Prakticka Elektronika 1998-03

N ROZHOVOR
RONK III/1998. SLO 3 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................................... 1 Vyhlen Konkursu PE AR 1998 ........................... 3 AR seznamuje: Digitln hodiny s velkm displejem a teplomrem .......................... 4 Se signlovmi procesory aktivn proti hluku ......... 5 Nov knihy .............................................................. 5 AR mldei: Zklady elektrotechniky (pokraovn) ................... 6 Oprava k lnku ...................................................... 7 Jednoduch zapojen pro voln as ........................ 8 Informace, Informace .............................................. 9 LCmetr s PIC ....................................................... 10 Zdroj referennho napt 5 V s malm umem ..... 12 Velmi rychl pevodnk .......................................... 12 Antnn zesilovae ................................................ 13 Ruleta .................................................................... 15 Stabilizace napt s tyristorem .............................. 15 Sprava sond k osciloskopu (Pokraovanie) ......... 16 Programtor jednoipovch mikroprocesor Atmel 89C2051 ........................... 19 dbx nebo Dolby S? ................................................ 20 Pevodnky D/A pro PC ......................................... 21 UKV a cm antny v programech pro PC III. .......... 23 Jednoduch monitor napt baterie ....................... 24 Rychl kompartory s malou spotebou ................ 24 Inzerce ................................................. I-XXXVIII, 48 Objednvka ..................................................... XXXIX Extrmn svtiv LED ........................................... XL Mal katalog .......................................................... 25 Stavme reproduktorov soustavy VI ..................... 27 Pamti nen nikdy dost .......................................... 28 Potenciometry tuzemsk vroby ........................... 30 CB report ............................................................... 32 PC hobby .............................................................. 33 Rdio Nostalgie .................................................. 42 Z radioamatrskho svta .................................... 43
s panem Ulrichem Hallerbergem, oblastnm obchodnm manaerem firmy Arizona Microchip Technology, GmbH v Mnichov.
Firma Microchip nebyla v minulosti v esk republice pli znm. Nyn je ji podstatn znmj, vtina naich ten vak firmu zn jen jako vrobce nkolika mlo mikrokontrolr PIC. Mohl byste ns, prosm, strun informovat o jej historii?
Pan Ulrich Hallerberg 8bitovch mikroadi. V poslednch dvou letech jsme uvedli na trh vce ne 58 novch mikrokontrolr PIC v proveden OTP, EEPROM, FLASH a ROM.
Myslte si, e nkter z vmi vyrbnch mikrokontrolr PIC me bt ve svt nejpouvanj?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 1, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
Nejjednodu bude, uvedu-li nkter pro firmu vznamn data v jejm vvoji: 1989 - skupina tzv. rizikovho kapitlu zakld samostatnou firmu Microchip jako bvalou st General Instruments; 1990 - nov skupina dicch pracovnk pebr odpovdnost za veden firmy; 1993 - Microchip poprv veejn nabz sv vrobky; 1993 - Microchip kupuje od firmy Digital Equipment druhou tovrnu na vrobu kemkovch pltk; 1994 - Microchip je ocenn stkou dosahujc 1 miliardy americkch dolar (v z 1994); 1995 - Microchip kupuje technologii Keeloq od firmy Nanoteq; 1996 - Microchip kupuje firmu ASIC Technical Solutions, m zskv pstup k novm technologim pouitelnm pi vrob svch mikroprocesor; 1997 - hodnota firmy Microchip dosahuje stky dvou miliard americkch dolar (v lednu 1997).
Jak jsou vae dal vrobn aktivity, krom ji zmnnch mikrokontrolr?
Ji nkolikrt jsme tuto pozici zskali. Microchip je v kadm ppad svtovou jednikou ve skupin jednoipovch mikroprocesor OTP s architekturou RISC. A prv nedvno jsme zskali svtov prvenstv s 8bitovm RISC mikroprocesorem v osmivvodovm pouzdru (PIC12C508). Vhodou osmivvodovho pouzdra je jeho nzk cena, protoe u levnch mikroprocesor ji cena pouzden hraje nezanedbatelnou roli. U osmivvodovho pouzdra nen vvod nazbyt, proto je osciltor een jako intern.
Jak jsme ji konstatovali, vae aktivity se neomezuj jen na mikroprocesory. Mezi elektroniky je zjem tak o pamti EPROM a EEPROM, jak typy vyrbte?
Nae dal spn aktivity tvo pamti (jsme druhm nejvtm svtovm vrobcem sriovch pamt EEPROM) a soustky oznaovan Keeloq, co je nzev svtovho standardu v elektronickch pstupovch systmech.
Pohovome nejprve o jednoipovch mikroprocesorech (mikrokontrolrech PIC). Nkte nai teni ji s nimi maj dobr zkuenosti, ale ne vichni a ne se vemi typy.
Ji jsem konstatoval, e Microchip stoj na druh pce svtovho ebku vrobc sriovch EEPROM. Nabzme adu sriovch EEPROM se sbrnicemi I2C, SPI a Microwire.
Zvltn skupinou jsou aplikace v automobilovm prmyslu. Co nabzte v tto oblasti?
AMARO spol. s r. o.
Architektura RISC 8bitovch jednoipovch mikroprocesor firmy Microchip se ji stala svtovm standardem, od roku 1990 bylo na svtov trh dodno pl miliardy mikrokontrolr PIC. Dodvme je ve verzch s pamt OTP (One Time Programing - jednou naprogramovateln), EEPROM, Enhanced FLASH a ROM, m vytvme jedinen komplexn nabdku
Pro automobilov prmysl nabzme rozen teplotn rozsah naich vrobk, kter je zde z pochopitelnch dvod vyadovn. Rovn dodvme vrobky certifikovan normou AEC100. Navc projektujeme speciln vrobky, nap. mikrokontrolry PIC s rozhranm pro sbrnici CAN.
Mohl byste nm podrobn objasnit termn KEELOQ?
Trh zabezpeovac techniky je rozdlen do nkolika podskupin, jimi jsou nap. systmy otevrn garovch vrat, domc pstupov a zabezpeovac systmy, dlkov odemykn a zamykn dve (automobil) bez
POZOR! Nov adresa: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax Radio - 3/9873 10 a 13, tel. (02) 57 31 73 11 a 12 Praktick elektronika A (02) 57 31
pouit kle, bezdrtov domc zabezpeovac systmy atd. Trh hled jeden standard, dostaten flexibiln, s minimlnm potem soustek, maximlnm stupnm ochrany a dobrou kompatibilitou. A prv ada soustek Keyloq firmy Microchip nabz miniaturn jednoipov enkodry a dekodry pro povrchovou mont, kter se staly prvnm svtovm standardem v tto oblasti a zrove jsou cenov velmi dostupn. Vvojov prosted Keyloq umouje systmovm inenrm velmi rychle vyvjet prototypy, snadno mnit kdovn a sv vzorky pedstavovat na trhu mnohem rychleji ne kdy pedtm.
Doslechl jsem se, e Microchip tak vyrb jist integrovan obvody pro obsluhu akumultor. O jak obvody se jedn?
prosted, kter poskytuje uivatelm mikroprocesor PIC prunost pi tvorb, pekladu a odlaovn jejich program. Prosted samozejm podporuje emultory a programtory (PicMaster, PicStart, ProMate) a nvazn peklada jazyka C s nzvem MPLAB-C.
Jak je podle vs dvod spchu firmy Microchip v oblasti OTP mikroprocesor?
Obvody, o nich jste slyel, oznaujeme PIC14C000. Tento produkt v sob zahrnuje nkter speciln sti pro sledovn akumultor, jako nap. pevodnk A/D, senzor teploty pmo na ipu, detektor poklesu napt apod. Pro pesn zadn poadovanch vlastnost je procesor vybaven funkc kalibrace.
Hovome-li o jednoipovch mikroprocesorech, jejich pouvn znamen nejen znt jejich instrukn soubor, ale mt tak k dispozici vvojov prosted a programovac zazen. Vtinu vaich mikroprocesor doke naprogramovat ada tzv. univerzlnch programtor. Co vak vvoj? Nabzte vvojov prostedky?
Dvodem je, e firma Microchip zaala s OTP ji od svch prvopotk. Firemn strategi je pouvn OTP v oblasti velkovroby, co znamen, e verze OTP musej bt konkurenceschopn verzm ROM. Jestlie jsou ceny srovnateln, pak me konstruktr vyut vech dalch vhod, jako jsou: krtk as uveden na trh, dn velk minimln mnostv, monosti prunch zmn kd, zakzkov st vroby a na konci vrobnho cyklu (se sriovm programovnm) apod. Tm je firma Microchip spn, protoe oslovuje poadavky zkaznk.
Jak jsou plny firmy pro nejbli budoucnost?
poznmkami, s popisem vvojovch prostedk apod.? Mte svou strnku na Internetu?
Na Internetu m zjemce pstup do na strnky www.microchip.com, odkud si me nast softwarov prosted stejn jako katalogov listy. Nabzme tak n katalog jak v titn knin podob, tak na CDROM. Kompaktn disk rovn obsahuje zdarma vvojov software MPLAB.
Existuj njak kursy pro zatenky, kte chtj mikrokontrolry PIC pouvat?
Microchip nabz mimodn obshlou adu vvojovch prostedk, kter umouj systmovm pracovnkm rychl a prun navrhovn svch aplikac a tm mnohem rychlej uvdn vrobk na trh. Tak nap. MPLABTM je integrovan vvojov
Letos pichz Microchip se 44 novmi mikroprocesory s architekturou RISC. Nae nov vrobky budou optimalizovny s ohledem na efektivitu vyuit pamti, malou proudovou spotebu a velk vkon. Pokraujeme v naem pstupu dovolujcm snadn zmny ve vech trnch segmentech stejn jako v nensilnch posuvech mezi vemi pamovmi technologiemi (ROM, EPROM/OTP, FLASH/EEPROM). Microchip ohlsil nejir adu mikrokontrolr s pamt FLASH.
Kde me potenciln zkaznk zskat informace o vaich vrobcch? Existuje CD s nejnovjmi katalogovmi daji, aplikanmi
Microchip pod kadm rokem evropsk turn semin. Pro rok 1998 je plnovno na erven/ervenec. Termn pro eskou republiku si mete ovit u svho mstnho distributora. Zaali jsme semine dlit na semine pro zatenky a semine pro pokroil. Je mon zorganizovat i individuln semine nebo pracovn porady, avak ty je nutn pedem prodiskutovat s mstnm distributorem.
Kde tedy me zkaznk vae vrobky a dal informace zskat? Mte ji v esk republice mstnho distributora?
Abychom zlepili nae sluby rozvjejcmu se eskmu trhu, uzaveli jsme na zatku letonho roku distribun smlouvu s firmou GM Electronic. Hlavn zveejnn tto spoluprce bude na veletrhu Ampr 98. V souasn dob (pozn. redakce: rozhovor byl realizovn na zatku nora) probhaj kolen naeho novho partnera, abychom zabezpeili, e odbornci firmy GM Electronic budou mt poadovanou kvalifikaci pro Microchip. GM Electronic bude dret sklad a bude mt pstup k veker podpoe firmy Microchip. Funkci naeho obchodnho editele pro eskou republiku vykonv pan Karl Hdl a ten bude v zkm kontaktu s vedenm firmy GM Electronic zajiovat podporu nejvy kvality ve va zemi. Tme se na dlouhotrvajc a spn partnerstv s firmou GM Electronic.
Dkujeme vm za rozhovor.
Pipravil ing. Hynek Stelka a ing. Josef Kellner
Praktick elektronika A Radio - 3/98
Vyhlen Konkursu PE-AR

na nejlep radioamatrsk konstrukce v roce 1998
Prvn cena v Konkursu: pjec stanice s odsvnm SL-916 (za 11 770 K), vnovala firma FK technics aby byly pehledn (obrzky jsou pro tisk pekreslovny). Vkresy i fotografie mus bt oslovny, v textu na n mus bt odkazy. Na konci textov sti mus bt uveden seznam pouitch soustek, vechny texty pod jednotliv obrzky a seznam pouit literatury. 5. Pihleny mohou bt pouze takov konstrukce, kter dosud nebyly v R a SR publikovny - redakce si pitom vyhrazuje prvo jejich zveejnn. Pokud bude konstrukce zveejnna, bude honorovna jako pspvek bez ohledu na to, zda byla i nebyla v Konkursu odmnna. 6. Pspvky bude hodnotit komise ustanoven podle dohody poadatel. V ppad poteby si komise vyd posudky specializovanch pracovi. lenov komise jsou z asti v Konkursu vyloueni. 7. Dokumentace konstrukc, kter nebudou uveejnny, budou na podn vrceny. Finann ceny i vcn prmie budou udleny do konce roku 1998 a vsledky Konkursu PE-AR 1998 budou zveejnny v PE-AR .1 nebo 2/1999.
Pravidla
Konkursu PE-AR jsou co nejjednodu. Zskali jsme adu sponzor, a proto bude krom pennch odmn rozdleno mnoho vcnch prmi. Do Konkursu pijmme libovoln konstrukce bez ohledu na to, zda jsou jednoduch nebo sloitj. Pihlen konstrukce budou posuzovny podle jejich pvodnosti, vtipnosti, technickho proveden a pedevm elnosti. Vechny konstrukce mus splovat podmnky bezpenho provozu zejmna z hlediska monosti razu elektrickm proudem. Pro konkurs je na odmny vylenna stka 60 000 K. Termn uzvrky pihlek je 18. z 1998.
podklady ke konstrukci na disket. Zmen se tak riziko vzniku chyb pi pepisovn textu a pekreslovn obrzk. Formt soubor (PC) lze dohodnout s redakc. Vkresy mohou bt na obyejnm pape a kresleny tukou, fixem nebo jinak, ale tak,
Vcn prmie a sponzoi:

Pjec stanice s odsvnm SL-916 v cen 11 770 K a multimetr DMM-890G za 1135 K. Sponzor: FK technics Praha. Laboratorn zdroj P230R51D 2x 0-30 V, 0-4 A, 5 V/2 A, 4 displeje, elektr. ovldn za 6000 K. Sponzor: DIAMETRAL Praha. Vcn prmie 5000 K za jednoduchou konstrukci nebo stavebnici uitenho doplku k radioamatrsk vyslac stanici. Sponzor: RMC Nov Dubnica, SR. Vcn prmie v cen 5000 K z oboru elektroniky podle vlastnho vbru. Sponzor: esk radioklub. Mi SV Vectronics do 500 MHz, cena 3900 K. Sponzor: AMA Plze. Run radiostanice CB, typ ELIX-GIANT, cena 3390 K. Sponzor: ELIX Praha. Sada pstrojovch sknk BOPLA konstruktrm, kte svj vrobek dodaj vestavn ve skce od firmy BOPLA. Sponzor: ELING Nov Dubnica a ELING Bohemia Uhersk Hradit. Soustky podle vlastnho vbru ze sortimentu firmy v hodnot 5000 K. Sponzor: RYSTON ELECTRONICS Praha Kad astnk konkursu obdr knihu z nakladatelstv BEN - technick literatura; jeden z astnk dostane knihy v hodnot 1000 K. Sponzor: BEN - technick literatura Napjec zdroj PAN International, cena 1000 K. Sponzor: FCC Folprecht st nad Labem.
Podmnky konkursu PE-AR

1. Konkurs je neanonymn a me se ho zastnit kad. Dokumentace mus bt oznaena jmnem a adresou, rodnm slem (pro ppadn honor) a dalmi daji, kter umon v ppad poteby kontakt s pihlenm astnkem. 2. Pouit soustek je libovoln. Snahou konstruktr m bt modern obvodov een. 3. Pspvek do Konkursu mus bt zasln (podn na potu) do 18. z 1998 a mus obsahovat: a) pihlku s osobnmi daji autora (viz bod 1); b) schma zapojen; c) vkres desek s plonmi spoji; d) podrobn popis pihlen konstrukce. V vodu mus bt strun uvedeno, k jakmu elu m vrobek slouit (ppadn zdvodnn koncepce) a shrnuty zkladn technick daje; e) do Konkursu je mono pihlsit tak vrobky, na kterch se podleli dva nebo nkolik konstruktr. 4. Textov st mus bt napsna potaovou tiskrnou nebo strojem (hustota textu 30 dek po 60 znacch na strnkch formtu A4). Uvtme, dodte-li
SEZNAMUJEME VS Digitln hodiny s velkm displejem a teplomrem

Veobecn popis
Dnes bych chtl tene upozornit na zajmav vrobek, kter se objevil na naem trhu. Jsou to digitln hodiny, zen krystalem, kombinovan s dajem kalende a s dajem teploty okol. Tyto hodiny jsou vybaveny velkoplonm displejem LCD, na nm se jejich hodinov daj zobrazuje mimodn velkmi slicemi vysokmi 56 mm, se segmenty irokmi 6,5 mm. asov daj se zobrazuje tymstn, tedy jako daj hodin a minut (bez sekund). Zobrazovac cyklus je voliteln: bu americk 12hodinov nebo evropsk 24hodinov. V lev doln sti displeje je zobrazovn seln daj msce a dne, ve stedn sti nzev dne (v anglick tpsmenn zkratce) a zcela vpravo teplota okol, voliteln bu ve stupnch Celsia nebo Fahrenheita. daje v doln sti displeje se zobrazuj menmi slicemi, vysokmi 18 mm. daj hodin je, jak ji bylo eeno, indikovn v hodinch a minutch, daj teploty je ve stupnch s rozliovac schopnost 0,5 . Na zadn stn hodin jsou tyi tlatka a jeden posuvn pepna. Tyto prvky se pouvaj pouze pro nastavovn hodin a kalende. Pepnaem lze volit bu polohu CALENDAR (pro nastavovn kalende) nebo polohu CLOCK (pro nastavovn hodin), ppadn polohu LOCK, kterou nastavovn ukonme. Hodiny jsou prodvny ve tech variantch proveden: jako kruhov, jako obdlnkov nebo jako tvercov. Technick parametry i obsluha vech typ hodin jsou naprosto shodn, hodiny se li pouze vnjm provedenm. Kruhov hodiny maj prmr 26 cm a jsou eeny pouze k upevnn na stnu. Shodn jsou vyeeny i tvercov hodiny, jejich strana m 24 cm. Obdlnkov proveden m rozmry 39 x 17 cm a tyto hodiny mohou bt upevnny na stnu, ppadn je lze postavit na stl nebo na jinou vodorovnou podloku, protoe jsou navc vybaveny zadn vklopnou oprkou. Displej je u vech proveden zcela shodnho obdlnkovho tvaru s rozmry 15 x 9,5 cm. Pstroj je napjen dvma suchmi lnky typu AAA (mikrotuky) a odebr ze zdroje proud asi 20 A. Znamen to, e lnky vydr napjet hodiny dle ne 1 rok. Aby zmenil pravdpodobnost vtoku z vyerpanch napjecch lnk a tm i monost pokozen elektroniky pstroje, doporuuje vrobce preventivn vmnu napjecch lnk asi po osmi mscch. Vrobce tchto hodin se mi nepodailo zjistit, protoe nen uveden ani na pstroji ani v nvodu ani na obalu. Na pstroji je pouze nic nekajc npis Product Tomorrow. V pikldanm jednolistovm nvodu, kter je pouze v anglick a nmeck ei, je pod pelepkou uvedeno msto servisu, firma Wrlein GmbH v zpadonmeck obci Cadolzburgu (co je kousek zpadn od Norimberka). Jsem vak pesvden, e se jedn vrobek, pochzejc z nkter asijsk zem. slou k volb mezi zobrazenm teploty ve stupnch Celsia nebo Fahrenheita. Po ukonenm nastavovn pesuneme pepna do polohy LOCK (zamknuto). Zde je vhodn pipomenout, e se hodiny rozebhnou (od nulovho sekundovho daje) ji v okamiku, kdy nastavme pslunm tlatkem minutov daj a nikoli a po pepnut pepnae do polohy LOCK. Zobrazovac cyklus (12 nebo 24hodinov) a zobrazen teploty ve stupnch Celsia nebo Fahrenheita lze volit i tehdy, je-li hlavn pepna v poloze LOCK. Vechny ti typy popisovanch hodin jsou velmi elegantn a proti jejich vnjmu proveden nelze mt nejmen nmitky. daje na displeji jsou perfektn viditeln a to z velice irokho pozorovacho hlu jak ve vodorovnm, tak i ve svislm smru. Akoli vka slic, kter udvaj hodiny a minuty, je jen 56 mm, jev se slice podstatn vt, ne napklad slice stejn velikosti na displeji LED. To je zejm zpsobeno jednak velkm kontrastem zobrazen, jednak znanou tloukou jednotlivch segment (6,5 mm). Jako urit nevhoda by se mohlo zdt to, e displej nen osvtlen. Trval osvtlen by ovem bylo pi napjen ze suchch lnk nerealizovateln a zapnat krtkodob osvtlen stisknutm njakho tlatka na pstroji by zase bylo velice nepraktick. Dky velkmu kontrastu zobrazench daj jsou vak daje na displeji pekvapiv dobe viditeln i pi velmi slabm osvtlen. Krom toho se domnvm, e svtc hodiny (napklad s displejem LED a napjen ze st) maj pln oprvnn napklad v lonici, kde mnoho uivatel vyaduje, aby mohli bez problm zkontrolovat as, kdy se v noci probud. Pro tento typ hodin, kter uivatel umst teba v obvacm pokoji nebo v pracovn, ppadn na zdi v kuchyni, povauji osvtlen displeje za zcela zbyten. Tm by se
Funkce pstroje
Popisovan pstroj je jak ve sv konstrukci, tak i ve svm nastavovn velice jednoduch. Pesunutm hlavnho pepnae do polohy CALENDER lze temi tlatky v horn ad (na zadn stn) nastavit aktuln rok, msc a den. daj roku lze nastavovat v rozmez let 1990 a 2030. Nastavenm tchto t daj se automaticky nastav i zkratka nzvu dne ve stednm sloupci pod dajem hodin. Po posunut pepnae do polohy CLOCK slou prvn dv ze zmnnch t tlatek pro nastaven hodin a minut aktulnho asu. Tetm tlatkem volme, zda si pejeme zobrazovat asov daj v 12hodinovm nebo v 24hodinovm cyklu. tvrt tlatko (ve druh ad)
129e .1,+<
Hjek, J.: Zapojen se dvma asovai 555, vydala spolen nakladatelstv AA Praha a BEN technick literatura, 112 stran A5, obj. slo 120887, MC 119 K.
Voln pokraovn knihy asova 555 -praktick zapojen, kter ped dvma lety vyla v nakladatelstv BEN a obsahovala nvody vhradn sjednm asovaem. Nyn autor vybral aodzkouel nvody, jejich jdrem jsou vhradn dva asovae. Po nkolika vodnch strnkch obsahujcch zkladn zapojen asovae nsleduje hlavn st s nvody. Ty jsou rozdleny do nkolika ucelench st s podobnmi nmty: asov spnae, Impulsn genertory, Tnov genertory, Mic pstroje, Rzn zapojen (Dvojit zvonek, Poloautomatick kl, Poplan zazen pro auto, Analogov-slicov pevodnk). Zvr tvo pehled technickch a elektrickch dat asovae.
Katalog kabel a vodi 1997-8, vydalo nakladatelstv IN-EL, 102 stran A4, obj. slo 120812, MC 105 K.
tak souasn ztrcela i nesporn vhoda tchto hodin, tedy jejich jednoduch a snadn instalace a monost umisovat je na libovoln msto bez zvislosti na svteln sti. Nabdka t typ tchto hodin umouje zjemcm vybrat si takov proveden, kter pro dan el pouit bude co nejlpe vyhovovat. A jak jsem se ji zmnil, vnj proveden vech typ tchto hodin je naprosto perfektn a elegantn a lze je proto umstit kamkoli bez obav, e by nevypadaly dobe. U obou hodin, kter jsem ml po dobu jednoho tdne k dispozici, jsem zkontroloval i nastavenou pesnost chodu a zjistil jsem, e odchylka od pesnho asu za tuto dobu nepeshla 2 sekundy. To znamen, e msn odchylka by nemla bt vt ne asi 8 sekund, co lze povaovat za mimodn uspokojujc. A to uvauji odchylku pouze v jednom smru, v praxi vak lze potat s odchylkou, kter se me mnit v obou smrech, z eho by vyplvala jet vt pesnost. Podotkm vak, e tuto kontrolu nelze, u pouze dvou vrobk, povaovat za statisticky zcela prkaznou. Dleitj pipomnku vak mm k neexistenci eskho nvodu. K hodinm je dodvn pouze jeden list papru A5, na nm je z jedn strany nvod v anglickm jazyce a na druh stran nvod v nmeckm jazyce, piem se oba nvody ve svm obsahu sten li. Nvod v etin bohuel zcela chyb. Oznaen funkce jednotlivch nastavovacch tlatek je sice natolik zeteln, e si pravdpodobn i mn zasvcen uivatel s jejich funkc porad, pesto si vak myslm, e by se prodejce ml postarat o tch nkolik vt v etin, kter by nastavovn usnadnily. Vyplv to i ze skutenosti, e v zahrani je nvod k tomuto pstroji samozejm dodvn.
Tento nejspnj a rovn neprodvanj katalog je opt na svt. Proti svm pedchdcm je rozen jak co do celkovho rozsahu, tak i sortimentem. Byl pipravovn ve spoluprci s Asociac velkoobchod s elektroinstalanm materilem. Nov je v katalogu zaazena skupina topnch a bezhalogenovch kabel a manipulan techniky. U pevn vtiny prezentovanch vrobk jsou uvedeny inejdleitj technick daje. Standardn katalog obsahuje zpsob oznaovn tuzemskch i nkterch zahraninch kabel a vodi, vetn vznamu jednotlivch zpsob znaen. Katalog je ernobl i barevn na kvalitnm kdovm pape. Je uren projektantm, montnm firmm, provozovatelm elektrickch zazen a prodejcm elektrotechnickch vrobk.
Zvr
Tyto digitln hodiny, kombinovan s dajem data a teploty okol, povauji za velice zajmav, elegantn a funkn zcela bezchybn vrobek. Tak cenu 1450 K, za n je tento pstroj u firmy GM electronic v Praze prodvn, povauji za pimenou. Adrien Hofhans
nn NVX firmy Lord Corporation, kter vyuv signlov procesory TMS320C3X firmy Texas Instruments a software od Digisonix Technology, psob proti hluku aktivn bud sestavu reproduktor signlem, kter je zrcadlovm obrazem hluku v kabin zpsobenho listy otejcch se vrtul. Interakc obou akustickch vlnn se vrazn zmen hluk - o 9 a 14 dB. Vyuit aktivnho odhlunn je plnovno rovn pro dal obdobn typy letadel jako jsou Conquest, Cheyenne, Mu-2 a Turbo Commander. DSP solutions, November 1996, TI
Se signlovmi procesory aktivn proti hluku

Cestujc letadly, alespo nktermi, mohou nyn bez nesnz konverzovat i jednat, ani by mli problmy se navzjem slyet. Pokud se pro snen hladiny hluku pochzejcho od list otejcch se vrtul letadel ady King Air pouvalo klasickch metod odhlunn, doshlo se snen hladiny o 1 a 3 dB. Systm aktivnho odhlu-
Jedn se o uitenho prlvodce rozhlasovmi a televiznmi psmy, kter vyel na sklonku minulho roku. vodem se dozvte nco o pijmach, antnch a rozhlasovm vysln. Dle pruka uvd informace o spolenosti esk Radiokomunikace, eskoslovenskm DX klubu a eskm rozhlasu. Pak nsleduj hlavn sti knihy: pehled rozhlasovch vysla v esk a Slovensk republice, pehled zahraninch stanic vyslajcch esky a slovensky, pehled evropskch rozhlasovch vysla a zvr tvo pehled televiznch vysla v esk a Slovensk republice. Pruka t obsahuje adresy rozhlasovch a televiznch stanic. Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Adresa na Internetu: www.ben.cz
Rozhlas a televize v roce 1997, vydal spolen Radioservis a eskoslovensk DX klub, 128 stran A5, obj. slo 120898, MC 95 K.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Zklady elektrotechniky
(Pokraovn) nho, jako byste svtili baterkou na stnu pes mln sklo - stna se sice osvtl, ale nic moc. Kdy mln sklo odstrante, od bl zdi se bude svtlo dobe odret zpt do cel mstnosti. Pro ns a psmo stednch vln je mln sklo vrstvou D a bl ze vrstvou E v ionosfe. Ve veernch hodinch, kdy zapadne slunce, vrstva D zmiz a od vrstvy E se rdiov vlny odrej zpt k zemi. Krtk vlny prochzej jak vrstvou D, tak E (tyto vrstvy zpsobuj i tlum krtkch vln, ale mnohem men - m krat je dlka vlny, tm men nastv tlum). Krtk vlny se odrej na vrstv F (ta je pro krtk vlny nco jako zrcadlo pro svteln paprsek) a zpt na Zemi dopadaj tm ve stejn intenzit, s jakou byly vyslny. Nu a podle toho, je-li zrcadlo ist, pinav nebo zapren, by se odrelo i vce i mn svtelnch paprsk. V ionosfe vrstva F odr krtk vlny tm lpe, m vce elektricky nabitch st obsahuje - kme m je vce ionizovna. Dopadne-li rdiov vlna do ionosfry, rozkmit voln elektrony, kter se tak stvaj zdrojem nov, odraen rdiov vlny. Kdyby se elektrony nesrely s neutrlnmi molekulami, vyzily by celou energii obdrenou od dopadajc vlny. Prakticky se vak st tto energie spotebovv prv pi tchto srkch a tm nastv tlum rdiovch vln. Pokud jde o rychlost en elektromagnetickch vln, se ve vzduchoprzdnu stejnou rychlost jako svtlo, tzn. 300 000 km/s. Nepatrnou odchylku smrem dol pi en atmosfrou nen teba uvaovat. Velmi krtk vlny - tzn. vlny krat ne 10 m (od 30 MHz ve) - prochzej vtinou ionosfrickmi vrstvami bez odrazu, podobn jako svtlo irm sklem. kme, e se pmoae jako svtlo. Skuten, vyslae v rozsahu velmi krtkch vln maj jen mal dosah, jejich signl dosahuje piblin jen tam, kam je mon pi nejlep viditelnosti z antny vyslae dohldnout. Aby se dosah vysla zvtil, stav se pro n antny hodn vysoko - teba na vysokch kopcch. Dobr pjem takovch vysla je do vzdlenosti 50 a 100 km a proto tak televizn vysln v dobr kvalit obvykle zachytme jen od toho svho nejbliho vyslae.
Rozhlasov psma
Vte jist z vlastn praxe, e obyejn rozhlasov pijma m nkolik vlnovch rozsah. Na starch pijmach bylo mon volit mezi dlouhmi, stednmi a krtkmi vlnami, na novjch pijmach k tomuto vbru pistupuje jet psmo velmi krtkch vln; nkter zuvedench rozsah me chybt, pop. psmo krtkch vln me bt rozdleno na nkolik podrozsah (nap. 49, 41, 30, 25, 19 m). Zkuste si zapnout rozhlasov pijma na rozsah dlouhch vln. Na stupnici najdete oznaen vlnovch dlek (piblin 1000 a 2000 m), nkde jsou uvedeny i daje v jednotkch kmitotu (hertz, Hz, pop. kHz, 1000x vt, i MHz, milinkrt vt). Tzv. dlouh vlny jsou v rozsahu asi 300 a 150 kHz; m del je dlka vlny, tm ni je kmitoet. Matematick vztah mezi dlkou vlny l a kmitotem f je piblin l = 300/f [m; MHz] a je dn rychlost en elektromagnetickho pole (rychlost svtla) v danm prosted. Vlnov dlka je vzdlenost, kterou uraz elektromagnetick vlna za dobu jednoho kmitu. Kdy pijma na rozsahu dlouhch vln pelaujete, zjistte, e zachytte jen asi 4 a 5 vysla na cel stupnici. Po pepnut na stedn vlny, kter maj rozsah piblin od 190 do 550 m (asi 1600 a 500 kHz), najdete ji stanic vce, pedevm veer a v nonch hodinch. Nejvc byste jich napotali ve dne v rozsahu krtkch vln, obvykle mezi 16 a 50 m (25 a 6 MHz). Zato na rozsahu velmi krtkch vln najdete jen vyslae z okol, piblin do vzdlenosti 80 km. Tak televizn vyslae pracuj v rozsahu velmi krtkch vln a vte jist, e pokud nemte tzv. spolenou antnu, muste mt pro pjem kadho televiznho vyslae samostatnou antnu. Navc tak zle na tom, kam antna smuje. Jak si to vechno vysvtlit?
Obr. 71. en elektromagnetickch vln Za mimodnch podmnek, nap. pi vskytu vrstvy Es nebo pi obzvlt siln ionizaci vrstvy F mohou se vjimen dlkov it rdiov vlny a do kmitotu 150 MHz. Zde plat, e od uritho kmitotu eknme 8 MHz (velikost tohoto kmitotu se mn v zvislosti na momentlnm stavu inonosfry) se rdiov vlny, vyslan kolmo k ionosfe, ji nebudou odret zpt, ale projdou do kosmickho prostoru. Aby se odrazily radiov vlny s tmto - nebo i vym kmitotem, mus na ionosfru dopadat pod uritm hlem menm ne je 90 . Tento hel je pro kad kmitoet jin a nazvme jej kritick hel (viz obr. 72). Pomoc radiovch vln odraench od ionosfry - nkdy i vcensobn odraench mezi ionosfrou a zemskm povrchem, dokeme v oblasti krtkch vln pekonat i ty nejvt vzdlenosti na zemkouli a poslouchat stanice teba i z oblasti Ocenie.
Sloen ionosfry
Ionosfrou rozumme horn vrstvy atmosfry ve vi 60 a 600 km. Asi do ve 100 km m ionosfra piblin stejn sloen, jako v blzkosti zemskho povrchu; ve vt vce zpsob rzn hmotnost plyn jejich rozvrstven tak, e v nich polohch je vt koncentrace tch plyn. Teplota ionosfry je na spodn hranici kolem 75 C, rychle kles a ve vi 80 km je v rozmez -70 a -20 C. Od tto ve smrem nahoru stoup i teplota. Ionizace spov v tom, e se zvnj oblky atomu odtrhne elektron a atom tm zsk elementrn elektrick nboj. Ionizace nastv bu psobenm ultrafialovho zen (fotoionizace), nebo korpuskulrnho zen (nrazov ionizace). Hlavnm zdrojem ionizace je Slunce, nepatrn (zlomky procenta ionizace psoben Sluncem)
en rdiovch vln
Vysoko nad nmi, asi ve vce 50 a 400 km, kde je ji nepatrn hustota vzduchu, se vytvej vlivem slunenho zen vrstvy s vtm mnostvm elektricky nabitch st. Tmto vrstvm tak, jak jdou za sebou postupn od Zem, kme vrstva D, vrstva E a nejve je vrstva F. Vrstva D dl jen problmy - rdiov vlny DV (dlouh vlny) a SV (stedn vlny) se prchodem touto vrstvou tlum. Je to nco podob-
Obr. 72. Odraz elektromagnetickch vln od ionosfry
psob i hvzdy. Ionizujc inek hvzd se projev hlavn v dlouhch zimnch nocch. Proces ionizace a zptn rekombinace probh v ionosfe neustle; mnostv volnch elektron a kladnch iont jednotlivch plyn zvis na intenzit ultrafialovho a korpuskulrnho zen a tato intenzita je mimo dalch vliv i funkc vky a zenitov vzdlenosti Slunce.
Vliv slunen innosti

