Prakticka Elektronika 2004-04

1
Praktick elektronika A Radio - 04/2004

RONK IX/2004. SLO 4
V TOMTO SEIT
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje DT a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce - Michaela
Ji rkov, Radl i ck 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slo-
vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd au-
tor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
spanem Leonardem Changem,
prezidentem firmy Prokits In-
dustries Co. Ltd., kter se zab-
v vrobou irok kly nad,
nstroj, pomcek pro elektro-
niku, a je v posledn dob za-
vedla do svho vrobnho pro-
gramu i mic techniku.
Kdy a jak prosm vznikla vae
firma?
To vm mohu ci velmi pesn:
Firma Prokits Industries Co. Ltd.
byla zaloena na Tchajwanu 6. ledna
1991. Zkladnmylenkou bylo vyr-
bt co nejir sortiment nad, po-
mcek, pstroj a psluenstv pro
elektroniku. e jsme svoje pedse-
vzet splnili, lze poznat nejsp podle
toho, e vrobky se znakou na fir-
my najdete na trhu i po 13 letech.
O kvalit naich vrobk svd
ten fakt, e nae firma se roku 1997
stala dritelem mezinrodnho cer-
tifiktu kvality ISO9002. Jeho zs-
kn nebylo nhodn, protoe jsme
ho obhjili i v nov form ISO9001:
2000 v z roku 2003.
Mete nm tedy strun ped-
stavit vrobn sortiment va fir-
my?
Protoe pedstavovat kad vro-
bek samostatn nen vzhledem ki
naeho sortimentu, kter t pes
1000 vrobk, mon, pokusm se
alespo strun pedstavit vybran
skupiny vrobk.
Mezi vybran pat: precizn kle-
t, tpac, stahovac a krimpovac,
mnoho druh roubovk, pinzety
vech monch proveden, kle im-
bus, vrtaky a brusky pro modele,
lupy - a to jak stoln, tak osobn. Pro-
toe je nae nad smovno do
oblasti elektrotechniky a elektroniky,
najdete v naem sortimentu i mikro-
pjeky, klasick transformtorov
pjeky a horkovzdun pistole.
Jednou, mnohdy neprvem opo-
mjenou skupinou, jsou prvky osobn
ochrany pro prci s obvody citlivmi
na statickou elektinu.
V posledn dob roziujeme svj
sortiment do oblasti tester kabel,
a to pedevm na potaovou kabe-
l (testery koaxilnch a UTP kabe-
l).
Aby si lovk nemusel vybrat a
sestavovat sady nad sm, je mo-
n v naem sortimentu najt mnoho
rznch sad, licch se jak velikos-
t (od malch etuj zkoenky a po
tzv. kufry koenkov i hlinkov),
tak i elem pro kter jsou pedur-
eny. Pokud maj teni zjem,
mohou si cel n sortiment pro-
hldnout na naich webovch strn-
kch www.prokits.com.tw.
Jak obstoj vae vrobky ve
srovnn skonkurenc, kter jis-
t nen mal?
Ped tm, ne zanu srovnvat,
musme si definovat oblast, pro kte-
rou jsou nae vrobky ureny. Te
tm nemyslm to, zda jsou ureny pro
elektromechanika, nebo lovka pra-
cujcho s potai, ale do kter kvali-
tativn tdy jsou nae vrobky smro-
vny. Ve firm Prokits Industries
jsme si rozdlili nad, veobecn
nabzen na trhu, do celkem t kvali-
tativnch rovn.
Prvn z nich tvo velmi levn n-
ad s nzkou kvalitou, kter vtinou
pochz od neznmch dodavatel
z ny. U tto kategorie je asto pro-
blm sreklamac a o kvalit se ned
vbec hovoit.
Pan Leonard Chang
Obr. 1. Testery koaxilnch a UTP kabel
N rozhovor ....................................... 1
Nov knihy ........................................... 2
AR mldei: Zklady elektrotechniky ..... 3
Jednoduch zapojen pro voln as ..... 5
Barograf pro sportovn ltn ................ 8
Optick penos signlu
relativn vlhkosti .................................. 12
Integrovan senzor teploty
pro pesn men ............................... 12
asov spna na 230 V ..................... 13
Infraerven zkoueka ...................... 14
Svteln pota ................................. 15
Stmva s DO ..................................... 20
Postavte
si mikropjeku (dokonen) ............... 22
Inzerce .................................. I-XXXII, 48
Tester mikropotaov ......................... 25
Dlkov otevrn dve
s kdovm zmkem............................ 28
Znovu o antn
Gieskieng (pokraovn) ..................... 31
PC hobby ............................................ 33
Rdio Historie ................................... 42
Z radioamatrskho svta ................... 45
2
Pipravil ing. Josef Kellner.
Va, V.,: Zanme s mikro-

kontrolry Motorola HC08 Nit-
ron. Vydalo nakladatelstv BEN
- technick literatura, 96 stran
B5 + CD, obj. . 121170, 199 K.
Kniha je kuchakou pro prvn pokusy
smikrokontrolry Nitron. Obsahuje ve pod-
statn, co zatenk potebuje, neodrazuje
svoji tloukou. Hlavnm dvodem k naps-
n knihy je sout esk poboky Motorola
onejlep konstrukci snovmi mikrokontro-
lry HC08 Nitron nebo jinm modelem rodiny
HC08. O sout je stle velk zjem, nebo
vkrtk dob rozeslala Motorola nkolik sto-
vek stavebnic vvojovho kitu Janus s mikro-
kontrolrem Nitron.
Vhodou doprovodnho CD je i to, e
krom sti vnovan kitu Janus (kompletn
stavebn nvod, vetn nvrhu plonch
spoj a vvojovho prosted) obsahuje ce-
lou adu materil o rodin mikrokontrolr
HC08, vetn nejmenho modelu Nitron.
Na CD jsou rovn obsaeny zdrojov
ipeloen formy vech pklad realizova-
nch vknize.
Cenek, M.: Akumultory od prin-
cipu k praxi. Vydalo nakladatel-
stv FCC Public, 248 stran A5,
obj. . 121182, 268 K.
Ucelen dlo o technickch eench na
vyuit elektrick energie zskan elektroche-
mickou reakc. Shrnuje a vysvtluje principy
akumulace elektrick energie, pibliuje pro-
voz akumultor, jejich nabjen i formy eko-
logick likvidace. Nepostrd aktuln pe-
hled norem a pedpis z danho oboru.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-
ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Inter-
netu: www.ben.cz. Zsielkov sluba v SR: Anima, ani-
ma@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
Druhou kategori je kvalitn nad
za dostupn (pijateln) ceny. Kone-
n tou tet kategori je vysoce kvalit-
n nad za velmi vysok ceny, kter
je smrovan zejmna na skupinu
profesionlnch uivatel. Mon n-
koho zklamu - ale myslm si, e to
budou pevn ti teni vaeho a-
sopisu, kte vrobky Pros Kit nezna-
j, ale nae nad je smrovno do
druh skupiny. Nam mottem je vak
co nejvy kvalita za ceny odpovda-
jc druh skupin.
Pokud byste mi pli nevili, tak
vs zkusm pesvdit nkolika fakty.
Prvnm z nich je, e v roce 2001
(pesnji 6. listopadu 2001) jsme ob-
dreli cenu ministerstva ekonomiky
pro nejrychleji rostouc firmu. Nae
firma by takto nemohla rst bez spo-
kojench zkaznk, kte kupuj jej
vrobky. Druhm mm argumentem
je vce ne 200 distributor v celkem
55 zemch po celm svt. A to uv-
dm pouze sla vychzejc z pode-
psanch smluv. Pokud chcete slyet
nkter jmna z dlouhho seznamu
naich zkaznk, tak pro strunost
vyberu pr skuten znmch.
Z distributor to mohou bt nap-
klad Farnell, ASWO v Nmecku i
Semicon v Izraeli. Dalm pkladem
mohou bt firmy inn v oblasti elek-
troniky, kter ve vrob pouvaj
nae nad. Mezi n pat Texas In-
struments Mexico, ASUS i Elite
Group System (ESC). Pro mnoho ji-
nch firem pracujeme jako OEM part-
nei. Jedn se o spolenosti 3M v Ko-
reji i Hewlett-Packard v Singapuru.
Ostatn mnoho informac tohoto dru-
hu, vetn seznamu distributor vt
i on zemi, mete najt na vzpom-
nanch webovch strnkch.
I kdy je segment trhu, pro kter
jsou vae vrobky ureny, mno-
hem klidnj ne napklad trh
spolovodiovmi soustkami,
nen mon stle vyrbt stejn
vrobky. Mete mi ci, jak
rychle jsou vae vrobky inovo-
vny, ppadn kolik novinek
ron uvdte na trh?
Svam tvrzenm ohledn klidn-
ho trhu mte pravdu pouze ste-
n. Novinek v oblasti nad nen
opravdu mnoho, avak nesmte za-
pomnat, e nae firma nedodv
pouze nad, ale mnoho dalch po-
mcek pro elektroniku. Dovolm si
pipomenout napklad testery kabel,
a to jak koaxilnch, tak i klasick ka-
bele UTP i telefonnch kabel, ko-
nektor RJ45 pro potaov st a
mnoho dalch. V inovaci nm velmi
pomh zptn vazba od naich z-
kaznk a distributor. Bez n by byla
nae prce o mnoho sloitj a mnoh-
dy by trvalo velmi dlouho, ne by-
chom se pesn strefili do poadav-
k naich zkaznk. Proto napklad
dvme pednost takovm distributo-
rm, kte s nmi aktivn spolupracu-
j, pedvaj nm informace od svch
zkaznk a sleduj vvoj trhu a jeho
odezvy na nov vrobky. K takovm
firmm pat i firma GM Electronic,
kterou jsme si zvolili jako svho dis-
tributora pro eskou a Slovenskou
republiku.
Trochu jste mne pedbhl. Pr-
v jsem se chtl zeptat, kde je
mon vae zbo vesku vidt
a samozejm i koupit.
Jak jsem ji ekl ped chvl, n
sortiment si mete osobn zakoupit
i objednat pes Internet u firmy GM
Electronic spol. sr. o, kter, jak mm
informace, je na vaem trhu dobe
znma. Spolupracujeme s n ji velmi
dlouho a musm ci, e kna pln
spokojenosti. Tuto firmu jsme si ji
ped asem zvolili znkolika dvod
- pro jej stabilitu, spolehlivost, dobr
jmno a schopnost prun reagovat
na poadavky trhu ve va zemi. To,
e to byla dobr volba, je mon vi-
dt i na kadoron stoupajcm ob-
ratu jejch nkup u ns.
Zvrem bych se rd zeptal na
vae plny do budoucna.
I kdy to nebude vpravm slova
smyslu vhled do budoucna, dovolm
si zde uvst nkter dleit fakta.
Dne 19. prosince 2003 jsme oficiln
oteveli svoji vlastn vrobn poboku
vn, konkrtn vanghaji. Tento
krok nm pome zvit vrobu, ne-
bo poptvka po naich vrobcch ne-
ustle roste, a zrove nm pomh
udret cenu finlnch vrobk na kon-
kurenn schopn rovni, a to i pes
rostouc ceny surovin. Mohu tak
nae zkaznky ubezpeit, e rozdl
mezi naimi produkty vyrbnmi na
Tchajwanu a vn nen vkvalit
dn, protoe i vtomto novm zvo-
d dodrujeme stejn psn a nro-
n pravidla, kter jsou pro ns stan-
dardem bez rozdlu, kde se prv
tovrna nalz. Nehroz tedy pd
kvality naeho nad do ve zmio-
van kategorie nekvalitnch produkt.
Faktem, kter podporuje nae roz-
hodnut, je skutenost, e stle vce
firem zcelho svta pesouv svoji
vrobu do tto oblasti, aby snily sv
vrobn nklady, a pitom jejich z-
kaznci tuto zmnu vtinou ani ne-
poznaj.
Na zvr bych chtl podkovat za
monost seznmit vs i vae tene
sna firmou Pros Kit. Doufm, e
se alespo sten podailo infor-
movat odbornou veejnost o naich
produktech a samozejm i upozornit
na vhradnho distributora na eskm
a slovenskm trhu, firmu GM Electronic.
Dkuji vm za rozhovor.
3
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
Zesilovae
stranzistory
Zptn vazba
(Pokraovn)
Hlavnm dsledkem zporn zpt-
n vazby je zmenen vlivu zmn vlast-
nost pouitho zesilovae na vsled-
n zeslen. Derivac vztahu
pro zeslen zesilovae se zptnou
vazbou odvodme, e pomrn zm-
na vslednho zeslen je (1+A)krt
men ne pomrn zmna zeslen
vlastnho zesilovae

.
Tak nap. zesilova se zeslenm
A = 100 m po zaveden zptn vaz-
by = 0,1 zeslen

.
Zmen-li se zeslen vlastnho ze-
silovae nap. o 10 %, tj. na 90, bude
pomrn zmna zeslen celho zesi-
lovae se zpornou zptnou vazbou

,
tj. jen 0,909 %.
Protoe zkreslen signlu je zpso-
beno nelinearitou zesilovae, tj. zm-
nou zeslen v zvislosti na okamit
velikosti signlu, zmen zptn vaz-
ba ve stejnm pomru i vsledn
zkreslen signlu. Pokud problm vel-
mi zjednodume, meme ci, e
zmenme-li zptnou vazbou zeslen
nap. 10krt, zmen se ve stejnm
pomru i vliv zesilovae na prochze-
jc signl. Podmnkou je samozejm
dostaten velk zeslen zesilovae
bez zptn vazby.
