Matka měla sen, že její
dcera zemřela, ale dcera jí nevěří a odchází přes matky varování k jezeru. Přesně v moment
kdy namočila první šáteček prolomila se s ní lávka a dívka spadla do vody, de ji chytil vodník.
Dívka mu porodila syna, jenže po čase se jí začalo stýskat po matce. Z toho důvodu začala
vodníka prosit, aby jí mohla navštívit se slibem že se večer vrátí. Večer se žena, ale nevrací,
proto jde vodník za ní. Snaží se ji přesvědčit ať se vrátí, jenže matka do odmítala. Nakonec
vodník využije jejich syna, matka se ho snaží přesvědčit až ho přivede na břeh. To sice učiní,
ale rozhodl se ztrestat svoji ženu tím, že synka zabil.

ZLATÝ KOLOVRAT
Jednoho dne se Dora potkala s králem, o ji požádá o vodu. Dívka se mi velmi zalíbí a chce si
ji vzít, proto nařídí její nevlastní matce, aby dceru přivedla příštího rána na zámek. Cestou za
králem ji nevlastní matka a sestra zabije, ovšem její končetiny a oči berou s sebou. V lese ji
objevil stařec, který posílá pachole aby vyměnil zlatý kolovrat, přeslici a kužel za oči, ruce a
nohy. Nevlastní sestra Dory neodmítla, věci vyměnila. Stařeček s pomocí živé vody dívce
vdechl život. Po návratu krále se mu jeho „žena“ chce pochlubit, co všechno pořídila. Král po
ní chce, aby upředla zlatou niť, ale kolovrat místo toho začal příst pravdu. Naštvaný král obě
ženy vyžene a odchází do lesa hledat svou Doru, jakmile ji najde odvádí si jí na hrad.

DCEŘINA KLETBA
Balada je dialog matky a dcery. Matka se diví proč je její dcera nešťastná. Dívka odpoví, že
zabila své dítě a chce se oběsit. Dcera proklíná svého svůdce, který ji zradil, i svou matku,
která nezabránila neštěstí.

ŠTĚDRÝ VEČER
Příběh dvou sester Marie a Hany, které chtějí znát svou budoucnost, proto se rozhodnou na
Štědrý večer jít k jezeru, vysekají díru do ledu a shlíží svou budoucnost. Haně se zjeví mladý
muž Václav, ale Marie spatří rakev a červený kříž. Hančiny svatby se, již Marie nedožije,
neboť se jí předpověď také vyplní.
 VĚŠKYNĚ
Věštkyně, která předpovídá budoucnost českého národa. Zdůrazňuje, že již uplynulo mnoho
let od modrých slov Libuše a Svatopluka a lidé dosud nepochopili důležitost jejich slov →
vlastenecká balada

VRBA
Balada o ženě, která byla přes den plná života, ale v noci tělo bez duše. Její manžel se šel
zeptat sedící babičky u ohně, co je s jeho ženou. Ta mu řekla, že přes noc jí opouští její duše
uchyluje do bílé vrby. Jednoho dne to muž nevydrží vezme sekeru a vrbu skácel. V ten
moment začali bít zvony. Muž zezačátku nevěděl kdo zemřel → řekli mu to až lidé u jeho
domu, že to byla jeho žena. Nešťastný muž se šel poté zeptat vrby co by měl udělat. Ta mu
odvětí, aby z kamene udělal kolébku na děťátko a proutí zasadil podél vody, když bude dítě
v kolébce, tak to bude jakoby ho matka chovala. Z proutí bude řezat píšťaly na které bude
hrát.

ZÁCHOŘOVO LOŽE
Mladý hoch jde po pekla a po cestě potkává loupežníka Záhoře. Ten ho nezabije pod
podmínkou, že mu popíše peklo. Ve chvíli kdy se poutník vrací zpět vypravuje Záhořovi jaké
tam mají pro ně připravené lože. On se lekne a začne činit pokání → po 90 letech je mu
odpuštěno a dostává se do moře.

HOLOUBEK
Žena chodící cestou okolo hřbitova a vzpomíná na svého mrtvého manžela, když ho
naposledy doprovázela. V tu chvíli jede okolo pohledný mladík. Ten snaží se dívku utěšit, aby
zapomněla na svého mrtvého muže a vzala si ho za muže. Do třetí ho dne na něho zapomněla,
do měsíce se provdala. Nový ženich jí nabádá k radosti a veselí s tím, že nebožtík nic nevidí
ani neslyší. Na jeho hrobě sedával bílí holoubek a každému, komu začal zpívat, srdce začalo
pukat. Nejvíce však jedné ženě, která už neměla sílu překonat žal, proto skočila do vody a
utopila se; pohřbena v poli žita pod velkým kamenem.
LILIE
Mladá dívka prosí, aby byla pohřebená v lese a následně umírá. Oni tak učinili na jejím rovu
vykvetla lilie. Jednoho dne jel kolem pán na lov a snažil se chytit laň. Na místo zvířete uviděl
lilii, dal rozkaz ji vykopat, následně umístit do zahrady. Poctivě se oni stará, až jednoho dne
dívka obživne, ale je zranitelná. Pán ji vezme na zámek, časem se za něho provdá a mají spolu
děťátko. Jednou musí, ale náhle odjet a nařídí matce, aby se o jeho ženu řádně starala. Matka
ho však neposlechne a vystaví dívku slunci. Po návratu muže místo ženy najde uschlou
květinu a mrtvé dítě. Nijak dlouho neváhá, svou matku prokleje a dá jí ztrestat.
Závěr: Knihu jsem četla už mockrát a teprve, přesto tam jsou prvky které mě nepřestanou
překvapovat. Děj plný zvratů, nečekaných momentů a spoustu poznatků, jak je život vlastně
vrtavý. Po každém špatném skutku následuje jistý trest, někdy to vyřeší jisté pokání, jindy
nastává smrt dítěte, či hlavní postavy. Ti co přežijí, zažívají traumata spojená se svým
rozhodnutím a musí se naučit žít sami se sebou.