Shrneme-li pedchoz odstavce, pak hlavnm zdrojem ionizace je Slunce, vyzaujc jak ultrafialov, tak hmotn (korpuskulrn) stice. Vliv hmotnho zen na ionizaci in asi 50 % fotoionizace ultrafialovmi paprsky. Mimoto, asi ve velikosti 0,1 % inku Slunce, se na ionizaci podlej i hvzdy a nesmme zapomenout ani na nepravideln vrony stic pi slunench erupcch. Slunce vykazuje vprbhu let rznou intenzitu innosti, kter je i pozorovateln okem na slunenm disku, kde vidme obvykle nkolik skvrn. Nezle ovem jen na jejich potu, ale tak umstn - jsou-li blzko stedu slunenho kotoue (vrovnkov sti), u pl, nebo na jeho vchodnm i zpadnm okraji. Mrou slunen innosti je tzv. relativn slo slunench skvrn R (Wolfovo slo) R = 10 g + f , kde g je poet skupin slunench skvrn pozorovanch na slunci a f poet jednotlivch pozorovanch skvrn. V ionosfrick slub se pouv vce tzv. dvanctimsn vyhlazen prmr tohoto sla (R12). Slunen skvrny jsou opticky viditeln tmav skvrny na povrchu slunce. Ve skutenosti jsou to jcny s proudcmi nabitmi sticemi. Slunen innost nen stl, ale m periodicky se opakujc minima a maxima; mezi dvma vrcholy slunen innosti uplyne prmrn 11 let. Od maxima innost pozvolna kles k minimu a pak se rychle vrac k maximu. Velk skupiny skvrn se na slunenm disku objevuj i nkolik otoek Slunce za sebou, tedy nkolik msc, jin jsou viditeln jen pi jedn otoce. Slunce se ot jednou za 27 dn, take se vlivy slunen innosti opakuj s periodicitou tchto 27 dn a toho se m.j. vyuv ke krtkodobm pedpovdm en. V souasn dob jsme v tsn za minimem slunen innosti, nsledujc maximum bude v letech 2000 - 2001. m vy je slunen aktivita, tm je vy ionizace ionosfry; to pin monost vyuvat vy kmitoty, kter jsou mn tlumeny ne ni. Ve svch dsledcch to znamen, e meme ve astji slyet stanice z jinch kontinent na vych kmitotech z oblasti krtkch vln. Pro kmitoty nad 50 MHz, tedy voblasti velmi krtkch vln, se ionosfrick zmny projevuj jen nepatrn nebo spe vjimen. Zjiovat denn stav slunce a poet skvrn na pozemsk stanici by bylo do-
sti problematick a v obdobch se zataenou oblohou nemon. Bylo vak zjitno, e v oblasti centimetrovch vln pichz ve smru od Slunce umov signl, jeho amplituda je mrn slunen innosti. Proto se dnes obvykle uv k vyjden aktivity Slunce hodnota slunenho umu men v centimetrov oblasti rdiovch vln na kmitotu 2800 MHz, oznaovan SF nebo F s jednotkou SFU, co je mj. i praktitj ne hodnocen slunen aktivity podle sla slunench skvrn. Jet pesnj zvislosti bylo dosaeno zavedenm tzv. ionosfrickho indexu FF2.
Ionosfrick mimodnosti, poruchy
V pedchozch odstavcch jsme popisovali jevy, vyskytujc se na Slunci pravideln. Mimoto se vak jet vyskytuj a meme se setkat s pojmy: Ionosfrick boue, kter jsou zpsoben slunenmi erupcemi, ppadn prchodem vtch slunench skvrn pes stedn slunen polednk. Slunce v tomto ppad vysl do prostoru siln proudy korpuskulrnch stic ve vtm mnostv a ty naruuj pravidelnou stavbu ionosfry. Ionosfrick boue bvaj nejastji v blzkosti magnetickch pl a nkdy bvaj doprovzeny polrn z. Trvn takov ionosfrick boue se silnm naruenm podmnek se pohybuje obvykle v rozmez dvou hodin a dvou dn a na jejm zatku se obvykle projev krtkodob - nkolikahodinov ale vrazn zlepen podmnek hlavn na vych krtkovlnnch psmech. Mimodn (sporadick) vrstva Es se objevuje hlavn v letnm obdob, ovem vjimen teba i v lednu. Ve vt me bv pi minimech slunen innosti a projevuje se hlavn pi en vln o kmitotech vych ne 20MHz, v mimodnch ppadech zasahuje a do oblasti 150 MHz. Tato vrstva m zvltn movitou strukturu, me bt rzn naklonna psobenm tzv. slunenho vtru a jej poloha se obvykle rychle mn. Psob vak tm jako dokonal odrazn vrstva (jako pro svtlo zrcadlo) a tak meme nkter letn odpoledne pozorovat televizn signly
1. TV psma zKyjeva, stdajc se se signly moskevsk televize, pechzejc pak do smr Itlie - panlsko. Pechodem televiznch vysla na vy kmitoty tohoto pozorovatelnho fenomnu ubv, dnes zjistme vskyt mimodn Es vrstvy nejlpe proladnm psma VKV rozhlasu 86 a 108MHz, kter bv zaplnno enormnm mnostvm stanic z okrajovch st Evropy, jinak neslyitelnch. Tak stanice, vyslajc na CB psmu 27MHz jsou v lt asto rueny stanicemi ze vzdlench zem. Nhl ionosfrick poruchy se projev po silnch vronech v oblasti krtkovlnnho ultrafialovho a rentgenovho zen. To je nkdy tak siln, e krtkodob ionizuje vrstvu D daleko vce, ne je jej obvykl ionizace, a vtina rdiovch vln, kter j normln prochzej jen s nepatrnm zeslabenm, se zcela utlum a zmlknou i stanice, kter v tu dobu bn slchme. Tento jev nastv jen na osvtlen stran zemkoule a trv od nkolika minut do nkolika hodin. V literatue se nazv Dellingerv efekt. Mimo uvedench jev se vak jet projevuje vliv geomagnetickho pole Zem. Vzkum vech jev a pin vposlednch letech je velmi intenzivn a na pomoc dve obvyklm balnovm i raketovm sondm pily uml druice Zem, umoujc pohled na ionosfru z druh strany. Dostupn literatury z oboru en elektromagnetickch vln je mlo, velmi dobrm vodtkem jsou lnky ing. Jandy OK1HH v naem asopise. I na krtkch vlnch se vak projevuj pi pjmu poruchy. Ty jsou dvojho druhu - prmyslov a atmosfrick. Prmyslov vznikaj v elektronickch zazench veho druhu a mly by bt odstraovny hned u zdroje ruen. Hlavn ve mstech vak dnes ji trval rove tohoto ruen pekrauje nosnou mru a nezdka bv omezujcm prvkem slyitelnosti slabch signl. Atmosfrick poruchy vznikaj v mstnch boukch a se do celho svta hlavn z rovnkovch oblast, rove tchto poruch je vy v lt ne v zim. (pokraovn)
Elektronick hodiny MidraTime2

Po sestaven hodin a konenm oiven jsem zjistil, e hodiny maj denn cyklus 22 msto poadovanch 24 hodin. Tzn., e po ase 21:59 neukzaly hodiny v nsledujc minut as 22:00, ale displej se vynuloval na 00:00. Cyba byla zejm v nastaven modulu ta IO6 a IO7. Proto jsem kpvodnmu schmatu doplnil dv diody KA261 (viz obr. 1) a upravil tak modul tn na 24. Diody lze snadno doplnit na pvodn desku s plonmi spoji. Petr evk
Oprava k lnku
Obr. 1. prava zapojen hodin MidraTime2. Diody jsou pidny k vvodm Qc a Qf tae IO6. Podle nzoru redakce by pravdpodobn stailo pepojit katodu D14 z vvodu Qg na Qf
Jednoduch zapojen pro voln as

Elektronick fzovka
Pro zjiovn fzovho napt v rozvodn sti se pouvaj zkoueky doutnavkov, elektromagnetick a elektronick. Nejpopulrnj je zkoueka doutnavkov, kterou sta pipojit jednoplov pouze k fzovmu vodii, svit doutnavky je vak zvlt na slunenm svtle mlo zeteln. Nevhodou elektromagnetickch a bnch elektronickch zkoueek je nutnost dvouplovho pipojen. Dle je popsna elektronick zkoueka, kter se pouv stejn snadno jako doutnavkov, jej indikace je vak vrazn - svtivou diodou LED a souasn akustick. Zkoueka je urena pro napt 110 a 400 V. Schma zapojen zkoueky je na obr. 1. Zapojen vychz z principu doutnavkov zkoueky a obsahuje sriov spojen doutnavky NE1 a rezistor R12 a R13 pro omezen proudu doutnavkou. Doutnavka je pes bezpenostn kondenztor C1 vyvedena na mic hrot J1, rezistor R13 je vyveden na dotykovou ploku J2. Jestlie se dotkme rukou ploky J2 a na hrot J1 pivedeme fzov napt, doutnavka se rozsvt. Ostatn obvody zkoueky zvrazuj indikan funkci doutnavky. Stdav napt z rozsvcen doutnavky je usmrnno diodou D1 (lze pout typ 1N4007) a pes odporov dli R1, R2 spn tranzistor T1. Signl z kolektoru T1 je vyhlazen kondenztorem C2 a proudov zeslen tranzistorem T2. Pi rozsvcen doutnavce NE1 pejde kolektor T2 do vysok rovn (asi +3 V) a rozsvt se indikan LED D2, pipojen pes R5 mezi kolektor T2 a zem. Souasn s rozsvcenm LED se vysokou rovn na rezistorech R8 a R9 spust multivibrtor s tranzistory T3 a T4, kter generuje signl o kmitotu asi 2 kHz pro akustickou signalizaci. Kmitoet signlu je uren hodnotami soustek R8, R9 a C3, C4. Signl se odebr z kolektoru T4, zesiluje se tranzistorem T5 a je zaveden do piezoreproduktoru RE1. Kapacita piezoreproduktoru je vybjena rezistorem R11. Elektronick obvody zkoueky jsou napjeny naptm 3 V ze dvou tukovch lnk, napjen se zapn spnaem S1. Klidov odbr proudu zkoueky je 3,5 mA, odbr pi signalizaci je 17 mA. Soustky zkoueky jsou umstny na desce s jednostrannmi plonmi spoji podle obr. 2. Z prostorovch dvod jsou nkter rezistory pipjeny na-
stojato. Deska je spolu s drkem dvou tukovch lnk (B1 a B2) vloena do podlouhlho pouzdra z plastick hmoty. Na pedn stnu pouzdra je piroubovn mic hrot o dlce asi 60 mm, zhotoven z mosazn kulatiny o prmru 2 a 3 mm. Na hrot je navlknuta burka z PVC, ze kter vynv pouze pika hrotu v dlce 5 mm. Na bon stnu pouzdra je namontovn spna S1 a jsou v n dry pro LED D2 a piezoreproduktor. V pedn sti bon stny je t umstna dotykov ploka z kousku nekorodujcho plechu.
Seznam soustek
Rezistory (kovov, 0,5 W)
R1 1 MW R2 510 kW R3 3,3 kW R4, R8, R9 10 kW R5 33 W R6, R7, R11 1 kW R10 33 kW R12, R13 560 kW Kondenztory C1 1,5 nF/1000 V, fliov C2 10 F/16 V, elektrolytick C3, C4 10 nF, keramick Ostatn soustky T1, T5 BC107 T2 BC177 T3, T4 BC148 (BC107) D1 BAP795 (1N4001) D2 LED 5 mm, erven NE1 indikan doutnavka s drtovmi vvody RE1 piezoreproduktor 18 mm S1 posuvn pepna jednoplov B1, B2 such lnek 1,5 V, R6
Radioelektronik Audio-Hi-Fi-Video 5/1996
Ppravek k men Zenerova napt

Velikost Zenerova napt m svoji dleitost pro funkci rznch elektronickch obvod, pitom daj o tomto napt je na Zenerovch diodch vtinou neiteln. Proto byl navren ppravek, kter umouje u diod s neitelnm oznaenm Zenerovo napt snadno zmit. Ppravek obsahuje sov zdroj s vstupnm ss naptm asi 16 V, kter zavd do men Zenerovy diody pes omezovac rezistor mal ss proud (nkolik mA). Prtokem proudu se vytv na Zenerov diod bytek napt rovn Zenerovu napt diody, velikost Zenerova napt se m vnjm ss voltmetrem (multimetrem), pipojenm paraleln k men diod. Zapojen ppravku je na obr. 3. Zkladem ppravku je mal sov transformtorek (s prezem jdra 20 x 20 mm) o sekundrnm napt 12 V. Toto napt je jednocestn usmrnno diodou D1 a vyhlazeno elektrolytickm kondenztorem C1, ke ktermu je paraleln pipojen ztov rezistor R1. Ss napt z kondenztoru C1 je vyvedeno pes omezovac rezistor R2 na pstrojov svorky, ke kterm se pipojuje men Zenerova dioda a ss voltmetr.
Obr. 1. Elektronick fzovka
Obr. 2. Deska s plonmi spoji elektronick fzovky a jej osazen soustkami
Zhotoven ppravku nein dnch pot a je ponechno na monostech a pedstavivosti konstruktra. Vzhledem k tomu, e ppravek pracuje se sovm naptm, je nutno dbt zven opatrnosti a obvody spojen se st dn izolovat. Jaromr Trnavsk
Zkoueka napt akumultor

Zkoueka identifikuje a opticky indikuje diodou LED ti intervaly velikosti napt automobilovho akumultoru. P sprvn velikosti napt v intervalu 11 a 15 V LED nesvt. Pi napt vtm ne 15 V (pept) LED blik s kmitotem asi 1 Hz, pi napt menm ne 11 V (podpt) LED trvale svt. Zapojen zkoueky je na obr. 4. Men napt z akumultoru se pipojuje mezi svorky vstup + a vstup -. Velikost menho napt se vyhodnocuje dvma hradly NAND (IO1a a IO1b) typu 7400, kter jsou vyuita jako kompartory s rozhodovac rovn asi 1,4 V. Men napt se zmenuje odporovmi dlii s D1 a R1 a R4 tak, aby se hradlo IO1b otvralo pi vstupnm napt 11 V a IO1a pi napt 15 V. Hradla IO1a a IO1b jsou provzna rezistory R6, R7 a kondenztorem C1 tak, e tvo astabiln multivibrtor. Pokud jsou ob hradla otevena, multivibrtor kmit na kmitotu asi 1 Hz. Vstupn signl z hradla IO1b je negovn a proudov zeslen dalmi hradly IO1c a IO1d a z jejich vstup je veden na indikan D3. Pi vstupnm napt menm ne 11 V jsou na vstupech IO1a i IO1b vysok rovn, na vstupech IO1c a IO1d jsou nzk rovn a LED D3 trvale svt. V intervalu vstupnho napt 11 a 15 V je na vstupu IO1a vysok rove a na vstupu IO1b nzk rove. Na vstupech IO1c a IO1d je vysok rove a D3 nesvt. Pi vstupnm napt vtm ne 15 V jsou ob hradla otevena, jimi tvoen multivibrtor kmit a D3 blik. Zkoueka je napjena menm naptm, napjec napt +5 V pro hrad-
la IO1 je z menho napt zmeneno dliem s R5 a Zenerovou diodou D2. Zkoue m napt s pesnost 5 % v teplotnm rozsahu 15 a 35 C, meze micch interval lze ppadn upravit zmnou odpor rezistor R1 a R3.
Radioelektronik Audio-Hi-Fi-Video 5/1995
Jednoduch tester infraervench dlkovch ovlada

V sle PE 11/97 str. 13 jste uvedli tester infraervench (I) dlkovch ovlada (DO), k jeho stavb z novch soustek by bylo zapoteb asi 80 K. To byl podnt k popsn jednoduho testeru, kter je prakticky zadarmo. Ped asem jsem experimentoval s nalezenou fotodiodou 1PP75 (TESLA). Tuto diodu jsem zapojil k digitlnmu voltmetru a vsledek byl, e fungovala jako solrn lnek. Potom jsem fotodiodu pipojil na sluchtko - viz obr. 5. a piloil k n vyslac I LED dlkovho ovladae. Zmknul jsem tlatko na DO a zpozoroval jsem zajmav jev. Ve sluchtku bylo slyet modulovan signl vyslan z DO.
Obr. 3. Ppravek pro men Zenerova napt

Poznmka redakce: Jak vyplv z pouitho principu, lze ppravkem mit Zenerovo napt pouze o nco men, ne je ss napt na kondenztoru C1, tj. v popsanm zapojen asi do 15 V. Pokud by bylo zapoteb mit vt Zenerovo napt, je nutn zvtit ss mic napt na C1 a souasn pimen zvtit odpory rezistor R1 a R2. Nap. pi pouit transformtoru se sekundrnm naptm 24 V doshne napt na C1 velikosti pes 30 V a je mon mit Zenerovo napt do 30 V. V tom ppad pouijeme R1 o odporu 2,2 kW/1 W a R2 o odporu 18 kW/0,5 W. Vzhledem k tomu, e ze sekundrnho vinut transformtoru se odebr proud o velikosti pouhch nkolika destek mA, posta transformtor dimenzovat na 3 VA.
Obr. 5. Tester I dlkovch ovlada
Obr.4. Zkoueka napt akumultoru
Tento jev nastv zejm proto, e krom okolnho slunenho svtla, kter zpsobuje vznik ss napt na elektrodch fotodiody, snm fotodioda i dal rzn typy zen, jako je prv I svtlo. Toto I svtlo vybuzuje v diod stdav napt, kter je pak slyet ve sluchtku. To znamen, e obvod nepotebuje napjen. Jedinou nevhodou je, e innost penosu signlu je mal a pro dosaen dostaten hlasitosti zvuku ve sluchtku musme umstit fotodiodu od vyslac LED DO do vzdlenosti max. 15 cm, ale to nebv problm. Pro svj pokus jsem pouil jedno z dvojice sluchtek ARF210 o impedanci 75 W vroby TESLA. Lze pout i jin sluchtka, jako teba telefonn o impedanci 50 W. Testerem podle obr. 5 zkoume DO tak, e pilome fotodiodu k vyslac LED DO a pi sprvn funkci DO uslyme ve sluchtku dostaten siln signl. Jakub Bro
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (starman@bohem-net.cz, staram@srv.net; http://www.srv.net/~staram/starman.html), v n si lze prohldnout ukzkov sla a pedplatit jakko-
liv asopisy z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. asopis Windows NT je uren pro uivatele stejnojmennho produktu a seznamuje je s novinkami v oboru, s aplikacemi a se zkuenostmi s pouvnm Windows NT. V recenzovanm sle asopisu jsou nap. lnky: Profily vvoj NT, Co se dje v potaov telefonii, Integrace Windows NT a UNIXu, Co je novho ve Windows NT 4.0 RAS?, Program Emergency Repair Disk atd. asopis je msnk formtu A4, m prmrn 176 stran a je titn barevn na kdovm pape. Pedplatn pro zahrani na jeden rok je 89 US dolar, jedno slo stoj v USA 4,95 dolaru.
LCmetr s PIC
Jan Przeczek, OK2UFY
LCmetr s PIC je uren pro jednoduch a rychl men malch kapacit a induknost (0,1 pF a 1 F; 0,01 H a 100 mH). K jednoduchosti men pat jako samozejmost automatick pepnn rozsah, vetn kalibrace a odeten vntnch kapacit a induknost pstroje.
Zkladem men kapacit a induknost LCmetru s PIC je men frekvence osciltoru s IO1. Po zapnut LCmetru s PIC se rozbhne osciltor IO1, L1, C1, procesor zm frekvenci F1. Nsleduje kalibrace. K rezonannmu obvodu L1, C1 se paraleln pomoc rel Re1 pipoj kalibran kondenztor C2a, b. Potom nsleduje zmen frekvence f2.
&;
I = - & - &3 I
I = I =
p p
/& /(& + )

Frekvence osciltoru je pi men kapacit 1 pF asi 750 kHz a pi men kapacit 1 F asi 20 kHz. Pi men kapacity je sepnut pepna P. 3a, kter piad men kondenztor paraleln k C1. Pi men induknost je sepnut pepna P. 2a, kter piad menou cvku do srie s L1. Vsledn zmen kapacita a induknost:
I / ; = - / I
Pi nulovn nechvme vstupn svorky u men kapacit rozpojen. Pi men induknosti vstupn svorky zkratujeme zkratovacm mstkem. Procesor PIC16C58 vypotv vechny ve uveden matematick vzorce, m frekvenci a d displej LCD. Po zapnut LCmetru s PIC a pi vypnutch pepnach men se na displeji objev npis STOP. Rozbh se osciltor a m se frekvence f1. Po chvli nm displej LCD oznm kalibraci KALIBRUJI. Procesor pes rel pipoj kondenztor C2a, b k rezonannmu obvodu C1, L1 a zm frekvenci f2. Po uskutenn tchto kon nm displej oznm MUZES MERIT. V tto chvli meme zapnout men L nebo C. Pi zapnut obou men L a C najednou nm displej oznm VADNA VOLBA, proto musme jedno men vypnout. Pokud zapomeneme po ukonen men spnae L a C vypnout a znovu zapneme LCmetr, displej ns upozorn VYPNI VOLBU. Jestlie bychom nevypnuli volby men, nebylo by mon kalibrovat.
do plastov krabice U-UNKA (GM electronic), ve kter je tak drk esti bateri R6, z nich je pstroj napjen. Soustky potebn k sestaven pstroje se osazuj v poad: rezistory, kondenztory, rel, konstrukn prvky (pepnae, cvka, distann sloupky, svorky, ... ), polovodiov soustky, displej LCD 16 znak - 1 dek. Vzhledem k pouit miniaturnch soustek pouijte mikropjeku s regulac teploty (nap. ERS 50) a kvalitn pjku (nap. SN60Pb) s dostatenm mnostvm tavidla (kalafuna). Zapjen kalibranho kondenztoru C2a, b vnujeme nleitou pozornost, nebo na jeho pesnosti a stabilit zvis vsledn pesnost a dlouhodob stabilita men. Tento kondenztor mus bt vybrn (kapacitu 1020 pF) a jeho peht pi pjen by mohlo mt za nsledek zmnu kapacity i dlouhodob stability! Polovodiov soustky, kter nejsou umstny v objmce, pjme rovn co nejkrat dobu a na zvr a po zevrubn kontrole ji zapjench pasivnch soustek. Mic svorky piroubujeme k desce s plonmi spoji pomoc roub a distannch sloupk M3x 15 mm. Nakonec umstme displej LCD na distann sloupky M3x 25 mm a propojme se zkladn deskou. Do plastov krabice umstme pstroj a po oiven a vyzkouen.
Uveden do provozu
Odbr celho LCmetru s PIC je asi 11 mA. V dob kalibrace se zvt odbr na 22 mA po dobu 1 s. Pi pouit jin krabiky je vzhledem k minimln-
&;
I = - & I
Popis sestaven
Cel pstroj je postaven na jedn desce s plonmi spoji a je vestavn
LCmetrem s PIC meme odest vstupn kapacitu C p (induknost L s ) vstupnch svorek LCmetru s PIC, pop. micch hrot - a to tlatkem 0. Vsledn zmen kapacita a induknost je :
I / ; = - / - /6 I
Obr. 1. Schma zapojen
mu odbru mon pout destikovou baterii 9 V. Napt z baterie 9 V je stabilizovno IO3 na 5 V pro displej LCD, IO1, IO2. Rezistor R6 omezuje proud pro podsvtlen displej (to nen nutn pout). Odporovm trimrem P1 nastavujeme kontrast displeje LCD. Poadavek na pesnost je jen u kalibranho kondenztoru C2a, b, kter by ml mt pesnost kapacity nejmn 1 %. Na tto kapacit je zvisl vsledn pesnost men LCmetru s PIC. C2a, b se skld z nkolika kondenztor tak, aby ml kapacitu 1020 pF. Zkladem je stabiln a pesn kondenztor 1000 pF (PHILIPS typ KS 427, KS 433). Do kapacity 1020 pF dostavme jednm nebo dvma kondenztory z hmoty NP0. Na L1 a C1 nejsou kladeny zvltn poadavky, pokud jde o pesnost, vyhov tolerance 5 %. Ostatn soustky jsou bnch toleranc. Cvka L1 je sestavena na jde cvky 09P (oznaen GM electronic) a m induknost 330 H. Pvodn vinut odvineme, navineme asi 43 zvit drtem o prmru 0,3 mm. Dleit pro tuto cvku je jej sriov odpor. Ten by neml pekroit 0,2 W. Induknost cvky L1 68 H by mla bt dodrena s pesnost 5 %, co by pi 43 zvitech mlo bt dodreno. Pesnost men je zvisl na pesnosti kalibran kapacity, proto je nutn ji vnovat nejvt pozornost. Jen tak se d dodret maximln pesnost. Maximln men kapacita je 1,5 F a induknost 150 mH.
Pozor! LCmetr s PIC m jen nepolarizovan kondenztory. LCmetr s PIC byl srovnvn s micm pstrojem HP 4275. S tohoto porovnn vychzej nepesnosti v men LCmetru s PIC. Dosaen vsledky jsou v tto kategorii pstroj vc ne dobr.
Popis programu pro LCmetr s PIC

Inicializace CPU a IO portu. Inicializace displeje LCD. Kontrola sepnut spnae L a C. Jestlie je L nebo C sepnut, Displej VYPNI VOLBU Jestlie nen L a C sepnuto, Displej STOP (as pro rozbh a stabilizaci osciltoru IO1, 3 s) Kalibrace: Displej KALIBRUJI Men frekvence f1 Sepnut kalibran kapacity (C2a, b) Men frekvence f2 Odpojen kalibran kapacity (C2a, b) Vpoet C1 Vpoet L1 Displej MUZES MERIT Pokud jsou oba spnae L a C sepnuty Displej VADNA VOLBA Jestlie pi sepnut L nen na micch svorkch pipojen cvku s induknost (nekmit osciltor IO1) Displej NENI Lx!!! Jestlie pi sepnut C je na micch svorkch kapacita se svodem (nekmit osciltor IO1). Displej NENI KAPACITA
Popis hlen displeje LCD

STOP - asov prodleva 3 sekundy pro rozbh a stabilizaci frekvence osciltoru IO1. KALIBRUJI! - m frekvenci f1 a f2 za pomoc pipojenho kondenztoru C2a, b. Doba kalibrace je 1 s. MUZES MERIT! - volme druh men pepnaem L nebo C. Jednotky men C = pF, nF, F. Jednotky men L = nH, H, mH. VYPNI VOLBU! - je sepnut spna L nebo C, po kalibraci je nutn oba spnae vypnout. VADNA VOLBA! - jsou sepnuty oba spnae L a C, spna jednoho druhu men je nutn vypnout. NENI Lx !!! - na micch svorkch nen pipojena cvka s induknost. NENI KAPACITA! - na micch svorkch je pipojen kondenztor, kter m svod.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek
Zdroj referennho napt 5 V s malm umem

Vrobci integrovanch referennch zdroj napt uvdj ke svm vrobkm velikost mezivrcholovho umovho napt v psmu 0,1 a 10 Hz. Pi jejich pouit v pevodncch A/ je vak vtinou dleit psmo ir. Nap. pro referenn zdroj AD586 od Analog Devices a ce psma 1 MHz dosahuje ruiv napt mezi pikami a 200 V. I kdy tento zdroj open o iontov implantovanou Zenerovu diodu je z tohoto hlediska v $W $6 !
hodnj ne ty, kter vyuvaj referenn zdroje se zkzanou kou psma (band-gap), lze i jeho um dle zmenit. AD586 m k tomuto elu vvod, na kterm pipojen kondenztor 1 F, vytvo s vnitnm rezistorem doln propust prvniho du s mezn frekvenc 40 Hz a zmen mezivrcholovou velikost umovho napt na rove asi 160 V. Pokud nejsme spokojeni se umem na nzkch frekvencch, je dobrm eenm zapojit za IO1 jet extern filtr tvoen R1 a C4 s mezn frekvenc 1,6 Hz a oddlit jej od vstupu sledovaem z operanho zesilovae s malm umem OP27GZ. Konenm protiumovm prostedkem je filtr s velkou kapacitou na vstupu IO2, kter m pzniv vliv i na stabilitu vstupnho napt. Malou vstupn impedanDP
ci i pi vysokch frekvencch zajiuje paraleln keramick kondenztor C8. JH [1] Low-noise-Spannungsreferenz mit hoher Przision. Elektor 27 (1996), . 7-8, s. 31, 32.
Velmi rychl pevodnk A/