Zporn zptn vazba tak zmen-
uje odchylky zpsoben poklesem
zeslen vlastnho zesilovae na okra-
jch kmitotovho psma. Na obr. 9
je schma dvoutranzistorovho nzko-
frekvennho zesilovae. V tomto ze-
silovai jsou zavedeny hned dv z-
porn zptn vazby. Prvn zptn
vazba je zavedena rezistory Ra a Rb
z vstupu do emitoru prvnho tranzis-
toru. Druh zptn vazba je zavede-
na rezistorem R1 z emitoru T2 do bze
T1. Tato zptn vazba pedevm sta-
bilizuje stejnosmrn pracovn bod
zesilovae. Pro stdav signly se zde
pli neuplatn, protoe k buzen ze-
silovae byl pouit genertor se za-
nedbatelnm vnitnm odporem.
Obr. 9. Dvoutranzistorov nf zesilo-
va se zptnou vazbou
Obr. 10. Vliv zptn vazby na
zeslen zesilovae z obr. 9
Tab. 2. Odpory rezistor zptn
vazby zesilovae z obr. 9
0,1 0,01 0,001 0,0001 0
Ra [] 9k 9900 9990 9999 10k
Rb [] 1k 100 10 1 0
Nvrh takovho zesilovae si po-
peme v nkterm z ptch pokra-
ovn. Zde ns zajm hlavn vliv
zporn zptn vazby na zeslen a
kmitotovou charakteristiku zesilova-
e. Spotan prbh pro rzn stu-
pe zptn vazby (viz tab. 2) je na
obr. 10. Z grafu je dobe patrn pz-
niv vliv zptn vazby na prbh kmi-
totov charakteristiky.
Podvejme se nyn na zptnou vaz-
bu u vcestupovch zesilova. Na
obr. 11 je blokov schma dvoustup-
ovho zesilovae. Na obr. 11a je za-
vedena zptn vazba v kadm stup-
ni zesilovae, na obr. 11b je zavedena
zptn vazba pes oba stupn.
Pedpokldejme dva zesilovae
svlastnm zeslenm A = 100, celko-
v zeslen je tedy 10 000. Zaveme
takovou zptnou vazbu, aby cel
dvoustupov zesilova ml zeslen
A = 100.
V uspodn podle obr. 11a jsou
zavedeny dv dl zptn vazby
s = 0,09, take vsledn zeslen je
a odpovd poadovanmu. Kdyby se
zmnilo zeslen A, bude v tomto uspo-
dn jeho pomrn zmna zmene-
na desetkrt.
V druhm ppad (obr. 11b) je
zptn vazba zavedena pes oba stup-
n s = 0,0009, take
Vsledn zeslen je sice stejn, ale
pokud byste pouili vzorec pro vpo-
et pomrn zmny zeslen, zjistili
byste, e pomrn zmny vlastnch
zesilova jsou zmeneny stokrt.
Zporn zptn vazba pes vce
stup m tedy pznivj vsledky
ne nkolik vazeb mstnch, jedno-
stupovch. V praxi je vak nutn
pouvat zptnou vazbu pes vce
stup velmi opatrn. dn zesilo-
vac stupe, a u pouijeme tranzis-
tor, elektronku nebo integrovan ob-
vod, nen zcela dokonal. Vlivem
kapacit a induknost, a u parazit-
nch nebo pouitch zmrn, vznik
na krajch kmitotovho psma zesi-
lovae fzov posuv signlu. Je-li za-
pojeno za sebou vce zesilovacch
stup, fzov posuv se zvtuje.
Me se pak snadno stt, e posun
fze bude vt ne 90 a ze zporn
zptn vazby vznikne pro nkter
kmitotov psma vazba kladn.
Bude-li na nkterm kmitotu spln-
na podmnka, e fzov posuv je pr-
v 180 a souin A
.
vt ne 1, ze-
silova se na tomto kmitotu rozkmit.
I kdy tato podmnka splnna nen,
objev se na kmitotov charakteristi-
ce jen zhadn zdraznn nebo
potlaen nkterch kmitotovch p-
sem. Vzhledem k obtm s fzovmi
posuvy se v praxi pouv vazba jen
pes mal poet zesilovacch stup.
Zvlt u nzkofrekvennch zesilova-
pro nron poslech m provede-
n zptn vazby zsadn vliv na bar-
vu zvuku.
VH
(Pokraovn pt)
Obr. 11. Dvoustupov zesilova se
zptnou vazbou pes jednotliv
stupn a), pes cel zesilova b)
4
Digitln technika
a logick obvody
Sekvenn
logick obvody
(Pokraovn)
Vt pringl
(Pokraovn pt)
Klopn obvod D (Data)
Na obr. 29 je zobrazeno zapojen
klopnho obvodu D zenho nb-
nou hranou. Modr blok pedstavuje
obvod typu master-slave zobr. 28, se
kterm jsme se seznmili vminulm
sle. Stejn jako u hladinovho klop-
nho obvodu D zobr. 27 (viz minul
dl) jsme vyeili problm zakzan-
ho stavu R=1, S=1 zaazenm inver-
toru ke vstupu R. Chovn obvodu
popisuje asov diagram na obr. 30,
ze kterho je vidt, e vstup Q vce-
mn kopruje stav vstupu D, kjeho
zmn vak dojde vdy a s nstup-
nou hranou hodinovho signlu C.
Hranov klopn obvod D se bn
vyrb a je kdostn nap. jako inte-
grovan obvod TTL 7474 (dvojnsob-
n klopn obvod D smonost asyn-
chronnho nulovn a nastaven).
Obr. 29. Klopn obvod D zen
nbnou hranou
Obr. 30. asov diagram znzoruj-
c innost klopnho obvodu D
Obr. 31. Schematick znaky
klopnch obvod D zench hranou,
vlevo nbnou a vpravo sestupnou
Tab. 27. Tabulka stav klopnho
obvodu D
Klopn obvod J-K
Klopn obvod J-K pedstavuje opt
jist zdokonalen klopnho obvodu
R-S. Jejich funkce se li pouze v oet-
en zakzan kombinace R=1, S=1,
jak je patrn ztab. 28. Vstup J slou
knastaven obvodu, vstupem Kse
obvod nuluje. Zobr. 32 je zejm, ja-
km zpsobem se obvod zbavuje ne-
dostatk svho pedchdce ke ka-
dmu vstupu R-S klopnho obvodu je
pedazeno hradlo AND, na kter je
piveden vstupn signl Q nebo .
Modr blok opt zastupuje hranov
klopn obvod R-S zobr. 28. Uvauj-
me nsledujc sekvenci ty vstupnch
stav, na kter si ble vysvtlme
funkci klopnho obvodu a zptn vaz-
by vedouc ke hradlm AND:
J,K = 1,0; 1,1; 0,1; 1,1.
Prvnmu stavu odpovd bod 1 v a-
sovm diagramu na obr. 33. Vimn-
te si, e je pro sprvnou funkci syn-
chronnho obvodu poteba dodret
uvstupnch signl uritou dobu ped-
stihu a pesahu. (Aby byly signly
sprvn interpretovny, mus bt do-
stupn uritou dobu ped a po pcho-
du nbn hrany.) Protoe J = 1 a
= 1, na vstupu Sbude log. 1 a ob-
vod se spchodem nbn hrany
hodinovho signlu C nastav, co
se projev pechodem Q1 a 0.
Jeliko je nyn vstup = 0, a do vy-
nulovn obvodu neme na vstup
Sproniknout log. 1. Naopak hradlo
AND pi vstupu Knyn umouje pr-
chod signlu K, kter se mn na log. 1
a vdsledku toho se snsledujc
nbnou hranou hodinovho sign-
lu obvod vynuluje (bod 2 vasovm
diagramu). Vstup J vzpt pechz
do nzk rovn (log. 0). lohy hra-
del AND se nyn prohod, hradlo pi
vstupu Kje blokovno log. 0 z vstu-
pu Q, druh hradlo je naopak oteve-
n pro signl J. Nepekvap tedy, e
spchodem log. 1 na vstup J (obr. 33,
bod 3) se obvod opt nastav. Zaj-
mav je dal chovn obvodu, kdy
oba vstupy zstvaj ve stavu log. 1.
Skadou dal nbnou hranou (viz
body 4 a 5 asovho diagramu) se
zmn stav vstup, na kterch tak do-
stvme signl spolovinm kmito-
tem hodinovho signlu C a stdou
1:1. Toho lze vyut u nkterch dal-
ch sekvennch obvod. Klopn ob-
vod J-K se opt bn vyrb v inte-
grovan podob. Pkladem me bt
integrovan obvod TTL 7472 (klopn
obvod J-K a monost asynchronnho
nastaven a nulovn) nebo TTL 7473
(dvojit klopn obvod J-K s nulov-
nm) a dal. Podrobn se snimi se-
znmme pozdji.
Klopn obvod T (Trigger)
Pro plnost si jet uveme klop-
n obvod T, vychzejc z klopnho
obvoduJ-K. Zobr. 34 je zejm, e je
obvod vcemn shodn s klopnm
obvodemJ-K, pouze vstupy J a Kjsou
spojeny do jedinho vstupu T. Tento
klopn obvod se vintegrovan form
nevyrb, pokud bychom chtli vyut
jeho vlastnost, jednodue upravme
klopn obvod J-K.
Obr. 34. Klopn obvod T zen
nbnou hranou
obvodu T (Q
t
souasn stav,
Q
t-1
pedchoz stav)
Obr. 32. Klopn obvod J-K zen
nbnou hranou
Obr. 33. asov diagram znzoruj-
c innost klopnho obvodu J-K
obvodu J-K (Q
t
souasn stav,
Q
t-1
pedchoz stav)
5
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Zesilova
pro dvoje sluchtka
Ksestrojen tohoto zesilovae
mne vedla situace, kdy jsem asto
cestoval nkolik hodin vlakem s p-
telkyn a oba jsme poslouchali ji-
nou hudbu na discmanu. Zesilova
umouje dvma lidem poslouchat
z jednoho osobnho pehrvae,
kdy si kad me nastavit svou
vlastn rove hlasitosti.
Popis zapojen
V popisovanm zesilovai jsou po-
uity dva dvoukanlov monolitick
zesilovae TDA7050. Tyto integrova-
n obvody v pouzdru DIL8 maj vkon
2x 75 mW pi maximlnm napjecm
napt 6 V, avak pracuj spolehliv ji
pi napjen temi volty a ke sv funkci,
a na vazebn kondenztory, nepote-
buj dn dal soustky.
Schma zesilovae je na obr. 1.
Pro pvod vstupnho signlu do zesilo-
vae je nejlep pout vidlic JACK
3,5 mm, stereo, kterou meme pmo
zasunout do sluchtkovho vstupu
walkmana i discmana. Vidlice JACK
je skrabikou zesilovae spojena pi-
men dlouhm (v mm ppad 8 cm)
kouskem stnn dvojlinky. Stereofon-
n signl z dvojlinky je zaveden pes
vazebn kondenztory C1 a C2 na tan-
demov potenciometry R1 a R2 pro
ovldn hlasitosti. Dvojice stereofon-
nch signl z bc potenciometr je
pvdn pmo do vstup monolitic-
kch zesilova IO1 a IO2 (na vvody 2
a 3). Vkonov zeslen signly z v-
stup IO1 a IO2 (z vvod 6 a 7) jsou
vyveden pes vazebn kondenztory
C3 a C6 na dv panelov zsuvky
JACK 3,5 mm, stereo (K1, K2).
Zesilova je napjen naptm 3 V
zdvojice tukovch bateri, kter pi
odbru maximln 48 mA maj dosti
dlouhou ivotnost. Tak jsem zkouel
svj zesilova napjet dvojic akumul-
tor NiMH s naptm 2,4 V (2x 1,2 V)
Obr. 1. Zesilova pro dvoje sluchtka
a a
IN1
GND
NAPJ.
OUT2
IN2
OUT1
- a zesilova tak jet bez problmu
pracoval.
Napt za spnaem napjen SW1
je pivedeno i na indikan LED D1
spedadnm rezistorem R3. Tuto in-
dikaci je vak mon pln vypustit.
Konstrukce
Obvody IO1 a IO2 a vstupn va-
zebn kondenztory C3 a C5 jsou pi-
pjen na destice s jednostrannmi
plonmi spoji (viz obr. 2 a obr. 3).
Deska s plonmi spoji je spolu
s dalmi soustkami a napjec bate-
ri umstna v plastov skce. Nrt
monho uspodn soustek ve
skce je na obr. 4. Soustky a des-
ka jsou navzjem propojen bu p-
mo, nebo pomoc tenkch ohebnch
kablk, take vnitn konstrukce zesilo-
vae napl vytv hledn vrab
hnzdo.
Stnn dvojlinka pivdjc vstupn
signl je prostren drou vyvrtanou
vkrabice a zajitn kabelovou p-
chytkou proti vytrhnut. Vnitn ly dvoj-
linky jsou pipjen pmo na kladn
vvody vazebnch kondenztor C1 a
C2. Stnic opleten dvojlinky je pipje-
n k zemnm vvodm potenciometr
R1a, R1b a R2a, R2b. Vppad, e
budete zesilova pipojovat pouze na
sluchtkov vstup zazen, na kterm
je ji signl bez stejnosmrn sloky, je
mon vazebn kondenztory C1 a C2
vypustit. Potenciometry R1 a R2 jsou
prostren vyvrtanmi drami ve vrchn
stn skky a jsou upevnn matkami.
