MÍNOJSKÁ KRÉTA

asi 3 000 – 1 400 př. n. l.

- ostrov ve Středozemním moři, velmi bohatá a rozmanitá fauna a flora

- vodní křižovatka obchodních cest, udržuje živý kontakt s jinými kulturami, rychle se rozvíjí
- vytváří první čistě evropskou kulturu, vyspělou, plnou přepychu, luxusu, pohodlí, elegance,
je rafinovaná a uhlazená
- národ nemá válečný charakter, jde o obchodníky, zemědělce, rybáře a mořeplavce (Pax
minoica)
- ženy zde měly mimořádně vysoké postavení, účastnily se sportovních i náboženských
aktivit, působily jako kněžky
- náboženství - kult bohyně matky, býka, hada a těla - kulty se navzájem prolínají a ovlivňují
každodenní život
- z mytologie je odvozen také název - pověst o králi Minoovi, který nechal postavit labyrint
pro Minotaura – zrůdu s lidským tělem a býčí hlavou, dle pověstí je Kréta také rodištěm boha
Dia
- tauromachie – iniciační býčí zápasy, šlo o akrobacii, ne smrt, mladí tak vstupují do
dospělosti
- písmo - hieroglyfické - disk z Faistu
lineární písmo A - nerozluštěno
lineární písmo B – rozluštěno - Michael Ventris
- archeolog - Artur Evans
- Archeologické muzeum v Heraklionu
- rodiště El Greca
- periodizace:
1. předpalácové období /3 000 – 2 000 př. n. l./
2. první palácové období /2 000 – 1 700 př. n. l./zemětřesení
3. druhé palácové období /1 700 – 1 400 př. n. l./rázová vlna, Achajové

ARCHITEKTURA

- organická, se složitým pravoúhlým půdorysem bez osové symetrie

- zastřešená systémem architrávu
- materiál: kamenné kvádry a sušené cihly, malta, omítka
- typické prvky:
propylaje - vstupní brány
sloupy a pilíře s plochou hlavicí, směrem dolů se zužují, jsou červené a černé
žluté ostění okolo oken a dveří
schodiště – dorovnávají rozdíly v terénu, zřejmě úplně poprvé v dějinách
stavby odpovídají rozměrům člověka, mají příjemné měřítko
motiv dvojbřité sekery
- převažuje světská architektura:
paláce – patrové, složité, dlážděný dvůr a kolem mnoho místností, rozděleno
na mužské a ženské části, dále trůnní sál, svatyně s trůnem a lavicemi, koupelny a
toalety s komfortním vybavením, odvod odpadu, vyhřívání podlah, klimatizace,
spižírny, sklady
města - staví se na kopcích poblíž přístavů, mají pravoúhlý půdorys a dlážděné
ulice, hradby ani opevnění se neobjevuje
-památky: Knóssos
Faistos
Zakros
Malia
Hagia Triada
SOCHAŘSTVÍ

- materiál: kámen, fajáns, bronz, zlato i slonovina

- náměty: figurální a zoomorfní
- druh: monumentální sochařství téměř nedochováno
volná socha chybí
mnoho drobných kultovních soch ve dvojí podobě - silně stylizované
- silně realistické
- památky: Kykladské idoly
Hlava z Amorgu
Bohyně s hady
Bohyně matka

MALÍŘSTVÍ

- druh: nástěnná malba na zdech paláců

- technika: freska
- barevnost: jasná až sytá, svěží, veselá
- náměty: figurální, zoomorfní, florální a geometrické ornamenty (spirála), oblíbené jsou zde
zejména mořské motivy (chobotnice, delfíni, korály,…)
- vyznačuje se linearitou, plošností a výraznou konturou

- památky: Pařížanka
Dvorní dámy
Delfíni
Koroptve
Dívka skákající přes rohy býka
Princ s liliemi
Nosiči rhyt
Gryfové

UŽITÉ UMĚNÍ

- oděv - velmi charakteristický a originální, ženy si nezahalovaly hrudník a nosily dlouhé

volánové sukně až po zem, objevují se i předchůdci korzetů a krinolíny, má velmi pestrou
barevnost
- keramika - např. Váza s chobotnicí
- kamarská keramika – geometrické a florální motivy v mléčné barvě vystupují z tmavého
pozadí
- zbraně - posvátná dvojitá sekera, dýka
- šperky – ze zlata nebo drahých kamenů, ale i keramické, např. Včelí přívěšek
- zlatnictví - tepané zlaté poháry z Vafia
- rhyta - posvátné nádoby, např. ve tvaru hlavy býka s pozlacenými rohy
- pithoi - vysoké hliněné zásobnice z palácových sklepů a skladišť