Prakticka Elektronika 2001-08

N ROZHOVOR
RONK VI/2001. SLO 8 V TOMTO SEIT

N rozhovor ............................................ 1 Nov knihy ............................................... 2 Kam spje ComNet? ................................ 3 AR mldei: Nkolik pokus s LED ......... 4 Jednoduch zapojen pro voln as ........ 5 Informace, informace ............................... 7 Konvertor z psma 144 a 146 MHz na 27 MHz k CB radiostanici .............. 8 High-End elektronkov pedzesilova EP 1 ........................... 11 Mini audiostudio pro zznam a koprovn obvod ISD1420 .......... 15 Triakov regultor osvtlen ................... 18 Omezova proudovho nrazu pi zapnut ......................................... 20 Dvoubarevn displej zen sriov jednm signlnm vodiem ................ 21 Mni pro izolan zesilovae ................ 23 Stavme reproduktorov soustavy XLVII . 24 Inzerce ....................................... I-XXIV, 48 Pamov osciloskop a genertor k PC (dokonenie) ......... 25 Elektronick potenciometr ...................... 28 Dlkov spoutn blesk ....................... 29 Nabjeka Pb akumultor ..................... 30 Dlkov kontrola vky hladiny v expanzn ndri .............................. 31 PC hobby ............................................... 33 Rdio Historie ...................................... 42 Z radioamatrskho svta ..................... 44
Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 36 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Pedplatn tisku s. r. o., Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: (05) 4123 3232; fax: (05) 4161 6160; abocentrum@pns.cz; reklamace - tel.: 0800-171 181. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./ /fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546 28 - administratva; email: magnet@press.sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (02) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
s Martinem Strunou, OK1FMS, vedoucm opertorem radioklubu OK1OHK pi Dom dt a mldee v Hradci Krlov, o innosti tohoto radioklubu.
Kdy lovk navtv v radioklub, m pocit, e se vrtil o patnct let zptky - vuka radiotechniky, vcvik mldee, spolen ast v soutch, pravideln schzky v klubovn... Jak jste to dokzali?
Martin Struna, OK1FMS, v pozad budova DDM krouku prvnho, a ten u je zamen pevn na radiotechniku a radioamatrsk provoz. V tto souvislosti musm podotknout, e na radiotechnick osvt neodolal ani editel DDM Vojtch Hork, z nho se stal postupn od PC a CB radioamatr s volac znakou OK1ZHV. Dalm radioamatrem stlm zamstnancem DDM je Vladislav Zubr, OK1IVZ, od poslednho sjezdu eskho radioklubu nov len vkonn rady na radioamatrsk organizace.
Co napklad konkrtn dlaj dti na schzkch krouk?
Tvoje otzka m zaskoila. Myslel jsem, e radioklub, jako je n OK1OHK, je mnoho a upmn eeno, byl jsem pekvapen, e si redakce PE-AR vybrala jako tma vodnku prv OK1OHK. Nm v Hradci Krlov to pipad jako pln normln.
J povauji v radioklub za pozoruhodn a myslm, e teni mi daj na konci naeho rozhovoru za pravdu. Zanme tedy od Adama a na vod nm povz nco o hradeckm Dom dt a mldee (dle DDM), instituci, v n m OK1OHK sdlo neboli svoje stl QTH.
Praktick elektronika A Radio
Tpatrov budova naeho DDM byla postavena v druh polovin 50. let u minulho stolet. Tehdy tu tak vznikl a dlouh lta psobil radioklub a krouek radiotechnik, ale z naich dnench len ani zamstnanc DDM to nikdo nepamatuje. V souasn dob je innost DDM velice rozshl, ekl bych veobjmajc a zdaleka se netk jen dt a mldee. Uvedu jen nkolik pklad. Zanu samozejm tm, co DDM nabz dtem. Krom kurs radiotechniky a elektroniky se tu dti mohou uit hrt na hudebn nstroje, cizm jazykm, plavn, pracovat s potaem, vnovat se runm pracem, turistice, kanoistice atd. Zdej francouzsk klub sdruuje ptele Francie a francouztiny vech vkovch kategori vetn dchodc, pro dospl podme keramick i jazykov kursy, kursy vpoetn techniky atd. DDM m asi 20 stlch zamstnanc, provoz DDM zajiuje Mstsk ad a Ministerstvo kolstv. Kdo m zjem ns navtvit, najde ns v Kozinov ulici . 9 nebo na internetu na adrese info@barak.cz.
Nyn se tedy u meme pln vnovat vaemu radioklubu. Nejprve prosm o zkladn statistick daje.
Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Radioklub OK1OHK byl zaloen v roce 1994, dnes sdruuje kolem 30 dosplch len, z nich st peuje o vuku a vcvik v kroucch pro dti a mlde. Krouky tu mme prbn trvale dva; prvn se nazv Mlad elektronik a je v nm 25 dt ve vku 6 a 12 let, kter se schzej zde v klubovn dvakrt tdn a u se praktickm i teoretickm zkladm elektroniky. Druh krouek se nazv Mlad radioamatr, sdruuje deset dt od 10 do 15 let, vtinou odchovanc
V krouku Mlad elektronik je hlavn npln konstrukn innost, doprovzen odbornm teoretickm vkladem. Dti maj k dispozici elektronick stavebnice, kter jsou dlem len naeho radioklubu. Jednu z nich - sestavenou logickou sondu - vidte na vedlej stran na fotografii. V posledn dob jsme stavli jet hrac kostky a mie kapacity akumultor. Ti pokroilej zjemci nyn stavj prbn pijma CW/SSB pro radioamatrsk psma podle Ing. Jiho Martinka, OK1FCB, jeho konstrukce byla zveejnna v asopise ELECTUS 2001. Je to jednoduch pmosmujc pijma, jeho stavbu u u ns v krouku spn zvldli i nkte osmilet konstrukti, piem finann nklady na cel pijma i s krabikou vyjdou asi na 500 K. Pro konstrukn innost mme v DDM takkajc tm ideln podmnky. Ped tymi lety jsme si vlastnorun a z vlastnch prostedk zdili v oddlen mstnosti fotolinku na vrobu desek s plonmi spoji, co nm umouje podle potu zjemc o tu kterou konstrukci takovou malosriovou vrobu. ekl bych, e v poslednch letech registrujeme vzrstajc zjem dt o konstrukn elektroniku. V DDM mme k dispozici tak zmenickou dlnu, vybavenou mj. i soustruhem a svekou, take nen problmem vroba rznch asi, antnnch chyt i stor apod. Tuto zmenickou dlnu vyuvme tak k renovaci rzn star techniky, co je moje osobn zliba. Vsledkem je provozuschopn a pln vyuvan radiovz Tatra T805 (rok vroby 1954), jak jej vidte v barvch na 2. stran oblky. Momentln renovujeme nkolik historickch elektrocentrl.
A jak je radioamatrsk vyslac aktivita vaeho radioklubu a jak mte technick vybaven?
Zanu technickm vybavenm, nebo na nm je vyslac aktivita zvisl. Kdy jsme
Praktick elektronika A Radio - 8/2001
zanali, mli jsme v radioklubu pouze nkolik pijma R4. Ale v roce 1996 udlal esk radioklub (RK) jeden z mnoha jeho zslunch in - vyhlsil konkurs pro lensk radiokluby na zapjen transceiver pro KV i VKV. Pihlsili jsme se, RK posoudil nae aktivity a snahy a dostali jsme zapjeno vyslac zazen typu BMT-226 pro VKV, co je transceiver pro psmo 2 m a vechny druhy provozu, vkon 25 W. Pro KV nm byl pozdji zapjen vepsmov transceiver YAESU FT-840. Antny mme pro KV drtov, pro VKV 7EL quad od na firmy ZACH. Jsme aktivn i v psmu 70 cm, tam se zazenm, kter je osobnm majetkem starch len naeho radioklubu. Zvody na VKV absolvujeme nyn v na Tate T805 a letos jsme zatm nevynechali dn vznamnj zvod. Tento automobil jsme dokonale uzpsobili pro vysln v polnch podmnkch. Je v nm plynov topen, take pi Vnonm zvod mohou bt opertoi jen v triku, vestavn baterie, rozvod pro PC, plynov vaie; zvenku jsou speciln drky pro nae antny atd. Pro soute na VKV vyuvme ti kty: Provozn aktivy jezdme z Chlumu u Hradce Krlov (JO70UG), vt zvody absolvujeme z Dobroova u Nchoda (JO80CJ) nebo z Jasenn u Jarome (JO80AH). Zazen napjme z bateri, nebo vedeme nae ky a adepty amatrskho vysln k tomu, aby pouvali malch vkon. V uplynulch dvou letech jsme objdli v rmci soute esk rozhledny, nyn se astnme soute o diplom Kopce a hory R.
Jsou przdniny. Co vae dtiky? Je o n postarno tak?
OK1OHK. Letos chystme poprv ukzky modernch druh rdiovho provozu, jakmi jsou ATV i APRS. V poslednch letech zajiujeme technick i programov vybaven pracovi na soutch v rychlotelegrafii, kter pod RK. tene me t zajmat, e zde v DDM archivujeme zahranin radioamatrsk asopisy, kter zskv RK vmnou a kter se pochopiteln do prostor RK nevejdou. Kdo m zjem, me k nm pijt a tuto literaturu studovat.
Zmnil jsi modern druhy radioamatrskch penos. Jste tedy aktivn i v tchto oborech?
129e .1,+<
Kadoron (5 let) podme pro dti o przdninch letn tbory i soustedn. Zanali jsme v Orlickch horch, nyn pokraujeme v Rokytnici nad Jizerou. Pvodn jsme organizovali tato soustedn pro zjemce z rznch odbornost, tedy se zamenm na nkolik obor - elektronika, radioamatrsk vysln, PC hobby aj., letos je tbor uren vhradn zjemcm o radioamatrsk vysln. Mete ns slyet pod znakou OK1OHK/p.
Zazen tedy mte zapjeno od RK. Krom toho, e je vyuvte k vchov radioamatrskho dorostu, revanujete se mu jet njak jinak?
V rmci radioklubu OK1OHK funguje nkolik takovch samostatnch skupin. Napklad provozujeme paketov nd OK0NHK v psmu 145 MHz, kter je umstn na hvzdrn v Novm Hradci Krlov. Kdy je poteba, pomhme vichni - teba s nataenm kabel, ale hlavn zsluhu na chodu ndu m Zbynk, OK1DXO. Vedle zmnnho ndu chystme instalovat jet pevd pro ATV, kter by ml bt prvnm v R a je t. ve vvoji i vrob. Pracuj na nm hlavn Franta, OK1XFC, Petr, OK1IPV, a Honza, OK1CJH. Tom, OK1TPD, s nkolika pteli se vnuje provozu APRS, co je paketov komunikace v rmci protokolu AX.25, vyuvajc opakova na stejnm kmitotu a slouc k vmn informac o stanicch (nap. daje o aktuln poloze), take je zvlt vhodn pro vysln z mobilnch prostedk. Tyto nov penosov technologie otevraj dal dve netuen monosti, jako teba vysln ATV ot o radioamatrech, penos meteorologickch dat st APRS atd., take pln a nmt do budoucna mme mnoho.
tene bude mon zajmat, jak je to s financovnm tak bohat innosti vaeho radioklubu.
Ladman, J.: Elektronick konstrukce pro zatenky. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 144 stran A5, obj. . 121050, 149 K.
Kniha poskytuje urit prez celou problematikou elektroniky. Ten, kdo si podle n pr zapojen postav, pravdpodobn zsk zkladn pedstavy o elektronice. V knize jsou vesms konstrukce, u kterch vystate pouze s pistolovou pjekou a pi pozorn prci vm ve bude napoprv fungovat. Vce ne ti destky konstrukc, kter obsahuj podrobn nvod (vetn vkres desek s plonmi spoji): Dvakrt indiktor det, Mkk rozbh elektromotorku, Regultor stejnosmrnho proudu, Poplan zazen, Laserov zvora, Soumrakov spna se zpodnm, Indiktor teploty, Linern pohon s regulac, Svtc mek pro non hry, Tvarovateln svteln had, Integrovan obvod jako magnetofon, Elektromagnetick dlo, Digitln hrac kostka
Sout dt a mldee v radioelektronice - to je oficiln nzev soute, kterou kadoron vyhlauje RK. V poslednch letech je n radioklub pravidelnm poadatelem krajskch i republikovch kol tto soute, kter je tvoena temi disciplnami: psemnm testem ze znalost elektroniky, stavbou zadanho vrobku pmo na mst a ohodnocenm vlastnho vrobku pinesenho z domova. Zanedlouho se uvidme v Holicch pi pleitosti XII. mezinrodnho setkn radioamatr. Tam ji tradin bude ukzkov a poradensk pracovit RK pro zjemce o radiotechniku a rdiov vysln. Provoz tohoto pracovit zajiuj mj. tak lenov
Tuto otzku mohu zodpovdt velice pesn, nebo krom vedoucho opertora jsem i hospodem radioklubu. Strun eeno: OK1OHK nedostv od nikoho ani korunu. Nai lenov plat bn pspvky do RK plus 300 K za pl roku pro DDM. J a ostatn instruktoi, kte vedou kursy, dostvme od DDM symbolickou finann odmnu. Ve dlme ve svm volnm ase; j pracuji jako mechanik radiostanic u eskch drah.
U mme mlo msta, proto prosm o zvren poselstv naim tenm.
Kotisa, Z.: Nf zesilovae - 1. dl: Pedzesilovae. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 96 stran A5, obj. . 120490, 149 K.
Pipravovan ucelen edice m v myslu se vnovat celmu nf etzci. Prvn dl obsahuje informace o pstrojch hifi techniky: pedzesilovae, koncov zesilovae, reproduktory A dle konstrukn zsady pi stavb zesilova - sprvn zemnn, odstrann sovho brumu a problematika vf ruen. Praktick st pruky je zamena na konstrukci linernho pedzesilovae, mikrofonnch pedzesilova, koreknch pedzesilova a zesilova, regultoru hlasitosti, ekvalizr a napjecch zdroj pro tato zazen.
Uvtme mezi sebou rdi vechny zjemce o radiotechniku a elektrotechniku z blzkho i vzdlenjho okol. Schzme se kadou stedu od 17 hodin na adrese Kozinova 9 v Hradci Krlov. Tel.: (049) 551 45 31-3, fax: (049) 551 12 08, E-mail: info@barak.cz, paket rdio: OK1OHK@OK0PHL
Dkuji za rozhovor. Rozmlouval Petr Havli, OK1PFM
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst 6, Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
Nezapomete - uzvrka na Konkurs 2001 je ji za 6 tdn - podmnky viz PE 3/2001!

Kam spje ComNet?

Nepochybn prestin veletrh veker techniky souvisejc s telekomunikacemi, podan kadoron v Praze pod nzvem ComNet PRAGUE, zmnil v poslednch tech letech razantn svou tv. Zatmco dve byli zastoupeni i mal domc vrobci, letos se ji jednalo prakticky o defil skutench gigant, z nich kad m ji svou zjmovou oblast potencilnch zkaznk dokonale podchycenou, a tak nabzej prakticky jen pehldku dosavadnch spch. Nic proti tomu, ale je zejm, e na telekomunikanm trhu dnes nai drobn podnikatel prakticky nemaj anci na uplatnn. Kontaktoval jsem nkter dvj vystavovatele, kte tentokrte chybli, a vichni se shodli na tom, e je pro n ast na veletrhu ji ekonomicky nenosn. Firmy dnes nenabzej jednotliv produkty, ale komplexn een problm i poadavk potencilnch zkaznk. Takov pstup si pak neme kad dovolit. Zejm dochz k vznamnmu profilovn v tto oblasti, nebo na Slovensku vstava informanch technologi COFAX 2001 trpla zase opanm nedostatkem - tam zase chybly spe velk spolenosti, jako Slovensk telekomunikace ap. U ns naopak esk radiokomunikace na ComNetu pedvedly, jak by solidn prezentace pro odbornou veejnost mla vypadat. Bylo zejm na zven poadatel, zda tento veletrh pojmout jako monost seznmen se s nejnovjmi technologiemi i pro odbornky z jinch obor, nebo prezentovat sv vrobky a sluby jen pro zk okruh odbornk vlastnho oboru. Leton prezentace nasvdovaly spe druh variant. Nesporn vznam - a domnvm se, e tentokrte vt ne samotn veletrh, ml bohat doprovodn program, poskytujc zjemcm monost seznmit se nejen s produkc jednotlivch firem, ale hlavn se strategickmi zmry pro nejbli budoucnost. Skutenost, e konkurenn boj nesm bt pekkou celkovho rozvoje, potvrzuje dnes ji vce jak ron existence Asociace provozovatel veejnch telekomunikanch st (APVTS). Aktivn v tto asociaci pracuj komise legislativn, technick a komise ec otzky vzjemnho propojovn st. APVTS bylo tak jednm z organiztor probhajcch doprovodnch konferenc. Na prvn pohled bylo zejm, e losk mediln boom WAPu ji opadl, sdlovac prostedky i firmy samotn jsou ji opatrnj a nesna se za kadou cenu prezentovat mdlov bubliny. Praktick vyuit WAPu toti nen zdaleka takov, jak si mnoho nezasvcench (a zejm i poskytovatel tto sluby) pedstavovalo. Konen GSM st tak nebyly navrhovny k penosu dat mezi koncovmi uivateli, i kdy je do urit mry umouj. Limitujc roli zde hraj urit i finann otzky. Hlavn nabdkou velkho mnostv vystavovatel byla monost elektronickho obchodovn. E-business byl konen i hlavnm tmatem i jedn z konferenc doprovzejcch tento veletrh. Ponkud v pozad zjmu veejnosti obvykle bvaj tzv. podnikov komunikace, pestoe pro zdrn chod vtch podnik maj ohromn vznam. Monch een se na veletrhu nabzelo bezpoet. Dalm tmatem, kterm se nkter prezentujc firmy zabvaly, byla perspektivn technologie UMTS (Universal Mobile Telecommunications System). U t se pedpokld mohutn rozvoj nejen u ns, ale prakticky v cel Evrop, vetn tzv. st tet generace, jejich nstup pijde zejm hned po zaveden ADSL, kter m v plnu esk Telecom. Dky skutenosti, e istanbulsk zasedn ITU specifikovalo rdiov rozhran IMT2000 v Doporuen ITU-R M1457, otevr se pole psobnosti pro opertory, kte budou mobiln internet nabzet. Bohuel, nklady na vybudovn by jen jedin st budou velk a tomu bude pochopiteln odpovdat i cena pro koncovho uivatele. een nkterch poteb elektronick komerce, vzdlvn, podporu
a)
b)
Obr. 1. Jednou z mla naich malch firem, kter se prezentovaly na veletrhu ComNet Prague 2001, byla firma SALTEK, vystavujc adu koaxilnch bleskojistek a dal ochrany proti pept: a) Koaxiln bleskojistka s tlumem < 0,2 dB pro kmitoty do 2 GHz pro veden s vkonem do 400 W (konektory N nebo redukce); b) adaptr k ochran potae proti sovmu i linkovmu pept karirnho vzestupu, ppravu WEB strnek, systmy prmyslov televize, elektronick bankovnictv a ji pro stedn i velk podniky, to ve a mnoho dalho bylo mon si pmo vyzkouet v samostatn expozici ComNet Solutions Park, kde jednotliv pracovit byla vybavena nejen pslunou technikou, ale tak odbornky, kte byli pipraveni zasvcen reagovat na dotazy a pipomnky zjemc. JPK
Obr. 2. TESLA - zvod RZZ vystavovala radiorelov zazen 23MF8 pro duplexn digitln spoj (4x 2 Mb/s nebo 1x 8 Mb/s) do vzdlenosti a 15 km
Obr. 3. TESLA je tak distributorem tzv. platebnho terminlu P2000, umoujcho zaslat informace z magnetickch i ipovch karet na dlku prostednitvm st GSM na 900 i 1800 MHz pro nejrznj aplikace, francouzskho vrobce GML
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Nkolik pokus s LED
Vechna nsledujc zapojen jsem zvolil tak, abyste vystaili s nkolika soustkami a bateri. Mete si proto poten soustky zabalit s sebou na chatu nebo letn tbor a pi nepznivm poas se vnovat pokusm. Nen ani teba pjeka - pro dan el je vhodnj nepjiv kontaktn pole.
Obr. 3. Citlivj svteln zvora Rychle zjistte, e obvod je dosti necitliv. LED mus bt velmi blzko fototranzistoru, aby obvod fungoval. Citlivost lze podstatn zvtit zapojenm tranzistoru podle obr. 3. Protoe proud tekouc fototranzistorem je zeslen tranzistorem T1, sta k rozsvcen indikan LED2 mnohem mn svtla. Zvtte-li odpor rezistoru R3, zvtte citlivost obvodu. Obvod je vak potom vce citliv i na okoln osvtlen - je teba najt vhodn kompromis. Fototranzistor lze tak proti okolnmu osvtlen zastnit, nap. vloenm do trubiky namen na vyslac LED.
Obr. 6. Bistabiln klopn obvod se dvma fototranzistory bude udrovat fototranzistor oteven. LED budou svtit tak dlouho, dokud nazastnme fototranzistor nebo neperume pvod proudu. Budete-li mt citliv fototranzistor a LED s opravdu velkou svtivost, bude vm mon fungovat i zapojen na obr. 5. Ze zapojen je vyputn zesilovac tranzistor T1. Rovn s infra LED bude obvod fungovat lpe. Sloitj klopn obvod je na obr. 6. Jeho stav mete mnit posvcenm na nkter z fototranzistor. Vborn se ktomu hod laserov ukazovtko. Pak lze stav obvodu mnit na velkou vzdlenost. Posvtte-li nap. na fototranzistor FT1, uzave se tranzistor T1 a pes rezistory R1 a R3 se oteve T2 a rozsvt LED2. Protoe je nyn na bzi T1 mal napt, zstane T1 uzaven. Posvtte-li nyn na fototranzistor FT2, obvod se znovu peklop a rozsvt se LED3. Pro sprvnou funkci je teba, aby ob indikan LED mly piblin stejn prahov napt. Nelze proto spolu pout nap. bnou a blou LED. Rovn nelze do srie s jednou LED zapojit pechod bze-emitor dalho tranzistoru pro ovldn dalch obvod. Chcete-li tento klopn obvod pout k dlkovmu ovldn, je vhodnj snmat bytek napt na R1 nebo R2 a dit jm pes rezistor tranzistor p-n-p.
Svtilna s LED
Potebujete-li se v noci podvat na hodinky nebo najt cestu na zchod, bohat posta LED jako zdroj svtla. Vhodn je erven LED s velkou svtivost. LED by mla mt zk vyzaovac hel, svtlo je vce soustedno a pi stejn svtivosti ipu dosvt dle. Krom LED potebujete jet baterii a rezistor. Odpor rezistoru je teba zvolit podle LED a napt baterie. Na LED bv bytek napt asi 2 V a doporuen proud LED je asi 20 mA. Odpor rezistoru mete vypotat z Ohmova zkona jako podl rozdlu napt baterie a LED a proudu LED. Obr. 1. Svtilna s LED Bn lnky maj napt 1,5 V, akumultory NiCd a NiMH asi 1,25 V. Nechce-li se vm odpor potat, zvolte jej podle tab. 1. V tabulce jsou uvedeny odpory i pro blou LED, kter m bytek napt asi 3,6 V.
Infra LED
Dosah svteln zvory mete zvtit, pouijete-li msto erven LED svelkou svtivost LED, kter emituje infraerven svtlo. Bn typy fototranzistor jsou na infraerven svtlo mnohem citlivj. Dosah infrazvory z obr. 3 se pak asi zdvojnsob. Svtlo z infra LED nen sice okem vidt, vid je vak videokamery a digitln fotoaparty. Zkuste se za era na LED podvat hledkem kamery!
Klopn obvody
pravou zvory dostanete klopn obvod na obr. 4. Sta zapojit LED svelkou svtivost do kolektoru tranzistoru T1 a namit ji na fototranzistor. Zapnete-li za era obvod, dn LED nesvt a odbr proudu bude velmi mal. Posvtte-li na fototranzistor nap. kapesn svtilnou, fototranzistor se oteve a ob LED se rozsvt. Svtlo LED1 pak
Svteln zvora
Svteln zvora je zazen, kter indikuje peruen svtelnho paprsku. Me bt soust zabezpeovacho zazen, me automaticky rozsvtit svtlo pi vstupu do mstnosti nebo potat vrobky v tovrn. Nejjednodu zapojen zvory je na obr. 2. Vyslaem svtla je LED, podobn jako ve svtiln. Svtlo z LED1 dopad na fototranzistor, v jeho kolektoru je zapojena bn indikan LED2 a omezovac rezistor. Dopad-li na fototranzistor svtlo, oteve se tm vce, m je svtlo silnj. Svtlo vlastn nahrazuje proud do bze u bnho tranzistoru. Dopad-li na fototranzistor svtlo, svt indikan LED2.
Seznam soustek
Seznam je spolen pro vechny pokusy na obr. 1 a 6. R1, R2 R3, R4 470 nebo podle tab. 1 4,7 a 10 k, doporuuji v zapojen vyzkouet rzn odpory od 2,2 do 27 k LED1 erven s velkou svtivost LED2, LED3 bn, nap. zelen a lut LED4 infra LED, vhodn jsou LED do dlkovch ovlada FT1, FT2 fototranzistor (L-NP-3C1) T1, T2 TUN, nap. BC548 baterie nap. blokov 9 V a klips pro pipojen baterie. VH Tab. 1. Omezovac rezistor pro 20 mA LED UB [V] 2,4 3 3,6 4,5 5 9 LED 2 V 22 56 82 120 150 330 LED 3,6 V - 47 68 270
Obr. 4. Klopn obvod s fototranzistorem
Obr. 2. Jednoduch svteln zvora
Obr. 5. Zjednoduen klopn obvod
Jednoduch zapojen pro voln as

Ochrana sov rovky V
Pouvnm bodovho osvtlovn se v domcnostech zvtuje poet rovek a tm tak pravdpodobnost, e nkter odejde. Proto je vhodn vlkna rovek chrnit ped proudovm nrazem pi zapnut popisovanm ochrannm obvodem. Ochrann obvod i dal uvdn obvody jsou galvanicky spojen se st. Proto pozor na nebezpen napt! Zapojen s triakem jsem kvli nutnosti ho odruit zavrhl a vhodn termistory NTC jsem nesehnal. Navrhl jsem proto ochrann obvod s tranzistorem MOSFET (obr. 1), kter je tak miniaturn, e se vejde do mnoha osvtlovacch tles na msto lustrov svorkovnice (okoldy). Zapojen nevyaduje odruovac soustky a asovac kondenztory, protoe vyuv k pomalmu rozsvcen tepelnou setrvanost vlkna rovky a promnnou velikost vnitnho odporu tranzistoru MOSFET. K nedostatku zapojen pat nutnost volit vhodnou velikost odporu rezistoru R4 podle pkonu rovky. Pro rovku 25 W je R4 = 3,9 , pro rovku 40 W je R4 = 2,2 , pro rovku 60 W je R4 = 1,5 , pro rovku 75 W je R4 = 1,2 a pro rovku 100 W je R4 = 1,0 . Tranzistor se v provozu vbec nezahv, pokud vak k obvodu, dimenzovanmu pro rovku 40 W, pipojme rovku 60 W, rovka se nerozsvt naplno a navc je tepeln ohroen tranzistor T2 (bez chladie). Pokud naopak pouijeme rovku 40 W v obvodu dimenzovanm pro rovku 100 W, pracuje obvod bez problmu, ovem ochrana ji nen zcela ideln. V bnm provozu se na sepnutm tranzistoru T2 rozptyluje vkon 0,4 W (u verze pro rovku 60 W), na rezistoru R4 je bytek napt 0,35 V a asi 1,6 V se ztrc na usmrovacm mstku. Proto se obvod tm nezahv a jeho ztrty meme povaovat za zanedbateln. Zapojen pipomn klasick zdroj proudu, kter je vak doplnn rezistorem R2, chrncm tranzistor T2 ped pekroenm povolenho vkonu. Sov napt je usmrnno Graetzovm mstkem a je pivedeno na tranzistor T2 pes rovku Z a rezistor R1.
0,17A
Proud, prochzejc studenou rovkou a tranzistorem, vytv na rezistoru R4 napt, kter otevr tranzistor T1 a pivr tranzistor T2. Tranzistory tak omezuj maximln velikost proudu obvodem. Zvtujc se napt na pechodu D-S tranzistoru T2 napomh pes rezistor R2 otevrat tranzistor T1, m se posouv hranice proudovho omezovn a zmenuje se kolektorov ztrta tranzistoru T2. Po zaht vlkna rovky na provozn teplotu ji proud tranzistorem T2 a rezistorem R4 nevytv dostaten napt, kter by otevelo T1, a T2 pak zstane v sepnutm stavu. Soustky ZD1, R5, R6 a C1 chrn tranzistor T2 ped nebezpenmi pikami napt. Pro zajmavost zde uvdm vzorec, kter vyjaduje vztah mezi teplotou a odporem vlkna rovky:
5 5
[K; K-1, ],
a) t b) t c) t d) t
0,17A
0,17A
0,17A
Obr. 1. Ochrann obvod rovky s tranzistorem MOSFET
Obr. 2. Prbhy proudu rovkou 25 W pi pouit ochrannho obvodu z obr. 1: a) pi teplot vlkna 2500 C a odporu vlkna 2000 , b) pi 1100 C/1000 , c) pi 470 C/500 , d) pi 25 C/160
kde je rozdl poten teploty vlkna a teploty vlkna po zaht, je teplotn souinitel odporu vlkna (4,510 -3 pro wolfram), R je odpor vlkna po zaht a R0 je odpor vlkna pi poten teplot. Prbhy proudu rovkou 25 W v zapojen pro 25 W pi simulaci rzn teploty vlkna rovky jsou na obr. 2. Na obr. 3 je ochrann obvod doplnn klopnm obvodem CMOS 4013, kter pracuje zpsobem dotekem zapni, dotekem vypni. Dotekovou ploku DP tvo kovov ozdoba na etzku apod. Zapojen na obr. 4 poslou vem, kte zapomnaj na rozsvcen svtlo v komoe apod. Po sepnut spnae S1 rovka do dvaceti, tyiceti nebo osmdesti minut zhasne (doba, po kterou rovka svt, se vol zapojenm jedn ze t propojek A, B, C). V zapojench na obr. 3 i obr. 4 je pouit ochrann obvod z obr. 1. Proto je i v tchto zapojench nutn volit odpor rezistoru R4 podle pkonu pouit rovky (viz popis ochrannho obvodu z obr. 1). Komern vyuit a vroba ochrannho obvodu je mon pouze se souhlasem autora. Dotazy a objednvky na mobil 0903 18 77 28. ubo Kubernt
Obr. 3. Ochrann obvod s dotekovm spnaem
Obr. 4. Ochrann obvod s asovm spnaem
Udrovac nabjeka hermetickch olovnch akumultor