Jejich hdelky jsou zkrcen na dlku
vhodnou pro njak men knoflk. H-
delky je tak mon zkrtit a ist
opracovat a ponechat je bez knoflku.
Vedle potenciometr jsou umstn v-
stupn zsuvky JACK K1 a K2. Za nimi
je tavnm lepidlem pipevnna deska
s plonmi spoji zesilovae a na bo-
n stn skky je piroubovn spna
napjen (SW1). Na kraji skky je dr-
k na dv tukov baterie. Diodu LED
D1 indikujc zapnut zesilovae jsem
umstil mezi zsuvkami JACK K1 a K2.
Vzhledem k tomu, e je na trhu vel-
k nabdka univerzlnch sknk rz-
nch velikost, nebude problmem vy-
eit rozmstn soustek ve skce
podle vlastnho uven.
Seznam soustek
R1, R2 2x 10 k/LOG, tande-
mov potenciometr
R3 510 , miniaturn
C1 a C6 22 F/10 V, rad., miniat.
D1 LED erv., 3 mm, 2 mA
IO1, IO2 TDA7050
K1, K2 zsuvka JACK, 3,5 mm,
stereo
SW1 posuvn pepna
vidlice JACK, 3,5 mm, stereo
stnn dvojlinka (10 cm)
drk pro dva tukov lnky
plastov skka
deska s plonmi spoji
Jan Mare
Obr. 2. Obrazec plonch spoj
(pi pohledu na stranu pjen) zesilo-
vae pro dvoje sluchtka (m.: 1 : 1)
Obr. 3. Rozmstn soustek na
desce zesilovae
Obr. 4. Uspodn soustek a dl
ve skce zesilovae. R1 a R2 jsou
tandemov potenciometry, K1 a K2
jsou vstupn zsuvky JACK 3,5 mm,
stereo pro sluchtka, DPS je deska ze-
silovae a BAT je drk se dvma na-
pjecmi tukovmi lnky. Nad DPS
je posuvn spna napjen SW1
SW1
6
Indiktor
napjecho proudu
sovho spotebie
Pstroj slou ke kontrole sprv-
n innosti sovho spotebie,
protoe na rozdl od bn svtivky,
kter indikuje pouze ptomnost s-
ovho napt na svorkch spote-
bie, hls indiktor rozsvcenm
LED skuten prtok napjecho
proudu. Rozsah indikovanho prou-
du je uren odporem snmacho
bonku a me bt od stovek mA
do destek A (jmenovit proud svor-
kovnic v indiktoru je 10 A).
Indiktor obsahuje t vstupn
optoelektrick vazebn len, pes
kter lze informaci o prtoku napje-
cho proudu spotebiem pedvat
do nadzenho (nap. dohledovho
nebo zabezpeovacho) systmu.
Popis zapojen
Schma indiktoru je na obr. 5. Pi
jeho nvrhu autor vychzel z dve pu-
blikovanch zapojen podobnch ob-
vod v [1] a [2].
Obvody indiktoru jsou gal-
vanicky spojen se st. Proto
pozor na nebezpen napt!
Indiktor se vazuje do pvodu s-
ovho napjecho napt ke spotebi-
i. Spotebi se k indiktoru pipojuje
ke svorkovnici K2 (VSTUP), s se
vede na svorkovnici K1 (VSTUP). V-
stup optolenu indiktoru (kolektor a
emitor Darlingtonova fototranzistoru) je
k dispozici na svorkovnici K3.
Napjec proud spotebie proch-
z snmacm bonkem R5. Napt, vy-
tvoen na bonku napjecm prou-
dem (stdav napt o kmitotu st
50 Hz), se vede pes nf zesilova (T1,
T2), usmrova (D3, D4) a kompar-
tor (T3 a T5) na indikan LED D5 a
vstupn optolen IO1.
Aby vznikala na bonku co nejmen-
ztrta vkonu, bylo stanoveno, e in-
diktor pejde do aktivnho stavu (roz-
svt se indikan LED a sepne
fototranzistor v optolenu), kdy by-
tek napt na bonku pekro 5 mV
(efektivn napt). Tomu byl pak pod-
zen nvrh zesilovae a dalch obvod
indiktoru.
Nejvhodnj odpor bonku je
0,005 , se kterm indikace nasazuje
pi proudu spotebiem 1 A (pi vkonu
spotebie 230 W) a jet pi proudu
16 A (tj. pi vkonu spotebie 3680 W)
vznik na bonku pijateln ztrta v-
konu 1,28 W.
Chceme-li indikovat i men proudy,
zvtme odpor bonku na 0,01 nebo
0,02 . Pak indikace nasazuje pi prou-
du 0,5 A (pi vkonu spotebie 115 W),
respektive 0,25 A (pi vkonu spotebi-
Obr. 5. Nahoe je schma indiktoru napjecho proudu sovho
spotebie
Obr. 6. Vlevo je obrazec plonch spoj indiktoru napjecho
proudu sovho spotebie (m.: 1 : 1)
Obr. 7. Dole vlevo je rozmstn soustek na stran soustek
na desce indiktoru napjecho proudu sovho spotebie
Obr. 8. Dole vpravo je rozmstn soustek na stran spoj
na desce indiktoru napjecho proudu sovho spotebie
7
Obr. 9. Pohled na stranu soustek desky indiktoru Obr. 10. Pohled na stranu spoj desky indiktoru
e 58 W). Maximln proud je v tom p-
pad omezen ztrtou vkonu na bon-
ku, kter by nemla pestoupit asi 1 W.
Lze si pedstavit i citlivj indikaci prou-
du s bonkem o odporu nap. 0,1 ,
pak by vak bylo nutn jistit spotebi
samostatnou tavnou pojistkou.
Nf zesilova s tranzistory T1 a T2 je
dvoustupov a m celkov zeslen asi
200. Oba tranzistory jsou zapojeny se
spolenm emitorem. Zeslen prvnho
stupn (asi 11) je ureno pomrem od-
por zptnovazebnch rezistor R7 a
R6. Rezistor R6 t chrn vstup zesi-
lovae pi zkratu spotebie, kdy zkra-
tovm proudem vznikne na bonku
pept o velikosti a nkolika destek
volt. Zeslen druhho stupn (asi 19)
je piblin dno pomrem odpor
zptnovazebnch rezistor R11 a R13.
Usmrova s diodami D3 a D4 je
zapojen jako zdvojova, take na v-
stupnm vyhlazovacm kondenztoru
C6 je stejnosmrn napt odvozen
od mezivrcholovho rozkmitu stdav-
ho signlu na vstupu zesilovae (je
vak men o bytek napt na diodch
a na vstupnm odporu zesilovae).
Kompartor je kvli teplotn stabi-
lit zapojen jako diferenn zesilova
s tranzistory T3 a T4 s vstupnm sp-
nacm tranzistorem T5. Kvli jednodu-
chosti nen kompartor opaten hyste-
rez, take se chov jako linern
zesilova s velmi velkm zeslenm, kte-
r m vstup tm vdy v kladn nebo
zporn saturaci. Kompartor porov-
nv vstupn napt z usmrovae
s referennm naptm asi 2 V z odpo-
rovho dlie R19, R20. Pokud je nap-
t z usmrovae vt ne referenn
(co nastane pi bytku napt na bo-
nku R5 vtm ne 5 mV), sepne tran-
zistor T5 a svm kolektorovm prou-
dem rozsvt indikan LED D5 a
aktivuje vstupn optolen IO1.
Vechny obvody indiktoru jsou
navren tak, aby mly co nejmen
napjec proud. Proto je LED D5 su-
persvtiv a optolen IO1 je s Darlingto-
novm fototranzistorem.
Indiktor je napjen pmo ze st
pes pedadn kondenztor C1.
Konstrukce a oiven
Indiktor je zkonstruovn smenou
technologi se soustkami vvodov-
mi i SMD. Vechny soustky jsou
umstn na desce s jednostrannmi
plonmi spoji. Obrazec spoj je na
obr. 6, rozmstn vvodovch sous-
tek na desce na stran soustek je na
obr. 7, rozmstn SMD soustek na
stran spoj je na obr. 8. Pohled na za-
pojenou desku je na obr. 9 a obr. 10.
Optolen IO1 je zasunut v precizn
objmce. Zenerova dioda D1 a vkono-
v rezistor R1 jsou z cenovch dvod
v bnm vvodovm proveden a je-
jich vvody zkrtme a vytvarujeme tak,
aby je bylo mon pipjet jako sou-
stky SMD. Rezistor R5 zhotovme ze
zcela bnho mdnho pocnova-
nho drtu o prmru 0,8 mm s izolac
PVC. Pro odpor 0,005 pouijeme
dlku drtu 143 mm, pro odpor 0,01
dlku 286 mm. Drt svineme do rou-
bovice o vnjm prmru 10 mm.
Plon spoje mezi vvody svorkovnic
K1 a K2 a od tchto svorkovnic k rezis-
toru R5, ktermi me tci trval proud
a 10 A, zeslme mdnm vodiem
o prmru 1 mm, kter na n po cel
dlce pilome a souvisle pipjme.
Indiktor neobsahuje dn seizo-
vac prvky a ml by pracovat na prvn
zapojen. Jeho innost zkontrolujeme
tak, e k jeho vstupu (K1) pipojme s
a k vstupu (K2) nkolik stolnch lamp
se rovkami 100 W. Pak postupn za-
pnme lampy a sledujeme, zda se pi
pekroen minimln velikosti proudu
spotebie (danho odporem rezistoru
R5) rozsvt indikan LED. Po odpoje-
n zte s vtm vkonem zhasne
LED a po chvli (max. po 2,5 s), teprve
a kdy se vybije C6.
Pokud chceme promovat obvody
indiktoru podrobnji, napjme jej
pes sov oddlovac transformtor.
Literatura
[1] Louda, F.: Indikace proudu, prot-
kajcho spotebiem. PE 4/2002.
[2] SNV 20 - Stromanzaige fr 230-V
-Netzverbraucher. ELV journal 1/2002.
Seznam soustek
R1 1 k/2 W, metaloxyd.
R2, R3, R4 270 k, SMD 1206
R5 viz text
R6, R11 22 k, SMD 1206
R7 330 k, SMD 1206
R8 56 k, SMD 1206
R9, R14, R19 1 M, SMD 1206
R10 470 k, SMD 1206
R12 10 k, SMD 1206
R13 1 k, SMD 1206
R15, R16 100 k, SMD 1206
R17 47 k, SMD 1206
R18 0 , SMD 1206
R20 150 k, SMD 1206
R21 5,6 k, SMD 1206
C1 150 nF/275 V AC X2,
fliov
C2 220 F/25 V, radiln
C3, C5, C6 1 F/16 V, tantalov,
SMD, rozmr A
C4 47 F/16 V, rad., miniat.
D1 BZX85V015
D2 1N4007, SMD
D3, D4 1N4148, SMD
D5 LED erven, 3 mm,
supersvtiv
T1, T2,
T3, T4 BC847C (1Gp, 1Gt)
T5 BC857C (3Gp, 3Gt)
IO1 4N33
objmka pro DIP6, precizn (1 kus)
K1, K2 ARK110/3, svorkovni-
ce roub., RM 7,5 mm
K3 ARK120/2, svorkovni-
ce roub., RM 5,08 mm
deska s plonmi spoji .: M201
Ing. Milo Munzar
Tmatem asopisu Konstrukn
elektronika A Radio 2/2004,
kter vychz souasn s tmto
slem PE, je zkladn teorie tf-
zovch stda a popis dic jed-
notky stdae. V asopise je t
dokonen lnek Amatrsk hu-
debn elektronika z KE 6/2003.
! Upozorujeme !
8
Princip innosti pstroje je zejm
ze schmatu uvedenho na obr. 1.
Pro snmn absolutnho tlaku vzdu-
chu je pouita tlakov sonda s nap-
ovm vstupem typu MPX4115A
(U1) od firmy Motorola. Tato sonda
m pracovn rozsah od 150 do 1150
milibar a jej vstupn napt se po-
hybuje vrozsahu 0,2 a 4,8 V.
Napt ztlakov sondy je zpraco-
vvno jednoduchm pevodnkem
napt/frekvence sintegrovanm ob-
vodem AD654 (U7) od firmy Analog
Devices. Vstupem ztohoto pevod-
nku jsou obdlnkov impulsy o am-
plitud 5 V.
Frekvence impuls je pmo mr-
n namenmu barometrickmu tla-
ku. Impulsy zpevodnku napt/frek-
vence jsou pivdny na vstup T0
mikroprocesoru AT89C52 (U2) od firmy
Atmel. Mikroprocesor m frekvenci
pivdnch impuls a namen
hodnoty vpravidelnch intervalech
ukld do pamti EEprom AT28C256
(U3). Program vmikroprocesoru pe-
potv namenou frekvenci na od-
povdajc hodnoty nadmosk vky
letadla podle tzv. Mezinrodn stan-
dardn atmosfry MSA.
Vypoten nadmosk vky leta-
dla zskan z namenho baromet-
rickho tlaku vzduchu je mon pes
sriov rozhran RS-232C penst do
potae PC.
Cel pstroj je napjen z akumu-
ltorov baterie sloen ze esti tu-
kovch lnk NiCd. Aby bylo mon
tyto lnky nabjet uvnit pistroje, je
kladn pl baterie pipojen pes ome-
zovac rezistor R11 a diodu U11 na
vvod 9 konektoru Canon (X2).
Technick daje
Rozmry pstroje: 145 x 85 x 37 mm.
Hmotnost pstroje: 330 g.