TLC5540 je typov oznaen 8bitovho pevodnku A/, kter umon dky minimln vzorkovac rychlosti 40 MSPS (=milion vzork/s) digitalizaci i rychle promnnch analogovch signl. Architektura ipu obsahuje vzorkovac obvod (sample and hold), referenn zdroj a tstavov vstup. Dky technologii CMOS je ztrtov vkon obvodu jen 85 mW. JH
S"
$'-1
W
,1
8%
=
S
& ' % $W
Obr. 1. Zdroj referennho napt +5 V s malm umem
S S
W 6 S
287
x "
DP! S! #
=
)
v S $
"
23*=
&
vrrq ' 8 W !$W 8" W
tq # 8# W 8& W
8!
8$
8'
Vynulovn displeje. Jestlie je sepnut spna L (zkratovan mic svorky) Sepnut spnae 0 zpis induknosti Lx do RAM Displej Lx = 0 Jestlie je sepnut spna C. Sepnut spnae 0 zpis kapacity Cx do RAM Displej Cx = 0 Men Lx. Sepnut spna L. Men f2. Vpoet Lx. Displej Lx = Men Cx. Sepnut spna C. Men f2. Vpoet Cx. Displej Cx = Konec.
v rozsahu 1 pF a 10 nF 0,5 %, v rozsahu 10 nF a 1 F 2 %, v rozsahu 0,1 pF a 1 pF 7 %, 7 % nepesnosti se dosahuje ve spodnch mezch rozsahu. Napjen: 9 V/asi 11 mA. Zobrazen: displej LCD 16 znak x 1 dek.
IO2 IO3 D1 LCD
PIC16C58 78L05 1 N4148 DV16100S1RB (neprosvtlen) DV16100S1FBLY (prosvtlen)
Pouit soustky
Rezistory (0207 - GM electronic) R1, R2, R3 100 kW R4 1 kW R5 47 kW R6 82 W P1 10 kW, (PT 10 V) GM Kondenztory C1 680 pF styroflex 5 % C2 a, b, c 1020 pF, styroflex + NP 0, 0,5 % C3, C4 10 F/16 V, tantal C5 4,7 F/10 V, tantal C6, C9, C10, C11, C13 100 nF, keramika C7, C8 22 pF, (NP 0) C12 10 F/25 V, elektrolyt. C14 47 F/16 V, elektrolyt. Polovodiov soustky IO1 LM311AN
Ostatn soustky X krystal 8 MHz, HC 49 Re1 rel SIL 5 V/500 W P.1 Isostat 2x pepna s aretac P.2, 3 Isostat 4x pepna s aretac P.4 Isostat 2x pepna bez aretace L1 68 H, 09 P
Pouit literatura
[1] Digitales L/C-Meter mit hoher Genauigkeit. Electronic Kits 5/96. Naprogramovan procesor PIC, desku s plonmi spoji a dal soustky k LCmetru s PIC lze objednat na adrese: Jan Przeczek, Kolm .p. 502, 739 34 ENOV, tel: 069/688 73 32 (odpoledne), 069/6257 235 (dopoledne).
Technick data
Mic rozsahy: induknost 0,01 H a 100 mH, kapacita 0,1 pF a 1 F. Automatick pepnn rozsah. Autokalibrace. Pesnost men: v rozsahu 1 H a 10 mH 0,5 %, v rozsahu 10 a 100 mH 2 %, v rozsahu 10 a 100 nH 7 %,
Antnn zesilovae
Stanislav kapa
Po znan renesanci antnnch zesilova na potku 90tch let zjem v pozdjch letech ustal. Ochabnut zjmu je zcela pochopiteln a souvis s vstavbou novch a vkonnjch pozemnch vysla, dostupnost satelitnch komplet a roziujc se kabelovou televiz. Pesto se domnvm, e existuj oblasti, kde by antnn zesilova zlepil kvalitu pijmanho signlu, i ppadn rozil poet pijmanch program (zde mm na mysli zejmna zahranin programy).
Bydlm na Jin Morav, kde lze pijmat devt program (T1, T2, STV1, STV2, ORF1, ORF2, NOVA, PRIMA, MARKZA) v dobr i vborn kvalit. Bydlte-li v panelovm dom, pak TKR (televizn kabelov rozvod) neumon vtinou rozvod vce ne esti program. Chtl-li jsem pijmat i zbyl ti programy, ml jsem nsledujc monosti: - Postavit si nebo zakoupit vlastn antnu a k n zapojit pedzesilova (nkdy nemus bt potebn) a tuto antnu slouit se stvajcm TKR. - Pipojit se ke kabelov televizi. Ovem po prostudovn programov nabdky a finannch podmnek jsem tuto monost zamtl, nebo ze 16 poskytovanch program jsem schopen pijmat ve zmiovanch 9 program. Rozhodl jsem se pro prvn monost. Pomoc jednoduch antny (antna typu B od J. Macouna) jsem si nael vhodn vyslae zbylch program a zjistil jsem, e dva programy (T2 - K47 a PRIMA - K60) maj smr pijmu od sebe rozdln asi 15 a tet program (MARKZA - K44) m hel pjmu asi 150 a 160 (vzhledem na pedchoz). Z pjmovch podmnek vyplynulo, e lze programy na kanlech K47 a K60 pijmat spolenou antnou nasmrovanou na K47, pro kanl K44 musela bt zhotovena nov antna. Slouit tyto antny jsem se rozhodl zapojenm sluovae typu jeden kanl a zbytek psma a k nslednmu slouen s TKR jsem pouil jednoduch kmitotov vhybky (VHF + UHF). Z uritch dvod jsem nemohl pouvat venkovn antny, nbr jsem musel umstit tyto krtk antny v obvacm pokoji tak, aby co nejmn pekely. Abych doshl kvalitnho pjmu i s malmi internmi antnami, musely bt pouity zesilovae, kter zrove kryly i ztrty vznikl ve veden (asi 15 m) ke druhmu pijmai a v rozboovai. Zpotku jsem pouil irokopsmov zesilovae, kter jsem ml k dispozici a pokusil se vyrobit psmov propusti a zdre pomoc lnk LC a za tmito zesilovai. Vsledek byl mrn lep ne jsem oekval a s pjmem i kvalitou signlu jsem byl vcelku spokojen. Pozdji mne zaujal inzert v PE11/96 na vf tranzistor AT41586, jen, podle mho nzoru, m slun parametry za solidn cenu. Vybran technick parametry jsou v tab. 1 (cena tranzistoru byla 30 K). Bhem przdnin jsem se rozhodl zlepit stvajc zapojen antn a zesilovae. Pro stavbu kanlovho zesilovae jsem pouil bipolrn tranzistory a lnky LC. A jako doplnk jsem postavil irokopsmov zesilova s odlaovaem (nkdy se me odlaova tak pout pro odladn kanlu, na nm chceme mt videomagnetofon nebo videohry, ppadn nostalgick 8bitov pota). Ne popsan zesilovae asi maj pro nkoho nepochopiteln tvar, ovem musm zdraznit, e zesilovae jsou zrove i soust storu antny. Pokud se rozhodnete dodret tento tvar, upozoruji, e stavba zesilova v takto stsnnch prostorech vyadu-
je krom mikropjeky tak obratnost a trplivost.
Zesilova s odlaovaem pro IV. a V. psmo

Dvoustupov zesilova s odlaovaem bez zptnch vazeb pro IV. a V. psmo vychz z klasickch zapojen, odlaovac obvody jsou ped a za druhm zesilovacm stupnm (obr. 1). Na vstupu je Zobelv lnek K, za nm nsleduje tranzistor T1. Tranzistor T1 je umstn do otvoru v pepce, prmr otvoru je asi 5 mm (zle na rozmrech R1, kter je tak umstn do tho otvoru, R1 je v proveden SMD), otvor se nachz zhruba uprosted pepky. Pracovn bod T1 je piblin 5 V/9,5 mA. Tranzistor T2 m zkrceny vechny vvody na minimum a je pipjen na desku s plonmi spoji. Pracovn bod T2 je piblin 7,7 V/25 mA. R3 je v proveden SMD a je umstn na T2. Souasn jsou na desku pipjeny odlaovac obvody, tj. trimry C7, C8 (fliov proveden), kondenztory C4, C5 a cvky L2, L3. Cvky L2, L3 jsou tvoeny drtem (o prmru 0,5 mm, dlky 15 mm) vytvarovanm do tvaru psmene U. Cvky L4 a L5 jsou vzduchov. Tm cel krabika zesilovae byla spjena z konzervovho (pocnovanho) plechu, dno krabiky je tvoeno deskou s plonmi spoji z jednostrann pltovanho kuprextitu tlouky 1,5 mm, na desce je umstn i symetrizan len. Rozmstn soustek a pslun rozmry jsou na obr. 2, vka bonic je 15 mm. Namen prbh zeslen je na obr. 3, odlaova je nastaven na K44, Tab. 1. Parametry AT41586 Electrical spec. AT41586 (Ta = 25C, UCE = 8 V) NFo: Ic = 10 mA Ga: Ic = 10 mA fT: Ic = 25 mA UEBO max UCBO max UCEO max Ic max f = 1 GHz f = 2 GHz f = 4 GHz f = 1 GHz f = 2 GHz f = 4 GHz Typ. values 1,4 dB 1,7 dB 3,0 dB 17,0 dB 12,5 dB 8,0 dB 8,0 GHz 1,5 V 20 V 12 V 60 mA
Obr. 1. Schma psmovho zesilovae s odlaovaem
Obr. 2. Deska s plonmi spoji psmovho zesilovae s odlaovaem
G - zisk F - umov slo
Obr. 3. Charakteristika psmovho zesilovae s odlaovaem na nosnou obrazu. Prbh umovho sla byl vak modelovn potaem, proto nabdm k obezetnosti pi posuzovn tohoto prbhu.
Obr. 6. Charakteristika kanlovho zesilovae ho obvodu. umov slo zesilovae je asi 1,5 dB.
Seznam soustek
56 kW, SMD 1206 Siemens Matsushita R2 680 W, TR 151 (191) R3 27 kW, SMD 1206 Siemens Matsushita R4 150 W, TR 151 (191) C1 4,7 pF, TK 656 (755) C2 3,3 pF, TK 656 (755) C3 15 pF, TK 656 (755) C4 1 pF, TK 656 (755) C5 1,5 pF, TK 656 (755) C6 47 pF, TK 755 C7, C8 1,2 a 6 pF, fliov trimr C9 2,2 nF, TK 744 (745) T1 AT-41586 T2 BFR 90 L1 - 1 1/3 zvitu drtu o 0,5 mm CuL na prmr 3 mm L2, L3 - 15 mm drtu CuL o 0,5 mm, tvarovno do psmene U L4 - 12 zvit drtu o 0,2 mm CuL na prmru 3 mm L5 - 18 zvit drtu o 0,2 mm CuL na prmru 3 mm + symetrizan len (mosten 7 mm) + panelov kolk, ppadn F-konektor + prchodkov kondenztor R1
Kanlov zesilova pro psmo 600 a 700 MHz

Kanlov zesilova vychz opt z klasickch konstrukc kanlovch zesilova s bipolrnmi tranzistory,
avak msto rezontor je za kadm zesilovacm stupnm zaazen jednoduch ladn obvod, viz obr. 4. Na vstupu tentokrt nen Zobelv lnek K, ale jen vazebn kondenztor C1. Tranzistor T1 je umstn do otvoru v pepce, prmr otvoru je asi 5 mm (zle na rozmrech R1, kter je tak umstn do tho otvoru), otvor se nachz zhruba uprosted pepky. Pracovn bod T1 je piblin 5,1 V/ /7,8 mA. Rezistor R1 je v proveden SMD, R2 je v klasickm proveden. Nsleduje prvn ladn obvod, kapacitn trimr C8 (fliov), prostedn vvod trimru je ohnut o 90. Kondenztory C2 a C3 jsou SMD a pjec ploky jsou tvoeny ohnutm vvodem trimru C8 a kolektorem T1, ppadn emitorem T2. Cvka L1 je tvoena drtem o prmru 0,5 mm v dlce 15 mm, vytvarovanm do tvaru psmene U. Tranzistor T2 je umstn v pepce obdobn jako T1, ovem v pepce je nutn udlat dal otvor pro vvod rezistoru R2, R3 je opt SMD. Pracovn bod T2 je piblin 6,6 V/32 mA. Druh ladn obvod je podobn prvnmu. Kondenztor C7 je v klasickm proveden a slou sten k odpruen konektoru. Cvky L3 a L4 jsou vzduchov. Krabika zesilovae je toton s pedchoz krabikou. Rozmstn soustek a pslun rozmry jsou na obr. 5, vka bonic je 15 mm. Namen prbh zeslen je na obr. 6, zesilova je naladn na K44. Samozejm je mon tmto kanlovm zesilovaem naladit i kanly na nich frekvencch (470 a 600 MHz), pak vak doporuuji vynechat kondenztory C5 a C6 u druhho ladn-
Seznam soustek
T1, T2 R1 AT41586 68 kW, SMD 1206 Siemens Matsushita R2 820 W, TR 151 (191) R3 27 kW, SMD 1206 Siemens Matsushita R4 150 W, TR 151 (191) C1 3,3 pF, TK 656 (755) C2 a C6 1 pF, SMD 1206 Siemens Matsushita C7 1 pF, TK 656 (755) C8, C9 1,2 - 6 pF, fliov trimr C10 2,2 nF, TK 744 (745) L1, L2 - 15 mm drtu CuL o 0,5 mm, tvarovno do psmene U L3 - 12 zvit drtu o 0,2 mm CuL na prmru 3 mm L4 - 18 zvit drtu o 0,2 mm CuL na prmru 3 mm + symetrizan len (mosten 7 mm) + panelov kolk, ppadn F-konektor + prchodkov kondenztor
Zvr
Hlavnm clem konstrukce zesilova bylo zlepit kvalitu pjmu TV signlu. Dlmi cly tchto konstrukc zesilova bylo vyzkouet tranzistor AT41586 a zjistit jak selektivity jsou schopny lnky LC a ji v klasickm i SMD proveden. Pro kvalitn kanlov zesilova je vhodnj pout modern tranzistory GaAs-FET, s nimi lze postavit zesilova s umovm slem menm ne 1 dB. Na druhou stranu vak cena tchto tranzistor je vy a
Obr. 4. Schma kanlovho zesilovae
Obr. 5. Deska s plonmi spoji kanlovho zesilovae
Me slouit t jako losovac zazen. Stisknutm tlatka se C1 nabije. Pevodnk U/f (IO1), k nmu je pipojen, se rozkmit a svmi impulsy ovld Johnsonv ta IO2, kter postupn pepn LED1 a LED10. Po uvolnn tlatka se C1 pes R4 pozvolna vybj, kmitoet impuls se zpomaluje, a se nakonec zcela zastav. Kter LED zstane svtit je vc nhody a nelze to ovldacm tlatkem nijak ovlivnit. Pro akustick efekt je pouito mal piezoelektrick sluchtko, v nm je slyet jednotliv impulsy. Pokud se smme s vtmi rozmry, meme pout i obvykl telefonn sluchtko. C3 a R11 zajiuj vynulovn tae ve vchoz poloze pi kadm zapnut spnae. Desky s plonmi spoji, destikov baterie 9 V, vypna i tlatko jsou zamontovny v krabice od pohlcovae pach Sorbex, pouvanho v chladnikch. Zdenk Pcha
Ruleta
Stabilizace napt s tyristorem

V uvedenm zapojen pivdme na dic elektrodu tyristoru stabilizovan napt +12 V. Zmen-li se napt na katod tyristoru pod rove stabilizovanho napt, dic elektroda se oproti katod stane kladnj, tyristor se oteve a s kadou na anodu pichzejc kladnou plvlnou zane nabjet kondenztor C. Kdy napt na C doshne +12 V, tyristor se uzave do t doby, ne se napt na kondenztoru C zmen a cel dj se opakuje. innost stabilizace je asi 10 %. Zdenk Hjek
1,3 W
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 2. Desky s plonmi spoji rulety
Obr. 3. Pedn panel rulety
Obr. 1. Schma zapojen rulety
umov pizpsoben je obtnj (dutinov rezontory i pskov veden). Pokud se rozhodnete pro individuln pjem TV, zamte se nejprve na antnu, protoe ta je nejlepm vysokofrekvennm zesilovaem.
Literatura
[1] Glos, B.: Dlkov pjem v praxi. AR B3/1988. [2] Krupka, Z; Kuncl, J.: Vf zesilovae, filtry... AR B1/87.
[3] Alexy, J.: Selektivita bez rezontorov. PE 1/1996. [4] Siemens Matsushita Components: Pasive components for surface mouting. Product Survey 1995. [5] Katalog GM Electronic 1994.
Sprava sond k osciloskopu

Rudolf Beka
(Pokraovanie)
pripojujeme najskr zemniaci vvod sondy a a potom iv hrot sondy pripojme k meranmu naptiu. Sonda je uren na meranie napt v slaboprdovch oblastiach, nie je uren na meranie v energetike - t.j. v silnoprdovch obvodoch.
VN DELI KU PU 500
Technick dta
Max. vstupn medzivrcholov naptie: 5 kV. Meranie striedavho naptia do 3 kV v spoluprci s PU500 na rozsahu: 3V Meranie zpornho naptia do 4 kV v mikrovlnnch rrach v spoluprci s PU500 na rozsahu: 10 V. Na meranie vn napt v mikrovlnnch rrach v spoluprci s meracm prstrojom PU 500 - METRA Blansko sli sonda, ktorej schma je na obr. 20. Na vysvetlenie deliacich pomerov sondy je dobr pozna schmu a innos mikrovlnej rry. Akokovek to znie honosne MIKROVLNN RRA, ak vynechme kopu rznych prepnaov na primrnej strane transformtora TR1 a zapojenie motoreka na otanie taniera, ostane nm vemi jednoduch schma mikrovlnnej rry (vi obr. 21). Na sekundrnej strane transformtora TR1 je eraviace vinutie, sliace na eravenie magnetrnu. Druh vinutie dodva naptie pre andu magnetrnu. Naptie U1 je naprzdno asi 2,1 kV a pri zai asi 2 kV. Cez poistku Po1 uloen vo vysokonapovom pzdre priamo medzi dvoma vn kblami je napjan zdvojova naptia pozostvajci z vn olejovho kondenztora C1, didy D1 a magnetrnu E1, ktor z hadiska usmerovaa tvor aliu didu. Zapojenie zdroja mikrovlnnej rry ako usmerovaa je na obr. 23, kde magnetrn je ako dida E1 a vntorn odpor magnetrnu je vlastne zaaovac odpor usmerovaa. Ako vidno, zapojenie predstavuje zdvojova naptia bez filtranho kondenztora. Na katde magnetrnu je kovan naptie - 4 kV proti zemi (vi obr. 23), kee anda magnetrnu je uzemnen. Toto naptie (je takmer obdnikovho tvaru so striedou 1 : 1) bude Deprezsk prstroj, ak je pouit v PU500, ukazova polovin hodnotu. Aby nebolo meran naptie treba stle n-
Nastavenie sondy
Na vstup sondy privedieme jednosmern naptie (100 a 1000 V) meran slicovm voltmetrom. Na vstup zapojme druh slicov voltmeter so vstupnm odporom 10 MW. Prepna na sonde sa prepne do polohy 10 MW. Rezistor R3 vyberieme z TR 161 radu E96 tak, aby bol deliaci pomer presne 1000. Vstup sondy pripojme na osciloskop, vstup pripojme na zdroj obdnikovho naptia asi 1kHz so strie8 x W
dou asi 1:1. Najvhodnejie je poui kalibrtor osciloskopov poda [1]. Prepna na sonde sa prepne do polohy 1 MW. Kondenztor C4, poprpade i C3 sa vyberie tak, aby na obrazovke osciloskopu bol srvne vykompenzovan priebeh. Skontrolujeme sprvnos zapojenia prepnaa Pr1 na sonde. Prepna prepneme do polohy 10 MW, priebeh na obrazovke mus klesn o 9 %. Prepna Pr1 je zapnut v polohe 10 MW. Pri prci s deliom pri meran vn napt do 5 kV v zsade vdy
q S $H Q 2 rr
S! H
8! " "
8" #&
8# " "
S" H "
8$ $
Obr. 20. Zapojenie sondy ku PU500 Obr. 21. Zjednoduen schma mikrovlnnej rry
"
$W
V"
8 Q &6 (
!$x W
@ !!W V 9 V! !#$HC
W
3R
&
(
W x #
8
'
5L 5]
Obr. 22. Priebeh napjacieho naptia U2 na magnetrne
Obr. 23. Zapojenie usmerovaa v mikrovlnnej rre
Obr. 24. Doska s plonmi spojmi ku PU500
sobi dvomi, je deli na meranie tohto naptia upraven, jeho deliaci pomer je miesto 1000 len 500. Kee vstupn odpor prstroja PU 500 sa men s prepnanm rozsahov, plat deliaci pomer len na rozsahu 10 V. Po prepnut prepnaa Pr1 do polohy ~ mono mera sekundrne vn naptie U1. Toto naptie naprzdno (pri preruen poistky Po1) je pribline 2,1 kV a pri prci mikrovlnky je pribline 2 kV. Primr transformtora je pripojen cez spstu rznych spnaov priamo na sie, a tak ako kole sieov naptie, bud kolsa i sekundrne naptia U1 a U2 a U3. Zapojenie usmerovaa jednotlivch mikrovlniek sa podob ako vajce vajcu, niektor starie typy mali o jednu didu naviac zapojen v srii s E1, toto zapojenie ukazuje obr. 23, len miesto E1 si treba predstavi druh polovodiov didu a Ri je vlastne magnetrn. Pri meran v mikrovlnke treba dba na bezpenos pri prci, treba si uvedomi, e naptia U1 a U2 s vemi nebezpen a vemi tvrd naptia. Je tu plne in situcia ako v televznych prijmaoch, kde s podstatne vyie naptia, ale tie s relatvne mkk, dodvajce prdy do 1 mA, kdeto zdroj v mikrovlnnej rre dodva do magnetrnu prd viac ako 1 A v zvislosti od vkonu mikrovlnky. Vemi opatrne treba postupova i pri meran eraviaceho naptia. Toto naptie mono mera priamo striedavm voltmetrom. Tu si treba uvedomi, e hoci toto naptie je mal (3,15 V), je na vekom zpornom potencili (-4 kV) voi zemi. Pri meran eraviaceho naptia treba poui vodie s dostatonou izolciou. Vhodn je naprklad vn kbel ST 0,35 na naptie 10 kV. Je vemi ohybn, dobre sa s nm pracuje a mme istotu, e pri jeho dotyku s kostrou nedjde k prierazu. Pri meran mus by merac prstroj PU 500 poloen na izolanej podloke a nie priamo na kovovej asti mikrovlnky. alej upozorujem na to, e prstroj PU 500 mus by pri meran eraviaceho naptia bezpodmienene napjan z vstavanej batrie a nie z rznych sieovch adaptrov, ako sa asto upravuj rzne multimetre, len aby sa uetrili nklady na batrie. Z hadiska bezpenosti s na tom najhorie rzne pochybn sieov adaptry predvan na trniciach z ziskej produkcie. Kee eraviace naptie m voi zemi potencil 4 kV, bol by transformtor v sieovom adaptri namhan tmto naptm a zaruene by dolo k prierazu jeho sekundru voi sieti a nvzne na to k znieniu multimetra. eraviace naptie nesmie by meran ani iadnym inm prstrojom napjanm zo siete!!! Pri meran vn napt U1 a U2 nebezpeie znienia multimetra nehroz, kee tieto naptia s sondou podelen na mal naptia. Pri meran
vn napt najprv spojme zemniaci vvod sondy so zemou a a potom prilome hrot sondy na bod s vn naptm. Po mechanickej strnke je deli k PU 500 zabudovan do rovnakej plastovej krabiky ako predol deli 1000 : 1, len na vstupe miesto konektora BNC s pouit banniky, ktor sa zasvaj do PU 500. Doska s plonmi spojmi je na obr. 24.
AKTVNA DIFERENCILNA SONDA 100 : 1

Technick dta
Max. vstupn medzivrcholov naptie: 1,5 kV do 100 kHz. Max. vstupn medzivrcholov naptie: 250 V do 1 MHz. Deliaci pomer: 100 1%. Vstupn odpor: 19 MW. Vstupn kapacita: asi 5 pF. Potlaenie shlasnho signlu CMR: asi 60 dB na 1 kHz. Napjanie zo sieovho adaptra: asi 30 V/25 mA. Dka sondy s kblom: 1,8 m. astokrt sme postaven pred problm mera osciloskopom naptie, ktorho ani jeden pl nie je spojen so zemou, oba ply meranho naptia maj voi zemi urit potencil. Ako ndzov rieenie sa ponka poui dvojkanlov osciloskop v polohe ADD (stanie) prepnutm jednho kanla na -, m sa osciloskop prepne do polohy odtanie. Na obrazovke osciloskopu bude znzornen priebeh, ktor je dan rozdielom oboch vstupnch signlov, pritom je vak dleit, aby oba kanle mali nastaven rovnak citlivosti. Pri prepnan citlivosti sa musia meni citlivosti oboch kanlov. Prve tu sa robia asto chyby, jednoducho sa zabudne prepn citlivos druhho kanlu. Nevhodou takhoto merania je alej to, e ben osciloskopy maj dovolen pomerne mal shlasn naptie, t.j. naptie voi zemi a alej to, e potlaenie shlasnho signlu je pomerne mal a bva bene asi 40 : 1, t.j. 32 dB. Lacnejie osciloskopy nemaj tento parameter v technickch podmienkach vbec udvan. Podstatne vhodnejie je pri potrebe mera diferencilne naptie poui diferencilnu sondu. Profesionlne vyrban diferencilne sondy mono rozdeli do dvoch skupn. Prv skupinu predstavuj sondy, ktor maj dve deliace sondy pevne spojen s diferencilnym zosilovaom. Typickm predstaviteom je naprklad sonda firmy TES-TEC. Na vstupe m tto diferencilna sonda dve deliace sondy liace sa od bench sond tm, e jedna (kladn) je erven a druh (zporn) je modr a tie tm, e ani jedna nem zemniaci prvod. Obe s nzkokapacitnmi kblami pev-
ne spojen s krabikou, v ktorej je zabudovan diferencilny zosilova. Pomocou posuvnho prepnaa mono meni zoslabenie sondy 20 alebo 200krt. Pri deliacom pomere 200 : 1 me by maximlne vstupn naptie 1400 V. Sn najprepracovanejm diferencilnym zosilovaom na meranie pomerne vekch napt je diferencilny zosilova A6902B firmy Tektronix [3]. Tu s k dispozcii dva pry deliacich sond. Mal sondy kad do naptia 500 V, teda diferencilne naptie me ma 1000 V a dve vek sondy, kad na naptie 3000 V, ie medzi pikami oboch sond me by naptie 6000 V a to a do kmitotu 240 kHz. Pri mench naptiach mono sondy poui do kmitotu 25 MHz. Pri kmitote 6 MHz me by naptie priveden na vstup sondy a 500 V. Parametre diferencilneho zosilovaa A6902B spolu so sondami umouj merania na tyristorovch regultoroch od najmenieho a po tyristorov regultory vo vekch elektrickch lokomotvach. Druh skupinu diferencilnych sond predstavuj sondy, ktor tvoria jeden kompaktn celok, vstupn delie a diferencilny zosilova s v jednej krabike. Vstupn naptia sa privdzaj na dva prvodn farebne odlen kbliky o dke asi 15 a 20 cm zakonen mernmi hrotmi alebo redukciami, na ktor mono naskrutkova rzne mern tipce. Takto s kontruovan naprklad sondy P5200 a P5205 firmy Tektronix a tie sondy, ktorch kontrukcia je popsan niie. Rzne tyristorov a triakov regultory pouvan na regulciu otiek motorov (vtaiek, navjaiek ijacch strojov apod.), regultorov osvetlenia ako i regultorov vyhrievacch telies v elektrickch rrach na peenie, mvaj vdy regulan prvok (tyristor alebo triak) galvanicky spojen so sieou. Meranie priebehov na tchto regultoroch pomocou osciloskopu s benmi sondami nie je mon. Ak je regultor zabudovan v prenosnom zariaden a jeho prkon je rdove stovky W, mono takto regultor pripoji na oddeovac transformtor obdobne, ako sa to praktizuje u televznych prijmaov a potom mono na regultore mera naptia osciloskopom s benmi sondami. Ak vak zariadenie m vek prkon alebo je trvale prepojen so sieou (napr. elektrick rry na peenie), nemono takto zariadenia pripoji na oddeovac transformtor. Na meranie napt i na takchto zariadeniach pomocou osciloskopu slia diferencilne sondy s dostatone vekm deliacim pomerom. Na tieto ely bola zostrojen diferencilna sonda, ktorej schma je na obr. 25. Na vstupe sondy s v oboch prvodoch vykompenzovan odporov delie naptia s deliacim pomerom 100.
8 ! $% DP 286" # 8 " '
S( (!x 8 #W 8! #W 8" #W 8# #W
S !x!
!W S #H& S! #H& ! & % S # S" #H& S# #H& !W 8$ #W 8% #W 8& #W 8' #W 8( "( 8 $% S% $ S S' !x! 8 !! 8 $ S$ #%x# S& (!x #&S 8 #
DP "
U " S $ 9 !!W $C 9! "(S %X
Na vstupe s pouit vysokoohmov vysokonapov rezistory (R1 a R4) firmy PHILIPS, ktor sa pouvaj na prepojenie oddelenej a neoddelenej zeme v televznych prijmaoch, monitoroch apod. Vrobca dovouje privies na rezistory naptie a 2,5 kV. K rezistorom s pripojen tyri 400voltov keramick kondenztory a kee delie s v oboch prvodoch, me by medzi + a - svorkou naptie 8x 400 V = 3200 V. Tto napov rezerva je hlavne z toho dvodu, aby rzne napov pice vznikajce pri regultoroch s induknou zaou nezniili vstupn deli a nsledne i integrovan obvod sondy. Rezistory R1 a R4 s dohromady na naptie 10 kV. Na napjanie sondy sli mal sieov adaptr s profesionlne vyrbanm transformtorom 9WN 667.51, ktor m delen kostriku - vlisok
!W S " 9( S 8 %
]
]
9" 9#
S % 9$ 8 & %' x! $X
$x%
!$W 9% 9& 9' 9
$W
Fa!% (XI%%&$ #F` "% Fa!% $ $ WR6!$ GR &"! Fa!% ! Fa!% ! S # S
!W
Obr. 25. Zapojenie diferencilnej sondy 100 : 1
Obr. 26. Fotografia diferencilnej sondy 100 : 1 V kladnej svorke je vstupn deli tvoren rezistormi R3 a R4, ktor tvoria horn koniec delia, rezistory R5 a R6 tvoria spodn koniec delia. Kondenztory C5 a C10 slia na vykompenzovanie delia. V zpornej vetve s zapojen v hornom konci rezistory R1 a R2, spodn koniec delia tvoria rezistory R7 a R8, ku ktorm s z hadiska delenia pripojen paralelne rezistory R9 a R10. Na kompenzciu slia kondenztory C1 a C4 a C11 a C13. Kee v kladnom aj v zpornom prvode je zaraden deli s deliacim pomerom 100x, bude na vstupe integrovanho obvodu naptie zoslaben 200x. Aby bol vsledn deliaci pomer 100x, mus integrovan obvod IO1 zosilni meran naptie 2x. Rezistory R7 a R10 okrem toho, e s sasou vstupnho delia, nastavuj i zisk IO1 na 2x.
z umelej hmoty, ktor m samostatn okienko pre kad vinutie. Vaka tomu m transformtor vek izolan pevnos (4 kV). Sekundrne naptie je didami D1 a D4 usmernen a kondenztorom C17 vyfiltrovan. Cez rezistor R15 a napjac kbel priveden na Zenerov didy D9, D10. Stred did je uzemnen a tak sa zskaj dve symetrick naptia 12 V. Toto rieenie je z toho dvodu, aby na napjanie postail dvojilov - v tomto prpade tienen kbel. Didy D5 a D6 slia ako za, ke sieov adaptr pracuje naprzdno, bez zae by naptie na C17 pri stpnut siete mohlo prekroi dovolen hodnotu. Pri zapojen sondy do napjaa sa didy D5 a D6 neuplatnia, kee naptie did D9 a D10 je menie. Sonda je zabudovan do plastovej krabiky (vi obr. 26) urenej pre kontrukciu rznych sond. Krabiku mono kpi v predajniach GM electronic. Doska s plonmi spojmi a rozloenie siastok je na obr. 27. (Dokonenie nabudce)
Obr. 27. Doska s plonmi spojmi diferencilnej sondy 100 : 1
jednoipovch mikroprocesor
Programtor
David Hofr
Popis zapojen
Programtor je pipojen kpotai pes paraleln port (konektor Cannon 25). Poet vstupnch a vstupnch signl je rozen expandrem 8243. Protoe je vtina paralelnch port jednosmrn, je obousmrn sbrnice expanderu pipojena pes obvod 74241 na vstupn a vstupn signly paralelnho portu. Oba tranzistory a Zenerovy diody slou ke spnn napt (0 V, 5 V nebo 12 V) na vstupu RST obvodu 89C2051. Svtiv diody indikuj zapnut napjecho napt a probhajc programovn obvodu.
Atmel 89C2051
Vsouasn dob se objevuje stle vce aplikac sjednoipovmi mikropotai AT89C2051 firmy Atmel. Mezi jejich nejvt vhody pat zejmna pln kompatibilita sprocesory ady 51, pouzdro DIL 20, pam programu typu FLASH, kter umouje vcensobn pepisovn programu a tak jejich mal cena. Podrobnj informace lze nalzt na adrese http:/ /www.atmel.com. Asi ped rokem jsem se o tyto procesory zaal zajmat a poteboval jsem spolehliv, jednoduch a pokud mono levn programtor. Na Internetu jsem ale nael zapojen bu pli jednoduch, kter neumouj verifikaci programu, nebo sloitj, ktermi lze programovat i obvody 8051 vpouzdru DIL40. Proto jsem navrhl zapojen, kter je na obr. 1.
Oiven
Osazenou a zkontrolovanou desku splonmi spoji programtoru pipojte kparalelnmu portu LPT1 nebo LPT2 a pipojte napjec napt programtoru 12 a 15 V. Na PC spustte program PATMEL.EXE cwv test.bin Program si najde, na kterm portu je programtor pipojen, a vyzve vs ke vloen procesoru do objmky. Pot procesor smae, zape a zkontroluje. Jestlie program nenajde programtor, zkontrolujte napjec napt programtoru, kabel, ppadn obvod 74241 nebo paraleln port. Jestlie program nereaguje na vloen procesoru do objmky, me bt chyba v expanderu 8243 nebo procesoru AT89C2051. Chyby pi mazn a zapisovn jsou vtinou zpsobeny pli dlouhm kabelem. Program PATMEL se spout zpkazov dky MS-DOSu spslunmi parametry:
PATMEL.EXE C/W/V/R soubor [/b1] [/b2],
Obr. 1. Schma programtoru Obr. 2. Deska s plonmi spoji
kde C znamen smazan procesoru W zpis do procesoru R ten zprocesoru a zpis do souboru V porovnn obsahu pamti procesoru se souborem soubor binrn soubor (*.bin, *.com) nebo soubor IntelHEX (*.hex) /b1, /b2 naprogramovn ochrannch bit (LockBit) 1 a 2
Obr. 3. Osazen desky s plonmi spoji
>
dbx nebo Dolby S?

