☞ Vybrané a zakoupené materiály není povoleno dále šířit prostřednictvím sítě Internet ☜

JOSEF KAREL ŠLEJHAR - KUŘE MELANCHOLIK

LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr:
naturalistická povídka (próza, epika)
Literární směr:
vydáno r. 1889 – jedno z prvních autorových děl; naturalismus
Slovní zásoba:
jazyk je spíše hovorový, poměrně zastaralý a složitý; objevíme zde množství přechodníků, nezvyklý (zastaralý) slovosled ve větách i konkrétní zastaralé
výrazy (archaismy) a nářeční prvky
Stylistická charakteristika textu:
v textu jednoznačně převažuje monolog vypravěče, občas také přímá řeč jednotlivých postav; text má silnou citovou rovinu, která razantně apeluje na
čtenáře; autor používá velmi podrobné popisy (zřejmý znak naturalismu)
Vypravěč:
vypravěčem je autor – nezávislý pozorovatel děje (-er forma)
Postavy:
MALÝ CHLAPEC (jméno neuvedeno): několikaleté citlivé a křehké dítě; nevinné, mnoho věcí ještě nechápe, ale přesto trpí kvůli zlobě své macechy a
zaslepenosti svého otce; OTEC: zaslepený, tvrdý a nekompromisní pán; NEVLASTNÍ MATKA (MACECHA): zlá; malým chlapcem zcela opovrhuje; je
velmi sobecká; PEPKA: zlá pomocnice macechy; KATLA: starší, hodná služka
Děj:
malému, několikaletému chlapci (beze jména), zemře matka → dítě není schopné tuto tragickou událost zcela chápat, a tak se jeho pozornost zaměří
směrem k čerstvě narozeným kuřatům → jedno z kuřátek je slabší a ne tak krásné, jako ostatní → chlapec se o něj začne starat → do přízně chlapcova
otce se mezitím snaží vetřít mladá a krásná, ale vypočítavá slečna → díky předstírané ochotě se jí podaří získat otcovu přízeň, stane se chlapcovou
macechou a brzy začne v domě měnit zaběhnuté pořádky → začne také nenávidět a poté i týrat malého chlapce, jelikož ji připomíná jeho matku →
chlapec je nejprve nucen spát mezi sloužícími, je mu zakázáno jíst s rodinou u společného stolu a nakonec je donucen zcela potupně jíst v rohu
kuchyně ze země → všechny tyto ústrky přijímá těžce, ale zároveň mlčky (pouze vzpomíná na svou maminku) → jedinou útěchou je pro něj v těžké
době jeho milované kuře, které se snaží chránit a opečovávat, a které se zároveň stane jeho jedinou blízkou bytostí → na chlapce však doléhá špatné
zacházení a jednoho dne těžce onemocní → přivolaný lékař mu již nedává žádnou naději → macecha ho ihned po lékařově odjezdu strčí do kůlny, kde
chlapec s kuřetem v náručí umírá
Kompozice:
dílo má ve srovnání s jinými prozaickými formami kratší rozsah a není rozděleno do kapitol
Prostor:
česká vesnice
Čas:
konec 19. století (autorova současnost)
Význam sdělení (hlavní myšlenky díla):
stírání rozdílů mezi člověkem a zvířetem, když jde o samotné přežití; naturalisticky podrobné (reálné) zobrazení boje o přežití; přátelské sepjetí člověka
a zvířete; tvrdé venkovské poměry – kritika dobové společnosti a rozpadu morálních hodnot; citový apel na čtenáře
LITERÁRNÍ HISTORIE - společensko-historické pozadí vzniku
Politická situace (mocenské konflikty, aj.):
mohutný hospodářský rozvoj (po roce 1865); pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem → vzniká sjednocené Německé císařství (1871); 1.
otevření Národního divadla v Praze (1881); 2. otevření Národního divadla po předchozím požáru (1883)
Základní principy fungování společnosti v dané době:
značné vlastenectví
Kontext dalších druhů umění:
HUDBA: Antonín Dvořák (1841-1904); Bedřich Smetana (1824-1884); MALBA: Mikoláš Aleš (1852-1913); Vojtěch Hynais (1854-1925) – autor opony
Národního divadla; SOCHAŘSTVÍ: Josef Václav Myslbek (1848-1922)
Kontext literárního vývoje:
v Čechách se velmi rozvíjelo drama (bratři Mrštíkové – Maryša; Gabriela Preissová – Její pastorkyňa; Jaroslav Vrchlický – Noc na Karlštejně), tvořily
také generace ruchovců a lumírovců; svou prozaickou tvorbou proslul zejména Alois Jirásek (F.L. Věk, Staré pověsti české), tvořil také Svatopluk Čech;
významným představitelem naturalismu byl Émile Zola (Zabiják), český naturalismus reprezentoval např. Karel Matěj Čapek-Chod (Kašpar Lén Mstitel)
AUTOR
Život autora:
Josef Karel Šlejhar (1864-1914) – český spisovatel a pedagog, významný český představitel naturalismu; nar. se ve Staré Pace v Podkrkonoší →
studoval v Pardubicích → r. 1881 odmaturoval, poté studia chemie v Praze (nedokončeno) → později pracoval jako úředník a sedlák → od r. 1901 byl
také učitelem (Hradec Králové, Kolín, Praha) → v Praze již zůstal a r. 1914 tam i zemřel; ZAJÍMAVOSTI: po celý život měl rodinné i finanční problémy
Vlivy na dané dílo:
naturalismus
Vlivy na jeho tvorbu:
celá jeho tvorba byla ovlivněna naturalismem, jehož hlavním světovým představitelem byl francouzský spisovatel Émile Zola
Další autorova tvorba:
tvořil velmi pesimistická prozaická díla s často šokujícími detaily a podrobnostmi; velmi často se v jeho dílech objevuje lidská nenávist a smrt; většinou
popisuje těžký život na venkově; PRÓZA: Lípa, Vraždění, Peklo, Ukolébavka, Z Prahy (ojedinělá kritika velkoměsta); aj.
Inspirace daným literárním dílem (film, dramatizace, aj.):
FILM: Kuře melancholik (český film; 1999) – režie: Jaroslav Brabec; hrají: Karel Roden, Aňa Geislerová, Vilma Cibulková, Vlasta Chramostová, aj. (film
získal 2 České lvy + 7 nominací)