Stupe kryt: IP 42.
Barograf pro
sportovn ltn
Ing. Pavel Lznika (laznickapavel@volny.cz)
Piloti bezmotorovch kluzk vaeroklubech stle jet pou-
vaj pro dokumentaci svch sportovnch vkon star mechanick
barografy stlakomrnou krabic a se zznamem na zaouzen pa-
pr upevnn na kovovm vleku pohnnm hodinovm stroj-
kem. Pestoe se jedn o pomrn jednoduch a spolehliv p-
stroje, pokusil jsem se vytvoit elektronickou obdobu tohoto
pstroje, kter obsahuje sondu absolutnho tlaku, mikroprocesor
a polovodiovou pam EEPROM.
Obr. 1. Schma zapojen
digitlnho barografu
9
Pouit typ sondy absolutnho tlaku:
MPX4115A.
Pracovn rozsah sondy:
150 a 1150 mb.
Vkov rozsah pstroje:
0 a 10 km.
asov rozsah pstroje: 10 hodin.
Pesnost men: 1,5 %.
Teplota okolnho prosted:
-10 a +40 C.
Pouit typ mikroprocesoru:
AT89C52-24PI.
Kapacita pamti programu: 8 kB.
Pouit typ pamti EEprom:
AT28C256.
Kapacita pamti dat: 32 kB.
Perioda ukldn vzork: 10 s.
Poet zznam vpamti: 3600.
Sriov smyka: RS-232C.
Napjec napt: 7,2 V.
Spoteba proudu: 20 mA.
Konstrukce pstroje
Vechny sousti pstroje jsou
osazeny na jedn desce s plonmi
spoji. Rozmry desky jsou zvoleny
podle pouit plastov skky typu
DESIGNER 10001. Tuto skku do-
dv firma Enika Nov Paka. Krom
dvou kus plastovch vlisk sestava
skky obsahuje tak pedn a zadn
panel, zhotoven zduralovho eloxo-
vanho plechu o tlouce 1 mm. Do
pednho panelu skky je nutn vy-
vrtat otvor o prmru 6,5 mm pro
diodu LED - SAVE umstnou v plas-
tov objmce. Vzadnm panelu jsou
vypilovny dva obdlnkov otvory.
Prvn obdlnkov otvor je uren
pro posuvn pepna typu P-B1408
(S1). Druh obdlnkov otvor je ur-
en pro devtivvodovou vidlici Ca-
non typu CAN 9 V 90 (X2). Deska je
piroubovna tymi samoeznmi
rouby kprvnmu plastovmu vlisku
skky.
Kdruhmu plastovmu vlisku
skky je pomoc prouku suchho
zipu pipevnna napjec akumulto-
rov baterie sloen ze esti tuko-
vch lnk NiCd. Such zip lze
zakoupit vprodejnch textiln ga-
lanterie.
Komunikan protokol
Pota typu PC komunikuje s di-
gitlnm barografem pomoc krt-
kch etzc ASCII znak. Nasta-
ven sriovho portu RS-232C je
9600,N,8,1, to znamen komunikan
rychlost 9600 bit za sekundu, bez
kontroly parity, 8 datovch bit ve
slov, 1 stopbit. Kad pkaz z po-
tae PC a kad odpov barografu
je zakonena znakem konec etz-
ce: CR = ENTER = 0DH
Popis pouitch pkaz
Pkaz: A
Odpov: 001000 00.4573
dost o vysln namen nad-
mosk vky letadla. Prvn slo v od-
povdi udv adresu pamti EEprom
digitlnho barografu, druh slo je
namen nadmosk vka letadla
v kilometrech.
Pkaz: B
Odpov: BEGIN OK
Tento pkaz posune ukazovtko
vpamti EEprom digitlnho baro-
grafu na prvn adresu urenou pro
ukldn namench dat.
Pkaz: D
Odpov: SAVE OFF
Tento pkaz slou pro zkaz (di-
sable) ukldn dat do pamti EE-
prom digitlnho barografu. Souas-
n je zakzano peruen innosti
mikroprocesoru od asovae. Tm se
usnadn obsluha peruen od srio-
vho komunikanho kanlu pi peno-
su velkho objemu namench dat.
Pkaz: E
Odpov: SAVE ON
Obr. 2.
Deska
s plonmi
spoji
10
Tento pkaz slou pro povolen
(enable) ukldn dat do pamti
EEprom digitlnho barografu. Sou-
asn je znovu povoleno peruen
innosti mikroprocesoru od asova-
e.
Pkaz: F
Odpov: 034567
dost o vysln namen frek-
vence zfrekvenn tlakov sondy di-
gitlnho barografu. slo vodpovdi
udv pmo poet namench im-
puls.
Pkaz: N
Odpov: NUMBER: 00001
dost o vysln sriovho vrob-
nho sla digitlnho barografu. Ka-
d vyroben kus me mt vpamti
EEprom uloeny jin hodnoty kalib-
ranch koeficient, kter se pouva-
j pro vpoet nadmosk vky leta-
dla znamen frekvence z tlakov
sondy.
Pkaz: P
Odpov: 0028.92
dost o vysln zmen periody
zfrekvenn tlakov sondy digitln-
ho barografu. slo vodpovdi udv
pmo hodnotu periody namench
impuls.
Pkaz: T
Odpov: 001000 034567
dost o vysln namen frek-
vence z frekvenn tlakov sondy di-
gitlnho barografu. Prvn slo v od-
povdi udv adresu pamti EEprom
digitlnho barografu, druh slo
v odpovdi udv pmo frekvenci
namench impuls.
Pkaz: V
Odpov: BARA-34
dost o vysln aktuln verze
software ve strojovm kdu, kter je
uloen vmikroprocesoru vdigitlnm
barografu.
Pkaz: Z
Odpov: ZERO OK
Tento pkaz slou pro nulovn
prostoru k ukldn namench
dat vpamti EEprom digitlnho
barografu. Pouitm tohoto pkazu
znite vechna vae pracn nam-
en data!!!
Pkaz: RAAAA
Odpov: RAAAADD
dost o vysln jednoho bajtu dat
uloenho vpamti EEprom digitl-
nho barografu. Pomoc tohoto pka-
zu meme napklad pest z pa-
mti EEprom hodnoty kalibranch
koeficient.
Pkaz: WAAAADD
Odpov: WAAAADD
Pkaz pro zpis jednoho bajtu dat
uloench do pamti EEprom digitl-
nho barografu. Pomoc tohoto pka-
zu meme napklad zapsat do pa-
mti EEprom hodnoty kalibranch
koeficient.
Komunikan kabely
Pro penos namench dat z digi-
tlnho barografu do potae PC
mus bt oba pstroje propojeny srio-
vm komunikanm kabelem. U star-
ch pota byly sriov porty typu
RS-232C vyvedeny na 25vvodovou
vidlici Canon.
U novjch pota se obvykle
pouv 9vvodov vidlice Canon.
Zapojen komunikanho kabelu pro
25vvodovou vidlici je uvedeno na
obr. 4 a pro 9vvodovou vidlici na
obr. 5.
Komunikan software
Pro oven funkce pstroje a pro
prvn pokusy je mon pout jakko-
liv program, kter um vyslat na s-
riov port potae PC a pijmat ze
sriovho portu etzce ASCII znak.
Ktomu elu je mon pout nap-
klad program Hyper-Terminl, kter
je dodvn jako soust operanho
systmu Microsoft Windows.
Pro pohodlnj prci sdigitlnm
barografem jsem si vprosted pro-
gramovacho jazyka DELPHI-3 na-
psal program nazvan WinBar verze
07. Program je uren pro 32bitov
operan systmy Windows 95, 98,
2000.
Tento program umouje pekop-
rovat namen hodnoty nadmosk
vky zpamti EEprom digitlnho
barografu do textovho souboru ulo-
enho na harddisku potae PC.
Namen barozznam je mon
zobrazit na monitoru, doplnit textov-
mi poznmkami a vytisknout.
Pklad namenho barozzna-
mu je uveden na obr. 8.
Kalibrace barografu
Program uloen v mikroproceso-
ru digitlnho barografu pot z na-
mench hodnot frekvence impuls
zpevodnku napt/frekvence nejpr-
ve periodu imuls v mikrosekundch
podle vzorce:
Perioda = 1 000 000/Frekvence
Potom kvypotenm periodm spo-
t hodnoty nadmosk vky v kilo-
metrech podle vzorce:
Vka = (A3 x Perioda
3
) + (A2 x
x Perioda
2
) + (A1 x Perioda) + A0
Tento nhradn polynom tetho
du vprogramu nahrazuje skute-
nou fyzikln zvislost nadmosk
Obr. 3.
Rozmstn
soustek
11
vky na tlaku vzduchu. Tato zvis-
lost je uvedena v literatue ve form
tabulky, kter definuje pokles tlaku
svkou podle Mezinrodn stan-
dardn atmosfry MSA. Tato tabulka
popisuje prmrn stav atmosfry
pro teplotu vzduchu +15 C. Tabulku
je mon zskat napklad v [1].
Pklad kalibran tabulky digitl-
nho barografu, kter obsahuje hod-
noty nadmosk vky, tlaku vzdu-
chu, frekvence impuls a periody, je
uveden na obr. 6. Ztchto hodnot je
sestrojena kalibran kivka z obr. 7.
Pokud porovnvme tlak vzduchu a
namen frekvence impuls z digi-
tlnho barografu, nesmme zapome-
nout na to, e hodnoty tlaku vzduchu,
zskan napklad ztelevizn pedpo-
vdi poas, jsou obvykle pepoteny
na hladinu moe, avak frekvence na-
men digitlnm barografem odpo-
vd nadmosk vce naeho stano-
vit.
sla uveden vprvnm dku ta-
bulky, kter odpovdaj nulov vce,
jsem zskal porovnnm namen
frekvence impuls zdigitlnho baro-
grafu a tlaku vzduchu z meteorologic-
kho barometru. U dalch dk pro
vt nadmosk vky jsem pouil
tabelovan hodnoty tlaku uvdn
vliteratue.
Konkrtn hodnoty koeficient n-
hradnho polynomu A3, A2, A1, A0 je
mon zskat napklad pomoc pro-
gramu Microsoft Excel. Tyto hodnoty
kalibranch koeficient jsou uloeny
vpamti EEprom digitlnho baro-
grafu. To umouje pohodln dola-
dn kalibrace barografu pomoc p-
kaz zaslanch zpotae po sriov
lince RS-232C.
Seznam soustek
R1, R4, R5, R10 10 k
R2 150
R3 1,0 k
R6 5,6 k
R7 3,6 k
R8 1,0 k
R9 39 k
R11 100 , 2 W
C1 a C10 10 F, tantal.
C11 a C12 100 nF, keram.
C13 a C14 27 pF, keram.
C15 680 pF, keram.
C16 470 nF, polyester
C17 470 F/16 V
L1 LED, 2 mA, 5 mm
L2 tlumivka 1000 H Fastron
Q1 3,6864 MHz
U1 MPX4115A Motorola
U2 AT89C52-24PI
U3 AT28C256, EEprom
U4 74HC573
U5 ICL232
U6 TL7705
U7 AD654
U8 BC556
U9 2N3820
U10 LE50ABZ
U11 1N4007
S1 P-B1408, pepna posuvn do DPS
Propojky zkratovac - jumpery, 3 ks
Svorkovnice roubovac dvojnsobn
X1 ARK 120/2
Vidlice Canon do DPS - 9 kolk, X2
CAN 9 V 90
Poznmky k soustkm
Na kvalitu pevodnku napt/frek-
vence maj vliv zejmna soustky,
kter uruj jeho asovou konstantu,
tj. R7 a C15. U tchto soustek po-
adujeme pokud mono co nejmen
zvislost odporu a kapacity na teplo-
t. Vhodn jsou keramick konden-
ztory vyroben ze stabiln hmoty
NPO. Tyto kondenztory dodv na-
pklad firma Ryston Electronics.
Teplotn stabiln rezistory je mon
objednat napklad u firmy Meatest
Brno.
Pro vvoj a lan programu ulo-
enho vmikroprocesoru jsem pouil
mikroprocesor typu P89C51RC+JN
od firmy PHILIPS. Tento mikroproce-
sor umouje programovn meto-
dou ISP (In system programming).
To znamen, e pro zaveden nov
verze strojovho kdu v Intel-hex for-
mtu nen nutno mikroprocesor vyj-
mat zdesky. Knastaven sprvnho
pracovnho reimu mikroprocesoru
slou jumpery S2, S3, S4. Po odla-
dn programu je mon pout lev-
nj mikroprocesor AT89C52-24PI
od firmy Atmel.
Sondu tlaku typu MPX4115A jsem
objednal na adrese emgo@iol.cz.
Zvr
Ppadnm zjemcm o stavbu to-
hoto pstroje mohu poskytnout stro-
jov program pro mikroprocesor ve
form Intel-hex souboru, nebo mohu
zaslat pmo naprogramovan mikro-
procesor typu AT89C52. Mohu t
poskytnout komunikan program pro
pota typu PC WinBar verze 07.
Ve je mon objednat na adrese
laznickapavel@volny.cz.
Programy budou t ke staen na
www.aradio.cz.
Pokud by se mezi teni asopisu
nael ikovn programtor, kter by
byl ochoten vnovat svj as dalmu
zdokonalovn software pro digitln
barograf, ml bych zjem o ppad-
nou spoluprci.
Literatura
[1] Prokop, ernoch, Kostka, Hza,
Kopek, Koldovsk, Hork, Frchgott:
Uebnice meteorologie pro sportovn
letce.
