Mykologie 1

MYKOLOGIE
CO JSOU HOUBY A HOUBÁM PODOBNÉ ORGANISMY?

Charakteristika
1. Eukaryotické organismy
2. Výživa – heterotrofní, absorbční
3. Vegetativní stadium –mycelium z hyf, jednobuněčné nepohyblivé (kvasinky)
4. BS – většinou přítomna – glukan + chitin, vz. glukan + celulóza
5. Spory, někdy zoospory
6. Plodnice – pokud se vyskytují málo diferencované pletivo
7. Ekologie – saprotrofové, parazité, hyperparazité, mutualističtí symbionti

 MAKROMYCETY – tvoří okem viditelné plodnice, studují se „podobně“ jako rostliny

 MIKROMYCETY – plodnice, jsou-li okem obtížně viditelné – Mikrobiologie, Fytopatologie, Lékařská
Mykologie, atd.
 PLÍSNĚ – obecný název pro mikromycety tvořící viditelné povlaky mycelia
 české názvy některých druhů: plíseň hlavičková, plíseň bělostná….

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SKUPINY HUB A HOUBÁM PODOBNÝCH

ORGANISMŮ

HLENKY (MYXOMYCETES)

 Živí se fagotrofně (bakterie, kvasinky, spory), v opadu, půdě, na dřevě

 Jednobuněčné organismy (bičíkaté, měňavkovité)
 Tvoří mnohobuněčné pohybující se útvary = PLASMODIA a poté plodničky

HOUBY VAJEČNÉ (OOMYCOTA)

• Napodobují houby, příbuzné hnědým řasám

• Parazité rostlin a vodních živočichů, saprotrofové
• V BS celulóza, nepřehrádkované hyfy, diploidní (2n)
• 2 bičíkaté zoospory ve sporangiích na sporanioforu
• oogametangiogamie → oospora

1
Mykologie 1

ZOOSPORICKÉ HOUBY (CHYTRIDIOMYCOTA, NEOCALIMASTIGOMYCOTA,

BLASTOCLADIOMYCOTA)
• Primárně vodní, půdní, saprotrofní, parazité
• Často jednobuněčná stélka
• 1 bičíkaté zoospory ve sporangiu
• Izogamie, anizogamie, oogamie
• Neocalimastigomycota – vícebičíkaté, anaerobní, v trávícím traktu zejm. přežvýkavců

HOUBY SPÁJIVÉ (ZOOPAGOMYCOTA + MUCOROMYCOTA)

• Půdní, často komenzálové až parazité bezobratlých
• Původci mykóz
• Nepřehrádkované hyfy
• Nepohyblivé spory, často ve sporangiích
• Gametangiogamie → zygospora

GLOMEROMYCOTA/GLOMEROMYCOTINA
• Arbuskulární mykorhiza (většina rostlin)
• Vezikuly + arbusculy
• Nepřehrádkované mnohojaderné mycelium
• Neznámo pohlavní rozmnožování
• Chlamydospory (mnoho jader)

ASCOMYCOTA (VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY)

• Nejpočetnější skupina
• Saprotrofové, parazité, někt. ektomykorhizní, erikoidní mykorhizy, patogeni člověka, lišejníky
• Přehrádkované hyfy (haploidní - n)
• Kvasinkovité buňky
• Konidie na konidioforech
• Krátká dikaryofáze (n+n, askogenní hyfy)

2
Mykologie 1

• Vřecka (Ascus), uvnitř 8 spor

• Plodnice (Apothecium, Perithecium, Kleistothecium, ..)

STOPKOVÝTRUSNÉ HOUBY (BASIDIOMYCOTA)

• Saprotrofové, ektomykorhizní, orchidejové mykorhizy, parazité
• Přehrádkované hyfy (n+n), dolipóry, přezky
• Konidie na konidioforech
• Dělené nebo nedělené basidie, sterigmata, 4 spory
• Plodnice

TAXONOMICKÉ KATEGORIE V MYKOLOGII

3
Mykologie 1

HOUBY A HOUBOVÉ ORGANISMY NA STROMU ŽIVOTA

• OBAZOA – (Opisthokonta +Breviatea + Apusomonadida)
• Opisthokonta – Fungi, Metazoa, Opisthosporidia (Microsporidia = hmyzomorky), + další….1 zadní bičík
• AMOEBOZOA – měňavky a měňavkovití bičíkovci, včetně hlenek
• CRuMs – několik bičíkovců a měňavek…
• ARCHAEPLASTIDA – řasovo-rostlinná skupina, primární plastidy vzniklé ze sinic (Rhodophyta, Viridiplantae,…)
• CRYPTISTA – skrytěnky, možná vnitřní skupina Archaeplastid…
• HAPTISTA – Haptophyta, část slunivek
• SAR – Stramenopiles (rozsivky, zlativky, chaluhy, Oomycota, opalinky) + Alveolata (nálevníci, výtrusovci,
obrněnky) + Rhizaria (dírkonožci, mřížovci, část krytenek, nádorovky)
• „EXCAVATA“ – Metamonada + Discoba
(Acrasis, krásnoočka), různí, často heterotrofní
prvoci, včetně anaerobních; potravní rýha
(groove)
• HEMIMASTIGOPHORA – prvoci s dvěma
řadami bičíků

JAK VZNIKLY HOUBY?

