Polovina kolorovaného stereodiapozitivu, který František Krátký nazval Starý Jičín.

8
Venkov ve všední den

Byl všední den a přece svátek, můžeme na úvod zanotovat. A proč svátek? Protože
přišel fotograf! Tajemný alchymista s bedýnkou, která sama kreslila obrázky, požádal
rolníka na poli, aby mu zapózoval. Oděný v běžném pracovním oděvu, nikoli v kroji,
jehož krásou by se mohl chlubit.
V předminulém století u nás nebylo mnoho fotografů, které by zajímalo
zachycení života na venkově. Tam všední dny probíhaly v rytmu sezonních,
zemědělských prací od rozednění po setmění, a mnohé se odehrávalo jinak než
ve městě. Tradičněji, cyklicky, v duchu po generace předávaných návyků a zvyků.
Čas venkova se lišil od města, kde i den býval delší, neboť jej prodlužovalo umělé
světlo. Za fotografem se docházelo do měst, kde ale o snímky venkovanů a venkova
nebyl až do konce osmdesátých let 19. století větší komerční zájem. Mimo města se
fotografovaly památky přírodní či historické povahy, obvykle to, co mělo význam pro
poznávací turistiku. Anebo se pořizovaly dokladové snímky související s nejrůznějším
průmyslovým podnikáním. Ale kdo by měl zájem o snímek rolníka na poli? Pohled
fotografů se odvíjel podle zájmu o odbyt a kontrastoval s faktem, že třeba literární
generace ruchovců projevovala velký zájem o venkovského člověka, v němž shledávala
základ českého národa, a v „čistém nezkaženém venkově“ spatřovala hráz proti
zhoubnému vlivu měst, kde často zněla němčina. V období rostoucích národních
snah představoval venkov pravzor češství, s převahou česky mluvících obyvatel
zkrátka působil „národnostně čistě“. Je zajímavé, že koncipovaný fotografický zájem
o zobrazování lidí na venkově v jejich přirozeném prostředí u nás začal vznikat až
v posledním desetiletí 19. století. Širší projekty, které by obstály i na probíhajících
etnografických výstavách (jedna zvlášť zajímavá a s pozoruhodným ohlasem se konala
v roce 1868 v Moskvě), u nás v té době nevznikaly. Proč?
Prvním fotografem, který se systematicky pohyboval s fotoaparátem
po venkově a fotografoval jeho obyvatele, byl od konce sedmdesátých let 19. století
František Krátký. Krátkému, usedlému v Kolíně, nešlo o vytváření etnografických
dokumentů. Původně chtěl dětem ve školách ukázat, jak se žije a pracuje mimo města,
vzdělávat je v duchu Komenského Orbis sensualium pictus. Proto věnoval velkou
pozornost stereofotografiím s jejich prostorovým efektem. Lidové zvyky a folklor
v jeho fotografiích dokumentují každodenní běžný život lidí na venkově, a právě
zobrazováním všednosti jsou jeho snímky velmi cenné a dosud plně nedoceněné.
Posuďte sami.

9
Venkov ve všední den

Prusko-rakouský konflikt byl v době raného fotografování Františka Krátkého v paměti lidí
dosud velmi živý. Obraz tehdy čerstvě vytvořeného pomníku obětem války roku 1866 má několik
paralelních dějů, které nabízejí více interpretací. Autor chtěl možná naznačit, že jsou pole orná
i válečná, že i za času bojů se musí jezdit na pole a sklízet, že na válku se sice nezapomíná,
ale diskuse o tom, co by bylo kdyby, obyčejného rolníka nezajímají. 10
 Co si asi myslela o českých dějinách, vítězstvích i prohrách žena v Krabčicích
pod Řípem, když ji fotograf František Krátký požádal o snímek s monumentem hory
na pozadí? Místo bájného počátku „českých dějin“ bylo oblíbeným námětem malířů
i fotografů. Z fotografů ale jen Krátký v časech monarchie obohacoval obraz
11 mytické hory o zobrazení venkovanů žijících pod ní.
František Krátký fotografoval ženy vracející se z trhu s hradem Trosky na pozadí, aby tím
zvýraznil národní myšlenku námětu, neboť zřícenina s věžemi Baba a Panna je symbolem Českého ráje.
Mimoděk se nabízí škodolibá otázka: proč jsou symbolem Českého ráje zrovna Trosky? 12
 Venkov ve všední den

Uvádíme dvojici snímků ze skleněného stereonegativu velikosti 8,5 × 18 cm,

z něhož autor vymaskováním a výřezem kopíroval pozitiv stereofotografie.
13 Negativ si očísloval, popsal, a úplně vlevo dokonce zanechal otisk prstu…
Venkov ve všední den

Zobrazovat návrat z trhu bylo Krátkého oblíbeným motivem.

V tomto případě kráčí skupina pod hradem Český Šternberk
a na vedlejší stránce fotograf zachytil skupinu z trhu poblíž Pernštejna. 14
Venkov ve všední den

16