Obr. 4.
Schma
komunikanho
kabelu
skonektorem
25 vvod
Obr. 5. Schma komunikanho
kabelu skonektorem 9 vvod
Obr. 6. Kalibran
tabulka digitlnho
barografu
Obr. 7. Kalibran
kivka digitlnho
barografu
12
[2] Skalick, P.: Mikroprocesory ady
8051. BEN - Technick literatura.
[3] Klik, J.; Fronc, V.: Mikrokontrol-
ry ATMEL sjdrem 8051. BEN - Tech-
nick literatura.
[4] Vacek, V.: Uebnice programovn
ATMEL sjdrem 8051. BEN - Tech-
nick literatura.
[5] Datasheet firmy Motorola - Inte-
grated Silicon Pressure Sensor for
Altimeter or Barometer Applications
type MPX4115A.
[6] Datasheet firmy Philips - 80C51
microcontroller family 32K/256B Me-
mory, low voltage, low power, high
speed type P89C51RC+JN.
[7] Datasheet firmy Philips - Application
Note AN461 In - circuit and In - applica-
tion programming of the 86C51RC+JN
microcontrollers.
[8] Datasheet firmy Atmel - 8bit Micro-
controller with 8 Kbytes Flash type
AT89C52-24PI.
[9] Datasheet firmy Atmel - AT89 Series
Description of the on - chip hardware
features of Atmels Flash - based
microcontrollers.
[10] Datasheet firmy Atmel - 256K
(32K x 8) Paged Parallel EEPROM
Memory type AT28C256.
[11] Datasheet firmy SGS - Thomson
Microelectronics - TL7700 A Series
supply voltage supervisors.
[12] Datasheet firmy Analog Devices
- Low Cost Monolithic Voltage - to
Frequency converter type AD654JN.
Obr. 8. Pklad namenho barozznamu
Obr. 9. Hotov pstroj
V nkterch provozech, jako jsou

chladrny, sklady potravin, sklenky,
je dleit sledovat i relativn vlhkost
vzduchu. Pro penos signl z tako-
vho prosted je teba pout kabely
do nho vhodn, a tedy i pomrn
drah.
V [1] se popisuje een, kter pro
tento penos signlu pouv plasto-
v svtlovodi. Ke snmn relativn
vlhkosti v sledovanm prostoru je po-
uit senzor HS1101 od firmy Humirel
(www.humirel.com), jeho kapacita
C1 nabv pi zmn relativn vlhkos-
ti (r. v.) mezi 0 a 100 % hodnot 180
a 220 pF. Odchylka od linernho
vztahu pitom nepev 3 %.
Senzor uruje spolu s rezistorem
R1 + R2 kmitoet jednoduchho
astabilnho multivibrtoru vytvoen-
ho z jedinho hradla IO1. Z jeho v-
stupu je prostednictvm tranzistoru
T1 spnna svtiv dioda, kter pe-
vd elektrick impulsn signl na
optick, vstupujc do svtlovodie.
Obr. 1.
Pi penosu
elektrickho
signlu
z vlhkho
prosted lze
drah kvalitn
kabel nahradit
svtlovodiem
Optick penos
signlu relativn
vlhkosti
Pracovn initel tohoto signlu je pi-
blin 50 %.
Pro napjen lze pout nap. ba-
terii ze t lnk NiCd nebo jin zdroj
napt 3 a 3,6 V.
K vyhodnocen dan hodnoty
relativn vlhkosti z kmitotu elektric-
kho signlu zskanho na konci
svtlovodie nap. fotodiodou i foto-
Od senzor pro pesn men
teploty se vedle samotn pesnosti
vyaduje mal vlastn spoteba a roz-
mry. Pklady pouit mohou bt:
men teploty baterie pi rychlm na-
bjen, men peten vkonovch
zesilova, kompenzace nedoucch
tranzistorem je nejlpe pout mikro-
kontrolr, kter umon tak snadno
odest zkladn hodnotu kmitotu
odpovdajc 0 % relativn vlhkosti.
JH
[1] Tiwari, S. S.: Simple Circuit Uses
Optical Fiber To Send Relative-Humi-
dity Data. Electronic Design. 1. dub-
na 2002, s. 60.
Integrovan senzor
teploty pro pesn
men
vliv teploty nebo lkask pstroje.
Prv pro takov ely je uren nov
senzor teploty od firmy Analog Devices
(www.analog.com) v pouzde SOT-6
s typovm oznaenm ADT7301.
Chyba men v rozsahu 0 a +70 C
je jen 0,5 C. Mic rozsah teploty
vak sah od -55 do +150 C. Sriov
komunikace s vyhodnocovacm sys-
tmem probh po tvodiov sbrnici
SPI. Napjec napt me bt od 2,7
do 5,5 V. JH
T1
13
Pi vvoji byla zavrhnuta varianta opto-
triak-triak zdvodu pli velk energetick
nronosti. Jako spnac soustku jsem
pouil tyristor s malm proudem mky
TIC106D vhlopce diodovho mstku.
Tomuto tyristoru postauje pro sepnut
proud (katalogov) 200 A, prakticky vy-
zkoueno u nkolika kus i 80 A.
Rozsah nastaven asu je od nkolika
sekund asi do ty hodin. Poadovan as
je mon vypotat z pracovnho kmitotu
osciltoru, take nen nutn as stopovat
hodinkami, a se trefme. Cel zazen je
trvale napjeno ze st pes rezistor R2 a
odebr vklidu proud asi 2 mA.
Jako asovac obvod je pouit obvod
4060 pokud tento obvod nepracuje, odeb-
r proud jen asi 13 A, pi innosti 130 A.
Osciltor RC je pipojen na vvodech 9,
10, 11. innost tohoto trnctistupovho
tae v zapojen jako asova spov
vtom, e se na vstupu 3 po nakmitn
8192 impuls osciltorem objev rove H.
Ta se pevede pes diodu D3 na vvod 11
osciltoru a ten se zablokuje, piem ta
zstane naplnn. Obvod se startuje tla-
tkem TL, tj. obvod se vynuluje, na v-
vodu 3 se objev rove L, obvod pot a
cel cyklus se opakuje. rovn L na vstu-
pu 3 se oteve tranzistor T1 a pivede se
proud do dic elektrody tyristoru. Aby bylo
zajitno napjen i pi sepnut tyristoru, je
vjeho katod rezistor s malm odporem, na
kterm vznik bytek okolo 4 V. Toto stej-
nosmrn napt je pes oddlovac diodu
pivedeno na Zenerovy diody a C1. Jeho
velikost by mla bt vrozmez 4,5 a 6,5 V.
Dv Zenerovy diody jsou pouity zdvodu
vt zatitelnosti. Pi spnn rovek
(zvl halogenovch) vznik mnohon-
sobn krtk proudov impuls (ne se stu-
den vlkno rovky rozsvt do plnho
jasu). bytek na R1 je pak tak nkolika-
nsobn a stail pi vvoji zniit nkolik sa-
mostatnch Zenerovch diod.
Konstrukce a oiven
Pokud bude asov spna pouit
vinstalan krabici, mus se deska zastih-
nout podle n; tak se mus na desce pevr-
tat nkolik otvor na vt, nap. otvory na
vvody tyristoru, svorky a R1 zvtit na
1 mm, a na oba trimry 1,2 mm. Dioda LED
D4 se do desky neosazuje, slou jako no-
n kontrolka, aby bylo mon tlatko najt
na zdi za tmy. Odpor rezistoru R1 se mn
podle pkonu rovky ve tech stupnch,
pro kompaktn zivky kolem 10 W - 68 /
/2 W, pro rovky a kompakty 20 a 25 W
je 47 /2 W, pro rovky 40 a 60 W je 33 /
/2 W. rovka s vtm pkonem nebyla
zkouena, protoe vypotan odpor by
musel bt na zaten vt ne 2 W a na
desku by se neveel.
Vzhledem k jednoduchosti a pelivmu
pjen, pi kterm je nutn se vyhnout
pouit jakchkoliv pjecch kapalin,
mus asov spna pracovat na prvn za-
pojen. Trimr P1se vyto doprava, trimr P2
doleva - nejkrat as. Dioda LED D2 slou-
pi oivovn kindikaci innosti IO1 a ko-
pruje as svitu rovky. Je nutn pout
supersvtivou diodu, nebo pes ni tee
proud jen 0,8 mA a velmi slab svt. Tak
tyristor je nutn pout pouze pedepsan,
dn jin nebude fungovat. Trimr P1 slou-
ktomu, pokud by pi oivovn nezhasla
souasn sdiodou D2 i rovka, pooto
se doleva, a rovka zhasne.
Pokud bude pouita dioda D4 jako no-
n kontrolka, vyvrt se do celoplonho v-
ka otvor 6 mm, dioda se vsad do plastov-
ho klipsu a pipoj lanky do pslunch
otvor vdesce. Lanky se tak pipoj tlatko
do bod TL. Shodnotami soustek C2
100 nF je asov rozsah asi 6 s a 3,5 minuty.
Obecn lze ci, e pokud by byl kmitoet
osciltoru pesn 8192 Hz, co je potebn
kmitoet knaplnn tae a objeven se
rovn H na poslednm vstupu (vvodu 3),
pak bude as pesn 1 s. Ni kmitoet
10x, 100x, 1000x mrn prodluuje dobu.
asov spna na 230 V
Jan Hork
asov spna lze pout na mst, kde byl dve obyejn spna a
svtlo se zapomnalo zhasnout. Msto pvodnho spnae sezakoup ce-
loplon tlatko pro mont na instalan krabici ve zdi. Osazen deska je
voln zasunuta pod nm. Me t slouit jako schodiov asov spna,
ppadn jako asov spna motoru odsvn vkoupeln nebo na WC,
nevyluuje se ani pouit i mimo instalan krabici ve zdi. asovmu sp-
nai lze vytknout to, e neobsahuje naprogramovan procesor ani displej
a u vbec ne dlkov ovldn. Kjeho pednostem pat, e je jednoduch, lev-
n a spolehliv, ppadn vdy jednodue a rychle opraviteln.
Obr. 1. Schma zapojen

Obr. 2. Deska s plonmi spoji
14
Kdo m kdispozici ta, me si potebn
as vypotat a kmitoet pednastavit - m
se taem na vvodu 9 IO1. Kdo ta
nem, mus stopovat as pomoc hodinek.
Je vyzkoueno, e osciltor pracuje s kmi-
totem i nim ne 1 Hz, potom je kapacita
C2 1 F nebo i vce a as bude nkolik hodin.
Deska je voln umstna v instalan
krabici pod tlatkem, pvodn dva drty pi-
chzejc ze zdi do krabice jsou pipojeny
do dvojit svorky. Pokud by se asovm
spnaem ovldal ventiltor odsvn, stalo
se mi, e po zhasnut D2 a dalm otoen
P1 doleva se motor nezastavil; zpsobuje
to induknost motoru. Problm se spn
vye paralelnm pipojenm kondenztoru
typu TC 208 100 a 220 nF/630 V nebo
podobn nhrady.
Kdopak nezn ten problm: televizor
nebo videomagnetofon nereaguje na dlkov
ovldn. Pro zjitovn, kde je chyba, lze
pout popisovanou zkoueku. Existuj sice
profesionln testery pro infraerven dlko-
v ovldn, ale kdo m nco takovho
doma? A navc ve chvli, kdy je zkouen za-
poteb, je baterie vybit (nebo dokonce ji
vytekl).
Pedstavovan infraerven zkoueka
tyto problmy nem, nebo funguje bez bate-
rie nebo akumultoru. Zkoueka je toti na-
pjena slunenm lnkem, take je praktic-
ky vdy provozuschopn. Tento princip nen
sice nikterak nov (vtina jednoduchch
kalkulaek je prv takto napjena), avak
amatrsky dosud mlo pouvan, akoliv se
prv hod pro takovto jednoduch a jen
obas pouvan pstroje.
Zi v energi e nj akho svtel nho
zdroje je promovna ve slunenm lnku
na elektrickou energii, spolehliv akumulova-
nou po dobu mnoha tdn vkondenztoru
typu Gold-Cap. Po tuto celou dobu lze pro-
vst adu zkouek, ani je nutn znovu nab-
jet.
Je-li kondenztor pece jen vybit, lze jej
pomrn rychle nabt. Sta zkoueku polo-
it piblin na dv minuty pod rovku
(vzdlenost asi 30 cm) nebo vystavit slune-
nmu zen.
Popis funkce
Zapojen infraerven zkoueky je na
obr. 1. Na vstupu je jako detektor zapojena
infraerven dioda D2 typu LD274. Pi dopa-
du modulovanho infraervenho zen
(nap. zdlkovho ovldn) vznik rytmicky
se mnc napt, piveden na vstup 13 jed-
noho zhradel integrovanho obvodu IO1.
lnek RC na vstupu prvnho hradla
slou jako vysokofrekvenn propust, kter
zadruje ruiv nzkofrekvenn signly a
znemouje trval svit indikan diody D3 pi
konstantnm infraervenm svtle.
Spoteba celho zapojen je tak mal, e
se napjen slunenm lnkem vkombinaci
skondenztorem Gold-Cap pmo samo na-
bzelo. Schottkyho dioda D1 zabrauje vyb-
jen kondenztoru C1 pes slunen lnek
U1. Oproti obvyklm diodm m D1 men
napt vpropustnm smru, take vznikaj
men ztrty a slunen baterie me pln
nabt napov akumultor C1.
