Jaroslav Vrchlický

NOC NA KARLŠTEJNĚ
1884, veselohra s historickým námětem

LITERÁRNÍ DRUH: drama

LITERÁRNÍ ŽÁNR: komedie (veselohra s historickým námětem)
LITERÁRNÍ FORMA: divadelní hra

ČASOPROSTOR: hrad Karlštejn, 2. pol. 14. stol. (1363), doba vlády Karla IV.

NÁMĚT: tajné vniknutí dvou žen na hrad Karlštejn, kam podle panovníkova příkazu směli jen muži

TÉMA: úsměvný příběh o ženské žárlivosti a odvaze, o lásce, která může porušit/zrušit všechny zákazy

MOTIVY: láska, žárlivost, podhradní život, porušení zákazu

DĚJ:
Král Petr přijel na hrad na návštěvu. Jeho hlavní zálibou jsou ženy, a tak stále nějaké hledá, domnívá
se, že se na hradě alespoň jedna žena ukrývá. Bavorský vévoda Štěpán přijel na hrad, aby s králem
vyjednal politické záležitosti, ženy ho ze začátku nezajímají. Český král Karel IV. má přijet večer
odpočinout si na svůj hrad Karlštejn, na který mají přísný zákaz vstupu všechny ženy. Jeho manželka
Alžběta, které se po manželovi stýská, už nevydrží déle čekat v Praze, a tak a potají se vydala za svým
manželem Karlem IV. Setkala se s arcibiskupem Arnoštem, který se rozhodl, že jí pomůže a dal jí
pážecí převlek. Alžběta se pak rozhodne, že bude držet stráž u císařových dveří. Petr a Štěpán
dostanou podezření, že jedno z pážat je žena. Na hrad se dostává Alena, neteř purkrabího, se
rozhodne strávit noc na Karlštejně, aby vyhrála sázku se svým otcem (Mikuláš z Vartenberka) a mohla
si vzít Peška, jinak by si ho mohla vzít až by Pešek dostal rytířský okruh. Pešek ji nejprve plán
rozmlouvá, protože se bojí císařova hněvu, ale nakonec souhlasí a navíc si spolu domluví v noci
schůzku pod lípou. Pešek přemýšlí, jak se vyhnout službě během té noci.

Večer přijíždí král Karel, je unavený a chce si odpočinout. Místo Peška je mu k dispozici převlečená
Alžběta, která má strach, že ji král pozná. Král je zabraný do rozhovoru s Arnoštem. Když král odešel
na pobožnost, žádal Petr Alžbětu o polibek, protože v ní tušil ženu. Alžběta zlomila jeho meč. Do toho
vstupuje král a celou situaci zachraňuje Arnošt rychlou výmluvou a odvádí Petra na noční prohlídku
kaplí. Král však začne pochybovat. Uvědomí si, že mu páže připomíná královnu Alžbětu, pozve páže
k sobě a pozná ji, přistoupí na její hru. Popíjejí spolu a král jí ukáže dárek pro královnu. Nakonec se
Alžběta prořekne, král se nehněvá a je rád, že ji má u sebe. Na hradě ale zůstat nemůže, proto král
zavolá Arnošta, aby jim připravil koně a oni mohli ještě v noci odjet na hrad Karlík. Petr se Štěpánem
obchází nádvoří v touze chytit ženu, proto nemohou odjet.

Pešek přichází za purkrabím a oznámí mu, že Alena je na hradě, aby měla svědka v sázce se svým
otcem. Štěpán ohlásí purkrabímu, že u císařovy ložnice drží stráž žena převlečená za páže. Purkrabí se
obává, že je to Alena, odbude Štěpána, že to nějak vyřeší. Chvíli na to má Alena s Peškem
domluvenou schůzku. Padnou si do náručí, ale netuší, že je pozorují Petr a Štěpán. Ti si myslí, že
Alena je to stejné páže jako u císaře. Alena s Peškem zjistí, že je Štěpán s Petrem pozorují a uprchnou
se ukrýt do strážnice. Purkrabí způsobí zmatek, král si myslí, že hledaná žena je královna a rozhodne
se zapírat. Rozhodne se, že bude předstírat, že se královna ztratila, když byla na lovu, na který vyjela
brzy ráno. Purkrabí se jde přiznat králi a prozradí Alenu s Peškem. Když Karel IV. zjistí, že purkrabí
nemluví o císařovně, nechá si je předvolat. Štěpán a Petr objeví Peška s Alžbětou na strážnici, chtějí je
předvést králi, Alena s Peškem se ale brání a začnou se Štěpánem a Petrem šermovat přímo před
králem. V této chvíli drama vrcholí. Král, Arnošt, Pešek, Alena, Štěpán a Petr se setkají na nádvoří.
Karel IV. odpouští Aleně a Peškovi, udělí Peškovi rytířský řád. Peška povýší na rytíře a k svatbě jim
věnuje dům v Praze. V tom přijíždí královna Alžběta na koni, dělá, že zabloudila. Císař s ní odjede na
hrad Karlík.

