KYTICE

Autor: Karel Jaromír Erben

Rok vydání: 1853
Celková charakteristika:
- literární druh: lyricko-epické dílo
- literární žánr: balada
- literární směr: český romantismus (30. – 50. let. 19. st.)
Lyrický subjekt:
- nevystupuje, jako by tam nebyl
- er–forma
- popisuje nám, co postavy dělají a hodnotí, co udělali dobře a co špatně.
 například v básni Štědrý den –> Marie a Hana raději neměli zjišťovat jejich budoucnost
- Erbenovi hrdinové smířlivě přijímají svůj osud, ať je dobrý, nebo špatný.
 za jejich vinu následuje trest, který pokorně přijímají, i když je trest často přehnaný
- ženské hrdinky –> důležitá role v díle
 jsou zastoupeny ve všech skladbách kromě Záhořova lože
Výstavba verše:
Kompozice:
- chronologická
- básnická sbírka obsahuje celkem 13 balad (původně jich bylo 12, bez lilie)
- básně se zrcadlí a vzájemně si tematicky odpovídají (např. první a poslední)
 kytice a věštkyně (motiv národního smutku a naděje, vlastenectví)
 Poklad a dceřina kletba (porušení vztahu matka-dítě)
 svatební košile a vrba (přeměna člověka v umrlce/ vrbu)
 teoreticky i Lilie (přeměna v lilii)
 polednice a vodník (nadpřirozené postavy)
 Zlatý kolovrat a Záhořovo lóže (pohádkové náměty, vina, vykoupení a pokání)
 štědrý večer a Holoubek (kontrast štěstí-svatby a smutku-smrti)
 Marie zemřela, Hanna se vdala
 žena otrávila svého manžela, chvíli byla smutná, pak se vdala za jiného, pak nemohla snést
vinua skočila do potoka)
- 13 básní:
 1. Kytice
 2. Poklad
 3. Svatební košile
 4. Polednice
 5. Zlatý kolovrat
 6. Štědrý den
 7. Holoubek
 8. Záhořovo lože
 9. Vodník
 10. Vrba
 11. Lilie
 12. Dceřina kletba
 13. Věštkyně
- Název:
 Erben se obrací k zemřelé vlasti
 jediné, co po ní zbylo byly lidové písně – květy, které on vzal a svázal do jedné kytice –
básnické sbírky
 první báseň Kytice, je stěžejní a další na ni navazují, jako květy
  zemřelá matka symbolizující vlast promlouvá skrz květy ke svým dětem-sirotkům, kteří představují
Čechy té doby
Emoční naladění:
- atmosféra je ve většině básní ponurá, dramatická
- někdy nám balady nahání husí kůži
- mystická nálada
- Zlatý kolovrat má pohádkové naladění například
Časoprostor:
- čas není určen
- děj básní se odehrává na venkově, v českých zemích
- často v lese, domě, jezeře, na hřbitově, na vesnici obecně
- obecně v přírodě –> romantické prvky
Jazykové prostředky:
- básně jsou psány formou lidové poezie (výrazný rým, zvukomalba, přirovnání), ale i umělecky, básnicky (metafory,
epiteta, personifikace, apostrofy, elipsy, živé dialogy, názorná popisnost postav a přírody atd.)
- převažuje forma lidové balady, např. Vodník
- dílo obsahuje i více dalších druhů a žánrů, jako např. pohádku (Zlatý kolovrat), pohanský mýtus (Polednice),
lidovou pověst (Poklad), barokně romantické legendy (Záhořovo lože) apod.
Básnické prostředky:
- časté figury:
 anafora (Pojď si proň, ty Polednice, Pojď vem si ho zlostníka)
 apostrofa (Maria, matko milosti – svatební košile)
 inverze (vlasti naší milé)
 epizeuxis (běda, běda dítěti)
 řečnické otázky (Kdo by pomyslil jaktěživ?)