Vzhledem ktomu, e indikan dioda D3
svt pouze po dobu zkouky a pouit obvod
CMOS odebr jen nepatrn proud, bylo
mon vypustit spna napjen. adou
zkouek a obshlm menm bylo potvrze-
no, e nejlep dynamick chovn m nap-
jec st se zadanmi hodnotami soustek.
Protoe nejsou vyuita vechna hradla
estinsobnho Schmittova obvodu IO1,
jsou oteven vstupy zbvajcch t hradel
uzemnny, aby se zabrnilo nekontrolovatel-
nmu kmitn.
Konstrukce
Cel zapojen bylo sestaveno na desce
s plomi spoji 30 x 25 mm a vestavno do
prsvitn plastikov krabiky s rozmry 37 x
x 32 x 17 mm, piem slunen lnek je
pipevnn na horn stran pouzdra. Autor [1]
cel pstroj zalil plastickou hmotou, m je
vodotsn, a opatil malm etzkem, take
ho lze pipevnit ke klence.
Akoli nebylo pouito integrovanho ob-
vodu vproveden SMD, nbr vobvyklm
pouzdru, pesto byly vvody ohnuty o 90 a
zkrceny tak, aby je bylo mon pjet pmo
na ploky spoj (podobn jako u pouzder pro
povrchovou mont SMD).
Pouit
Pi zkoukch by mla bt vzdlenost
mezi testovanm zdrojem infraervenho z-
en a zkouekou maximln 50 cm.
Pro zjitn sprvn funkce zkoueky po-
sta pi dennm svtle krtce zastnit vstup-
n infraervenou diodu a indikan dioda
mus krtce bliknout.
Zkouekou lze testovat veker infraer-
ven dlkov ovldn televizor, satelitnch
pijma, videopstroj a dalch zazen,
pokud pouvaj modulovan infraerven
svtlo. Pokud vysla sprvn pracuje, svt
indikan dioda po dobu stisku tlatka.
Seznam soustek
R1, R2 10 M, SMD
C1 0,1 F/5,5 V, Gold-Cap, Philips
C2 10 nF, SMD
D1 BAT45 (Schottky)
D2 LD274 (Siemens)
D3 3 mm, erv., 2 mA
IO1 74HC14
U1 Sunceram 2, Panasonic
Mon vylepen
Jak je vidt ze zapojen, jsou vyuita
pouze ti hradla estinsobnho Schmittova
obvodu. Pro miniaturn konstrukci se sou-
stkami povrchov monte by se nabzelo
pokrokov een se temi jednotlivmi hradly
podle [2]. Jak Fairchild, tak i Toshiba vyrb-
j jednotliv invertujc hradla se Schmittovou
charakteristikou vminiaturnm pouzdru
SOT-25 (stejn velikost jako znm SOT-23,
avak 5 vvod). Je ovem otzkou, zda
jsou tyto obvody u ns kmn.
Jinou monost by bylo vyut zbvajc
3 hradla ke konstrukci prakticky stejnho ob-
vodu, avak bez lenu RC, take lze indiko-
vat svtlo infraerven diody, a to i bez mo-
dulace. To sice pak nen ke zkouen dlkovch
ovldn, poslou vak pi experimentech
sjinak neviditelnm infraervenm zenm.
Nakonec jet poznmka kpouitmu
slunenmu lnku. Protoe vpvodnm p-
spvku nebyla mimo zadn typu vrozpisce
uvedena vbec dn bli data, umouj-
c ppadnou nhradu jinm lnkem, spojil
jsem se s autorem a zskal tak podrobnj
daje:
Provozn napt 1,8 V; napt naprzdno
3,45 V; pracovn proud 16,4 mA; proud do
zkratu 17,3 mA a rozmry 24 x 33 mm. Stej-
n data lze nalzt v [3] pod slem 196576-22.
Nvrh desky neuvdm, protoe pedpokl-
dm, e si kad zvol sv proveden.
Literatura
Infraerven zkoueka
Pi oivovn je nutn dbt zven
opatrnosti, za provozu nesahat na sou-
stky, mohlo by dojt krazu elektric-
km proudem, ppadn svit mont
odbornkovi spatinou kvalifikac.
Seznam soustek
R1 68 /2 W, 47 /2 W, 33 /2 W
R2 100 k
R3 100
R4, R6, R10 10 k
R5 6,8 k
R7 47 k
R8 22 k
R9 1 M
P1 5 k, trimr leat PT10
P2 500 k, trimr leat PT10
C1 100 F/25 V, rad.
C2 100 nF, MKT/5 mm
ZD1, ZD2 3V9/1,3 W
D1 1N4007
D2, D4 L-53SRC-C
D3 BAT85
T1 BC556B
IO1 4060
Ty1 TIC106D
DIL mstek B380C1000
Svorka dvojit
Kompletn stavebnici (deska i soust-
ky - samotn desky neposlme) je mon
objednat za 190 K na adrese:
Hobby elektro, K Halti 6, 594 01 Velk
Mezi. Tel.: 566 522 076, 604 251 381;
fax. 566 520 757; E-mail: hobbyel@iol.cz
[1] Borrmann, L.: Infrarot-Tester ohne Batte-
rie dank Gold-Cap und Solarzelle. Funkama-
teur 2003 . 12, s. 1231.
[2] Hjek, J.: Jednotliv hradla. AA ada
SMT svazek 20. Praha 1998, ISBN 80-
85230-23-2.
[3] Conrad Hauptkatalog 2002, s. 792.
JOM
Obr. 1.
Schma
zapojen
15
Tento navren svteln pota
vak disponuje nm navc:
- Jeho srdcem je mikroprocesor
AT89C2051-24PI, kter dky svmu
programu um celou adu svtelnch
efekt. Bcm svtlem ponaje a
specilnmi efekty kone. Celkem je
mon spustit 12 program pro 8 vt-
v svtelnch zazen. Jde o univer-
zln svteln pota vpravm slova
smyslu.
- Vechny stavebnice podobnho typu,
jako je tato, kter jsem na trhu obje-
vil, mly podle mho soudu jednu
velkou nevhodu - vechny mly sp-
nan vtve trvale pipojeny na fzi L
napt 220 V a spnn jednotlivch
vtv spovalo vjejich sepnut s nu-
lovm N vodiem tohoto napt. A pr-
v vtomto jsem vidl nejvt nedo-
statek, nebo pi vyuit svtlek ve
venkovnm prosted hroz velk ne-
bezpe pro ve iv.
Cel zazen sestv ze zkladn
DPS, na kter je umstn samotn
svteln pota, DPS pro ovldac
panel celho zazen a zDPS, na
kter je napjen tohoto zazen
(pro jednoduchost nen uvedena).
Pro snadnost vroby zkladn DPS
jsem volil variantu jednovrstv desky
s pouitm drtovch propojek, kte-
rch je pouito celkem 11. Vechny
jsou umstny ze strany soustek a
k jejich realizaci doporuuji pout
izolovan kabely, protoe v8 ppa-
dech jsou pouity drtov propojky
pro sov napt.
Zkladn deska je zvolena tak, e
pokud si bude nkdo chtt udlat va-
riantu bez ovldacho panelu, pak je
tu i tato monost, a vechny ovldac
prvky je mon ponechat pmo na
zkladn desce. Je ovem nutn po-
ut pro cel zazen i jinou krabiku.
Vlastn zazen je napjeno st-
davm naptm 7 a 12 V z transfor-
mtoru, kter je dle usmrnno dio-
dovm mstkem tvoenm diodami
D1 a D4, kondenztory C1 a C4 a
stabiliztorem 7805. Vsledkem je
stabilizovan napt 5 V. Na stabili-
ztor navazuje dioda D5, rezistor R1,
kondenztor C5 a spna S1 Reset,
kter slou pro manuln znulovn
mikroprocesoru. Jeho sepnutm se
pivede log. 1 na vvod RST (vvod
1) procesoru. Vstupn proud poui-
tho transformtoru by ml bt mini-
mln 230 mA.
Zdrojem hodinovho signlu, kte-
rho je pro innost mikroprocesoru
zapoteb, je vnj osciltor tvoen
obvodem NE555, rezistorem R2 a
R3, trimrem R4 a kondenztory C6
a C7. Frekvenn rozsah je mnn
trimrem R4 .
Hodinov signl je pak piveden
na XTAL1 (vvod 5) danho proceso-
ru. Vvod XTAL2 (vvod 4) pak z-
stv nezapojen. Hodinov signl
je piveden jednou z11 pouitch
drtovch propojek. Propojka je tvo-
ena izolovanm drtem ze strany
soustek. Jde o propojen vstupu
zvnjho osciltoru (vvod 3) ob-
vodu NE555 svvodem XTAL1 (v-
vod 5) pouitho mikroprocesoru
AT89C2051.
Na porty P3.0, P3.1, P3.2, P3.3,
P3.4 a P3.5 (vvody 2, 3, 6, 7, 8 a 9),
kter slou jako vstupn linky mikro-
procesoru, jsou pipojeny pepnae
S3.0 a S3.5, ktermi seovld sa-
motn svteln pota, ppadn je
uskuteovna volba pslunho
programu vjedn ze zvolench sekc.
Pslun sekce se vol pepnaem
S2 - Sekce pipojenm na port P3.7
(vvod 11).
Porty P1.0 a P1.7 (vvody 12 a
19) slou jako vstupn linky mikro-
procesoru. Vlastn vstupn datov
informace ztchto vstupnch port
jsou pivedeny pes rezistory R5 a
R12 na bze tranzistor T1 a T8.
Vstupn datov informace pracuj
tak, e vklidovm stavu dan vtve
je na portech P1.0 a P1.7 log. 1 a
tedy stle napt 5 V. Aby se sepnula
dan vtev, je na dan port P1.0 a
P1.7 pivedena log. 0, tm se zmen
napt na bzi danho tranzistoru.
Vechny tranzistory T1 a T8 maj
emitory pipojeny na GND. Kolektory
tranzistor T1 a T8 jsou nsledn
pipojeny na katody diod obsaench
voptotriacch OK1 a OK8 (vvody 1
a 2) a snimi do srie zapojench
diod LED D6 a D13 a pes rezistory
R13 a R20 na +5 V. Pokud je na
bze tranzistor pivdno stle na-
pt +5 V, jsou tranzistory uzaveny a
diody nesvt. Po piveden log. 0 na
vstupn linky mikroprocesoru se sn-
napt na bzch tranzistor a ty se
otevou, co m za nsledek uzem-
nn diod obsaench voptotriacch
OK1 a OK8 a knim do srie pipoje-
nch diod LED D6 a D13. To zpso-
b, e diody LED se rozsvt a vizul-
n ns informuj o skutenosti, e
dan vtev je sepnut. Samotn se-
pnut se uskuten tm, e dky rozsv-
cen diod obsaench voptotriacch
Svteln pota
Martin Kadlec, MK Floria
Mnoho lid asto zatou po vybaven sv zahrady, rodinnho
domu, vkladn skn i soukrom prty svtelnmi efekty. Exis-
tuje urit cel ada stavebnic i profesionlnch vrobk, kter
alespo sten nebo pln spln nae pedstavy o tom, co ve
m takov zazen vlastn umt.
Obr. 1. Zkladn deska
bez ovldacho panelu
16
Obr. 2.
Schma
zapojen
zkladn
desky
sepne optotriak (vvody 4 a 6). Na
vvody 6 optotriak je pivedena pes
rezistor R23 fze, kter je po sepnut
optotriak pivedena pes vvody 4
na dic elektrody (G) pouitch tria-
k TRI1 a TRI8. Fze je pivedena
na dic elektrody osmi izolovanmi
drtovmi propojkami. Na elektrody
A2 pouitch triak TR1 a TR8 je
stle pivdna fze. Ta se po sepnu-
t triak dostane i na elektrodu A1 a
dle do pipojen zte.
Triaky pak spnaj jednotliv vtve
L1 a L8.
Dky pouitm triakm BT136/
/600D je mon spnat zt a do
velikosti 4 A na kadou spnanou v-
tev, nebo chcete-li, rovky o vkonu
880 W .
Chlazen triak je zajitno vesta-
vnm ventiltorem, kter je napjen
zezkladn desky svtelnho pota-
e. Samotn ventiltor je piroubo-
vn kvku krabiky a je pipojen po-
moc konektoru na kolky umstn
ped C1. Zde je napjec napt asi
17 V, co je sice vt napt ne po-
adovanch 12 V potebnch pro po-
uit ventiltor, ten je vak schopen
pracovat dlouhodob i s tmto nap-
tm. Jedinm problmem je, e toto
napt nen stabilizovno, co se
projevuje kolsnm otek ventil-
toru vzvislosti na potu sepnu-
tch vtv.
Chlazen ventiltorem bez pouit
chladi je dostaujc do zte asi
200 W. Vppad pouit vt zte
je nutn umstit vechny triaky na
chladi, m zajistme ve spojen
sventiltorem dostaten chlazen
i pi vtch odbrech. Nesmme ovem
zapomenout, e kovov tla triak
jsou spojena selektrodami A2, a ty
jsou trvale pipojeny na fzi L napt
220 V a hroz pak tedy pi vaem
kontaktu schladiem nebezpe ra-
zu elektrickm proudem.
Vppad, e nebudete mt k dis-
pozici triaky BT136/600D, ale jen
BT136/600, pak je pout mete.
Rozdl je v tom, e je nutn zmenit
odpory rezistor R13 a R20 z uve-
dench 33 na 10 nebo je pln
vypustit a nahradit drtovou spoj-
Obr. 3.
Umstn
ventiltoru
17
kou. Dvodem je to, e pouit triak
BT136/600 potebuje ksepnut vt-
proud.
