- --- " '"°"1

Ij
.;
,'..
.~ Ekklesiologick); vyklad posledniho soudu
pokus 0 porozumeni Janu Husovi
.
:.
ZDENEK KUCERA (Praha)

I.
Sva studia a rozhavary a asabe a dile M. Jana Husa padnikame v duchavni, tealagicke
a cirkevni situaci, kterou chapeme jaka vyzvu k nejvyssi vecnasti a skramnasti. Vsechna,
ca fikame a piSeme a Janu Husavi a husismu, je velice paznamenana nasim cirkevnim
pastavenim, tealagickau tradici, vedeckym predparozumenim a dejinnymi predsudky.
Nase padnikani je padabne restauravani stareha abrazu: nejprve je treba aCistit plachu,
patam je nutne ji prasvitit rentgenavymi neba infra paprski a nakanec muze malif
nazikem adstranit premalby a stetcem abnavit malbu, aby se puvadni abraz apet rozzaril.
Vyjadrena prima, je treba predne interpretavat celau Husavu causu v dejinnernJUeala-
gickem ka!!~~.x,tu,dale stanavit, ca v nasi pfftamnastr}e-punctuiii:saIieiitteta causy,
afH1Konecujasnit, jak he!:.'!l~I!.~\,1tjcky~postl1P,o.~.at,
aby Husava causa nezatezavala nase
vztahy, nybd j e inspiravala. ."
Takavy pastup vyzaduje vedeckau kancentraci, duchavni silu a villi k razhadnuti.
Kairos - cas priznivy - muze adplynaut - a nikdy uz se nevniti. Nas pfispevek
predstavuje pakus parozumet Mistru Janu Husavi "jinak". Tata "jinak" je minena vuci
romantickemu dejepisectvi 19.staleti, ktere Husa videla jaka predchudce svych vlastnich
liberalnich ideji, i vuci histarikum, kteri pameravali Husuv pajmavy aparat i jeha ce-
lastatni intence v abzaru jasne definavane cirkevni nauky Tridentina. Specificky vyklad
naukya cirkvi (addil V/l,2,3) apira se a studii zemreleha dagmatika Husavy ceskasla-
venske bahaslavecke fakulty praf.dr.ZdeiikaTrtika, ktera rriela slauzit tealagicke kamisi,
zabyvajici se husismem. Tata kamise byla v race 1971 ustavena razhadnutim VI. cirkev-
niha snemu, ktery privlastkem ,;husitska" daplnil nazev Ceskaslavenske cirkve a tim
precizaval jeji arientaci. Nas prispevek neni saukrame apinia, ani cirkevni nauka, nybd III
saucast akademicke tradice, na niz navazuje tealagicka skala Husitske fakulty. Cini tak i~'
'1

zodpavedne a kriticky a tuta tradici v saucasne situaci rozviji. i,jl1

!

11.
Kancem sedesatych let vyvrchalila filazaficka a tealagicka diskuse a hermeneutice
a jeji funkci. Jeji sauhlas lze charakterizavat vyrokem: "pravda jaka dejiny". Pravda,
formulavana prastrednictvim pajmu, sauvisejicich s konkretnim dejinnym abzarem, je
pravdau aproximativni. Pajmy, vypavedi, i cele myslenkave struktury prodeIavaji vlastni
dejinny vyvaj. Prota tyta vypavedi musi byt interpretavany v dejinnem kantextu. Musime
je vZdy aznacit znamenkem "T", tj. tempus, cas, a tazat se nejenam ca vyjadruji, ale
i k cemu a kdy.
Jestlize takave hermeneuticke principy pauzijeme k vykladu Husava cirkevniha a tea-
lagickeha sparu, stava se zdanlive antikvavana zalezitast znavu zivau a strhujici. Ta
prvni, ca nam musi byt zrejme, je, ze existencialni a myslenkave zaklady, z nichz vyrusta-
la Husava dUo.,byly zcela jine, nez jsau nase. Hus byl clavekem a myslitelem anticka-
-StredQY.ek6ho.. abzoru. lil ovsem-1iz.-v-pie.cho<4le::aOoe;KdY-Sezacarr~~ki~dat,kdysi
il
neprablematicky obraz sveta. Do. papredi .-~~§~L.3:.stupa~~li.q~kt_~ubjekt. "I?~v_atig
147

