1a – UMĚNÍ EVROPSKÉHO PRAVĚKU

Pravěk charakterizujeme jako období, z něhož se nedochovaly žádné písemné doklady, a o tehdejším
způsobu života nás tedy informují pouze první výtvarné projevy a archeologické nálezy.

periodizace: I. DOBA KAMENNÁ

Paleolit (cca 600 000 – 10 000 př. n. l.)
Mezolit (cca 10 000 – 4 000 př. n. l.)
Neolit (cca 4 000 – 2 000 př. n. l.)

II. DOBA KOVOVÁ

Doba bronzová (2 000 – 1 000 př. n. l.)
Doba železná (1 000 – počátek n. l.) – Keltové, příchod Germánů

***

PALEOLIT (STARŠÍ DOBA KAMENNÁ)

- nejstarší a nejdelší období lidských dějin (zabírá 99 %)
- začal v době, kdy se člověk zručný naučil používat nástroje a skončil s poslední dobou ledovou
- pěstní klíny – první nástroje, zprvu tvarově a technicky nedokonalé (první estetické zásady
souměrnosti a vyváženosti), později dovedené k pravidelnému mandlovému tvaru (dokonalá
řemeslnost)
- dřevěné pasti – první stroje; lovecké tlupy (až 100 členů); výměnný obchod
- 1. známky propagace a reklamy, rodová společnost
- matriarchát = vůdčí postavení ženy jakožto zachovatelky a ochránkyně rodu – paleolitické Venuše
= sošky nahých žen vyřezávaných z úlomků kostí či mamutích klů, obvykle 5 - 10 cm velké,
zpodobňují ženu především jako plodnou matku rodu (důraz na tělesné znaky plodnosti = prsa,
boky...)
- Věstonická Venuše – vymodelována ze směsi drcené mamutoviny, hlíny a tuku = jeden z prvních
výtvorů pravěké keramiky; Willendorfská Venuše, Venuše z Lespugue, Venuše s rohem...
- kromě lidských postav jsou zachovány i sošky zvířat, např. Hlavička nosorožce z Dolníc Věstonic,
Bizon z Madeleine, Mamut z Bruniquel...
- jeskynní malby = nejvýznamnějším projevem paleolitu; realisticky zachycená zvířata (koně, bizoni,
mamuti...), chybí kompozice, motivy jsou vršeny nadhodile přes sebe, výrazná černá kontura,
kolorovány okrem, červenou a odstín hnědé (vznikaly rytím křemenovými rydly a nátěry minerálními
barvami pojenými vodou, tukem, krví nebo močí); hlavní naleziště: Španělsko – Altamira, Francie –
Lescaux - 150 maleb až 6 metrů velké obrazy a více než 15 000 skalních rytin; nejspíše posvátné
místo, které sloužilo k provádění rituálů; malby vznikaly v průběhu několika let, u některých je patrné
postupné zdokonalování; dále Niaux, pak i na Ukrajině, jižní Sibiři, v Itálii, severní Africe...
- rozlišujeme dva vývojově odlišné cykly: 1. – Périgordská škola – vrcholí výtvory v jeskyni
Lescaux, vytvořila jednoduché vizuální znaky, primitivní technické postupy a zvláštnosti ve způsobu
zobrazování = tzv. „kroucené perspektivy“ – zaznamenání zvířete ze strany, aby mohly být
zachyceny všechny čtyři nohy, ale např. kopta či rohy jsou zachyceny zpředu = pohledem z více úhlů
je dosaženo nejnázornějšího zobrazení; používala stříkanou malbu (= místo, kde se přitiskla např.
ruka, zůstalo bílé, okolní plocha byla barevná), z tečkovaných čar se postupně vyvinula čára
provedená jedním tahem – vznik lineárních obrazů zvířat; 2. – Magdalénská škola – jeskyně
Altamira – 180 maleb, celý strop jeskyně je pokryt stádem bizonů, na stěnách i stáda jelenů a
divokých prasat, přírodní barvy (bílá, okrová, hnědá, žlutá, černá, červená); normální perspektiva,
jednoduché kresební linie, větší přesnost, tematické uspořádání (zvířata stojí čelem k sobě a tvoří např.
obraz setkání dvou stád), někdy až tři různé odstíny barev na jednom zvířeti = zkušenost v práci
s barvou (Altamira)