Pokud budete pouvat transfor-
mtor s vstupnm proudem do 250 mA,
pak je mon rezistory pln vypustit.
Vppad vtho vstupnho proudu
rezistory ponechte, ale se zmene-
nm odporem.
Diody LED D6 a D13 zobrazuj
datov informace zpamti mikro-
procesoru, co je vlastn stav se-
pnutch rovek na vstupu. Tato
skutenost umouje jednodue
kontrolovat innost potae a tm
mt pehled o rozsvcovn jednot-
livch vtv pokud se jednotliv z-
Svteln pota se pak ovld
pomoc spna a trimru, kter jsou
umstny bu pmo na zkladn desce,
nebo na ovldacm panelu. Ovldac
panel je pipevnn dvma distann-
mi sloupky 13 mm k pednmu dlu
krabiky.
Ovldac panel je propojen se z-
kladn deskou dvma plochmi kabe-
ly (10 a 14ilov) s konektory.
Konektor PFL 10 je zapojen kom-
pletn a propojuje st spna. Jed-
notliv ly plochho 10ilovho ka-
belu jsou na jedn stran zapojeny
do konektoru a na stran druh jsou
zapjeny do zkladn desky v ms-
tech, kam pat spnae. Vodie 1 a 2
Obr. 4.
Zkladn
deska
s plonmi
spoji
te nachzej mimo mstnost, ve
kter je umstn samotn svteln
pota.
Protoe vstupy P1.0 a P1.1 ne-
maj vestavn rezistory pull-up
tak, jako je tomu u vstup P1.2 a
P1.7, jsou pouity extern rezistory
R21 a R22.
Vkonov st je optotriaky OK1
a OK8 naprosto oddlena od sla-
boproud sti celho zazen a je
napjena pmo ze st 220 V. Vko-
nov st je chrnna sklennou
pojistkou 10 A (rychlou) a napjec
transformtor pro napjen ostatn
elektroniky je napjen pes sklennou
pojistku 50 mA (pomalou).
18
jsou pipjeny na msto spnae S1
Reset, vodie 3 a 9 jsou pipjeny
kmstm vzkladn desce, kam pat
spnae S2 Sekce a S3.0 a S3.5.
Vodi slo 10 je spolen pro vech-
ny spnae a je pak pipjen na spo-
len spoj u spnae S3.5, kter pro-
pojuje vechny spnae mimo S1.
Konektor PFL 14 nen zapojen
cel. Zapojeno je jen 11 kontakt a
propojuje ovldn rychlosti, tedy
trimr R4 a diody LED D6 a D13.
Zbyl 3 vodie jsou zplochho kabe-
lu odtreny.
Jednotliv vodie plochho 11ilo-
vho vodie jsou na jedn stran za-
pojeny do konektoru a na stran dru-
h jsou zapjeny do zkladn desky
vmstech, kam pat trimr R4 a diody
LED D6 a D13. Vodie 1 a 2 jsou
pipjeny na msto trimru R4, vodie
3 a 10 jsou pipjeny na msta diod
LED D6 a D13, a to na msta jejich
katod, a vodi 11 je pipjen na spo-
len spoj diod LED D6 a D13, co
je msto anody u D13. Pak sta, aby
byl zapojen pouze rezistor R20 u tto
diody a rezistory R13 a R19 mete
vynechat .
Na elnm panelu krabiky je tak
umstn hlavn spna celho zazen.
Ovldn
Zapneme hlavn spna. Dle si
musme vybrat sekci program. Mme
na vbr sekci A nebo B. To uinme
spnaem S2 - Sekce. Pokud je sp-
na sepnut - mme zvolenu sekci A,
pokud sepnut nen - mme zvolenu
sekci B. Kad sekce obsahuje 6 pro-
gram. Pslun program vkad
sekci volme spnai S3.0 a S3.5.
Pro lep pedstavu meme ci, e
pokud si zvolme spnaem S2 sekci
A, tud spna S2 je sepnut, pak
vechny spnae S3.0 a S3.5 mus
bt tak sepnuty. Zvolen program
vtto sekci je pak uren tm spna-
em, kter sepnut nen.
Pokud si zvolme sekci B, co
znamen, e spna S2 sepnut nen,
pak spnae S3.0 a S3.5 tak nesm
bt sepnuty. Zvolen program je pak
naopak uren tm spnaem, kter
sepnut je.
Po zvolen danho programu stisk-
neme tlatko Reset, m zpsob-
me, e se tento program rozbhne od
zatku.
Jako posledn monost meme
zvolit rychlost samotnho bhu pro-
gramu. To uinme zmnou trimru
R4. Zmnou tohoto trimru se zmn
vstupn frekvence osciltoru, co
m za nsledek i zmnu rychlosti
programu vykonvanho samotnm
mikroprocesorem.
Cel zazen je umstno do kra-
biky KP 09.
Ventiltor je umstn na hornm
vku krabiky. Ovldac panel je pi-
roubovn kpednmu dlu krabiky
na vzdlenost stanovenou distann-
mi sloupky o vce 12,7 mm a vech-
ny ostatn sousti jsou pak umst-
ny vdoln sti krabiky. Zkladn
DPS se svtelnm potaem a DPS
stransformtorem jsou umstny na
distannch sloupcch o vce 5 mm.
Pro jednodu pedstavu a mon-
t si mete na internetovch strn-
kch www.mkfloria.cz sthnout nko-
lik dalch fotografi, ablonu pro
vyvrtn otvor na hornm, pednm
i zadnm dlu krabiky a pesn pa-
rametry umstnch DPS a dalch
st vkrabice.
Pro zjemce jsou pipraveny sta-
vebnice jak jednotlivch st, tak
i celho svtelnho potae:
Sada A obsahujc naprogramo-
van mikroprocesor, zkladn DPS
svtelnho potae, DPS ovldacho
panelu a DPS napjen za 450 K.
Sada B obsahujc ve ke kom-
pletnmu osazen zkladn DPS sv-
telnho potae, vetn naprogra-
movanho mikroprocesoru a zkladn
DPS za 930 K.
Sada C obsahujc ve ke kom-
pletnmu osazen DPS ovldacho
panelu za 150 K.
Sada D stavebnice napjen sv-
telnho potae obsahujc DPS,
transformtor, pojistky, pojistkov
pouzdra a svorkovnice za 140 K,
Sada E obsahujc ostatn po-
tebn sousti celho zazen, jako
ventiltor, hlavn vypna, prchodka
na flexo ru, flexo ra, distann
Obr. 5.
Schma
zapojen
ovldac
desky
Obr. 6. Ovldac deska s plonmi spoji
19
sloupky, krabika KP 09 a barevn
samolepka spopisem elnho dlu
krabiky za 330 K.
Sada F obsahujc kompletn sta-
vebnici svtelnho potae (sadu B
a E) za 1500 K.
Zkladn DPS svtelnho potae
a DPS ovldacho panelu obsaen
ve stavebnicch jsou vrtan v prove-
den spocnovanmi otvory a nepji-
vou maskou. Deska DPS pro modul
napjen je vrtan bez nepjiv mas-
ky.
Zvrem je nutn pipomenout, e
cel popisovan zazen pracuje s i-
votu nebezpenm naptm 220 V.
Je proto dleit pamatovat, e toto
napt 220 V je prakticky na vech
soustkch vkonov sti. Je teba
si to uvdomit pi manipulaci v okol
triak, kde se ivotu nebezpen
napt nachz na jeho tle, ppad-
n i na jeho monm chladii. Vech-
ny pouit objmky na rovky i
jin svteln zazen, kter budete
chtt ovldat, pojistkov pouzdra,
transformtory a dal komponenty
mus bt schvleny tuzemskm zku-
ebnm stavem a opateny znakou
ES. Nesmme zapomenou na peli-
v zapojen zemnicho vodie se ve-
mi ktomu urenmi svorkami (kovo-
v sousti krabiek, kovov tlo
potenciometru, apod.). Vnaem p-
pad je krabika plastov, a proto z-
stv zemnic vodi nezapojen.
Pro propojen DPS napjen a
DPS svtelnho potae mohou bt
pouity kabely o prezu 1,5 mm
2
.
Pro propojen vkonov sti je zapo-
teb pout vodie odpovdajc poa-
dovanmu zaten.
Ppadn dotazy a nmty adresuj-
te na E-mail: mkfloria@mkfloria.cz
nebo tel./fax: 272704214, i mo-
bil: 608310 094.
Seznam soustek
Zkladn deska
R1, R2, R21, R22 4,7 k
R3 150 k
R4 2,5 M, trimr
R5 a R12 2,2 k
R13 a R20 33
R23 1 k
C1, C2 470 F/25 V
C3, C4 100 nF
C5 10 F/25 V
C6 10 nF
C7 10 pF
D1 a D4 1N4007
D5 1N4148
D6 a D13 LED, 5 mm
IC1 7805
IC2 NE555
IC3 AT89C2051-24PI
T1 a T8 BC557C
TRI1 a TRI8 BT136/600D
OK1 a OK8 MOC3020
Osika PT15ZW5
Knoflk prm. 6 mm 146/6
S2, S3.0 a S3.5 P-B170-G
S1 P-Reset
Hmatnky k PTB prmr 7 mm
Lmac kolk S1G26 - zbytek
Svorkovnice ARK 500/2
Ovldac panel
Lmac kolk S2G26

Konektor PFL 10
Konektor PFL 14
roubek M3 M3x10
Distann sloupek KDI6M3x12,7W
Ploch kabel FBK14
Zdroj
Transformtor 1x 12 V, TRHEI305
-1X12
Svorkovnice ARK 500/2
Drk pojistky PTF 15
Pojistka 50 mA
Ostatn
Krabika KP 09
Flexo ra 3ilov/3 m
okolda 1 pr
Prchodka KDF 10
Spna P-T8800VA/AA
Pouzdro pojistky PTF 5030
Pojistka 10 A
Dist. sloupek 6 mm, KDI6M 3x06W
roub M3 x 6
Ventiltor 40x 40x 10, KDE1204PFS2-8
Konektor KONPC-SPK2
Obr. 7. Ovldac panel
Obr. 8. Zadn panel a pohled
do pstroje
20
vod
Del dobu jsem pouval v obva-
cm pokoji infraerven dlkov ovl-
dan stmva s obvodem SLB0587,
postaven podle AR A8/95. Pouval
vak velmi jednodue kdovan dl-
kov ovldn. Obas se stalo, e pi
odrazu signlu nkterho z dlkovch
ovlada TV nebo videa se nahodile
rozsvtilo nebo zhaslo osvtlen. V PE
2/2003 vyel stmva, kter se mi vel-
mi lbil, bohuel i ten m jednu pod-
statnou nevhodu: mus bt umstn
ve svtidle, protoe potebuje k innos-
ti nulov vodi, kter vtinou v kra-
bikch vypna k dispozici nebv.
Tato skutenost a to, e jsem se chtl
nauit programovat mikroprocesory
PIC firmy Microchip, vedla k rozhod-
nut postavit stmva, pokud mono
vceelov, dlkov i mstn ovlda-
n s monost nauit se kd dlkov-
ho ovldn nkterho z ovlada pro
TV nebo videorekordr.
Technick daje
Napjen: 240 V.
Odbr elektroniky: asi 3,5 VA,
kapacitn (jalov) sloka proudu.
Poadavky kladen na konstrukci:
Hlavn prioritou pi vvoji konstruk-
ce byla instalace do stvajcho roz-
vodu, tj. pi pipojen msto stvajc-
ho spnae, kde nen vodi pracovn
nuly. Stmva je zapojen do srie se
spotebiem. Samozejm jej lze za-
pojit i do svtidla (spotebie).
Maximln mon uivatelsk fle-
xibilita zapojen.
Spnan vkon alespo 300 W
(vzkladn verzi, zle na paramet-
rech triaku).
Snadn obsluha, zapojen msto
klasickho spnae nebo do svtidla,
jednoduch pipojen.
Monost ovldn jak tm libo-
volnm dlkovm ovladaem (samo-
zejmost je reakce stmvae jen na
jedno nauen tlatko), tak i mst-
n.
Monost nastaven jako stmva
nebo jen zapnout / vypnout (ovldn
zivek, spornch zivek ale i jinch
spotebi).
Zapamatovn nastavenho jasu
po zhasnut, inteligentn rozsvcov-
n, tzn. e pi rozsvcen se rovka
rozsvicuje asi 2 s od nuly do nastave-
nho jasu. Tato funkce slou k potla-
en rzu pi zapnut a tm et vlk-
no rovky (pi reinu jen zap./vyp. je
tato funkce samozejm vypnuta).
Vneposledn ad jednoduchost
konstrukce.
Ovldn
Krtkm stiskem tlatka (pedem
uloenho) na DO nebo mstnm ovla-
daem (as do 0,8 sec.) rozsvtme
svtlo. Pokud svt, dalm krtkm
stiskem jej meme zhasnout. Pokud
drme tlatko dle ne uveden as,
pejde stmva do nastavovacho
mdu zane pozvolna zhasnat do
minima a pak zase rozsvcovat do
maxima. Pokud jas doshl nmi po-
adovan rovn, stiskneme krtce
tlatko na DO (nebo mstn) a osvt-
len zstane svtit nastavenm jasem.