Nabjeka byla navrena pro trval udrovn hermetickho olovnho akumultoru o napt 12 V v provozuschopnm stavu. Akumultor zlohuje zabezpeovac zazen. Protoe se nepedpokld ast a znan vybjen akumultoru, byl bez ohledu na jeho kapacitu zvolen maximln nabjec proud asi 190 mA. Nabjeka m pravohlou vstupn voltamprovou charakteristiku. Pi za-
tovacm proudu I v rozmez od 0 do I MAX = 190 mA m na vstupu konstantn napt UMAX = 14,4 V, pi vtm zaten tee konstantn vstupn proud IMAX = 190 mA a vstupn napt U kles z UMAX = 14,4 V do nuly. Pipojme-li k vstupu nabjeky vybit akumultor, tee do nj pln proud I MAX a napt na nm se postupn zvtuje. Kdy napt akumultoru doshne velikosti UMAX = 14,4 V, pestane se dle zvtovat. V tom okamiku se zane plynule zmenovat nabjec proud, kter po urit dob klesne a na velikost samovybjecho proudu akumultoru. Uveden
Obr. 5. Udrovac nabjeka hermetickch olovnch akumultor
zpsob nabjen je vi akumultoru velmi etrn a zaruuje dlouhou dobu jeho ivota. Schma nabjeky je na obr. 5. Srdcem nabjeky je stabiliztor IO1 typu L200, kter m poadovanou pravohlou vstupn charakteristiku. Maximln vstupn proud I MAX se nastavuje jednodue volbou odporu rezistoru R1, maximln vstupn napt U MAX se nastavuje volbou dlicho pomru odporovho dlie s R3 a R5. Vstupn napt stabiliztoru indikuje LED D5. Stabiliztor je napjen ze sovho zdroje s transformtorem TR1, mstkovm usmrovaem D1 a D4 a vyhlazovacm kondenztorem C1. Dioda D6 zabrauje tomu, aby se pi vypnut sovho napjen nevybjel akumultor do stabiliztoru (bez diody D6 by mohl tci z akumultoru do stabiliztoru vybjec proud asi 15 mA). Pi vypnut sovho napjen se akumultor vybj pouze proudem dlie R3 a R5 (asi 174 A), kter je zanedbateln. Bylo by mon zvtit odpory rezistor dlie, pak by vak vstupn napt stabiliztoru zaalo bt zvisl na velikosti zatovacho proudu (co by asi pli nevadilo). Pouit
Obr. 6. Deska s plonmi spoji nabjeky (m.: 1 : 1)
Obr. 7. Vkres chladie pro IO1 nabjeky zapojen diody D6 m tu vhodu, e D6 neovlivuje velikost vstupnho napt stabiliztoru, ale pouze zvtuje bytek napt (voltage drop) na stabiliztoru (s D6 je tento bytek asi 3 V). Na vstupu nabjeky je ochrann obvod s diodou D7 a pojistkou F3, kter chrn stabiliztor IO1 ped znienm pi peplovn akumultoru. Aby byl provoz nabjeky bezpen, je tak sov transformtor chrnn pojistkami F1 a F2. Vechny soustky nabjeky jsou umstn na desce s plonmi spoji (obr. 6). Stabiliztor IO1 je bez izolace piroubovn na chladi, jeho vkres je na obr. 7. Chladi je zhotoven z mkkho hlinkovho plechu o tlouce okolo 1,3 mm. Pro zlepen pestupu tepla je dosedac plocha IO1 potena silikonovou vazelnou. K1 a K2 jsou roubovac svorkovnice. Aby se zvtila izolan pevnost, je ve svorkovnici K1 odstranna prostedn svorka. Sov transformtory od rznch vrobc maj rzn umstn otvory nebo chytky pro piroubovn k desce. Pokud bude mt transformtor bon chytky, kter by pekely, odstranme je a transformtor pouze pipjme. Po zapojen soustek nabjeku oivme. Pipojme sov napt a provme chovn stabiliztoru pi odporov zti. Trimrem R5 nastavme vstupn napt naprzdno 14,4 V. Pak pmo mezi vstupn svorky pipojme amprmetr a zmme omezen zkratov proud, kter by ml bt asi
190 mA. Velikost proudu meme upravit zmnou odporu rezistoru R1. Hodnoty odporu mezi vvody 5 a 2 IO1 mimo adu E24 meme doshnout tm, e k R1 pipojme paraleln rezistor R2 (pro R2 je na desce vyhrazen msto). Oivenou desku vestavme do skky z plastick hmoty. Rozmry desky a rozmstn upevovacch dr na desce jsou pizpsobeny pro skku typu U-U5, kterou lze zakoupit u firmy GM Electronic. Do skky jsou vyvrtny v nkolika adch dry o prmru 8 mm, ktermi proud vzduch k chladii. Dokonenou nabjeku pipojme k akumultoru. Prtok nabjecho proudu ovme tm, e se pi zapnut nabjeky ponkud zvt napt akumultoru. Bhem provozu obas kontrolujeme funkci nabjeky, protoe nkter z pojistek se me peruit i samovoln.
Obr. 8. Indiktor vky vodn hladiny dy E1 a E2 vodou, oteve se tranzistor T1 a sepne rel RE1. Spnacm kontaktem rel se zavede proud do automobilov houkaky (klaxonu) K1, kter hlasitm zvukem indikuje poadovanou vku hladiny vody. Rel je tzv. automobilov, cvku m pro napt 12 V a kontakty schopn spnat proud a 30 A (pi napt 12 V). Elektrody E1 a E2 jsou zhotoven z nekorodujcho plechu a jsou upevnn na desce z nenavlhavho izolanho materilu. Indiktor se mus napjet naptm 12 V z automobilovho akumultoru, protoe houkaka m znan odbr (a 10 A). Pi oivovn ponome elektrody do vody a trimr P1 nastavme tak, aby byl tranzistor T1 dokonale sepnut (na tranzistoru sm bt bytek napt nejve nkolik desetin voltu) a pitom byl odpor trimru co nejvt. Miloslav Havlek Pozn. red.: V indiktoru hladiny by snad bylo mon msto rel a automobilov houkaky zapojit pmo do kolektorovho obvodu tranzistoru T1 piezoelektrick bzuk nebo sirnu. Tm by se zmenil odbr napjecho proudu na nkolik destek mA a zazen by bylo mon napjet nap. z destikov baterie o napt 9 V nebo ze sovho adaptru.
Seznam soustek
R1 R3 R4 R5 R6 C1 C2 D1 a D4, D6 D5 D7 IO1 F1 F2 F3 K1 K2 TR1 2,2 , 0,5 W, 1 % 56 k, 0,5 W, 1 % 12 k, 0,5 W, 1 % 2,5 k, trimr PT10V 4,7 k, 0,5 W, 1 % 1000 F/25 V, rad. 1 F/50 V, rad.
1N4007 LED zelen, 5 mm 1N5408 L200 pojistka T 100 mA pojistka T 1 A pojistka F 1 A ARK120/3 ARK120/2 sov transformtor 230 V/15 V/10 VA pojistkov drk SHH1 (6 kus) chladi pro IO1 (1 kus) plastov skka U-U5 (1 kus) deska s plonmi spoji .: M49NA rouby, matky atd. Zbynk Munzar
Indiktor vky hladiny vody

Schma indiktoru vky hladiny vody je na obr. 8. Propoj-li se elektro-
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio (modr) 4/2001, kter vychz souasn s tmto slem PE, jsou kapesn potae. V vodn sti je uvedeno jejich zkladn rozdlen a charakteristiky, dle nsleduje podrobn popis funkce a vyuit typickho kapesnho potae Palm m100.
! Upozorujeme !
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http:// www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Kniha Using Speech Recognition, jejm autorem je Judith A. Markowitz, vyla v nakladatelstv Prentice Hall, Inc. v USA v roce 1996. Kniha je souhrnnm pehledem poznatk z oboru potaovho rozpoznvn ei, kterho se pouv od hlasovho ovldn domcch spotebi a po smyslupln dialog s potaem. Popisuje spn aplikace spolu s pouitou technikou a vm si odlinost mezi existujcmi komernmi produkty pro rozpoznvn ei. Kniha m 292 stran textu s ernoblmi obrzky, m formt piblin A5, mkkou oblku a v R stoj 1314,- K.
KONVERTOR z psma 144 a 146 MHz na 27 MHz k CB radiostanici

Ing. Miroslav Gola, OK2UGS
Bylo zajmav sledovat, jak se po uvolnn kmitotovho psma 27 MHz vrmci Generlnho povolen . GP- 09/1995 rozmohla v nebvalm rozsahu komunikace vCB psmu a stm i rozil trh CB radiostanic a psluenstv. Mezi psluenstvm, kter by mohlo oslovit budouc zjemce o radioamatrsk provoz vpsmu 144 a 146 MHz, vak schz konvertor pro pevod signl radioamatrskho psma 2 m do psma CB sfrekvenn modulac nebo modulac SSB. Star modely CB stanic byly vybaveny modulac amplitudovou a tady se nabz vyuit konvertoru pro monitorovn leteckho provozu vpsmu 118 a 137 MHz. Vtomto pspvku je uveden stavebn nvod konvertoru pro psmo 144 a 146 MHz ve dvou variantch: ta prvn je komfortn (splynule peladitelnm osciltorem,obvodem PLL zenm mikropotaem ATMEL, nastavenm libovolnho vstupnho kmitotu vpsmu 144 a 146 MHz skrokem 12,5 kHz a vstupnho kmitotu konvertoru s krokem 10 kHz, provozn stavy se zobrazuj na displeji LCD; druh je jednoduch, kdy si vystame sjednm vstupnm kmitotem (monitorovn pevdovho provozu) a jednm vstupnm kmitotem vpsmu CB. Technick parametry konvertoru
Vstupn kmitoet: 144 a 146 MHz vradioamatrskm psmu. Vstupn kmitoet: pedvolen kanl 2, 6, 10, 14, 18, 22, 27, 32, 37 vpsmu CB. Vstupn konektor: BNC. Vstupn konektor: PL259. Napjen (stdav napt): adaptr 220 V/max. 15 V. Proudov odbr: 50 a 70 mA. ry C14 a C15 na vvod 1 symetrickho smovae sintegrovanm obvodem IC1 (NE602 nebo NE612). Vvod 2 je uzemnn pes kondenztor C17. Tento obvod pln funkci dvojitho vyvenho smovae a zrove osciltoru (VCO). Soust smovae IC1 je tak tranzistor Colpittsova osciltoru, jeho vnj soustky uruj kmitotov rozsah VCO. Vobou variantch konvertoru pracuje osciltor na rozdlovm kmitotu (f vst - f vst). Vkomfortn variant konvertoru uruje kmitoet osciltoru rezonann obvod sL5 a dvma varikapy D3, D4, kdy ladic napt je generovno fzovm zvsem sobvodem IC6 (SAA1057). dic slovo sdlicm pomrem je pro IC6 generovno mikroprocesorem IC7 (Atmel AT89C2051). Procesor zrove posl data na jednodkov displej LCD a periodicky nat nastaven tlatek TL1 a TL3. Tlatkem TL2 se nastavuje reim volby vstupnho nebo vstupnho kmitotu (MODE), kter se mn tlatkem TL1 (UP) nebo tlatkem TL3 (DOWN) a nastaven kmitoet je zobrazovn na displeji LCD. V zapojen na obr. 1 se s ladicm naptm max. 4,2 V doke synteztor konvertoru peladit od 110 do 150 MHz. Pro zkladn rozsah konverze od 144 do 146 MHz tedy generuje synteztor kmitoty od 117 do 119 MHz s krokem 12,5 kHz. Signl z osciltoru v IC1 je piveden do vstupnho peddlie synteztoru IC6 pes C26. Zde je tak mon kontrolovat kmitoet taem. R9, C28 a C29 jsou pasivn soustky fzovho detektoru. C30 slou k filtraci vnitnho stabilizovanho napt. C31 a R10 uruj asovou konstantu aktivn doln propusti, kter je soust ipu. Ve vtin aplikac referenn kmitoet uruje intern osciltor 4 MHz, zen vn pipojenm krystalem na vvod 17. Bylo zvoleno osvden sporn zapojen se spolenm krystalem pro PLL i mikropota. Krystal Q1 je soust osciltoru IC7 a pro obvod IC6 je referenn kmitoet piveden pes kondenztor C73 a rezistor R36. Na vstup 8 (FFM) obvodu IC6 je pes oddlovac kondenztor C26 piveden signl z prvnho osciltoru obvodu IC1 (o 27 MHz men ne konvertovan kmitoet). Na vvod 7 IC6 je pivedeno z napjecho zdroje ladic napt (max. 5,5 V). dic vstupy CLB, DLEN, DATA jsou pipojeny na port mikropotae IC7. dic slovo a slovo pro nastaven dlicho pomru dostv synteztor (IC6) po tvodiov sbrnici C-BUS z mikroprocesoru ATMEL AT89C2051 (IC7). Popis zen synteztoru SAA1057 byl uveden vliteratue [2, 3, 7]. Vsledn kmitoet prvnho osciltoru obvodu IC1 je mon jemn doladit kapacitnm trimrem C69. Vjednoduch variant konvertoru je osciltor osazen harmonickm krystalem Q2 a pracuje na pevn zvolenm rozdlovm kmitotu (f vst - f vst ), kter si sami zvolme prostou rozvahou podle mstnch podmnek. Napklad vokol Frdku-Mstku budeme pijmat radioamatrsk pevd na Lys Hoe (OK0D - JN99FN) v Moravsko-slezskch Beskydech na kmitotu 145,650 MHz. Na TRX CB si zvolme libovoln kanl, nap. slo 40 (kmitoet 27,405 MHz), take kmitoet osciltoru bude 145,650 - 27,405 = 118,245 MHz. V osciltoru je krystal 23,649 MHz, kter rozkmitme na pt harmonick. Vzapojen nevyuijeme obvod PLL a procesor - vechny souvisejc soustky vypustme (jsou vseznamu oznaeny hvzdikou). Na vstupu konvertoru je jen jednoduch ladn obvod sL6 a kapacitnm dliem C24, C25, kter je nastaven do rezonance na kmitotu vokol 27 MHz a je zapojen na vvod 4 integrovanho obvodu IC1 a mezi vtve napjecho napt. Integrovan obvod IC1 je napjen ze stabilizovanho zdroje 6,2 V, tvoenho Zenerovou diodou D2 a kondenztorem C18. Zde je nutn upozornit, e vy napjec napt ne 8 V obvody NE602 nebo NE612 nevratn zni.
Popis zapojen konvertoru

Prohldnte si schma zapojen konvertoru na obr. 1 a 4 a jist ocente jednoduchost elektrickho zapojen. Signl je zantnnho konektoru ANT2M piveden na kapacitn dli s kondenztory C3, C4, kter scvkou L1 tvo jednoduch rezonann obvod. Vstupn zesilova je osazen tranzistorem T1 s malm umovm slem typu BF998. Elektroda G1 je pipojena na napov dli tvoen rezistory R1, R2 a G2 pak na hork konec vstupnho ladnho obvodu. Napjen tranzistoru T1 je pivedeno pes L2 a R4 ze stabilizovanho zdroje 6,2 V, tvoenho Zenerovou diodou D1 a kondenztorem C5. Zeslen signl je piveden na trojit psmov filtr Butterworthova typu, tvoen rezonannmi obvody L2 C8, L3 C11 a L4 C14, C15 a voln navzanmi pes kondenztory C9, C10 a C12, C13. ka psma propustnosti vstupnch ladnch obvod je piblin 2,2 MHz. Vstup psmovho filtru je navzn pes kapacitn dli s kondenzto-
nektoru K3 objev vf signl o napt vtm ne 0,6 V. Trimrem R12 je nastavena citlivost ochrannho obvodu tak, e pi ptomnosti vf signlu s vt amplitudou sepne rel RE2 s rozpnacm kontaktem, tm se rozpoj nucen napjen RE1 a signl zvstupu CB TRXu putuje kantn.
Napjec zdroj (obr. 3)

Konvertor lze napjet z jednoduchho adaptru nestabilizovanm stdavm naptm 15 V, kter je usmrnno mstkem M1 a stabilizovno na 12 V obvodem IC9 (LM7812). Napjec napt 12 V je pro vstupn st konvertoru oddleno tlumivkou TL2 a dle stabilizovno dvma Zenerovmi diodami 6,2 V pmo u vstupnho tranzistoru a smovae. Potebn napjec napt 5 V pro obvody mikroprocesoru a synteztoru stabilizuje IC10 (LM7805). Spojenm propojky JP2 je mono pes vf vhybku TL1 a C1 napjet po koaxilnm kabelu antnn pedzesilova naptm 12 V.
Popis stavby konvertoru

Podle varianty konvertoru, kterou jsme si zvolili, si pipravme potebn pasivn soustky a promme jejich elektrick parametry. Po vizuln kontrole desek s plonmi spoji (obr. 5, 7) je meme zat osazovat podle obr. 6 a 8. Dbme na sprvnou polaritu elektrolytickch kondenztor a diod. Dle osadme objmky integrovanch obvod a dal soustky podle seznamu. Vrozch desky zkladny umstme distann sloupky dlky 8 mm. Cvky ladnch obvod L1 a L5 navineme drtem CuL o prmru 0,212 mm na kostru prmru 5 mm. Poet zvit je u vech vstupnch cvek shodn: 2,75 zvit. Cvka L6 vstupnho rezonannho obvodu je navinuta na koste o prmru 5 mm 11 zvity drtem 0,15 mm. Po zajitn vinut voskem cvky osadme do desky a zapjme. Pak nasuneme kryty 7 x 7 mm a tak je zapjme. Desku displeje spojme se zkladn deskou konvertoru hlovm konektorem a pjenm zajistme jeho kolmou polohu na zkladnu. Displej LCD je pipjen kDPS nerozebrateln pomoc estncti propojek nebo pes pm
Obr. 1. Schma zapojen zkladn desky konvertoru Ladn obvody vstupu a osciltoru jsou navinuty na kostikch o prmru 5 mm a opateny kovovm krytem 7 x 7 mm. Feritov jdra jsou typu N01. Vstupn ladn obvod me bt navinut na koste o prmru 5 mm sjdrem N05 a krytem 7 x 7 mm, nebo alternativn na toroidu prmru 6 a 10 mm, nejlpe zmaterilu N05. Vstupn signl konvertoru v psmu 27 MHz je vyveden (vt nejjednodu variant) zkapacitnho dlie C24, C25 na konektor typu PL259. Vnucen napjen RE1 pes spna S1 pepne konektor CB stanice na vstup konvertoru. Na vstupnm panelu rozen varianty konvertoru pak budou umstny dva konektory typu PL259. Pro pohodln nebo roztrit uivatele je vstup konvertoru alternativn opaten i vym komfortem, kter odstran stl pepojovn konektor a ppadn zajist pi zaklovn vyslae i rychl pepojen vstupu radiostanice na vyslac antnu. Zapojen konvertoru je doplnno o jedno rel a jednoduch obvod se dvma diodami a spnacm tranzistorem. Zapojen s diodami D7, D8 a tranzistorem T2 sepne rel RE2 v okamiku, kdy se na ko-
Obr. 2. Schma zapojen dicho mikroprocesoru
Nastaven VCO a PLL

Voltmetrem kontrolujeme ladic napt UL vmicm bod J2. Pokud je ve v podku, mus bt napt stabiln a mus se pi pelaovn cvky L5 feritovm jdrem pohybovat vmezch 0,2 a 4,2 V. V opanm ppad se sname otenm jdra v L5 doshnout zachycen smyky PLL. Kdy se smyka PLL nem snahu zachytit, zkontrolujeme taem, jestli nen kmitoet osciltoru mimo oekvan rozsah. Pokud se ladic napt pohybuje kolem spodnho dorazu (asi 0,3 V), kmit osciltor pli vysoko a naopak. Sta tedy vhodn zmnit kapacitu trimru C23. Pokud bude ladic napt na horn hranici i pi nejmen induknosti cvky L5 (tm vyroubovan feritov jdro), je nutn zmenit kapacitu kondenztoru C23 a naopak. Pi pouit doporuench materil v rezonannm obvodu L5, C23, D3 a D4 vak nenastvaj problmy. Pro pevdn kmitoet napklad 145 MHz (osciltor kmit na 118 MHz) nastavme v uzlu J2 napt kolem 2 a 2,5 V otenm jdra cvky L5. taem potom zkontrolujeme pesn kmitoet osciltoru a ppadn jej zmnou kapacity trimru C69 dostavme na poadovanou hodnotu. Ve ovem za pedpokladu bezchybnho propojen synteztoru a dicho mikroprocesoru IC7. (Dokonen pt)
Obr. 3. Schma zapojen napjecho zdroje
Obr. 4. Schma zapojen desky displeje LCD a okol konektor. Nakonec nezapomeneme osadit odporov trimr P1 a ti tlatka. dovou ochranou (vnouzi pouijeme adaptr 12 V) a zmme vobjmkch integrovanch obvod napt na GND a (+) napjen. Pi oivovn se nejednou ukzalo, e neobvykl chovn zapojen bylo zpsobeno nikoliv vadnou polovodiovou soustkou, avak jeho nedokonalm napjenm! Objmky osadme pslunmi integrovanmi obvody, do koster cvek zaroubujeme feritov jdra s prouky igelitu a pipojme antnu na 145 MHz i CB radiostanici. Obr. 5. Nvrh desky s plonmi spoji nosn desky LCD displeje a okol
Oiven a nastaven
Nen snad teba pipomnat, e peliv prce pi vbru soustek, jejich osazovn do desek a bezchybn pjen je zkladn podmnkou, kter vede kcli. Konstrukce konvertoru byla navrena tak, abychom pi oivovn vystaili smultimetrem a plastovm roubovkem. Nejprve pipojme napjec napt ze stabilizovanho zdroje s prou-
Strana soustek
Strana spoj
Obr. 6. Rozmstn soustek nosn desky LCD displeje a okol
High-End elektronkov pedzesilova EP 1

Karel Rochelt
Mnoz zjemci o kvalitn hifi poslech si koupili nebo vyrobili relativn velmi dobr koncov zesilovae, avak pesto nejsou s jejich zvukem pli spokojeni. Veobecn soud, e jejich vlastnosti nejsou takov, jak byly inzerovny nebo jak by mly bt podle udvanch technickch parametr. V mnoha ppadech je vak pina mn kvalitnho zvuku v absenci pedzesilovacho stupn nebo v jeho velmi nzk kvalit.
Nejvtm zlem pro audiofila je jist to, e mus propojit jednotliv komponenty sv audiosestavy propojovacmi kabely. Navc je zcela bn, e vstupn dly zdroj signlu, co jsou dnes pedevm pehrvae CD, jsou tak ledabyle navren, e nejsou schopny dodvat dostaten velk vstupn proud, kter by byl schopen kvalitn budit dal zazen zpracovvajc zvuk a jet nabjet kapacitu signlovho propojovacho kabelu. To se nsledn projev jak ve zkreslen typu sykavek a celkovm zamlen zvukovho obrazu, tak i pro mn znal zkreslenm, kter nen na prvn pohled patrn - vlivem zte a vlastnost kabelu se mn frekvenn prbh penosu. Vsledn zvuk je omezen bytkem na vysokch kmitotech a tak nedostatenm vkonem vstupnho dlu zdroje signlu - zvuk potom postrd energii v oblasti zkladnch kmitot a bas. Nedostatek vkonu zdroje signlu je pro zvuk vt zlo ne bytek vysokch kmitot. Z nedostatk vstupnch dl zdroj signlu pak t vrobci propojovacch signlovch kabel, kte dok jakkoliv kabel, kter relativn mlo ovlivuje prchoz signl, vydvat za super kvalitu a k tomu pidaj odpovdajc cenu. V praxi je vak teba odstranit piny a ne se snait omezit pznaky. Pedzesilova je vlastn pevodnk impedance - m pomrn velkou vstupn impedanci a pitom me bt zaten relativn malou impedanc na vstupu.
Volba koncepce pedzesilovae

