Karel Havlíček Borovský

KRÁL LÁVRA
1854, satirická báseň

LITERÁRNÍ DRUH: lyricko-epická skladba

LITERÁRNÍ ŽÁNR: alegorická satirická skladba s pohádkovými rysy a ponaučením
alegorie = jinotaj = skrytý význam v textu
satira = využívá komičnosti, výsměchu a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů
rysy pohádky = král, hlavní hrdina vykonává mimořádný čin, dobrý konec, nadpřirozené prvky – oslí
uši, vrba dokáže vyzradit tajemství, „byl jednou jeden…“
závěr = ponaučení

LITERÁRNÍ FORMA: poezie

ČASOPROSTOR: Irsko, království krále Lávry, doba nejednoznačná, představuje Čechy za rakouské
nadvlády (mělo z básně být vycítěno, že se vše odehrává v Irsku na zámku krále Lávry, protože u nás
v té době byla cenzura)

NÁMĚT: Báseň vycházející ze staré irské pověsti. Postava krále Lávry ukazuje vlastnosti panovníka
Ferdinanda, který v té době seděl na císařském trůně ve Vídni. Oslí uši jsou politickým symbolem.

TÉMA: královo tajemství, které je stejně odhaleno a nakonec přichází smíření se s touto věcí

MOTIVY: strach, tajemství, oslí uši (symbolizují panovníkovy chyby a nedostatky), odhalení, mateřská
láska, přiznání

DĚJ:
V Irsku vládl král Lávra, který měl oslí uši. Byl hodný a oblíbený, nicméně měl jednu chybu – pouze
jednou do roka se nechá ostříhat od holiče, a aby nevyzradil královo tajemství, nechá poté holiče
popravit. Každý rok si všichni holiči tahali los, podle kterého se rozhodlo. Lid se velmi divil, že tak
slušně vypadající král může být takový tyran. Jednoho roku si vytáhl los Kukulín, jediný syn vdovy.
Vdova se za svého jediného syna postaví a přemlouvá krále, aby ho nenechal popravit. Král k sobě
zavolal Kukulína, který musel přísahat, že nikomu nepoví to, co pokaždé uvidí na královské hlavě.
Kukulín přísahal a stal se jeho dvorním holičem. Za nějaký čas však Kukulína tajemství velmi tížilo.
Matka to na něm poznala a poradila mu, aby zašel za poustevníkem do pustého lesa. Poustevník mu
poradil, aby tajemství pošeptal do vykotlané vrby. Kukulín tak učinil a velmi se mu ulevilo.
Král jednoho dne pozval muzikanty z Čech, byl uspořádaný bál na zámku, kam šel hrát také pan
Červíček, který však cestou ztratil kolíček z basy. Uřízl si tedy větev z vrby a vyřezal si nový kolíček.
Nevěděl však, co tím způsobí. Když pan Červíček začal poté na basu hrát, začalo se ozývat: „Král Lávra
má dlouhé oslí uši, král je ušatec!“. Král dal Červíčka okamžitě vyhodit. Od té chvíle všichni znali
královo tajemství, kvůli kterému nechával popravovat své holiče. Basu však nebylo možno pověsit,
poddaní si uvědomili, že je to jediná vada, a není zase tak hrozná, a tak král nechal své vlasy úplně
ostříhat a nosil své dlouhé uši veřejně a beze studu. Lid si na královy uši zvykl a Kukulín se stal
královým stálým holičem.
POSTAVY A CHARAKTERISTIKA:
KRÁL LÁVRA
- starý dobrý král, lidé ho měli rádi, moudrý, rovněž přihlouplý, ušetřil Kukulína šibenice kvůli matce,
nechce, aby někdo věděl jeho tajemství – stydí se za oslí uši

KUKULÍN
- mladý holič, bojácný, upovídaný, neschopný udržet tajemství, vytáhl los, aby ostříhal krále