POSTAVY A CHARAKTERISTIKA:
KAREL IV.
- císař římský a král český, moudrý, vlídný

ALŽBĚTA
- manželka Karla IV., žárlivá, obdařena nadměrnou silou, vnikne na hrad v přestrojení za panoše

ŠTĚPÁN
- vévoda bavorský, přijel z politických důvodů, ale pak se spřátelili s Petrem a pomáhá mu s jeho
záměrem

KRÁL PETR
- král cyperský a jeruzalémský, má zájem o ženy a lásku, má rád víno a zpěv

ARNOŠT Z PARDUBIC
- arcibiskup, pomáhá císaři (i Alžbětě s přestrojením za panoše)

ALENA
- neteř purkrabího, statečná, odvážná, vtipná, podnikavá, miluje Peška (po strávené noci na Karlštejně
její otec svolí svatbu)

PEŠEK HLAVNĚ
- páže na Karlštejně, šenk (císařův číšník), touží po rytířských ostruhách a po svatbě se svou
milovanou Alenou

JEŠEK Z WANTERNBERGA
- purkrabí, strýc Aleny, nejdříve je spíše chladný, ale poté se rozhodne pomoci své dceři
KOMPOZICE:
- děj chronologický
- 3 dějství

Ve filmu ANO ale v knize NE:

- královna má služebnou, která se zaplete do jejího hledání
- v závěru král povolí ženám přístup na hrad
- v knize Pešek s Alenou odhaleni u stromu
JAZYK:
- ich-forma
- scénické poznámky (,,Zadumá se‘‘)
- živé dialogy
- monology (Karel IV. a Alžběta)
- vtipné zápletky
- dobové výrazy (šenk)
- spisovně, ale ne dnešní češtinou
- archaismy ( = zastaralá pojmenování)
- historismy ( = již neexistující slova)
- situační a slovní komika
- časté oslovování osob (zdůraznění hodnosti osoby, projev úcty)
- zvolací věty („ó Bože, on myslí na mne!“)

TROPY A FIGURY:
- hyperbola = nadsázka („znám každý tah jejího obličeje, každý záhyb jejího úsměvu“)

ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU AUTOROVY TVORBY:

- autorova dramatická tvorba
- dílo dosáhlo velké popularity

LITERÁRNÍ/OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT DÍLA (směr, doba, hnutí):

- česká literatura 2. pol. 19. stol. – Májovci, Ruchovci, Lumírovci
JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853 – 1912) – ČESKÁ LIT. 2. POL. 19. STOL.
- vlastním jménem Emil Frída
- básník, dramatik, liter. Kritik
- nejznámější představitel Lumírovců ( = skupina spisovatelů sdružující se okolo časopisu Lumír + další:
Májovci, Ruchovci)
- překladatel (např. Shakespeare, Molière)
- studoval teologii, filozofii
- odjel do Itálie → vychovatel + studie románské literatury
- tajemník České akademie věd
- profesor na UK
- kritizovala ho mladá generace (za povrchnost)
- manželka – Sofie Podlipská (sestra Karolíny Světlé)
- tvorba: hl. básnické sbírky
- témata: láska, národ, příroda, politické podmínky
- poezie je velmi intimní a citová
- cíl: vytvořit poezii, která se vyrovná evropskému básnictví (harmonický ideál člověka)
- jeho vzor – Victor Hugo

Další díla:
drama: Drahomíra, Bratři, Knížata, Soud lásky
lyrika: Z hlubin, Dojmy a rozmary, Dni a noci
básnický cyklus: Zlomky epopeje

Autoři, kteří psali ve stejné době:

• JAN NERUDA – Povídky malostranské (povídky), Balady a romance, Hřbitovní kvítí (sbírky básní)
• KAROLÍNA SVĚTLÁ – Kříž u potoka (román), Černý Petříček (povídka)
• JAKUB ARBES – Svatý Xaverius (romaneto = próza středního rozsahu založená na postupném
objasňování záhady rozumovým vysvětlením), Ukřižovaná (romaneto)
• JOSEF VÁCLAV SLÁDEK – Na prahu ráje, Ze života (sbírky básní)
• ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ – Hubička (libreto = děj k opeře → stejnojmenná opera B. Smetany),
Tajemství (libreto)