Professional Documents
Culture Documents
7 astma
7 astma
Patofyziologické změny syntézy IgE; po jeho navázání na receptory je Vhodnou farmakoterapií se snažíme o do-
při asthma bronchiale organizmus připraven na další setkání s aler- sažení kontroly příznaků a udržení nemoci
Asthma bronchiale je definováno jako chro- genem. Nová expozice alergenu vyvolá u or- v bezpříznakové formě. Antiastmatika používa-
nické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, ganizmu odpověď, která může ústit až v ast- ná v současnosti lze rozdělit do dvou skupin:
kde hrají roli mnohé buňky a buněčné působ- matický záchvat. Z časového hlediska lze tuto 1. Preventivní antiastmatika – mají protizá-
ky. Chronický zánět je spojen s průduškovou odpověď rozdělit na časnou a pozdní reakci. nětlivé účinky, a proto představují hlavní
hyperreaktivitou a vede k opakujícím se epi- Základem časné reakce je navázání anti- a nejdůležitější složku léčby perzistujícího
zodám pískotů, dušnosti, tíhy na hrudi a kašle, genu na IgE na povrchu mastocytů a dalších astmatu. Jejich podávání se označuje jako
zvláště v noci nebo časně ráno. Tyto epizody buněk, což vede k uvolnění nitrobuněčných udržovací nebo dlouhodobá medikace.
jsou obvykle spojeny s variabilní obstrukcí, zásob mediátorů a novotvorbě dalších (např. 2. Rychle účinná bronchodilatancia,
která je často reverzibilní buď spontánně, nebo histamin, leukotrieny, prostaglandiny, trom- označovaná též jako záchranná či úlevová
vlivem léčby. Prevalence astmatu celosvětově boxany). Tyto mediátory mají prozánětlivé, antiastmatika, jsou určena k odstranění
vzrůstá, podle současných odhadů choroba spasmogenní a vazogenní účinky a okamžitě akutních potíží, především bronchokon-
postihuje asi 300 milionů osob. V posledních způsobí kontrakci hladkých svalů dýchacích strikce. Nevykazují protizánětlivé působe-
desetiletích dochází k nárůstu prevalence pře- cest – bronchokonstrikci. Pozdní reakce není ní, a proto nemají vliv na průběh onemoc-
devším u dětí a mladistvých (5). přímo závislá na expozici antigenu, vyskytuje nění z dlouhodobého hlediska.
Při vzniku astmatu hrají roli jak genetické, se v různých intervalech a často bývá noční.
tak vnější faktory. Vznik astmatu velmi prav- Skládá se z mnoha navzájem propojených 1. Preventivní antiastmatika
děpodobně souvisí se zvýšeným kontaktem dějů, jejichž postavení zatím není zcela ob- Preventivní antiastmatika se podávají den-
s alergeny v novorozeneckém a kojeneckém jasněno (chemotaxe, poškození epitelu dý- ně a dlouhodobě. Zahrnují protizánětlivé léky
věku; toto riziko se navíc stupňuje spolu s ro- chacích cest, vagový a axonový reflex) (4). a bronchodilatancia s dlouhodobým účinkem
dinnou predispozicí (3). Na vzniku pozdní fáze se zásadním způso- (inhalační a systémové kortikosteroidy, inha-
Základní podmínkou vedoucí ke vzniku bem podílí eozinofily, které jsou zodpovědné lační a perorální β2 mimetika s dlouhodobým
alergického (extrinsic) astmatu je opakova- za vznik alergického zánětu. Uvolňují nadále účinkem, kromony, retardované metylxantiny
ný kontakt s alergenem, který následně navo- velké množství prozánětlivých mediátorů, a další léčiva) (7).