-
moderna" prosazovala eitcivepfilnutiJs.lW~.ls.tyl.~~.§Yprostrednktvim kontempla.tivnUw
ponoru do hlubinnYcn.souvrsfOSTI-d~nispasy. Tento navy smer zboznosti byl reakci na
stavajlCi cirKevnTi;oin~ry'.-Prorie-je-charakteristieke,ze biskupo_y~,ktefi se drive venovali
duehovnim funkcim, se stall fisskymi knizaty a zabyvali se pfevazne zaleZitostll1iylMy.
2danlive nesouvisejici udalosti,jimizje pfesidleni papeze do Franeie, rozkvet~eJ1Qlg1'i1iky
a zakladani.!!.~iverzit zpetne se jevi jako znameni vnitfniho rozkladu cirkevni jednoty,
jenz"n-akoiiee vyustil v konfesni rozdeleni. Oba zminene proudy, totiz kontell1.P..laJivni,
mystieky, a moeensky angazovany, juristieky, st:alyu kolebky nave teologieke diseipliny,
jii";' zf~~t vyvolala nova situaee: je !9~~k1SI~siologi~.' . . .. . .

rpolitieke i duehovni pomery na prelomu T4':"a"fs.stoleti byly pohnute. V jejieh ramei

probihal i osobni zivot Mistra Jana. Ten nebyl pfimocary, nybrZ ve vlnovkaeh, zatizeny
hadkami a spory, ana konei apokalyptiekou hektikou a mucednietvirn./viklef, Luther ci
Kalvin zdaleka nemeli tak dramaticky zivot jako Hus. Neni divu, ze cesti spisovatele na
prelomu 19. stoleti nekolikrat divadelne zpraeovali Husovy osudy. V Husove osobnim
pfibehu se zreadlil pohyblivy, neklidny, ana explozivni dueh. Pro Husiiv duehovni talent
bylo eharakteristieke pozorovani situaci a psyehologieky vhled do nieh. Jeho osobni
vztahy byly hluboee eitove zatizeny a tim se stavaly jednoznacnymi a jednostrannymi.
Hus sam se identifikoval s osobami Pisma svateho - to vsak cinily i jine osobnosti jeho
doby. Husovo soustfedepJ.na..K.r.ist!piisobi dodoes hluboee dojemne. 2 neho vyehazela
osobni vytrv~lo'st,'odv~ha a sila. 2 teto identifikaee vyplyva na druM strane kritieky hod
jeho teologie. Osobni vztah je dejinnou udalosti. Nelze z nej vsak ucinit jednoznacnou
ideologiekou tezi, na niz lze stavet diskurzivni nauku. K tomu se vratime na zaver nasi
studie. Pres vseehny vice ci mene opravnene vyhrady se Hus stal osobnosti, ktera faktieky
i symbolieky zahorelajako poehoden. Jiskry, z ni vyehazejici, stoupaly vzhiiru k nebesiim
a zapalily mnoho dusi, jak 0 tom peje romantieka duehovni pise~,?7I:franieevzplala~'.
Ill.
Jiskry, ktere zapalily jeho hraniei na brehu Ryna, vykfesaly kh~..JJazQryo ~irkri...j~z
explieitne obsahoval spis ,,1k££cj~!L<!:':~Q@)4l1:Tento spis vyvOliilvuc(Husovi za
jeho zivota .Yelky.odp.oLcU:lQQ!1. Tentyz spis p.o.jeho.sm.(1:i
mu ziskal svetovou pozornost
a.s]ayu. "At definuje Hus cirkev sebe spiritualneji, je vlastnim vyehodiskem a eilemjeho
n<!.!lJ5Y.~!D.pirjeka_ci!.:k~y,
v.!li~zilva 0 j~jiz.naprav.l!.~~no.val"(2. Trtik: K Husovu uceni
0 cirkvi, in: Teologieka revue CCSH 1972 (Praha), s.93). Hus se zabyvatkp11kr~tnimi
otazkamLeirkevniho zi.v.ota,jet se ho existeneialne dotykaly. Vyehodiskem mu byla
soteriologie~L2~<i~l<.a, jak obstoji predposledl1im sQlld~m "eommunio omnium homi-
mim"~~Pos'ledni scud ehapal podle podobenstvi 2S.kapitoly Matousova evangelia
0 poslednim soudu. Jim vy.w:cholila-eestaspasy do sveta a do dejin, a k teto eestenale?i
cirkev. Tu vsak - nezapomenme - nelze podle stredovekeho nazirani striktne oddelit
od spolecnosti. Speeifieky pojem "prirozene spolecnosti" se vyvinul az pozdeji.
IV perspektive budouciho esehatologiekeho po.§l~dl1i.!JO_SQ.!ldu Hus analyzoval sve videni
tehdejsiho ustfedniho problemu cirkve:Cinil tak - a my si dovolime jeho postup vyjadfit
negativni parafrazi zname formule trojicni nauky - "nee servata distinetione temporis et
modi" - aniz by respektoval rozdil casu a zpiisobu.