Jak bylo ve uvedeno, pedzesilova mus pedevm poskytnout dostaten vkon pro buzen dalho zazen a pro nabjen kapacity dalch propojovacch kabel. Pochopiteln mus mt i dostaten dobr parametry, aby byl i zvukov vsledek na patin rovni. Pokud jsme opravdu nron, budeme jist preferovat zapojen v ist td A, kter vzhledem k tomu, e odstrauje pechodov zkreslen, poskytuje zvukov nejlep vsledky. Tady narazme na prvn problmy - opravdu kvalitn zapojen jsou k dispozici jen velmi ojedinle a kdy u jsou, vyskytuj se v nich asto velmi exotick soustky, kter nejsou bn k dostn a jsou zpravidla tak znan drah. Na druhou stranu jsou ji celou adu let znma zcela perfektn zapojen, kter jsou vak ignorovna, proto-
e pouvaj pro adu zjemc dnes ji archaick aktivn soustky - elektronky. Myslm si vak, e tyto soustky jsou pro adu aplikac v audiotechnice pmo ideln, protoe u z jejich bnch vlastnost, jakmi jsou velk vstupn impedance, mal vstupn kapacita, velmi irok penen psmo, chovn v limitaci a charakter zkreslen, plyne, e mohou nabdnout mnoho. Ne kad elektronka je vak vhodnm kandidtem pro n el, pokud nem bt zapojen zbyten sloit a tm i drah. Potebujeme elektronku, kter m velk zeslen a mon relativn velk anodov proud, abychom mohli vyrobit zesilova s malou vstupn impedanc. Nejznmj elektronkou v audiooblasti je jist pro svj velk zesilovac initel ECC83. Ta m sice velk zeslen (100), ale jej ideln anodov proud je 1 a 1,5 mA. To pro konstrukci zesilovae v td A nen to prav, protoe nelze doshnout mal vstupn impedance ani pi zapojen jako katodov sledova. Ta by mohla teoreticky doshnout asi 620 , avak toto je pouze teoretick hodnota pro statick stav bez signlu a zkladn zapojen. Pokud zohlednme praktick zapojen celho pedzesilovae, impedance bn vzroste na asi 40 k pi plnm vybuzen. Dalmi elektronkami jsou ECC81 nebo ECC82. Jejich optimln anodov proud je kolem 10 mA, ale jejich zeslen je u pouze 10 a to je pro nae poteby ji mlo. Dalm znmm typem je ECC88, kter se v posledn dob asto pouv jednak pro mon anodov proud 15 mA, tak i hlavn pro mal pracovn napt 90 V. I kdy tyto elektronky najdete v mnoha typech elektronkovch pedzesilova, jsou vhodn pouze tam, kde jejich zatovac impedance budou ji znan velk - dov od 100 k ve, a to nebereme v vahu vliv propojovacch kabel. Z pedchozch dek je patrn, e budeme muset pout v zesilovai minimln dv elektronky s rozdlnmi vlastnostmi - na vstupu elektronku s velkm zeslenm a na vstupu elektronku s velkm anodovm proudem. Teoreticky by lo pout spojen elektronek ECC83 na vstupu a ECC81 na
Obr. 1. Zapojen pedzesilovae
n zmny v zapojen a dostupnou soustkovou zkladnu.
Linkov pedzesilova
Na obr. 1 je zapojen linkovho pedzesilovae, na obr. 2 je zapojen zdrojov sti a obvodu ochran. Pedzesilovaov st je v praxi rozdlena do dvou dl - desky vstup a desky vlastnho pedzesilovae (kad kanl je na samostatn desce). Pepnn vstup je realizovno spnacmi rel, pro jejich spnn je pouito stabilizovan napt 12,6 V, kter zrove slou pro haven elektronek a napjen ochrannho obvodu. To umon maximln zkrtit signlov cesty, pokud umstme potenciometr hlasitosti v blzkosti vstupu desky vstup (s tm, e hdel potenciometru prothneme na pedn panel) a celkov dlka kabel na cest vstup z desky vstup, potenciometr hlasitosti a vstup desky pedzesilovae me bt krat ne 15 cm. Celou desku vstup se vstupnmi a vstupnmi konektory je mon pipevnit rovnou na zadn stnu pedzesilovae, pokud budete rel a ostatn soustky pjet ze strany spoj - pro tuto monost byla deska navrena. Vstupy jsou maximln tyi. Na desce je pamatovno na to, e pokud vyuijete jeden vstup pro gramofonov pedzesilova, bude nutn peruit plon spoj a oddlit tak zemnic plochu pro vstup pro gramofon, aby nemohly vznikat zemn smyky, kter by se projevily zpravidla vym zkladnm brumem. Na desce je proto prvn zemnic plochu vstupnch konektor mon oddlit pepilovnm plonho spoje - mdn plocha je v idelnm mst ji sten peruena. Vstupy nejsou pi vypnutm stavu zkratovny, meme proto pozorovat pi pepnut na vedlej vstup a vytoenm potenciometru hlasitosti na maximum mal peslechy vznikl kapacitn vazbou. Ty se daj z velk sti omezit zaazenm rezistorem mezi vstupn svorku a zem (zde R21 a R24). Odpor 220 k lze jet zmenit (asi na 100 k), zle vak na zdroji signlu, jestli bude dobe pracovat i pi men zatovac impedanci. Peslechy jsou pak velmi mal (-95 dB/ /20 kHz, ppadn -115 dB/1 kHz). Zkratovn vstup nepovauji za vysloven nutn, protoe je stejn vtinou signl pouze na vstupu, kter chceme poslouchat (ostatn pstroje jsou vypnut), a navc nkdy zkratovn vstupu pin problmy s lupanci pi pepnn - to se vak tk spe pipojench starch pstroj, kter nemly zrovna ideln vyeen vstupn dl. Z desky vstup je piveden signl na potenciometr hlasitosti. Zde byl zvolen odpor 47 k, kter v podstat uruje vstupn impedanci pedzesilovae. Tato hodnota byla zvolena jako kompromis. Pokud by byl odpor men, omezil by se sice vliv pvodnch kabel, ale vstupn dly zdroj signlu ne-
Obr. 2. Zapojen zdroj a ochran
vstupu s tm, e bychom pro kad kanl pouili z kad elektronky polovinu systmu, a tak se s tmto eenm jet nkdy setkme. Pro opravdu vysok nroky je to vak patn een, protoe vlivem kapacitnch vazeb mezi obma systmy vzniknou v elektronce mezi stereofonnmi kanly znan peslechy, kter znan zhor celkovou zvukovou kvalitu pedzesilovae. Pro n el je idelnm typem ECL86 - v jednom pouzde je trioda ekvivalentn k ECC83 a vkonov pentoda umoujc vyrobit nf zesilova o vkonu 4 W ve td AB. Pentoda me pracovat s anodovm proudem 36 mA. Spojenm tchto dvou typ elektronek lze vyrobit zapojen, kter sten pipomn vlastnosti bnho integrovanho obvodu - m relativn velk zeslen, velkou vstupn impedanci a relativn nzkou vstupn impedanci. To ve v ist td A.
Zapojen pedzesilovae
Zkladn elektrick zapojen bylo inspirovno lnky v nmeckm asopisu Elektor 6 a 9/2000 a 12/2000, ve kterm vyel nvod na elektronkov
linkov pedzesilova a elektronkov korekn zesilova pro MM penosku. Zapojen navrhl Gerhard Haas, znm konstruktr elektronkovch zesilova a vedouc firmy EXPERIENCE, vyrbjc velmi kvalitn vstupn pevodnky pro elektronkov zesilovae. Mezi jeho nejvt spchy pat nvrh elektronkovho zesilovae pro elektrostatick sluchtka Sennheiser Orpheus, kter jsou hodnocena mezi nejlepmi na svt. Zapojen byla znan upravena tak, aby bylo mon doshnout opravdu parametr High-End. pravy se tkaj zejmna ochrany ped stejnosmrnm naptm na vstupu, asovacho obvodu pi spoutn pedzesilovae a vlastnho zapojen pedzesilovae, ve kterm byla zkrcena zptnovazebn smyka a nahrazeny elektrolytick kondenztory v cest signlu fliovmi typy. Zdroj byl upraven tak, e m kad kanl svj napjec zdroj k minimalizaci peslech, kter s jednm spolenm zdrojem a pvodnm zapojenm ochrany dosahovaly pouze 84 dB/1 kHz a 63 dB/20 kHz. Po prav se tyto peslechy zlepily na 95 dB/1 kHz a 90 dB/20 kHz. Tak byly navreny zcela nov desky s plonmi spoji, kter zohleduj provede-
budou schopny dodvat potebn vkon. V ppad, e bude odpor vt, klesne zaten zdroj signlu, avak vzroste vliv pvodnch kabel. Z potenciometru jde signl pes C1 na dic mku triody. Na t je nastaveno velk zeslen pi anodovm proudu 1 mA. Zeslen signl je veden pes oddlovac kondenztor C4 na dic mku vkonov pentody. Oba systmy v elektronce nemaj pipojeny katodov rezistory a zemnic rezistory dicch mek pmo na zem, ale jejich spolen bod je sveden jet pes dal rezistor s menm odporem (R3 a R12). Tm jsou nastaveny pesn pracovn body a omezuj se tm vrobn tolerance elektronek. Zatovac odpor anody pentody je vytvoen paraleln zapojenmi rezistory R15 a R19 s odporem 18 k/2 W. Paraleln spojen je nutn z toho dvodu, e nelze bn sehnat metalizovan rezistory o vtm vkonu ne 2 W. Celkov tepeln ztrta na tchto rezistorech je asi 7,4 W, pi pjen do desky s plonmi spoji je vhodn je pipjet asi 7 mm nad desku, aby se mohly lpe chladit. Metalizovan typ na tomto mst je dleit, jinak by se zhoril odstup umu od uitenho signlu vlivem vlastnho termickho umu rezistor. Vstupn signl je vyveden pes dva paraleln spojen kondenztory (C7, C8) 22 F. Mohl by tady bt sice pouit jeden kus 47 F, pokud ale pouijeme dva kusy s men kapacitou, vhodn tm zmenme vnitn sriov odpor kondenztoru a tm je umonno lpe penet vysok frekvence. Protoe na tomto mst nen mon pout jin typ kondenztoru ne elektrolytick, je toto nanejv nutn opaten. Z anody je tak vyvedena zptn vazba pes R4 a C5 na katodu triody. Tady se mohou nkte teni domnvat, e by zapojen bez zptn vazby mohlo pinst jet dal zlepen. Je vak nutn ci, e takov zapojen pin celou adu problm. Pedevm je to fakt, e by bylo nutn elektronky k sob provat na velikost zeslen. Protoe se bn vyrbj elektronky se dvma systmy v jednom pouzde, nebylo by to zrovna jednoduch. Dle je tu fakt, e se zeslen elektronek mn v ase, jak se zhoruje emisn schopnost katody. Nen to sice po potenm vyht dn dramatick jev, ale je zase pravdou, e u kad elektronky nen pokles zeslen stejn u kadho systmu. Nutn by tedy vznikaly problmy s tm, e by kad kanl po ase zesiloval jinak. Rozumn velkou zptnou vazbou se tchto problm vyvarujeme a navc omezme celkov zkreslen. Tak zapojen vstupn pentody jako trioda nen zrovna ideln een. Oproti uvedenmu zapojen se zvt zkreslen druhou harmonickou asi tikrt a stane se ji postehnuteln. Pokud si nkdo chce tuto variantu vyzkouet, sta pepojit R9 mezi stnic mku a anodu pentody. Kritickou soustkou v tomto zapojen je kondenztor C4. V pvodnm
zapojen byl pouit elektrolytick kondenztor 2,2 F a 220 F ve zptn vazb, kter byla navc vyvedena a za vstupnmi kondenztory (bod C7, C8 a R13). Takto velk kapacity byly nutn z toho dvodu, e by s menmi hodnotami vznikal pomalubn genertor s kmitotem pod 1 Hz s amplitudou pes 50 V! Pli velk kapacity kondenztor se ve zvuku vak projev zhorenm penosem vysokch kmitot. C4 m nejvt vliv na celkovou kvalitu zvuku pedzesilovae. I kdy tak s elektrolytickmi kondenztory je zvuk pedzesilovae na velmi nadprmrn rovni a v asopise Elektor byl velmi kladn hodnocen, zmna pouitho typu pinesla jet dal radikln zlepen. Po nkolika zkoukch byl vybrn na msto C4 fliov typ WIMA MKS 4 na 400 V s kapacitou 0,33 F. I s n je na tomto mst spodn mezn kmitoet stle 1 Hz. Ne kad typ je vhodn, protoe ada fliovch typ kondenztor se chov velmi patn z hlediska penosu nf signlu, pokud je k nim piloeno tak vt stejnosmrn napt. Nkter typy se chovaj tak patn, e zvuk je jet mnohem hor ne s elektrolytickmi kondenztory. Uveden typ je tedy nutn dodret. Tak nedoporuuji kapacitu vce zvtovat - zvten se projev ztrtou jasnosti zvuku spojenou s men detailnost (nkdy to vak me bt vhoda u nkterch aparatur s pli agresivnm zvukem). Dal kritickou soustkou jsou kondenztory C5 a C6 ve zptn vazb. Tak u nich je teba dodret uveden typ a kapacitu, jinak se zhor kvalita vslednho zvuku. Paraleln azen tchto kondenztor je nutn z toho dvodu, e se vt kapacity typu MKP na napt 400 V u ns nevyrbj. Oproti pvodn verzi zapojen a nahrazenm elektrolytickch kondenztor fliovmi se urit zmenilo zkreslen a zvil horn mezn kmitoet pedzesilovae, protoe zvuk v upraven verzi je mnohem przranj a detailnj pi zcela evidentnm zskn ivosti. Piveden stabilizovan napjec napt 330 V je pmo na desce pedzesilovae jet filtrovno pes rezistor R14 a kondenztor C9, trioda m vzhledem k jet vtm nrokm na vyhlazen napt svj dal len RC R8 a C2. Tady bych chtl upozornit na to, e nen dobr k filtranm kondenztorm C2 a C9 pipojovat paraleln men fliov kondenztory, jak je to znmo z polovodiov praxe. Sice se tm zcela odstran nepatrn zbytky napovch piek, kter se mohou indukovat vlivem blzkosti magnetickho pole, ale vlivem men rychlosti zptn vazby oproti dicmu signlu vznikaj pekmity a zvuk se znateln zhor. Rezistor R7 slou k vybjen kondenztor ze zdroje, protoe jinak by v nich mohl nboj petrvvat i nkolik dn. Pedzesilova je mon tak pouvat jako vynikajc zesilova pro sluchtka. Tady je pouze omezen v tom, e pipojen sluchtka mus mt minimln impedanci alespo 200 , aby
je dokzal zesilova dostaten vybudit. Myslm si, e pokud jste jet nemli monost slyet hudbu ve sluchtkch pes elektronkov zesilova, budete velmi pekvapeni, jak mohou hrt. Na vstupn sti desky s konektory mohou bt osazeny dva pry vstupnch konektor, kter se propoj paraleln. Pak lze bez problm realizovat zapojen reproduktorovch soustav stylem Bi-Amping se dvma vkonovmi zesilovai.
Ochrann obvod
Vstup pedzesilovae je pipojen zpodn pes kontakt rel Re5. Zpodn je nastaveno na piblin 90 sekund. Toto opaten je nutn, aby se omezily rzn ruiv jevy pi zahvn elektronek, pi kterch se objevuj na vstupu pedzesilovae vysok napt vlivem nabjen vstupnch kondenztor. Ihned po zapnut se objev na vstupu C7, C8 napov rz, odpovdajc napjecmu napt 330 V. Po nahaven elektronek, kdy vstupn pentodou zan tci proud, se na vstupu zase objev zporn napt asi minus 100 V. Pak se jet asi tikrt objev doznvajc vt kladn a zporn rzy, ne se nabij vechny kondenztory a ustl se stav pracovnch bod. Nahaven elektronek a uklidnn pracovnch bod trv piblin jednu minutu. Tyto rzy by mohly snadno pokodit pipojen vkonov (polovodiov) zesilova nebo sluchtka. Tak po vypnut pedzesilovae se vlivem vybjen vstupnch kondenztor objev na vstupu velk zporn napt. Proto jsou vstupy pomoc rel Re5 zpotku odpojeny a pipojuj se a asi po 90 sekundch, kdy se napov pomry na vstupu bezpen uklidn. Vstup navc zkratuje rel Re6, kter odpad po asi jedn sekund po sepnut Re5. Vstup se tedy pipoj nejprve do zkratu. Tak se zcela odstran siln lupnut, kter by jinak vznikalo vybitm statickho nboje kondenztor C7, C8 vlivem zmny impedance na vstupu. Re5 a Re6 jsou ovldna ochrannm obvodem (viz obr. 2), kter sleduje tyi podmnky: - Jak ji bylo eeno, zajiuje zpodn sepnut signlu na vstupu pedzesilovae. Zpodn m na starost asova vytvoen taem CMOS 4020. V pvodnm zapojen byl obvod s 555 ve zcela bnm zapojen. Ten se vak ukzal jako zcela nespolehliv jak v dlce asovn, tak zejmna v tom, e nkdy nhodn sepnul ihned. To zpsobilo, e vstupy byly tak ihned pipojeny k vkonovm zesilovam a tak se vysok napt dostvalo na jejich vstupy. Tato situace nesm nikdy nastat! Proto byl k asovn zvolen ta. I kdy i ten podle vlastnost jednotlivho kusu sepne v rozmez 70 a 120 sekund, nenastane situace, kdy by sepnul ihned. Po zapnut pstroje se pes R15 a D6 tm okamit nabije C2 a T5 sepne. Na nulovacm vstupu 11 se objev log. 0 a ta zane potat. Pes R14 je piveden na bzi T4 sov kmitoet, kter je tran-
T7 sepne. Vstup z pedzesilovae je zkratovn. Po sepnut T6 se nboj z C3 vybj pes T7 a udruje ho sepnut asi jednu sekundu. To umon vybit statickho nboje vstupnch kondenztor pedzesilovae a na jeho vstupu se pak ji neobjev siln napov rz vznikl zmnou impedance na vstupu.
Zdrojov st
Aby bylo mon doshnout vbornch odstup kanl mezi sebou, obsahuje zdrojov st pro kad kanl stabilizovan zdroj anodovho napt 330 V s ochranou proti peten a stabilizovan zdroj havicho napt 12,6 V. Elektronky potebuj pro sv haven napt 6,3 V. Aby se vak omezily tepeln ztrty na stabiliztoru, je vhodnj vyrobit stabilizovan napt 12,6 V a havic vlkna elektronek zapojit vdy dv do srie. Vstupn stabilizovan napt vedeme tedy tak, e jednu polaritu vedeme na jednu desku pedzesilovae a druhou polaritu na desku druhho kanlu pedzesilovae. Voln vvody haven na deskch pedzesilova pak propojme. Na polarit haven nezle. Stejnm zpsobem zapojme haven u koreknho zesilovae, pokud ho pouijeme. Stabilizaci zajiuje jednoduch monolitick stabiliztor 78S12, u kterho je zveno vstupn napt zaazenm diody do zemnicho vvodu stabiliztoru. Stabiliztory anodovho napt jsou jednoduchho typu. Referenn napt pro dic elektrodu tranzistoru je zskvno pomoc Zenerovch diod a filtrovno kondenztorem (C16, C17). Jako vkonov soustka je tady pouit tranzistor typu MOSFET, se kterm meme doshnout mench vkonovch ztrt ne s bipolrnmi typy. Na vstupu stabiliztoru je pipojen tranzistor T10 (T11), kter podle bytku napt na odporu 6,8 omezuje vstupn proud stabiliztoru a funguje tak jako ochrana proti peten. I kdy je tento stabiliztor velmi jednoduch, je pro toto zapojen zcela dostaujc, a pokud budete mt problmy s brumem zesilovae, nen brum zpsoben nedostatenou stabilizac, ale vtinou zemnmi smykami a blzkost silnho magnetickho pole transformtoru. Obvody stabiliztor napjecch napt jsou umstny vechny na jedn desce s plonmi spoji, spolen s obvodem ochran. Vkonov tranzistory stabiliztor a stabiliztor havicho napt potebuj chlazen, na bon stranu desky s plonmi spoji se tedy pipevn potebn chladi, kter je spolen pro vechny ti soustky. (Pokraovn pt) Ppadn dotazy ke stavb: Karel Rochelt, Rochelt s. r. o., Pn 647, 353 01 Marinsk Lzn, tel.: 0165/ /622 688. Dodvme tak originln desky s plonmi spoji, transformtory, elektronky atd. (viz nae inzerce).
Obr. 3. Zapojen koreknho pedzesilovae zistorem tvarovn a piveden na vstup 10 tae. D5 potlauje zporn plvlny. Z vstupu asovae je pak pes R13 sepnut T3, kter zkratuje vstupn signl, a ta ji dl nepot. - Obvod kontroluje, zda je pivdno napjec napt do zesilovae. To je zjitno tm, e pokud pestane mt pstroj pvod napjecho stdavho napt, C2 se velmi rychle vybije pes T5, ten pestane vst a vstup tae se peklop. Vstup je pak zapojen na hradlo CMOS 4023, u kterho mus bt splnna podmnka t stav log. 1 na vstupu, aby se peklopilo. Pokud nen podmnka splnna, rel Re5 tm ihned odpadnou. Napov rz pi vypnut pedzesilovae se tedy neme dostat ven z pedzesilovae na vstupn konektory. Po kadm vypnut tedy mus nastat cel asovac cyklus. Protoe vak rel maj vlastn mal zpodn odtren kontakt, vznikne pi vypnut mal lupanec v reproduktorovch soustavch, pokud je zapnut vkonov zesilova. Proto je vhodn vypnat koncov zesilova prvn. Odstrann tohoto jevu by si vydalo dal sloit zapojen, v praxi nen pli na zvadu, a proto mu nen ji vnovna dal pozornost. - Obvody s R1, R2 a k T1 a T2 vyhodnocuj stav stejnosmrnho napt na vstupech zesilovae. Kad kanl mus mt svj oddlen vyhodnocovac obvod, aby se co nejvce omezily peslechy mezi kanly. I kdy je to vcemn teoretick monost, me se stt, e nkter vstupn kondenztor bude mt poruchu a vysok stejnosmrn napt z anody vstupn pentody (asi 200 V) se dostane na vstup zesilovae. To by mohlo snadno pokodit pipojen vkonov zesilova nebo sluchtka. Pes R1 a R2 se pivdj signly z vstup zesilova. Ty pak nabj kondenztory C4 nebo C5. Pokud je ve v podku, na kondenztory pichz pouze stdav napt a napt na nich se pohybuje okolo 0 V. Pokud se vak na vstupu objev kladn stejnosmrn napt vy ne 1,3 V, toto okamit nabije kondenztor, pes diodu se dostane napt na tranzistor a ten sepne. Na vstupu IC2 se potom objev log. 0, nen splnna podmnka t vstupnch log. 1 a Re5 nesepne nebo odpadne. Re5 jsou umstna pmo na deskch pedzesilova a jsou spnna tranzistorem T6 z ochrannho obvodu. - Obvod s T7 a Re6 zajiuje, e po sepnut vstupnch rel Re5 nevznikne na vstupu napov rz. Po zapnut pstroje nen T6 sepnut. Pes cvky Re5, R17 a D7 se nabije C3 a
Obr. 4. Doporuen rozmstn ve skni pedzesilovae
Mini audiostudio pro zznam a koprovn obvod ISD1420

Stanislav Kubn
Mini audiostudio umouje vyut adresovou sbrnici obvod ISD1420 a tm nahrt vce zznam do jednoho obvodu. Dal funkc audiostudia je monost jednoduchho koprovn obvod ISD1420, co je vhodn pedevm pro komern vyuit tohoto obvodu v konstrukcch zvonk, telefonnch voli apod. Zkladn technick parametry
Napjec napt: +5 V. Proudov odbr: max. 210 mA. Maximln poet zznam: asi 50 (minimln doba jednoho zznamu je asi 0,375 ms). Mezivrcholov napt vstupu linka: min. 50 mV, max. 2,7 V. Mezivrcholov napt vstupu mikrofon: max. 20 mV. Pouit typ mikrofonu: elektretov. Doba koprovan obvod ISD: typ. 20 s, max. 27 s. Vybral jsem proto obvod ISD1420, kter m pam pro uloen zznamu zprvy dlouh 20 s. Nebudu zdlouhav rozebrat, jak obvod pracuje. Jednak to bylo ji nkolikrt popsno, a jednak o tomto obvodu pln vechno tak nevm. Podstatn vak je, e tento obvod m adresovou sbrnici, kterou meme zznamy ukldat do rznch sti pamti a mohou mt rznou dlku. Adresov sbrnice m rozsah 00-7F pro adresovn vnitn pamti a A0-FF pro dal funkce obvodu (ty nebudou v tto konstrukci vyuity ani popsny). Jen letmo jsem prohldl nkolik starch konstrukc, ve kterch je pouit tento obvod. V dn z tchto konstrukc vak nebylo pouito adresov sbrnice (asi jsem hledal patn). Rozhodl jsem se proto pro nvrh vlastn konstrukce, kter bude umoovat zpis do rznch sti pamti. Zptn pak bude mon adresovnm urit sti pamti vybrat a pehrt prv ten zznam, kter bude potebn. Dal velmi potebnou funkc mini audiostudia je koprovn ji nahranho obvodu ISD1420. Protoe vak nelze zkoprovat celou pam najednou, ale pouze po jednotlivch zznamech, je cel proces zen mikrokontrolrem.
Popis zapojen
Oba ISD obvody (IO2 a IO3) jsou zapojeny podle doporuenho zapojen vrobce [1]. Obvod IO2 je dle oznaovn jako ISD1420 I., obvod IO3 je oznaovn ISD1420 II. Do obvodu ISD1420 I. lze nahrvat z mikrofonnho vstupu pes konektor K2 nebo z linkovho vstupu pes konektor K1. ISD1420 I. zpracovv na vstupu ANAIN napt o maximln velikosti 50 mV. Potenciometrem P1 proto musme toto napt potebn snit. Pepnaem S1 zvolme, m-li do vstupu ANAIN pichzet signl z mikrofonu nebo z linkovho vstupu. Potenciometrem P2 meme zmnit rove signlu bhem koprovan do dalch obvod. Pro zen adresov sbrnice je pouit posuvn registr IO4 zen z port PB0 a PB2 mikrokontrolru IO1. Pro zobrazen adresy je pouit dvojit sedmisegmentov displej typ DA56-11GWA (zelen). zen je stejn jako zen adresov sbrnice, tedy dvma posuvnmi registry. Mini audiostudio se ovld esti tlatky S1 a S6. tyi tlatka vedou pmo do mikrokontrolru a ovldaj bh programu.
Problematika
V souasn dob pracuji na vvoji profesionlnho ipkovho hracho automatu. Tyto automaty na nkter hern situace reaguj i zvukem. Hledal jsem proto vhodn obvod pro uloen zvukovch zznam jak mluvench, tak hranch. Na Internetu jsem nael velk mnostv rznch vhodnch obvod od zznamu nkolika sekund a po zznam destek minut. Kdy jsem vak tyto obvody shnl u mstnch prodejc, neuspl jsem. Jeden z mla obvod, kter lze dosti bez problmu sehnat, je typ ISD1416 a ISD1420.
Obr. 1. Schma zapojen
modulu, vstup zvukov karty apod.). Minimln vstupn mv napt je 50 mV, maximln 2,7 V. Vstup mikrofon - Vstup pro pipojen elektretovho mikrofonu (plus na kolku). Max. mv napt na tomto vstupu je 20 mV. Napjen 5 V - Napjec napt 5 V. Odbr maximln 210 mA. Pepna vstup mikrofon/linka - Vbr vstupu mikrofon nebo linka. Repro sluchtka - Pipojen reproduktoru nebo sluchtek (min. odpor 16 ). Indikace napjen - Kontrolka indikuje ptomnost napjecho napt. Nahrvn ISD1420 I. - Kontrolka indikujc nahrvn do obvodu ISD1420 I. rove signlu ze vstupu linka - Regulace velikosti signlu pi nahrvn ze vstupu linka. Obvody ISD1420 maj automatickou regulaci velikosti signlu pouze pro mikrofonn vstup. Regultorem nastavme takovou rove, aby ml zaznamenan signl dostatenou velikost, avak nebyl zkreslen. Nahrvn/kopie - Pokud je na ukazateli adresy stav 00 a 7F a stiskneme toto tlatko, spustme nahrvn do ISD1420 I. od nastaven adresy. Pokud drme tlatko, je do obvodu nahrvn zznam, nejdle vak do adresy 7F. Bhem nahrvn svt kontrolka rec I. Pokud pustme tlatko, nebo kdy ta adresy doshne stav 7F, kontrolka rec I. zhasne, na ukazateli adresy je zobrazena adresa dalho volnho prostoru pro nahrvn (pokud nejsme na konci) nebo stav A0 (jsme na konci 7F + 1). - Pokud je na ukazateli adresy stav A0 a stiskneme toto tlatko, spustme koprovn ISD1420 I. do ISD1420 II. Pehrvn - Stisknut tlatka spust pehrvn ISD1420 I. od nastaven adresy do koncov znaky zznamu. - Adresa - Snen adresy (-1) pro adresovn ISD1420 I. a II. + Adresa - Zven adresy (+1) pro adresovn ISD1420 I. a II. Pehrvn 1 - Stisknut tlatka spust pehrvn ISD1420 II., po dobu dren tlatka od nastaven adresy, nejdle vak ke koncov znace zznamu. rove signlu pi koprovn Nastaven rovn signlu pi koprovn z ISD 1420 I. do ISD 1420 II. Pehrvn 2 - Stisknut tlatka spust pehrvn ISD 1420 II. od nastaven adresy do koncov znaky zznamu. Nahrvn ISD1420 II. - Kontrolka indikujc nahrvn do obvodu ISD1420 II. Ukazatel adresy - Ukazatel aktuln nastaven adresy. ISD1420 I. - Obvod, do kterho nahrvme zznam z linkovho nebo mikrofonnho vstupu. ISD1420 II. - Obvod do kterho koprujeme obsah obvodu ISD1420 I., vetn vech koncovch znaek. Obr. 2. Deska s plonmi spoji Cel konstrukce je napjen ze zdroje 5 V. Proti peplovn napjecho napt je zaazena do srie s napjenm D4 s malm bytkem napt. Ped sputnm REC nebo PLAYE(L) mus bt znm adresa A0 a A7. Je tedy jasn, e znme poten adresu, odkud je zznam v pamti uloen, avak nen znm adresa poslednho uloenho byte. Posledn adresa je proto spotan mikrokontrolrem tak, e pot adresu soubn s obvodem ISD bhem nahrvn nebo pehrvn. Aby se vak nestalo, e mikrokontrolr bude tat pomaleji vlivem zmny napjen a venkovn teploty, je ta adresy mikrokontrolru asi o 8 % rychlej. To znamen, e lze prakticky vyut asi jen 19 s zznamu namsto 20 s. eenm by bylo pout extern hodiny pro obvod ISD. V pvodnm zmru to bylo navreno. Vzhledem k uspokojivm vsledkm pi een bez externch hodin to nebylo realizovno.
Osazen a oiven desky s plonmi spoji

Vzhledem k tomu, e je konstrukce mylen jako ppravek, nebyla navrena do dn pstrojov skky. Proto jsou vechny soustky pipjeny na desce, akoliv jsou rzn vysok a velk. Soustky osazujeme od nejnich k vym. Krystal X1 pipjme ve vce asi 1 mm od desky. Pod mikrokontrolr PIC (IO1) a pod obvody ISD (IO2 a IO3) zapjme objmky. Pokud budeme koprovat vce obvod, doporuuji na msto IO3 pout objmku s nulovou silou, nap. typ TEXTOOL28. Pepna S1 pipjme pmo do desky.
Popis ovldn a pipojen k desce (obr. 4)