BASISTA ČERVÍČEK
- typ českého muzikanta, hrál na basu, nedává si pozor na své věci, ztratil kolíček, a tak si vzal
větvičku z vrby, která později prozradila Lávrovo tajemství

KUKULÍNOVA MATKA
- milující matka, vdova, zachránila svého syna Kukulína před šibenicí

POUSTEVNÍK
- dává lidem rady

KOMPOZICE:
- děj chronologický (34 strof po 7 verších)
- čas plyne lineárně, nejsou zde žádné skoky
- nepravidelné verše

JAZYK:
- er-forma
- spisovný jazyk, humorný, zastaralý
- prostý jazyk, lidská mluva, lidový hovor
- dialogy, monology
- přímá řeč
- typické jazykové prostředky pro pohádku (,,Byl jednou…‘‘)
- hovorové výrazy (jazýček, švanda)

TROPY A FIGURY:
- archaismy (byltě, kvas, hudci)
- personifikace
- alegorie = nezdělování věci přímo, skrytý smysl (pod ušima si mohu představit i jinou vadu)
- ironie = významový protiklad, posměšné vyjádření
- metonymie = obrazné pojmenování, přesenesení významu na základě věcné souvislosti
- přirovnání (,,bledý jako stín‘‘)
- elipsa = vypuštění slov na základě čtenářova domyšlení
- anafora = opakování stejných slov na začátku veršů
- epizeuxis = opakování stejných slov ve verších
- inverse = změna slovosledu ve větě oproti běžnému vyjadřování
- hyperbola = nadsázka, přehánění (,,na věčné časy, po všechny časy‘‘)
ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU AUTOROVY TVORBY:
- vznik v období národního obrození

LITERÁRNÍ/OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT DÍLA (směr, doba, hnutí):

- realismus, česká lit. 1. pol. 19. stol.
Česká literatura 1. poloviny 19. století (4. fáze národního obrození, počátky realismu v české
literatuře)
- autor v tomto díle ukazuje, že nezáleží na zevnějšku člověka, ale na chování a jednání

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (1821-56)

- vlastním jménem Karel Havlíček - přídomek Borovský od místa, kde se narodil (Borová)
- český básník, politik, ekonom, novinář, překladatel
- zakladatel české žurnalistiky, satiry a literární kritiky
- střední škola Gymnázium v Německém Brodě, poté Praha teologie
- nedostudoval, odjel do Ruska jako vychovatel
- vrací se rozčarovaný, zklamaný
- poté novinář – Pražské noviny – poté ho vyhodili a vytvořil si vlastní Národní noviny, ty nakonec
končí a K. H. B. odchází do Kutné Hory, vydává týdeník a opět kritizuje, opět jsou mu noviny
zastaveny a stěhuje se zpět do Německého Brodu
- usadil se v Kutné Hoře (jinde odmítali tisknout jeho texty) → zde založil časopis Slovan
- 1851 – násilím odvezen do Brixenu v Alpách (tehdy Rakousko), je ve vyhnanství 4 roky
- po návratu do Prahy umírá na tuberkulózu
- jeho pohřeb se stal národní manifestací (Božena Němcová mu pokládá na hrob Trnovou korunu =
symbol mučednictví)

Další díla:
básnické skladby: Tyrolské elegie, Křest svatého Vladimíra, Epigramy
žurnalistika: Pražské noviny, Národní noviny, Slovan (časopis)

Autoři, kteří psali ve stejné době:

• BOŽENA NĚMCOVÁ
• KAREL HYNEK MÁCHA – Máj (poezie), Cikáni (nedokončený román)
• KAREL JAROMÍR ERBEN – Kytice
• JOSEF KAJETÁN TYL – Fidlovačka (drama – fraška s písněmi), Kutnohorští havíři (historická hra), Jan
Hus (historická hra)
• JAN KOLLÁR – Slávy dcera (básnická skladba)
• LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ – Vojna a Mír (románová epopej)
• NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL - Revizor
• CHARLES DICKENS – Oliver Twist (román), David Copperfield (autobiografický román)