ENDOKRYNNÍ SOUSTAVA

FUNKCE
 endokrinní žlázy vylučují látky přímo do krve (funguje na principu zpětné vazby), jsou bez
vývodu, prokrvené výměšky = hormony
 žlázové hormony – vylučované speciálními žlázami;
 tkáňové hormony – vylučované tkáněmi s jinou funkcí
 hormony ovlivňují metabolismus, hospodaření s vodou a ionty, růst, rozmnožování
 exokrinní žlázy mají vývod – vylučují látky buď na povrch těla nebo do tělních dutin
HYPOFÝZA
 spojena s hypotalamem – hypotalamohypofyzární soustava
 přední část – adenohypofýza – vznik ze zadní stěny jícnu
 zadní část – neurohypofýza – vychlípenina spodiny 3. mozkové komory

ADENOHYPOFÝZA
 somatotropní hormon (STH): růst organismu (vznik somatomedinu v játrech), hyperfunkce –
gigantismus, hypofunkce – nanismus
 prolaktin: růst mléčné žlázy, laktace
 glandotropní hormony:
 tyreotropní (TH) – štítná žláza
 adrenokortikotropní (ACTH) – nadledviny
 gonadotropní
 folitropin (FSH): tvorba estrogenu, růst folikulů, spermií
 lutropin (LH): ovulace, tvorba žlutého tělíska, testosteronu

NEUROHYPOFÝZA
 netvoří hormony, pouze je shromažďuje a distribuuje, hormony vznikají v
neurosekretorických buňkách hypotalamu
 adiuretin (antidiuretický hormon, ADH): působí na zpětné vstřebávání vody v ledvinných
kanálcích
 oxytocin: ovlivňuje stahy svalů dělohy, urychluje porod, při kojení stahy svalstva kolem
mléčné žlázy, pozitivní zpětná vazba
 regulační hormony (statiny a liberiny): regulují sekreci jiných hormonů

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA
 největší endokrinní žláza
 po stranách štítné chrupavky
 k tvorbě hormonů potřebný jód
 folikulární buňky: tyroxin (T4), trijódtyronin (T3) – deriváty tyroxinu
 parafolikulární buňky: tyreokalcitonin
 tyroxin, trijódtyronin: ovlivňuje metabolismus, růst, vývoj CNS
 hypotyreóza (v dětství): těžké fyzické i psychické poruchy, růstové poruchy s
disproporcemi těla, kretenismus
 hypotyreóza (v dospělosti): zpomalený metabolismus, obezita, snížení tepové i
dechové frekvence, zpomalené myšlení i řeč, edémy
 hypertyreóza: zvýšený metabolismus, hubnutí se zvýšenou chutí k jídlu, pocení,
rychlý tep, zvýšená dráždivost, emocionální labilita, třes, exoftalmus („vykulené oči“)
 u obou poruch se může štítná žláza zvětšit – struma
 tyreokalcitonin: zasahuje do metabolismu vápníku
 snižuje hladinu Ca2+ v krvi
 podporuje jeho ukládání do kostí
 působí proti parathormonu příštitných tělísek
PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA
 4 drobné útvary na zadní straně štítné žlázy
 parathormon: uvolňuje z kostí vápník
 zvyšuje hladinu Ca v krvi
 při nedostatku parathormonu pokles hladiny Ca v krvi, křeče svalstva

NADLEDVINY
 jsou dvě různé části – kůra a dřeň
 liší se stavbou i původem
 uloženy při horní části ledvin