- tropy:
 přirovnání (padla, jako strom se skácí-vrba)
 metafora (nesu v domě změnu – kolovrat)
 personifikace (vesele podkovičky zvoní – kolovrat)
 zvukomalba (na topole podle skal zelený mužík zatleskal)
- časté jsou také zdrobněliny
- refrén se objevuje také – vodník
Témata díla:
- hlavní tématem je porušení morálních zákonů/ zásad, za což vždy přichází trest.
 lidé snadno zapomenou na morální vazby mezi sebou kvůli bohatství a chamtivosti
- dalším klíčovým tématem jsou mezilidské vztahy
 především vztah mezi matkou a dítětem –> porušení základního vztahu (Poklad, Dceřina kletba)
 vztah mezi manželi (Holoubek – manželka otráví manžela)
- dávné lidové příběhy
Výrazné motivy:
- vina a trest –> trest je nevyhnutelný a krutý
- osud (Štědrý den např.)
- mezilidské vztahy –> především mateřská láska, manželské vztahy
- marný boj proti nadpřirozenu
- výčitky svědomí, pokání se
- sobeckost, chamtivost (Poklad, zlatý kolovrat)
Společenské souvislosti:
- Kytice kritizuje společnost, pro její chamtivost a sobectví
- chce morálně poučit čtenáře
- snaha poukázat na důležitost toho nejzákladnějšího vztahu – matka x dítě
- vinna je konkrétní osoba, které překročila nějaké hranice, nikoli celá společnost
- velkou roli hraje osud, který nelze změnit
- pokáním se člověku může dostat odpuštění –> Poklad
- velkou roli hraje křesťanská víra
- dílo je i není aktuální
 na jednu stranu nám může připomenout důležitost základních vztahů, může nás morálně poučit
 na druhou stranu postavy, které se v kytici objevují neexistují v reálném světe a věci, které dělají
nikdo nedokáže –> (např. umělec, který vstává; žena převtělená do lilie, vrby; polednice; vodník…)
Literární dějiny:
- romantismus
 Karel Jaromír Erben je představitelem českého romantismu
 Kytice je složitou syntézou romantismu a klasicismu:
 klasicistní prvky se projevují v myšlenkové rovině
 uznávání řádu, odmítání vzpoury jedince vůči němu
 romantické prvky se projevují v tematické rovině
 inspirace v dávných mýtech
 romantické prostředí: hřbitovy, les, jezera
 existence nadpřirozených bytostí, popisy přírody
 hrdinové ovšem nejsou typickými romantiky
o nejsou rozpolcení, nebouří se proti společnosti, neodmítají svou vinu,
neobžalovávají celou společnost
 naproti tomu hrdinové K. H. Máchy viní za všechnu špatnost jedince
společnost
o hrdinové se proti trestu nebouří, přijímají jej, neboť uznávají řád
- současníci:
 Josef Kajetán Tyl (kritik Máchy, Strakonický Dudák - drama)
 Karel Hynek Mácha (Máj) –> představitel světového romantismu
 Božena Němcová (Babička)
 Borovský (Tyrolské elegie)
 Jane Austenová – Pýcha a předsudek, Rozum a cit, Anna Eliotová
 Victor Hugo – Chrám matky boží v Paříži, Bídníci
 Alexandre Dumas st. – 3 mušketýři, Hrabě Monte Christo
 Alexander Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin, Kapitánská dcerka
- Karel Jaromír Erben
 narodil se v roce 1811 (Miletín), zemřel 1870 v Praze
 byl to básník, historik, sběratel lidové slovesnosti (písně, pověsti, pohádky, říkanky),
 měl obecně zájem o lidovou tvorbu
 studoval práva a filozofii
 myšlenkově se inspiroval bratry Grimmovými (drastičnost pohádek)
 působil v době národního obrození (3. fáze)
 počátek spadá do 70. let 18. století, konec 50. léta 19. století
 dělí se na 4 etapy:
 fáze, „obranná“: 80. léta 18. st. – 1805
o J. Dobrovský
o převládá klasicismus, utvářejí se základy obrozenské literatury
 fáze: 1806−1830
o Jungmann, Palacký,
 fáze: 1830−1848
o Tyl, Mácha, K. J. Erben
o doba mezi revolucemi, literatura se sbližuje se životem, proniká
romantismus
 fáze: 1848 − 50. léta,
o K. H. Borovský, B. Němcová
o demokratická orientace literatury, směřování k realismu
 jde o dobu absolutistické vlády Habsburků
 celková nespokojenost, vyzdvihování českého vlastenectví
  Kytice je jeho životní dílo, jedna z nejslavnějších knih české literatury
 vznikla po téměř dvacetileté literární práci Erbena
 další díla: Dlouhý široký a bystrozraký, Pták ohnivák
-
Kulturní souvislosti:
- sbírka nejdřív vyšla roku 1853 a obsahovala 12 básní
- druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie.