Popis na obr. 4 - vysvtlivky Vstup linka - Na tento vstup pivdme audiosignl z jinho pstroje (magnetofonu, CD pehrvae, jinho zvukovho
- Tlatkem S4 nebo S5 nastavme adresu 00. Stiskneme tlatko S3. Z reproduktoru slyme prvn namluvenou zprvu. - Tlatkem S4 nebo S5 nastavme adresu 20. Stiskneme tlatko S3. Z reproduktoru slyme druhou namluvenou zprvu. - Tlatkem S4 nebo S5 nastavme adresu 40. Stiskneme tlatko S3. Z reproduktoru slyme tet namluvenou zprvu. - Pokud chceme udlat kopii, dme do objmky IO3 druh obvod ISD1420. Tlatkem S4 nebo S5 nastavme adresu A0. Stiskneme tlatko S2. Pokud chceme zkontrolovat obsah nahran pamti, postupujeme jako v pedchozch tech bodech, avak msto tlatka S3 stiskneme tlatko S7. Pokud bude hlasitost kopie mal nebo velk, upravme hlasitost potenciometrem P2 a koprovn zopakujeme. Jestlie takto naprogramovan obvod pouijeme v zapojen, sta ped sputnm PLAY nastavit pslunou adresu nahranho zznamu (adresa 00 = b00000000, adresa 20 = b00000010 nebo adresa 40 = b00000100) a obvod pehraje pslunou zprvu.
Seznam materilu
Obr. 3. Rozmstn soustek Potenciometry a reproduktory zajistme ped odtrenm termolepidlem. Po pipjen vech soustek piroubujeme po obvodu 4 kusy distannch sloupk KDI6M3X05, kter budou tvoit noiky pistroje. Konstrukce nem dn nastavovac prvek. Pokud jsme pracovali peliv, mme dobrou desku a dobr soustky, pracuje mini audiostudio na prvn zapojen. pepneme do lev polohy. Pipojme napjec napt. Na ukazateli adresy svt adresa A0. - Tlatkem S4 nebo S5 nastavme adresu 00. Do ruky vezmeme mikrofon, stiskneme a drme tlatko S2 a namluvme nzk teplota, teplotu zvit. Po namluveni pustme tlatko S2. Na ukazateli adresy svt adresa 17. Prvn zprva je uloena. - Tlatkem S4 nebo S5 nastavme adresu 20. Stiskneme a drme tlatko S2 a namluvme teplota je sprvn. Po namluveni pustme tlatko S2. Na ukazateli adresy svt adresa 31. Druh zprva je uloena. - Tlatkem S4 nebo S5 nastavme adresu 40. Stiskneme a drme tlatko S2 a namluvme vysok teplota, teplotu snit. Po namluven pustme tlatko S2. Na ukazateli adresy svt adresa 56. Tet zprva je uloena.
R1, R2, R10, R14 1 k R3, R12, R37, R38, R39 22 k R4 4,7 k R5 100 R6, R8 10 k R7 5,1 k R9, R13 470 k R11 5,6 k R15, R16, R17, R34, R35, R36 100 k R18 a R33 330 R40 2,2 k P1, P2 250 k, PC16MLK250 C1, C5, C13, C15 100 nF C2, C16 47 F/16 V C3, C4 33 pF C6, C7, C10, C11 47 nF C8 220 F/16 V C9, C12 4,7 F/16 V C14, C17 1 nF C18 1F, CF D1 LED 5 mm G D2, D3 LED 5 mm R D4 1N5818 H1 objmka 18 H2, H3 objmka 28 IO1 PIC S221 (PIC16C54-04/P) IO2, IO3 ISD1420 (RYS) IO4, IO5, IO6 74HC164 K1, K2 SCJ-0358 K3 SCD016A LD1 DA56-11GWA (FK) MI1 MCE100 S1 KNX-1 S2, S3, S4, S5, S6, S7 P-B1720C SP1, SP2 KST-50025 X1 4 MHz KM1, KM2, KM3, KM4 SKM3X6 KM5, KM6, KM7, KM8 KDI6M3X05
Pklad zznamu a koprovn

Do obvodu potebujeme uloit ti mluven zprvy. 1. Nzk teplota, teplotu zvit. 2. Teplota je sprvn. 3. Vysok teplota, teplotu snit. Tyto 3 zprvy se budou samostatn vyvolvat z pamti jako 3 jednotliv zprvy. - Do objmky pro IO2 vlome obvod ISD1420. Pipojme mikrofon, pepna
Literatura
[1] Katalogov listy ISD Product Breif ISD1400 Series.
Obr. 4. Pipojen k desce
Mikrokontrolr PIC S 221 (za 249,K) si mete objednat psemn na adrese: Kubn Stanislav, Pdova 2094/1, 182 00 Praha 8; e-mail: sct@iol.cz; http:/ /web.iol.cz/sct
Triakov regultor osvtlen

Jan Kuchak
Clem mho snaen bylo vytvoit regultor intenzity osvtlen. Zvolil jsem fzovou regulaci triakem proto, e regulovan svtlo pracuje na sovm napt 220 V. Pokud by byl pouit na regulaci tranzistor, muselo by se zasahovat do elektrick instalace. Proto je tak regultor vestavn v elektroinstalan krabici, kter me bt upevnna na obyejn vypna. K zazen jsem vytvoil i vlastn infraerven (I) dlkov ovlada (DO). DO obsahuje tyto funkce - pidn jasu, ubrn jasu, zapnut rovky a vypnut rovky. Teoretick rozbor
Triaky se pouvaj k tm bezeztrtov regulaci stdavho vkonu ve stmvach osvtlen, regultorech topen, iditelnch transformtorech apod. Regulace spov v tom, e se na spotebi pivd jen st sinusovho prbhu napt. Existuj tak optotriaky, u kterch nahrazuje dic elektrodu svtlo vychzejc z diody LED, umstn v pouzde spolu s triakem. Cel zazen je ovldno mikroprocesorem AT89C2051, kter je pro podobn zazen jednm z nejlepch a cenov nejdostupnjch een. V zazen je pouito zapojen, kter reaguje na prchod sovho napt nulou sestupnou hranou na svm vstupu. To je pipojeno na vnj peruen INT 0. Na vnj peruen INT 1 je pipojena pijmac kostka uren pro pijmn signlu z DO na frekvenci 36 kHz. Kdy u DO, kter jsem pouil jako vzor: Startovac bit: 3,0 ms 0: 1,2 ms 1: 1,8 ms Kd pro + (cd): 10100100 Kd pro - (sleep): 00000110 Kd pro off (play): 10011101 Kd pro on (stop): 01001101 Kdy vyslan DO jsou sice dvanctibitov, avak posledn tyi bity se jen natou a k niemu se nepouij. Pi dren tlatka u DO vysl ovlada kd opakovan s pauzou asi 10 ms.
nkolika dcch tabulky je tak slo 2, kter znamen, e piel odraen signl apod. Kdy u je pijato vech potebnch osm bit, jsou pro jistotu jet pijmuty posledn tyi. Vsledn kd je pot v PVL. V inician sti programu se nastav oba tae asovae do osmibitovho mdu s pednastavenm, ale zak se nastavenm TR0,1 do nuly. V hlavnm programu se testuje slo v PVL. Podle jeho stavu se pozn, zda piel kd pro plus, mnus, on nebo off. Ob vnj peruen jsou nastavena na sestupnou hranu. Princip zen jasu Pi sestupn hran na INT 0 se spust C/T 0 nastaven na 100 s. Ten ve svm peruen zjist, ve kter je plvln podle nastaven bitu PERIODA. Je-li v prvn, porovn potadlo peruen POCPR s JAS a pokud se oboj rovn, sepne triak a zneguje bit PERIODA. Nerovn-li se POCPR a JAS, inkrementuje POCPR a vrac se z peruen. Je-li ve druh period, jen porovnv potadlo POCPR s slem 100.
Popis programu
Princip pjmu DO Pi sestupn hran na INT 1 se spust C/T 1 nastaven na 50 s. Ten ve svm peruen pit potadlo. Pi dal sestupn hran na INT 1 se vybere dek z tabulky odpovdajc potadlu. Na tomto dku se nachz bu jednika, nula, trojka, nebo slo 255. 1 a 0 jsou pmo bity z pijmanho kdu, 3 je kd pro startbit a slo 255 znamen, e interval mezi sestupnmi hranami nebyl sprvn. V prvnch
Popis zapojen pijmae (obr. 1)

Nejdleitj st zapojen je mikroprocesor AT89C2051. K nmu je pipojen krystal o 12 MHz se dvma kondenztory 22 pF. Na nulovacm vstupu m pipojen kondenztor 1 F. Na INT 1 procesoru je pipojena pijmac kostka SFH506-36 a na INT 0 optolen hldajc prchod nulou. Na P1.7 je pipojena dioda z optotriaku MOC3020. V srii s diodou je rezistor 100 . Optotriak spojuje vvody A2 a G triaku. Jako vkonov spnac soustka je pouit triak BT138/800E. Cel zazen je napjeno z transformtoru 230 V/6 V - 1,1 VA. Tak mal
Obr. 1. Schma zapojen pijmae
Obr. 2. Schma zapojen vyslae
Obr. 3. Deska s plonmi spoji pijmae
vkon byl volen proto, aby stail napjet zazen a transformtor byl patin mal. Napt je usmrnno mstkovm usmrovaem a vyhlazeno kondenztorem 1000 F/16 V. Za nm je zapojen stabiliztor napt 78L05. Ten dodv vstupn proud pouze 100 mA. To vak zazen bohat sta. V celm pijmai je jet umstno nkolik blokovacch keramickch kondenztor 100 nF.
Popis zapojen vyslae (obr. 2)

Ve vyslai je tak mikroprocesor AT89C2051 s pipojenm krystalem, na jeho port jsou pivedena tyi tlatka spojujc port se zem. Na P1.7 je pipojen pes rezistor tranzistor spnajc log. 0 IR diodu, kter vysl kd. S diodou je v srii rezistor s odporem 12 , aby diodou tekl proud 200 mA.
Pi bnm provozu by dioda shoela, avak zde j proud protk vdy jen krtkm impulsem. Vysla je napjen bateri 9 V, a proto je pouit stabiliztor 78S05.
Popis konstrukce
Cel pjmac st je osazena na desce s plonmi spoji (obr. 3). Pi osazovn je nejlep osadit mal soustky a naposled transformtor.
Obr. 4. Deska s plonmi spoji vyslae
Procesor, optolen a optotriak jsem vsadil do objmky. Cel zazen je umstno ve standardn konstrukn krabici uren pro mont do zdi, avak j ji umstil na vypna a vypad pomrn dobe. Do jejho vka jsem vlepil prchodku z prhlednho plastu v mst, ve kterm je pjmac kostka. Vysla je umstn na desce s plonmi spoji (obr. 4). DO je vestavn v krabice U-KPD01 (GM). Do tto krabiky jsem vlepil tyi tlatka a na pedn stran vyvrtal dry pro vyslac IR diody (ve vsledn konstrukci jsem zapojil 2 diody paraleln).
(kdy se nenam zcela pesn, pjma nkdy kd vynech). Jet se vyskytovaly problmy s jemnm problikvnm zen rovky (to bylo zpsobeno astm skknm do peruen), co jsem odstranil pomoc push psw a pop psw v kadm peruen. Programy jsou k dispozici na www.aradio.cz. Dotazy poslejte na jkucharik@centrum.cz. Pijma R1 22 k/3 W R3 1 k R4 68 R5 100 C1 1000 F/16 V C2, C3, C4, C5 100 nF, ker. C6 1 F/50 V C7, C8 22 pF, ker.
Seznam soustek
Zvr
Zazen mi doma ji nkolik let spolehliv pracuje. Objevil se problm s pli velkou smrovost vyslae DO
U1 AT89C2051 U2 MOC3020 U3 PC814 U4 SFH506-36 (Pijmac kostka) U5 78L05 X1 12 MHz Triak BT138/800 D1 1N4007 USM1 B250C1000 TR1 230 V/6 V (1,1 VA) Dlkov ovldn R1 1 k R2 150 C1 1 F C2 100 nF C3, C4 22 pF U1 AT89C2051 U2 78S05 X1 12 MHz T1 BC640 IR LED standardn infraerven dioda TL1 a TL4 mikrospnae, nap. P-B1720
Vysla
:1000000075815A30960C30940F309512309315024A :10001000000312002A02000312007F0200031200F4 :10002000D402000312012902000312017E1201A86A :1000300012017E12019812017E12019212017E12AB :10004000019812017E12019212017E120192120198 :100050007E12019812017E12019212017E1201920B :1000600012017E12019212017E12019812017E127B :10007000019212017E12019212017E1201C8221217 :10008000017E1201A812017E12019212017E12015C :100090009212017E12019212017E12019212017ED1 :1000A00012019212017E12019812017E1201981221 :1000B000017E12019212017E12019212017E120142 :1000C0009812017E12019812017E12019212017E95 :1000D0001201C82212017E1201A812017E120192A1 :1000E00012017E12019812017E12019212017E12FB :1000F000019212017E12019812017E1201981201E2 :100100007E12019212017E12019812017E12019854 :1001100012017E12019812017E12019212017E12CA :10012000019812017E1201C82212017E1201A8124A :10013000017E12019812017E12019212017E1201BB :100140009212017E12019812017E12019812017E14 :1001500012019812017E12019212017E1201981270 :10016000017E12019812017E12019812017E120185 :100170009212017E12019812017E1201C822794862 :10018000B2970000000000000000000000D9F1D28A :1001900097227B61DBFE00227C047D61DDFEDCFAC0 :1001A00000000000000000227E047FF5DFFEDEFA82 :1001B000000000000000000000000000000000003F :1001C0000000000000000022D2977E287FFADFFEA8 :0301D000DEFA2232 :00000001FF
Pijma
:0600000002010002018173 :03000B0002018E61 :030013000201E007 :03001B000201CC13 :10010000C20175892275885575A88F75B808758DD7 :10011000CD858D8B758C9C858C8AC28CC28E751317 :10012000FF751000751100751400751200751532F9 :100130007F00C202AD13BDFF03020134BDA40DE573 :1001400015B4240302017B151502017BBD060DE5E4 :1001500015B4640302017B051502017BBD9D0E20D1 :100160000219851516751564D20202017BBD4D0B6F :10017000300208851615C20202017B7513FF0201C9 :1001800034D28CC201758C9C858C8A7F0032C0E091 :10019000C0D0200117EFB51528C29700000000005D :1001A000000000D297D2017F000201C7EFB56411B1 :1001B000C2970000000000000000D297C2010201B7 :1001C000C70FD0D0D0E032D0D0D0E032C0E00510A0 :1001D000E510B4FF08C28E751100751000D0E03232 :1001E000C0E0900249E51093F9A811B80005D28E3D :1001F000020241B8010CB90303020241B9023702FD :100200000246B80C0EC28E751100751000851413CD :10021000020246B9010AE51223D2E0F51202022DCC :10022000B900D9E51223C2E0F51202022DB8091176 :10023000851214020241751100751000C28E02026F :10024000460511751000D0E032020202FFFFFFFFE9 :10025000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFF00AD :10026000000000FFFFFFFFFFFFFFFF01010101FF93 :10027000FFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFFF8E :0C028000FFFFFFFF0303030303FFFFFF6A :00000001FF
naznaenou Zenerovou diodou D2 na 18 V. Dioda D1 umon rychl vybit nabitho C1 do zte pi vypnut napjen, aby mohlo rychle nsledovat ppadn dal zapnut. JH [1] Kleine, G.: Einschaltstrombegrenzung mit MOSFET. Elektor 7-8/99, s. 93.
Omezova proudovho nrazu pi zapnut

Nkter elektronick obvody, jako nap. mnie napt DC/DC, zatuj v okamiku zapnut napjec zdroj pomrn velkm proudem, co me, nap. pi vybaven zdroje elektronickou pojistkou, zpsobovat pote, aby takov obvod zaal normln pracovat. eenm tto situace me bt jednoduch omezova proudovho nrazu pi zapnut zte zapojen mezi napjec zdroj a zt podle obr. 1. Pi zapnut napjen je zt od zdroje U IN sten oddlena tranzistorem MOS-
FET, kter je uzaven, protoe kondenztor C1, zapojen mezi jeho hradlo a emitor se teprve zan nabjet. Do zte protk v okamiku zapnut pouze proud, jeho velikost je omezena rezistorem R2 na velikost men ne I(0) = = U1/R2. Kondenztor C1 se zane nabjet pes rezistor R1 a doshne-li napt na nm prahovho napt polem zenho tranzistoru UGS(th), zane se tranzistor T1 otevrat, a se poslze oteve pln. Zpodn mezi zapnutm a plnm otevenm tranzistoru, kter zvis tak na velikosti vstupnho napt, lze nastavit volbou asov konstanty R1, C1. Napt U GS me bt pro uveden tranzistor BUZ20 v rozsahu 20 V. Pokud by ho napt UIN pesahovalo, je teba pout jin typ tranzistoru, ppadn UGS omezit
Obr. 1. Omezova zapnacho proudu s tranzistorem MOSFET
Dvoubarevn displej
zen sriov jednm signlnm vodiem
Petr imek
Zapojen pouv sriov budi displeje M5451 zapojen podle katalogovho listu a dvoubarevn slicovky LED pro zvraznn indikace stavu. Nazvisle na zobrazovanm daji lze mnit barvu displeje a signalizovat tak pekroen meznch stav. Dle je pidn obvod pro generovn hodin CLK pro M5451, take pro jeho zen nen zapoteb dvou vodi CLK a DATA, ale pouze jednoho.
Obvod M5451 je sriov budi displeje. M dva logick vstupy - CLK a DATA, pomoc kterch se zapisuje sled 35 bit do vnitnho vyrovnvacho registru. Stav registru se po zapsn objev na 35 vstupech (oteven kolektor). Komunikace zan zpisem startovac jedniky, pak nsleduje 35 libovolnch datovch bit. Kdy projde startovac jednika skrz 35bitov intern posuvn registr na 36. pozici, pepe se pi nbn hran CLK (36. impuls hodin) stav posuvnho (shift) registru do 35bitovho vstupnho latch registru a pi zvrn hran CLK se posuvn registr vynuluje, aby ppadn dal jedniky, kter by se v posuvnm registru mohly nachzet, nespoutly tento proces. Minimln dlka impulsu CLK je 1 s (max. kmitoet CLK a DATA je 500 kHz). Zapsan jednika v komunikaci se objev na vstupu jako nula, respektive oteven vstupnho tranzistoru s otevenm kolektorem a pslun segment displeje se rozsvt. Obvod M5451 obsahuje i regultor jasu displeje (omezen protkajcho proudu), ale v zapojen je pslun vvod pipojen na Ucc pro maximln celkov jas. Celkov omezen jasu jsem u dvoubarevnho displeje neshledal doucm, pouze u erven barvy, jak je popsno ne.
Rozloen 35 vstupnch vodi je nsledujc: 1. a 8. bit pslu segmentm nejvyho sla displeje, 9. a 16. bit druhmu slu, 17. a 24. bit tetmu slu a 25. a 32. bit poslednmu, hodnotou nejnimu slu displeje (zleva doprava). Displej je pipojen tak, e nejni bit ovld katodu segmentu a, nejvy bit (v danm rozsahu) katodu segmentu h (desetinn teka). V poad dal bit 33 je pipojen na malou piezo sirnku. Pokud obsluha nereaguje na vstranou zmnu barvy displeje, je mon ji pi pekroen dalch limit vzbudit vstranm zvukovm signlem. Hlasitost sirnky je mon omezit trimrem P2. Trimr je mono vynechat a sirnku poutt vdy naplno, pokud by se vak v takovm ppad zasekla komunikace a sirnka zstala dlouho sputn, hroz zazen akutn nebezpe destrukce ze strany obsluhy. Bitem 34 se otevr tranzistor p-n-p T2, kter napj erven anody vech displej, bitem 35 se otevr tranzistor p-n-p T1, kter napj zelen anody. Vzhledem k tomu, e zelen LED maj obvykle men innost ne erven, je nutn omezit jas ervench diod vdisplejch, jinak zcela pesvt diody zelen. Jas ervench LED nastavme trimrem P1, kterm omezujeme proud anod. Tmto trimrem pi oivovn namchme lutou barvu pi zapojen obou anod. Zapnnm bit 34 a 35 meme ovldat barvu displeje - zelenou, er-
Obr. 1. Zapojen displeje
venou a lutou (svt ob barvy), nebo ob anody odpojit (tho doshneme tak tak, e zapeme na vstupy 1 a 32 nuly). IO1 74123 je dvojit monostabiln multivibrtor, kter lze spoutt nbnou nebo zvrnou hranou impulsu. Prvn st obvodu ek na nbnou hranu na dicm vodii displeje. Kdy se na tomto vodii objev jednika, jej nbn hrana spust prvn MKO, kter vygeneruje na svm vstupu impuls o dlce 2 s (dlku impulsu ovlivuje souin R2C2). Zvrn hrana tohoto impulsu spust druh MKO, kter generuje na svm vstupu impuls dlky 1 s (R3C3) a tento impuls je pouit jako CLK signl pro displej. Nbn hrana tohoto signlu tedy zpsob, e displej nabere hodnotu na dicm vodii do svho internho posuvnho registru po dvou mikrosekundch od nbhu jedniky na tomto vodii.
Z toho plyne, e pokud chceme do obvodu zapsat jedniku, musme vygenerovat dic impuls o dlce vt ne 3 s, pro zasln nuly je zapoteb generovat impuls o dlce piblin 1 s. Pouitm pouze jednoho dicho signlu se ovladn displeje mn ze synchronnho na polosynchronn vppad zpisu rovn log. 0 je nutn dodret asovn impulsu, aby byl sprvn interpretovn. Pro log. 1 je pouze nutn ponechat impuls del ne 3 s. Pokud by byly poteba jin asy, lze upravit dlku impulsu generovanho prvnm MKO zmnou R2 a C2. V zapojen je pouit obvod 74HCT123. Pvodn jsem pouil UCY74123, kter je vyroben klasickou technologi TTL, obvod vak byl velmi nchyln ke kmitn. Byl zapoteb blokovac kondenztor (C4), zapojen co nejble napjecch vvod, a v dnm ppad se nesmly vst vedle
sebe vodie vstupnho dicho impulsu a vstupnho generovanho impulsu CLK. Tyto vodie se nesmly vst ani pobl vvod asovacch kondenztor Cext. To se nkdy dost tko dodruje, obzvlt pouije-li se pedvrtan bastldeska. Nakonec jsem pouil obvod ve verzi HCT, kter k zkmitm nchyln nen. Dalm problmem me bt dlka impulsu. Ml jsem k dispozici katalogov list pro verzi HCT, ve kter se pe, e dlka impulsu odpovd souinu CextRext, nicmn verzi TTL odpovdal souin spe 0,2CextRext a u pouit verze obvodu HCT spe 0,55CextRext. Tak je zajmav, e star katalogy TESLA uvdj u UCY74123 pouzdro DIP14, ale obvody, kter jsem ml k dispozici, byly v pouzdru DIP16 a byly zapojeny stejn jako obvod v HCT verzi. Pi oivovn zapojen jsem pouil genertor impuls ve dvou mdech: pro
Tab. 1. Vpis sti demonstranho programu pro AT89C2051 k displeji

; definice #define CLKOUTON orl #define CLKOUTOFF ; funkce ;******************************************************************* ; Sendbit: ; Posle bit v C ven jc sendbitLONG ; je tam jednicka ; clr EAI ; ++++ pokud se v aplikaci pouzivaji ; preruseni je vhodne CLKOUTON ; kratky puls CLKOUTOFF ; 1 uS (pri 24MHz X) pro vyslani nuly ; setb EAI ; ++++ je zakazat pro nulovy puls aby ; nebyl zkreslen na 1 nop ; druha uS (pri 12MHz X) nop ; druha uS (pri 24MHz X) ret ; navrat a treti uS (pri 12MHz X) ; ctvrta bude minimalne volani sendbitLONG: CLKOUTON; dlouhy puls nop ; prvni uS (pri 12MHz X) nop ; druha uS pri 12MHz nebo prvni pri 24MHz nop ; --- odkomentovat pri frekv. X 12-18Mhz nop ; --- odkomentovat pri frekv. X 18-24Mhz CLKOUTOFF ; treti (pri 12MHz X) pro vyslani jednicky ret ; navrat a ctvrta uS (pri 12MHz X) ; ;******************************************************************* ;******************************************************************* ; SendByte: ; Posle byte v ACC ven (s pomoci sendbit) rrc A ; nejnizsi bit do Carry lcall Sendbit ; a vyslu ho - a tak dal rrc A ; nejnizsi bit do Carry lcall Sendbit ; a vyslu ho - a tak dal rrc A ; nejnizsi bit do Carry lcall Sendbit ; a vyslu ho - a tak dal rrc A ; nejnizsi bit do Carry lcall Sendbit ; a vyslu ho - a tak dal rrc A ; nejnizsi bit do Carry lcall Sendbit ; a vyslu ho - a tak dal rrc A ; nejnizsi bit do Carry lcall Sendbit ; a vyslu ho - a tak dal rrc A ; nejnizsi bit do Carry lcall Sendbit ; a vyslu ho - a tak dal rrc A ; nejnizsi bit do Carry lcall Sendbit ; a vyslu ho - a tak dal ret ; navrat ; ;******************************************************************* ; hlavni cast testovaciho programu mov lcall mov lcall ACC,#1 wait1s ACC,#0 SendByte ; ; cekam 1 s ; pocatecni cisteni P1,#0C0h; 11000000 anl P1,#03Fh; 00111111 mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall start: mov lcall setb lcall mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall setb lcall mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall setb lcall mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall mov lcall ljmp ACC,#1 wait1s ; ; cekam 1 s startbit LED1 LED2 LED3 LED4 anody zap + buzz ACC,#0 SendByte ACC,#0 SendByte ACC,#0 SendByte ACC,#0 SendByte
C ; Sendbit ACC,#01110111b ; SendByte ACC,#01111100b ; SendByte ACC,#10111001b ; SendByte ACC,#01011110b ; SendByte ACC,#00000111b ; SendByte ACC,#1 wait1s
; ; cekam 1 s startbit LED1 LED2 LED3 LED4 anoda 1 zap , anoda 2 a buzz vyp
C ; Sendbit ACC,#00000110b ; SendByte ACC,#01011011b ; SendByte ACC,#11001111b ; SendByte ACC,#01100110b ; SendByte ACC,#00000010b ; SendByte ACC,#1 wait1s
; ; cekam 1 s startbit LED1 LED2 LED3 LED4 anoda 2 zap , anoda 1 a buzz vyp
C ; Sendbit ACC,#01100011b ; SendByte ACC,#01011100b ; SendByte ACC,#01100011b ; SendByte ACC,#01011100b ; SendByte ACC,#00000100b ; SendByte start
; CYKLUS
Mni k izolanmu zesilovai

Jaroslav Belza
Popsan mni poskytuje dv vstupn napt galvanicky oddlen jak mezi sebou, tak i od zdroje napjen. Mni jsem navrhl kizolanmu zesilovai zPE 7/2001, nic vak nebrn pout jej i vjinch aplikacch. Technick daje
Vstupn napt Ui: 12 V (5 a 15 V). Vstupn napt: asi 0,9 Ui. Maximln vkon: >1 W. innost: asi 75 %. Pracovn kmitoet: asi 400 kHz. Odbr naprzdno: 10 mA.
(daje byly meny pi 12 V)
resp. D4 a D5. Za usmrovaem nsleduje jet vstupn filtr, kter zmen zaruen vstupnho napt kmitotem mnie. Obdobn filtr je zapojen i na vstupn stran mnie. Nehroz-li peplovn napjecho napt, mete diodu D1 nahradit propojkou. innost mnie se tak zvt.
Stavba a oiven
Pouit soustky jsou bn, tlumivky jsou typu TL... Transformtor jsem navinul na vprodejnm hrnkovm jde o prmru 14 mm z hmoty H12, s udanm Al = 160. Je teba dodret smysl vinut n1 a n2. Transformtor je upevnn plastovm roubem ve tmenu tvaru U. roub je teba dothnout jen lehce, jinak jdro praskne. Vzhledem kpracnosti jsem s transformtorem pli neexperimentoval. Zd se vak, e s vtm potem zvit (vt induknost) by na stejnm jde mohl mt mni vt innost a men klidov proud. Tak jdra s velkm Al nebudou pro tento typ mnie pli vhodn. Desku mnie jsem po oiven vpjel do krabiky AH-100. Mni by ml uthnout rovku 12 V/1,2 W. Pokud nedod potebn vkon, zmenete odpor rezistoru R1.
Popis zapojen
Zkladem mnie je samokmitajc dvojinn propustn mni s tranzistory T1 a T2 (obr. 1). Toto zapojen bylo zvoleno pedevm z dvodu jeho jednoduchosti, i kdy nedosahuje pikov innosti. Vzhledem k pomrn malm penenm vkonm to nen pli na zvadu. K rozkmitn mnie slou zptnovazebn vinut n2. Protoe napt ze zptnovazebnho vinut je usmrnno na pechodech b-e tranzistor, objev se ve stedu vinut zpor-
n napt asi 1 V. Polarita C4 je proto ve schmatu sprvn. Tranzistory T1 a T2 stdav pipojuj konce vinut n1 k zemi. Po sepnut tranzistoru se zane zvtovat proud vinutm, zapojenm v kolektoru pslunho tranzistoru, a souasn se zvtuje i proud vybuzen ve vinut n2. Tranzistory zstanou oteveny vdy tak dlouho, dokud sta k jejich oteven proud do bze vybuzen v n2. V prmru je tento proud shodn s tm, kter prochz rezistorem R1. Zane-li se na tranzistoru zvtovat napt, zmen se napt na vinut n1 a zmen se iproud vybuzen v n2. Tranzistor se lavinovit uzave a souasn se oteve tranzistor druh. Na vinut v kolektoru je rozkmit napt prakticky shodn svelikost napjecho napt. Protoe sekundrn vinut maj shodn poet zvit, objev se tm stejn napt i na nich. Toto napt se usmruje Schottkyho diodami D2 a D3,
Obr. 1. Zapojen mnie
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji vmtku 1:1 a rozmstn soustek 1,8 k proti Ucc. Napjec napt vedlo nejprve na procesor a odtud bylo vedeno spolu s dicm signlem po klasickm kabelu 3x 1,5 mm prodluovac rou o dlce 20 metr kdispleji (snail jsem se piblit relnmu umstn displeje). Obvod fungoval bez problm, v tab. 1 pikldm demonstrativn vpis sti dicho programu pro displej, kter pracoval sprocesorem AT89C2051 a krystalem 24 MHz. Zapojen pracovalo jet skrystalem 18 MHz, pro ni kmitoty krystalu nebo asovn dicho signlu je poteba upravit (prodlouit) asovou konstantu prvnho MKO - R2*C2. Program neobsahuje procedury ekn a definice ACC a EAI. Pro demonstraci funkce nejsou procedury ekn dleit, ACC je akumultor, EAI je bit, kter blokuje peruovac systm. Pouit soustky jsou bn k dostn snad s vjimkou dvoubarevnho displeje. Displeje jsem zakoupil u firmy SEA (www.seapraha.cz) pod slem CM1-0802LGS za piblin 70 K sDPH. Displej m vku slice 20 mm a desetinnou teku vpravo dole vedle slice. Deskou s plonmi spoji jsem se nezabval - jej tvar zle pedevm od toho, kde bude displej pouit. Je vhodn pout pro displej zvltn desku a zbytek zapojen umstit na jinou. Vyhov i pedvrtan bastldeska a pr propojek.
zasln log. 1 generoval impulsy dlky 3 s s mezerou 1 s a pro zasln log. 0 impulsy dlky 1 s s mezerou 3 s. Tm jsem bu rozsvtil (sepnul) vechny segmenty displeje nebo zhasnul. Osciloskopem jsem ovil dlky dicch impuls, impuls od prvnho MKO a impuls CLK z druhho MKO, aby zhruba odpovdaly asovmu schmatu. Dlka periody je 4 s, perioda zan vzestupnou hranou log. 1 dicho impulsu, v prbhu tet mikrosekundy je generovn impuls CLK o ce 1 s. Dal testy jsem dlal s pomoc procesoru Atmel AT89C2051, se kterm jsem zaslal konkrtn znaky na displej. dic signl jsem odebral z vvodu P1.6, kam byl tak zapojen rezistor
Stavme reproduktorov soustavy (XLVII)