Bezprostredni a pfime p_QuzitLobrazu-Boziho._sP.!l~:t1!- na tehdejsL situacLcirkve a);p~.:.
leCnQS.tisouvisi s Husovou horlivosti pro BaZizakon ajdt:mtifikaci s bi1)liekymiosobami.
Jeho spis 0 cirkvi je koneipovan apologe.ticky a "ad hominem". Predstavuje ekklesiologii
"in statu naseendi". Nese vseehny ~naky proeesu rozeni: nave hluboke reformatorske
148
t
mihledy,avsak i knltka spojeni, dialekticke videni, avsak i linealni logiku, zplost'ujici
"mysterim salutis". Systematicka nauka 0 cirkvi se objevuje zhruba 40 let po Husove
spisu- je ji "Summa De ecclesia" z pera Juana Torquemady. Dvojznaenou situaci cirkve
Juan pochopil jako otazku dejinneho usporadani cirkve, kterou postihuje kanonistika.
Summaovsem odrazi jine, diferencovanejsi, chapani skuteenosti, na niz mel vliv rozklad
scholastiky.
rs.vou n~ukou 0 cirkvi jde M. Jan Hus vcelku ve stopach stare cirkevni tradice. Ta
fI_~~_~pala
cirkev ve ~y.~t.l~dejil1~pasy,predevsim vsakZ-hiedisI{a'Ziv(mfa~n:aJe~Zfs~J(dsta.
, Vzkfiseny,Kxistus ma "soma pneumatikon" - duchovni tela. Cirkev je zpritomnenim
;'rozvijenim velikonoeniho tajemstvi. Existence drkve byla jednou chapana pneumaticky
(Tertullian),jindy hierarchicky (Eirenaos). Ro:zh~9.~ljici~Nliy,prinejmensim naZapade,
melAugustin svym rozlisenim cirkve viditein6 a neviditelne. Timto pojmovym rozlise-
nhn-chtelAugustin ujasnit a naukove zvladnout aktualni pastoralni situaci cirkve. Pokou-
selse zmirnit tvrdostpfilis uzkeho vykladu cirkve jako podminky spasy{6xtra ecclesiam
.nonest salus). Augustin nemel v umyslu roztrZeni "skuteene" a.~,empiricke" cirkve.
Pfimerenadejinna interpretace intence zmineneho pojmoveho rozliseni here v uvahu, ze
Augustinsetrvaval'v zajeti sve plat6nske metafyziky. V jejim ramci je totozne to, co je
skuteene s tim, co je duchovni a neviditelne. (Tato nadvlada metafyziky Dad noetikou
a semantikou se Dam objevi i v kontextu Husova mysleni, ale 0 tom az pozdeji. U Husa
jde 0 aristotelskou metafyziku - ta mu umoznilavyjadfit pohyb spasne-dejinneekono-
miky.) Na tomto miste je treba jeste dodat, ze bez ohledu na velke postavy vrcholne
scholastikyjako byl Albert a Tomas, zustava vliv AugustinuVY~lee!!L(),ci!ky~rozhoduj~ci
az do easll reformace. Vliv tohoto ueeni nesouvisi jenom s Augustinovou-aufori10u
samot~ou,-nyhiTi se skuteenosti cirkve. (Jak tomu vsak casta byva v dejinach teologie,
z postrehugenialni osobnosti, ktery se vztahoval k ureite situaci, teologove ueinili bezea-
sovounauku. Pojmove rozliseni dejinne nedeTitelnevicedimensionalni skuteenosti cirkve
bylo od doby reformace nespravne oddeleno od sveho dejinneho kontextu, falesne
interpretovano,a vneslo do ecclesiologie zmatek. Negativni teologie - a Augustin hovo-
ri 0 "ecclesia-,invisibilis" - signalizuje, ze skuteenost:jiI ozl1aeuje, presahujenase
deiilJ.Y-.
Cirkev vznike.!J1i celym svym poslanim transcenduje nasi dejinrlou 'existenci
jakozto z,na--menie;~hatologickeho Boziho kralovstvi v nasi soueasnosti. Kriticky bad
sote~iologickeotazky, kterou resil_Augv~tin i Hus, "kdo je spasen", zaldi v tam-;'ze
muzemes jistotou viry oznaCit za.Spasjtele spaseneho jenJdi~eKrista Immanuele, tj.
Bohas nami. Vsechny ostatni osoby anebo projevy, v nTchz do dejin pHch~zi Bozi
knllovstvi,jsou vzhledem k JeziSovi relativni. Proto je teologie musi posuzovat podle
vztahoveblizkosti ke Kristu. Kfiz takoveho soudu souvisi s tim, ze vzkfiSeny Pan a hlava
cirKve;,sedina pravici)?Qzi", tj. zije v eschatologickedimenzi a k DampficMzLv.Duchu
svatem,.tj. jell bodove a v predjimce. Takove posuzovani stoji vzdy v pokuseni promenit
eschatologickev dejinne a naopak.

