Professional Documents
Culture Documents
Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie-Němcová
Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie-Němcová
Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie-Němcová
Kultura
Leopold Pospíšil
Úvod
● Alfred Kroeber – kultura jsou sociální síly mimo jednotlivce → studium chování jednotlivců
neosvětluje předmět kultury
● opačný názor - kultura není oddělená od jednotlivce, vše, z čeho kultura pochází musí být
uloženo v myslích jednotlivců, kultura není sdílena ve své úplnosti každým členem
společnosti (někteří toho ví hodně o mýtech, někteří o kmenové politice)
● Goodenough – kultura = naučený systém významů – souhrn znalostí, nejsou to vzorce
chování, ale vzory pro chování
● Kultura je poznávací systém složený z lidových představ – říkají, jak se chovat a proč se
chovat určitým způsobem
● jiný význam – kultura je souhrn všeho chování, jež se učí
● kulturní relativismus
Pojem kultura
● Svazek mezi dvěma abstraktními herci (osobami), z nichž jeden působí na chování druhého,
vytváří podstatu společenských vztahů.
● Společenská osobnost – soubor rolí sloučených v jednotlivci
● Sdílení – každý se specializuje na jiný obor kultury, nikdo nezná vše → když ranní A využívali
jenom pár informátorů, nebylo to dobře
o kulturní univerzálie – znalosti kultury, kt. jsou známy všem jejím členům
o charakteristický rys – kulturní prvky sdílené jenom s určitou skupinou jedné kultury
(znalost lékařství)
o Když dva a více lidí sdílí nějaký společný prvek, stává se kulturním.
● Chování, představy a postoje – hlavní látkové složky kultury
o Chování je pozorováno přímo A (metoda zúčastněného pozorování), ale na to, aby
mohl pozorovat představy, musí použít informátory
o Postoje – liší se od chování a představ, jsou to skryté odpovědi na zjevné podněty –
lidé, kt. je mají, si je neuvědomují, postoje jsou zjistit pečlivým pozorováním a
interpretací chování a představ
o Pro A analýzu musíme studovat všechny tři složky.
● Výsledky chování: materiální kultura – pouze ty aspekty, jež jsou výsledky lidského chování,
jsou součástí materiální kultury – např. kamenné sekera je nazývána kulturní pouze
s ohledem na její tvar, fci, provedení, zdobení atd, ale samotné dřevo, ze kt. byla vyrobena
není součástí kultury
● Výsledky chování: kulturní osobnost – výsledkem výchovy a vzdělávání jednotlivce je určitý
typ osobnosti. Kulturní osobnost je produktem kulturně determinovaného vlivu na
jednotlivce určité společnosti. Složky univerzální pro lidi (potřeba sexu, jídla, instinkty atd.)
nejsou naučeným chováním → nejsou součástí kulturní osobnosti, stejně tak zděděné složky
– inteligence, temperament, nebo zážitek prožitý pouze jednotlivcem
o společenská osobnost – souhrn zjevných sociálních rolí (definovaných v podmínkách
práv a povinností), jež jednotlivec slučuje
x
o kulturní osobnost – psychologické rysy sdílené členy společnosti
o psychoanalýza Freuda – zděděné biologické potřeby jsou vystaveny kulturním
kontrolám → ne vždy jsou spolu v souladu → jedinec nemůže naplno projevit své
pudy → vznikají různé neurózy
● Základní struktura osobnosti – charakteristické rysy, kt. jsou sdíleny většinou členů dané
kultury
o Je zjišťována pomocí Rorschachova testu – kaňky na papíru → jedinec říká, co v nich
vidí
● Konfigurace – všechny kulturní jevy mají tendenci k integraci, kultura je konzistentně
strukturovaný celek, kulturní jevy prokazují určitý stupeň harmonie. Kultura je dynamická →
úplná integrace je nedosažitelná.