RNDr. Bohumil Skora
Minule jsme si alespo piblin popsali, co to je difzn pole. Pokud se pohybujeme voblasti nad Schroederevou frekvenc a reproduktorovou soustavu budeme povaovat za nesmrov zi, vytvo se vcemn piblin difzn pole vcelm prostoru nezvisle na tom, kam soustavu umstme, a jeho intenzita (pesnji absolutn hodnota intenzity, protoe intenzita je vektorov veliina) bude vcelm prostoru prakticky konstantn. To vak neznamen, e vprostoru bude pouze difzn pole. Krom toho je zde pm pole vyzaovan soustavou, jeho intenzita kles sdruhou mocninou vzdlenosti od soustavy. Meme definovat tzv. polomr doznvn jako vzdlenost od soustavy, pro n je intenzita pmho pole rovna intenzit difznho pole. Pro nesmrov vyzaovn zdroje je jeho hodnota dna piblinm vzorcem: r D = 0,14A, kde A je celkov pohltiv plocha vprostoru (tj. souet vech ploch vynsobench jejich initelem pohltivosti). Vtypick obytn mstnosti, kterou jsme si ji dve uvdli, bude pi dob dozvuku 0,4 svelikost polomru doznvn piblin 0,9 m. Ztoho vyplv jeden dosti podstatn fakt. Pi nesmrovm vyzaovn soustavy, voblasti nad Schroederovou frekvenc a za hranic polomru doznvn bude spektrln sloen akustickho pole vmstnosti dno vpodstat jen vkonovou charakteristikou reproduktorov soustavy. Samozejm pi smrovm vyzaovn, kter nastv u vych kmitot, bude situace jin a zhlediska polomru doznvn se to projev tak, e jeho velikost bude zvisl na smru od soustavy a initeli smrovosti. D se tedy ci, e za uvedench podmnek je jedno, kam bednu postavme a dokonce i odkud budeme poslouchat. Pi stereofonnm poslechu se ovem nkter zsady dodrovat mus, co se tk pedevm optimlnho rozmstn reproduktor pro lev a prav kanl vi hlav posluchae. Sluchov orgn disponuje mechanizmem, kter mu pi binaurlnm slyen (tj. obma uima) umouje rozliit pm zvuk od difznho podle toho, e difzn zvuk pichz vdy pozdji (a po jednom i vce odrazech). Lokalizace je tud urena pmm zvukem, a to jak vppad relnho konkrtnho zdroje, tak pi vytven fiktivn polohy zdroje u stereofonnho poslechu sdvma reproduktorovmi soustavami. Podl difznho zvuku se zde uplatuje hlavn vtom, e zmenuje ostrost lokalizace a dotv virtuln poslechov prostor, do nho je lokalizovan zvuk zasazen. Zstv pitom zachovn jeho vliv na vnman spektrln sloen zvuku, ili na vslednou barvu zvuku. Proto reproduktorov soustavy se stejnou osovou vyzaovac charakteristikou, avak rozdlnmi smrovostmi nebo zvislostmi initele smrovosti na kmitotu budeme vrelnm prostoru vnmat rzn jak po strnce charakteru barvy zvuku, tak po strnce charakteru vslednho stereofonnho obrazu. Zde se otevr dal pole pro experimentovn a optimalizace vlastnost reproduktorovch soustav. A nyn, jak je tomu voblasti pod Schroederovou frekvenc. Jak je vm jist jasn, zvukov pole zde nebude difzn, smry a msta zanou hrt vznamnou roli. O efektu stojatch vln, ppadn vlastnch md jsme ji hovoili. Pohled je vprvnm piblen jednoduch - jestlie reproduktorovou soustavu umstme do uzlu akustickho tlaku, md se nevybud, ponvad zhlediska membrny je na danm kmitotu a vdanm bod nulov (nebo velmi mal) akustick impedance, do kter reproduktor jakoto zdroj proudu (tj. akustick rychlosti) neme odevzdvat dn vznamn vkon. A jestlie budeme poslouchat vbod, kde m jist md tlakov uzel, prost nic na danm kmitotu neuslyme. D se to velmi dobe demonstrovat, jestlie mstnost vybudme harmonickm signlem a vdostaten vzdlenosti od reproduktoru poslouchme sjednm uchem ucpanm. Snadno nalezneme msta, ve kterch m akustick signl minimum, ppadn tm vymiz. Odpov na otzku, kam nejlpe umstit reproduktorovou soustavu, je tedy nasnad - mus to bt tam, kde nejsou dn uzly akustickho tlaku vlastnch md pod Schroederovou frekvenc, u bnch obytnch mstnost tedy pod asi 300 Hz. Existuj msta, kde je tento poadavek spolehliv splnn - jsou to rohy mstnost (vrcholy pslunch ohraniujcch mnohostn). Tato msta se vak zhlediska bytov architektury daj vyut jen ojedinle. Navc je tady jeden problm - vysokotnov reproduktor by u vtiny konstrukc reproduktorovch soustav hrl skoro od zem, co by nebylo prv vhodn. Na druhm mst jsou kouty, zde se vak ji me stt, e pi nevhodn vce umstn se do njakho toho uzlu dostaneme. A je zde jet jeden podstatn fakt - pi umstn vrohu nebo vkout reproduktor pracuje za podmnek znan odlinch od vyzaovn do poloprostoru, pro kter je zpravidla optimalizovn. Nsledkem toho je akustick zatovac impedance na velmi nzkch kmitotech dvakrt (v kout) nebo tyikrt (v rohu) vy oproti poloprostoru. To me bt dokonce pzniv, protoe se tak zvyuje vpslunm pomru innost reproduktoru. Problm je vak vtom, e pechod zoblasti naven citlivosti do oblasti,
Obr. 3.
kde se tento jev neuplatuje (rozmry mnie se zanaj blit vlnov dlce), je zpravidla velmi nepravideln a skuten frekvenn charakteristika je pak znan zvlnn - zvlnn nad 10 dB nen vjimkou. Zhlediska vyrovnanosti frekvenn charakteristiky vyzaovn reproduktoru pak me bt vhodnj umstit reproduktory co nejdle od stn. Zvlnn se tak sice nezbavme, bude vak jemnozrnn a mn subjektivn postehnuteln. Ve, co bylo eeno, se d modelovat paprskovou metodou. Chod zkladnho paprsku - pmho zvuku - je peruovanou arou naznaen na obr. 1 pro typickou poslechovou konfiguraci. Dle jsou zde naznaeny prbhy ty zesti zkladnch odraench paprsk. Ty dopadaj do poslechovho bodu sjistm zpodnm, tud vzjemn interferuj a zpsobuj zvlnn frekvenn charakteristiky. Vsledky zskan simulan metodou EASE pro paprsky nejve osmho du (tj. maximln osmkrt odraen) v poslechov konfiguraci naznaen na pdoryse podle obr. 2 jsou znzornny na obr. 3. Jedn se stle o nai starou znmou typickou poslechovou mstnost se stedn dobou dozvuku 0,3 a 0,4 s. Le pozor! Na obr. 3 jsou kivky dv. Jsou zskny simulacemi pro polohy pijmae odpovdajc poloze levho a pravho ucha (pro lep itelnost jsou proti sob vertikln posunut). Je patrn, e pro nejni kmitoty jsou si prbhy dosti podobn, pro vy kmitoty se vak ji dost odliuj, i kdy rmcov prbh je stejn. A to je onen velk zzrak fyziologie sluchu - kdy jedno ucho signl nedostv, druh jej dopln, samozejm pokud m z eho (ovem jak je tomu potom slokalizac, to u je zhada dodnes nedoeen). Proto meme scelkem rozumnou frekvenn vyrovnanost vbec poslouchat vprostorech, kter nejsou akusticky mrtv. A proto tak na umstn reproduktorovch soustav a poslechovho msta nemus zleet tolik, jak by se zteorie zdlo vyplvat. Kritick je proto pouze penos signlu tam, kde u se ui doplovat nemohou, co je prakticky pod Schroederovou frekvenc. A jak optimln reproduktorov soustavy umstit? On na to vlastn dn recept nen, pokud nememe pout nkterho z uvedench extrmnch ppad. Ty jsou ovem pouiteln vpodstat jen tehdy, uvme-li subwoofer. Ten vrohu nebo kout obvykle me bt (lep jsou samozejm dva v protilehlch koutech) a pozor, zsadn chybou je umstn subwooferu na ose nkter ze stn. Jinak je jedin piblin pravidlo: pokud umisujeme soustavy jinam ne ke stnm, mla by bt vzdlenost od kterkoli stny (vetn podlahy a stropu) vt nebo rovna vlnov dlce na Schroederov frekvenci. Co vak speciln u podlahy nemus vbec bt mon, take nakonec je ve otzkou kompromisu a experimentu. Anebo jet jedna monost - poslech vpmm poli, tj. ve vzdlenosti od soustav men, ne je polomr doznvn. (Pt: Strategie nvrhu reproduktorov soustavy a zvr serilu.)
Obr. 2.
Obr. 1.
Pamov osciloskop a genertor k PC

Ing. Peter Rzyman
(Dokonenie) Obr 3 a 4. Doska s plonmi spojmi v mierke 1:1. Dole zo strany spojov, na alej strane zo strany siastok
Zoznam siastok
RP1, RP2 R1, R3, R4, R5, R12, R38, R47, R67, R67B R2 R6, R23, R31, R43 R7, R11, R73, R73B 8x 4,7 k 1 k 1 22 10
R8, R10, R14, R16, R18, R18B, R20 R9, R15, R46 R13, R22 R17, R32, R33 R19, R34 R21, R26, R28, R49, R59 R24
10 k 3,3 k 20 k 47 22 k 4,7 k 680
R25, R27, R29, R30, R37 R39 R41 R42, R44
R40 R47, R48 R35, R36 R96
R45
270 1,5 k 2,2 k 56 k 100 220 470 820 390
R60, R60B R61, R61B R62, R62B, R63, R63B R64, R64B, R99 R65, R65B R66, R66B R68, R68B R69, R69B R70, R70B R71, R71B R72, R72B R90 R91, R92 R93 R94 R95 R97 R98
150 k 240 k 220 k 120 k 7,5 k 33 k 6,8 k 1,2 k 330 150 20 360 120 2,7 k 180 12 k 3,9 k 180 k
C60, C60B C61, C61B, C62, C62B C63, C63B C64, C64B, C65, C65B C66, C66B C67, C67B C68, C68B C69, C69B C70, C70B Q1 Q2 Q3, Q6, Q32 Q4 Q5 Q7 Q8 Q9 Q10 Q11 Q12 Q13 Q14 Q15, Q21, Q26 Q16, Q17, Q18, Q19 Q20 Q22, Q27 Q23 Q24 Q25, Q28 Q29 Q30 Q31 DR1 OP1, OP2
100 pF 22 pF 120 pF 220 pF *2,2 nF, CF, pozri text *10 nF, VK *15 nF, VK *68 nF, VK 220 nF/250 VAC 79L05 7805 LF357 TL072 LM160 TDA8703 74LS151 74HCT4040 XO20MHz 74LS90 74LS153 MDAC08 74HCT4053 74LS00 74LS161 74LS74 74LS374 82C54 74LS244 61256 (12 a 15 ns) 78L05 AT89C2051 74LS04 LM336 MCT817
T1, T3 T2 D1 a D13, D16 a D19, D52, D53, D58, D59 D15, D14 D20 D21CZ G1
BC338 BC556
1N4148 1N4001 GREEN RED/GREEN B40C1500
C1, C2, C3, C7, C9, C10, C11, C12, C14, C17, C19, C22, C23, C24, C25, C26, C30, C31, C32, C33, C37, C51 100 nF C4, C29, C27, C28 4,7 F/50 V C5 12 pF C6, C13 47 pF C8 10 nF C15, C16, C18, C38 470 pF C20, C21 33 pF C34 220 F/25 V C35 2200 F/16 V C36 1000 F/16 V C39 6,8 pF C41 1 nF
P1, P2 22 k POT1 500 , linerny X1 11.059 MHz PO1 T100 mA S1 SW POWER S2, S2B SW AC/DC SW1, SW2, SW3 SWITCH 2x6 P-DS2 TR1 220 V/9 V, 4,5 VA J2, J8 S1G4 J5, J11 S1G8 J3, J1 S1G10 J4 CON2 J6 DB9V90 J12, J7, J7B jack 6.3Z PLAST 2x objmka DIL20 obyajn pre Q24 a Q30 Krabika U-SP7771 Mal gombk P-S8879 3 vek gombky P-S8877 3 konektory meracch kblov, jack 6.3V PLAST 3 krokodlky + 2x 80 cm tenk TV alebo hrub mikrofnny koaxilny Sriov kbel (alebo 2 konektory DB9Z + 1,5 m tienen 3-vodi) Sieov zsuvka mini + sieov kbel
Obr. 5 a 7. Ukzky mench prbh z ovldacho programu
Obr. 8. Fotografie sestavenho pstroje
Elektronick potenciometr
Ing. Karel Holna
elem tto konstrukce je vyplnit mezeru mezi obyejnmi potenciometry a sloitmi a finann nkladnmi potenciometry elekronickmi.
Na elektronick potenciometr jsem ml dva poadavky: 1) aby bylo mono pout jednoduch napjec napt +5 a +15 V, 2) aby mohla bt velikost regulovanho nf signlu dov ve stovkch mV. Vsledkem nvrhu je zapojen na obr. 1. Nf signl je veden pes emitorov sledova na elektronick spna, kter je tvoen obvodem 4066. Tento spna je zen obdlnkovm signlem o kmitotu piblin 1 MHz s promnnou kou impulsu. ka impulsu je zena stejnosmrnm naptm, kter me bt blokovan kondenztorem. Tm se vylou vliv chrastn potenciometru. ka impulsu pevnho kmitotu se mn posouvnm komparanho napt obvodu LM311, kter porovnv napt na kondenztoru C2. Kondenztor C2 spolu srezistorem R4 a hradlem obvodu 40106 vytv astabiln klopn obvod, kmitajc s uvedenmi hodnotami soustek na kmitotu kolem 1 MHz. Prbh nbn hrany nabjen kondenztoru je logaritmick, vybjec hrana m exponenciln prbh. Touto vzjemnou eliminac lze doshnout piblin linern zvislosti regulace hlasitosti na zmn dicho napt, take vsledn prbh regulace je dn typem potenciometru. Protoe nebylo mono doclit dostaten strm nbn hrany na vstupu kompartoru, je jeho vstup napjen zdrojem konstantnho proudu a hrany jsou dle vylepeny prchodem pes dv hradla obvodu 40106 (SKO). Nf signl spnan proti zemi je na vstupu filtrovn jednoduchou doln propust tzv. lnkem. Vzapojen
jsou dleit rezistory R14 (R24, R34, R44). Kdy byly pidny do zapojen, bylo mono zvtit velikost nf signlu a na mezivrcholov napt asi 1 V. Uveden daj plat pro napjec napt 9 a 15 V, pi napjen 5 V je nutno jejich odpor zkusmo zmenit tak, aby nf signl nebyl zkreslen. Tento potenciometr umouje dit soubn a 4 kanly. Je-li poteba regulovat pouze stereofonn signl, vynechaj se na desce s plonmi spoji patin soustky. Cel obvod by ml bt stnn. Toto relativn jednoduch zapojen m vak omezen: vstupn napt nelze regulovat od nuly, ale od jist minimln velikosti, protoe odpor sepnutho kanlu obvodu 4066 je asi 135 . Rovn maximln vstupn napt je vdy o nco men ne vstupn, nebo se uplatuje dlic pomr odpor R13 a R14.
Seznam soustek
R1, R2 8,2 k R3 68 R4 5,6 k R5 3,9 k R11, R21, R31, R41 560 k R12, R22, R32, R42 2,7 k R13, R23, R33, R43 12 k R14, R15, R24, R25, R34, R35, R44, R45 100 k P1 10 k/G C1 100 nF
Obr. 1. Schma zapojen elektronickho potenciometru. Odpor rezistor R1 a R2 je teba upravit tak, aby potenciometr vyuil cel rozsah regulace.
C2 C3 C11, C21, C31, C41 C12, C22, C32, C42 C13, C14, C23, C24, C33, C34, C43, C44 C15, C25, C35, C45 D1 L11, L21, L31, L41 T1 T11, T21, T31, T41 U1 U2 U3
180 pF 10 F/16 V 15 nF 470 nF 10 nF 100 nF LED, erven 2,2 mH BC327 40 BC550B LM311 40106 4066
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji vmtku 1:1 pro elektronick potenciometr a rozmstn soustek na desce
Obr. 4. Fotografie postavenho prototypu potenciometru. Osazeny jsou pouze ti kanly
Dlkov spoutn blesk

Kdy fotografujeme s jednm bleskem, obas se stane, e si prodloume nedouc stny na zadn plochy, co nkdy me ve vsledku psobit na fotografii ruiv. Pravidlem proto bv, e stny v pozad se pisvtl tak, aby se stn podle poadavku bu omezil, nebo eliminoval. K tomu poslou na vzdlenost spnan (slave) blesk, kter je aktivovn svtelnm zbleskem hlavnho blesku (master), instalovanm teba na fotoapartu, stojanu apod. U popsanho obvodu lze blesk aktivovat na vzdlenost 6 a 8metr. Napt st je mstkovm usmrovaem usmrnno na stejnosmrn napt asi 320 V. Rezistory R5, R6 a R7 se Zenerovou diodou D1 a kondenztorem C3 tvo zdroj malho napt pro fototranzistor T1. Pi zblesku hlavnho blesku se tranzistor oteve a na jeho emitoru a rezistoru R4 vznikne napt, kter oteve tyristor. Tyristor vokamiku vybije kondenztor C2 pes primrn vinut zapalovacho transformtoru Tr1. Na sekundrnm vinut vznikne vysok napt du kV, kterm se zapl vbojka UB1. Pes jej vnitn odpor se vybije kondenztor C1, co se projev svtelnm zbleskem. Pot se zane C1 opt nabjet pes rezistor R3. Piblin po jedn sekund je mono blesk znovu odplit.
I kdy to nemus bt pravidlem, je lep, kdy je fototranzistor natoen smrem k hlavnmu blesku. Jednoduchou pravou - msto fototranzistoru pouijeme optolen zen multivibrtorem - zmnme toto zapojen na stroboskop. Pozor, obvod je galvanicky spojen se st, a proto je teba blesk umstit do izolovan skky a pi oivovn zachovat nezbytnou opatrnost. Zdenk Hjek
Obr. 1. Dlkov spoutn blesk
Nabjeka olovnch akumultor

Michal Slnsk
Nabjeka akumultor, kterou zde popisuji, pat mezi ty jednodu. Pesto je vak doplnna o adu funkc, kter ns informuj o stavu, ve kterm se prv nabjen akumultor nachz. Zvolil jsem nabjeku akumultor, kter dodruje nabjec charakteristiku U. Pro tento druh nabjen je vhodn pout monolitick stabiliztory napt.
Vkonstrukci je pouit regulovateln monolitick stabiliztor typu LM317T, kter m dobr regulan vlastnosti a tak stabilitu vstupnho napt. Navc je tento stabiliztor doplnn o tranzistor T2 typu BD912 (100 V, 15 A, 90 W, h2115), kter vobvodu pracuje jako proudov posilova, nebo samotn stabiliztor m dovolen proud jen 1 A. Po pipojen vybitho akumultoru knabjei tee do akumultoru dky charakteristice U velk poten proud, kter se postupn zmenuje podle rovn nabit akumultoru. Vstupn napt (nabjec), mus bt nastaveno svelkou pesnost (alespo 1 %) na 14,4 V (nabjec napt na lnek je 2,4 V). Poten proud by se ml pohybovat vrozmez 0,5 a 1 C; proud zvis na druhu akumultoru. Vhodn poten nabjec proud lze nastavit zmnou vstupnho napt. Nabjec proud se pi konenm nabjen zmen a na 0,005 C. Akumultor je nabit za dobu asi 12 hodin, zle ovem i na nabjecm proudu, nebo pi mench proudech me nabjen trvat i dvakrt dle. Akumultor je mono nechat pipojen k nabjece i del dobu, nehroz jeho znien. Konen nabjen funguje tak jako tzv. konzervan nabjen, pi kterm se vyrovn samovoln vybjen s nabjecm naptm (proud tekouc do baterie je 5 a 10 mA). Zvlastnch zkuenost nenechvm nabjeku pipojenou dle ne 72 hodin. Nabjeka je vybavena pti indiktory jejho stavu. LED Q1 informuje, zda je nabjeka zapnuta nebo vypnuta (ON/OFF). LED Q2 informuje o konenm (konzervanm) nabjen (obvykle je proud tekouc do baterie men ne 100 mA) a LED Q3 o potenm nabjen. LED Q4 a Q5 ns informuj, zda je akumultor sprvn pipojen. Pi peplovn se petav pojistka a LED Q5 signalizuje svitem petaven pojistky a peplovn akumultoru. Pro pomal nabjen, kter je ovem etrnj kbaterii, sta transformtor o vkonu 30 VA s vvody do desky splonmi spoji vzalitm proveden (jako vmm ppad). Kdyby bylo teba nabjet akumultor vtm proudem, mus se brt vvahu, e nkter prvky bude teba nahradit za vkonnj typy. Napt transformtoru je usmrnno diodovm mstkem typu KBU8J. Mstek je vhodn pipevnit na men chladi, nebo se trochu zahv. Dle jsou vobvodu dva filtran elektrolytick kondenztory skapacitou 4 700 F/ 35 V, kter zajist dostaten vyhlazen napjecho napt a slou tak jako zsobrna energie pro proudov piky. Za kondenztory je pojistka 2,5 A, kter zabrn peten transformtoru pi velkch nebo dokonce zkratovch proudech. Tranzistor T1 se oteve pi proudu 170 mA (ureno odporem rezistoru R5). Vppad, e je tranzistor T1 oteven, LED Q3 svt a signalizuje protkajc proud do akumultoru. Zrove je vybuzena LED voptolenu IO1 (PC817), Fototranzistor optolenu se oteve a zkratuje LED Q2, ke kter je paraleln pipojen. LED Q2 se proto nerozsvt. Nastane-li situace, e proud tekouc do zte je men ne 170 mA, zstane tranzistor T1 uzaven. LED Q2 se rozsvt a signalizuje konen (konzervan) nabjen. Dle zapojen vychz zdoporuenho katalogovho zapojen. Diody D1 a D2 slou kochran pi zkratu nebo peplovn na vstupu.
Tab. 1. Volba odporu rezistoru R5 pro rozsvcen LED Q3 pi danm proudu I 50 mA 100 mA 120 mA 145 mA 170 mA 300 mA R5 18 8,2 6,8 5,6 4,7 2,7
Obr. 1. Zapojen nabjeky olovnch akumultor (vpravo)
Dlkov kontrola vky hladiny vexpanzn ndri