IV.
Otazka po jiste nejistote - anebo po nejiste jistote - kdo stoji blize eschatologicke
osobeJeziSe Krista, byla a je v kfest'anstvi stale ziva. Augustin - jak jsme vyse zminili
- se pokousel ve sve situaci 0 diferencovanejsi resent nd predtim. Slo mu 0 pastoraeni
vedeni.Otazka, jd od doby papdskeho schizmatu vyvolala v Cechach bouflive uvahy
0 cirkvi,stala jinak. Slo take 0 jine postaveni otazky, nd kdyz se v fisi vyskytli protikra-
love...Kontext nebyl ani pastoralni ani mocensky, nybrz byl clanpanstvim JeziSe Krista
149
 . I

v cirkvi - jeho pokornym prijetim anebo jeho zpupnym urazenim. Christus tg{JS- jak
to bylo pregnatne vyjadreno az pozdeji - je Kristus se svou cirkvi. Je~i!1ecnosti.a-vy::
lucnQ§.ti
-- jeho vlady
' v cirkvi Qdpovidajeg!nec.nQ~tavylucnost
"'-' .- ,'.," .,... poslani, ktere'Rrist\J.~.~vefil
,.--
Petrovi, a jet v dejlnach prostrednictvim Petrovy ..k.at~d.rypokracuje dal. Trvajicim
schii'niatem - neslo jell 0 kratkodobou epizodu - byl Kristus sam ve sve yuli a poslani
hlu\;>oceurazen. Urazka Krista - to byl scapus papetskeho schizmatu. Jestlize papeZsti
schizl1!~.tikov.eurazeji Krista jako hlavu cirkve, kam. pak naldeji ve svem vztahu ke
KriSt~? Nalezeji ke~Krisiujlriebona-stranu,'j'e~ stoji proti nemu? Oznaci jejich postaveni
predlotka "IN" nebo "ANTI"? Prolate v Husove dobe splyvala osoba s uradem (toto
rozliseni se objevuje v myslenkovem obzoru teprve pozdeji), byla touto urazkou Krista
skrze konkretni osoby soucasne problematizovana papezska katedra.
V tela dobe a v jeji dejinne a duchovni situaci, jiz se snazime v hrubych rysech
p,ostihnout - byly nastaveny vyhybky, jet nakonec vedly az k rozpadu cirkevni jednoty
a'rozstepeni krest'anstvi. K temto koncum ovsem nevedlo logicke rozvijeni postrehu ci
stanovisek, nybd dejinny proces s mnohymi nahodilymi udalostmi, jet se teprve zpetne-
mu pohledu jevi jako nutne.
Reakce na schizma byla zejmena trpka v zemich svatovaclavske koruny. Cigar Karel
IV.; J.(feryze'mrel prave v race propuknuvsiho schizmatu, rozvinul velkolepou - v te
dobe jiz neuskutecnitelnou - myslenku obnovit sakralni\?h~rakteLilinskeho-cisare
a duchovni jednoty m~. Karel se pro lento ideal horlivea viditelne zasazoval: ve sve
aut~biografii Vita...C_arolivytycil ideal dobreho a spravedliveho panovnika, vystaveI
KarlStejn jako ustredni sakralni stavbu fiSc, zalozil Nove Mesto prazske i univerzitu.
V Praze se shromazd'ovala tehdejsi duchovni elita - vcetne ohnivych kazatelu Boziho
zakona a karatelu nemravnosti. Neni divu: kde je elita, tarn se stahuje take jeji antip61-
hochstapleri, dobrodruzi, podvodnici, prostitutky i zlodeji a lupici. Jak byla Roma Aurea,
mela se nyni vybudovat Roma nova, Praga Aurea. Tyto, zcasti iluzorni, zcasti vsak realne,
uskutecnitelne a uskutecnovane plany pro povzneseni hlavniho fiesta, kralovstvi i fiSc,
jimiz se tehdejsi politicti akteri zabyvali, byly schizmatem podstatne ohrozeny, kompli-
kovany a dotceny. To byla take pficina, proc prave v Praze byla reakce na schizma tak
ostra a prudka. Jak pozdejsi vyvoj ukazal, bylo tuseni prazskych politiku opravnene.
Namisto ocekavaneho rozkvetu fiesta a zeme vyustily udalosti, hnane nesmifitelnosti
vsech akteru, jimz slo 0 mnoho, ana i 0 zivot, do boju a bitev, ktere vedly k ohromnemu
mocenskemu, kulturnimu a duchovnimu upadku, z nehoz mesfo ani zeme jiz nikdy nedo-
sahly drivejsich sanci. Jakje motile, ze se behem ctyr desetileti prazska dejinna scena tak
drasticky zmenila?