Martin Hlavika
Dovoluji si reagovat na lnek irokopsmov kompandr uveejnn vPE 1/98. Sm jsem ji ped pti lety postavil kompandr dbx sobvodem NE570, kter byl otitn v[1]. Proto bych se rd seteni podlil o nkolik poznatk ztto oblasti. Jakmile postavte kompandr, budete mile pekvapeni dokonalm odstupem signlu od umu, kter je dokonce lep ne u systmu DolbyS. Statick odstup signl - um je opravdu velk asi 90 dB (skoro jako CD). Nemyslete si vak, e kompandr je velk na neduhy analogovho zznamu! Je teba mt na pamti, e kompandr je velmi citliv na pebuzen. I kdy byste popisovan pstroj doplnili miem rovn signlu, pebuzen se stejn nevyhnete, teba pi nahrvn zgramofonovch desek. Pokud nevte, vyzkouejte si zapojit kompandr bez magnetofonu: zvstupu kompresoru rovnou do vstupu expandru a na vstup kompresoru pipojte signl zgramofonu. Praskot desky pln rozhod kompandr a vsledkem je vadn dynamika signlu. Otzkou je, jak se proti krtkodobmu pebuzen brnit. Prvn, asi nejjednodu monost je zmenit na minimum kapacitu kondenztoru C5, to vak za cenu vtho zkreslen na nzkch kmitotech. Dal monost je zaadit ped kompandr regultor rovn a nahrvat srovn signlu asi o 20 dB men. Jene pi men rovni signlu zase nedocenme kvality kompandru. Dalm eenm je pedadit ped kompandr speciln filtr pro snen rovn praskotu v signlu, jeho realizace je pomrn sloit a nkladn. Pokud se nm nepoda tento nedostatek odstranit, nezbv nic jinho, ne se smit stm, e nebudeme moci nahrvat zgramofonu. Mezi dal nectnosti irokopsmovch kompandr pat odmaskovvn umu. Modern kompandry sice nedchaj, jak se popisuje v [2], ale pokud nahrvte teba samotnou fltnu nebo klavr, uslyte, e zznam um skoro jako magnetofon bez potlaovae umu. Nejhor je na tom ta skutenost, e um nen konstantn a mn se, nkdy i skokem vzvislosti na hudebnkovi, co vyloen ru a kaz dojem z nahrvky. Pi nahrvn ve zmnn fltny jsme doshli daleko lepch vsledk se systmem DolbyB. Proto se systmy dbx ji v modernch konstrukcch neosazuj, ale pouv se spe systm DolbyS, kter signl filtry rozdluje do t psem a kad psmo zpracovv zvl. Tm kodmaskovn umu prakticky nedochz. Na zklad uveejnnho lnku usuzuji, e autor pouv kompandr ve spojen skazetovm magnetofonem. Takov uspodn me bt uspokojiv pi poslechu modern (technicky nenron) hudby. Kompandry dbx jsou velmi hkliv na kvalitu zznamovho materilu. Jist mi dte za pravdu, e kvalita kazet nen dobr anivchromdioxidovm proveden. Po nkolika pehrnch se na n vyskytnou drop-outy, kter se podep na kvalit nahrvky daleko vt mrou, ne kdybychom poslouchali zznam bez uit kompandru. Je sice pravda, e firmy (TEAC, TECHNICS) osazuj magnetofony systmem dbx, ale pokud vm, tak nyn jen u cvkovch pstroj, kde dky vt posuvn rychlosti psku doshneme lepho odstupu signlu od umu a rovn mnostv drop-out je minimln. Statick odstup ruivch napt bnho kazetovho pstroje je kolem 55 dB, u cvkovho magnetofonu se pohybuje kolem 63 dB. Pokud je odstup signl - um magnetofonu vt, mn se projev odmaskovn umu. Nejvc chyb ovem napch nedokonal kontakt psku s magnetofonovmi hlavami, ppadn tak rozjustovn hlav. Kazetov magnetofony, vybaven systmem DolbyS, maj hlavy uchycen alespo ve tech bodech. Ped zznamem kalibruj zznamov a pedmagnetizan cesty podle druhu psku. Pi pouvn systmu dbx doporuuji alespo nastavit sprvnou pedmagnetizaci. Zprincipu systmu je zejm, e se signly nahrvaj vpln rovni. Musme si tedy dt pozor, abychom psek nepebudili. Pi nevhodn nastaven pedmagnetizaD1 D2 D3 D4 erven LED zelen LED 1N4001 Zenerova dioda 12 V, nap. BZX83V012 D5 Zenerova dioda 4,3 V, nap. BZX83V004.3 objmka DIL20 precizn nebo ZIF konektor Cannon 25M do desky s plonmi spoji
ci se me psek pebudit i pi mench rovnch signlu! Na zklad zkuenost pouvm kompandr vhradn scvkovm magnetofonem sposuvem 19 cm/s. Zrove si vybrm, jak druh hudby budu nahrvat. Pro rock a pop je subjektivn dojem opravdu dobr, sestava hraje jako CD. Klasickou hudbu, samostatn hudebn nstroje, ppadn zvukov efekty radji nahrvm bez uit kompandru. Kamardi, kte se iv zznamem zvuku, pokud mohou, kompandry radji nepouvaj. Nejene vnej do signlov cesty zkreslen, ale i dky strnut psku a magnetofonu nemus kvalitn pevst signl do pvodnho stavu. Kompandry dbx maj oproti systmm Dolby tak adu vhod! Pokud chceme vytvoit kopii zznamu nahranho systmem dbx, meme okamit, bez uit kompandru, zznam zkoprovat na druh magnetofon. Takto vak nememe zachzet se zznamem v systmemu Dolby. Tam musme nejdv signl odkdovat a na druhm magnetofonu znovu zakdovat. Zznam pozen systmem Dolby nen vdy pln kompatibiln na vech magnetofonech, ponvad nastaven signlovch cest a zrove kvalita kontaktu psku shlavou velkou mrou ovlivuj sprvn peveden signlu do pvodnho stavu. Ne vdy jsou tak kvalitn nastaven rovn zznamovch a snmacch zesilova v magnetofonu. Protoe kompandry systmu dbx pracuj na principu zesilovae s zenm ziskem, nevyaduj pesn dodren rovn signlu.
Zvr
Pokud chcete mt opravdu kvalitn nahrvky, uvaujte spe o koupi digitlnho pstroje (DAT, MD, DVD), ppadn o magnetofonu se systmem DolbyS. Vppad, e ji mte kompandr postaven nebo o nm siln uvaujete, doporuuji si knmu zakoupit CD genertor, sjeho pomoc nastavte alespo sprvnou pedmagnetizaci pro dan typ psku.
Literatura
[1] Vank, M.: irokopsmov kompandr hifi. Amatrsk radio ada A 6/1992, s. 289. [2] Zima, J.; Schn, V.: Profesionln kompandr. Amatrsk radio ada A 5/1991, s. 169. [3] Servisn manul kmagnetofonu TASCAM MSR 16S. propojovac kabel kparalelnmu portu (dlka maximln 0,5 m!) zdroj 12 a 15 V program PATMEL.EXE (je k dispozici na adrese cas3.zlin.vutbr.cz/~hofr/). Ppadn dotazy zaslejte na adresu d.hofr@zlin.vutbr.cz. Program je k dispozici tak na www strnce asopisu Praktick elektronika.
>
Seznam soustek
R1 R2 a R5 C1, C2 C3 IO1 IO2 U1 T1, T2 270 W, miniaturn rezistor 1 kW, miniaturn rezistory 100 nF, ker. kondenztor 100 F, elektrolytick kond. 8243, expandr 74LS241 78L05, stabiliztor tranzistor n-p-n (BC546 apod.)
Pevodnky D/A pro PC

Ing. Ivan Doleal
(Pokraovn) V minulm sle byly popsny jednoduch pevodnky D/A pro paraleln port PC. V tomto sle si popeme zen pevodnku PWM sobvodem 8253 a konstrukci filtru k tomuto pevodnku Zkladem pro nastaven obvodu 8253 na LPT portu je funkce set8253, kter nastavuje do registru . reg hodnotu value tab. 1. Vglobln promnn lptbase je uloena bzov adresa portu LPT. Za konstantou CP0STAT je skryta hodnota 7h klidovho stavu signl dicho portu. Logickm souinem sFCh se vynuluj 2 nejni bity, kter se pak soutem nastav podle bit invertovan adresy registru. Zpisov puls je vytvoen nulovnm 2. bitu CONTROL registru. Obvod IO1 pak naprogramujeme pro poadovanou funkci posloupnost podle tab. 2. Konstanty jsouCP = 3, TIM0 = 0, TIM1 = 1, TIM2=2. Period je slo unsigned integer, jednotkou je perioda hodin genertoru, tj. 0,2s. Nulov hodnota vol nejdel periodu, odpovdajc slu 65536, tj. 13,1ms, ili kmitoet f2=76,3Hz. Poadovanou stdu signlu PWM prvnho kanlu nastav dal 2 voln funkce : set8253(TIM1,BLO(chan1val)); set8253(TIM1,BHI(chan1val)); Druh kanl se nastav analogicky. Zvnitn funkce obvodu 8253 a proveden inverze vstupnho signlu plyne, e je-li hodnota pedvan funkci set8253 rovna nule, bude na vstupu trvale rove log. 1 (tedy PWM 100%), naopak trvalho vstupu log. 0 nen mono doshnout vdy je ptomen impuls srovn log. 1 o dlce jedn periody hodin. Pedvan hodnota nesm bt vt ne nastaven hodnota period. Je-li sn shodn, je vstup opt trvale na rovni log. 1. Je vhodn, aby rozsah parametru leel vintervalu 0 a period-1. Ktomu sta pouh inkrementace hodnoty ped pednm funkci set8253. Pokud bychom poadovali zejm vhodnj stav, kdy je mono nastavit na vstupu trvale rove log. 0 a pi maximlnm vstupu je rove log. 1 peruena rovn log. 0 pouze na dobu jedn periody hodin, museli bychom pidat na vstup dal invertor a funkci pedvat msto pm hodnoty PWM hodnotu doplkovou do hodnoty period. pln pevodnk D/A, poskytujc vyhlazen vstupn napt, obdrme zaazenm filtru na vstup pevodnku PWM. Krom toho mus elektronick pepna pepnat stabiln referenn napt. Jeden kanl takovho doplku
je na obr. 4. Pepnaem je invertor technologie HC, napjen ze zdroje referennho napt +5,00V. Kad kanl vyuv 3 invertory IO3 zapojen paraleln pro zskn menho vnitnho odporu a pipojen pmo na vstup 8253 (tj. bez IO2D, resp. IO2E zobr.3). Zdroj referennho napt s integrovanm obvodem IO2 (na obr. 5) je pak pochopiteln spolen obma kanlm. V referennm zdroji je pouit kvalitn obvod Analog Devices REF195, ovem vnejlevnj verzi GP vplastovm pouzdru DIP8 stoleranc vstupnho napt +5,0000,010Va teplotnm koeficientem do 25ppm/K (typicky 10ppm/K). Hradla genertoru hodin by mla zstat vjinm integrovanm obvodu, jednak aby zbyten nezatovala referenn zdroj (odbr hradel nen pi kmitotu 5MHz zanedbateln), jednak aby se do vstupnho signlu nedostval um zgenertoru. Jak ji bylo eeno, vlastnosti sriovho pevodnku mohou ovlivovat parametry elektronickho pepnae. Kdysi jsem ne zcela trivilnm odvozenm zskal vztah mezi pomrnou asymetri odpor obou cest pepnae e a pomrnou nelinearitou pevodu d vjednoduchm tvarud=e/4 za pedpokladu, e asymetrie je mal. Vztah byl odvozen na obvodu integranho lnku RC, kter m takovou asovou konstantu, e filtruje impulsy PWM. Rezistor R lnku (odpovd R4 na obr. 4) je pepojovn pepnaem, jeho vnitn odpor vcest spojujc na zem je R onL a vcest pipojujc na referenn napt je RonH. Asymetrie e je definovna e=(RonL- RonH)/R, nelinearitad jako pomr maximln odchylky vstupnho napt od ideln pevodn pmky krozsahu vstupnho napt. Ideln pmka je proloena krajnmi body rozsahu, maximln nelinearita je zde uprosted rozsahu. Menm vstupu jednoho hradla obvodu 74HC04 pi zaten odporem 100kW byl zjitn vrovni log. 0 (z-
Tab. 1. Funkce set8253 pro nastaven obvodu 8253 na LPT portu (jazyk C) void set8253( int reg, int value ) { int stat; outportb(lptbase+0,value); /* hodnota do DATA registru */ stat = CP0STAT & 0xFC | ~reg & 0x03; /* pprava stavu CONTROL reg. */ outportb(lptbase+2, stat); /* nastaven adresy v 8253 */ outportb(lptbase+2, stat & 0xFB); /* zatek zpisovho pulsu */ outportb(lptbase+2, stat); /* konec zpisovho pulsu */ } Tab. 2. Naprogramovn obvodu 8253 na poadovanou funkci (jazyk C) set8253(CP,0x34); /* TIM0 vmodu c.2 (asym. delic) */ set8253(CP,0x72); /* TIM1 vmodu c.1 (MKO) */ set8253(CP,0xB2); /* TIM2 vmodu c.1 (MKO) */ set8253(TIM0,BLO(period)); /* nastaveni periody PWM do TIM0 */ set8253(TIM0,BHI(period));
Obr. 5. Zdroj referennho napt kfiltru podle obr. 4
Obr. 4. Vstupn filtr pevodnku PWM
t proti UCC) vnitn odpor RL=30,9W, vrovni log. 1 (zt proti zemi) pak RL=40,8W. Ztchto daj vychz pro zapojen na obr. 4, kde pedpokldm, e se paralelnm spojenm vstup t invertor zmen vnitn odpory i asymetrie 3x, hodnota e=-3,6.10-5 a nelinearita pak (v absolutn hodnot) d=9,0.10-6. To odpovd 0,6LSB pi 16bitovm pevodu. Filtr zobr. 4, realizovan tynsobnm operanm zesilovaem IO1, je maximlnm eenm pro 16bitov pevodnk. Jedn se o dvojitou doln propust 2.du (IO1A, IO1B) a vobvodech nastaven nuly a rozsahu (IO1C) a vstupnho invertoru (IO1D) o dv doln propusti 1.du. Impulsy PWM jsou tak celkov filtrovny propust 6.du. Jak znmo, realizace propusti vyho ne 3. du sjednm zesilovaem vyaduje extrmn pesn dodren hodnot pasivnch soustek a m nroky i na parametry operanho zesilovae. Mezn kmitoet propust je dn periodou PWM, kter tak mus zstat vcemn konstantn. Chceme-li stdavou sloku impuls PWM potlait vpodstat pln, poadujeme, aby vstupn napt pikapika nepekroilo hodnotu 1 LSB. Filtr tedy mus mt pro kmitoet PWM zeslen A= 20log 2-N (dB), kde N je rozlien pevodnku D/A vbitech. Pro plnch 16 bit dostaneme A=-96,3dB. Doln propust mtho du m vnepropustnm psmu strmost tlumu 20.m dB/dek (na dekdu, tj. mezi kmitoty spomrem 1:10). Doln propust naeho filtru 6.du tedy mus mt kmitoet zlomu fk ni o 96,3/ 120= 0,803 dekd od kmitotu f2 , co odpovd 10-0,803=0,157, tedy fk=12,0Hz. Nvrh filtr soperanmi zesilovai je nejnovji uveden v [2]. Zde jsou tabelovny koeficienty ki pro vpoet kapacit dvou resp. t kondenztor doln propusti 2. resp. 3. du podle vztahu: kde R jsou stejn odpory vzapojen dolnch propust. Filtr 6. du se podle [2] skld ze t propust 2. du, zaazench za sebou (pesnji kaskdn). Neumme tedy podle bn dostupn literatury urit pesnou kapacitu kondenztor, kter by zajistila definovanou aproximaci charakteristiky filtru, mme-li 2 propusti 2.du a 2 propusti 1.du. Krom toho vzjemn pomry koeficient ki a tedy i kapacit Ci jsou i pro nejbnj Butterworthv filtr 6.du takov divn sla, e bychom nemohli pout kondenztory zbn ady E6 a museli bychom je skldat. Tento problm nenastane u hornch propust, kde se vol ke stejnm kapacitm rzn odpory zady E24. Rozhodl jsem se navrhnout a realizovat doln propusti 1. i 2. du pro mezn kmitoet fk samostatn. Pro propust 2.du pak plat pro zptnovazebn kondenztor C1 konstanta N = a pro kondenztor C2 na vstupu operanho zesilovae N = . Pro doln propust 1.du je k=1, dostvme bn vztah pro lnek RC. Po dosazen obdrme hodnoty zobr. 4. Odpo-
&= N p I 5
L L
ry rezistor byly zvoleny zady E24 tak, aby vyly kapacity kondenztor zdostupn ady E6. Toto een samozejm zpsob, e na kmitotu f k je potlaen signlu 12dB, protoe kad propust vn 3dB. Prbh kmitotov charakteristiky filtru vtto oblasti nen tak ostr, jak by bylo vppad Butterworthovy aproximace. Pro ely filtrace signlu z pevodnkuPWM to vak nevad, pouze se ponkud prothne odezva na skokovou zmnu vstupu. Nebyl jsem si vak jist, jak to bude se strmost tlumu. Podrobil jsem proto obvod simulaci vprogramu PSPICE a zjistil, e se strmost zmen pouze o necel 2dB na dekdu, tj. o 3%, co nen podstatn, take i tlum kmitotu PWM bude tm shodn snavrhovanm tlumem. Kad filtr samozejm prodluuje dobu odezvy vstupu na skok hodnoty PWM, nastaven do 8253. Dobu ustlen jsem zmil piblin digitlnm osciloskopem, pesn daje bylo nutno zjistit zprogramov simulace, protoe osciloskop m, jak znmo, jen 8bitov rozlien. Odezva m zkmity, pekmit in 1,4%. pln ustlen na LSB trv 278ms, doba ustlen na 0,1% od tto hodnoty in 163ms. Zde vidme podstatnou nevhodu sriovho pevodu D/A. Stdav sloka pi 50% hodnot PWM byla filtrem potlaena z 5V (pika-pika, obdlnk) na 0,03mV (efektivnch, sinus), co pedstavuje potlaen asi 98dB vsouhlase snvrhem filtru. Nastaven nuly na IO1C vyrovnv jednak zbytkov napt elektronickho pepnae, jednak ofset (vstupn napovou nesymetrii) operanch zesilova. Vppad, e nesta rozsah trimru R1, zmenme R12. Nastaven rozsahu t vyrovnv vliv pepnae, pedevm vak umouje vyrovnat rozptyl napt integrovanho referenn zdroje a rezistor ve zptn vazb IO1C a IO1D. Trimr R3 by ml bt vceotkov, aby umonil jemn nastavit rozsah. Vppad, e nesta jeho rozsah, je nutno pidat velk paraleln nebo mal sriov odpor k R11 resp. R8. Vppad nich nrok na pesnost pevodnku a filtraci je mono vypustit obvod sIO1C a IO1D, pop i jednu doln propust 2.du a obtnji dostupnou referenci nahradit nap. bnm stabiliztorem 78L05. Popsan nvrh filtru umon pizpsobit jeho een jinmu kmitotu f2 vstupn PWM, menmu rozlien nebo nim poadavkm na filtraci. Ponechme-li obvodov een zobr. 4, sta pi xnsobnm zvten kmitotu f2 snit vechny kapacity propust xkrt a naopak. Linearitu pevodnku jsem zmil opt multimetrem Hewlett-Packard. Vsledky byly vborn. Uprosted rozsahu byla namena nelinearita 0,11mV, co odpovd 0,0022% zrozsahu a 1,4LSB pi 16bitovm rozlien. Tato daj je sice vt, ne by odpovdalo teoretickmu vpotu, provedenmu ve, je vak teba uvit imon dal vlivy ne jen asymetrii odporu spnae. U tak mal nelinearity
me bt ji vpodezen i operan zesilova TL074, kter rozhodn nen specilnm typem pro mic ely. Mohou se uplatnit i njak dynamick vlastnosti obvodu. Krom toho byla mon chyba men multimetrem vt (0,14mV pi daji 2,5Vna rozsahu 10V) ne zjitn nelinearita. Pro spolehliv vyhodnocen by mla bt nejve polovin. Nelinearitu zpsobenou rozdlnm vstupnm odporem hradel vrovni log. 0 a log. 1 by bylo mon dle zmenit dovm zvtenm odporu R4, co znamen ovem zmnit mrn iodpory dalch rezistor a nepmo mrn kapacity kondenztor vprvn doln propusti. Sm jsem to vak ji nezkouel. Zvsledk men plyne, e tento pevodnk D/A by mohl bt pouvn nap. ke kalibraci 3 a 4 mstnch multimetr nebo samostatnch pevodnk A/D. Integrovan obvod 8253 (do 5MHz) nabz nap. GMElectronic za 90K, referenn obvod REF195GP od Analog Devices stoj 166K (Amtek s.r.o. Brno), cena ostatnch soustek je nzk. Kondenztory v zapojen zobr. 4 by mly mt toleranci nejve 10%, musme tedy pout fliov typy splastovm dielektrikem. Dva paraleln azen kondenztory 100 nF meme nahradit jednm 220 nF odchylka nen pli velk. Vechny obvody jsem zapojoval na nepjivm kontaktnm poli, take bohuel nemohu poskytnout obrazce plonch spoj. Znamen to vak, e pi dodren elementrnch zsad je mono tyto obvody bez problm zapjet na univerzln desce s plonmi spoji. Programy kzen pevodnk D/A spouitm ve uvedench funkc jazyka C resp. napsan vjazyce Pascal je mono bez problmu spoutt vDOS okn Windows. I kdy m to ponkud pekvapilo, je mon na porty PC pmo pistupovat i ve 32bitovch aplikacch pro Windows95. Avak jak pekladae firmy Borland, tak Microsoft mysln nemaj ve sv 32bitov knihovn funkce typu outportb resp. outp. Nezbv ne pout samostatn 32bitov asembler nebo inline asembler C++ pekladae, takovou funkci si napsat a dt ji nap. do DLL knihovny. Tato problematika vak ji pesahuje zamen a rozsah tohoto pspvku. Program DAC8253 knastavovn aovovn pevodnku PWM je kdispozici ve zdrojov (jazyk C) i spustiteln podob na WWW strnce Praktick elektroniky: http://www.spinet.cz/aradio/ nebo pmo: http://www.spinet.cz/aradio/dac8253.c http://www.spinet.cz/aradio/dac8253.exe
Literatura
[1] Program TechHelp! V4.0, Flambeaux Software 1990. [2] Belza, J.: Zapojen soperanmi zesilovai. Konstrukn elektronika, . 3/1996, s. 90 a 92. (Pokraovn, v nkterm z ptch sel bude popsn pevodnik D/A pro sriov port)
UKV a cm antny v programech pro PC

Ing. M. Prochzka, CSc. III. Mikropskov antny (flkov antna)
Mikropsek jako veden vf energie byl poprv pouit na zatku 50. let a bylo ihned jasn, e obvody sloen z mikropsk jsou schopny vyzaovat. Mylenka realizovat antny z mikropsk nebyla pehldnuta a akoliv se objevily informace o nkolika takovch antnch, trvalo a do 70. let, ne byla tmto antnm vnovna vt pozornost. Dosaitelnost kvalitnjch dielektrickch materil (substrt), na kterch lze realizovat mikropskov antny, poteba vytvoit antnn systmy pouiteln k vestavb do hlavic raket, ppadn na trupy letadel, byly hlavn dvody k hlubmu studiu teorie a technologie mikropskovch antn. Akoliv mikropskov antny poskytuj shora uveden monosti konformnho vestavn na pslun nosie a do nynj doby se prohloubily znalosti o vlastnostech tchto antn, je stle jet otzkou, zdali mohou zcela nahradit konvenn antnn systmy. Jde zejmna o to, e energetick innost mikropskovch antn je v prmru men a tak zpracovateln kmitotov psmo je u. V poslednch letech se problematice ky kmitotovho psma vnovala znan pozornost [1] a to zejmna z hlediska vstupn impedance; ka psma pro vyzaovac diagramy je vtinou podstatn vt. Mechanismus vyzaovn mikropskovch antn se d pochopit nejlpe z innosti jednoduchho, otevenho mikropskovho veden (obr. 1), Na veden postupuje pn elektromagnetick vlna TEM, kter je nejen odraen sten zpt od otevenho konce veden, ale na tomto konci je tak sten vyzena, ppadn transformovna do povrchov vlny na substrtu.
vlnn (t v zvislosti na zpsobu buzen antny). Flkov antny se zdka pouvaj jednotliv. ad se do rzn komplikovanch antnnch ad. Pi konstrukci tchto ad vystupuj do poped jet vce problmy s penenou kou kmitotovho psma, impedannm pizpsobenm a parazitnm vyzaovnm [2]. Podrobnj a rozshlej informace o teorii a praxi mikropskovch antn najde ten v cel ad odb. lnk a knih nap. [2, 3].
Diagram zen pomoc PC

Obr. 2a. Nejjednodu tvar mikropskov antny je tzv. flkov antna (patch antenna) pravohlho tvaru (obr. 2a). Dlka flku (motivu) L m bt piblin pl vlny v pouitm dielektriku tedy: L = l g/2, ta je vdy men ne je plvlna ve vzduchu (l g < l o ). Hlavn podl na vyzaovn a tvorb antnnho diagramu maj dv pn trbiny, vzdlen navzjem o dlku L. Z orientace elektrickch siloar na trbinch plyne i polarizace vyzaovanho vlnn (obr. 2b). Pomineme-li vzjemnou vazbu tto dvojice trbin, ukazuje se, e u tohoto zkladnho tvaru flkov antny existuje pro kad substrt urit pracovn okno v psmu kmitot, kde spodn hranic je poadovan innost (10 a 80 %) a horn hranic je stupe vybuzen povrchov vlny, kter jet meme tolerovat. Povrchov vlny se na substrtu a jakmile naraz na pekku sousedn mikropskov struktury nebo okraj nosn destiky, vznikne nedouc vyzaovn a vytvo se v diagramu zen parazitn postrann laloky. Souasn se zvt i rove kov polarizace vyzen vf energie. Kov polarizace se velmi obtn omezuje a v zsad je funkc rozmru W na flku. Prost flkov antna tvo vlastn rezonann obvod tlumen vlastnm vyzaovnm a ztrtami v dielektriku substrtu. Z pvodn jednoduch, linern polarizovan, flkov antny se postupem doby vyvinula ada dalch tvar, nap. kruhov, kosohl nebo obloukov flek a dal tvary, kter mohou vytvoit i kruhovou polarizaci Ne uveden program vychz z pomrn sloitch matematickch vraz obsahujcch zkladn rozmrov parametry pravohlho flku, umstnho na nekonen velk podloce [4]. Z toho plyne, e vypoten diagramy jsou pouze informativn a slou vce i mn k zjitn, jak psob parametry na vsledn diagram zen. Vpoetn praxe ukzala, e diagramy flkovch antn, jejich parametry jsou znan mimo rozumnou oblast innosti, maj divok tvary a mohou i zastavit program. V lepm ppad vybo mimo zobrazovac meze grafiky programu. Pi vdom tchto omezen je teba pistupovat k uvan programu. Akoliv program umouje potat diagramy v rznch ezech podle hlu f, vtinou posta znt diagramy ve dvou zkladnch rovinch a to pro f = 0 a f = 90 , tedy diagramy v rovinch E a H. Za vchoz informaci o rozmrech pravohl flkov antny je mon pout nsledujc parametry: F = 9375 MHz, W = 5,7 mm, L = 13 mm, h = 3,2 mm, er = 2,32.
Literatura
[1] Sanchez Hernandez, D; Robertson, I. D.: A survey of Broadband Microstrip Patch Antennas. Microwave Journ, z 1996. [2] Prochzka, M.: Plon antny. AR 9/1990. [3] James, J. R.: Microstrip Antenna Theory and Designe. IEE, P. Peregrin Ltd. 1981. [4] Hirasawa, K.; Haneishi, M.: Analysis, Designe and Measurement of Small and Low Profile Antennas. Artech House: Norwood, M.A.1992.
Obr. 1.
Obr. 2a.
JEDNODUCH MONITOR NAPT BATERIE

Obvod, jeho zapojen je na obr. 1, sleduje velikost napt baterie ze ty akumultor NiCd, kter jej rovn napj a pokles jejho napt pod 4 V signalizuje bliknm svtiv diody. Pokud je napt jet dostaten, odebr obvod ze sledovan baterie jen 8 A. Jdrem zapojen je IO1 (klidov napjec proud 10 A), kter v 8vvodovm pouzde obsahuje operan zesilova, kompartor a referenn zdroj 1,2 V, pipojen k invertujcmu vstupu kompartoru. Napt baterie, vydlen dliem z rezistor R6/R7, je pivedeno na neinvertujc vstup C+ tohoto kompartoru. Pokud je napt baterie vt ne 4 V, je vstup kompartoru COUT ve stavu H, pot pejde do L. Operan zesilova v pouzde tvo spolu s rezistory R1 a R4 a kondenztorem C1
astabiln multivibrtor kmitajc s frekvenc 1 Hz, kdy je dioda D1 (pipojen anodou na vstup kompartoru) uzavena, tedy pi poklesu napt baterie pod 4 V. Nevhodou zapojen je, co je ovem cena za jeho jednoduchost, e signalizan dioda dle pispv k vybjen baterie. Je tedy vhodn uvaovat o jeho pouit tam, kde je nadje, e si blikajc diody nkdo brzy vimne. JH [1] Yongping, Xia: Simple circuit monitors battery voltage. EDN 41, 1996, 21. listopadu, s. 97.
Rychl kompartory s malou spotebou