MEZOLIT
- přechod mezi paleolitem a neolitem
- rybolov, lov drobné zvěře, ochočování zvěře
- člověk opouští jeskyně a loveckou magii
- Umění mezolitu – osvobození od kultu lovecké magie – jednoduché schématické kresby, obrázkový
příběh; témata – všední výjevy ze života, vynález saní, bruslí, lyží
- památky – Španělsko – Valltorta, Gasulla, Alpera, na Slovensku jeskyně Domica – 3 obrazce
uhlem

NEOLIT (MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ)

- hl. zdrojem obživy – zemědělství; domestikace zvířat, výroba oděvů, stavba prvních domů...
- člověk se obrací k zemi jako k matce živitelce, ke slunci také
- vznik řemesel - tkalcovství, zpracovávání vlny, stavba obydlí, keramika – nutnost uchovávání
potravin = první hliněné nádoby; ruční modelace, později hrnčířský kruh; tvary a výzdoba se liší podle
jednotlivých nalezišť – dělí se do několika skupin: voluntová – lineární, zdobená spirálami;
vypichovanou; šňůrovou – dekor tvořen kroucenou šňůrkou; kanelovanou – žlábkovanou;
malovanou; zvoncové poháry
- první stavby – a) světská architektura: jámy zastřešené kůží, obydlí ze dřeva, hlíny a větví
s kruhovým, čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem, uprostřed ohniště – kouř zpravidla odcházel
otvorem ve střeše
- b) kultovní architektura, tzv. megalitická kultura: místa po celé západ. Evropě, ale i v severní
Africe, Indii a Oceánii
- tři zákl. typy: menhiry – vztyčené, do země zapuštěné kamenné kvádry, většinou 4 – 5 m vysoké,
často tvoří řad; nejznámnější česká menhir = kamenný pastýř; dolmeny – první náznak architrávového
principu (podpěra a břemeno), obvykle dva i více balvanů držící jeden větší plochý kámen –
symbolický vnitř. prostor jakoby chránící mrtvé; kromlech – seskupení menhirů s překlady/dolmenů
s kruhovým či elipsovitým půdorysem
- příklady: Francie, Bretani – Alej menhirů u Carnacu = největší v Locmariaquer, 300 t, 20 m
výška; u nás: Klobouky u Slaného – menhir „Kamenný muž“, 3,5 m; nejznámější: Stonehenge,
Anglie = kromlech, chrám zasvěcený kultu slunce (paprsek slunce v den jarní rovnodennosti dopadá
na oltář)

***

DOBA BRONZOVÁ
- změna v materiálech – nejprve se používala měď, později její slitina s cínem, bronz = snadno
zpracovatelný kov, vhodný na výrobu nástrojů, zbraní i šperků; rozvoj kovotepectví, odlévání do
pískových forem, později do ztracených forem atd.
- nejdůležitější oblasti té doby: lid s kulturou únětickou, jihočeský lid mohylový, lužický lid
popelnicových polí (SLUNEČNÍ VOZÍK Z TRUNHOLMU – lid popelnicových polí (x mohylový
lid), Dánsko – uctívali boha slunce, pravděpodobně je tahali přes pole, aby měli dobrou úrodu)

DOBA ŽELEZNÁ
- objev železa; Keltové – věřili v mnoho přírodních bohů; oppida – keltská střediska, sůl = bílé zlato
- železo mělo větší význam pro užitkové předměty než pro tvorbu šperků (na ty se nadále používal
bronz, zlato a stříbro)
- podle způsobu dekoru rozdělujeme dobu železnou do dvou období: doba halštatská – výzdoba má
geometrický charakter; doba latenská – výzdoba je realističtější, převažují rostlinné a figurální
motivy