V.
Dramaticka a drasticka zmena dejinne sceny naznacuje, ze ve me stala samotna exist-
ence. Vskutku: cas S~~~~m!!tlJ byl pravdepodobne nej~9r~! a nejnebezpecnejsi periodou
cirkve od roku 313-anebo vubec nejsmutnejsim obdobim jejich dejin. Urazka Kri~!9ya
prislazevnitrcirkve, prima od nositelu nejvyssiho uradu. Co horsiho se cirkvi jeste mohlo
slat? NeSlo 0 scholastickou disputaci 0 papetskem Made nebo 0 kanonicke koncepce.
V zapase mezi papezi slo 0 tvrdou mac a vlad!1aneboo smrtelnou bezmoc, 0 biologicky
zivot nebo smrt. To neni mineno symbolicky, nybrz realne. V tomto zapasu, jak ho
chapeme z hlediska naseho tematu, Slo 0 existenci cirkve (na jeho konci se cirkev roide-
lila), 0 existenci zemi koruny ceske (na jeho konci ztratila svatovaclavska koruna svuj
puvodni vyznam) a 0 existenci Mistra Jana a jeho privrzencu (na jeho konci Hus a jeho
150 t
.,,
......
 - - ,- . '?

.privrZenciprisli 0 svou fyzickou existenci). Sit~ace~'y!a_skutecne extremni a jeji sou-

~ casnici ji videli jako apokalyptickou.Existenchilnlmu zakouseni odpovidala extremni
teologicka fee. Nemuzeme v ni hIedat Mdne pojmove jemnosti, nybd emfaticka, ostra,
zjednodusujici a apologeticka slova.
Hus sam od zacatku se zucastnoval vseho deni. 1 kdyz nebyl nejradikalnejsim, ani
nejucenejsim anebo nejvyraznejsim myslitelem, sklouzl doprostred sporu a utoku. Duvo-
dy byly patrne iracionalni a souvisely se stavbou jeho osobnosti a jejim habitem. Hus se
ke konk~e-vn.Lp~ vyjadfQ\!.3I-na.xice.mis.tec.h.sy-ycp_Wisu.
Jeho latinsky
spis ~a predstavoval apologii jeho dila a snazeni. Jak se to uz casteji staID
v dejinach filozofie a teologie v uzlovych dobach. Hus se pokusil kriticky boa cirkevni
existence pochopit a vysvetlit sY!ltezou,dyo.u.koncepcTa nap~tim;jerinezi niriiiIHuiuj'e.
:P~~ho spisu tvofi Viklefem ovlivnena nauka_ocfrkvijako numerus,nebg convoca-
i~ede.sliIl!!!Qrum. D~lily-~dit stojici blizko umirnene ortodoxni nauce, je"o cirkvi
Uakoztoc.Qf.pus..mysticum. V tomto ramci pojednava Hus 0 praktickych otazkach. Pfispe-
vek, ktery zde predkladame, se pokousi jakozto Novum prokazat, ze lata synt~~a.bez
ohledu na inkonsekvence nebo na strnulosti byla v oblasti ceske teologi~ysruplna
a ukazuje na orig'inalni myslenkove postupy sveho autora. Nechceme vsak pomlcet
I i 0 IgitkIs:J~m.l2Q9~~kkksj.91Qgie.