Nov rodina velmi rychlch pesnch kompartor (Texas Instruments) je urena pro aplikace v rychlch skenerech a adich pevnch disk. Vstupy kompartor TL3016 a TL3116 jsou kompatibiln s logickmi obvody TTL. Cenov maj bt a tikrt vhodnj ne srovnateln konkurenn vrobky. Podrobnosti na www adrese: http://www.ti.com/sc/docs/news/1997/ 97016.htm
Obr. 1. Blikn svtiv diody oznamuje pokles napt tylnkov baterie NiCd pod 4 V
(Pokraovn)
26
Stavme reproduktorov soustavy (VI)

RNDr. Bohumil Skora
Minule byl vyzrazen hlavn smysl pouvn ozvunice a kdo dobe etl, pochopil, e tmto smyslem je totln likvidace zvuku vyzaovanho zadn stranou membrny reproduktoru. Nejde o likvidaci energie, ta se, jak znme, zniit neme, a tak v tomto ppad pemujeme energii zvukovou v energii tepelnou. Ovem nen to vlastn koda? Samozejm je a akustici si dost nalmali hlavu s tm, jak toto mrhn energi vylouit nebo aspo omezit, jinmi slovy jak zvuk vyzen zadn stranou membrny njak uiten vyut. Problm me na prvn pohled vypadat jednodue - pot spov vlastn jen v tom, e zadn vlna m opanou polaritu oproti vln pedn. Kdyby bylo mon njak ji peplovat, bylo by to v suchu. U elektrickch obvod je to celkem jednoduch, tam se prost vezme transformtor jedna k jedn (ppadn jedna k minus jedn). Bohuel akustick systmy sice dokeme popsat analogickm schmatem sloenm z prvk chovajcch se jako elektrick soustky, meme dokonce vytvoit i akustick transformtor, z fyziklnch souvislost vak pro zapojen analogickch prvk vyplvaj jist omezen a jednm z tchto omezen je nemonost vytvoen transformtoru obracejcho polaritu. Proda natst byla k akustikm aspo trochu milosrdn, take ponechala jistou monost pro otoen polarity signlu bez transformtoru, a touto monost je fzov posuv. Ne se vak do tohoto tmatu ponome hloubji, ujasnme si trochu terminologii. Bn se operuje s pojmy jako inverze polarity, fzov inverze, oten fze, oten polarity nebo zmna polarity jako s pojmy vcemn ekvivalentnmi. To je ale hrub omyl, pojem fze znamen nco zcela jinho ne pojem polarity. Pojem fze se pvodn zavd pro periodick signly, v nejjednodum ppad pro signl sinusov. Tento signl se popisuje vzorcem: A(t) = A p . sin (2p.f.t + j). V tomto vrazu je signl popsn jako jist veliina promnn v ase. V okamiku, ktermu odpovd asov daj t, je velikost signlu (okamit velikost) rovna A(t). Ap je pikov hodnota signlu a f je jeho kmitoet. Vraz v zvorce (2p.f.t + j) je okamit fze signlu nebo, chpeme-li as t jako obecnou nezvisle promnnou, hovome o fzi signlu (okamit hodnota se cizojazyn nazv elongace). Veliina j se pak oznauje jako fzov posuv - opt ve zcela obecnm smyslu. Je jasn, e termn fzov inverze nebo otoen fze nedv z hlediska prv uvedenho vkladu dost dobr smysl. Fakticky by toti znamenal nco jako peplovn asu, tj. nahrazen signlu jinm signlem, u kterho by as probhal opanm smrem. V praxi se ovem slovo fze stalo soust technick hantrky, kter si na matematickou pesnost nepotrp, a v uveden souvislosti se uv jako ekvivalent slova polarita (v tomto smyslu bylo pouito i v pedchoz sti tohoto serilu). Obrcen i inverze polarity u smysl dv, je to prost zmna znamnka hodnoty signlu, kterou pro obecn asov prbh signlu vyjdme vynsobenm vrazu pro tuto hodnotu slem -1. Mezi polaritou a fz vak pece jen jist - a ne prv nevznamn - souvislost existuje. Vyplv to z vlastnost matematick funkce sinus, pro kterou plat: sin (x) = -1.sin(x + p). S pouitm vzorce vyjadujcho asov prbh sinusovho signlu to znamen, e meme pst: -A(t) = A p . sin (2p.f.t + j + p) U sinusovho signlu tedy je mon vhodnm fzovm posuvem obrtit (invertovat) polaritu. V elektronice jsou samozejm znm obvody, u kterch vznik zmna fzovho posuvu v zvislosti na kmitotu a je mon zkonstruovat i obvody, kter pro jist kmitoet (pop. kmitoty) obracej polaritu tm, e zavdj fzov posuv o velikosti p (ve stupnch je to 180 ). Obdobn je tomu i v akustice - i zde lze zkonstruovat akustick obvody, kter pro jist kmitoet, dky svmu fzovmu posuvu, otej polaritu. Slova pro jist kmitoet pitom neznamenaj, e pro jin kmitoty se nedje nic. I pro tyto kmitoty se jist fzov posuv objevuje, li se vak od p, ppadn 180 tm vce, m vce je kmitoet vzdlen od onoho optimlnho.
Obr. 1.
Obr. 2.
Pokud jde o konstrukci ozvunice, meme takov akustick obvod pout tak, e signl vyzen do vnitnho prostoru ozvunice pes pslun akustick obvod vyvedeme do vnjho prostoru a tak alespo do jist mry, v jistm omezenm kmitotovm psmu zuitkujeme energii vyzenou zadn st membrny. Nejznmj konstrukc ozvunice takto uspodanou je bassreflexov ozvunice. Akustick obvod tvo otvor nebo trubice, spojujc vnitn objem skn s vnjkem, ve spolupsoben s poddajnost vzduchu uzavenho ve skni. Pro toto uspodn je mon vytvoit analogick schma, kter si ukeme. Nejprve se ale vrtme k ozvunici uzaven. Jej ponkud zjednoduen nhradn schma je na obr. 1. Je mon ukzat, e akustick tlak, kter reproduktor v tto ozvunici uzaven vytv v jist vzdlenosti, je - opt zjednoduen pmo mrn proudu tekoucmu kondenztorem C m. Zjednoduen nhradn schma ozvunice typu bassreflex je na obr. 2. Zde pibyl kondenztor Cb, kter reprezentuje hmotnost vzduchu kmitajcho v otvoru nebo ntrubku. Mezi proudem, kter jm protk, a akustickm tlakem, za kter je otvor (ntrubek) zodpovdn, plat opt pm mrnost, jen s jinou konstantou. To ve lze samozejm znzornit kmitotovmi charakteristikami. Typick ukzka amplitudov charakteristiky reproduktoru v uzaven ozvunici pro nkolik rznch objem je na obr. 3. Obdobn charakteristiky pro ozvunici typu bassreflex jsou na obr. 4. Z obou soustav charakteristik je patrn, e v pracovnm psmu reproduktoru je vdy jist oblast (jaksi stedn basy), ve kter se citlivost reproduktoru pi zmenujcm se objemu ozvunice zvtuje, i kdy obecn u nejnich kmitot je pi vtm objemu citlivost vy. A optimalizan strategie v oblasti bas bude tmatem pt sti. (Pokraovn pt)
Obr. 3.
Obr. 4.
Pamti nen nikdy dost

Ing. Jan Netuka, David Synovec, Ing. Ji Martnek
Kad, kdo m co do inn s potai (a kdo dnes nem), k tomu pesvden dve i pozdji dospje: pamti nen nikdy dost. Nejnzornjm pkladem jsou osobn potae PC. Stovky kilobajt, kter pvodn postaovaly jako pracovn pam, slou nyn jako pouh pamti vyrovnvac. Vme, e operan systmy i aplikan programy si in nroky na destky megabajt pamti RAM. Argumentem jsou i diskov mdia: na zatku stovky kilobajt, pp. jednotky megabajt, dnes jednotky gigabajt a to i v penosnch potach PC.
Nen proto dnm pekvapenm, e stejnou psniku lze zaslechnout i na poli vestavnch (mikro) pota. Motivem jsou pedevm zven nroky na objem dat, kter konen uivatel chce, potebuje nebo dokonce mus registrovat. Ruku v ruce s tmto poadavkem vak zazn, nejastji jako kategorick imperativ, i poadavek druh: nklady navc mus bt jen ty nejnutnj. Pesn tak se i v praxi dje. Jednm z prvnch, kte takov dvojjedin pn vyslovili, je dlouholet, jinak velmi spokojen (podle vlastnho vyjden), uivatel mikropota podle poteby z rodiny UCB52 [1], jmenovit typu UCB320-BAS [2]. Pipojil vak tak pn dal, ob snadno pochopiteln: - pamov mdium mus bt nezvisl na napjecm napt (tedy dn SRAM se zlonm napjenm), - pam navc nesm vyvolat podstatn zmny v ji provozovanm dicm programovm zabezpeen (proto dn nov verze vestavnho pekladae programovacho jazyka BASIC UCB320). Co nejmen energetickou spotebu u ani nemusel zmiovat, rozum se samo sebou. V nkolika ptch odstavcch ukeme, jak se podailo vyerpvajcm zpsobem naplnit ve citovan konkrtn poadavky, z nich hlavn mil nejdve k destkm, pozdji ke stovkm kilobajt (KB). Souasn tak nabdneme optimln vchodisko z pamov nouze i ve vech podobnch ppadech. Zvr lnku nazna, e i malm mikropotam nejsou nedostupn kapacity pro zznam dat du jednotek a destek megabajt (MB). Sriovou pam EEPROM s kapacitou 32 KB a s rozhranm I2C ohlsila jako prvn firma Atmel (http:// www.atmel.com) pod oznaenm AT24C256. Adresa tohoto obvodu na sbrnici I 2C je dna binrnm slem 10100XX, v nm bity na pozicch X nabvaj hodnoty podle zapojenm vvod 1 (bit A0) a 2 (bit A1) pouzdra pamti. Na jednu sbrnici I2C proto mohou bt pipojeny a tyi obvody AT24C256, tvoc pam EEPROM o velikosti 128 KB. Pamov msta, kad pro jeden bajt, jsou v AT24C256 identifikovna adresou (z pozice sbrnice I 2C podadresou) v rozsahu 0 a 32767 (0 a 7FFFH). Je-li obvod AT24C256 vloen do objmky v mikropotai rodiny UCB52, plat A0 = A1 = 1, a jeho adresa na sbrnici I2C m proto hodnotu 83 (53H, nebo binrn 1010011). Programov obsluha tto pamti je zabezpeena standardnmi prostedky. Kompilan programovac jazyky mikropota UCB52-MON a UCB320-MON mohou tit ze zdrojovch podprogram I2C-SW a I2C-CNTRL. Tak mikropotae UCB52BAS a UCB320-BAS vysta, jak jsme si pli, se zavedenmi pkazy WR_I2C, RD_I2C a RDS_I2C programovacch jazyk BASIC UCB52 a BASIC UCB320. Jako pklad zde uveme pkaz, jm se v mikropotai UCB320-BAS na prvn adresu horn poloviny pamti AT24C256, tj. na adresu 16384 (4000H), ulo hodnota 100: WR_I2C 83, 40H, 0, 100 Uznejte, jednodueji u to opravdu nejde. A spoteba obvodu? Tak dobr zprvy, dokonce i pi napjecm napt 5 V: po dobu zpisu nejve 3 mA, v klidovm stavu mn ne 5 A.
Mal sriov pamti

Pi ptrn po soustkch, kter nm mohou pomoci pedloenou lohu vyeit, rozhodn nememe pehldnout sriov pamti EEPROM [3]. Rozhodn nabzej sprvnou technologii, dle pak standardizovan rozhran s malm potem signl, jen 8vvodov pouzdra s jednotnm piazenm vvod signlm rozhran, malou pracovn i klidovou spotebu i pznivou cenu. Mezi integrovanmi obvody pat k tm nejuitenjm, vtinou pro uloen dleitch (konfiguranch a kalibranch) dat. Msto vak tak nalezly v ptelskch vestavnch mikropotach jako pamti programu [4]. Jet nedvno by byla pro poteby registrace zajmavho objemu dat (tedy na rovni destek KB) na zvadu jejich mal kapacita. Z potench 128 bajt vyrostly sriov pamti EEPROM u dvno, do atraktivn kapacity 32 KB vak dosply v prbhu roku 1997. Ze t typ rozhran (Microwire, SPI, I2C, bli viz nap. [5]), kter jsou u sriovch pamt EEPROM zavedena, je pro een na lohy rozhodujc sbrnice I2C. Z mnoha dobrch dvod (viz [1]) m I2C postaven systmovho komunikanho kanlu v mikropotach rodiny UCB52 firmy MITE (http://www.mite.cz), ale dnes ji zdaleka nejen v nich. Proto je kad mikropota z rodiny UCB52 vybaven ppojnm konektorem sbrnice I2C a uvnit objmkou pro vloen sriov pamti EEPROM s tmto rozhranm.
Velk sriov pamti

Dobr, s destkami kilobajt jsme se v minulm odstavci bezvadn vyrovnali, meme si proto dopt oddechov as. Damoklv me pamti pro stovky kilobajt dat nm vak nedovol tit se z prvnho spchu pli dlouho. Prvn npad je vzpt doprovzen velkmi pochybnostmi: pout jako mdium klasickou pam FEPROM (Flash), nap. typ Am29C040 s kapacitou 512 KB (ovem vetn nezbytn sprvy, viz [6]), a vyvolat tak hlubok systmov ez do architektury a nakonec i do programovho zabezpeen mikropotaov rodiny UCB52. Navc ani troku obecn een. Proskakujc zprvy v polovin roku 1997 pichzej jako dar z nebe (nebo opravdu tst peje pipravenm?). Tkaj se novho druhu pamt FEPROM od 2 Mb ve a nai pozornost upoutvaj i sriovm rozhranm SPI [7]. Pod heslem DataFlash se s nimi pihlsila, dn pekvapen, firma Atmel. Nejprve pedstavila ti obvody pro napjec napt 5 V (ada AT45D_) a stejn poet funknch ekvivalent pro men napjec napt 2,7 V a 3,3 V (ada AT45DB_). Vechny tyto typy jsou soustedny v nsledujc tabulce s daji o jejich kapacit a o pouzdrech, v nich jsou dodvny:
AT45D021 AT45DB021 2 Mb PLCC32, SOIC28, TSOP28 AT45D041 AT45DB041 4 Mb PLCC32, SOIC28, TSOP28 AT45D081 AT45DB081 8 Mb SOIC28, TSOP28 Jako pedstavitele zvolme typ AT45D041 a jeho prostednictvm si ble povimnme vlastnost, ktermi se uveden pamti DataFlash vyznauj. Blokov schma na obr. 1 je spolen pro vechny typy. Tak vtinu nsledujcch zkladnch charakteristik obvodu AT45D041 lze aplikovat i na typy ostatn: - synchronn sriov rozhran SPI (Serial Peripheral Interface), taktovac kmitoet a 10 MHz; - hlavn pam FEPROM (flash memory array) o kapacit 4 325 376 bit (2048 strnek po 264 B); - dv vyrovnvac pamti RAM (buffer 1, buffer 2) o dlce 264 B; - obnoven obsahu (programovn) strnky v jedinm cyklu mazn/zpis; - monost zvltn ochrany dat v prvnch 256 strnkch; - doba programovn strnky typ. 10 ms; - doba penosu strnky do vyrovnvac pamti typ. 80 s; - napjec napt 4,5 a 5,5 V; - spoteba pi programovn sektoru typ. 25 mA; - klidov spoteba typ. 20 A. I pro DataFlash plat, e sriov rozhran usnaduje pipojovn (vetn nvrhu desky s plonmi spoji), zvtuje spolehlivost, minimalizuje ruen a redukuje velikost pouzdra a poet funknch vvod. Za povimnut stoj neobvykl dlka strnek 264 B, na n je lenna hlavn pam FEPROM. Nabz se tak monost vyut st kad strnky nad obvyklch 256 B pro sluebn ely, nap. pro zabezpeen dat. Dv vyrovnvac pamti RAM umouj obvodu pijmat data bhem programovn strnky hlavn pamti FEPROM. Typickm pouitm obvod DataFlash je zznam zvuku, obrazu a dat. Na obr. 2 je uspodn vvod pouzdra PLCC32 pamt DataFlash. Pstup k pamti je uvolovn signlem /CS a slou mu vvody SI (vstup sriovch dat), SO (vstup sriovch dat) a SCK (vstup taktovacho signlu). Vstupnm signlem /RESET se ukonuj vechny probhajc innosti obvodu a nastavuje se klidov stav internho zen. Stavem /BUSY signlu READY//BUSY obvod indikuje, e hlavn pam FEPROM a jedna z vyrovnvacch pamt jsou zaneprzdnny (nap. programovnm sektoru). Vstup a vstup dat do druh z vyrovnvacch pamt je vak souasn mon. Pznak signlu READY//BUSY je nejvznamnjm bitem stavovho registru, kter je integrovn v kadm obvodu DataFlash. Temi bity stavovho registru je indikovna pamov kapacita obvodu. Signl /WP je uren k blokovn zmny obsahu prvnch 256 strnek hlavn pamti FEPROM. Vechny innosti (mdy innosti) obvod DataFlash mohou bt rozdleny do dvou skupin. innosti skupiny A se dotkaj hlavn pamti FEPROM: - pm ten strnky; - pepis strnky do vyrovnvac pamti 1 nebo 2 (dle jen VP); - porovnn strnky s VP; - programovn strnky z VP vetn pedchzejcho mazn; - programovn strnky z VP bez pedchzejcho mazn; - pm programovn strnky; - automatick peprogramovn strnky. Skupinu B tvo innosti, kter nemaj vliv na obsah hlavn pamti: - ten z VP; - zpis do VP; - ten stavovho registru. Jestlie je provdna nkter innost ze skupiny A, jin z tto skupiny neme bt zahjena. Naopak, kterkoliv innost ze skupiny B me bt v tto dob sputna. Vechny innosti obvodu DataFlash jsou zeny pomoc povel. Povely mus bt, stejn jako data, pivedeny bit po bitu na sriov vstup SI pouzdra
Obr. 1. Blokov schma pamt DataFlash 2 Mb, 4 Mb a 8 Mb
Obr. 2. Uspodn vvod pouzdra PLCC32 pamt 2 Mb a 4 Mb
Obr. 3. Modul pamti dat MEMOD-S

obvodu DataFlash. Jako pklad konstrukce povelu poslou sekvence, j se pedepisuje pepis dat z uren strnky hlavn pamti FEPROM do vyrovnvac pamti 2: 8 bit - kd povelu (55H); 4 bity - nevznamn (rezervovny); 11 bit - adresa strnky; 9 bit - nevznamn. Druh pklad, tentokrt pro ten z urenho msta vyrovnvac pamti 2: 8 bit - kd povelu (56H); 15 bit - nevznamn; 9 bit - adresa msta ve vyrovnvac pamti. Podobn jsou sestaveny povely i pro vechny dal innosti, kter byly ve uvedeny ve skupinch A a B. Pro plnost uveme, e na prvn tvrtlet 1998 ohlsila firma Atmel ve skupin obvod DataFlash typy AT45D161 a AT45DB161 s kapacitou 16 Mb. Od prvn skupiny obvod se li dvojnsobnou velikost vyrovnvacch pamt (528 B). Zd se, e nov soustky DataFlash jsou opravdu dobrm zkladem pamti dat du stovek KB pro mal mikropotae. Kdyby se navc chovaly stejn (nebo alespo skoro stejn) jako sriov pam EEPROM AT24C256 s patin vt kapacitou, mli bychom po starostech (viz ve). Ten npad za pokus rozhodn stoj.
Modul MEMOD
Podailo se, jsme v clov rovince. Na obr. 3 pedstavujeme modul pamti dat MEMOD-S s tmito vlastnostmi: - kapacita pamti FEPROM voliteln ve jmenovitch hodnotch 256 KB, 512 KB, 768 KB, nebo 1024 KB; - rozhran sbrnice I2C, postaven SLAVE; - adresa 66 (42H), s monost zmny (nap. pro souasn pouit vce modul); - programov ovldn standardnmi prostedky (pkazy a knihovnami); - rozhran pro rychl penos dat z pamti do pipojenho osobnho potae PC; - generovn kontrolnho soutu pi zpisu dat do pamti (pro zabezpeen penosu dat do PC); - napjec napt 5 V 5 %; - spoteba typ. 12 mA; - rozmry ( x v x h) 48 x 96 x 24 mm (bez drku pro pipevnn na rozvdovou litu DIN35). Fotografie napovd, e pamovm mdiem modulu MEMOD-S jsou obvody DataFlash v pouzdrech PLCC32, alternativn bu AT45D021 nebo AT45D041. Pam je organizovna po bajtech a po logickch strnkch o velikosti 256 B. Strnky tsn navazuj jedna na druhou a tvo tak souvisl pamov prostor. V rmci strnky pokrvaj adresy interval ADRM = 0 a 255 (FFH). Rozsah adres strnek
(ADRS) pro jednotliv proveden modulu MEMOD-S vyplv z nsledujc tabulky: zasahuje od ADRS = 0 do pslun nejvy adresy, kter je vyjdena v poslednm sloupci tabulky vym (ADRS_H) a nim (ADRS_L) bajtem. Kapacita Pouit Nejvy adresa (KB) obvody strnky (HEX) ADRS_H ADRS_L 256 AT45D021 03 FF 512 AT45D041 07 FF 768 AT45D041 0B FF AT45D021 1024 AT45D041 0F FF AT45D041 Blokov schma na obr. 4 odhaluje tajemstv dalch dleitch vlastnost modulu MEMOD-S. (Podrobn schma zapojen modulu MEMOD-S je soust dokumentace, kter je dostupn pes strnku www.mite.cz v sti Internet.) Dky vlastnmu adii, kterm je integrovan mikropota RISC typu AT90S1200, zskal MEMOD-S pedevm ken rozhran sbrnice I 2C. Tato zde pouit, ale jinak zcela obecn programov realizace rozhran podzen (SLAVE) stanice I2C, bude popsna pt. Ppojnmi msty sbrnice I2C a napjecho napt 5 V jsou paraleln spojen vidlice s pti kontakty. adi vyvolv, v souladu s poadavky ze strany I 2C, vechny potebn innosti pamti (pamt) DataFlash. M za kol i automatickou identifikaci potu, umstn a typu DataFlash, ktermi je MEMOD-S skuten osazen. Komunikanm rozhranm I2C je peduren jednoduch zpsob programov obsluhy modulu MEMOD-S. Uivatelsk programov zabezpeen proto me skuten s vhodou vyut zavedench nebo bn dostupnch prostedk (nap. pkaz jazyk BASIC UCB52 i BASIC UCB320 a knihoven I2C-SW a I2C-CNTRL), tedy stejnch jako pro sriov pamti EEPROM. Proto jako pklad uveme pkaz, jm se z mikropotae UCB320-BAS penese do modulu MEMOD-S hodnota 100: WR_I2C 66, adrs_h, adrs_l, adrm, 100. Prvnm parametrem pkazu je samozejm adresa modulu MEMOD-S pro sbrnici I2C (standardn 66). Parametry adrs_h, adrs_l a adrm poad oznauj vy a ni bajt adresy clov strnky a adresu pamovho msta na tto strnce. Pesn eeno, na zklad tohoto pkazu je nejprve obsah pslun clov strnky FEPROM pepsn do vyrovnvac pamti a potom na jej msto adrm uloena hodnota 100. Clov strnka je peprogramovna aktulnm obsahem vyrovnvac pamti, jakmile se zmn (zjevn nebo skryt) hodnota adrs_h nebo adrs_l, tj. v okamiku, kdy je poadovn zpis do jin (ne vak nutn dal) strnky. Peprogramovn strnky me tedy bt kdykoliv jednodue vynuceno, mj. i univerzlnm pkazem: WR_I2C 66, 0FFH, 0FFH. Penos dat z modulu MEMOD-S zpt na sbrnici I2C je zabezpeen analogickmi postupy. Sbrnice I2C vak nen jedinm rozhranm modulu MEMOD-S. Druh, reprezentovan 9plovou zsuvkou typu D-SUB a potebnmi budii a pijmai (integrovan obvod 74HC244), je typicky ureno pro spojen s paraleln brnou penosnho osobnho potae PC. Vyhovuje nrokm na rychl penos velkho objemu dat z modulu MEMOD-S do program, ktermi data budou podle poteby dle zpracovna, znzornna nebo archivovna. Korektn pepnn pstupu k pamovm obvodm DataFlash z obou rozhran m opt na starosti ji nkolikrt zmnn mikropota - adi. Jet krtce k programovmu zabezpeen penosu dat na stran potae PC, nap. pro programovac jazyk Turbo Pascal: Zkladem me bt procedura ReadPage, kterou se obsah uren strnky (adresa PageAdr)
Obr. 6. Karta CompactFlash jako vnj pam mikropotae

ukld do promnn Data typu pole dlky 264 bajt (type PageArray = array [0..263] of byte): procedure ReadPage (PageAdr: word; var Data: PageArray; var Error: byte). Zprva o vsledku kontrol, kter jsou soust procedury, se pedv v parametru Error. Procedura ReadPage je i s pkladem pouit dostupn na adrese www.mite.cz v sti Internet. Druhm, prv popsanm, komunikanm rozhranm nen vybaveno jednodu proveden modulu s oznaenm MEMOD-R. Alternativn monosti monte obou proveden modulu MEMOD poskytuj ti upevovac otvory v desce s plonmi spoji.
A co UCT520?
Nkter aplikace signalizuj, e pamov nedostatenost me bt shledna i u mikropotae a terminlu UCT520, pestoe nabz a 512 KB pamti FEPROM a 512 KB pamti SRAM [6]. Dal prostor pro data (a do 2 MB) je v takov situaci pipraven nabdnout mal pdavn modul, uvnit la MEMOD (obr. 5). K programov obsluze pak analogicky poslou bu identick pkazy jazyka BASIC UCT520 nebo podprogramy z knihovny UCT520-LIB. Nakonec nabdka pro opravdu nron: a destky MB vnj pamti pro mikropota do ruky v podob karty CompactFlash [8]. Pdavn modul (obr. 6) mus i tentokrt obsahovat vedlej dic mikropota. een problmu pamti nen nikdy dost ve spojen s vestavnmi mikropotai i s mikropotai do ruky budou pedstavena ve stnku firmy MITE Hradec Krlov, s. r. o. na vstav AMPER 98 (stnek R1).
Literatura
[1] Hojsa, P.; Netuka, J.: UCB52 - mikropota podle poteby. AR A, 1995, . 10, s. 13-14 a . 11, s. 27- 28. [2] Netuka, J.; Hojsa, P.: Mikropotae ady UCB320 a jejich komunikan schopnosti. Sdlovac technika, 1996, . 9, s. 9 - 11. [3] Axelson, J.: Using Serial EEPROMs. Cicuit Cellar Ink 1997, . 84, s. 66 - 73 a . 85, s. 70 - 75. [4] Netuka, J.: UCB/PIC-2: mikropota splnnch pn. PE, 1996, . 3, s. 23 - 25. [5] Janeek J.: Projektovn mikropotaovch systm. Praha, Vydavatelstv VUT. 1996. [6] Netuka, J. a kol.: Mikropota a terminl UCT520. KE, 1997, . 4, s. 123 - 160. [7] Thamm, O.: SPIntern. Elrad 1996, . 7, s. 58 - 60. [8] Mal velk karty. CHIPweek, 1997, . 47, s. 12 - 13.
Obr. 4. Blokov schma modulu MEMOD-S
Obr. 5. Mikropota UCT520 s vnj pamt la MEMOD
Potenciometry tuzemsk vroby

