Mykologie

HOUBÁM PODOBNÉ ORGANISMY ŘÍŠE

STRAMENOPILES

SYSTÉM

 LABYRINTHULOMYCOTA
 HYPHOCHYTRIOMYCOTA
 OOMYCOTA

 významné v koloběhu živin, zejména vodních ekosystémů vč. mořských

 někteří významní parazité
 nepříbuzní houbám, mající houbový životní styl
 v BS hlavní strukturální polysacharid - celulóza (Fungi: chitin) - podobně jako
kytky
 v mitochondriích trubicovité kristy (Fungi:mají lamelátní)
 diktyozómy (Fungi: jednotlivé cisterny)
 vždy alespoň 1 péřitý bičík, porostlý řadami mastigonemat, bětšinou 2, vlatsní
houby nemají dva bičíky
 lysin je syntetizován přes α, ε-diaminopimelovou kyselinu (Fungi: α-
aminoadipovou
 zásobní látka β1-3 glukan (laminaran)
 často diploidní stélky
 Architektura péřitého bičíku

1
Mykologie

1. LABYRINTHULOMYCOTA
• vodní hlenky
• ca 50 druhů, maličká skupina
• Ekologie: vodní prostředí, saprotrofové, parazité, klíčoví v dekompozici detritu, Thraustochytriales pravděpodobně
rozšířeny i ve velkých hloubkách

• Znaky:
o na substrát přichyceni slizovou hmotou/ektoplazmatickými výběžky produkovanou v
sagenogenech (=botrozómech)
o šupinky obsahující polymer L-galaktózy nebo fukózy, vznikají v Golgiho aparátu, mezi
CM a slizovou hmotou, chitin ani celulóza neprokázány
o heterokontní bičíky bočně umístěné, přední péřitý, zadní hladký
o síť obsahuje enzymy lyzující buňky rostlin či mikroorganismů
o nepohl. rozmn. – sporangia – zoospory nebo aplanospory (pohl. rozmn. – 1 druh – izogamie)
o Se svými obětmi nezacázejí v rukavičkách

Jak do kytek pouští enzymy

ty se roztékají a umřou

2
Mykologie

2. HYPHOCHYTRIOMYCOTA

 ca 23 druhů, 6 rodů
 Ekologie: půda, vodní prostředí, saprotrofové a nektotrofní či biotrofní parazité řas, oospor, spor
Glomeromycotina
 Napadjí řasy a celkově jsou přizpůsobené řasám
 Zoospora má jen 1 péřitý bičík – ten druhý zanikl – ale nejdřív byly ty bičíky dva

 Znaky:
o připomínají Chytridiomyota, 1 přední péřitý bičík, 1 kinetozóm + 1 dormantní
kinetozóm
o BS studována jen u 2 druhů, 2 vrstvy chitin + celulóza (vnější)
o Rozmnožování: zoosporangium, zoospory se vytváří vně, někt. Encystace,
pohl. Rozmnožování neznámo
o Nákres zoospory – BS – mají chitin i celulózu – ale není to jistý

o Morfologie podobná Chytridiomycota, užívá se stejná terminologie

o Rhizidiomycetidacae – eukarpní monocentrické – je jenom jedno, sporangia –
nich jaou zoospory
o Hyphochytridiaceae – eukarpní polycentrická – je jich víc

3
Mykologie

3. OOMYCOTA

 Přes 2000 druhů, monofyletická skupina

 Ekologie: vodní organismy až suchozemští parazité, nekrotrofní i biotrofní, někteří tolerují anaerobní podmínky,
Aualinderella fermentans – obligátní anaerob (bez mitochondrií)
 Phytophtora infestans – 1845-1848 – irský hladomor – zjistilo se, že „houba“ je původcem choroby brambor
 Plasmopara viticola – poprvé využita chemická ochrana rostlin – Bordeauxská jícha
 Aphanomyces astaci – onemocnění raků
 Saprolegnia sp. – onemocnění ryb
 Pythium insidiosum – původce pythiózy
 Lagenidium giganteum – parazit hmyzu, využíván v biologické kontrole moskytů
 Česky vaječné houby – monofyletická skupina
 Způsobuje račí mor, plíseň bramborová, vřetenatka révová…
 konvergence s pravými houbami (Fungi)
 Znaky:
o Hyfa – trubice a apikální růst + sekrece enzymů (subapikální zóna), cenocytická (nejsou přepážka, přehrádky
pouze před gametangii), četné sekreční váčky na vrcholu, BS – celulóza (propojena větvenými glukany stejně j. u
hub), haustoria – dělá je i on v parazitické houbě
 Původ – ca 570 mil. let
 mořští nekrotrofové živočichů, několikrát přeskočili na řasy, se svými hostiteli doputovali na souš (mnohonásobně) →
vznik Perenosporomycetes - tlustostěnné oospory, před ca 300 mil let – současná diverzita Oomycota (s výjimkou Downy
Mildew clade), obligátní parazité rostlin se vyvinuli min. 2x
 Existují vývojově mladší saprotrofní linie, avšak vznik saprotrofů z obligátních parazitů je nepravděpodobný!!! (buď
původní saprotrofové vyhynuli nebo jsou ještě neobjeveni)

 NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ
o Sporangiofory (stromečka) – Sporangia (ty citróny na nich) – Zoospory:
o primární (auxiliary) zoospory – hruškovité – bičíky apikálně (akrokontní), encystuje sekundární (principal)
zoospory, ledvinité, bičíky laterálně, na boku (pleurokontní)
o Řada druhů zoospory nevytváří, rozmnožuje se přímo zoosporangiem (aplanetismus)
o Monoplanetismus – v životním cyklu je 1 pohyblivé stádium
o Diplanetismus – v životním cyklu jsou primární i sekundární zoospory
o Polyplanetismus – více typů primárních či sekundárních zoospor v životním cyklu

 POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ
o Oogametangiogamie
 antheridia + oogonia (při tvorbě meióza), vznik 1 n. více oosfér
 homo i heterothalické ( a gametangia na 1/dvou stélkách), steroidní
hormony, relativní sexualita
 uvnitř oogonia – 1 nebo více oosfér, vznikají centripetálním (Perenosporales) n. centrifugálním
(Saprolegniales) nahromaděním periplasmy (= cytoplasma v oogoniu)
 oplozená oosféra = OOSPORA – součástí vakuola = ooplast (mycolaminarin + fosfáty), kapénky tuku, 3
vrstevná stěna: 1. exospor (zbytek periplasmy), epispor (stěna zygoty), endospor (polysacharidy, použity
pří klíčení)
o Životní cyklus
 diploidní (Phytophtora – 3n, 4n)
 Bazální klád – nepozorováno pohl. rozmn. – výjimka – Olpidiopsis varians (samčí + samičí stélka…)
o Krásně se na demonstruje přizpůsobení se terestrickým podmínkám – mají různé typy zoospor a ty se postupně
ztrácí až se naučili šířit se vzduchem

4
Mykologie

OOMYCOTA – Saprolegniomycetes – Leptomitales

3.1 SAPROLEGNIOMYCETES

3.1.1 LEPTOMITALES
− Saprotrofové na tlejících zbytcích ve vodě nebo vlhké půdě, vody fakt hodně eutrofní, příp.

vodách
bohatých na
organické
látky,
schopnost

fermentativního metabolismu
− větvené mycelium, pravidelně zaškrcované hyfy
− Leptomitus lacteus – eutrofní vody, kanály a stoky z pivovarů a cukrovarů

3.1.2 SAPROLEGNIALES – HNILOBYTKOTVARÉ

5
Mykologie

− ca 132 druhů, 20 rodů

− Ekologie: vodní houby (=vodní plísně – water molds), vlhké půdy, okraje jezer, tekoucí voda
− saprofyté na zbytcích rostlin a živočichů, parazité (raci, ryby, rostliny)
− Znaky: hrubé a tuhé hyfy, coenocytická mycelia, gametangia oddělena přepážkami
− Přijímají síru pouze v organické formě

− Rozmnožování:
o nepohl.: 2 typy spor: primární (auxiliary, hruškovité) a sekundární (principal,
ledvinité), častý polyplanetismus
o pohl.: OOGAMETANGIOGAMIE – oogonium – 1více oosfér (vznik
centrifugálně)
o větve anteridií se přikládají k oogoniu – penetrace stěny – oplozovací hyfy – 1
jádro
o karyogamie – vznik oospor (několikaměsíční období klidu)

6
Mykologie

APHANOMYCES ASTACI – hnileček račí původce račího moru

− mycelium roste v kutikule, posléze napadá nervový systém, raci jsou neklidní,
malátně pohybují, mají křeče, upadávají jim končetiny, hynou. Původ nemoci je
neznámý, první úhyny raků jsou zaznamenány z Itálie v roce 1859. Kvůli snížení
evropské populace raků začali být vysazování američtí raci, kteří jsou odolnější
(rychlá melanizační reakce). Díky tomu fungují jako trvalý zdroj nákazy a
vytlačují původní druhy evropských raků.
− Není známo pohlavní rozmnožování

3.2 PERENOSPOROMYCETES

• Ekologie: vodní organismy, saprotrofové, endofyté, parazité živočichů a rostlin, postupné přizpůsobení suchozemskému
prostředí
• Znaky: coenocytická mycelia, vzácně přehrádky
• síru získávají v podobě síranových iontů
• 1 typ zoospor nebo zoospory chybí
• 1 oosféra v oogoniu (výjimka Pythium, Albugo), obklopena periplasmatickou vrstvou
(vznikají centripetálně)

3.2.1 ALBUGINALES
− velmi drobná haustoria
− sporangia subepidermálně
− zoospory
− oogonia ca 200 jader – 199 v periplasmě, oospora 32
2n jader