I. Numerus - convocatio praedestinatorum

"Cirkev svata katolicka, to jest obecna, je souhrl)..E~<?yhpre.durcenych, zahrnujic
vsechny predurcene pfitomne, minule i,budouci... od prvniho spravedliveho vcetne az
k tomu poslednimu, ktery ma bytjednou spasen" (De ecc1esia 1,40,60 - ve vyd.CSA V
z roku 1965 s.24). Toto presvedceni se fadi k pevnym nazorum Jana Husa, nebot' se
objevujejiz v jeho synodnim kazaniz roku 1405. Na kQstnickelp. koncilu byl Husjako
kacrrodsouzen pro 30 clanku'Hz nichz se 20Jyld ocelli 0 cirkvi a 0 papezstvi. Prvni
z filCh definuje HuSQVOpredestinacni pojeti cirkve: "Unica est sancta universalis
ecclesia, quae est praedestinatorum universitas". Stezi je mozno poprit, ze lata defini-
ce korektne vystihuje Husuv nazor, v nemz alcove videli ohrozeni papetske instituce.
LtJusse timto nazorem zaradil do lijnie stare_.predestinacni nauky, kterou zapocal
--A\.!,g~.:>tin.Bezpochyby byl presvedcen, ze timto svymteologickym nahledem vyjadfu-
je pravdu Bible. Hus sice pfijima Augustinovu nauku 0 revue nezmenitelnosti pre-
destinace, jet ve sve plat6nske forme podcenuje dejiny, ale skuteene ji oslabuje svym
druhym pojetim cirkve jakozto corpus my~~icum Christi. Na rozdil o(n\ilgustill~(Hu's
neznazavdeni na pocatku, nybd az na k9'nci9.~jin. Vlastni duvod zavdeni neni podle
Husa pfe~historicky pad, nybrrde]rnnI ;o-zhodovani cloveka pro hfich az do smrti.
OprotiAugustinovi Hus pojm~1E~';,jfrae,s?'ieritiii'" zach6vava'vyzriam'o~fii9~X.~.Q>ri.Q,$.!j
v filCh.Zda se nam, ze lento jemny rozdil ma co cinit s pojmem Boha. U Augustina je
ovlivnen neoplatonismem (Summum esse). U Husa je pojem Boha vice dynamicky
a dm je blizsi biblickemu mysleni. To ma patrne co cinit s aristotelskym vlivem. Na
druM strane vnasi pojem "praescientia" rozpor do gredestin~cI}Jl).au~. Vyznam dejin
a osobniho rozhodovani y'z,t<f1:1uje
~e pouze vuei "p~aefJitit'~d Jalifng-ti~n'e~". "Praesciti
ad_salutem" mohou si..cef.nr~sit;;ai~' ;,gratia pr~edestinata" je tak jako tak na konci
dovede ke spase. ,,'t?~~rf~#:)Op~~~~se,tim sta,vaji fiktivn,i" lStanou se. ~:prinClpla
congnoscendi salutis", jejichz "pri~dpi~n; e~1~di" je "gf~tiri~rf~~stf~'{(a") SvatostL
se stavajiprostredkem predestinacnLmilosti. lIus.-sedu._.ocita v blizkosti pozdejsi
reformaeni nauky "i"-s!it}£~Jio.sola.gratia""
151

~ l1li ..
 .~
:j
'~"
2. CorpusChristimysticum .
Druhy dil Husovy nauky 0 cirkvi je pa~J8hAQ.e.,p:;~~!esie, kterou Hus v linii cirkevni
tradice nazyva mystickou. Hus slucuje predestinacni naul<}].s-llaukou 0 "corpus Christi
"'--"-~""""""""""'" ., ,