dí proces senzibilizace organizmu pacienta. které způsobí poškození a odlučování epitelu
Dochází k aktivaci T a B lymfocytů a spuštění bronchů (7). Epitel se tak stává více propust- INHALAČNÍ KORTIKOSTEROIDY (IKS;
kaskádovité reakce vedoucí k expresi recep- ným pro bronchokonstrikční látky, méně chrání beclometason, budesonid, ciclesonid, flu-
torů pro IgE zejména na mastocytech, bazo- při nové expozici antigenu a je vnímavější k fy- ticason) jsou v současné době nejúčinnějšími
filech a eozinofilech. Dochází také ke zvýšení zikálním podnětům (4). Konečným důsledkem protizánětlivými antiastmatiky – jejich příchod
Literatura
1. Belliveau PP. Omalizumab: A Monoclonal Anti-IgE Antibody. MedGenMed. 2005; 5. GINA Workshop Report – Revised 2006. www.ginasthma.org.
27, 7(1): 27. 6. Hardman JG, et al. Googman and Gilman’s the pharmacological basis of therapeu-
2. Bousquet J, et al. Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma. J Allergy Clin Immunol. tics. Tenth Edition. Mc Graw-Hill 2001; 742–743.
2001 Nov; 108(5 Suppl): S147–S334. 7. Kašák V. Astma bronchiale. Praha: Maxdorf; 2005: 76–99.
3. Brussee JE, et al. Allergen exposure in infancy and the development of sensitizati- 8. Kašák V. Fixní kombinace budesonidu s formoterolem. Remedia 2002; 214–218.
on, wheeze, and asthma at 4 years. J Allergy Clin Immunol. 2005; 115(5): 946–952. 9. Kašák V, Pohunek P. Flexibilní léčba astmatu. Remedia 2004; 14: 419–423.
4. Fendrich Z, et al. Farmakologie pro farmaceuty. Praha: Karolinum; 2002: 108– 10. Krčmová I. Omalizumab – terapeutická perspektiva v léčbě těžkého bronchiálního
121. astmatu. Remedia 2006; 16: 438–442.
Ta se v kombinaci s perorálními kortikosteroi- léku je nutno pacientovi zdůraznit, o jaký typ podmínky vydání stejné molekuly a dodržení
dy podávají také při léčbě akutního astmatu medikamentu se jedná. Zvláště tehdy, když inhalační cesty podání, bude pacient uveden
(těžší záchvat, exacerbace). V meziobdobí je má nemocný předepsán jak lék úlevový, tak do problému a nebude vědět, jak správně inha-
pacient bez stálé terapie. Astmatici s perzistu- preventivní. Účinek krátkodobých sympa- lovat, protože se mu dostane preparát zcela
jící formou nemoci musejí inhalovat pravidelně tomimetik se dostavuje za několik minut po jiného vzhledu, vyžadující odlišný způsob
léky protizánětlivé, nejlépe inhalační korti- inhalaci, stejně tak je tomu u formoterolu. zacházení, než na jaký byl doposud zvyklý. To
kosteroidy. Inhalační kromony jsou vhodné Salmeterol zabírá až za několik desítek minut. by mohlo ohrozit jeho zdravotní stav. Proto je
např. pro lehčí dětské astma. Stejně tak jako Účinek inhalačních kromonů nebo steroidů především zapotřebí myslet na tuto okolnost
antileukotrieny. Ty ale mají ještě použití u ast- se většinou dostavuje až po několika dnech při práci na přepážce.
matu aspirin-senzitivního, pozátěžového, léčby. U špatně kontrolovaného astmatu je
nebo mohou být součástí kombinované léčby třeba varovat před opakovaným každoden-
těžkých forem. Zde mají své místo i dlouhodo- ním používáním inhalačních krátkodobě účin-
bě působící sympatomimetika, metylxantiny ných sympatomimetik. Navozuje se tím vznik doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.
Centrum alergologie a klinické imunologie
a u nejtěžších forem perorální kortikosteroidy, steroidní rezistence. Stav je zapotřebí zlepšit
Nemocnice Na Homolce
výhledově i anti-IgE protilátky. zvýšením dávky inhalačního steroidu, nebo Roentgenova 30, 150 30 Praha 5
e-mail: vit.petru@homolka.cz