Kulturní změna
o evoluce – změny, jejichž časový rozsah je neomezený, budou ukončeny pouze, když
člověk zmizí ze světa
x
o přechodné procesy, které mají začátek a konec
● Inovace – anatomie kulturní dynamiky – dva způsoby změny kultury: zevnitř/zvenčí
o Vnitřní změna:
▪ Vynález – zahrnuje určitou mentální tvořivost za účasti vynálezce, vynálezce
zavádí novou myšlenku nebo artefakt
Rekombinace kulturních prvků – jedna kultura uvidí prvek cizí kultury,
pochopí ho po svém a modifikuje si ho do své kultury
Rekombinace je nějaký řetězec uvažování (něco mi připomene něco, to něco
mi zase připomene něco jiného) – jsou to nějaké vzorce, kterými uvažují lidi
stejné kultury → některé vynálezy byly vynalezeny nezávisle na sobě v té
stejné době (např. fotografie, telefon)
▪ Objev – objevitel odhaluje něco z prostředí, co zde již je
o Vnější změna:
▪ Přejímání – kroky přejímání: vnímání – člověk je schopný přejmout pouze ty
rysy, kt. skutečně vnímá, dávání významu – věcem, které předtím neměly
v dané kultuře žádný význam, internalizace
● Akulturace – proces kulturní změny, ke které dochází, když vejdou v kontakt dvě autonomní
etnické skupiny
● Přejímání a civilizace – rozvoj civilizace je závislý také na přejímání – učení se od jiných kultur
(např. jak sestavit kompas jsme se naučili od Číňanů)
● Závěr – dynamismus
Struktura kultury
● Témata a celková integrace kultury – témata jsou pravidelné jevy, kt. fungují jako integrující
principy a ovlivňují, a do určité míry i kontrolují, formování myšlenek lidí a jejich chování.
Mohou být vědomě používané nebo nevědomé. Tvoří základní principy, kt. dávají soudržnost
rozličným součástem a prvkům kultury. (př. píle, statečnost, bezpečí, harmonie)
o Dichotomizace (=binární opozice) – tendence rozdělení jakéhokoli uzavřeného
systému na dvě protichůdné kategorie (př. činy lidí jsou dobré x špatné), jako by
neexistovala střední cesta → projevuje se to také v naší řeči
o Symbol – jev (slovo, gesto, atd), kt. zastupuje jiný jev nebo pojem, jenž je jeho
významem. (př. abeceda)
● Skrytá kultura – sestává z neuvědomovaných pravidelných jevů nebo principů
o Konfigurace – neuvědomované pravidelné jevy, jednotky skryté kultury (př.
pravopisná pravidla, kt. dodržujeme, základní součásti našeho světového názoru atd.)
● Zjevná kultura – část lidského myšlení, která je uvědomována či explicitní, rozděluje se na:
Úvod do sociální antropologie – Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie
Geneze antropologie
● 2. pol. 19. st. – VB, USA - *antropologie jako obecná věda o společnosti, člověku a kultuře
● britská sociální antropologie – preferuje pojem společnost, klade důraz na studium hodnot,
institucí a zvyků v kontextu sociokulturních jevů, kulturní A součástí sociální A
● spolupráce A se sociologií, psychologií, historií, folkloristikou...
● fyzická A – studium růstu, vývoje a fce lidského organismu v rámci různých rasových,
etnických, kulturních a sociálních skupin - biologické, ekologické, atd. faktory, kt. působí na
variabilitu a morfologii lidského těla
● funkcionalismus
o výzkum kulturních prvků z hlediska jejich významu pro uchování celistvosti
sociokulturních systémů
● 60. l. – strukturalismus, fenomenologie, hermeneutika
● Scientaurus – *19. st., Anglie – Buckland, Cuvier, Mantell, Owens, Marsh, Cope
Imaginace genů
Sociologická perspektiva
Eva Šlesingerová
Úvod
Imaginace genů
Doba genomická
● Genetika se od popisu DNA rozšířila do celého světa → ovlivnila většinu tzv. věd o životě
● epigenetika – nový obor, zajímá se o změnu nastavení genomu, pokud tuto změnu zapříčiní
naše chování, zabývá se reakcí těla na buněčné úrovní, odsouvají neměnné mechanismy DNA
nebo je dokonce popírají
Úvod do sociální antropologie – Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie
● Genografie migrace a původu – lidský genetický kód je na 99,9 % identický v rámci celého
světa, zbytek je zodpovědný za naše rozdílnosti (např. barva očí, výška atd.)