mysticum",; "Uz z vyroku svatych jasne vyplyva, ze svata cirkev obecna jest pocetv~ech
predurcenych a Kristovo mysticke tela, jehoz On jest hlavou" (op. cit. I, 160, s.27).
Vysledk;em tela SYE!~~~je, ze se obe pojeti vzajemne relativizuji a obohacllji, takze jejich
puvodni tradicni forma ilabyva v Husove pojeti Q9.Y~,)~J1;:tl<y:Jbestlize mysticke tela "bere
ucast na jednQ!11(;~l,~.be,~,.J.1,~j~.dn.om-kal
iGh\!", je, ~a>p;~[~!!}t$kutecnos~,?,Rrl>-o~WL\I vempi-
ricke cirkvi, a tvorenou z konkre.tnich. lidi. Z "nQl11erus"se stava "commrlfile" :/Druhym
dusledkemje, ze z;t9toznenimpredestinovanych s my~tickYlll,tel~l}1.se z meta:f:yzickeideje
predurceni stava teo~ogie dejinneho zjevc"v.J,;dnkamac,e,nebotmysticke tela je zalozeno
na Kristu(1j~I~2.}f~. TretiiTI'd6s1edkemje, ze predestinacni milos'i 'se"'aIctuaiizuje-ve-;ir;,
utyci!§l1e)~~~£Il'ktera majediny zaklad v JetiSiKristJ,l,je vstipenim do neho a tim se stava
"fldes"justificans". Hu~ se tim ocita v bezprostredni blizkosti reformacniho principu
"iustificatio sola fide"~Ctvrtym dusledkem je, ze v ci~kvijakozto mystickem tele Kristp-
vc, se z predestinace jako bezcasove a nedejinne metafyzicke ideje a skutecnosti stava
dynamicky dejinny proces. Zapas Krista se silami Zleho, jenz je veden v kazani, ve
sv~tostnem zivote, v modlitbach a v katechizaci empiricke cirkve, v nit se uskutecnuje
pokani a odpusteni hricM, je skutecny a dejinny. V tela cirkvi zije a bojuje pozemska cast
svate katolicke cirkve, v nit je smiSena se zlymi a pokrytci, s doeasne spravedlivymi
z celkoveho mnozstvi jinak_~lycl1...Qr~zvedenych,a snarl i nekterymi docasne zlymi pre-
"" --
durcenymi. Sterni vsemi tvofi "cOl:pus,permixtum" empiricke cirkve. Husova lokalizace
bojujici casti Kristovy cirkve do empiiicke-;Qejinne cirkve, vyklad jejiho obecenstvi
v eucharistii i v bratrskem communiu vylucuji lute pozemskou cast svate obecne cirkve
pokladat za neviditelnou.

3. Nas hermeneuticky klic k Husove synteze

Nase analyza Husovy nauky 0 cirkvi ukazala, ze jeho predestinacni nauka a jeho pojeti
cirkve jako "corpus Christi mysticum" sc':"llev'¥lJIeuji,
nybrZ tvofi syntezu. Z globalniho
hlediska je motile ji oznaeit dokonce za zdafilou. Otazka, jak mohl sloucit Hus tak
tradiene protikladne koncepce, a pfitom zachovat jejich zakladni smysl, vyvolava
problem hermeneutickeho principu, jehoz prostrednictvim - jakozto pfed porozumenim
- pochopil Hus tematiku, jet je dana Bibli a tradici. Pokousime se ovsem pouze 0 hypo-
tezu. Nasi hypgte,tickou zakl~dnLtezi Ize vseobecne vyjadfit, ze klicem kteto syntezeje
aristotelska fi~ozofie. Bereme v uvahu, ze Hus na filozoficke fakulte prednasel aristo-
.. telskou filozofii i aristotelskou fyziku. Hermeneutickympredpokladem nemohla byt
aristotelska logika vzajemne se vylueujicich protikladu. VIasJIli kli~ tvofi aristotelska.
111eta.fy~ik'!,jet tvofila zakladnu jeho filozofickeho realismu. \( tomto myslenkovem
obzoru setkal se Hus s biblickou pravdou a take ji v nem vyjadfoval. Tato metafyzika
tvofila vn~~!.l1i,~~rll~!uru
je~()_~~,l£8Le.
Aristotelsky realismus Ize obecne charakterizovat nahledem "universalia stint ante res,
in rebus, post res". Vsechno, co Hus pokladal v ~i.Sl11.1tA,vtradiciza obecnou cirkev
Kristovu, mohl vcelku pochopit jako ~l.!li\l~rsaJ.e. Toto uIliY.t:':rs~le-
se nachazi nejprve
l! J:301g1jako.myslenkaa yule, potom se a!<tualizuje v li<istvua v dejinach, a na zaklade
tela ';lk!llalizace mute ,byt pozmino a artikulovano pojmem svate cirkve katolick~.
Vla-stnim obsahem predestinaeni ideje v Husove pojeti je puvod cirkve ve vecne bozi
myslence a bott vuli. Cirkevni kolektivni osoba jakozto "corpus mysticum Christi" ma