LITERÁRNÍ KRITIKA
Dobové vnímání díla a jeho proměny:
vzhledem k autorovým celoživotním existenčním problémům lze usuzovat, že dílo se za jeho života příliš neprosadilo → dnes je však řazeno nejen na
vrchol jeho vlastní tvorby, ale lze ho bezpochyby řadit mezi nejvýznamnější česká naturalistická díla
Aktuálnost tématu a zpracování díla:
zpracování díla jistě není příliš aktuální, avšak příběh citového pouta mezi člověkem a zvířetem často “zasahuje” i dnešní čtenáře, bez ohledu na
zastaralé zpracování

povídka - prozaický žánr; má menší rozsah a většinou také jednodušší děj než román
naturalismus - směr, který vznikl v 70. letech 19. stol.; CÍL: popis nezkreslené reality; ZNAKY: obecně převládá pesimismus; časté detailní popisy nepříjemných situací;
PŘEDSTAVITELÉ: Émile Zola (tvůrce směru), Guy de Maupassant, Gustave Flaubert, u nás např. Vilém Mrštík
ruchovci - skupina českých spisovatelů kolem almanachu Ruch (po r. 1868) a časopisu Osvěta; ZNAKY: obnovení myšlenky jednoty slovanských národů – silné vlastenectví;
PŘEDSTAVITELÉ: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, částečně i Josef Václav Sládek, aj.
lumírovci - skupina českých spisovatelů (70. a 80. léta 19. stol.); nazýváni podle časopisu Lumír; CÍL: povznést českou literaturu na vyšší, evropskou úroveň;
PŘEDSTAVITELÉ: Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, částečně i Josef Václav Sládek