Frantiek Bernek
Pi provozu otopnho systmu s otevenou expanzn ndr jsem vychzel z poadavku znt piblinou vku a mezn stavy hladiny vexpanzn ndob na pd. Dal poadavky na zazen byly: stl indikace, mal pkon a jednostrann deska s plonmi spoji. Popis propojen a indikace
Minimln a maximln hldanou hladinu nastavme dlkou snmacch sond zavench do expanzn ndre bez zsahu do topnho systmu. Sondy jsou vyrobeny z mosaznho svaovacho drtu o prmru 4 mm. Na jednom konci je zvit dlky asi 10 mm, naroubovna matka a tato sestava je vloena do sklotextitovho psku (ppadn do odstiku kuprextitu), pitaena druhou matkou a tet matkou je pichycen vvod. Sklotextitov psek je poloen pes roh expanzn ndre tak, aby se sondy nedotkaly ani stn ndre, ani sebe navzjem. Rznou dlkou sond je dosaeno rozumn indikace. Nejdel sonda kon 10 mm nad stm trubky do systmu. Tm je dosaeno poplachov indikace mlo vody v systmu, i kdy jet v systmu voda nechyb. Nejkrat sonda kon 10 mm pod pepadovou trubkou. Tm je dosaeno poplachov indikace mnoho vody v systmu jet ped petknm vody ze systmu. Prostedn sonda kon asi 60 mm pod pepadovou trubkou. To je provozn vka, do kter plnm expanzn ndr.
Vstupy 1 a 3 pracuj na stejnm principu, pouze je jim dodn signl z astabilnho multivibrtoru pro vraznou indikaci. Pokud nem vstup 3 spojen s hladinou, je na vvodu 1 a 2 IO1 rove H, vvody 3 a 5 jsou v rovni L, vvod 4 v rovni H, tranzistor T1 je uzaven a LED1 nesvt. Spoj-li se vstup 3 s hladinou, logick rovn na vvodech 1, 2, 3 a 5 budou opan. Protoe na vvodu 5 bude rove H, bude se signl na vvodu 4 mnit podle signlu na vstupu 6 (signl z astabilnho multivibrtoru). LED1 bude proto blikat (mnoho vody v systmu). Vstup 1 je pipojen k nejdel sond. Pokud m sonda kontakt s hladinou, je na vvodu 1 IO2 rove L a signl z astabilnho multivibrtoru se neuplatn. Na vvodu 3 je rove H, na vvodu 4 rove L a LED3 svt trvale (ve v podku, voda nechyb). Pokud hladina poklesne a odpoj vstup 3, bude hradlo zeno multivibrtorem a LED3 bude blikat (mlo vody v systmu). Zapojen astabilnho multivibrtoru je klasick. Meme experimentovat svelikostmi R4, R5, C1 a C2 - ovlivuj rychlost blikn. Z kolektoru tranzistor T1 a T3 meme vyvst signl pro zvukovou signalizaci.
Popis zapojen
Vdy dv hradla tvo vyhodnocovac jednotku. Vyhodnocovac jednotky vstup 1 a 3 maj zaveden signl zastabilnho multivibrtoru, aby mezn stavy hladiny vody v expanzn ndri byly vrazn indikovny pslun LED blik. Zkladn funkci si lze ukzat na nejjednodum zapojen vstupu 2. Pokud vstup nem spojen s hladinou, je na vvodu 12 a 13 IO1 nastavena pes R1 vysok rove z napjecho napt. Na vvodu 8, 9 a 11 IO1 je nzk rove. Na vvodu 10 je rove H, kter je pivedena pes R6 na bzi T2. T2 nevede a LED2 nesvt. Pi kontaktu vstupu 2 shladinou se obrt rovn v celm etzci, tzn. e vvod 12 a 13 se dostane na L, vvod 8, 9 a 11 na H a vvod 10 na L. Bze T2 je pes R6 pizemnna a T2 se dostane do vodivho stavu. LED2 se rozsvt a indikuje, e mm zastavit plnn systmu.
Napjen
Indiktor je napjen ze zvonkovho transformtoru (slou i pro napjen zvonku) stdavm naptm 8 V. Pes mstek z diod D1 a D4 se nabj C3. Za stabiliztorem IO3 zskme stabilizovan napt pro cel zazen. Maximln odbr je asi 40 mA. Proud jednotlivou LED je asi 10 mA, zmnou odporu rezistor R9, R10 a R11 jej lze zmnit.
Stabiliztor je doplnn o vkonov tranzistor T2, kter zajist penesen vtch proud. Tranzistor se oteve pi proudu 140 mA (dno odporem rezistoru R6). Rezistor R7 v obvodu slou pouze jako ochrana tranzistoru pi zkratu. Zmnn rezistor zajist, e zkratov proud protkajc tranzistorem nebude vt ne 5 A. Trimrem R10 nastavme vstupn napt na 14,4 V. Dioda D3 je ochrann dioda typu P600B. Pi peplovn akumultoru zajist petaven pojistky F2 a tm tak odpoj celou nabjeku od akumultoru. Stav na vstupu signalizuj LED Q4 a Q5. Dle je vedeno napt do svorkovnice, do kter jsou pipojeny vodie kakumultoru. Vodie je vhodn barevn odliit, abychom nechtn akumultor nepeplovali. Pokud nabjeku vestavme do kovov krabiky, tak nezapomene-
me na ochrann vodi PE, kter pipojme ke krabice. Pouijeme-li krabiku plastovou, meme ochrann vodi vynechat, nesmme vak zapomenout na dostaten kryt vnitnch st pstroje, aby se zamezilo nhodnmu dotyku na sti se sovm naptm. Pi sestaven postupujeme nsledovn: nejprve zkontrolujeme desku splonmi spoji, zda na n nejsou zkraty i jin vady. Pak zaneme osazovat nejmen dly - rezistory a diody, pokraujeme kondenztory atd. Po zapjen zkontrolujeme, zda jsme nezpsobili pi pjen mstn zkraty nebo cnov mstky. Je-li je ve vpodku, desku dkladn oistme a nalakujeme. Po monti do krabiky nabjeku oivme. Oiven nabjeky je zcela jednoduch. Pi sprvnm sestaven mus konstrukce fungovat na poprv. Pipojme voltmetr na vstup a zmme napt.
Napt nastavme trimrem R10 na poadovanch 14,4 V. Pot pipojme jakoukoliv odporovou zt (vkonov rezistor nebo rovku) a zkontrolujeme, zda se pi pipojen zte napt nezmenuje. Je-li ve vpodku, je oiven dokoneno. Nabjeku umstme do krabiky a meme pouvat. Vppad, e by se v krabice vkonov prvky(tranzistor T2, transformtor) nadmrn oteplovaly, nen na kodu doplnit krabiku o ventiltor. Ten zajist dostatenou cirkulaci vzduchu kolem eber chladie a vech prvk vnabjece. Nkres desky s plonmi spoji neuvdm, protoe sm mm tuto nabjeku zatm postavenou na univerzln desce. Stouto nabjekou jsem naprosto spokojen a slou mi bezporuchov u vce ne rok.
C3 C4 D1...D4 LED1 LED2, LED3 T1, T2, T3 IO1, IO2 IO3 P1 a P10 P1 a P4, P5 a P8
100 F/25 V 100 nF 1N4148 lut zelen TUP (BC178) 4011 78L12 jednoad odlamovac konektorov piky
dutinkov lita pro 4 kontakty P9, P10 dutinkov lita pro 2 kontakty Deska s plonmi spoji Autor nedodv desky s plonmi spoji ani stavebnice zazen. Pozn. red.: Zapojen multivibrtoru je vhodn spe pro obvody TTL (smenmi odpory rezistor R4 a R5) a v nkterch ppadech nemus s obvody CMOS fungovat. Doporuuji je upravit, nap. podle obr. 4. pravu zapojen lze snadno realizovat na pvodn desce s plonmi spoji. R5 se vypust, C1 nahrad propojkou. Vvod R4, pvodn pipojen na zem, se pipoj kvvodu 10 IO2. Trval svit LED3 (ve v podku) me bt matouc. Lep by bylo zapojit rezistor R8 k vvodu 3 IO2 msto kvvodu 4. Indikace bliknm zstane zachovna, pi ve v podku vak nebude LED3 svtit. Pro indikaci zapnutho pstroje bych zapojil dal, trvale svtc LED pes rezistor (1 k) pmo k napjen. Belza
Obr. 1. Indiktor vky hladiny vexpanzn ndri
Stavba a oiven
Propojen desky s vyhodnocovac elektronikou je se sondami propojena kroucenm zvonkovm tdrtem, dlouhm asi 12 a 15 m. tvrt vvod (spolen) je veden nejkratm smrem a pipojen k topnmu systmu. Vyhodnocovac elektronika je s LED propojena tyilovm kablkem (opt zvonkov drt), dlouhm asi 2 m. Pro IO1 a IO2 jsem pouil objmky, abych se o n nemusel strachovat pi pjen desky transformtorovou pjekou. Deska s plonmi spoji je jedno-
strann, bez prchod mezi vvody IO, se tymi drtovmi propojkami. Cel zapojen vyjde asi na 100,K, pi vyuit uplkovch zsob jet levnji. Zapojen nem nastavovac prvky a pi peliv prci funguje napoprv.
Seznam soustek
R1, R2, R3 R4, R5 R6, R7, R8 R9, R10, R11 C1, C2 820 k 1 M 8,2 k 1 k 470 nF
Obr. 4. prava multivibrtoru
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji pro indiktor vky hladiny vexpanzn ndri v mtku 1:1 a rozmstn soustek na desce
I NTERNET - SOFTWARE - HARDWARE

Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, , alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Operan systm Microsoft Windows 98 obsahuje mnoho uitench program, mezi ty nejznmj pat Notepad, Wordpad, Kalkultor, Paint, Outlook Express, Internet Explorer, CD-Player, Solitaire a dal hry ad. Krom toho vak obsahuje i mnoho systmovch program, o kterch bn uivatel asto ani nev, a asto na podobn funkce shn programy jinch vrobc. Jsou to programy, kter umj poskytovat informace o systmu (hardwaru i softwaru), monitorovat nkter jeho funkce pop. umouj jejich nastaven. Dal skupinu pak tvo programy a utility zamen na komunikaci.
Vtinu z tchto program zaad Windows pi instalaci jako ikonky do seznamu program pod tlatkem Start do podadrese Psluenstv/System, nkter vak nejsou vidt nikde a muste znt nzev jejich souboru, abyste je mohli spustit. Ve strunm pehledu uvedeme ty nejuitenj. problm nebo prav na potai vtinu potebnch informac. Jsou to navc vdy informace aktuln, protoe program si je v dan moment zjiuje pmo z potae a jeho hardwarovch a softwarovch komponent. V pehledn stromov struktue v lev sti pracovnho okna jsou informace roztdny do ty zkladnch kategori na hardwarov prostedky, komponenty, softwarov prosted a aplikace. Kad z tchto kategori je pak dle rozlenna podle obr. 2. V prav sti pracovnho okna si mete zvolit, chcete-li informace zkladn nebo rozen, nebo historii dosavadnch zmn (obr. 3). V systmovch informacch (uvedench nad vemi kategoriemi) vype program verzi Windows i typ ppadnho upgradu, verzi Internet Exploreru, dobu od zapnut potae a jmno pihlenho uivatele, dle pak typ procesoru, velikost operan pamti, voln systmov prostedky a dostupn i celkov pamov prostor na vech discch potae. V hardwarovch prostedcch je seznam a piazen vech peruen (IRQ) a jejich sdlen a ppadn konflikty, piazen DMA kanl, vech I/O port a jednotlivch blok v operan pamti.
Microsoft System Information (msinfo32.exe)

I kdy jste se s tmto programem teba ji setkali, lovk stle zapomn, e ho na potai m, a e se jeho prostednictvm me dozvdt v ppad
V komponentech jsou dostupn informace o vech ve Windows nakonfigurovanch hardwarovch soustech potae a jejich softwarovch ovladach zvukovch a grafickch kartch, displejch, modemech, vstupnch zazench, sovch prvcch, sriovch, paralelnch i jinch portech, pevnch i vmnnch discch, tiskrnch. Jsou zde zvl vypsana tak ppadn problmov zazen a mete si zobrazit vechny zmny, kter byly bhem asu provedeny. Ze softwarovho prosted potae program vype podrobn informace o vech programech v pamti o aktivnch ovladach, jejich verzch a pvodu, o vech sputnch estncti i dvaaticetibitovch modulech, o vech sputnch lohch a vech programech automaticky spoutnch pi startu Windows. Dle jsou zde seznamy registrovanch komponent OLE a vech softwarovch updat. V kategorii Aplikace pak najdete pomrn podrobn informace o sputnch aplikacch kancelsk sady Microsoft Office a v nich otevench dokumentech. Z nabdky Nstroje/Tools je pak pstup k dalm jedencti drbskm systmovm nstrojm pat mezi n diagnostick nstroj pro DirectX, program pro hlen chyb Microsoftu, kontrola integrity systmovch soubor, ovovn elektronicky podepsanch soubor, kontrola Registry, konfigurace systmu, skenovn a kontrola pevnch disk ad.
Obr.3. V lev sti okna jsou ve stromov struktue kategorie informac, v prav pak zvolen podrobnosti
System Configuration Utility (msconfig.exe)

Tento program umouje jednoduch pstup ke vem konfiguranm souborm operanho systmu Win-
dows config.sys, autoexec.bat, system.ini, win.ini a to tak, e jejich jednotliv poloky (dky) jsou vybaveny odkrtvacmi polky a lze je tak jednodue doasn (i natrvalo) vyadit (viz obr. 1). Je do nich mon samozejm i pidvat nov poloky a ty stvajc upravovat nebo mnit jejich poad. Pi jakchkoliv problmech s potaem lze nastavit i tzv. diagnostick sputn, kde se jednotliv ovladae a systmov komponenty nahrvaj postupn s interaktivnm ovldnm uivatelem. Z bnho spoutn lze tak doasn vypustit cel jednotliv konfiguran soubory. Vechny tyto postupy jsou velice uiten pi hledn zvad po instalaci njakho softwaru nebo perifrie. Pro opravdu zkuen uivatele jsou odtud pak jet mon hlub doasn zsahy do konfigurace (viz obr. 4).
Obr. 4. Experti mohou zasahovat do konfigurace jet hloubji
Obr. 1. Z konfiguran utility je pstup ke vem konfiguranm souborm
Obr. 2. Spektrum informac programu Microsoft System Information je irok
Obr. 5. Dr. Watson udl snmek systmu, kdykoliv nastane njak chyba
kad po nekorektnm oputn Windows a kontroluje vechny pevn disky. Pokud ho vyvolte samostatn, mete nastavit bu standardn test, kdy se kontroluj pouze adrese a soubory, nebo dkladn test, kde se jet navc kontroluje povrch celho pevnho disku.
Disk Defragmenter (defrag.exe)

I tento program je pomrn znm, je pstupn stejn jako ScanDisk z menu - poloky Vlastnosti (Properties) kadho disku. Poskld sti jednotlivch soubor, kter jsou obvykle rozptleny na nkolika mstech disku, tak, aby byly za sebou a jejich natn pak probh rychleji. Program lze nastavit i tak, aby navc pesunul vechny programy na zatek disku, kde je k nim rychlej pstup a lze je tak rychleji spustit.
Pod deseti zlokami uvd program celkov informace o systmu, seznam, verze a velikosti vech soubor, multimedilnch modul a ovlada DirectX, daje o grafick kart a monost otestovn funkc DirectDraw a Direct3D, ppadn jejich vypnut, daje o zvukov kart s monost otestovn DirectSound a nastaven rovn hardwarov akcelerace, pehled MIDI funkc a monost otestovn DirectMusic, seznam vstupnch zazen a pslunch softwarovch
Obr. 6. Dr. Watson hld chyby v systmu
Dr. Watson (drwatson.exe)

Dr. Watson je diagnostick nstroj, kter sejme snmek vaeho systmu kdykoliv nastane njak chyba. Zachyt softwarov chyby, identifikuje software, ve kterm chyba vznikla a nabdne detailn popis cel zleitosti. asto um diagnostikovat problm a nabdnout vhodn een. Pi komunikaci s technickou podporou Microsoftu pomh poskytnout podklady k een vzniklho problmu. Pokud je v operan systm v podku, program nenajde nic neobvyklho. Program Dr. Watson nen standardn spoutn pi startu systmu. Pokud ho chcete pouvat, je nutn ho zaadit do skupiny StartUp (programy, kter se spoutj automaticky pi startu Windows). Z menu se lze snadno dostat i k dalm uitenm programm nastaven displeje, dicm panelm, sloce tiskren, nastaven multimdi a sloce s fonty.
Obr. 10. Minimalizovan okno ukazuje kolik procent disku je ji defragmentovno
Obr. 8. Rozen okno ukazuje pi defragmentaci disku jej detailn postup (vpravo okno pro volbu disku)
DirectX Diagnostic Tool (dxdiag.exe)

DirectX Diagnostic Tool poskytuje informace o komponentech a ovladach aplikanho programovacho rozhran Microsoft DirectX ve vaem systmu a umouje otestovn jeho grafickch a zvukovch funkc. Je-li to zapoteb, umouje i vypnut nkterch hardwarovch akceleranch funkc.
ScanDisk (scandisk.exe)
ScanDisk je program znm, obzvlt ve sv podob pro MS-DOS, protoe nasko pi startu systmu po-
ovlada, pehled vyuitelnch sovch pipojen pro DirectPlay a monost jejich otestovn (obr. 9). Pro zkuen uivatele pak program nabz jet i monost volby jinho refresh rate (oberstvovacho kmitotu) pro zobrazovn na displeji. Vechny daje lze pslunm tlatkem uloit do textovho souboru.
Obr. 11. DirectX Diagnostic Tool vype aktuln seznamy vech pouvanch soubor a ovlada vetn jejich verz, velikost a dalch daj
Obr. 7. Ve ScanDisku vyberete oznaen disku a zvolte podmnky
Obr. 9. DirectX Diagnostic Tool umouje i vyzkouet sprvnou funkci grafickho zobrazovn a zvuku
Obr. 12. Resource Meter je utilitka k zobrazovn volnch prostedk systmu
Resource Meter (rsrcmtr.exe)

Resource Meter monitoruje systmov prostedky (zdroje), kter vyuvaj vae sputn programy. Standardn je po sputn minimalizovn mezi ikonkami v pravm dolnm rohu obrazovky (System Tray), po zvten ukazuje ve tech proucch procenta volnch systmovch, uivatelskch a GDI prostedk (obr. 12).
typ doasn internetov soubory, ostatn doasn (temp) soubory, obsah odpadkovho koe (Recycle Bin) a applety ActiveX a Java staen z Internetu jako doplky nkterch webovch strnek. Sami si pak zvolte, kter z nich chcete z disku smazat. Z dal zloky nabdky se dostanete do dicch panel na monost odinstalovat ppadn nkter komponenty Windows nebo jin nainstalovan a nepouvan programy. Disk Cleanup mete nastavit i tak, aby se automaticky spustil, pokud na zvolenm disku klesne voln prostor pod nastavenou hranici.
System Monitor (sysmon.exe)

Velmi zajmav utilitka, o jejch monostech vtinou nikdo nev. Slou k prbnmu monitorovn zvolench parametr potae. Vbr je pekvapiv velk a lze monitorovat libovoln poet parametr souasn (samozejm to klade urit nroky na procesor potae). Monitorovan parametry lze zobrazit temi rznmi zpsoby (obr. 14) jako graf v ase (na ose x as, na ose y hodnota), jako proukov graf (ukazuje okamitou hodnotu a maximln doposud dosaenou hodnotu na definovan stupnici) a jako seln daj (okamit hodnota). U graf lze nastavit mtko, barvu a ve vech ppadech asov interval, ve kterm se hodnoty obnovuj (v rozsahu jedna vteina a jedna hodina). Krom toho lze nastavit i zapisovn daj do souboru v nastavenm intervalu obnovovn hodnot se pak vechny monitorovan daje zapisuj
do textovho souboru (jeho nzev a umstn lze zvolit, obr. 15). Z takto zskanch daj pak lze nap. v Excelu vytvoit vechny grafy s mnohem vtm vbrem zobrazen. Parametry, kter se daj monitorovat, jsou rozdleny do sedmi kategori dial-up adaptr (modem), diskov vyrovnvac pam (cache), souborov systm, jdro operanho systmu, pamov manaer, sov klient a sov server. V kad z kategori je vbr 5 a 15 parametr, kter lze sledovat jsou to obvykle rychlosti penos, poet pouit, poty chyb, poty otevench soubor a mnoho dalch uitench parametr, z kterch si mete udlat pomrn dobrou pedstavu o nastaven a vkonnosti svho systmu.
Task Manager (taskman.exe)

Taskmanager (Sprvce loh) je jednoduch utilitka, kter zobrazuje programy sputn na vaem potai. D se nastavit nkolik rznch zobrazen (obr. 16), licch se velikost ikon a ptomnost nebo neptomnost popisu. Jednotliv programy odtud lze ukonit, pepnat mezi nimi, rzn uspodat jejich pracovn okna na obrazovce. Utilitu lze zamknout tak, aby byla stle vidt a obzvlt pi vtm potu program k nim pak umouje rychl a pehledn pstup.
Obr. 13. Disk Cleanup usnaduje odstraovn nepotebnch soubor z disk
Disk Cleanup (cleanmgr.exe)

Pi dnench pamovch kapacitch pevnch disk se ji obvykle nestv, e by najednou chyblo pr megabajt. Ale i tak je vhodn obas zbavit disk nepotebnch soubor a trochu na nm uklidit. Zad to prv Disk Cleanup. Po sputn a prohledn zvolenho disku program uke, kolik msta zabraj (zbyten) soubory ty
Obr. 15. Ukzka zpisu sledovanch hodnot do textovho souboru v programu System Monitor
Obr. 16. lohy lze v TaskManageru zobrazit nkolika rznmi zpsoby
Obr. 14. Monitorovan daje ze systmu potae um System Monitor zobrazit nkolika rznmi zpsoby.
V minulm sle jsme v prvn sti lnku popsali nkolik hardwarovch een pijma infraervench signl pro pota, umoujcch dlkov ovldn osobnho potae a na nm sputnch aplikac bnm dlkovm ovladaem, pouvanm nap. k televizoru, hifi vi ap. V dnen druh sti strun popeme software potebn k jejich vyuit.
Aby pota vbec mohl reagovat na njak vnj podnt, mus na nm bt sputn njak software, kter tento podnt obslou. Proto ani pijma dlkovho ovldn nebude fungovat jen tak sm o sob, ale potebuje njakou tu utilitku nebo program. Na Internetu jsou jich destky, sta si vybrat tu sprvnou. Prvn, na kterou asi narazte, je plug-in do oblbenho programu Winamp (obr. 1) pro pehrvn soubor MP3. Ten zvldne veker ovldn Winampu stejnm zpsobem, jak ovldte svoji hifi v mete spoutt, peskakovat, pozastavit a ukonit libovolnou skladbu, pohybovat se v n, mnit jej hlasitost atd. Ovldn pes infraerven dlkov ovldn pracuje asi takto: Stiskem tlatka vygeneruje dlkov ovlada modulovanou sekvenci bit, odpovdajc uritmu kdu tlatka. Tuto sekvenci pijme pijma dlkovho ovldn, idlo odfiltruje nosn kmitoet 36 kHz a procesor dekduje (a ulo do esti bajt) a pole do PC sriovou linkou zachycenou sekvenci sel. Software, hajc prv na tato data, je vyhodnot podle tabulky (vtinou nauench) sekvenc a provede naprogramovanou akci (spust program, pohne kurzorem myi nebo pesko prv pehrvanou psniku ve Winampu). Vhodou vnjho dekdovn a posln dat sriovou linkou z vnjho zazen je, e procesor potae nemus neustle sledovat stav na njakm vstupu a ekat na zmnu nkolika destek bit. Toto ekn a dekdovn zajist prv pijma, osazen mikroprocesorem. Pro penos dat se nejastji pouv protokol RC5 - strun informace je v rmeku na konci lnku. Nejir uplatnn nalezne dlkov ovldn potae pravdpodobn v ovldn hudebnch pehrva a videopehrva pi jejich pouvn obvykle nesedme u klvesnice a je pohodln nemuset k n vstvat. Dobrou vlastnost vtiny kvalitnch program typu Girder je monost dlkov ovldat i aplikace, vytvoen pouze pro uivatelsk ovldn my a klvesnic, a pout je pak nap. k automatizaci rznch proces bez nutnosti va ptomnosti.
Plug-in pro WinAmp

Nejjednodum programem, kter bude fungovat ihned bez sloitj konfigurace, je plug-in do pehrvae soubor MP3 WinAmp. Nainstalujete ho stejn jako jakkoliv jin pluginy pouhm nakoprovnm do podadrese Plugins v adresi programu WinAmp. Konfiguraci potom nastavte v okn z nabdky Menu/Preferences/Plugins/ General Purpose/PE1PUY InfraRed Plugin/Configure (obr. 2), kde nadefinujete sekvence pro jednotliv klvesy. Na selnch tlatkch 0 a 9 lze nadefinovat playlisty, kter se spust pi stisku dan klvesy. Nelze vak definovat dn jin klvesy, ne ty uveden v defininm okn.
Obr. 3. Okno pro nastaven programu IRControl
aktivovat, aby vm v kterkoliv okamik ekly, kolik je hodin. Umouje vak stiskem klvesy z dlkovho ovladae spustit jakkoli jin program plus WinAmp. Po sputn program odpoj IRControl sm sebe od sriovho portu, na nm je pipojen IR pijma. Dky tomu me sputn program port dle sm vyuvat.
Obr. 2. Okno pro nastaven PE1PUY InfraRed Pluginu pro dlkov ovldn pehrvae WinAmp
Girder 3.0
Program Girder 3.0 je nstroj pro infraervenou automatizaci Windows, vytvoen holananem R. Bessemsem (R.E.M.W.Bessems@stud.tue.nl ). Je a podle autora vdy bude freeware, je lokalizovn do mnoha jazyk vetn etiny. I kdy ho zde uvdme v souvislosti s IR ovldnm, jeho monosti a funkce jdou mnohem dle. Umouje dlkov nahrvn udlost v systmu, ovldn myi, otevrn a zavrn okna/objektu, zobrazovn a skryt okna/objektu, kliknut v okn/objektu, dvojklik v okn/objektu, ovldn sprvy napjen monitoru, spoutn spoie obrazovky, pehrvn soubor WAV, vypnut/odhlen/restartovn, zmny hlasitosti, spoutn program, automatick provdn pkaz p star-
Ve verzi pluginu 2.51 lze u pehrva WinAmp ovladaem i vypnout, ukld sekvence ovlada, je vrazn rozena podpora playlist, doplnno tlatko Remote On/Off, lze pehrt konkrtn skladbu navolenm jejho sla, lze definovat pehrn souboru WAV, postupn ztiit pehrvanou skladbu ad.
IRControl
IRControl je jednoduch progrmek, kter se sm pid do sloky, kter jej spout po startu Windows. Sm o sob obsahuje pouze mluvic hodiny, kter lze z dlkovho ovladae
Obr. 1. WinAmp je nejpopulrnjm pehrvaem soubor MP3
tu Girderu a cokoliv dalho si budete pt pomoc plugin - mete si toti napsat vlastn ovlada pro v vlastn hardware. Souasn me bt aktivnch vce hardwarovch plugin najednou. Girder mete nap. pouvat jako sprvce klvesovch zkratek a zrove jako program pro pjem IR ovldn. Ped prvnm pouitm je zapoteb provst zkladn nastaven (viz obr. 3). Zvolte v nm zpsob spoutn programu Girder, jazyk uivatelskho rozhran (k dispozici je etina i sloventina vetn Helpu), vyberete hardwarov pluginy a nastavte jejich pipojen k potai (sriov port a jeho parametry) a nakonec softwarov pluginy.
Obr. 3. Zkladn nastaven programu Girder 3.0 se provede na tyech kartch okna Vlastnosti
sedmi zlokami seznam vech monch akc spolu s nastavovnm jejich parametr. V seznamu pkaz vyberete nzev funkce (pop. si vytvote nov), pod nkterou ze zloek zvolte obsah funkce (co se m stt, viz pedchoz odstavec, a kde) a ppadn jej parametry, a potom stisknete tlatko v pravm hornm rohu (Nauit IR/Learn Event) a zvolen tlatko na pouvanm IR ovladai. Program piad vyslan kd poadovan funkci. A to je cel. Nyn ji stisknutm pslunho tlatka na dlkovm ovldai spustte (vyvolte) naprogramovanou funkci. Vbr cle pro poadovanou akci (tj. aplikace, nebo okna, ve kterm pracuje) provedete v okn Cl/Target (obr. 5). Zobraz seznam vech na potai prv bcch loh a proces, jejich tzv. potomk a nkter dal daje, kter umouj pesnj uren procesu, kter chcete ovldat. Operan systm Windows komunikuje s aplikacemi pomoc zprv (Windows messaging). Tyto zprvy maj tyi parametry. Prvnm je clov okno. Tm me bt okno, textov pole, zakrtvac pole, menu, editan pole apod. Pro nalezen clovho okna pouv Girder jmno okna, tdu okna, jmno souboru, jmno potomka, tdu potomka. Druh parametr je typ zprvy,
nap. WM_CLOSE (zave okno) nebo WM_COMMAND (pkaz menu apod.). Tet a tvrt parametr jsou vlastn parametry zprvy a jsou uren typem zprvy. Nkter zprvy jsou stejn pro vechny aplikace, nap. WM_CLOSE. Kdy ve Windows stisknete jakkoliv tlatko, vytvo se WM_COMMAND nebo WM_SYSCOMMAND. Parametry takovto zprvy se li program od programu a neexistuje univerzln zpsob jak je urit. Proto obsahuje program Girder nstroj pro Systmov zachytvn (obr. 6). Zaad se do hlavn smyky pedvn zprv a odchytv vechny zprvy WM_COMMAND a WM_SYSCOMMAND, kter zobrazuje v okn Systmov zachytvn. Tyto zprvy je potom schopen odeslat dle - tmto zpsobem lze simulovat stisk tlatka v aplikaci ap. Girder pouv pro uren, m-li bt pkaz z dlkovho ovladae proveden, tzv. stavy (obr. 7). Kdy stisknete urit tlatko dlkovho ovldn, tak se zv stav odpovdajcho IR pkazu o jednotku. To pokrauje do t doby, ne poet stav doshne pednastaven hodnoty, potom je nastaven zpt na 1. Pokud je stav jedna (1) (pedtm, ne je zvten) je pkaz proveden. Kdy Girder startuje nebo pokud jste
Obr. 6. Okno systmovho zachytvn parametr zprvy
Program Girder 3.0 podporuje jako zkladn hardware moduly UIR/IRman (popsan v minulm sle), klvesnici a TCP/IP server (umouje ovldn po sti tedy i po Internetu!). Je ale pomrn snadn vytvoit si vlastn plugin. Girder obsahuje jako ukzku zdrojov texty plugin pro UIR/Irman a klvesnici, take podle nich mete zkusit vytvoit dal svoje vlastn. Hlavn okno programu Girder je na obr. 4. V lev sti okna je ve stromov struktue seznam vech pkaz v dan skupin (skupiny se ukldaj jako soubor a jejich poet tak nen omezen). Velk displej ukazuje kd pkazu pop. zachycen kd dlkovho ovldae. V prav doln sti okna je pod
Obr. 7. Oknko pro nastaven tzv. stav
Obr. 4. Hlavn pracovn okno programu Girder 3.0 s vbrem nzv a typu funkc a zobrazenm ovldacho kdu
Obr. 5. V okn Vbr cle/Target je nutn z aktivnch aplikac vybrat, k emu se m poadovan funkce vzthnout
IR Controller
Svj program pro ovldn celho PC pipravuje i HW server a m nzev IR Controller. V tto chvli je k dispozici pedbn beta verze, kter jet pln nefunguje, ale je zajmav ji vyzkouet (obr. 9).
PC Remote Control
Dalm podobnm programem jako Girder je PC Remote Control, shareware, jeho autorem je Moises Cambra (www.pcremotecontrol.com). Umouje simulovat stisk vech klves potaov klvesnice, automaticky opakuje poadovanou akci, zstalo-li tlatko stisknuto, um rovn zetzit libovoln mnostv akc a zaadit mezi n poadovan asov prodlevy a je k dispozici tak v mnoha eech vetn etiny (obr. 10).
Obr. 8. Nastaven hlasitosti reprodukce u programu Girder 3.0
Obr. 9. Beta verze programu IRController pro ovldn celho PC ve spoluprci s IR pijmaem IrAMP
prv pidali pkaz, je stav nastaven na poten stav. Nastaven hlasitosti pehrvn ze zvukov karty potae je velmi dobe pedpipraveno a samo si nate potebn daje z vaeho potae (obr. 8). Jednotlivm funkcm pak sta piadit pislun stisky tlatek na dlkovm IR ovldn. Girder umouje i jednm tlatkem pepnat mezi rznmi skupinami pkaz nahrajete do nj tedy vechny potebn skupiny a potom mezi nimi dlkov cyklicky pepnte. Dlkov ovlda tak nemus mt pli mnoho tlatek. Girder nen omezen na jednoduch pkazy, uveden v seznamech, a mete vytvoit libovolnou posloupnost pkaz a piadit j jedin stisk tlatka na dlkovm ovldai. Mete si tedy pedprogramovat libovoln sloit proces a pak ho jedinm stiskem spustit. A zde lze znovu pipomenout, e to nemus bt jen dlkov IR ovlada, ale teba klvesnice nebo etzec znak ze st. Skt to obrovsk mnostv
Obr. 10. Pracovn okno programu PC Remote Control
velmi zajmavch monost vyuit. Vkonn pota s vkonnm softwarem tak lze dit z mnohem jednoduho zazen z pln jinho msta. Dlkov nebo po sriovm portu i potaov sti lze tak ovldat i aplikace, kter k tomu pvodn vbec nebyly uren.
www.stack.nl/~stilgar www.irassistant.com www.pcremotecontrol.com gware.virtualave.net www.antenet.fi/irassistant http://users.skynet.be/nagels/
Protokol RC5 pro penos IR pkaz