o DNA je ukazatelem původu, protože pomocí ní dokážeme vystopovat naše předky
o cíl: získat nové informace o migrační historii lidského druhu a zodpovědět otázky
ohledně genetické rozmanitosti lidstva
o Nejlepší je zjišťování historie genotypů u domorodých kmenů, protože u nich
docházelo k mísení mezi národy minimálně
● To, jestli jsme např. pravými Čechy někteří posuzují podle toho, jakou máme genetickou
informaci, příslušnost k určité skupině by se ale neměla posuzovat podle DNA, ale podle
toho, jakým způsobem se daný člověk chová
Úvod do sociální antropologie – Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie
Kulturní vzorce
Ruth Benedictová
Věda o zvycích
● To, jak se chováme (my = běloši), považujeme za zcela přirozené, dané a lidské, moc si
nepřipouštíme, že je to z velké části ovlivněno naší historií, kulturou, našimi zvyky atd. a že
jiné společenství se může chovat jinak
● Primitivní člověk neviděl sám sebe jako součást všech lidí, ale vždycky viděl svou skupinu, do
které patřil a ostatní z jiných, rozdílných skupin nepovažoval za lidi, uzavírala se před nimi za
hradbami, bojoval proti nim atd. → projevuje se to v určité míře i teď – necítíme se spříznění
např. s nějakým kmenem v Austrálii
● Př. lidé sami sebe rozlišovali na my = pravověrní (př. křesťané), ostatní = pohané (př.
Hinduisté), přestože se naše víry až tak neliší
● Abychom mohli zkoumat jiné kmeny/společenství, tak se musíme tomuto rozdělení vyhnout
a brát všechny různé kulturní tradice a zvyky na stejné úrovni
● Různé národy dokážou převzít kulturu jiných národů → kultura není podmíněn biologicky →
člověk není biologicky předurčen k některé konkrétní variantě chování
● Zkoumáme primitivní kmeny, protože mají jednodušší struktury než my, naše společnost je
příliš složitá na to, abychom mohli zkoumat každý detail a taky protože nás zajímají
odlišnosti. Zkoumáme, které znaky jsou společné pouze pro určitou skupinu a které jsou
společné pro všechny lidi.
Různost kultur
● Každá kultura se zabývá jinými prvky života, jinak je interpretuje – např. kolem dospívání se u
nás hodně mluví, je to pro nás bouřlivé období života, v jiných kulturách dospívání třeba
přehlíží, ale hodně se zajímají třeba o smrt.
● př. válka – Aztékové berou válku jako prostředek k získání zajatců, lidi teda nezabíjejí, některé
kultury neuznávají mír, protože by museli nepřátelé uznat za lidské bytosti, Eskymáci neválčí
● Všechny národy bez výjimky kladou důraz na vyčlenění skupiny příbuzných, mezi nimiž je
zakázán sňatek, ale každá kultura vyčleňuje jiný okruh lidí.
● → Kultura je méně biologicky podmíněná, než se zdá.
Úvod do sociální antropologie – Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie
● Jednotlivé rysy kultury nemusí stát v různých kulturách u sebe – např. u nás se náboženství
pojí také s uměním (různé náboženské obrazy atd.), ale v jiných společnostech jsou tyto dva
rysy vzdálené.
● Kulturní rysy vzájemně pronikají a ovlivňují se. Máme spoustu kulturních rysů → spoustu
způsobů, jakým se můžou kulturní rysy spojit, ovlivnit se...
Integrace kultur
● V každé kultuře vznikají pro ni charakteristické cíle, které společnosti jiného typu nemusejí
nutně sdílet. Lidé každé kultury jednají v souladu s těmito cíli.