KŮRA NADLEDVIN
 mineralokortikoidy (aldosteron): působí na zpětné vstřebávání iontů Na+ a vylučování iontů
K+, zasahuje do hospodaření s vodou
 glukokortikoidy (kortizol): zvyšují hladinu glukózy v krvi, antistresový, protizánětlivý účinek,
ve vyšších dávkách jako imunosupresiva
 steroidy (androgeny, gestageny, estrogeny): účinek podobný účinku pohlavních hormonů
testosteronu a estrogenu
 hyperfunkce = Cushingův syndrom – předčasná pohlavní zralost, vznik sekundárních
pohlavních znaků druhého pohlaví, obezita otoky, slabost, diabetes, vystouplé břicho, vyšší
tepová frekvence
 hypofunkce = Addisonova choroba – slabost, závratě, hubnutí, tmavá pigmentace v ohybech
kloubů, unavitelnost, sešlost, nízký krevní tlak, vysoká tepová frekvence

DŘEŇ NADLEDVIN
 hormony adrenalin a noradrenalin
 připravují organismus k zátěži, zvyšují hladinu krevní glukózy
 zrychlují tepovou frekvenci, zvyšují krevní tlak
 zvyšují prokrvení činných orgánů
 podporují štěpení glykogenu v játrech
 vylučování hormonů dřeně je řízeno sympatikem
 při chladu, tělesné námaze, stresových situacích

ORGANISMUS A STRES
1. poplachová reakce: aktivace sympatiku, vyloučení adrenalinu
2. fáze resistence: maximální adaptace na stres, mobilizace rezerv, vylučování kortikoidů
3. fáze vyčerpání: trvá–li stres dlouho a je intenzivní

SLINIVKA BŘIŠNÍ
 exokrinní funkce – pankreatická šťáva s enzymy
 endokrinní funkce – Langerhansovy ostrůvky, hormony jsou dvě různé části – kůra a dřeň
  inzulin: produkován beta–buňkami Langerhansových ostrůvků, snižuje hladinu krevní
glukózy – podporuje vstup glukózy do buněk, hladina glukózy u zdravého člověka 4,5–6,5
mmol/l krve, nedostatek inzulinu – cukrovka
 glukagon: produkován alfa–buňkami Langerhansových ostrůvků, účinky podobné adrenalinu
– zvyšuje hladinu krevní glukózy

EPIFÝZA
 vznikla jako vychlípenina mezimozku (parietální oko)
 hormon melatonin: jeho tvorba je řízena intenzitou světla, podílí se na 24 hodinových i
ročních biorytmech

POHLAVNÍ ŽLÁZY
 u mužů varlata
 u žen vaječníky

VARLATA
 testosteron: produkován Leydigovými buňkami varlat, vliv na produkci spermií, růst
pohlavních orgánů, mužské pohlavní cítění

VAJEČNÍKY
 estrogen: produkován buňkami Graafova folikulu, vliv na produkci vajíček, růst a vývoj
pohlavních orgánů, ženské pohlavní cítění
 progesteron: produkován buňkami žlutého tělíska, ovlivňuje děložní sliznici a těhotenství

PLACENTA
 estradiol, progesteron
 choriongonadotropin: udržuje v činnosti žluté tělísko
 placentární somatotropin: funkce jako STH a prolaktin

FUNKCE HORMONŮ Z HLEDISKA METABOLISMU

 katabolické hormony: kortizol, tyroxin, parathormon, tyreokalcitonin, glukagon
 anabolické hormony: androgeny, estrogeny, gestageny, inzulin, somatotropní hormon
TKÁŇOVÉ HORMONY
 žaludek: gastrin - stimulace peristaltiky, tvorba žaludeční šťávy
 tenké střevo: sekretin - stimuluje žlučník a pankreas; somatostatin - inhibuje žlučník a
pankreas; motilin - stimuluje peristaltiku
 ledviny: renin - stimuluje tvorbu aldosteron; erytropoetin - umožňuje erytropoézy; D-hormon -
stimuluje resorpci Ca ze střeva
 játra: somatomedin - zprostředkuje růst kostí
 srdce: ANP (atriový natriuretický peptid) – podporuje vylučování iontů sodíku a vody v
ledvinách, snižuje krevní tlak
 mozek: liberiny a statiny, serotonin, histamin, dopamin, noradrenalin, endorfiny, enkefaliny
(vnitřní opiáty)