• Sesterská skupina hub – Nucleariida – měňavkovití prvoci, hojní v mořském prostředí

• Houby musely vzniknout v moři
• Primitivní houby jsou hlavně parazitické
• Předek hub byl pravděpodobně parazit mikroskopických řas (Chlorophyta), živil se
fagotrofně, pohyboval se amébovitě nebo pomocí bičíku, a měl buněčnou stěnu z chitinu

PŘECHOD HUB NA SOUŠ

• ZELENÁ – koevoluce s hostiteli (zelenými řasami)
• HNĚDÁ – na vznikající souši jsou mikrobiální krusty (bakterie,
prvoci, řasy), k těm se dostávají houby a rychle se dělí na linie
parazitů prvoků (Zoopagomycota) a linie vázané na Streptophyta
(Mucoromycota, Glomeromycota, Dikarya)
• BÍLÁ – ochlazení v prekambriu (Snowball Earth) vede k
diverzifikaci nik, houby se dostávají na sníh jako predátoři řas,
množství nekromasy řas vede k vývoji hyf, měnící se podmínky k
tvorbě vytrvalých nepohyblivých spor, tyto adaptace usnadňují
následnou kolonizaci souše
• K úspěšnému osídlení souše se hodí hyfy a spory bez bičíků,
které nějak efektivně rozšíříte

STÁŘÍ HUB A HOUBÁM PODOBNÝCH ORGANISMŮ

• molekulární hodiny
• nálezy fosilií
• ca 3.3 mld. let vznik života
• ca 1.5 mld. let eukaryotická buňka

4
Mykologie 1

• ca před 1 mld. let dělení hl. skupin eukaryot

• ca 900 mil. vznik hub, nálezy něčeho připomínající hyfy a spory, ne zcela jednoznačné, Chytridiomycota (pozdní
prekambrium)
• Ordovik – nálezy spor Glomeromycota (Wisconsin), možná mykorhiza s mechorosty
• Silur – macerací hornin se získalo něco jako spory a hyfy vřeckovýtrusých hub

5
Mykologie 1

VÝZNAM HUB V EKOSYSTÉMECH

1. Nepostradatelní rozkladači. Schopnost rozkládat lignin.
2. Symbiotické organismy (mykorhiza, lišejníky)
3. Parazité, patogenní organismy

VÝZNAM HUB PRO ČLOVĚKA

1. Fytopatogenní organismy, organismy znehodnocující potraviny

2. Alergie, produkce toxinů, mykózy
3. Nechtěný rozklad dřeva a materiálů obsahujících celulózu

1. Potravinářství
2. Látky s léčebnými účinky

6
Mykologie 1

3. Produkce enzymů, aminokyselin, organických kyselin, vitamínů

4. Biokontrola patogenů rostlin
5. Zvýšení produkce zemědělských plodin a lesních dřevin
6. Zlepšení životního prostředí
7. Bioindikace v ochraně přírody
8. Estetický

Produkce enzymů hub, využití

arbuskulárních hub – plodiny budou
lépe živeny a nebude potřeba tolik
hnojit, zlepšení růstu plodin…
snížení stresu rostlin pomocí
endofytů

LÁTKY S LÉČEBNÝMI ÚČINKY

1. Antibakteriální antibiotika – penicilin (Penicillium chrysogenum), cephalosporin (Acremonium),
2. Antimykotika a fungicidy – griseofulvin (Penicillium griseofulvum), pneumocandin (Glarea lozoyensis)
3. Inhibitory biofilmů
4. Protirakovinné látky
5. Antihyperglykemické látky (léčba diabetes)
6. Zlepšení nervových funkcí u neurodegenerativních onemocnění (Alzheimer, Parkinson atd.) – hericenone,
erinacine
7. Kardiovaskulární onemocnění – lovastatin (Aspergillus terreus)
8. Antivirové látky
9. Imunosupresiva a imunomodulátory - cyclosporin A (Tolypocladium inflatum), mykofenolická kyselina
(Penicillium roqueforti)
10. Léčivé houby

DALŠÍ PRŮMYSLOVÉ VYUŽITÍ HUB

1. Enzymy z hub
Zvýšení produkce zemědělských plodin a lesních dřevin
2. Produkce vitamínů
1. Biohnojiva
3. Konzervanty
2. Využití arbuskulárních hub
4. Organické kyseliny
3. Využití ektomykorhizních hub v lesnictví
5. Aminokyseliny
4. Využití orchidejových mykorhizních hub a endofytů
6. Genové inženýrství
5. Zlepšení růstu plodin pomocí hormonů získaných z hub
7. Barviva na textil
6. Snížení stresu rostlin pomocí endofytů
8. Kosmetika

BIOKONTROLA
1. Využití endofytů
2. Biokontrola hmyzu

7
Mykologie 1

3. Biokontrola háďátek
4. Biokontrola plevele a herbicidy z hub
5. Houboví antagonisté při skladování plodin
6. Biokontrola biotrofních parazitů
Biokontrola hmyzu, háďátek, postřik houbou, co vytvoří ochrannou vrstvu… ale je u problém, jak najít
vhodného parazita co jde pěstovat uměle a je dost specifický, abych si neohrozil něco co už nechci, co je pro mě
prospěšný

ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1. Využití nebo rozklad odpadu ze zemědělství místo spalování
2. Mykoremediace – odstraňování toxických látek pomocí hub
3. Mykofumigace – využití volatilních látek hub
4. Biopaliva
5. Degradace plastu pomocí hub
6. Degradace polycyklických aromatických uhlovodíků
7. Využití mycelií jako náhrada plastu