Potenciometry a nastaviteln odpory odporov trimry pat, stejn jako kondenztory, o nich jsme podrobnji psali vjednom zpedchzejcch sel naeho asopisu, kzkladnm elektronickm soustkm a jsou soust tm kadho elektronickho pstroje i zazen. Abychom naim tenm usnadnili orientaci, pinme nsledujc pehled vtuzemsku vyrbnch potenciometr a trimr. Nejrozenj a nejdanj jsou mal potenciometry typov ady TP 160 a 169. Tato ada vychz ze sady konstrunch prvk, kter umouje nabdnout konstruktrm velmi irokou paletu rznch modifikac proveden, a to jak pokud jde o elektrick parametry, tak i mechanick proveden, jak je patrn z nsledujcch obrzk.
teln zady monost. Odporov drha je vyvedena na pjec oka nebo na piky pro pipjen do desky s plonmi spoji.
Obr. 7. Dvojit potenciometr, typ TP 167 sdvouplovm otonm spnaem Obr. 4. Potenciometry TP 160R sozubenou hdel voliteln dlky 20 a 60 mm, pln nahrazujc nekvalitn doven potenciometry
Obr. 5. Potenciometry srznm provedenm upevovacch zd Nsledujc obrzek uvd zkladn daje pro rozmrovou specifikaci. Tyto daje mus konstruktr znt, aby zvolil nejvhodnj proveden potenciometru.
Obr. 8. Potenciometry dvojnsobn (stereo), typ TP 169 se zaruovanm soubhem obou sekc, trojit i tynsobn, vechny sekce jsou ovldny spolenou hdel
Obr. 1. Potenciometry TP 160 skovovou hdel o prmru 4 nebo 6mm, i shdel sozubenm, vdlkch 10 a 60 mm od dosedac ploky na upevovac zdi
Obr. 9. Potenciometry ady TP 160 se vyrbj rovn s dvouplovm otonm vypnaem jako typy TP 164 a TP 164 A Prbh odporov drhy me bt bu linern (N), logaritmick s rozsahem 50 nebo 60 dB (G50), exponenciln (50 nebo 60 dB E) nebo speciln (S). Zaruovan soubh odporovch drah pro cel prbh nastaven jsou 4, 3, 2, ppadn i 1 dB. Potenciometry slinernm prbhem se vyrbj v rozsahu odpor 100 W a 5 MW, pro ostatn prbhy v rozsahu 5 kW a 2,5 MW vad R3, pp. v ad E6 (podle SN IEC) s toleranc jmenovitho odporu 30, 20 nebo 10 %. Jmenovit zaten odporov drhy je 0,2 W (N), resp. 0,1 W pro nelinern prbhy. Vechny typy proveden potenciometr ady TP 160 mohou bt vybaveny dvouplovm otonm spnaem, viz obr. 10.
Obr. 2. Potenciometry splastovou hdel nebo splastovou hdel i plastovou zd svvody do desek splonmi spoji nebo pjecmi oky. Jsou vhodn zejmna tam, kde se poaduje zven elektrick izolan pevnost
Rozmry B a b jsou prmr a dlka upevovac zde. Vrobce nabz upevovac zde kovov, opaten zvitem M7 x 0,75 s aretanm vstupkem nebo bez aretanho vstupku a tleso zde z plastu se zvitem M9 x 0,75. Plastov zd zajiuje ve spojen s plastovou hdel vy stupe izolace. Rozmry d a L specifikuj proveden hdele; d je prmr, L je dlka hdele od dosedac plochy na zdi potenciometru. Zakonen hdel je voli-
Obr. 3. Potenciometry mohou mt aretaci ve stedn poloze nebo stupovitou regulaci s jedencti nebo tyiceti jednou polohou. Oznauj se TP 160 a Z1 nebo Z11, ppadn Z41
Obr. 6. Potenciometry dvojit, snezvislm ovldnm obou sekc, typ TP 166 a TP 166A
Obr. 10. Potenciometry sdvouplovm otonm spnaem
Obr. 11. Precizn cermetov potenciometry TP 100, TP 052C, TP 195, TP 199 Precizn potenciometry na obr. 11 jsou ureny pro prmyslov aplikace. Mohou bt s uhlkovou vrstvou v proveden s linernm nebo logaritmickm prbhem odporov drhy, pod oznaenm TP 190 nebo s cermetovou odporovou drhou na keramick podloce. Typy TP 195 a TP 199 o prmru 19 mm jsou ureny pro vkonov zaten 1 W, typ TP 196 pro vkonov zaten 2 W. Tyto potenciometry mus bt upevnny na kovovm panelu. Potenciometry TP 199 maj zaruovanou dlouhou dobu ivota a jsou doporuovny pro nejnronj aplikace s velkmi nroky na pesnost a stabilitu. Vrobce zaruuje nejmn 500 000 cykl, od levho kpravmu dorazu a zpt. Typicky dosahovan ivotnost je vak 1 a 2 miliny cykl. Tyto potenciometry vak nejsou pouiteln pro akustick pstroje. Typ TP 100 o prmru 10 mm je pro jmenovit zaten 0,5 W, TP 052 o prmru 15 mm pro zaten a do 1 W. Podrobnj daje najdete u vrobce.
Ekonomick proveden trimr s dobrmi parametry, s linern lakosazovou odporovou drhou na podloce z tvrzenho papru je na obr. 12. Vvody jsou pjecmi pikami do desek s plonmi spoji. Odporov trimry s cermetovou vrstvou se vyznauj velmi dobrou stabilitou nastaven, malm teplotnm souinitelem odporu a znanou zatitelnost. Tyto soustky jsou vhodn zejmna pro pouit v obvodech s vtmi nroky na spolehlivost a stabilitu vobvodech prmyslov elektroniky.
Obr. 18. Trimry P 15 lze doplnit iplastovou ovldac hdel a pouvat jako miniaturn potenciometry
Obr. 14. Precizn vysoce stabiln odporov trimry na keramick podloce
Obr. 19. Tahov potenciometry sodporovou lakosazovou drhou dlky 40 mm (TP 640 a TP 646) a 58 mm (TP 650 a TP 656) Tahov potenciometry se vyrbj jako jednoduch, tandemov nebo stereo se zaruovanm soubhem 3 dB. Odporov drha me mt linern, logaritmick nebo exponenciln prbh. Tuzemsk vrobce Elektronick soustky Ostrava m dokonale propracovan systm kontroly a zen kvality. Je certifikovn nkolika vznamnmi zahraninmi kooperanmi partnery. Vce ne 60 % produkce vyv pedevm do Nmecka, Ameriky a do ostatnch zem.
Obr. 15. Knoflkov potenciometry TP 320 Knoflkov potenciometry se vyrbj s linernm prbhem odporov drhy v rozsahu 220 W a 5 MW s toleranc 30 a 20 %, s logaritmickm prbhem v rozsahu 5 a 500 kW, s tlumem 50 nebo 60 dB a s toleranc 30 a 20 % nebo exponencilnm prbhem.
Odporov trimry
Obr. 12. Odporov trimry, velk 9 mm pod oznaenm TP 008 a TP 009, 15 mm pod oznaenm TP 040 a 042, ppadn TP 043 a trimry velk 25 mm pod oznaenm TP 026, TP 027
Obr. 16. Knoflkov potenciometry P 15
Vysok kvalita soustek je zaruena dslednou kontrolou a stoprocentnm menm vech parametr na automatickch testovacch stanicch. Podrobnj informace naleznete ve firemn dokumentaci, kterou vm vrobce zale na vydn. Soustky se dodvaj bez mnostevnho omezen, ji od jednoho kusu. Prodej malch mnostv zajiuje zsilkov sluba.
Obr. 13. Odporov trimry TP 005, TP 008 a TP 009
Obr. 17. Zapouzden odporov trimry P 15
Syllabova 33, 703 00 Ostrava-Vtkovice Tel: 069 351 860, 6623385 Fax: 069 351 969, 6623386, 216 407 E - mail: eso@ostrava.czcom.cz Web Site: http://www.czcom.cz/eso Ing. Karel Vyoral
Technick een run radiostanice CB
DNT MICRO
(Dokonen) Kmitotov syntza radiostanice je realizovna jednoelovm integrovanm obvodem PLL2001S a osciltory VCO jsou dva samostatn: jeden pro pijma a druh pro vysla. Tm je dosaeno optimlnch parametr a velmi rychl reakce smyky VCO. Vysla radiostanice je een zpsobem obvyklm u modernch runch radiostanic s ohledem na velkou innost koncovho stupn a mal vyzaovn parazitnch kmitot. Stanice DNT MICRO je pochopiteln schvlena pro pouit a prodej v R prostednictvm dritele homologace - firmy ELIX.
Stanice DNT MICRO je prvn run radiostanic vybavenou modern selektivn volbou pracujc v profesionlnm formtu ZVEI. Tato volba s velkmi monostmi je pouvna pedevm u profesionlnch radiostanic a jsou j vybaveny mj. i CB radiostanice ZIRKON, SAPHIR, CARAT. Vyhodnocen a generaci selektivn volby obstarv samostatn mikroprocesor, ovldn vech funkc stanice d dal mikroprocesor a podprn obvody. Modifikace stanice pro rzn normy, vt poet kanl a rzn kmitotov rastry je mon pmo zadnm kdu na klvesnici po spojen pslun propojky ve stanici. OK1XVV
Obr. 4. Ovldac obvody radiostanice
Nov souos kabel 50 W AIRCOM PLUS

AIRCOM PLUS je nov souos kabel s impedanc 50 W a velmi dobrmi elektrickmi a mechanickmi vlastnostmi. M velmi mal tlum a je zvlt vhodn pro psma VHF, UHF a SHF. M elastick vnj pl z PVC a vzhledov je podobn znmmu kabelu RG213. Vnj vodi tvo mdn flie, na vnitn stran potaen umlou hmotou, m je omezena monost jejho peruen v ohybech s malm polomrem. Flie je chrnna opletenm, kter pokrv 75 % plochy flie. Vycentrovn vnitn ly je zabezpeeno podlnmi neposunovatelnmi vnitnmi pepkami z plastu. Kabel proto zachovv jmenovitou impedanci i pi ohnut do malho oblouku. Vnitn vodi je zaputn v uml hmot, m je zajitna jeho ochrana proti korozi. Posunut vnitnch vodi kabelu, zpsoben ohbnm nebo pipojovnm konektor, nen u kabelu typu AIRCOM PLUS mon. Kabel s konektory lze libovoln ohbat, ani by se peruil kontakt s vnitnm kolkem u konektor typu N. Navc ve spoluprci s vrobcem konektror byl pro tento kabel vyvinut speciln N-konektor. tlum kabelu AIRCOM v dB na 100 m: 10 MHz 0,9 dB, 145 MHz 4,5 dB, 432 MHz 8,2 dB, 1296 MHz 15,2 dB. kabelu je 10,8 mm, vnitnho vodie je 2,7 mm, vnjho vodie 7,9 mm. initel zkrcen je 0,85. Provozn napt max. 5 kV. Polomr ohybu 55 mm. Teplotn rozsah -40 a 80 C. Maximln penen vkon: na kmitotu 10 MHz 5,5 kV, na 100 MHz 1275 W, na 1000 MHz 250 W. Tento kabel dodv firma GESELECTRONICS, viz jej inzert na str. XXVII.
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Obrazovky FrontPage Exploreru a Editoru
Celosvtov pavuina World Wide Web je fantastick zpsob komunikace se svtem pro vechny, kdo maj pstup k Internetu. Vedle elektronick poty a diskuznch skupin umouje barevn a iv pstup k nepebernmu mnostv informac a prezentac ze vech obor lidsk innosti, kter jen ve svt existuj. Nen ale pouze prostedkem k pasivnmu zskvn tchto informac, ale i monost ke sdlen apublikovn vaich vlastnch informac, nzor, veho, o co se chcete se svtem podlit.
Dky modernm softwarovm produktm k tomu ji nejsou zapoteb znalosti programovn v HTML a podobnch technik a svoje vlastn webov strnky si mete vytvoit pohodln a intuitivn nap. se softwarem Microsoft Frontpage. K emu vm budou vlastn osobn webov strnky? Pro ty, kdo rdi komunikuj s ostatnmi, budou jejich stlou vizitkou na Internetu mohou informovat o vaich zjmech a zlibch, mete na nich sdlet s celm svtem svoje oblben texty, citty, obrzky i melodie, propagovat svoji obec, msto, sportovn klub, fanklub, podan selosti, koncerty vechno, m naplujete svj ivot a chcete to sdlet s ostatnmi. Pro drobn podnikatele a mal firmy je to monost, jak it informace o svch vrobcch a slubch, poskytovat k nim technickou dokumentaci, komunikovat se svmi dodavateli i odbrateli. V rmci vaeho pipojen k Internetu to dnes ji nen drah zleitost a mnoho poskytovatel nabz pro tento el urit prostor i zcela zdarma. Konstrukce a vyuitelnost webu vak nen podmnna pouze pipojenm k Internetu. Intern podnikov potaov st ho mohou vyut stejn dobe a me pispt k lep vzjemn komunikaci a informovanosti zamstnanc a zven produktivity prce. Konen i bez jakkoliv st je systm provzanch webovch strnek velmi praktickm zpsobem elektronickho publikovn jakchkoliv i pln multimedilnch dokument s obrzky, animacemi, videoklipy izvukem, provzanch hypertextovmi odkazy avazbami. Ped nkolika mlo lety, v potcch boulivho rozvoje WWW Internetu, bylo zapoteb k publikovn strnek znt jazyk HTML (hypertext markup language). Byl to prostedek pomrn jednoduch, ml umonit publikovn formtovanch textovch dokument. Ostatn jednoduch kurs jazyka HTML jsme ped dvma lety v AR uveejnili. Bhem tch nkolika let se vak z jednoduchch textovch dokument na webu staly dokumenty pln multimediln, aktivn, a mrn tomu zesloitl i jazyk HTML a dal prostedky kjejich tvorb a sestavovn. Dolo tak ke stejn situaci, jako ped del dobou v oblasti DTP, tisku textovch dokument pm vpisovn rznch k-
UDLEJTE SI SVJ WEB
d, oznaujcch typ, velikost a styl psma, dkovn, okraje atd. bylo nahrazeno specilnmi aplikacemi, kde se vechny tyto kony zaaly dlat intuitivn, graficky, a pestala bt nutn znalost onch kd. A tak jak nap. PageMaker nahradil dve hojn pouvan TeX pro ppravu titnch publikac, jsou zde FrontPage a podobn aplikace pro ppravu webovch publikac. Webov publikace se skld vdy z uritho mnostv tzv. strnek. Strnka je to, co mte najednou v okn prohlee (i kdy to teba nen cel najednou vidt a muste to posouvat). Strnka tak me bt i hodn rozshl, ale zvykem bv dlat strnky spe jednoduch a pehledn a dal informace umisovat na dal a dal strnky, kter jsou mezi sebou vechny propojeny hypertextovmi odkazy. Hypertextov odkaz znamen, e mete uknout na zvraznnou st textu nebo obrzek a zobraz se vm okamit dal souvisejc strnka (charakterizovan zmnnm zvraznnm textem nebo obrzkem). Hypertextov odkazy mohou vst nejen na dal strnky dan webov publikace, ale kjakmukoliv jinmu dokumentu (teba ve Wordu nebo Excelu) nebo na jakkoliv msto na Internetu v celm svt. Proto se to jmenuje web znamen to pavuina, a kdy si pedstavte, jak je vechno pomoc odkaz propojeno, zanete chpat, pro ten nzev. Ppravu webov publikace lze rozdlit na obsahovou a organizan. Organizan pprava znamen sestaven celho systmu strnek, podstrnek a odkaz, aby to bylo pehledn, aby bylo mon se odevad vrtit na tu zkladn, vodn strnku (nazvanou home page domovsk strnka), aby kad mohl snadno nalzt to, co hled, aby vechny strnky mly urit spolen styl a uspodn. Obsahov pprava potom znamen tvorbu obsahu jednotlivch strnek, ppravu text, obrzk a jinch doplk. Proto m i Microsoft FrontPage dva zkladn nstroje FrontPage Explorer a FrontPage Editor. FrontPage Explorer pouijete k vybudovn webov publikace a pozdji k jejmu udrovn, aktualizaci, sprv a publikovn na Internet nebo intranet. Poskytuje vm rzn pohledy na pipravovanou publikaci a disponuje prostedky k jejmu zkladnmu grafickmu ladn. Eviduje a podle poteby zobrazuje vzjemn propojen vech strnek, kontroluje, e vechny odkazy nkam smuj, eviduje pro vs i seznam vech innost, kter je jet zapoteb udlat. Graficky pouhm pesouvnm my, stejn jako v opera-
Pracovn okno FrontPage Exploreru se zkladnmi nkolika strnkami
nm systmu Windows, umsujete do tvoenho systmu nov strnky, propojujete je, vytvte celkovou strukturu a organizujete pouvan soubory do adres. Z profesionln pipravench grafickch ablon si mete vybrat zkladn uspodn vech strnek, vzhled ovldacch tlatek, rozmstn textu na strnkch, pouit typy psma. FrontPage Editor pouijete k tvorb jednotlivch strnek va webov publikace a jejich ppadnm pozdjm pravm. Umouje vm pohodln do strnek vkldat text, obrzky, tabulky, formule, multimediln prvky atd. Zobrazuje strnku tak, jak bude vy-
padat v prohlei, take mete postupovat zcela intuitivn. Nemuste se uit dn programovn ani kdy HTML, ty vytvo FrontPage Editor za vs a ani o tom nebudete vdt. Pro ty, kte ale chtj zasahovat pmo do kd HTML, zde ta monost samozejm je, opt velmi pohodln a pehledn. Dal soust FrontPage jsou tzv. FrontPage Server Extensions je to sada drobnch program, kter jsou umstny na serveru, na kterm je vytven web uloen. Umouj rzn administrativn a organizan kony sva webovou publikac. Nemuste onich vbec nic vdt, nainstaluj se automaticky pi instalaci FrontPage.
Pod ikonou Themes si mete vybrat z vce ne 50 zkladnch styl pro v web
Na CD-ROM s Microsoft FrontPage najdete jet i Microsoft Internet Explorer populrn a nejrozenj internetov prohle a program Image Composer pro tvorbu obrzk pro vae webov publikace. Pokusme se te velmi strun popsat, jak si snadno a rychle vytvote svch prvnch pr strnek va prezentace na WWW Internetu pomoc Microsoft FrontPage a pedpipravench ablon. Nebudeme se vnovat popisu vech monost a technik, kter princip HTML umouje to by bylo o nem jinm a i pi maximln strunosti by se to nevelo na tyto ti strnky. Ti, co budou chtt do tvorby webovch publikac proniknout hloubji, maj monost studovat bohat elektronick manul (help) k programu nebo nkterou z ady vydanch kninch publikac na toto tma. Tento lnek by vm ml ukzat, e vlastn nepotebujete tm nic vdt a umt a pesto si mete pomrn snadno a rychle vytvoit svj web. Zanete tm, e spustte FrontPage Explorer. Jeho okno obsahuje standardn dku s nabdkami a nstrojovm pruhem (ovldacmi tlatky), pruh se sedmi velkmi ikonami po lev stran ahlavn plochu rozdlenou do dvou st v t horn jsou graficky (obdlnky) znzornny strnky, ze kterch se vae webov publikace skld, vdoln jsou pak adrese a soubory ve stejnm uspodn (a se stejnm ovldnm) jako v bnm Windows Exploreru. V okn se vm zobraz jedna zkladn strnka a ti strnky na n navzan je to proto, abyste nezanali sprzdnm oknem. Vechno mete mnit. Zkladn strnku si njak pojmenujte stejn tak i dal strnky, abyste se v nich pozdji snadno orientovali. V uvedenm pkladu jsme zkladn strnku home page pojmenovali Moje strnka, dal strnky potom Konky, Obrzky a Odkazy. Chcete-li pidat dal strnky, je to velice jednoduch uknutm (oznaenm) zvolte tu stvajc strnku, pod kterou m bt nov strnka zaazena, pravm tlatkem myi vyvolte menu a zvolte New page (Nov strnka). Objev se vm jako dal obdlnek v horn sti pracovnho okna. Nyn zvolte ze sedmi ikon na lev stran ikonu Themes. Tady si mete vybrat z vce ne 50 rznch grafickch styl, pipravench profesionlnmi vtvarnky. Definuj typy a velikosti psma zkladnho textu i nadpis, typ bullet (pro seznamy), vzhled tlatek (button) pro pechod na dal strnky, oznaen aktivnch a pouitch odkaz a dal grafick prvky. Zkladn prvky z vybranho stylu se pak objev na kad va strnce (stvajc i nov). Dle mte pi pidvn nov strnky k dispozici nkolik destek ablon snavrenm uspodnm strnky (poet sloupc, jejich ka, velikosti okraj atd.). Ve vybran ablon potom
Vyberete-li si pro novou strnku ablonu, vypad to pak asi takto. Text a obrzky nahradte svmi vlastnmi, profesionln grafick prava vm zstane
nahradte pvodn nesmysln text i zstupn obrzky svmi vlastnmi a velmi rychle a bez dlouhch experiment tak zskte profesionln vzhled sv publikace. Nyn vytvote a upravte obsah jednotlivch strnek. Dvojm uknutm na zvolenou strnku v okn Navigation se oteve FrontPage Editor s vybranou strnkou. Oteven strnka m vybaven zkladnmi prvky ze zvolen ablony a univerzln nadpisy. Univerzln nadpisy nahradte texty podle vaeho pn, strnku naplnte textem (bu pmo z klvesnice, nebo ze samostatnho souboru, pop. zkoprovnm ze schrnky) a doplnte obrzky. Postupujete jako v bnm textovm editoru. FrontPage pat do rodiny Microsoft Office (kde je textov editor Word, tabulkov procesor Excel, databzov program Access a prezentan program PowerPoint), take m s tmito programy velmi podobn zkladn ovldn aumouje vzjemnou tsnou spoluprci. FrontPage Editor m na spodn stran okna ti zloky Normal, HTML a Preview. V poloze Normal tvote nebo upravujete strnku, v poloze HTML mete pmo editovat zkladn tvar dokumentu v HTML (s barevnm rozlienm rznch prvk zpisu), vpoloze Preview pak vidte dokument tak, jak ho budou vidt nvtvnci vaeho msta na webu. Stejnm postupem vytvote vechny svoje strnky na strnku Obrzky dte nap. svoje oblben fotografie, na strnku Odkazy preferovan adresy zajmavch mst na Internetu ap. (oznate, pethnete my, pustte). FrontPage vm umouje nahrt ikterkoliv stvajc web a dle s nm pracovat. Mete tedy postupovat i tak, e si nahrajete njak strnky, kter se
vm lb, a na jejich zklad (msto na bzi ablony) vytvote svoji publikaci. Jednotliv strnky upravte ve FrontPage Editoru nahradte a doplnte pvodn texty svmi vlastnmi, zvolte pslun nadpisy, pop. vymnte nebo upravte obrzky. Ve FrontPage Exploreru potom upravte vazby mezi jednotlivmi strnkami a vechny odkazy. Pokud se po njak dob rozhodnete obsah nebo i uspodn strnek zmnit nebo upravit, velmi ocente nstroje, kter vm k tomu FrontPage nabz. Mete nap. vyhledvat a zamovat texty v cel publikaci zmnte-li teba svoje telefonn slo, nemuste hledat kde vude ho mte napsan prost jen zadte zamnit pvodn za nov a mte jistotu, e to bude vude. FrontPage automaticky udruje vechny odkazy. Pokud se tedy rozhodnete nap. uspodat vechny vae pouit soubory pehledn do adres (texty zvl, obrzky zvl, grafiku ap.), udlte to ve FrontPage Exploreru a program sm uprav odkazy ve vech dokumentech tak, aby vechno fungovalo jako dv. Kdy je vechno hotov, zvolte publikovat a po vepsn adresy pslunho serveru, na kterm m bt v web umstn, FrontPage pomoc pslunho protokolu (http nebo ftp) pesune vechny soubory va publikace na tento server. A to je vechno. Pro zatek vm na to sta pr destek minut. Ostatn na CD-ROM s Microsoft FrontPage najdete nvod nadepsan Intranet za 60 minut, pod jeho vedenm si za hodinu vytvote zkladn vnitrofiremn web. Nashledanou na Internetu!
StudyWorks si mete pedstavit jako textov procesor, kter ovld matematiku. Rozum vtin matematickch vzorc avraz a um je automaticky upravovat, eit a vypotvat. Um znich ale tak dlat grafy a vytvet animace. Nabdne vm bohat knihovny bn pouvanch vzorc z mnoha obor, kter jinak pracn hledte v rznch uebnicch nebo encyklopedich.
Pracovn plocha StudyWorks je obdobn pracovn ploe textovho editoru, nebo lpe DTP programu. Mete na ni kdekoliv zat pst. Nazveme-li oblast, zabranou uritm zpisem, region, rozliuje program dva typy region textov a matematick. Textov regiony zstvaj stle v t podob, jak jste je vyplnili, jsou mrtv. Na rozdl od toho jsou matematick regiony iv. Co to znamen? StudyWorks se sna jim porozumt a dt je do souvislost. Napete-li nap. e a=5, program to zaregistruje a kdekoliv dle na strnce (smrem doprava a dol) pouijete promnnou a, program za n automaticky dosad 5. Vrtte-li se zpt a zmnte hodnotu promnn nap. na a=7, automaticky se pepotaj vech-
StudyWorks s vmi pi prci inteligentn spolupracuje. Cokoliv se mu ve vaem zpisu nezd, zobraz erven. Upozorn vs tak nap. na to, e pouvte promnn, kter nebyly zatm nikde definovny, nebo e stte jednotky kter nelze stat ap. Krom toho, e e rovnice a vypotv vrazy, um StudyWorks tak tvoit grafy. I ty operativn reaguj na zmnu podmnek i hodnot promn-
StudyWorks m vybaven pro bn statistick vpoty
Anemuste to napsat hned za uvedenou definic, lze to napsat kdekoliv na strnce. Rzn matematick vrazy, symboly, opertory a konstrukce nen nutn pracn tvoit znak po znaku, ale do zpisu se vkldaj z palety (viz obr.).
StudyWorks um i chemick vpoty
Teorie, vzorce, pklad - na obrzku je to o vpotu spirlov pruiny
nch atak hned nzorn vidte, co kter zmna zpsob. Program nen omezen na algebraick vrazy a rovnice, ale porad si
ny nsledujc vrazy, kter a obsahuj. Je to jaksi celoobrazovkov kalkultor. Abyste se nemuseli neustle vracet nkam na zatek a mnit hodnotu promnn, umon vm StudyWorks tvorbu libovolnch funkc. Chcete nap. vypotat plochu kruhu pro rzn hodnoty jeho polomru. Mete napsat r=5 a potom r2= a za rovntkem automaticky vysko vsledek 78,5. Opravte-li r na r =7, vsledek se zmn na 153,9. Nebo mete vytvoit funkci nazveme ji plocha (r) a budeme ji definovat jako plocha (r) = r2 . Kdykoliv nyn napete nap. plocha (5) =, objev se hned vsledek (78,5). Napete teba plocha (35)= a dostanete 3846,5.
Do vpot lze vkldat i jednotky (viz vpoet nahoe), symboly se vkldaj z palety (vlevo), chemici maj k dispozici kompletn periodickou tabulku prvk
isvektory, maticemi, trigonometrickmi funkcemi, derivacemi, integrly, komplexnmi sly atd. Je k dispozici cel spektrum jednotek a program mezi nimi automaticky pepotv. Jednotky lze zahrnout pmo do potanho vrazu i rovnice. Vjedn rovnici tak lze nap. jednu mru uvst v milimetrech a druhou v palcch. Vsledek bude sprvn a bude v tch jednotkch, kter si pro nj zvolte. StudyWorks pot s pesnost na 15 desetinnch mst a zobraz jich tolik, kolik si pejete (zaokrouhluje pitom podle veobecn platnch pravidel). Svj vpoet mete tak jak ho pete doplovat libovolnm textem komenti, vysvtlivkami, slovnmi definicemi ap. Ve se nech po pracovn ploe posouvat, pesouvat i koprovat, sloit vzorce nemuste tedy na jin msto pracn pepisovat, ale jednodue je tam zkoprujete. Pokud chcete vidt nzorn vliv zmny uritho parametru na grafick vyjden rovnice nebo vrazu, mete vytvoit animaci, jaksi mal videoklip, kde se plynule nebo v nastavitelnch krocch a asovch intervalech mn zvolen parametr a graficky zobrazuje vsledek. StudyWorks um vloit do strnky obrzky. To by nebylo nic mimodnho, protoe to um prakticky kad textov editor. StudyWorks vak um pojmout obrzek jako matici bod (sel) nakonec obrzek nic jinho tak nen. V ten moment s nm ale mete
programu jsou bohat knihovny jsou to v podstat uebnice zklad fyziky, matematiky, chemie atd., kde jsou vechny principy vysvtleny a na pkladech doloeny (viz uveden obrzky). Ztchto uebnic si mete cokoliv zkoprovat na pracovn plochu programu adle s tm pracovat. Vpoty jsou iv iv uebnicch, i na va strnce, lze tedy mnit hodnoty promnnch asledovat dsledky. Mte po ruce vechny potebn vzorce akonstanty, nemuste je nikde pracn hledat apak pepisovat prost si je pouze pethnete do svho vpotu.
Doprovodn knihovny jsou pehledn roztdny
Kdy jsem se seznmil se StudyWorks, opravdu jsem zalitoval, e u nechodm do koly. A zaal jsem si vnich koln ltku z fyziky, chemie, matematiky a pbuznch obor alespo osvovat a opakovat.
Nechyb fyzikln informace, vzorce a daje o planet Zemi
A to pod jet nen vechno. dn program v dnen dob neme ignorovat Internet a StudyWorks ho pln vyuv. Z Internetu mete zskvat mnostv dalch podobn zpracovanch studijnch materil a informac a pak tak mete spolupracovat s ostatnmi uivateli tohoto soft-
Vechny vzorce mte jako na dlani
Pokud jde o biologii, mete nap. potat vvoj typ a mutac s ohledem na zkony ddinosti
Software StudyWorks je produktem firmy MathSoft a je jakmsi derivtem jejho softwaru MathCAD, kter jsme vAR popsali v loskm roce. Je zatm k dispozici pro fyziku a pro matematiku. Protoe je ale uren kolm a studentm, je jeho cena nanejv pzniv (pod 1500 K). K vyzkouen nm jej zapjila firma HAAR International s.r.o., Kaprova 11, Praha 1.
provdt rzn matematick operace a dostvte se k tomu, emu se k image processing. U ernoblch obrzk m kad bod obrzku hodnotu mezi 0 a 255, u barevnch obrzk pslu jednomu bodu ti takov sla samostatn pro ervenou, zelenou amodrou barvu. Matematickmi operacemi s matic pak lze mnit nap. kontrast, svtlost, pomr jednotlivch zkladnch barev, lze obrzky zvtovat, zmenovat, rozmazvat atd. StudyWorks toho um tolik, e se to samozejm neme vejt na dv strnky asopisu. Nicmn chtl bych se zmnit jet o nem dalm. Ve vbav
Snadno se ke vem vpotm tvo automaticky aktualizovan grafy
waru. Rozhran pro prci s Internetem je pmo zabudovno do StudyWorks a firma MathSoft udruje na webu rozshl msta pro vzjemn kontakty uivatel a zsobuje je novmi a zajmavmi doplky a informacemi. Sta jen uknout na ikonku
StudyWorks vm nabdne nejen fyzikln, ale i biologick vpoty a jejich grafick znzornn
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMAMI MICROSOFT A SPINET
INTERNET
Tak jak je prce s Internetem stle populrnj a vyuvanj, je zapoteb umonit rychl a snadn pipojen k Internetu i laikm, lidem, kte pouvaj pota stejn jako nap. televizor, praku nebo mikrovlnnou troubu. Takov uivatel obvykle nemaj potuchy o tom, co je to TCP/IP, DNS, IP ap. a kde se v potai nastavuj jejich parametry.
Koncem loskho roku uvedl Spinet na trh Internet Starter Kit, balek, kde je ve potebn k tomu, aby se nov zjemce mohl bhem doslova nkolika minut pipojit k Internetu a zat vyuvat jeho monost. V balku naleznete veker potebn software Microsoft Internet Explorer v esk i anglick verzi (verze 3.02), Internet Mail&News, NetMeeting, Comic Chat, ActiveMovie a HTML Layout Control. Dle je zde strun pruka spopisem instalace vetn vyobrazen pslunch dialogovch oken a jejich nastaven. A samozejm zde naleznete zkladn pihlaovac daje, potebn pro pipojen u firmy Spinet amte automaticky uhrazen zavdc poplatek pro pstup k jejm slubm. Po pipojen si mete v prbhu nkolika dn zmnit uivatelsk pihlaovac jmno a vytvoit novou adresu elektronick poty. Na CD-ROM s potebnm softwarem najdete dle zkladn informace o Internetu a jeho vyuvn, rzn zajmav adresy na webu, abyste mli kde zat a dokonce i nkolik her firmy Microsoft (Monster Truck Madness, Close Combat, Hellbender, NBA Full Court Press a Return of Arcade). Ti, kte se chtj zabvat i tvorbou vlastnch prezentac na webu, uvtaj i dal CD-ROM ticetidenn zkuebn verzi softwaru Corel Web Master Suite. Spinet v souasn dob nabz pt tarifnch skupin pro pipojen k Internetu:
Sluba Paul minut zdarma 1 minuta ve dne 1 minuta v noci
Server Spinetu dostal novou grafickou pravu a bohat obsah a krom podrobnch informac o pipojen k Internetu tu najdete i mnostv uitenho softwaru a odkaz na zajmav msta na Internetu
Single Plus Classic Extra Gold
202 K 399 K 500 K 825 K 1350 K
0 0 60 180 300
1,00 K 1,00 K 0,80 K 0,70 K 0,50 K
0,60 K 0,00 K 0,50 K 0,40 K 0,30 K
K dispozici je i pipojen GSM, tzn. e pi pipojen z mobilnho telefonu neplatte telefonn tarif do JTS (cca 10 K za minutu), ale pouze cca 3 K za minutu za spojen GSM-GSM. Na webovm serveru Spinetu si mete pronajmout prostor pro sv webov strnky server je umstn pmo v hlavnm uzlu st EuNet a je proto velmi dobe dostupn. V beznu m bt uvedena na trh druh verze SpiNet Internet Starter Kitu zmna bude hlavn v tom, e balek bude obsahovat Microsoft Internet Explorer 4.0 a vybaven pro vechny typy pota vetn PSION series 3 a 5. Jak se pipojit k Internetu s kapesnm potaem PSION bude proto jednm z dalch tmat tto rubriky.
Podrobnosti o novinkch ve slubch najdete na www.spinet.cz Telefonn sla pro pipojen GSM:
K INTERNETU VS PIPOJ
0602 454 888 (Eurotel) 0603 494 995 (Paegas)
esk STTN SPRVA na Internetu
Po delm vhn u i sttn sprva objevila Internet a svoje strnky maj a na ti ji vechna ministerstva i ad vldy. Jsou vtinou dobe zpracovan a aktualizovan a najdete na nich mnostv dokument, okterch jste si mysleli, e k nim nemte pstup. Zde jsou pslun adresy:
ad vldy R - www.vlada.cz, Ministerstvo dopravy a spoj - www.mdcr.cz, Ministerstvo financ - www.mfcr.cz, Ministerstvo pro mstn rozvoj - www.mhcr.cz, Ministerstvo obrany - www.army.cz, Ministerstvo prmyslu a obchodu - www.mpo.cz, Ministerstvo spravedlnosti - www.justice.cz, Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy - www.msmt.cz, Ministerstvo vnitra - www.mvcr.cz, Ministerstvo zahraninch vc - www.czech.cz, Ministerstvo zdravotnictv www.mzcr.cz, Ministerstvo ivotnho prosted - www.env.cz. Svoje strnky zatm nemaj: Ministerstvo kultury, Ministerstvo prce a socilnch vc, Ministerstvo zemdlstv.
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE a PIDLA Data Processing
CD-ROM
Z vodn obrazovky (nahoe) se dostanete snadno ke vem informacm. Kde to jde, jsou informace vyjdeny i graficky (viz vpravo)
Dal CD-ROM ze serilu Zempis - kontinenty je zamen na n rodn svtadl - Evropu. Na rovni stedokolskho studia pin pehledn informace ze vech oblast a dopluje je mluvenm komentem, obrzky avideoklipy. Jeho obsah nejlpe dokumentuj nzvy jednotlivch kapitol a podkapitol:
Prodn pomry (Poloha, rozloha hranice; Moe, pobe, ostrovy; Povrch; Vodstvo; Podneb; Pdy, rostlinstvo, ivoistvo; Evropsk nrodn parky), Obyvatelstvo (Obyvatelstvo; Sdla), Hospodstv (Prmysl; Zemdlstv; Doprava), Pehled stt.
Kad podkapitola je pak dle rozdlena na 5 a 15 tmat, ke kterm je mluven vklad, mapky, obrzky (obas i se zvukovou kulisou) a grafy. Pod nzvem kapitoly Obyvatelstvo tak napklad dle najdete Poet obyvatel, Hustota osdlen, Pirozen prstek, Nadje doit, Jazyky, Nrody, Zamstnanost aNezamstnanost.
Na CD-ROM jsou celkem ti verze programu - 16-bitov a 32-bitov verze pro PC a verze pro potae Macintosh (Apple). Program se spout pmo zCD-ROM, nevyaduje instalaci. Jeho ovldn je pomrn pehledn a intuitivn a grafick proveden je pjemn (viz ukzky obrazovek). V ad Zempis - kontinenty zatm vyly tituly Austrlie, Severn Amerika a Evropa, letos maj vyjt dal ti - Asie, Afrika a Jin Amerika.
Tento CD-ROM vyrb a dodv firma
MEDIA trade CZ s. r. o. Riegrovo nm. 153, 767 01 Krom