- Kytice je výsledkem téměř 20letého úsilí
- nejstarší baladou je Polednice (z roku 1834)
- sbírka je inspirována lidovou slovesností
- srovnání –> Zločin a trest
 v obou dílech se řeší nějaké porušení morálních zásad a následný trest za to
 v románu Zločin a trest hlavní hrdina zabije starou lichvářku, kterou chce oloupit. Při činu je však
vyrušen její sestrou, kterou také zabije. Zločin se mu podaří, nezanechá za sebou žádné stopy. Jeho
svědomí ho užírá, i když si svůj čin ospravedlňuje. Nakonec se přizná a je odsouzen na nucené práce
na Sibiři
Děj:
Kytice:
Mrtvá matka ztělesňuje matku vlast. Její děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrné. Děti hledaly svou matku
a nalezly prostý kvítek, který nazvaly mateřídouškou. Vůně kvítku jim připomínala jejich nejdražší matku. Jako každý
miluje svou matku, tak by měl milovat svou vlast. Proto se kvítek v druhé části básně stává symbolem vlasti.
Poklad:
Matka jde se svým synkem na Velký pátek do kostela, ale když běží podle skály, uvidí u kostela veliký kámen, který
byl otevřený, proto žena viděla jasno. Čím víc je uvnitř skály, tím víc se šíří záře. Poté uvidí samé zlato, stříbro,
rubínový strop, mramorové dveře. Rozhodne se, že položí synka na zem, bere si co nejvíc zlata a odchází. Synek na ni
křičí, ale ona odchází a říká, že hned bude zas nazpět, ještě 2 x přiběhne a odběhne, až nakonec je ve skále jen
kamení a synek nikde. Celý rok čeká matka u skály a po roce na Velký pátek slyší synka, jak křičí. Vezme ho do náručí
a utíká s ním domů, po zlatě se ani neohlédne.
Svatební košile:
Dívka čeká na svého milého, který je na vojně. Každý den se za něho modlí, až jednoho dne ji Panna Marie splní její
přání. Její milý zaklepe na okno její světničky, ona utíká za ním a běží spolu na jeho panství. Po cestě se jí milý
vyptává, co si vzala s sebou, a dívenka danou věc (náboženské předměty) musí zahodit, aby byli rychlejší. Když se blíží
k cíli, vidí dívenka kostel, což je milého hrad, a hřbitov, což je jeho sad. Dívenka chce domů, ale on ji zavře do komory,
kde je mrtvý muž. Její milý ho budí a chce, aby ji zabil, ale ona se modlí k Marii a ta jí vždy pomůže. Pak slyší kohouty
a mrtvý muž už se nepohnul, venku bylo ticho. Dívenka udělala dobře, že věřila v Boha.
Polednice:
Matka v poledne vaří oběd pro svého muže, ale její synek neustále pláče, ani hračky ho neumlčí. Matka je zoufalá a
přivolá na něho polednici. Polednice vchází do dveří a matka svého synka tiskne k sobě takovou silou, že ho udusí.
Když přijde manžel z práce na oběd, vidí mrtvého syna a manželku v mdlobách.