Kd RC5 byl vyvinut firmou Phillips a umouje vyslat celkem 2048 rznch pkaz rozdlench do 32 adresovatelnch skupin po 64 pkazech. Vyslan kd je datov slovo o dlce 14 bit vyslan MSB (nejvznamnj bit jako prvn). Jeho struktura je nsledujc: 2 start bity, prvn je vdy 1, druh uruje pkazov kdy 0-63 (log. 1) nebo 64-127 (log. 0), 1 kontroln bit indikujc nov vysln, 5 bit systmov adresy (jedna z 32 monch), 6 bit vlastnho pkazu (jeden ze 64 monch). Zkladn asovn signlu je odvozeno od osciltoru 36 kHz. Logick jednika je vyslna jako pechod z nulov rovn na jednotkovou (prvn polovina bitu bez signlu, druh se signlem), logick nula opan (prvn polovina bitu se signlem, druh bez signlu). Kad vyslan bit m dlku 1,778 ms, cel datov slovo pak 24,889 ms. Je-li tlatko i nadle stisknut, kd se opakuje v intervalech 113,778 ms (perioda 64 bit). Ped vyslnm je rove se signlem modulovna kmitotem 36 kHz s faktorem 0,25, tj. signl 6,944 ms a mezera 20,833 ms. Nkter kdy maj svoje ustlen pouit: kd 0-9 12 13 14 16 17 18 19 20 21 22 funkce 0-9 standby mute pednastaven hlasitost + hlasitost jas + jas barva + barva basy + kd 23 24 25 26 27 48 50 52 53 54 55 funkce basy vky + vky vyven doprava vyven doleva pausa rychle vzad rychle vped pehrvn (play) stop zznam (record)
Zvady PC jsou asto jako ern magie. Nkdy se zd, e jsou vce zvisl na aktulnm postaven hvzd ne na zdravm rozumu a striktn logice. Pak se i z nejzkuenjch oprav na okamik stvaj magici a experimenttoi. Je sice pravdou, e existuj vci mezi my a monitorem, kter jsou i pro ty nejlep techniky zhadou - ve vtin ppad vak ke astnmu vyeen pome pouh zkuenost, praktick znalosti i nkter nauen triky. Chcete se i vy nauit jak na to? Pette si tedy tento lnek ze serveru PCtuning, sestaven na zklad nejastjch otzek a odpovd jeho ten.
Prvn dleitou vc je vylouit vliv provozovan aplikace i programu, ppadn operanho systmu. Pokud vak nabudete jistotu, e problm je asi i urit prv v hardwaru (v ppad, e se pota nerozebhne, je to asi jasn), mete vyjt ze situace, kter problm zpsobila. Vtinou se jedn o tyto modelov ppady: 1) nco jste v systmu zmnili pidali kartu, zmnili nastaven, pipojili periferii... V tomto ppad zkuste analyzovat okol a mon dsledky proveden zmny. Pamatujte na to, e vazby mohou bt na prvn pohled skryt. Nkter sloty nap. nepracuj v reimu busmastering i navzjem sdlej spolen peruen (IRQ). Zvate vechny mon zdroje a vstupy peruen, intern adresy, funkce, napjen (napt, vkon i proud), mapovan systmov zazen, pouit protokoly a kompatibilitu, dle pak interakci mezi komponentami teplo, ruen, kolize na sbrnici ap. asto zde pomh princip katule hejbejte se (vzjemn prohozen pozic karet, kabel, kanl i prostedk), nkdy zase vypnut funkc i odpojen monch konfliktnch zazen. 2) k zvadm dochz sporadicky i po urit dob... Zde mohou bt piny velmi rzn pamatujte vak, e mnoho asovch problm je zpsobeno teplem/nedostatenm chlazenm, nedostatenm napjenm i konfliktem zazen, kter se stetvaj pouze obas a nhodn, nebo tak pozdj aktivac dve nepouvan funkce i komponenty. 3) systm se vbec nerozbhne... zde pak bv nejastj pinou zkladn nekompatibilita. Tm je mylena neschopnost komponent pracovat i spolupracovat. Jedn se o problm nesprvnho osazen, zapojen, polarity kabelu, napjen, nesprvnho typu, vadn komponenty, znanho peten, patn zasunut karty ap. Mte nainstalovanou aktuln/novou verzi BIOSu? V nkterch ppadech (zejmna pokud se jedn o poadavek na vyuit novch funkc i instalaci poslednch HW hit do vaeho PC) pome jen nahrt nov BIOS. Mte BIOS vyladn na stabilitu i rychlost? Mnoh komponenty pracuj ochotn mimo svou specifikaci napklad pam CAS3 i pi nastaven CAS2. Ne vdy vak je takovto systm zcela stabiln. Instalovali jste odpovdajc systmov ovladae? Jedn se o zkladn ovladae ipov sady, nap. sada 4in1 je urena pro adu VIA. Jin ovldae existuj pro ipsety Intel i810, 815. Prohledejte i instalan CD. Nastavte doasn v BIOSu pamti na konzervativnj asovn hodnoty latency na 3, frekvenci na HCLK (a nikoliv HCLK + 33 MHz). Pokud mete, zvyte napt jdra procesoru. Vdy vak jenom mrn o jeden i dva malik stupnky! Nkdy to pomh i pi standardnm taktovn. Pokud to nepome, vrate zmny zpt. Mete zkusit zvit napt I/O. To pak nkdy pozitivn ovlivuje pamti a sbrnici procesoru. I zde je opatrnost nejvy prioritou. Pokud to nepome, vrate ve zpt. Zkuste doasn deaktivovat ACPI. Zejmna pokud pedpokldte, e vae komponenty funkce ACPI nepodporuj (karty ISA...). Pokud mte karty ISA, nezapomete jim vyhradit jejich nastaven IRQ i vyhrazenou oblast I/O. V danm mst BIOSu pak na dan zdroj nastavte pznak Manual a Legacy/ISA, konkrtn v sekci PnP/PCI. Zvate fakt, e nkter karty PCI nesnej sdlen IRQ vtinou se jedn o star typy, kter nepodporuj PCI 2.1 v tto situaci zkuste karty navzjem prohodit. V ppad, e chyb IRQ, zkuste vyadit (disable) obecn, ale nepouvan zazen i porty. Napklad sriov porty COM2, COM1... v ppad nouze i LPT i USB. Nezapomete na to, e zazen jsou vypnut jinak je pak pozdji budete muset dlouho opravovat. Ve si radji poznamenejte nebo nalepte pobl odpovdajcho konektoru i zazen. Zkuste ve co jde odpojit a postupovat od minimln konfigurace postupn zapojte: (a) klvesnici, grafiku, proce-
vytisknout (ji te) a pi ppadnch problmech jen odfajfkujte jednotliv kroky (pokud budou na v HW aplikovateln). Pokud zvadu naleznete, vrate testovac zmny do pvodnho i rychlejho stavu. Tedy: Provte zasunut vech karet a konektor, provte polaritu (od toho asi zanou vichni). Dleit je shoda znaek / zobk i spravn orientace. Petaktovvte pota? Zkuste nejdve znovu nastavit standardn hodnoty. Zkontrolujte chlazen procesoru polohu chladie, slu a msto tlaku spon i pruin. Neocenitelnm pomocnkem je termovodiv i alespo silikonov pasta! Mte dostaten dimenzovan zdroj? Nkter kombinace hardwaru jsou na napjen docela citliv (zejmna rychle taktovan procesory a grafick karty). Zdroje 250 W i jet lpe 300 W vtinou sta vtina bnch zdroj d vak pouze 200 i 230 W. Ve vtin ppad zde problm ale nebv. Je ve zapojeno dle manulu? Vtina lidi manuly nete vy si ale pette minimln zarmovan i zvraznn odstavce (i odstavce s npisem Warning ;-) Provte propojky (jumpery) a to jak na desce, tak i na discch i kartch.
Obecn otzky
I tm nejlepm se me stt, e na nco pi analze problmu zapomenete. Proto jsme pipravili seznam toho, co byste mli mt na zeteli (nezlobte se, pokud vm nae tipy budou pipadat jako samozejm znm vci vak jsou neustle pinou vtiny problm). Zkuste si nsledujc seznam
sor a pam + kabel pro zapnut ATX zdroje, (b) ostatn LED, Reset, disketovou mechaniku (pozor na orientaci kabelu), (c) disky (nejdve HD, pak CD + jin IDE zazen), (d) PCI karty pak instalujte do slot postupn... Pokud mte v Ovldacch panelech v poloce Systm ovladaedvojnky i star a nesprvn zazen, odstrate je. Postupujte opatrn pokud se vak jedn o zazen P&P a nesouvisej pmo s natnm systmu, ve odstrate a nainstalujte znovu. Mte posledn/sprvn ovladae? Mte je vechny? Zkontrolujte alespo jejich stav v poloce Systm (hlka zazen pracuje sprvn). Dbejte na maximln shodu mezi ovla-
daem, verz OS (Win NT, 2000, 95, 98...) a vam HW. Mte potebn pomocn ovladae/knihovny? Tj. sprvnou verzi DirectX, Direct Media i jin podprn programy (nap. ovladae ASPI pro vypalovaky/SCSI). Bootujte Windows s protokolem bootlog.txt. Vyberte tuto volbu z menu, kter se objev po vasnm stisku Ctrl i F8 v prbhu bootovn. Vsledn soubor me pomoci pro laiky je vak jeho obsah vtinou nesrozumiteln... Mte-li pstup k Internetu, mete zkusit Microsoft support database (http://support.microsoft.com) Pokud umte anglicky (nsky...) klidn kontaktujte vrobce. Pokud v R
naleznete pm zastoupen pslunch firem nebo servis, obrate se na n o radu. Pette si relevantn lnky z PCtuning i ostatnch web. Posledn zchrana: ve zlohujte a znovu nainstalujte cel erstv Windows. Zajdte na pivo, a ve zkuste ztra znovu :-) Posledn tip je ten nejuitenj: pette si pspvky (ppadn se zapojte do diskuze) v diskuznm foru na http://pctuning.zive.cz/forum/. Diskutuj na nm erudovan a velmi ochotn lid. Je pravdpodobn, e nkdo ji V problm eil ped Vmi! (podle pctuning.zive.cz)
Temples (Chrmy) je kolekce 12 rznch prosted pro chat, vytvoen a propojen adou bran uspodanch ve stylu StoneHenge. Kad chrm poskytuje svoji zvltn specifickou atmosfru. Ctte-li se unaveni setknmi ve velkch prostranstvch Pagan Grove, pejdete do Temple Beth Shalom. Chce to jen pr teleport ... nen to dle ne pt minut.
Slimemold se pekld jako kalov forma (vrstva protoplazmy rostlin a ivoich). Biologie tohoto prosted poskytuje zajmav studijn materil. Je vytvoeno innost vzjemn spolupracujcch bunk, ani by tyto ztrcely svoji individualitu. Pod nadpisem Posln stoj: Z chovn uritch skupin je zejm, e si nkte lid mysl, e spoleenstv bunk dvaj slu stejnost a uniformita. Nen tomu tak. Je to koordinovan vraz jedinenho charakteru kad buky ve spoluprci s celkem, kter dv vzniknout uvedenmu prosted (slimemolds). Tmto zpsobem spoluprce lze uskutenit vci, kter by jednotlivec ani skupina nemohli uskutenit samostatn. Internet je fascinujc pleitost dlat podobn pokusy. Kad z webovch mst na Slimeworld m velice jedinen charakter svoji vlastn atmosfru. Pi jeho prohlen je zejm velmi irok rznorodost pohled, reprezentovanch jednotlivmi webovmi msty. Co ale nemus bt tak zejm je svobodn vmna technickch a umleckch dovednost mezi zastnnmi webnauty. Je to zmrn a chtn fze talent, kter dv Slimeworldu jeho specifick vraz. T ns pomhat jeden
druhmu v udrovn naich individulnch webovch mst. Postupem asu se umlecky nadan jednotlivci u technick aspekty nvrhu webovch strnek a programtoi rozvjej svoje tvr talenty nkam dl ne je jen HTML. Potte se na spolenou prac nm pini radost.
Vojensk radiotechnika bval NDR

Rudolf Balek
(Pokraovn)
Nsledujc kapitola knihy Nachrichtentechnik der Nationalen Volksarmee se zabv vozidlovou stanic FK-30, pijmaem-vyslaem. Byla vyvinuta a vyrbna radiotechnickmi tovrnami NDR v letech 1950 a 1960. Krom pouit v armd u motorizovanch ozbrojench tvar byla pouita i v civilnm sektoru, v zjmov spolenosti Sport und Technik (obdoba naeho Svazarmu) apod. Svmi vlastnostmi pedstavovala v rdiovm provozu spolehliv a relativn bezporuchov pstroj se stednm vkonem. Byly jm vybaveny zejmna vozy K-30 zvodu VEB Robur Zittau. Zazen bylo pouvno i ve stacionrnm-zkladnovm proveden. Jedna srie oznaen FK-50See byla urena pro nmonictvo s napjenm ze sovho palubnho zdroje. Pro jin pouit byla napjena z bateri. Pozdji byly dodvny sov napjee. Zazen FK-30 See bylo trunkovho (svazkov stojan) proveden, dv hlavn stupnice byly typu Bruel/Kjaer. V popisu jsou ti fotografie, pln schma vyslae srie SK-50L a tabulka parametr.
Pijma m npadn velkou kruhovou stupnici, jej jednotliv rozsahy jsou barevn rozlieny. Vstupn obvody se pepnaj velkm karuselem. Pracovn rozsah je rozdlen do esti podrozsah od 175 kHz do 12 MHz. Stupnice je cejchovna v krocch po 25 kHz (Fixelle - pevn vlna). Uprosted kruhov stupnice je knoflk hrubho ladn, jemn ladn je vlevo nahoe. Pijma EK-4L je devtiokruhov superhet, s vf stupnm s elektronkou EF80, smovaem a osciltorem, nf stupnm (ECH81), s mf zesilovaem (2x EF80), demodultorem a nf pedzesilovaem, nf stupnm (EF80) a BFO s EF80. Mf kmitoet je 470 kHz. BFO je laditeln o 5 kHz. Monost pjmu A1, A2 a A3. Citlivost pijmae je podle podrozsah od 1 do 10 V. e psma je pepnateln od 2 kHz do 6 kHz. Vysla SK-50L je tstupov, s osciltorem (EF80), se zdvojovaem/budiem (P50) a s koncovm stupnm (P50). Pro telefonn provoz je modulan stupe osazen EF80. Elektronky P50 (LS50) byly pozdji nahrazeny ty-
Obr. 17. Stacionrn (zde nmon) proveden stanice FK-50See pem SRS552 a GU50. Plnovn byl vkon vyslae na 500 W, takov koncov stupe byl vestavn do nkolika vysla, ale dle nebyl vce pouit. Vyzen vkon byl pi A1 50 W, pepnateln na 10 W, pi A3 12,5 W. Jako antna slouil klikou vysunovateln teleskopick stor (MAGIRUS) o dlce 10 m, ppadn 12 m. S antnnm lenem mohla bt pouita i drtov antna o dlce 4 m a 10 m. Mezi radioamatry-vyslai byl povstn ladic kondenztor vyslae, znm svmi kvalitami. Vyskytoval se i u ns. Dal kapitola popisuje VKV zazen, pijma a vysla typu R-111. Tato souprava byla urena pro velitelsk vozy - velitelsk stanovit. Tak nachzela pouit i v civilnm sektoru. Svoj hmotnost 200 kg nleela mezi vozidlov a zkladnov rdiov stanice. Provoz byl veden kmitotovou modulac. Jedn se o modern pstroj, kter me bt zaazen do skupiny pstroj pro dvrn a utajen komunikace. Spolupracuje s kdovacmi, ifrovacmi a deifrovacmi pstroji, me bt ovldn dlkov ovldacmi pulty a telefony a me pracovat jako rdiov rel. Me pracovat jak simplextn, tak i duplexn. Jak ukazuj snmky a zejmna nkresy pednch panel, jejich menu (zjednoduen eeno monosti) je znan a vyaduje obsluhu specialisty. I kdy je innost soupravy podrobn popsna, chyb schma a blokov schma. Spokojme se s daty, kter shrnuj parametry. Pracovn rozsahy: prvn 20 a 36 MHz, druh 36 a 52 MHz. Poet kanl 1281, kanlov
Obr. 18. Pedn panel KV/VKV transceiveru R-111. Hmotnost soupravy 200 kg. Kmitoet se odet (na snmku zakrytou) lupou
vzdlenost 25 kHz. tyi libovoln kmitoty mohou bt programovny. Napjec napt baterie 26 V, odbr proudu pi vysln je max. 20 A, pi pjmu max. 7 A, pi pohotovostnm reimu 2 A. Pi duplexnm provozu jsou na jedn stran pouity dv stejn soupravy. Vkon vyslae je 75 W (2x GU50) a lze ho pepnat na 1 %, 20 % a 100 % jmenovitho vkonu. Pijma - superhet s dvojm smovnm - m prvn mf 8 MHz, druhou mf 500 kHz se penenho psma 16 kHz. Citlivost je 1,5 V pi odstupu signl/um 20 dB. Cejchovac genertor 500 kHz je osazen PKJ s pesnost 1,5.10 -6. Pouit elektronky v pijmai: 129B, 137B, 124B. K napjen slou mohutn transvertor. Dal, krtce popisovan pstroj je KV transceiver R-112. Byl umstn v pancovch vozech. Snmek (obr. 19) ukazuje pedn panel s ovldacmi prvky a se stupnic. Svoj hmotnost pat mezi vozidlov a zkladov stanice (90 kg). Jsou uvedeny pouze zkladn informace. Kmitotov rozsah: prvn psmo 2800 a 3990 kHz, druh psmo 4000 a 4990 kHz. 220 kanl je zeno PKJ, s odstupem 10 kHz. Provoz A1 a A3. Vkon vyslae 50 W pi A1. Dosah od 10 % a 100 % vkonu 8 a 100 km. To je ve. Nsledujc, rovn jen strun popis je vnovn KV FM transceiveru typu R-113. Nahrazuje stanici 10RT, kter byla po destky let v innosti. Jako pedchzejc, je i R-113 urena pro tanky a pancov vozy. Umouje duplexn provoz jako vozidlov-mobiln i jako pevn zkladnov stanice. Nle k n: rotan mni, antnn skka s variometrem, mohutn antnn izoltor pro prutovou antnu, napjec kabel, kukla se sluchtky a nprsn pepna. Pracuje od 20,0 do 22,375 MHz v 96 kanlech s odstupem 25 kHz, kmitotovou modulac a vkonem 16 W. Dosah pi vypnutm potlaen umu je 20 km, pi zapnutm omezovai pak 10 km. Antna je dlouh 4 m, pomocn antna 2,5 m.
Obr. 19. KV transceiver R-112. Hmotnost 90 kg
Obr. 20. KV transceiver R-113, pedn panel, hmotnost soupravy 90 kg Pkon z palubn vozidlov baterie 12, pp. 24 V je pi vysln 300 W, pi pjmu 140 W a pi pohotovostnm pjmu 90 W. Strun je zmnno i palubn dorozumvac zazen - interkom - pod oznaenm R-120. Pouval se v tancch a pancovch vozech ke komunikaci se leny posdky. Popis dopluje blokov schma rozvodu interkomu a technick data. Nejasn snmek ukazuje rotan mni, skku s regultorem hlasitosti, rozvdc skku a nprsn pepna. Z palubn st 26 V (pp. 13 V) odebr proud 1,5 A. Pen psmo od 300 Hz do 3000 Hz s 90 % srozumitelnost pi bcm motoru. Osazen elektronkami nen uvedeno. (Pokraovn pt)
Ohlasy ten na seril Vojensk radiotechnika bval NDR

Ven redakce, v PE-AR, v rubrice Rdio historie bylo ji est pokraovn historie vojenskch radiostanic bval NDR, od p. Rudolfa Balka. V popisech osazen elektronkami se to pmo hem mnoha typy s psmeny SH uprosted znaku. Takov elektronky v katalogu nejsou. Jde zejm o nmeck pepis ruskho psmene , take v eskm textu msto uvdnho 2SH27L mlo sprvn bt 227L, tuzemskm radioamatrm by to bylo jist srozumitelnj. slo 7 PE-AR pin v tto rubrice zajmavou informaci, e v pijmai R-104 jsou vechny jeho stupn jednotn osazeny elektronkou 2SH27L. Pominu-li chybn pepis typu pro esk text a tak chybjc daj o potu tchto elektronek v onom pijmai, je to velmi zajmav informace, e 15 let po vlce (1960) dospli Sovti k tmu, jako Nmci o 22 let dve - jak cenn a vhodn je osadit vojensk pstroj (nap. pijma) jen jedinm typem univerzln pouiteln elektronky, tehdy RV12P2000. Jaroslav ubert, Praha 5 Zdravm, k moc pknmu serilu o historii vojensk radiotechniky (PE-AR 5) mm jedinou poznmku: uvdn stanice R-105, R-108, R-109, R-107, R-107T pamatuji z vlastn vojensk sluby. Nesouhlasm s tm, e R-107T mla displej z kapalnch krystal - byly to displeje s LED segmentovkami erven barvy (co naznauje i ernobl fotografie - takov kontrast a svtl slice LCD nemly). A pouze uvdte vtah z nmeckho textu, stlo by za vtiku, e programovn kmitot u R-107 bylo nastavenm mechanick zpadky a runm otenm ladicho knoflku tak dlouho, ne zpadka zapadla. Hodn spch, A. L.
4. mistrovstv svta vtelegrafii 2001
Drustvo esk republiky. Zleva: da, OK1AO, Franta, OK1DF, Tom, OK2BFN, Zdeka, OK2BJB, Vla, OK1CW, Hynek, OK1HYN, a Alek, OK1AMY. Na snmku vpravo star dobr Stanislav Zelenov, UA3VBW Opt po dvou letech se konalo ji 4. mistrovstv svta vtelegrafii HST 01 (High Speed Telegraphy) za asti estncti zem ve dnech 6.-10. 6. 2001 vrumunsk Constanci. Pro osven pamti: na 1. MS jsme nebyli, na 2. MS vBulharsku jsme byli 7. se dvma stbrnmi medailemi a na 3. MS v Itlii jsme byli opt 7. sjednou stbrnou a jednou bronzovou medail. Odltali jsme tedy do Rumunska snadj zskat lep umstn, protoe jsme poslili drustvo o nadjnho juniora Hynka, OK1HYN. Zatek nebyl prv astn, protoe do Bukureti dvma z ns nedorazila zavazadla. Jednm spostiench jsem byl i j, take nezbvalo, ne zasedat vjury a na schzi pracovn skupiny IARU vcestovnch dnsch a triku. Hor to bylo sdruhou postienou - Zdekou, OK2BJB, kter mla vzavazadle i sv zvodn ndobko a zvodit s vypjenm klem vsledkm neprospv. Poas bylo na rozdl od na vlasti letn, tak alespo mi nebylo vjedinm triku zima. Prvn zvodn den byl na programu pjem a odpoledne digitln disciplny PED a RUFZ. Protoe pi pjmu vznikla jaksi technick zvada, pjem se prothl a practising probhal lehce pes veerku. Druh den jsme dokonili practising a pokraovalo se ve vysln. Tet den jsme jeli na prohldku Constanci a organiztoi piln pracovali na vsledcch, diplomech atd. Tento den byl pozoruhodn tm, e za mnou pijelo m zavazadlo, take jsem se ctil opt jako lovk. Bohuel stejn tst nepotkalo Zdeku, OK2BJB - t pilo zavazadlo a za tden po nvratu dom! A nyn ktomu podstatnmu, to je ksportovnm vkonm a vsledkm. Na prvn pohled je vidt, e vkony ve svt (vchodnm) jdou stle nahoru. Vsledky tch nejmladch mnohdy pevyuj vkony naich dosplch vdobch nejvt slvy telegrafie u ns. Vrazn to bylo vidt vpractisingu: sta hamov, kte jsou v zvod schopni zachytit snadno kadou znaku, si ji museli nejprve zapsat tukou a potom peklepnout na klvesnici. Ti byli hrav poreni 15letmi dvenkami, kter evidentn dn velk zvod na psmu neabsolvovaly, ale chytaly do klvesnice zvratnou rychlost morseovku. To neplat o legendrnm Zelenovovi zRuska, kter dr i vnovch discipnch krok a zvtzil ve sv kategorii ji po tvrt. Celkov vsledky nelze na tomto mst zveejnit pro velk rozsah, proto budou dostupn na webu eskho radioklubu a zestrunn v paketov sti naOK0NF-8 vrubrice HST. Tak tedy abych nenapnal, knaim vsledkm: Vdrustvech jsme skonili 6. a pivezli jednu stbrnou medaili. Umstnm vdrustvech jsme prakticky doshli stropu, protoe dokud nebudeme mt msto pouhch ty obsazeno vech est kategori, nemme lep anci, protoe vsledek vdrustvech tvo souet bod lepch zvodnk ve vech kategorich (vkad kategorii me zem delegovat dva zvodnky). Stbrnou medaili tentokrt nepivezl Tom, OK2BFN, ale Vla, OK1CW, za klovn (druh za Zelenovem). Vedoucm vpravy byl Alek Myslk, OK1AMY, a trenrem Adolf Novk, OK1AO. Vroce 2003 se bude konat 5. MS vBlorusku a vroce 2005 6. MS vMakedonii. OK1AO
Umstn naich zvodnk

kategorie A - juniorky B - junioi C - eny D - mui E - seniorky F - senioi zvodnk Hynek Havli, OK1HYN Zdeka Vtkov, OK2BJB Frantiek Pbal, OK1DF Tom Mikeska, OK2BFN Vladimr Sldek, OK1CW 6 8 6 11 7 2 9 12 6 10 12 6 10 12 7 9 8 6 11 12 celkov pjem vysln practising
Tom Mikeska, OK2BFN
Keplerinsk prvky
AO-40
Po prvnch zkoukch transpondr, o kterch jsme referovali v PE AR 6/2001, byly analogov transpondry opt vypnuty. Pomoc magnetickho systmu druice byla poslze zmnna orientace AO-40 na ALON/ALAT = 270/0 tak, aby bylo mon zapnout plasmov motor ArcJet. Pvodn ml bt tento motorek vyuit pro jemn korekce drhy v reimu tos stabilizace druice, kdy budou ji rozvinuty solrn panely, poskutujc dostatek energie pro jeho innost. Po incidentu s hlavnm motorem v prosinci 2000 bylo k tmto zkoukm pistupovno velmi opatrn, a proto byl pouit pouze studen plyn. innost motorku je v tomto ppad pouze 50 %, ale nebylo teba elektrickho pkonu nkolika set watt, kter s dosud nerozvinutmi slunenmi panely nen dlouhodob k dispozici. Hlavnm kolem nyn bylo zvtit vku v perigeu. Vlastn manvr zapoal krtkm zapnutm motorku v okol apogea pi obletu . 296. Protoe fungovaly sprvn ohva amoniaku, mie tlaku a prtoku plynu spolu se vemi ventily, byl ArcJet zapnn v okol apogea i v dalch obletech. Krsn bylo mon sledovat, jak se perigeum zved pi kad nsledujc orbit. Manvr skonil pi obletu . 302, kdy byl spotebovn vechen amoniak (poklesl tlak v obou ndrch). Bhem nho se podailo zvit perigeum z 250 km na 851 km. Velmi dleit je, e AO-40 je nyn na bezpen a stabiln drze. V souasnosti je znovu aktivovn magnetick systm a naprogramovna zmna orientace druice k ALON/ALAT = 0/0. Pi tto orientaci, kdy smrov antny v okol apogea budou mit k Zemi, budou zapnuty opt analogov i digitln (RUDAK) transpondry. Zanou vak tak ppravy na tosou stabilizaci vetn zkouky t gyroskop s magnetickmi loisky.
ARISS
Tato zkratka znamen Amateur Radio on International Space Station a budeme se sn urit asto setkvat. Podrobnosti o projektu lze nalzt na adresse: http://ariss.gsfc.nasa.gov Vsouasnosti navazuje posdka ISS obas spojen. Vinnosti je tak paketov stanice, ovem jen jako digipeater neslovanch (UI) rmc (pro APRS nebo UI QSL). Ped zahjenm paketovho provozu je vak teba seznmit se s jeho
zsadami na ve uveden adrese. Pro komunikaci sISS se pouvaj nsledujc frekvence: Celosvtov uplink pro paket: 145,990 MHz. Uplink pro hlasovou komunikaci (FM) vI. oblasti IARU: 145,200 MHz. Uplink pro hlasovou komunikaci (FM) vII. a III. oblasti: 144,490 MHz. Ceosvtov downlink: 145,800 MHz. Volac znaky: Amerit astronaut pouvaj NA1SS a rut kosmonaut RS0ISS, RZ3DZR. Vpalubnm TNC je zatm NOCALL. Na adrese http://spaceflight.nasa.gov/station/timelines/ 2001/may/index.html lze nalzt denn program posdky, znho lze nkdy tak usoudit, kdy je ance na spojen sISS.
OK2AQK
- veden IARU d vechny radioamatry, aby v tento den byli aktivn na psmech. Termny uvdme bez zruky, podle daj dostupnch v zvru kvtna t.r. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady PE-AR: Aktivita 160 12/2000, OM Activity 1/01 (doplnk v sle 3/01, prvn hodina CW, druh SSB provoz), SSB liga, Provozn aktiv viz 4/01, WAEDC 7/99, DARC Corona 2/ /99, All Asia (viz doplnk 8/00)a AGCW Straight-Key 8/98, WAE-DX 7/99, Field Day 5/99, SEANET, KCJ a a W/VE Islands viz minul slo PE-AR, TOEC Grid 5/00. Zvod SNP byl pro nezjem ji loni zruen. Ve dnech 18.-19.8. probh severoamerick party SSB, 25.-26. 8. Ohio, South Dakota a Hawaii party, 15.16. 9. Atlantic party, 29.-30. 9. Texas party. To jsou pleitosti, kdy mete pracovat se zajmavmi okresy USA. V letonm roce je k tomu jet vborn pleitost. U CQ WW RTTY zvodu jsou podmnky podobn jako u ostatnch CQ zvod, ovem hodnot se jednm bodem i spojen s vlastn zem, dvma body spojen s ostatnmi zemmi na kontinent. Adresy k odesln denk pes internet SEANET: g3nom@ibm.net KCJ: ja1dd.taneda@nifty.ne.jp Field Day: dk2oy@darc.de
Kalend zvod na z
1.-2.9. IARU Region 1-VHF Cont. 1) 144 MHz 4.9. Nordic Activity Contest 144 MHz 8.9. FM Contest 144 a 432 MHz 11.9. Nordic Activity Contest 432 MHz 15.9. S5 Maraton 144 a 432 MHz 16.9. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 16.9. OE Activity 432 MHz-10 GHz 16.9. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 25.9. Nordic Activity Contest 50 MHz 14.00-14.00 17.00-21.00 08.00-10.00 17.00-21.00 13.00-20.00 07.00-10.00 07.00-12.00 08.00-11.00 17.00-21.00
Kalend zvod na srpen a z