tel./fax 0634 331514, 330662 www.mediatrade.cz, media@mediatrade.com
Na pehlednch barevnch mapkch a grafech zskte rychle potebn pehled o vech zkladnch prodnch i civilizanch charakteristikch naeho kontinentu
Vte, e hrm se v AR vnujeme jen okrajov a obas jednak maj sv asopisy a jednak se domnvme, e as se obecn d trvit uitenji. Ale obas si lovk potebuje i zarelaxovat a vnovat se nemu pln jinmu, ne sv prci nebo vzdlvn. Pak se hod mt doma pr her, zkterch si lze v takov okamik vybrat. Na naem trhu je v tomto smru bohat nabdka pat do n i CD-ROM Hrv rj.
Na cdku najdete tm 80 her nebo jejich hratelnch demoverz. Jsou rozdleny do deseti skupin:
Hrv rj pin destky her pro odpoinek, zbavu i pouen
Akn: CyberGladiators, DeathDrome, Eradicator, Hellbender, Hunter/Hunted, Krypton Egg 95, Ultra Blast, Sonic, CyberGladiators od ZD Net, SkullCracker, Stargunner, Shattered Steel, Tyrian, Battle Arena Toshinden, Virtua Fighter PC, Virtua Squad. Karetn: Pretty Good Solitaire, Real Video Poker, Real Deal, Spades the Card Game, Hardwood Solitaire, KSP Solitaire pro Windows, Casino Verite Blackjack, Euchre, Funcrd95 Card Games, Pinochle. Strategie: Star General, Vortex: My Way!, Z, Oil Cap Pro, Deadlock: Planetary Conquest, Muzzle Velocity. Adventure: Sapiens, Stay Tooned!, Beavis a Butt-Head in Virtual Stupidity, Monty Pythons Quest at the Holy Gral. Deskov: Ancient Yacht. Logick: Incredible Machine 3,Taipei, WinChess, Chess Mates, Morejongg pro Windows 95. 3D: 3D Ultra Pinball (Demo), Bad Mojo, Catacomb Abyss 3D, Amazeing, 3D Hamsters Adventure. Sportovn: Wayne Greztky and the NHLPA All-Stars, Triple Play 97, Trophy Bass, FIFA Soccer 97, Football pro Windows, HardBall 5, NCAA Championship Basketball, PGA Tour, Madden NFL 97. Simultory: F22 - Lightning II, Advanced Tactical Fighters, IndyCar Racing II, Sukhoi Su-27 Flanker, Black Knight: Marine Strike Fighter SE. Ostatn: Throwing Axes pro Quake, Backgammon for Windows, Rally Racers, Roadwarrior, Super Ice Qube Hopper, Super Game Cheat, Thexder, Wall Street Raider, Wild Seven Slots, YahtC pro Windows 95, Absolute Pinball, Ace Ventura Ad-
= SHAREWARE
venture, Destruction Derby 2, FullTilt, Last Knight at Camelot, Lemmings Paintball, Micro Machines 2, Quatris II++.
Na obrazovce potae si pijdou na sv u i rybi ...
Kad m jin vkus a jin poadavky a tak lze tko jednotliv hry njak obecn posuzovat. Kadopdn jde ovbr, mnoh hry se nemusej instalovat a daj se spustit pmo z CD-ROM. Zajmavou raritou je simultor rybaen (ve stylu znmch simultor golfu). CD-ROM je vybaven pohodlnm uivatelskm interfejsem se strunmi charakteristikami jednotlivch her.
Vtina her je graficky perfektn vybavena a tak je pjemn se na n i jen dvat, hraje-li je nkdo jin
Ve vbru nechyb ani perfektn proveden znm stoln hry Mahjongg (pod nzvem Morejongg pro Windows 95)
S tmto kupnem zskte u firmy
Hrv rj pidla
Data Processing
Nad strnmi 4545, 760 05 Zln 5
na CD-ROM slevu 5%
Leteck radiostanice RSI

Jaroslav ubert
(Dokonen)
Smova a osciltor v jedn elektronce pouv zapojen podobn funkci pentagridu, osazen je vak jen pentodou 6K7 (E2). Osciltor pracuje ve znmm 3bodovm zapojen s katodou na odboce cvky osciltoru. Anodu tohoto osciltoru tvo mka G2. Preselektorem (E1) zeslen vstupn signl se pivd na hradic mku G3 a zpsobuje ovlivnn toku elektron - promnnou distribuci elektron mezi mku G2 a anodu v rytmu vstupnho signlu. Protoe ale tok elektron od katody m ji rytmus osciltoru, vytvej se tak na anod kombinan kmitoty (soutov a rozdlov) - nastv tak smovn. Dal pozoruhodnost je zapojen pentody 6K7 (E5) pro funkci diodovho detektoru a souasn i nf pedzesilovae. Anoda tto elektronky dostv mezifrekvenn napt, zeslen dvoustupovm zesilovaem a jet navc zven transformanm pomrem zvit cvek L10/ L11. Anoda elektronky funguje jako anoda detekn diody, a je tak vzdlen od sv katody! Tato katoda ale nen na zemnm potencilu, nbr m kladn pedpt z dlie R10/R11, a to asi 1,7 a 2 V. Tmto naptm je dioda zablokovna a otevr se a pro signly, kter toto napt pev, tj. na ni napt nereaguje a tak je v pijmai umlen um! Protoe je dioda tak zdrojem napt, automaticky regulujcho zisk pijmae (AVC), psob toto pedpt diody zrove jako tzv. zpodn AVC. Mky G1 a G2 te elektronky (E5) pracuj jako trioda (G2 je ve funkci anody), vyuit pro nf zeslen (pedzesilova pro budi koncovho stupn). Pracovnm odporem v tto anod je nf tlumivka L12. Vhodou tlumivkov vazby je jej velk odpor pro tnov kmitoty (wL) a tm velk zeslen a pitom skoro nulov bytek stejnosmrnho napjecho napt vlivem velmi malho relnho odporu vinut. Tak dostv tato anoda pln napjec napt 26 V a pesto pracuje s velkm dynamickm odporem, dvajcm velk zeslen. Elektronka budie koncovho stupn (E6) pracuje ve t. A a potebn pedpt si vytv svm mkovm proudem bytkem na velkm mkovm odporu R15 (3,3 MW). Vkonov koncov stupe v push-pullovm zapojen (E7, E8) je linearizovn rezistory R17 a R18, pes kter jsou napjeny jejich stnic mky z protilehlch anod. Zde nutno opt pipomenout, e tranzistory v t dob jet nebyly a i TESLA ve svm prunm katalogu elektronek bn uvdla tak typ 6F35 (ekv. 6AJ5), uren pro anodov napt 28 V (= napt dobjen baterie 24 V). Pijma ml udvanou citlivost 6 mV pro pln vkon do sluchtek, ale pro speciln
krtkovlnn pijma ml pekvapiv nzk mezifrekvenn kmitoet, pouhch 460 kHz! Jakoby pijma konstruoval amatr ze svch uplkovch zsob a vyuil mezifrekvence z bnho stedovlnnho pijmae. Jeho odolnost proti zrcadlovmu pjmu musela bt nevaln! (Porovnejte ve popsan opaten proti zrcadllm u pijmae FuG 16.) Tato radiostanice, tak umstn v ocase letounu, nela za letu peladit na jin kmitoet, nebo nemla dlkov ladn. Mohla tedy pracovat pouze na jedinm kmitotu, na kter byla na zemi nastavena - narozdl od FuG 16, kterou bylo mono za letu pelaovat na 4 rzn kmitoty dky dlkovmu motorickmu ladn vyslae i pijmae, piem prv nastaven kmitoet vyslae se nemusel shodovat s kmitotem pijmae (nap. pi provozu EMEG = men vzdlenosti). Skoro okem psobilo, e do stanice RSI s tak pokrokovm pijmaem jen na 24 V patila i krabika Zesilova interkomu s jedinou elektronkou (pro dohovor pilota se stelcem, sedcm zdy k nmu) a kvli tto jedin elektronce musel bet rotan mni na 250 V! Malou pravou se pece mohl vyut nf zesilova pijmae anebo do t bednky okoprovat nf stupe z pijmae pro 24 V (= 3 ks 13P1S) a rotan mni interkomu mohl odpadnout. To ale nikoho nenapadlo anebo napadnout nesmlo. Svm kmitotovm rozsahem 150 a 200 fixr (asi pro utajen kmitotu), co odpovdalo rozsahu 3750 a 5000 kHz, mohla RSI spolupracovat se stanic FuG 10, jej krtkovlnn st mla rozsah 3000 a 6000 kHz a kterou byly vybaveny vechny letitn ve i radiovozy dicho ltn.
Dal technick daje o RSI, jako vkon vyslae, dosah spojen, vha, mi nejsou znmy; mne zaujal ten pijma s napjecm naptm pouhch 24 V.
O em p jin radioamatrsk asopisy?

QST 11/1997, Newington, USA: Amati jako spojai ve slubch armdy za II. svtov vlky. Pedzesilova s MMIC (Mini-Circuits Labs) pro UHF od DC a ke svtelnmu zen. Levn oton rmov antna pro 17 m. Nf pedzesilova s AGC a zptnou vazbou pro zlepen vrnosti amplitudov modulace. Je rozeena zhada sporadick vrstvy E? Skladn antna pro 80 a 2 m. Vysl BY2QLY. Nov digitln technologie pro povtrnostn vstrahy a tsovou slubu. estikanlov dlic zesilova. Jednoduch pepna mikrofon/TNC/SSTV. Transceiver Ten-Tec OMNI VI Plus MF/HF (KV). Transvertor SSB Electronic LT2S MK II 2 m (input 144 a 146 MHz, output 28 a 30 MHz). Antna Yagi M2 2M12 (2 m). Transceiver Drake TR270FM (VKV). Je 10 m psmo VKV? Paket rdio je mrtv; a ije paket rdio! CQ AMATEUR RADIO 11/1997, Hicksville, USA: Transceiver Alinco DX-70TH HF/VHF (1,8 a 30 MHz, 50 a 54 MHz, RX 150 kHz a 30 MHz a 50 a 54 MHz). Stavebnice koncovho stupn Heathkit Warrior upraven i pro 160 m. Transvertor Ten-Tec 1208 14 MHz a 50 MHz). Jak vylepit star mic pstroje (sada pesnch odpor, zdroje pesnch napt, zdroje referennch napt, bonky, jednoduch osciltor kmitoet/as). Antny pro 15 m, dipl pro psmo 10 a 15 m. UKV pijma z roku 1938; postavte si takov pro 6 m! Katalog praktickch obvod (nf zesilovae, vf zesilovae a pizpsobovac leny Z s tranzistory). Poznmkov blok paket rdia (vstup At 1200 Bd, vstup At 9600; vt a lep st; pklady konfigurace aj.). BREAK-IN 11/1997, Christchurch, Nov Zland: Pokusy v Tasmnii na 177 kHz a na 180 kHz. Zesilova 140 W na 2 m. Radioamati mohou pomhat pi prognzch poas. Filtr proti TVI za deset minut. irokopsmov smrovka pro psmo 23 cm. umov gnertor VHF. Zprvy Spolenosti pro zachovn amplitudov modulace. Vyla kniha Ham Shacks, Brass Pounders and Rag Chewers, sto let amatrskho rdia na Novm Zland. RADIOAMATOR 10/1997, Kijev: Ukrajinsk sputnikov spojov systm s integrln obsluhou. Paging na Ukrajin. Trunking - mobiln spoje pro profi a nejen pro n. Mobiln telefony GSM Ascom Elisto a Ascom Axento. Firma DeTeWe od jednoduchho telefonu k jednotnmu komunikanmu systmu. INMARSAT v plnm provozu. Zhotoven desky s plonmi spoji. KT315 jako varikap. Regultor napt pro automobil (a motocykl). slicov asov rel s regulac vkonu pro fototisk. Nabje pro baterku s akumultorem. Automatick vypna televizoru IMS. Adaptr VKV k pijmai s pmm zeslenm. Modultor. Ionistory - kondenztory s dvojitou elektrickou vrstvou. irokopsmov zesilova vkonu k amatrskmu transceiveru. m je mono nahradit elektronky 6P15P A 6R4P, kdy patn pracuj ve videozesilovai televizoru. Kvasimstkov zesilova vkonu Z. Antnn systmy druicov televize. Ukrajinsk trh. MITRIS - systm integrlnho ovldn: Stav a perspektivy. Videokamery - konstrukn principy a zkladn daje. FUNKAMATEUR 2/1998, Berlin: Run skener Kenwood TH-G71E pro psma 2 m a 70 cm s SSB a s vestavnm TV monitorem. Velmi dlouh vlny a dlouh vlny: Zajmavosti mezi 10 a 300 kHz. Radiodstojnkem na palub lodi Mariaeck. Typy a rady pro sbke (i zatenky). Kurs programovn AVRAT90S1200, druh pokraovn. Mini-Win: Windows do kapsy u vesty. Jednoduch logick analyztor s potaem. Vf genertor pro 100 kHz a 30 MHz. Pokojov teplomr s nastavitelnou stupnic LED. Zapojen s CW-laserovmi diodami. Konstrukn sti, kter v radiotechnice uruj kmitoet. Telefonn sluchtko jako psluenstv k amatrskmu zazen. Pestavba Ten-Tec na 50/28 MHz. Odboovac krystalov filtr v amatrskm provozu - vpoet a stavba. Mnohopsmov antna jinho druhu. Transvertor 144 MHz/ KV pro mobiln a/nebo QRP provoz. Dr. Ing. J. Dane, OK1YG
Provoz Paket Radio 9600 Bd

Ing. Radek Vclavk, OK2XDX vod
Dky masovmu rozen pota PC roste velmi rychle poet novch uivatel v radioamatrsk digitln sti paket rdia (dle jen PR). Bohuel ale odpovdajcm tempem neroste tak poet nd, pes kter by tito nov uivatel mohli do st vstupovat. Nen to a tak otzka financ, ale spe asu, kter je poteba takovmu ndu vnovat. Zrove stagnuje i rove techniky, kterou nov uivatel (ale i ti sta) pouvaj. Podle mho nzoru dnes roste poet radioamatr v sti PR mnohem rychleji ne poet uivatel 2 m fonickch pevd. ada novch ham skld zkouky s odhodlnm vnovat se pouze provozu PR. Tato skutenost bv vtinou opravdovch radioamatr mahem odsuzovna a komentovna ...e to nen ta prav amatina.... Omyl. Radioamatrsk sport dnes nejsou jen krtk vlny. Provoz PR, zvlt vymi rychlostmi, vstavba a roziovn st, to vechno vyaduje spoustu kombinovanch znalost a zkuenost z obor digitln techniky, vf techniky (a do psma 13 cm), antnainy apod. V neposledn ad to je tak mnoho plhn sysop do kopc, houpn se 15 m nad zem na storu a podobn legrcky. Dneska si pod pojmem PR kad pedstav modem BAYCOM pipojen ke svmu 145 MHz TRXu ruce. Sta tedy investovat pr stokorun do modemu a hur do digitlu. Jene ouha, na nejblim ndu (co dnes me znamenat 1 nebo 100 km) pracuje za stejnch podmnek 10 dalch stanic a efektivn penosov rychlost pad zvratn dol. Provoz PR se potom stv velmi pomalm a ada uivatel radji vyk non hodiny, kdy je zaten st men, nebo neustle prokln sysopa (toho, kdo se o nd star). een tto situace jsou dv. Tm prvnm je zahutn st nd PR s user vstupy, nejlpe do vzlenosti 50 km. Druhm eenm je budovn novch uivatelskch vstup v psmu 430 MHz rychlost minimln 9600 Bd. Rozen vstup 9600 Bd u ns brn nedostupnost vhodnho TRXu (jsou na nj kladeny vt nroky ne na TRX pro 1200 Bd), relativn sloitost pouvanch modem a sten tak neinformovanost uivatel. O monostech rznch kombinac uspodn pracovit pro 9600 Bd pstup do st PR vs seznmm v nsledujcch dcch.
Teorie
Nejprve ale trochu teorie. Zkladn rozdl mezi technikou PR pro 1200 Bd a 9600 Bd je v prav signlu mezi potaem a TRXem. Pro PR 1200 Bd se vyuv modulace AFSK (klovn zmnou audio kmitotu), kdy log. 1 na vstupu modemu znamen 1200Hz na jeho vstupu a log. 0 potom 2200Hz (Bell 202). Vsledn signl tud spad do oblasti bnch fonickch kmitot a me bt pivdn na mikrofonn vstup libovolnho FM TRXu. U provozu PR 9600Bd se pouv modulace FSK (klovn zmnou kmitotu), kdy se modulan signl pivd pmo na varikap TRXu a log. 1 zpsob zmnu nosnho kmitotu na jednu hodnotu, log. 0 na druhou hodnotu. Samozejm se sname pi penosu pouvat minimln ku psma a nememe proto pivdt na varikap TRXu pmo obdlnkov signl TTL, ale musme jej vhodnm zpsobem upravit. Blokov schma 9600 Bd modemu je na obr.1. Pi vysln pichzej digitln data do scrambleru. Ten zajist, e se v datovm toku neobjevuj za sebou ady jedniek, nul nebo stejnch pas dat.
Scramblovn (znhodovn) dat pin nkolik vhod. Prvn je odstrann stejnosmrn sloky signlu, kter by mohla zpsobit odladn TRXu. Dle je potom energie scramblovanho signlu rovnomrn rozloen po celm psmu a vymiz ostr spektrln sloky, kter by zpsobovaly ruen v sousednch kanlech. Tet vhodou je, e na stran pijmae pracuje demodultor lpe se signlem, kter m rovnomrn rozloen 1 a 0. Scramblovan signl je veden do digitlnho filtru FIR (filtr s konenou impulsn charakteristikou), kter je realizovn pomoc pamti EPROM a 8bitovho posuvnho registru. Odpovdajc vstupn profil signlu je vyhledvn v tabulce v EPROM na zklad 4 pedchozch a 4 nastvajcch bit. Vyhledan osmibitov slovo je pevedeno na analogov signl bnm pevodnkem AD s nslednm interpolanm filtrem. Z jeho vstupu je potom signl veden na modulan vstup TRXu. Pi pjmu je signl z demodultoru pijmae piveden na nzkofrekvenn filtr se zesilovaem a na detektor. Po prchodu descramblerem jsou data pivedena do potae.
Modemy
Ve uveden popis je pevzat od autora modemu, Jamese Millera G3RUH, kter se stal standardem pro 9600 Bd PR. Prvn modemy se skldaly z 19 integrovanch obvod na desce 100x160 mm. Pozdji se objevily zjednoduen varianty, kter vyuvaly vhod programovatelnch hradlovch pol GAL. Jejm autorem byl Hennig Rech, DF9IC. Jeho modem se skld z 11 bnch integrovanch obvod na desce o rozmrech 90x80 mm. DF9IC je tak autorem posledn verze, kdy se mu podailo vechny digitln obvody realizovat v mikroprocesoru firmy MICROCHIP a vznikl tak modem PICPAR. Na desce o rozmrech 50x90 mm je pouze mikroprocesor, operan zesilova a jeden logick obvod. Modem se pipojuje pmo na paraleln port potae. Kdispozici je varianta i pro pipojen k TNC. Vechny ovladae pro tento modem jsou bn dostupn a pln kompatibiln se SW na ndech. D se pirovnat kmodemu typu BAYCOM pro
Obr. 2. Blokov schma modemu PICPAR
Obr. 1. Blokov schma modemu PR 9600 Bd
Obr. 3. Deska s plonmi spoji modemu PICPAR
1200 Bd - mal destika na portu PC se SW ovladaem, TRX a nic vc. Blokov schma je na obr. 2, ukzka desky s plonmi spoji na obr. 3. V procesoru PIC jsou integrovny vechny dleit obvody modemu DCD (digitln detekce signlu), obnova hodinovho taktu, rekonstrukce dat i FIR filtr. Pes vyrovnvac registr FIFO (CMOS 4517) pak pedv data do PC. AD pevodnk je realizovn st R-2R z pesnch rezistor. Nzkofrekvenn filtry tvo rail-to-rail operan zesilova OPA491 s malm pkonem. Ke klovn TRXu slou tranzistor BS107. Podrobn popis lze najt v asopise Funkamateur . 9/1996, str. 1010. Bli informace vm rd poskytne Vla, OK2WX@OK0PKR V nedvn dob se objevil na Internetu i dal modem s nzem YAM (Yet Another Modem) od IV3NWV. Je jet jednodu a hlavn levnj ne modem PICPAR. Autor vmstnal vechny digitln obvody modemu do hradlovho pole Xilinx. Buky hradlovho pole maj charakter pamti RAM, take je cel modem nejprve ped pouitm nutn nakonfigurovat, tedy nahrt do nj program. To se dje pes sriovou linku PC, pes kterou potom vstupuj do potae demodulovan data. Ped sputnm ovladae se spust tzv. loader - nahrva, pot vlastn rezidentn program a nakonec terminlov program. V dob psan lnku byly ji k dispozici ovladae pro TFX, Flexnet a TNOS. Hlavn vhodou tohoto modemu je skutenost, e se autor zachoval naprosto jako radioamatr a dal voln k dispozici vechny programy, vkresy i desky plonch spoj. Dky tomu nen nutn kupovat drah mikroprocesor, tedy spe program uvnit. Nicmn i dal obvody kolem hradlovho pole se jev jednodu ne u PICPARu. Vkres modemu je na obrzku 4, veker ovladae lze nalzt na Internetu http://www.microlet.com/yam/index.html.
prav takovch radiostanic, ale za cenu dost velkch zsah do pvodnho zapojen. TRX mus splovat tyto poadavky: Pijma: lvstup nf signlu pmo z demodultoru; lpenos stejnosmrn sloky z demodultoru; lkmitotov charakteristika ne hor ne -4 dB na kmitotu 4,8 kHz a -10 dB na 7,2 kHz; lhladk fzov charakteristika; l mal zmna parametr pi rozladn 2 kHz mimo kanl. Vysla: lpm modulace FM; l penos od DC do 7,2 kHz. Nejvhodnj jsou vyslae zaloen na principu pmo modulovanho krystalu s etzcem nsobi, naopak zcela nevhodn jsou TRXy se synteztorem s PLL (penos nzkch kmitot). Ble tuto problematiku vysvtlm v dalm pipravovanm lnku. Transceiver: V TRXech ji takov vbr rznch typ nen. Prv pozen vhodnho TRXu je nejvt problm. A do nedvna neexistoval na naem trhu dn jednoelov TRX pro 9600 Bd PR. Zakoupit se daly pouze stoln i mobiln TRXy renomovanch firem za stky mnoho nad 10 000 K, ty jsou na trhu i nadle. Nedvno se objevil na trhu mal jednokanlov TRX firmy TEKK, zen krystalem a o vkonu 5 W. Jeho cena je necelch 8000 K a je ideln pro vechny, kte se nect na stavbu TRXu vlastnmi silami. Bli informace opt rd pod Vla, OK2WX@ OK0PKR. U nj mete zskat i stavebnici i hotov modem PICPAR. Zatm neexistovalo dn ryze esk een, kter me bt mnohem levnj. Proto jsem se pokusil zkonstruovat jednoduch a levn TRX vhodn pro provoz pes mstn nd, kter jsem pojmenoval MiniTRX erk (pedpokldan cena soustek je 2500 K). Nvod na jeho stavbu najdete v nkterm z ptch sel PE-A Radia.
Obr. 4. Modem YAM

Mm TNC? ANOChci si modem postavit sm (umm to)? ANO DF9IC verze G3RUH NE PICPAR pro TNC NE Chci si modem postavit sm? ANO YAM modem NE PICPAR modem pro LPT
MODEM
TRX
Mm nd do 30 km bez pekek? ANO Chci si jej postavit sm (umm to ?!)? ANO miniTRX erk NE TEKK, MOBIL, JIN* NE Nd slym 59, ale potebuji vt vkon a dobrou antnu? ANO JIN*, MOBIL NE postavm si nov nd a pomohu tak nejen sob MOBIL - profesionln radioamatrsk TRX uren i pro provoz 9600 Bd PR, vtinou stoln nebo mobiln proveden. JIN* - obas se objev vprodej pouitho profesionlnho TRXu, vhodnho k pestavb pro provoz 9600 Bd. Aktuln stav rd sdlm na podn, ppadn lze napsat dotaz do st PR. Cenov rozmez se pohybuje od 3500 K za TRX ve.
Zvr
Jak plyne z celho lnku, provoz PR 9600 Bd vyaduje uritou investici, kter me bt v tom nejlepm ppad asi 3500 K (home made TRX i modem). Ve srovnn s cenou novho KV TRXu i nov run radiostanice je to tm zanedbateln stka. Vhody 9k6 provozu ovem uivatel pozn okamit a urit bude okouzlen, protoe proti ucpanmu USERu 1k2 se jev 9k6 jako zvratn rychlost etc as a nervy nejen opertora. Tento lnek ml bt pouze krtkou informac pro nejir radioamatrskou veejnost o provozu PR 9600 Bd. Pokud by se rd nkdo zabval technikou PR podrobnji, sta se obrtit na nkterho sysopa ndu, kter urit v duchu hamspiritu porad jak na to.
Poadavky na TRX
Jak bylo uvedeno ve, jsou na TRX pro 9600 Bd PR kladeny vt nroky. Pi rychlosti 9600 Bd a zdvihu 3kHz potebujeme piblin 20 kHz irok kanl. Vdnm ppad nelze provozovat PR 9600 Bd s bnou run radiostanic. Existuje nkolik znmch
Pouit literatura
[1] Kneip, J.; Rech, W. H.: PICPAR einfaches 9600-Baud-FSK-Modem fr die Centronics-Schnittstelle, FUNKAMATEUR 9/1996. [2] www.amsat.org/amsat/articles/ g3ruh [3] www.microlet.com/yam/index.html
Jak tedy na to?