Zlatý kolovrat:
Král jede lesem a zabloudí, zaklepe na chalupu a žádá trochu vody, otevře mu Dornička. Chce si ji vzít a udělat ji
královnou. To se ale nelíbí její nevlastní matce, proto se svou vlastní dcerou vymyslí past. Jdou lesem s Dorničkou a
uříznou jí obě nohy a ruce a vypíchnou jí oči. Dívenky nevlastní sestra se vdá za krále, protože si byly podobné a král
nepoznal, že si nebere Doru. Jednoho dne vykoukla nevlastní sestra z okna a viděla chlapce s kolovrátkem, prodal by
ho za dvě nohy. Další den chlapec nabízel přesličku za dvě ruce a poslední den zlatý kužel za oči. Nevlastní sestra si
všechny části kolovratu koupila. Když král přijede z vojny, chce, aby mu milá zahrála na kolovrat, a ten vyzradí lest,
kterou vymyslely nevlastní sestra a její matka. Král si tedy přijel pro Dorničku, kterou dědeček vzkřísil živou vodou.
Dornička se stala královnou a její macecha a sestra byly potrestány za to, co jí způsobily.
Štědrý den:
Na Štědrý den chtějí dvě dívky znát svou budoucnost. Hana si přála svatbu a vyplnilo se jí to, do roka se vdala. Marie
viděla smrt a opravdu do roka zemřela.
Holoubek:
Žena, která otrávila svého manžela, si bere za muže jiného. Když jde svatební průvod okolo hřbitova, usedá na hrob
jejího prvního manžela holoubek a vrkáním jí připomíná vinu. Žena nakonec spáchá sebevraždu.
 Záhořovo lože:
Záhoř je vrah, který zabíjí pocestné. Jednou potkal poutníka, který mu řekl, že jde do pekla pro úpis se svou duší.
Záhoř ho nechá jít pod podmínkou, že až se bude z pekla vracet, poví mu, jak to v pekle vypadá. Při cestě zpátky
poutník Záhořovi líčí, jaké je peklo, že tam mají již pro něho přichystáno mučící lože − „Záhořovo lože“. Záhoř se
lekne a od té doby se začne modlit a činit pokání. Nakonec je mu udělena milost a dostane se do nebe
Vodník:
Matička prosí dceru, ať nechodí k jezeru, že měla zlý sen. Dcera ji neposlechne a jde prát šátečky k jezeru. Namočila
první šátek a lávka u jezera se s ní prolomila. Stala se ženou Vodníka, porodila mu syna. Dívka prosí svého muže, ať ji
pustí na jeden den za matičkou, ale on odmítá. Jednou ji pustí pod podmínkou, že bude doma, než odezní 12. hodina.
Dívka jde k matce, ale když odbíjí 12. hodina, matka nechce dceru pustit. Ona ji prosí, že musí dát manželovi najíst, že
se má postarat o synka. Vodník přijde klepat na dveře, a když matka nepustí dceru zpátky do jezera, vodník zabije
jejich synka.
Vrba:
Muž už dva roky žije ve šťastném manželství se svou ženou. Jenže jeho paní, ve dne zdravá a svěží, leží v noci jako
mrtvé tělo bez ducha. Přes ženiny námitky se muž poradí s bábou kořenářkou. Ta mu prozradí, že duše jeho ženy se
vtěluje vždycky za noci do vrby nad potokem. Rozezlený muž vrbu podetne a v tomtéž okamžiku padne jako
podkosena i jeho žena. Hlas vrby mu pak vzkazuje, aby z jejího dřeva udělal kolébku a až synek doroste, bude
vrbovými píšťalkami rozprávět se svou matkou.
Lilie:
Panna je na své přání pochována pod zeleným lesem, kde na jejím hrobě jako znamení touhy po životě vyrůstá bílá
lilie. Když ji uvidí pán, nechá si lilii vykopat a zasadit na svou zahradu. Panna v noci ožije a porodí pánovi dítě. Matka
pána nechá lilii uvadnout a dítě zemřít, protože ji nemá ráda. Syn začne matku proklínat.
Dceřina kletba:
Dcera zabije své nemanželské dítě, jehož otec ji opustil, a má být oběšena, je odsouzena za vraždu vlastního syna.
Matku prokleje za to, že jí nechala moc volnosti.
Věštkyně:
Vypráví o věštkyni, která věští o Přemyslu oráčovi, Libuši a dalších historických událostech českého národa.