● Kultura je něčím víc než sumou svých kulturních rysů. (celek je více, než součet jeho
jednotlivostí) → musíme ji zkoumat jako celek, ne jenom její části
● Kulturní integrace – kultura se skládá z rysů, které se navzájem ovlivňují, je celistvá, abychom
např. pochopili některou z tradic, tak musíme pochopit celou kulturu.
● Musíme zkoumat také způsob myšlení a fungování jejích institucí.
● Spengler – analogie s lidským životem – každá civilizace má vitální mládí, silný mužský věk a
upadající stáří, rozlišuje dvě soudobé ideje:
o apollinská (klasický svět) – neznají vůli, konflikt je zlem, člověk neprochází vnitřním
vývojem, život jako existence ve stínu možné katastrofy, kt. nám hrozí zvenčí,
katastrofa, která se přihodila nám se mohla přihodit úplně stejně i někomu jinému
o faustovská (moderní svět) – síla, která neustále překonává překážky, vnitřní vývoj
jedince, katastrofy přicházejí jako nevyhnutelný důsledek kumulace jeho minulých
rozhodnutí
Úvod do sociální antropologie – Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie
Jaroslav Skupnik
● česká etnologie/etnografie – předmět bádání je lid a jeho kultura, kultura je veškerá aktivita
lidu
● sociobiologie - *Wilson
o lidská kultura je souhrn sociálního jednání a sociálních institucí, toto chování a
instituce byly během evoluce lidského druhu přírodním výběrem selektováni pro
svou adaptivní hodnotu, která svým nositelům poskytovala určité reprodukční
zvýhodnění
o Neptá se po původu našeho vědění a vidění světa.
o Společnost funguje, protože organismy mají přirozenou a vrozenou tendenci chovat
se jako liberální podnikatel: jedinec se snaží dosáhnout svého vlastního genetického
zisku, a výsledkem je sociální chování prospěšné jak jemu, tak celku jako například
altruismus a kooperace.
o Sociální problémy jsou problémy biologické.
● kritika – kulturu dělá kulturou její reliabilita, je předávána ne geneticky, ale sociálně a to
tradicí
● Homologie – společné rysy, kt. jsou společné lidem a zvířatům (př. přední končetiny delfínů,
lidí, netopýrů a koní)
● Analogie – podobnosti, kt. jsou vyvolány obdobnými potřebami, ale mají rozdílný evoluční, a
proto ne společný genetický původ, zvnějšku mají identické rysy (př. křídla motýlů, ptáků a
netopýrů)
Úvod do sociální antropologie – Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie
● To, že lidé vytváří společnosti stejně jako hmyz není zapříčeněno společnými geny, ale
naučenou a kulturně předávanou výhodou kooperace. Recipročně altruistické a kooperativní
chování u člověka nemusí být vyvoláno stejným genem jako u šimpanze → jsou to pouze
metaforické jevy (postavené na vnější podobnosti)
● Některé specifické prvky se vyskytují ve všech společnostech (lidských i zvířecích), protože
jsou to jediné možné varianty pro to, aby byly funkční
● Lidský druh je možno definovat jako primáta, kt. se vynořil v bodu evoluce, kdy instinktivní
determinace dosáhla minima a vývoj mozku maxima.
● Vše, co člověk dělá, plyne z jeho potenciálu to dělat → člověk není dědičně determinován
k agresivnímu chování, ale je mu dědičně předána potence k agresi
● Přírodu si interpretuje každá společnost jinak, naše vnímání tedy není ovlivněno přírodou, ale
příroda je ovlivněna naším vnímáním.
● Sociobiologie ukazuje, jakým způsobem si my sami konstruujeme příběh o původu světa,
příčinách sociálního uspořádání atd. a jak z tohoto vyprávění vyvozujeme, co je správné a co
nikoli. Máme tendenci náš svět konstruovat jako smysluplný a uspořádaný.
Úvod do sociální antropologie – Kultura, jinakost a rané teorie sociální antropologie
● Genocentrická revoluce se netýká jenom lidí, ale také tvorstva obecně a netýká se pouze
sociálních či sexuálních vztahů mezi organismy, ale absolutně čehokoli, od optimalizace
příjmu potravy až po velikost snůšky.