Co si m tedy zjemce o provoz PR 9600 Bd podit? Zkuste se projt nsledujcm pavoukem.
Kongres FIRAC ve Francii
Vlevo: vinta z ampaskho vna, kter speciln pro kongres FIRAC vypstoval a vyrobil vina Bernard Pottin, F6CND. Vpravo: QSL lstek speciln stanice F5RAC V poad ji 36. kongres FIRAC (kulturn organizace radioamatr-elezni, kter m sv odboky v ad zem Evropy) by si tentokrte zaslouil podtitul ...kde vno teklo proudem. Probhl ve dnech 18.-22. z 1997 v Sevrier (Savojsko-Francie) - v arelu stediska EUROVILLAGE, kter jinak slou k rodinn rekreaci, jak si ji pedstavuj ve Francii a okolnch sttech. Tam byli vichni astnci ubytovni, mli zajitno stravovn, ve spoleenskch mstnostech probhla jednotliv zasedn, folklrn veer a kulturn program a byly instalovny KV i VKV radiostanice se znakou F5RAC. Celkem se zastnilo 146 osob, z toho 97 len FIRAC, ostatn jako rodinn pslunci. Z esk republiky pijel jen jeden zstupce. Ji prvn den po spolen veei probhlo zasedn Rady prezident nrodnch organizac FIRAC, pi kterm byly projednny a schvleny materily pro jednn kongresu. Vzhledem k tomu, e se neuskutenilo spolen zasedn na jae loskho roku, bylo jednn zvan (mimo bn agendy jako zprvy pokladnka, revizn komise, schvlen vsledk zvod a sout podanch v loskm roce, informaci o vydanch diplomech) projednal nvrh na nov pedsednictvo, zprvy italskho a eskho zstupce o stavu pprav kongres v roce 1998 a 1999 (Sorento, Praha) a hlavn nvrh novch stanov FIRAC, kter by respektovaly nov vztahy vznikl jako dsledek privatizac drah, nvrhy novch podmnek sout a zvod a pipomnky dol v prbhu roku z jednotlivch nrodnch organizac vetn pihlky Makedonie za novho lena; diskutovno lenstv Slovinska a Jugoslvie) a nepodailo se ve vech bodech dojt k jednoznanm zvrm, kter by kongres odsouhlasil. N nvrh na posun termnu telegrafn krtkovlnn sti soute FIRAC vzhledem ke kolizi s SSB st CQ WW DX contestu nebyl pijat, ale bude zaazen jako pipomnka pi vyhodnocen zatm navrench podmnek. I tak bylo zasedn ukoneno a v 02.00 hodin ptho dne. Kongresov jednn bylo oteveno slavnostnm zahjenm 19. 10. v 10.00. Promluvili na nm prezident FIRAC Detlef Gard, pak zstupce podajc organizace GRAC, velmi zasvcen hovoil ptomn zstupce FISAIC p. Erwin Semmelrath, kter pedal zlatou medaili FISAIC nynjmu sekreti GRAC (dve i prezidentu tto organizace), kter se aktivn podlel na organizaci vech pedchozch spnch kongres podanch ve Francii. Slavnostnho zasedn se zastnili i zstupci oblastn organizace REF, UAICF, francouzskch drah a PTT. Pot byly pedny pohry za vtzstv v souti, kterou podal v loskm roce GRAC, a medaile za vtzstv ve FISAIC/FIRAC contestu. Odpoledne ji pokraovalo pracovn zasedn kongresu, kter otevel prezident p. Detlef Gard. Vzpomnl 18 zemelch len, jejich pamtku uctili ptomn povstnm. Bylo zvoleno pedsednictvo ve starm sloen a odsouhlasena pihlka Makedonie jako novho lena FIRAC (v pihlce uveden poet asi 350 len!). S potleskem ptomnch byla pijata informace o podn kongresu v roce 1999 v Praze, vetn navrench doplkovch akc. Dle byli ptomn seznmeni s nvrhem zmn sout a zvod s platnost od ptho roku. Bylo odsouhlaseno sloen u komise na dopracovn konenho nvrhu novch stanov, kter budou pedloeny k projednn nrodnm prezidentm na prezidentsk rad, kter se sejde letos na jae v Lucembursku. st vnovan kultue a poznvn kraje poadatel tentokrt vyla t nadmru dobe k maximln spokojenosti vech astnk. Pispla k tomu jednak dobr organizace vech akc (jeden veer vyplnil folklrn poad, po jednom z pracovnch zasedn projka lod po jezee Annecy a prohldka msta a tak celodenn vlet do Chamonix a na ledovce Mont Blancu), jednak poas - prvn mrky jsme vidli a v den odjezdu a oproti naim krajm tak teploty odpovdaly jihu Francie, i kdy se jednalo o horskou oblast Savojskch Alp. Jednm z pekvapen bylo zazen, kter by zaslouilo aplikovat i u ns... Ve spolen jdeln byly nepetrit k dispozici kva (na nkolik zpsob), kakao, citrusov npoj, a - svte div se, vno rose a erven. Stailo jen zmknou pslun knoflk nebo otoit uzvrem na pp; otvor na vhazovn minc chybl, take tyto poitky byly mimo podvan menu a zdarma v libovolnm mnostv. Jen pznivcm blch vn byla tato podvna v lahvch hbitou obsluhou, ale rovn v mnostv neomezenm (upmn eeno, jednou pi veei dolo...) koda jen, e pracovit stanice F5RAC nebylo lpe pipraveno (vzjemn ruen dvou stanic ICOM 723 a 751 i pi zapojen jen na poslech) a navc bylo ji v sobotu odpoledne zrueno, take jen asi 20 naich stanic dostalo potvrzen o spojench ... Louili jsme se slovy na shledanou pt v Sorentu a j doufm, e se to poda vem, kte se zastnili loskho kongresu... Brzy bude uspodn kongres i u ns a nae organizace by se mla pedstavit jako solidn reprezentant radioamatr, kte pracuj pmo na eleznici, v oborech se eleznic souvisejcch a tak radioamatr - pznivc eleznice. Je jet mnoho neorganizovanch, kte jsou tak zbaveni monosti podlet se na ad akc, kter FIRAC pro radioamatry pod, poznat nov kraje a hlavn spznn due nejen konkem, ale i profes z cel Evropy i zajmavosti cizch elezninch sprv. Vyzvm proto vechny, kdo jet stoj mimo, aby se pihlsili ke lenstv a spoluprci. OK2QX
Z loskho Daytonu
Kadoronho setkn v Daytonu, Ohio se loni zastnilo pes 28 000 radioamatr z Ameriky a mnoha dalch zem celho svta. Na tomto setkn se uvedla zcela nov firma Kachina z Arizony pedvedenm novho typu transceiveru 505DSP. Ten sestv ze samostatnho boxu o rozmrech bnch transceiver, kter je propojen sriovm kabelem s ovldacm panelem. Na panelu jsou konektory pro mikrofon, reproduktor, sluchtka a kl. Cel zazen lze ovldat z potae programem bcm pod Windows. Transceiver pouv 16/24bitov DSP na 40 KHz. Prodv se asi za 2000 dolar (podrobn popis pineseme v nkterm z ptch sel - pozn. red.). Firmy ICOM, Ten-Tec a Rockwell Collins se vtinou prezentovaly novmi typy pijma ovldanmi z PC. Napklad ICOM PCR1000 je pijma s trojitm smovnm. Je zen programem pracujcm pod Windows 95, kmitotov rozsah je od 10 KHz a do 1,3 GHz. Pedpokld se, e o tento pijma bude velk zjem na trhu (dal podrobnosti rovn pineseme - pozn. red.). Firma YAESU pedvedla nov transceiver FT-920 a zcela nov, dajn nejmen na svt dualband handheld VX-1R s vkonem pl wattu. Americk firma Ten-Tec pedstavila vylepen transceiver Omni VI Plus s filtry DSP. Tak se prezentovalo mnoho novch fi-
rem zabvajcch se vrobou antn pro KV i VKV psma. Znm firma Cushcraft pedvedla nov typ antny Yagi. Nap. 8EL antna X-8 m boom dlouh 8,4 m, na nm jsou i dva prvky pro psmo 40 m. Tyto antny jsou zhotoveny ze specilnch materil a vydr npor vtru o rychlosti a 160 km/h. Na zasedn oficilnho vboru daytonskho setkn spolu s vedenm ARRL bylo rozhodnuto, e se v roce 2000 bude v Daytonu konat oficiln nrodn setkn organizace ARRL. OK2JS
na toto stanovit dostanete na http:// www.uska.ch pod Links, DXPedition, jakmile bude v provozu. HB9ABO
Kalend zvod na duben

4.4. Contest Lario (Italy) 432 MHz 14.00-22.00 5.4. Contest Lario 1,3 GHz a ve 06.00-13.00 7.4. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00 12.4. Velikonon zvod 1) 144 MHz a ve 07.00-13.00 12.4. Velikonon zvod dt 1) 144 MHz a ve 13.00-14.00 11.4. Contest Lazio(Italy)50 MHz 07.00-17.00 12.4. CW Contest Lazio 144 MHz 07.00-17.00 14.4. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 14.4. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00 18.4. S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.00 18.4. SSB - Contest Lazio 144 MHz 13.00-21.00 19.4. SSB - Contest Lazio 144 MHz 06.00-10.00 19.4. AGGH Activity 432 MHz a 76 GHz 07.00-10.00 19.4. OE Activity 432 MHz a 10 GHz 07.00-12.00 19.4. Provozn VKV aktiv 144 MHz a 10 GHz 08.00-11.00 28.4. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.00 28.4. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.00
1
Diploma Universiada 99
V roce 1999 bude na Malorce uspodna universida. Podobn jako tomu bylo pi olympijskch hrch v Barcelon, i k tto pleitosti se pipravuje ada doprovodnch akc. Radioamati chystaj vysln specilnch stanic s jednopsmennm sufixem, kter budou vyslat z mst, kde bude univerzida podna, dal stanice budou mt suffix doplnn slic 99. Za spojen s nimi a se stanic EA6URP ji od 1. 4. 1997 bude vydvn pamtn diplom. Pehled o spojench se bude zaslat na adresu: Union de Radioaficionados de Palma, Ap. de correos 34, 07080 Palma de Mallorca, Islas Baleares, Espaa. QX
vcarsk expedice na St. Brandon (3B7)

Od 6. do 17. 5. 1998 bude souostrov St. Brandon v teru nepetrit na vech psmech. Clem DXpedice je souostrovi St. Brandon (i Cargados ostrovy, 3B7), patc k ostrovn republice Mauritius (3B8) a nachzejc se asi 400 km severn od n (QTH: 17 J, 58 V). Organiztor: USKA sekce Zug, HB9RF; koordintor projektu: HB9JAI, semag@swissonline.ch, HB9JAI@ HB9EAS-8.CHE.EU astnci: 3B8CF, 4X1DF/A, HB9ABO, HB9ADP, HB9AFH, HB9AFI, HB9AHL, HB9AJW, HB9BQI, HB9BQW, HB9BXE, HB9JAI, K5KG. Termn: 24. 4. 98 odjezd przkumnk; 2. 5. 98 odjezd vpravy z Curychu; 6. 5. 98 a 17. 5. 98 provoz z 3B7; 18. 5. 98 demont stanovi a nvrat. Licence: Psemn potvrzen ad z Mauritia u mme i s pslibem udlen licence pro St. Brandon. Financovn: K zajitn nutnch financ jsme odkzni na sponzory ze spoleenstv DXman. Konto vpravy: Banka: Schweizerischer Bankverein, Bundesplatz 1, CH-6300 Zug, vcarsko; konto c. Q 824.996.0 CHF, Q 824.996.1 USD; poznmka Cargados-Expedition. Pokladnk: Josef Meier, HB9AJW, 100450.540@compuserve.com. Dkujeme za v pspvek! Vybaven: 4 krtkovlnn stanice s PA 1 kW a pslunmi antnami. Stanice VHF na 6 nebo 2 m 100 W pro pokusy 3B7-3B8. Provoz: 24 hodin na vech psmech. Druhy provozu: CW, SSB, RTTY a SSTV. LOG: Aktuln stav logu bude denn zprostedkovn na WWW pes Inmarsat Std-M. WWW: Stanovit WWW pro expedici St. Brandon se prv stav. V provozu bude asi v polovin nora 1998. Adresu
) podmnky viz AMA 1/95, denky na OK1VEA; Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz PE-AR 8-9/96. OK1MG
Kalend KV zvod na bezen a duben

14.3. OM Activity CW/SSB 14.-15.3. DIG QSO Party FONE 15.3. AMA Sprint CW 21.-22.3. Russian DX Cont. MIX 21.-22.3. Internat. SSTV DARC SSTV 21.-22.3. B.A.R.T.G. Spring RTTY 28.-29.3. CQ WW WPX Cont. SSB 4.4. SSB liga SSB 4.-5.4. SP DX Contest SSB,CW 4.-5.4. Elettra Marconi YL-OM MIX 4.-5.4. EA WW RTTY RTTY 5.4. Provozn aktiv KV CW 6.4. Aktivita 160 SSB 8.-10.4. YL to YL DX Contest CW 10.-12.4. Japan Contest CW 11.4. OM Activity CW 11.4. OM Activity SSB 11.-12.4. DIG QSO Party CW 11.-12.4. King of Spain Cont. MIX 12.4. UBA 80 m SSB 13.4. Aktivita 160 CW 18.-19.4. Holyland DX Cont. MIX 18.4. OK CW zvod CW 18.4. EU Sprint Spring SSB 18.-19.4. YU-DX Contest MIX 22.-24.4. YL to YL DX Contest SSB 25.-26.4. SP DX RTTY Cont. RTTY 25.-26.4. Helvetia XXVI MIX 25.4. Hanck pohr MIX 05.00-07.00 viz podm. 05.00-06.00 12.00-12.00 12.00-12.00 02.00-02.00 00.00-24.00 04.00-06.00 15.00-15.00 13.00-13.00 16.00-16.00 04.00-06.00 19.00-21.00 14.00-02.00 23.00-23.00 04.00-04.59 05.00-06.00 viz podm. 18.00-18.00 06.00-10.00 19.00-21.00 18.00-18.00 05.00-07.00 15.00-19.00 12.00-12.00 14.00-02.00 12.00-24.00 13.00-13.00 05.00-06.29
Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v erven ad AR roku 1995, pp. v nsledujcch roncch PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv PEAR 1/98, OM Activity PE-AR 1/97, Elettra Marconi, King of Spain (Trofeo el Rey) a YL to YL AR 3/95, YU-DX AR 4/95, SP DX a Japan contest PE-AR 3/97, CQWPX a B.A.R.T.G. PE-AR 2/97, Russian
DX PE-AR 2/96, Holyland (pozor, datum zde uveden plat a denky na adresu: Israel Amateur Radio Club, Contest Manager, Box 17600, Tel Aviv 61176, Israel), DIG party viz minul slo, EU a AMA Sprint, Hanck pohr (oprava - v sobotu!) a EA WW RTTY PE-AR 3/96. UBA 80 m contest pod belgick radioamatrsk organizace druhou nedli v beznu CW provozem a druhou nedli v dubnu SSB provozem, vdy od 06.00 do 10.00 UTC. Spojen se navazuj jen s ON stanicemi, vymuje se kd sloen z RST (RS) a po. sla spojen od 001, ON stanice navc pedvaj sekci UBA a zkratku provincie. Kad spojen se hodnot temi body, nsobii jsou sekce UBA a provincie. Denky vdy do 3 tdn po zvod na: Lode Kenens, ON6KL, Oudestraat 4, B-3560 Lummen, Belgium. Jednotliv provincie maj tyto zkratky: AN, BR, BS, BW, HT, VB, LB, LG, LU, NR, OV, WV. DX YL to North American YL Contest je zvod, jeho se mohou astnit pouze YL opertorky. Spojen se navazuj pouze s YL stanicemi W a VE v psmech 3,5-28 MHz, dal zajmavost je, e zvod probh ve vedn dny obvykle od stedy 14.00 do ptku 02.00 UTC, ve druhm tdnu msce telegrafnm, ve tetm tdnu SSB provozem. Povolen doba provozu je 24 hodin, vymuje se kd sloen z RS(T), poadovho sla spojen a zkratky sttu, provincie nebo zem. Kad spojen se hodnot jednm bodem, nsobii jsou jednotliv stty USA a provincie Kanady. Pi vkony max. 150 W CW nebo 300 W PEP SSB si konen vsledek vynsob astnice koeficientem 1,25. Denky mus poadateli dojt nejpozdji do 20. kvtna; adresa: Nancy Hall, Box 775, North Olmsted, OH 44070 USA. Podmnky OK-CW zvodu - Memorilu Pavla Homoly. Tento zvod vyhlauje esk radioklub a kon se vdy tet sobotu v dubnu od 05.00 do 07.00 UTC (tzn. pi letnm ase od 07.00 do 09.00 podle naich hodinek) jen telegrafnm provozem, a to na kmitotech 1860-1900 kHz a 3520-3570 kHz. Zvod se ve dvou jednohodinovch etapch. Zvodu se mohou astnit esk i slovensk stanice. Vyhodnocena bude kad zem v kategorich: a) ob psma, b) psmo 3,5 MHz, c) stanice QRP do 5 W vkonu - ob psma, d) posluchai. Vymuje se kd sloen z RST a ptimstn skupiny psmen, kde prvn ti psmena udvaj okresn znak, posledn dv si kad stanice zvol libovoln a v prbhu zvodu je nemn. Kad navzan spojen se hodnot jednm bodem, nsobii jsou jednotliv okresn znaky na kadm psmu zvl, ale bez ohledu na etapy. Denky je teba zaslat do 14 dn po zvod na adresu: Radioklub OK1OFM, c/o Pavel Pok, Sokolovsk 59, 323 12 Plze. OK2QX
Pedpov podmnek en KV na bezen

Razantn vzestup slunen aktivity, kter jsme zaili vloni v listopadu, se na vi klouzavho prmru relativnho sla skvrn v pln me projevil a nyn, kdy mme k dispozici i slo skvrn za prosinec: R=41,5. Take meme vypotat daj pro losk erven: R12=20,5. Tempo rstu aktivity se nyn zrychluje a ze strmosti vzestupn sti kivky souasnho 23. cyklu budeme moci ji zhy zpesnit vi a polohu jeho maxima. Zatm pedpokldme, pro leton bezen R12=44 a z tto hodnoty vychzej i pipojen kivky. Clem zstv R12=160 na jae roku 2000. Nadle stoupajc slunen radiace bude pinou razantnj zmny charakteru vvoje v ionosfe ze zimnho na jarn. Krtkovlnn psma nad 20 MHz se ji konen budou otevrat spolehlivji a na jih a jihovchod to ji pjde asto slun i na destce. Pitom meme bt pekvapeni pomrn velkm rozdlem mezi jednotlivmi sousednmi psmy 21 - 24 - 28 MHz, kdy ni zpsem bude oteveno podstatn dle a eji, ne sousedn vy. Tichomo sice bude dosaiteln nadle jet spe jen na 7-14 MHz, ale v lepch dnech me MUF stoupnout nad 18 MHz. V dolnch psmech a tomto obdob roku lze standardn doporuit vyuvn soumrakov zny (gray line). V pravidelnm pehledu je na ad losk prosinec. Krtkodob pokles slunen radiace ke konci prvn dekdy nic nezmnil na pevldajcm vlivu trvajcho dlouhodobho vzestupu slunen aktivity vpedchozch tdnech a mscch. Pokles erupn aktivity navc pispl k geomagneticky klidnmu vvoji, kter a na mal peripetie trval od 25. listopadu do 9. prosince. Podmnky en krtkch vln na celm vvoji vydlaly a drobn poruchy mezi 3. a 5. prosincem cel vvoj jet ozvltnily. V dalch dnech na tom byla vjimen dobe zejmna psma doln, zejmna osmdestka. Jednou znejzajmavjch udlost bylo okno ze Stedn Evropy do zpadn Austrlie vnedli 7. prosince okolo 08.00 UTC, kdy jsme zrove slyeli majk VK6RBP ve znan sle na vech pti kmitotech od 14 a po 28 MHz. Po dalch dvou dnech velmi dobrch podmnek na dolnch psmech stabilnho otevrn osmdestky na zpadn pobe USA nsledovala 10. prosince oekvan (a dn pedpovzen) porucha. V jej kladn fzi se odehrlo vten oteven desetimetrovho psma na USA mezi 10. a 14. hodinou UTC, znho nejlep byl zvr mezi 13.2013.50 UTC. Po porue dolo k postupnmu zhoren, ale zpotku jen mrnmu a hlavn ve vych zempisnch kch. V polovin prosince se zaalo objevovat vt mnostv slunench skvrn v mstech, kde pedtm aktivita nebyla, a naopak. Z dalho vvoje stoj zato pipomenout velmi dobr odpoledn oteven na USA 18. prosince (WWV byl pitom vten slyet na 15 MHz a zrove s echem i na 10 MHz) a do vych ek 23. prosince (VE8AT byl u ns velmi dobe slyet cel dopoledne). Na tyictce pichzely 24. prosince rno krtkou cestou tepotav signly ze severn sti zpadnho pobe USA (Washington) a souasn dlouhou cestou a s echem signly z jeho jin sti (Kalifornie). Kvaziperiodick maximum slunen aktivity probhlo o Vnocch a krtce po nich. Po erupcch z 26.-27. prosince nsledovala 30. prosince geomagnetick porucha spolrn z. Aurora vpsmu dvou metr startovala na severnm pobe Nmecka okolo 16.00
UTC a pestoe nebyla nejhor, dle na jih ani tentokrt jet nedoshla. Zotaven po porue bylo rychl a probhlo ji 31. prosince, piem navc sporadick vrstva E pomohla k oteven patnctky i destky. Z majk IBP byl znovu aktivovn a denn byl dobe slyet 5Z4B a stejn jako jej jsme na vech pti psmech mohli denn slyet zejmna 4X6TU a ppadn i ZS6DN a OH2B. Signly majk z jin polokoule (LU4AA, OA4B, YV5B) prochzely denn na 2 a 3 psmech, podobn jako na 14 a 18 MHz signly ZL6B. Bn byly slyet i VK6RBP, JA2IGY, 4U1UN a asto slun i W6WX. O VK6RBP na vech pti psmech byla ji zmnka ve. Naopak vypnuty byly 4S7B (pro kter se hled nov QTH) a CS3B. Prmrn slunen tok v prosinci byl 98,8 jakoto prmr dennch hodnot 117, 112, 112, 107, 104, 109, 99, 98, 97, 95, 96, 93, 89, 90, 89, 85, 86, 86, 90, 90, 92, 97, 104, 108, 105, 105, 96, 102, 104, 101 a 105. V zvislosti na zmnch na Slunci byla aktivita magnetickho pole Zem jet men ne v listopadu, take prmr index Ak z Wingstu inil extrmn malch 5,0, co je prmr ady dennch index 5, 5, 6, 9, 10, 3, 2, 0, 2, 17, 11, 3, 1, 2, 3, 4, 5, 8, 3, 4, 5, 2, 4, 4, 1, 2, 0, 1, 3, 26 a 3. OK1HH Franz, DJ9ZB, a Zorro, JH1AJT, zskali v r. 1996 povolen k vysln z republiky Jemen. Ozvali se pod znakou 7O1A z Adenu. Pouvali pouze mal transceiver Kenwood TS-50S se 100 watty. Antny mli pouze vertikln Cushcraft R-5 a drtov diply. Jejich svin provoz dovolil navzat spojen mnoha radioamatrm, kte potebovali tuto vzcnou zemi DXCC. QSL vyizoval Zorro, JH1AJT. Po ukonen jejich expedice se vak ozvaly ady z hlavnho msta Sana a komentovaly jejich provoz s tm, e nebyl povolen stednmi orgny. Dodaten se zjistilo, e Franz a Zorro mli pouze povolen od mstnho ministerstva komunikac v Adenu. Tyto ady vak spadaj pod hlavn sprvu v Sana. Status tto znaky nen tedy dle vyjasnn a stle se nev, zdali bude platit do diplomu DXCC. OK2JS
Cena dkov inzerce: za prvn dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K. Prodm osciloskopy TEKTRONIX 465, 2x100 MHz (16 000), T465B s multimetrem (17 600), T434, T463, T465. Oscil. SCHLUMBERGER 5818, 2x100 MHz (9800). Multimetr METRIX MX563 (1200). Plotr Aritma 516. R. Tengler, tel.: (0206) 62 47 39.
Koupm vyslaky wehrmachtu z r. 1939 - 1945, i cel sbrky! Polete mi vai cenovou pedstavu - dobe platm! Pro pstroje si pijedu sm. Mimo to koupm psluenstv pro vyslaky jako nap. leteck kukly, mikrofony, sluchtka, kolkov kontakty, elktronky, antny a jin leteck psluenstv z ve uveden doby. Mm zjem i o pstroje k rozebrn na nhradn dly. D. Hurek, Smetanastr. 5, D-15517 Frstenwalde/Spree, BRD. Predm citliv hada kovov poda ARB4/90 + 2 ks cievky (1800), x-taly 500 KHz, 1 MHz, 10 MHz/55, 50, 20, RF12 - 2 ks, konm. Zoznam za znmku. J. Durec, 916 01 Star Tur . 1224. Kpim IO typ TMS1122. Tel.: (0855) 39 74 60, 39 09 07. Predm vozidlov rdiostanice typ TESLA VR22, rok vroby 1989, nezapojen, nepouvan, cena dohodou. Tel.: (0822) 326 931
Jednou z nejpouvanjch skupin soustek ve spotebn i speciln elektronice jsou v souasn dob optoelektronick soustky. V zazench slou knejrznjm elm - LED jako signalizan, podsvtlovac a osvtlovac prvky, displeje k zobrazovn informac textovch i grafickch, optoleny k oddlovn obvod, fotosnmae ke snmn informac, IR moduly pro penos signl aj.
Nen to tak dvno, kdy se na naem trhu objevily technologicky nenron, extrmn levn soustky z Dlnho vchodu, jejich parametry byly vce ne problematick. Tm nechci v dn ppad obecn znevaovat kvalitu vrobk vyrobench v asijsk oblasti. Je tam cel ada firem, splujcch nejvy kvalitativn ukazatele. Prakticky veker sti elektronickch zazen masov prodvanch po celm svt vetn audiotechniky, videotechniky, kancelsk a vpoetn techniky aj. se vyrbj prv tam. Prost mejd zstane mejdem, a ji byl vyroben kdekoliv na svt a problematick komponenty k nm pivedla nae snaha o minimalizaci nkupn ceny bez ohledu na kvalitu zbo. Optoelektronick prvky jsou svou podstatou pomrn jednoduch a zdlo by se, e na tomto poli ns neme nic pekvapit. Opak je vak pravdou. Vzhledem ktomu, e vtina zazen se bez optoelektronickch soustek neobejde, pokusm se shrnout spchy za poslednch nkolik let voblasti vvoje LED, co je jedna z dominatnch oblast optoelektroniky. Pro LEDky jsou charakteristick barvy a proto tedy budu postupovat po barvch. Na zvr se zmnm o nkolika dalch z nich odvislch aplikacch. erven - nkdy mm pocit, e erven LED nm svt ji od doby Velk jnov socialistick revoluce. Je pravdou, e vroba ervench ip LED byla zvldnuta nejdve, pat zejm co se te barvy k nejjednodum a tak vvojem dola relativn nejdle. ipy LED emitujc erven svtlo pokrvaj cel spektrum ervench barev, co je voblasti LED zatm ojedinl. Znamen to vlnovou dlku 630 a 700 nm v zvislosti na druhu ipu. ULED s malou svtivost jsou to ipy GaAsP/GaP a GaAsP, u LED s vt svtivost se ustlil ip GaA/As. Dosahuje se takto svtivost a 4 cd pi hlu vtm ne 20 . Pokud se podstatn zmen hel (pod 5 ), me svtivost pekroit i 5 cd. V praxi ovem takto koncetrovan svteln svazky najdou jen st uplatnn (alespo mn nen znm) nebo pi velmi zkch vyzaovacch hlech je daleko lep vyut ponkud jinho zdroje svtla, a to laserovch diod. Ty jsou kdispozici zejmna vbarv erven a pitom spodstatn vt svtivost. Ji asi rok jsou vak na trhu i erven LED se dvma integrovanmi ipy. Takto je mon standardn doshnout svtivosti a 10 cd pi vyzaovacm hlu 15 . Tuto speciln technologii dky licencm zatm nepouv mnoho vrobc. lut - o co lpe um souasn vrobci ervenou barvu, o to he lutou. lut svtlo se ipy LED da vyrbt zatm jen ve vlnovch dlkch od 580 do 590 nm. Pitom ble ke ken lut ili smrem k 580 nm se da dostvat jen psnm vbrem z obrovskch vyrobench mnostv, nebo si vrobci pomhaj lutm zabarvenm pouzdra. Obecn plat, e m vce lut LED svt, tm je jej svtlo vce oranov. Standardn lut LED se vyrbj sipy GaAsP/GaP a extrmn svtiv sipy InGaAIP. Tot plat o barv oranov s posledn jmenovanm ipem pi 620 nm. Svtivosti dosahovan s tmito ipy u lut barvy se pohybuj do 5cd a u barvy oranov a do 7 cd pi hlu vyzaovn 10 a 15 . ipy vyzaujc oranovou barvu dosahuj vbec nejvt svtivosti. Zelen - u zelench LED jet donedvna kralovaly ipy s pechody GaP svlnovou dlkou 565 a 570 nm, zahrnujc jak standardn, tak extrmn svtiv LED a do 1 cd pi 10 . Tato vlnov dlka vak zahrnuje pouze barvu bled zelenou a takka lutou. Ji zhruba rok od nkolika mlo vrobc jsou k mn i LED opravdu zelen svlnovou dlkou 525 nm (mono ci syt zelen, vil se anglick termn pure green LED) s extrmn velkou svtivost. Ty
Extrmn svtiv LED ?
vyuvaj ipy GaInN a jsou schopny svtit a 6cd pi 15 nebo 2cd pi 30 . Cenov se ovem od svch bledzelench sestiek (kter lze koupit za 1 a 3 K/ /ks) velmi li. Jejich cena se zatm nedostala pod 1 USD/ks. Po prvnm setkn stmito LED zsk lovk pocit, e vvoj v tto oblasti nabr tempo, kter lze jen st pedvdat. Modr - modr LED spatila svtlo svta pomrn nedvno. Pouvaj se ipy SiC s vlnovou dlkou kolem 465 a 470 nm a svtivost do 0,1cd nebo ipy GaInN (470 nm) a GaN/SiC (430 nm). LED vyrbn z posledn dvou jmenovanch ip dosahuj svtivosti a 2 cd pi 15 a 1cd pi 30 . U extrmn svtivch modrch LED se u cena za 1 kus pohybuje pod 1 USD. Za jaksi hybrid nebo odpad vvoje modrch a zelench LED lze oznait LED emitujc modrozelen svtlo. Pro tyto ipy GaInN s vlnovou dlkou kolem 500 nm jsou charakteristick svtivosti do 2,6 cd pi 15 . Piznm se vak, e jsem se zatm nesetkal s jejich aplikac, zejmna kdy ani jejich cena nen zrovna pzniv (1 a 2 USD/ks). Pozorn ten jist postehl, e ve vtu barev jedna schz: bl - bl barva je i z relativn krtkho pohledu ivota LED dlo poslednho okamiku. Na trhu je velmi krtce. Zato vak m oslujc svtivost - pi vyzaovacm hlu 30 stup a 1 cd. Vyrb se na stejn bzi jako modr ipy a zejm proto je jejich svtlo zatm studen (modro) bl. Odstn modr je vak velmi nesnadno patrn. Teplota barvy le kolem 8000 Kelvin. Tim spadl urit kmen ze srdce vem aplikacm LED, kter vyrbly bl svtlo mchnm t zkladnch barev - erven, zelen a modr. Takka souasn vak pila na svt idal cesta, jak zskat bl svtlo z ip LED. Jsou to sice dvouvvodov LED, obsahuj vak v jednom pouzdru 3 ipy ve zmnnch barev a bl svtlo znich vychz standardn vrobcem namchan v dan barevn teplot. Svtivost dosahuje 0,4 cd pi 60 . Informace o cen trojipovch blch LED zatm nemm, ale jist bude zvratn. Ceny jednoipovch blch LED se pohybuj ji kolem 1,5 USD. V sortimentu vech lepch vrobc najdeme tak plnbarevnou LED integrujc v sob 3 ipy zkladnch barev. Kad barva m svj vvod a takto lze pouhou zmnou napjen doshnout zbarven v celm barevnm spektru. Vyrb se jak v drtovm, tak v SMD proveden. Jen jejich svtivost jet nedosahuje extrmnch parametr (tzn. du jednotek candel). To se vak pomalu, ale jist dostvme ponkud jinam. Na zvr bych chtl jet sdlit, e vyrobit cel sortiment LED je schopno zatm jen nkolik mlo vrobc pouvajcch high tech a disponujcch bohat podporovanm vlastnm vvojem. Proto tyto novinky nepat mezi nejlacinj a nelze je hledat u ji zmnnch levnch vrobc pouvajcch ji zaveden a lety vyzkouen technologie. Vtinu ze zde uvedench LED lze zakoupit u firmy TRON Brno, viz inzert vinzertn sti asopisu. Ing. Tronk

Prakticka Elektronika 1998-03

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1998-03

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK III/1998. SLO 3 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

poznmkami, s popisem vvojovch prostedk apod.? Mte svou strnku na Internetu?

Praktick elektronika A Radio - 3/98

Vyhlen Konkursu PE-AR

Vcn prmie a sponzoi:

Podmnky konkursu PE-AR

Praktick elektronika A Radio - 3/98

SEZNAMUJEME VS Digitln hodiny s velkm displejem a teplomrem

Praktick elektronika A Radio - 3/98

Se signlovmi procesory aktivn proti hluku

Praktick elektronika A Radio - 3/98

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 72. Odraz elektromagnetickch vln od ionosfry

Praktick elektronika A Radio - 3/98

Vliv slunen innosti

Ionosfrick mimodnosti, poruchy

Elektronick hodiny MidraTime2

Praktick elektronika A Radio - 3/98

Jednoduch zapojen pro voln as

Radioelektronik Audio-Hi-Fi-Video 5/1996

Ppravek k men Zenerova napt

Obr. 1. Elektronick fzovka

Obr. 2. Deska s plonmi spoji elektronick fzovky a jej osazen soustkami

Praktick elektronika A Radio - 3/98

Zkoueka napt akumultor

Jednoduch tester infraervench dlkovch ovlada

Obr. 3. Ppravek pro men Zenerova napt

Obr. 5. Tester I dlkovch ovlada

Obr.4. Zkoueka napt akumultoru

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 3/98

/& /(& + )

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 3/98

Popis programu pro LCmetr s PIC

Popis hlen displeje LCD

Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek

Praktick elektronika A Radio - 3/98

Zdroj referennho napt 5 V s malm umem

Velmi rychl pevodnk A/

& ' % $W

Obr. 1. Zdroj referennho napt +5 V s malm umem

vrrq ' 8  W !$W 8" W

IO2 IO3 D1 LCD

PIC16C58 78L05 1 N4148 DV16100S1RB (neprosvtlen) DV16100S1FBLY (prosvtlen)

Praktick elektronika A Radio - 3/98

je krom mikropjeky tak obratnost a trplivost.

Zesilova s odlaovaem pro IV. a V. psmo

Obr. 1. Schma psmovho zesilovae s odlaovaem

Obr. 2. Deska s plonmi spoji psmovho zesilovae s odlaovaem

Praktick elektronika A Radio - 3/98

G - zisk F - umov slo

Kanlov zesilova pro psmo 600 a 700 MHz

Obr. 4. Schma kanlovho zesilovae

Obr. 5. Deska s plonmi spoji kanlovho zesilovae

Praktick elektronika A Radio - 3/98

Stabilizace napt s tyristorem

Obr. 1. Schma zapojen

Obr. 2. Desky s plonmi spoji rulety

Obr. 3. Pedn panel rulety

Obr. 1. Schma zapojen rulety

Praktick elektronika A Radio - 3/98

/& /(& + )

& ' % $W

vrrq ' 8 W !$W 8" W

8 ! $% DP 286" # 8 " '

S( (!x 8 #W 8! #W 8" #W 8# #W

U " S $ 9 !!W $C 9! "(S %X

S % 9$ 8 & %' x! $X

!$W 9% 9& 9' 9

Fa!% (XI%%&$ #F` "% Fa!% $ $ WR6!$ GR &"! Fa!% ! Fa!% ! S # S