152
'1
 charakter aktualizovaneho "universale" cirkve. Predestinace tohoto celku se v Kristu
nejenomaktualizuje,
~ ..
nybrZ ma v,nem,i ""'T;'-'
v jeho ".."..",
dUe, sV{;j"puvod.
"",..-,-,,---,.,-.,
JeZiSneni jenom
-'-'-""""""--
prvnim
pre~.LnJ1Y.a!lY,!1L.9!.oy.~~e}J1.,
nybrZ je take y~cn.Y.!ll..}~.g~i.~..§Y!1~m.Timto poJetim Hus
promenil predestinacni metafyziku ve spasne-dejinnou teologii. Metafyzicka bezcasovost
predestinace, jak ji zname v pojeti plat6nskeho realismu u Gottschalka nebo Viklefa, se
v Husove pojeti promenuje. Je to predestinace, kterou rozhoduje vecny Buh, a to v osobe
JeziSeKrista, a v dejinne aktualizaci teto predestinace v zivote mystick6ho tela Kristova.
Tento_prQc>e.§>d~j~ se podle aristotelske nauky ve spojovani latky (he hyle) s forl1l0l! (he
morfe).F<?!).11.utvori predestinovane mysticlc.e !~12._g:I!~lQio:i~!~1l tv~~i.}i,~~'!yo.'Aristo-
telska vnitrni struktura teologie otevrela Husovi cestu k biblickemu pojeti univerzalni
intence spasy. V zasade Hus..nev.y.lucoval mQZnQ~pas..y..J1ikomu. J~zis. prisel nikoliv
soudit, nybrz sp~~jt. Husovo uceni ojgJnecne zavrzenych, jakozto pouze predzvedenycl:1,
reflektuje tento univerzalne spasny Bozi limysl, jejz je mozno spojit s predurcenim za
predpokladu, ze je pojato jako pouha aristotelska forma. Ta se aktualizuje teprve --~_qf;-
jirmem.p~<?-c:~-~ua neni tedy,v clov~ku apriorne"nutp9.u"d::mosti, nybrZ pouze apriorne
danou dejinnou moznosti, jez muze byt promarnena. Proto, podle Husa, budou skutecne
spaseni pouze ti, jez vytrvaji v milosti az do konce. Jen takove pojeti predestinace mohlo
zduvo9nit lisili 0 reformy cirkve';,;PL~-~~£i~!1ti~"znamena, ze clovekje °9,5.9Jlzen.z.vl;1stni
F odpovednosti..~yiny, nebof vinu "Buh pouze predvida. To impr[kii]e'my~lenku, ze clovek
~; naKonctodsouzeny mohl by byt spasen milosti, kdyby ji byl zodpovedne prijal a setrval
v ni az do konce)
Jakkoliv jsme podle sveho presvedceni pravem odkryli v Husove teologii prvky
biblickychdejin spasy, zustavajeho mysleni zatizeno metafyzickym determinismem. §pi,s
D~.ecclesiayyc4azi z obrazuposledniho~oud.\l podle ~'R~_~Ina nemz Hus zaklada
systematicky vyklad nauky 0 cirkvi. Posledni. scud tVOfl eschatologicky konecdejin
sPw, jez, podle Husa, aktualizuje predestinacni forma svate katolicke cirkve. Posledni
scudpredstavuje konecne oddeleniJ~~h, ktefi tuto formu pfijali v Kristu a stali se;tedy
cleny"corpus mysticumChristl" od tech, ktefi tuto formu nepfijali a stojimimQ.Kris.t~
ajehotela, cimz se ocitaji v ffiQ.c:L4al?Ja..
Husova my}lenh (na,podkladeArjstotela),ze
lze chapat jakozto cirkev podle Mt.25 nejprve "cDfu1fn1I1io oi1'itfib'"tn
h6Mifmm", jez se
teprvepri poslednim soudu rozdeli na cirkev a na spolecenstvi d'ablovo, vyjadruje pu-
vodni univerzalitu Bozi myslenky a yule spasit cloveka. Na konci je take z tohoto
"communioomnium hominum" vydelena aktualizovana Kristova cirkev a oddelena od
tech,kdo tuto moznost promrhali a neaktualizovali. Avsak namisto naznacene spasne-de-
jinne interpretace Hus saha pod vlivem metafyzicke predestinacni nauky k hole logicke
dedukci. Interpretuje eschatologicky konec dejin podle Matouse 25 jako danou sku-
tecnost: "Z toho plyne, ze jeg!1:,tj~_§Lc.irkex..oycia dr.llh~k;ozlu, jedna cirkev sv~tyc.h
adruhazavrZe~ych"(Deecclesial,15,s.23). .,--,.-' ~

vtomto"fiOde zaleZi kriticke misto Husovy ekklesiologie. Z tohoto bodu se v dejinach

i'ozvijimnoho jineho, co tolik obtizilo Husuv zivotni beh, beh ceskych dejin a beh dejin
svatekatolicke cirkve. Ale to uz je dalSi kapitola.

r;'
?
.,,
153

,-....--...