11.-12.8. Europ. Contest (WAEDC) CW 00.00-24.00 11.8. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00 13.8. Aktivita 160 CW 19.00-21.00 18.-19.8. SEANET Contest SSB 00.00-24.00 18.-19.8. Keymens Club (KCJ) CW CW 12.00-12.00 19.8. SARL Contest CW 13.00-16.00 25.-26.8. TOEC Grid Contest CW 12.00-12.00 25.-26.8. W-VE Islands Cont. CW/SSB 16.00-24.00 1.-2.9. All Asia DX Contest SSB 00.00-24.00 1.9. PSK 31 Contest PSK 00.00-24.00 1.9. SSB liga SSB 04.00-06.00 1.9. AGCW Straight Key HTP40 CW 13.00-16.00 1.-2.9. SSB Field Day SSB 13.00-13.00 2.9. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00 2.9. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00 3.9. Aktivita 160 SSB 19.00-21.00 8.-9.9. Europ. Contest (WAEDC) SSB 00.00-24.00 8.9. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00 8.-9.9. ARI Puglia Contest MIX 13.00-22.00 9.9. PSK QRP Contest PSK 20.00-24.00 10.9. Aktivita 160 CW 19.00-21.00 15.9. OK-SSB zvod SSB 05.00-07.00 15.-16.9. Scandinavian Activity CW 12.00-12.00 20.9. *** IARU Amateur International Radio Day *** 22.-23.9. CQ WW DX Contest RTTY 00.00-24.00 22.-23.9. Scandinavian Activity SSB 12.00-12.00 22.-23.9. Elettra Marconi MIX 13.00-13.00 Upozorujeme na Mezinrodn den radioamatr, vyhlen IARU na 20. 9.
Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz asopis Amatrsk radio 3/ /2000, Radioamatr 1/2001, dle strnka http://www.crk.cz a rubrika ZVODY st paket rdia. 1 ) Podmnky viz ploha asopisu Radioamatr 6/2000 (zelen vloka), denky na OK1MG: Antonn K, Polsk 2205, 272 01 Kladno 2. El. denky: E-mail na: ok1mg@qsl.net Paket rdio: OK1MG @ OK0PCC OK1MG
l DARC m od kvtna nov, omlazen pedsednictvo, pouze se temi penzisty. Pedsedou byl zvolen Jochen Hindrichs, DL9KCX, gymnazijn uitel djin, nminy, latiny a informatiky. Jeho zjem se upr hlavn na ATV a VKV spojen tropo, aurorln i prostednictvm sporadick vrstvy E.
WAEDC: waedc@darc.de OK-SSB: OKZAVOD@radioamater.cz All Asia: aaph@jarl.or.jp SAC: sac@contesting.com Corona: df5bx@darc.de Strun podmnky nkterch zvod OK SSB zvod a OK CW zvod se konaj 3. sobotu v z (SSB) a 3. sobotu v dubnu (CW) od 07.00 do 09.00 hod. mstnho asu. Zvod probh na psmech 80 a 160 m v telegrafnch segmentech 1835-1950 kHz a 3520-3560 kHz, v SSB segmentech 1840-1950 kHz a 3700-3770 kHz. Kategorie (vdy ob psma): a) vkon dle Povol. podm., b) vkon max. 100 W, c) max. 100 W, stanice novk (do 3 let koncese), d) posluchai. Zvod se ve dvou jednohodinovch etapch. Zvodu se mohou astnit i OM stanice, vyhodnocen budou mt samostatn. Kd: RS(T), okresn znak a poadov slo spojen (p. 599 APA 001). Nsobii jsou okresy na kadm psmu a v kad etap zvl, vlastn okres se jako nsobi nepot. Kad spojen se hodnot jednm bodem. Spojen neplat, pokud m stanice v denku chybu v pijat znace nebo v pijatm kdu. Nesm se pouvat speciln volac znaky (OL, OK5, ...) vydan pro mezinrodn zvody. Posluchai mohou kadou stanici v jedn etap a na kadm psmu zaznamenat pouze jednou. Denky: Prbn list soutnho denku obsahuje u kadho spojen datum, as UTC, volac znak protistanice, odeslan kd (alespo mnc se st), pijat kd, body, nov nsobi. V zhlav vlastn volac znak a poadov slo listu. Tituln list obsahuje nzev zvodu, datum konn, volac znak pouit v zvod, volac znaky opertor, adresu, kategorii, poet bod, poet nsobi, celkov vsledek, pouit zazen (v. vkonu), antna, vk opertora, dlka trvn koncese a estn prohlen tohoto znn: Prohlauji, e jsem dodrel podmnky zvodu a Povolovac podmnky a e ve uveden daje jsou pravdiv. Denky zalete do 14 dn po zvod na adresu: Radioklub OK1OFM, c/o Pavel Pok, Sokolovsk 59, 323 12 Plze; E-mail: OKZAVOD@radioamater.cz Jednotliv kategorie budou vyhodnoceny, pokud budou mt alespo 5 astnk. (Pozn. QX - podmnky zveejnn na internet. strnkch RK se li od podkladu v asopise Radioamatr). Scandinavian Activity Contest (SAC) se pod kadoron CW provozem vdy tet vkend v z, SSB tvrt vkend v z. Zatek je vdy v sobotu ve 12.00 a konec v nedli ve 12.00 UTC. Kategorie: A) I - jeden op. - do 100 W vkonu; II - jeden op. - max. 5 W vkon. Vylouena je jakkoliv pomoc druh osoby a pouit DX clusteru. B) vce opertor jeden vysla, 10 minut minimln na psmu od prvho spojen, vyjma spojen na jednom jinm
psmu s novm nsobiem. Je povolen cluster. Klubov stanice zvod v kategorii B) bez ohledu na poet opertor pracujcch na stanici bhem doby zvodu. C) posluchai - zapisuj a hodnot pouze spojen skandinvskch stanic. Je povoleno pracovat na vech klasickch KV psmech 80-10 m vyjma sek 3560-3600, 3650-3700, 14 060-14 125, 14 300-14 350 kHz. Vymuje se report a poadov slo spojen od 001, kad spojen se hodnot jednm bodem. Nsobii jsou jednotliv seln oblasti zem, se ktermi se navazuje v zvod spojen (JW, JX, LA, OH, OJ, OX, OY, OZ, SM, TF). Souet bod za spojen vynsoben soutem nsobi z jednotlivch psem dv konen vsledek. Denky je teba zaslat vdy do 15. jna; kadoron je vak poadatelem jin skandinvsk radioamatrsk organizace, v poad SRAL, SSA, NRRL, EDR; v roce 2001 je poadatelem NRRL, pot. adresa NRRL: Norsk Radio Relae Liga, LA9HW Jan Almedal, Tunet, N-1825 Tomter, Norway.
Zajmav expedice a aktivity v srpnu a z 2001

l Na srpen a z ji byly ohleny nkter zajmav expedice. Od 9. 8. a do konce srpna to bude velk expedice Francouz do Beninu - TY. Doufejme, e se ji podmnky umoud a ad radioamatr tak pibude nov zem, ponvad maj pracovat s vkonem 500 W na vech psmech vetn digitlnch md. QSL via F5CWU. Na 16.-27. 8. chystaj Holanan expedici na ostrov San Vincent (J8). Vyslat by mli pod znakami J8/PA... a QSL manaerem bude PA5ET. Mli by pracovat na vech KV psmech telegrafnm, RTTY, PSK31 i SSB provozem. l Holanan ovem maj v plnu jet dal zajmav lokality. PA3GIO postupn navtv ostrov Christmas (VK9XV 6.-13. 9.), Cocos Keeling (VK9CQ 14.-20. 9.), Australii (VK6GIO 22. 9.-8. 10.) a skon na ostrov Lord Howe (VK9LO 9.-15. 10). Pozor - bude pracovat pouze SSB! PA3AXU m naopak v myslu oivit vechny druhy provozu postupn ze Zpadnho Kiribati (T30XU 4.-10. 9.), Nauru (C21XU 11.-19. 9.) a Fiji (3D2XU 20.-28. 9.). Uvidme, jak se jim poda vechny tyto plny uskutenit. l Arizonsk radioklub NADXA organizuje v tdnu 8.-16. z t.r. velkou aktivitu z rznch mst na proslul dlnici 66 z Chicaga do Los Angeles. V provozu budou stanice s volacmi znaky K6A a K6L a kad, kdo nave v tto dob spojen alespo s jednou speciln stanic, obdr za 3 $ diplom. Hldejte na telegrafii kmitoty 33 kHz od zatku psem a na SSB 14 266, 21 366 a 28 466 kHz. Bli informace na www.nadxa.com, dosti o diplom se zaslaj na NN7A. l Radioamati ve Finsku mohou od 1. z do konce roku krom bnho prefixu OH pouvat i prefix OG u pleitosti 80 let od zaloen finsk radioamatrsk organizace SRAL. l V Tunisku je v Gabes technick vysok kola telekomunikac, kde obsahem jednoho z vyuovanch pedmt je tak vod do radioamatrsk techniky a pedpokld se i amatrsk provoz pes satelity. V z se pod v Tunisku tak
stedomosk olympida a pi t pleitosti bude v provozu stanice s volacm znakem 3V8MED. l Skupina panlskch radioamatr se chyst na zzen digitln rdiov zchrann st v Guatemale, kter by mla slouit v ppadech prodnch pohrom podobn, jako je tomu ji v Hondurasu a El Salvadoru.Pedpokldaj od 17. do 26. z provoz pmo z Guatemaly, odkud se ozvou pravdpodobn pod znakou TG0R, kter ovem v dob ppravy tto zprvy jet nebyla definitivn potvrzena. QSL bude vyizovat EA4URE. l Nejvt japonsk setkn radioamatr zan kadoron v ptek ped prvnm vkendem v z - nyn pod novm nzvem Amatrsk rdiov festival (ale vce znm jako HAM Fair v Yokoham. Jeho soust je vstava sponzorovan japonskou asociac radioamatrskch vrobc JAIA, kde je vystavovna nejnovj produkce jednotlivch firem s vkladem o vylepench oproti pedchzejm typm. QX
Pedpov podmnek en KV na srpen

Po prvnm velkm vzestupu na potku jara zaala k jeho konci slunen aktivita opt stoupat. Msn prmr slunenho toku za leton erven stoupl na 173,7 s.f.u., co odpovd slu skvrn R pes 130 a i v rmci probhajcho vrcholu pat mezi vy (nejvy vrmci 23. cyklu byl losk bezen s 208,2 s.f.u.). Maximum 23. cyklu s nejvym vyhlazenm slem skvrn R12=120,8 probhlo vloni v dubnu, vmsnch prmrech ale vede ervenec sR=169,1. Nejvymi dennmi hodnotami zstvaj R=401 z 20. 7. 2000 a slunen tok 274 s.f.u. z 28. 3. 2001. Msnmi prmry sla skvrn R za leton prvn pololet byla sla 95,1, 80,1, 114,2, 108,2, 97,3 a 134,0 a posledn znm R12 = 112,2 je za prosinec 2000. Pot, co koncem letonho bezna zaala slunen aktivita stoupat k sekundrnmu maximu jedenctiletho cyklu, bohatmu na slunen erupce, geomagnetick poruchy a polrn ze - a tedy i na vkyvy podmnek en krtkch vln nahoru i dol, se ponaje kvtnem vzestup utlumil, v ervnu ale pokraoval a nyn ekme dal vrchol aktivity (a tedy i lep podmnky en krtkch vln) nejen koncem lta, ale i na podzim. Pipojen pedpovdn diagramy na srpen proto vychzej zoptimistitjho odhadu R12 = 130, piblin odpovdajcho prmrnmu slunenmu toku 172 s.f.u. Podle poslednch odhad bychom mohli velkou slunen aktivitu ekat nejen v srpnu a z, ale i bhem dalch 2-3 msc. Ptm rokem by ale ml ji neodvolateln zat sestup k minimu (v roce 2007). Vrchol lta v ionosfe mme dvno za sebou, kvapem se bl podzim a nkter dny z posledn tetiny srpna jej ji budou velmi vrn pipomnat - lpe eeno, dny s podzimnm a letnm charakterem vvoje se mohou vzjemn stdat. Souasn podstatn klesne etnost vskyt oblak sporadick vrstvy E. Pjemnm dsledkem men vky drhy Slunce po obloze severn polokoule Zem bude zejmna klesajc tlum v nich oblastech ionosfry. Vrcholy kivek MUF do vtiny smr proti ervenci stoupnou o njak 2-3 MHz a v lepch dnech se tak vedle psem 14-21 MHz bude
pro spojen DX otevrat i psmo 24 MHz (zatmco na nejlep dny destky si jet pr tdn pokme). Pravideln ohldnut bude patit letonmu kvtnu (kter byl podstatn nudnj a mn pzniv ne duben s nejvt slunen erupc tohoto cyklu a druhou nejvt vbec kdy pozorovanou 2. 4., voboru rentgenovho zen dokonce tak silnou, e sesaturovala idla na druicch GEOS, dal vizuln pozorovatelnou polrn z 11. 4. a velkmi zhorenmi podmnek 12. 4., 18. 4., a 23. 4.). Jeho potek navzal na rychl pzniv vvoj pi uklidnn magnetosfry (od 30. 4.) a prvn mj byl dokonce nejlepm dnem kvtna. Na dalm vvoji se nejprve negativn podepsal pokles slunen radiace a zhoren znadprmru do prmru nastalo o vkendu 5.-6. 5. Pak stav podmnek en ve dnech 7.-10. 5. definitivn dorazily geomagnetick poruchy, nae nepzniv vvoj pokraoval dalm poklesem MUF po 15. 5. Podmnky se vzpamatovaly a 20. 5. a adu dn se jaktak drely okolo prmru s ojedinlmi zlepenmi do velmi mrnho nadprmru pi vzrstech slunen a poklesech geomagnetick aktivity. Tento vvoj skolsnm pokraoval tm a do konce kvtna, kdy dolo k mrnmu zlepen. Sporadick vrstva E pispla k oteven estimetrovho psma mezi Stedn Evropou a USA 31. 5. mezi 13.40-14.30 UTC. Pjemnm pekvapenm byla kladn fze poruchy 1. 6., kter umonila oteven psem 24 a 28 MHz do oblasti Pacifiku. Pro pomrn objektivn a souasn rychl posouzen podmnek en KV neznme vhodnj prostedek, ne majkov systm IBP/ /NCDXF. V nm se bhem jara do teru postupn vrtily 4X6TU, 5Z4B a CS3B. Dosud nepracuje VR3HK (budouc VR2KP) a v posledn dob neslyme 4S7B a obas W6WX. Zvr pat hlavnm indexm slunen a geomagnetick aktivity vletonm kvtnu - dennm hodnotm slunenho toku (Penticton, B. C. v 20.00 UTC) 210, 176, 172, 176, 161, 155, 138, 129, 129, 130, 137, 138, 139, 138, 142, 138, 147, 138, 141, 142, 150, 152, 159, 170, 162, 147, 147, 143, 139, 132 a 133 (v prmru 148,7) a indexm geomagnetick aktivity (Ak Wingst) 4, 6, 7, 8, 3, 6, 13, 20, 37, 21, 10, 33, 32, 12, 17, 8, 8, 10, 12, 8, 5, 12, 14, 7, 9, 6, 12, 23, 12, 5 a 4 (jejich prmr 12,4 in z kvtna msc pomrn klidn). OK1HH
O em p jin radioamatrsk asopisy ?

Funkamateur 4/2001 - asopis pro rozhlas, elektroniku a potae: Co novho na trhu. WAP/GPRS. Expedice TS7N oima mladho opertora. Popis IC-718 a digitlnho wattmetru DWM-4. Azimutln mapy z internetu. O vyslach DSS a DFS za studen vlky. Aktuln satelitn informace. Rozhlasov hldka. A/D pevodnk pes gameport. Univerzln dvojit laserov zvora. Dneska jdeme k Maximovi popis zajmavch obvod fy MAXIM. Stavebnice STK500. SSB bez filtru (1. st). Je co nejv vdy sprvn (2. st)? 10 GHz - fascinujc psmo. Antna pro 2 m FM provoz. CW, VKV, Sat, Paket, DX, IOTA, QRP, QSL, DL, OE - QTC, Diplomy, Pedpov en, termny. Radio hobby 1/2001 - ukrajinsk asopis pro radioamatry: 5 stran popis novch technologi pro vpoetn techniku a internet. 21 stran zajmavch zapojen a npad z celho svta. Mikroprocesorov ovldn pijma. Antna UT5VD pro 2 m. Vcepsmov dipl. Regulace hlasitosti a barvy tnu s IO. Zmna fze u stereoprogram. Elektronkov technologie koncovch zesilova. Univerzln mi kmitotu s jednm IO (DD7216A). Napjen obrazovky televizoru stejnosmrnm proudem. Termoregultor. Radioamater 5/2000 (asopis SRJ - Beograd): Magnetick antny, teorie a praxe - 3. st. Magnetick antna podle YU1MK. Elektromagnetick vlnn - teorie. Zklady digitln televize pokraovn. Expedice do Pacifiku YT1AD. Aktivn filtr pro SSTV. Jak naladit koncov stupe vyslae. Krsy naeho hobby - Revilla Gigedo. Vsledky 10. svtovho mistrovstv v ROB. O bulletinu YU0SRJ. Ohlasy ten. Radio hobby 2/2001 (ukrajinsk asopis pro radioamatry): 8 stran popis novch technologi - tentokrt z oblasti internetu. DX klub (rozhlasov). Zneitn psem - o neznmch stanicch. Aprlov vtpky. 22 stran zajmavch zapojen a npad z celho svta. Jak se oznauj elektronky. Popis SSTV programu ChromaPIX. Nvrhy zdroj pro doven transceivery. Nov vrobky firmy ICOM (IC-F21, F21S). slicov stupnice pro TRX. Potaov viry i na amatrskch psmech. Elektronick pepna vstup pro nf zesilova. Audio a hifi hldka. Pstroj pro opravy telefonnch pstroj. Kdov zmek. RadCom 4/2001 (lensk asopis RSGB): Naladn antny bez signlu. Podmnky IOTA zvodu. Nov vrobky (strun charakteristika, adresy). Hldka pro zatenky. Vyrobte si morse-kl. Radio Svoboda - djiny. Pokusy GB3US s internetem. TS-2000 - popis. Smithv diagram jednodue. Hldky - VKV, zvody, KV, posluchai, EMC, IARU, digitln provoz. QST 4/2001 (oficiln asopis ARRL): Dopisy ten. Zklady digitlnho dlen (programov). NVARC FoxFinder - modern zpsob nale-
zen liky. Ochrana potaovch dat. Kdy Svobodn Evropa poutla balny. DXing v 21. stolet. TV na 10 m. Test FT-817. Zprvy z FCC. Vsledky ankety 1400 amatr. Hldky: Svt nad 50 MHz, sbratel, podmnky zvod, YL, QRP, Co se psalo ped 75, 50, 25 lty. Break-In 2/2001 (dvoumsnk NZART): Projevy geomagnetickho neklidu. Jednoduch VKV vysla. Diodov sonda. Antna ovinut roura. Digitln mdy. Vzpomnka na G5RV. Zprva o nrodn konferenci NZART. Program 75. vron konference NZART. Svt DX. Jednoduch dvoutnov tester pro SSB. Elektretov mikrofon bez baterie. Hldky: monitoring, QSL byro, diplomy, QRP pedevm, zvody, posluchai, VKV scna, pevde, amplitudov modulace, OTC, satelity, WARO (YL), ionosfrick pedpovdi. RadCom 5/2001 (lensk asopis RSGB): Expedice na Komory. Rmov pijmac antna. Co ns ek (nov technologie). Zprvy pro zatenky. Zajmavosti o rozhlasu Svobodn Evropa. Co jet pinese 23. cyklus? Jarn RSGB vstava. Nov knihy. Zaosteno na nrodn tden vdy. Podmnky VKV PD RSGB. Drobnosti z praxe. Experimentln vysoce linern pijma. VHV/UHF hldka, zvody. Zajmavosti KV, pedpov podmnek. Hldky poslucha, ATV, zajmavosti na internetu, QRP, LF (136 a 73 kHz), IOTA, mikrovlny, kosmick spoje. QST 5/2001 (oficiln asopis ARRL): O lobovn sentor k udren kmitotovch pdl. Transvertor TenTec 1210 tak pro 222 MHz. vod do modelovn napje a antnnch tuner (program TLW). Nabje SLA bateri. Amati v Jordnsku. Ostrov Sagar - vysln z Indie. Amati na dlnici 66. JARL slav 75. vro. Prv americk mistrovstv ROB. Odpovdi na technick dotazy. DX prce split. Test znalost. Popis a test IC-910H. Hldky DX, 50 MHz a ve, QRP, nov knihy, vysla 20. let, digi, portable, podmnky zvod. Ped 75, 50, 25 lty. Vsledky ARRL EME zvodu (bez OK asti). Podmnky PD a ervnov VHF Party. Zprvy ze sekc. CQ-DL 6/2001 - lensk asopis DARC: Friedrichshafen - pehled vystavovatel, denn program, interview s projektantem. Kmitotov rozdlen v Nmecku. Nov monosti - komunikace v ultrairokm psmu. Vzpomnka na Philippa Lessiga, DK3LP. Diskuse kolem penosu dat po silovm veden. JARL slav 75. vro. Nov knihy a produkty. Vf multimetr - nejen pro vf (dokonen). Magnetick antena z mdn trubky. O antnch pro zatenky. Univerzln datov interface ARDI-1001. PACTOR v prosted Linux. Mal koncov stupe PM2107. Univerzln pijma UNIRX (5. pokraovn). DX hldka, KV zvody, svt VKV, pedpov en, satelitn provoz, ATV a datov provoz, YL aktivita, zprvy z klub. Nvtva CRSA v Pekingu. JPK
Za prvn tun dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
Koupm gener. BM 519, 10 Hz-10 kHz, s dokumentac a absorpn vlnomr do 1 GHz. Jen kvalitn. Tel.: (02) 301 94 82. Koupm rukov PU-500 jen v solidnm stavu, pln funkn. Tel.: (0605) 204 261.
12. Mezinrodn setkn radioamatr HOLICE 2001

Radioklub OK1KHL Holice pod ve dnech 24. a 25. srpna 2001 tradin setkn radioamatr. Soust setkn bude jako vpedchzejcch ltech prodejn vstava radiostanic, psluenstv, antn, odborn literatury a veho, co s radioamatrskm vyslnm by jen vzdlen souvis, a tak velk radioamatrsk burza. Ubytovn je zajitno vautokempinku (ATC) Hlubok u Holic ve 3 a 4lkovch chatkch a 2lkovch sudech. Dle je ubytovn zajitno ve studentskm domov ve Vysokm Mt a vokolnch motorestech. Ubytovn zajiuje poadatel na zklad zvazn objednvky (pedepsan formul vm zale poadatel nebo jej sthnete z internetu - viz adresy na konci tohoto lnku). Ubytovn ve vlastnch stanech a obytnch pvsech bude umonno jen vprostoru ATC Hlubok. Stravovn zajiuje poadatel na zklad zvazn objednvky. Stravovn je mon tak vmstTent kd uvete t na objednvku. Pozor ubytovac kapacita je dostaten, objednejte ale stejn ubytovn vas, nejpozdji do 15. 8. 2001. Ubytovac poukazy nutno vyzvednout vden objednanho ubytovn nejpozdji do 19.00 hodin. Objednvku zalete potou, faxem nebo internetem na ne uvedenou adresu, kde mete dostat i dal informace. E-mailem objednvku zaslejte jen ve formtu WORD, ppadn Excel. Radioklub OK1KHL Holice, Ndran 675, 534 01 Holice E-mail: arklub@holice.cz Paket rdio: OK1KHL@OK0PHL Tel./fax: sekretarit (AMK) 816 h. (0456) 820 281 editel (OK1VEY - Sveta Majce): (0456) 523 211 Ubytovatelka p. mejdov dom: (0456) 523 527 Dal tlf. sla: 0606 202 647, (0456) 523 211
nch restauracch. Oberstven varelu je zajiovno na vce mstech. POZOR ! Pro rezervaci ubytovn poadujeme zlohu 100 K na osobu. hrada zlohy je mon sloenkou nebo pevodnm pkazem na konto AMK na slo tu u esk spoitelny Holice = 1200328339/ /0800. Jako variabiln symbol uvete kd, sestvajc z deseti slic: 43_PS_slo_domu (3 slice) - (napklad 4353401471).

Prakticka Elektronika 2001-08

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2001-08

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK VI/2001. SLO 8 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Zanu technickm vybavenm, nebo na nm je vyslac aktivita zvisl. Kdy jsme

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Nezapomete - uzvrka na Konkurs 2001 je ji za 6 tdn - podmnky viz PE 3/2001!

Kam spje ComNet?

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 4. Klopn obvod s fototranzistorem

Obr. 2. Jednoduch svteln zvora

Obr. 5. Zjednoduen klopn obvod

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Jednoduch zapojen pro voln as

Obr. 1. Ochrann obvod rovky s tranzistorem MOSFET

Obr. 3. Ochrann obvod s dotekovm spnaem

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Obr. 4. Ochrann obvod s asovm spnaem

Udrovac nabjeka hermetickch olovnch akumultor

Obr. 5. Udrovac nabjeka hermetickch olovnch akumultor

Obr. 6. Deska s plonmi spoji nabjeky (m.: 1 : 1)

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Indiktor vky hladiny vody

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

KONVERTOR z psma 144 a 146 MHz na 27 MHz k CB radiostanici

Popis zapojen konvertoru

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Napjec zdroj (obr. 3)

Popis stavby konvertoru

Obr. 2. Schma zapojen dicho mikroprocesoru

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Nastaven VCO a PLL

Obr. 3. Schma zapojen napjecho zdroje

Obr. 6. Rozmstn soustek nosn desky LCD displeje a okol

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

High-End elektronkov pedzesilova EP 1

Volba koncepce pedzesilovae

Obr. 1. Zapojen pedzesilovae

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

n zmny v zapojen a dostupnou soustkovou zkladnu.

Obr. 2. Zapojen zdroj a ochran

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Obr. 4. Doporuen rozmstn ve skni pedzesilovae

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Mini audiostudio pro zznam a koprovn obvod ISD1420

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Osazen a oiven desky s plonmi spoji

Popis ovldn a pipojen k desce (obr. 4)

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Pklad zznamu a koprovn

Obr. 4. Pipojen k desce

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Triakov regultor osvtlen

Popis zapojen pijmae (obr. 1)

Obr. 1. Schma zapojen pijmae

Praktick elektronika A Radio - 8/2001

Obr. 2. Schma zapojen vyslae

Obr. 3. Deska s plonmi spoji pijmae

Popis zapojen vyslae (obr. 2)

Obr. 4. Deska s plonmi spoji vyslae