− Albugo candida – plíseň bělostná (White blisters)

o Brassicaceae (brukvovité), fyziologická
specializace na jedn. rody, nejč. kokoška pastuší tobolka
o Heterothalické, v přítomnosti druhu rodu Perenospora indukce samooplození

7
Mykologie

− tragopogonis – Tragopogon, Senecio

− occidentalis – špenát
− Možná řada endofytů

3.2.2 PERENOSPORALES
− Heterogenní skupina organismů
− ca 30 rodů, 1000 druhů
− Saprofyté (Halophytophtora, Salisapilia, někt. druhy Phytopythium a Phytophtora), saproparazité až obligátní parazité
− Zoospory jsou důležitým zdrojem potravy zooplanktonu
− Homothalické (hl. saprotrofové), vzácněji heterothalické,
relativní sexualita
− Nespecifické podněty (metabolity r. Trichoderma, fungicidy)
indukují homothalismus
− Samičí kmeny produkují hormony indukující tvorbu anteridií
konstitutivně, samčí kmeny musí být indukovány k produkci...
− Chem. složení hormonů neznámé

− Lagenidium giganteum - kontrola komárů, plošné letecké

aplikace
− Příležitostní parazité rostlin - padání klíčních rostlin
− Pythium
o 100 druhů
o saprotrofové ve vodě a půdě, vhodné podmínky – parazité, extrémní
variabilita hostitelů – rostliny, bezobratlí, obratlovci (spousta genů
kódujících proteinázy a glukanázy)
o primární kolonizátoři, později vytlačeni plísněmi (produkce antibiotik)
o tvoří chlamydospory, hyfy bez haustorií, u parazitů mořských řas se
vyvíjí apresorium

− Mykoparazité
o P. oligandrum, P. acanthicum, P. nunn – napadají hyfy hub (chitinázy, celulázy, indukce autolýzy)
o „chytrá houba“– oospory P. oligandrum v přípravku proti plísním

− Parazité řas
o 1 druh (P. insidiosum) napadá obratlovce - pythióza
o keratinofilní, přežívá na řasách v tropech a subtropech, pokud se
dostane do ran zvířat (dobytek, psi) - otevřené léze, po konzumaci vody
– gastrointestinální potíže

− Phytophtora
o ca 120 druhů
o Parazité, lze je pěstovat v kulturách, často široké spektrum hostitelů, častá hybridizace
o Nepohlavně se rozmnožují pomocí zoosporangií nebo zoospor, ovlivněné teplotou a stářím sporangia
o Chlamydospory, Encystace
o infestans (=plíseň bramborová) – Solanaceae, potato late blight (viz přednáška o parazitech)
o P. cactorum – široké hostitelské spektrum - ca 200 druhů, 60 čeledí
o P. erythroseptica – hlízy brambor
o P. fragariae – poškození jahodníku
o Parazité dřevin

8
Mykologie

 P. cinnamomi – introdukce do JZ Austrálie zničila původní Eucalyptus marginata (jarrah) a mnoho

další vegetace (má široký okruh hostitelů, ca 1000 druhů, hl. dřeviny)
 P. ramorum a P. kernoviae – poškození stromů severní Ameriky a Evropy
 P. palmivora – poškození kakaovníku
 P. alni – olše (viz přednáška o parazitech)

− Downy Mildew Clade (nepravá padlí)

→ ca 800 druhů
→ Ekologie: obligátně biotrofní parazité několika skupin rostlin (evolučně
vyspělé nebo schopné akumulace sekundárních metabolitů – esenciální
oleje nebo alkaloidy)
→ 1 druh houby – 1-několik málo rodů rostlin
→ nemohou žít mimo živého hostitele (kultivují se max. na kalusech rostlin)
→ evolučně velmi mladé (třetihorní)
→ Sporangium klíčí většinou přímo hyfou (=funkčně konidie), adaptace k
suchozemskému životu
→ Plasmopara
→ Pseudoperenospora - Pseudoperenospora cubensis – vřetenatka
okurková – závažný parazit tykvovitých, P. humuli – p. chmelová –
zavlečena před 1. svět. válkou z Dálného východu, nejnebezpečnější parazit na chmelnicích
→ Perenospora
o nejobsáhlejší rod řádu
o sporangium klíčí klíčící hyfou, tvorba apresoria, oospory se
vytváří po celý rok
o P. parasitica – Brassicaceae
o Arabidopsis thaliana x Perenospora brassicae - studium
interakcí (hypersensitivita, systémová rezistence)
o ochrana: metalaxyl, rezistence, směs fungicidů

→ Bremia lactucae
o napadá 36 rodů Asteraceae
o druhově specifické kmeny
o Netvoří zoospory
o napadené rostliny snáze napadá Botrytis cinerea
o Ochrana – fungicidy, rezistence