Po kad regulaci osvtlen je smr
regulace otoen, t.zn. na pkladu:
dlouh stisk stmv se krtk
stisk (dosaen poadovan rovn
osvtlen) znovu dlouh stisk roz-
svcuje se krtk stisk (dosaen
poadovan rovn osvtlen). Pi
nastaven do reimu zap./vyp. zaze-
n funguje jako dlkov spna. Tento
Stmva osvtlen
David Hankovec
V lnku je popsn spna spotebi sdlkovm i mstnm ovl-
dnm. Pouv bn ovlada od spotebn elektroniky, jeho kd
se pstroj nau.
Obr. 1. Zapojen stmvae
21
reim je vhodn nap. pro dlkov
zapnn spornch zivek, obyej-
nch zivek a jinch elektrickch spo-
tebi.
Popis konstrukce
Konstrukce je napjena sovm
naptm 230 V. Clem bylo umstit cel
stmva do instalan krabiky ve zdi
pod klasick spna. Zde ji nastal
prvn problm konstrukce v tchto
krabikch vtinou nebv ptomen
nulov vodi (pracovn nula), ale pou-
ze vodi fzov, kter dl pokrauje
do svtidla a spnaem se jen peru-
uje obvod. Musel jsem tedy vyeit
nejen jak celou konstrukci napjet, ale
tak jak a kde detekovat prchod s-
ovho napt nulou, protoe regula-
ce je fzov.
Napjen je eeno kondenztorem
C6, usmrovaem U1, Zenerovou
diodou D1 a vyhlazovacm kondenz-
torem C2. Abychom vyuili ob plvl-
ny sovho napt, je pro usmrnn
pouit usmrovac mstek. Zdroj je
pipojen paraleln ke spnacmu tria-
ku. Filozofie zdroje je postavena na
tom, e pi rozepnutm triaku je na
jeho pracovnch elektrodch pln s-
ov napt. Na jedn pracovn nula
pes spotebi a na druh fze. Proud,
resp. jeho kapacitn sloka prochz
v tomto okamiku pes omezovac
kondenztor 220 nF na usmrova.
Kondenztor se chov v obvodu st-
davho proudu jako rezistor. Jeho
kapacitn reaktance (zdnliv odpor)
je pi kapacit 220 nF na kmitotu
50 Hz asi 14,5 k. Zenerova dioda
zmen napt na poadovanou veli-
kost 5,1 V. Nsledn je toto napt vy-
filtrovno kondenztorem C2. Nev-
hodou takto eenho napjen je, e
pi sepnutm triaku je zdrojov obvod
bez napjen. Spoteba stmvae je
potom kryta z filtranho kondenzto-
ru C2. Nememe proto nikdy sepnout
triak ihned po prchodu st nulou na
dobu cel plvlny, ale vdy a po ur-
itm ase, aby se napjec obvod
stihl nabt. Pi pouit stmvae to nen
problm, i pi maximlnm jasu je triak
spnn za 1,5 ms po prchodu st
nulou. Bohuel pi pouit zazen jen
jako spna (zap./vyp.) nen kvli to-
muto omezen mon spnat zt
pmo v nule, ale sepnut mus bt
zpodno o 700 mikrosekund. Pokud
by toto een bylo na zvadu, existu-
je monost zapojit stmva do svti-
dla (spotebie), kde je ptomen i vo-
di pracovn nuly. Vtomto ppad
budou zachovny vechny funkce
stmvae, navc pi funkci zap./vyp.
bude spnat vnule. Samozejm toto
een m tak sv omezen, a to, e
pijdeme o monost ovldn stmva-
e mstn (na zdi), i kdy i toto ome-
zen se d vppadn nutnosti obejt.
Vlastn prava zapojen bude pops-
na vodstavci oiven.
Obvod snmn prchodu proudu
nulou je een obdobn. Pro pocho-
pen mjme opt stav s rozepnutm
triakem. Uvaujme rovku jako in-
n odpor du destek ohm. Pak je
opt na obou vvodech triaku poten-
cil 230 V. To znamen, e polarita se
pravideln mn a i prbh je harmo-
nick (sinusov). Proto se v kladn pe-
riod po prchodu nulou (viz obr. 2)
zane zvtovat napt na diod
optronu, ta zane svtit a tranzistor op-
tronu sepne a vyvol peruen pro-
cesoru. Protoe se napt dle zvt-
uje a na maximln napt st, je
do obvodu zaazen omezovac rezis-
tor R3 a ZD2. Jeliko dioda optronu
svt samozejm jen pi kladn plvl-
n, a tm je peruen vyvolvno jen
pi potku a konci tto kladn plvl-
ny, a my potebujeme spnat zt
vobou plvlnch sovho napt (jed-
nu celou periodu) je spnn v druh
plvln oeteno softwarov. Vce
opt v odstavci o programu.
Jako pijma infraervenho ze-
n jsem pouil znm obvod SFH 506/
/36. Je to integrovan pijma infra-
ervenho zen s demodultorem a
tvarovaem, na jeho vstupu je sig-
nl v rovnch logiky TTL. Protoe p-
jem a dekdovn nen a tak jedno-
duch jeho popis bude tak vodstavci
o programu.
Vstupn st stmvae tvo optot-
riak typu MOC3020 zen proceso-
rem. Tento optotriak ovld vkonov
triak TIC226.
Procesor je z dvodu asov st-
losti taktovn osciltorem s krystalem,
i kdy obsahuje intern osciltor RC.
Sprvn asovn je nutn pi pijm-
n kdu od dlkovho ovladae. Md
se nastavuje jumperem JP1. Pokud
nen jumper osazen, pracuje zazen
jako stmva, v opanm ppad jako
spna. Jumper JP2 slou kodpojen
vkonov sti, nebo pi uen kdu
byl pjemruen a telegram byl ne-
sprvn uloen. Tlatko TL1 slou
kuloen telegramu DO do pamti
EEPROM mikrokontrolru, LED sig-
nalizuje pijet povelu.
Popis programu
Nejprve popi innost pijmac a
dekdovac rutiny pro nauen a p-
jem ovldacho kdu. Cel zazen
jsem odlaoval a zkouel s rznmi IR
ovladai (Aiwa, Sony, 2 x OTF, ovla-
da od satelitu, atd.). Zkouel jsem
mnoho algoritm jak vyslan kdy
dekdovat (RC5 a NEC). Zpotku
Obr. 3 a 4.
Deska s plonmi spoji stmvae a rozmstn soustek na desce
Obr. 2.
Generovn signlu
prchodu sovho
napt nulou
22
jsem vychzel z teoretickho popisu
jednotlivch protokol podle normy. To
nemlo moc velk spch. Vdy se mi
podailo perfektn dekdovat jen n-
kter ovladae. U ostatnch se stva-
lo, e po nauen na jedno konkrtn
tlatko pijma reagoval i na rzn
jin tho ovladae (ne vechna). Jak
jsem se nakonec pesvdil na oscilo-
skopu, normu protokolu pesn dodr-
uje jen mlokdo. Unkterch RC5
chybl start bit, jinde byly dva. Co fir-
ma, to originln protokol.
Nakonec jsem to vyeil tak, e se
protokoly nedekduj, ale ulo jako
sekvence do pamti EEPROM proce-
soru a pi pjmu kdu se porovnvaj
s uloenmi daty. Pijma zaal pra-
covat tak, jak m se vemi testova-
nmi ovladai a jde nauit vdy jen
na jedno konkrtn tlatko. Vzhledem
k rozmanitosti znaek zkouench
ovlada si dovoluji pedpokldat, e
zazen bude pracovat s vtinou
standardnch ovlada od spotebn
elektroniky (nepracuje s ovladai od
videokamer, pouvaj velmi odlin
asovn a tak nepracoval s univer-
zlnm dlkovm ovladaem u nj
jsem testoval jen jeden ze 160 mo-
nch kd).
Kvli relativn sloitosti rutiny ne-
budu rozebrat vechny podrobnosti
(adresovn, vyhodnocovn chyb
apod., podrobnosti a samotnou ruti-
nu pro pjem a dekdovn DO m-
ete najt vppad zjmu na interne-
tov strnce autora). K pjmu a
dekdovn je vyuito extern peru-
en na portu RB0 a asova 0. Pi
pchodu impulsu od idla SFH 506 je
sputn asova, kterm se m uply-
nul doba do pchodu dalho impul-
su. Pokud dal impuls nepijde, je
tento stav vyhodnocen jako ruen a
program se vrac do ekacho stavu.
Pokud nsleduje dal impuls, otes-
tuje se, zda je poadavek na ukldn
do pamti nebo porovnvn sji ulo-
enm kdem. Pi ukldn se ulo
stav asovae 0 do pamti RAM. Pro-
toe ukldn do EEPROM je asov
nronj, provd se natn do
RAM a pi ukonen se obsah do EE-
PROM pekopruje. Pi poadavku
porovnn kdu skdem uloenm se
provd porovnn kadho dosae-
nho asu sasem uloenm. Pokud
se shoduj, pokrauje se dle, pi ne-
shod je to chybov stav a nsleduje
vstup zrutiny.
Zde ponkud odbom. Protoe
vtina ovlada DO vysl tzv. TOG-
GLE bit vtelegramu (tento bit se ne-
guje po kadm uvolnn a optnm
stlaen tlatka DO) je nutno nast
pi uen kdu dva stavy, jinak by stm-
va reagoval jen na kad druh stisk
tlatka na DO. Pro ukldn kdu se
tedy stla tlatko uen a dr stisk-
nut. Namme ovlada na idlo ze
vzdlenosti asi 50 cm, stiskneme a po-
drme tlatko, dokud se nerozsvt
LED (asi 1 s). Pak tlatko na DO uvol-
nme, LED zhasne (tlatko na stm-
vai je stle sepnuto) a stiskneme jej
jet jednou, opt dokud se nerozsv-
t LED. Pak uvolnme tlatko uen
na stmvai. Tm mme vpamti ulo-
eny oba dva kdy. Ukonen telegra-
mu (tedy sekvence bit) je rozpozn-
no del prodlevou mezi impulsy
telegramu (podle normy 114 - 24,9 =
= 89,1 ms, zde je o nco krat).
Ovit sprvn uloen meme
stiskem nauenho tlatka na DO.
Pi kadm stisknut mus po dobu dr-
en tlatka svtit LED. Pokud tomu
tak nen, nap. LED blik apod., je po-
teba uen zopakovat.
Regulace pracuje na principu fzo-
v zen, jeho princip je pedpokl-
dm tenm znm. Musme tedy
doshnout toho, e budeme schopni
spnat triak rzn dlouhou dobu po
prchodu st nulou, m jsme
schopni se pohybovat po sinusovce
a tm dit vkon na zti. Dky zapo-
jen snmae prchodu st nulou jsou
kdispozici dv zmny stavu a to pou-
ze vkladn plvln. Pro zpornou
plvlnu musme asovn eit soft-
warov. Snmn prchodu st nulou
je pipojeno na vvod 5 portu B pro-
cesoru a vyvolv peruen pi zm-
n stavu. Hrana (vzestupn/sestupn)
se testuje vprogramu. Proti proceso-
rm x51 mme vhodu, nebo u nich
(pokud zvolme peruen hranou) je
peruen vyvolno pouze sestupnou
hranou, zde si meme zvolit. Pokud
je hrana vzestupn, znamen to, e
kladn plvlna kon a nsleduje n-
vrat zperuen. Pokud je sestupn,
nate se pedvolba do asovae 1 a
asova se spust. Po peteen to-
hoto asovae se sepne triak. Proto-
e, LED optronu svt jen pi kladn
plvln a pi zporn bychom nebyli
schopni zjistit prchod st nulou, obe-
el jsem tento problm softwarem tak,
e po sepnut triaku je do asovae 1
natena pedvolba odpovdajc dob
10 ms (trvn 1 plperiody) a asova
je sputn. Tm se doshne toho, e
triak sepne vzporn plperiod ve
stejnm okamiku jako vkladn.
(Dokonen pt)
Postavte si
mikropjeku
Josef Mach
(Dokonen)
Vbr soustek
a stavba mikropjeek
Regulan st digitln mikropje-
ky a napjec zdroj jsou osazeny na
desce zobr. 7 a 8, panelov voltmetr
tvo samostatn modul (obr. 9 a 10).
Vobou verzch mikropjeky je
teba pout pesn a stabiln rezisto-
ry a kvalitn odporov trimry (nap.
TP 095). Kondenztor C8 je fliov.
Triak TC nedoporuuji nahrazovat ji-
nmi typy, abychom nemuseli dlouze
experimentovat sodporem budicch
rezistor R8 a R10. K1 je bn pti-
kolkov nf zdka DIN na rozdl od
vtiny pedchozch konstrukc nen
zapjena vdesce. Jej umstn lze
pizpsobit vli konstruktra (to budou
mt levci radost!).
Uspodn vvod zdky je zn-
zornno ve schmatu zapojen (pje-
c kontakty smuj dozadu). Pi mon-
ti se musme vyvarovat zmny
kontakt 1 a 4. Na desce podle obr. 2
a 8 je u konektoru TERMO vyvedena
jet zem pro ppadn stnn kabe-
lu. Stnn kabel vak nen nutn,
budou-li pvody ke zdce krtk. Top-
n tlsko (kontakty 3 a 5 K1) pipoj-
me tlustmi vodii kpjecm ntm
pobl triaku a zdroje 24 V. Triak TC a
stabiliztor IC7 opatme chladiem
(nap. V7142B - GM).
U digitln mikropjeky je rel RE2
umstno mimo desku splonmi
spoji na obr. 8, protoe jsem ji kvli
pouit krabice u nemohl zvtit.
Tento problm jsem snadno vyeil
pouitm rel vpouzdru DIP12, kter
jsem pilepil shora sekundovm lepi-
dlem kRE1. Vvody 2 a 6 jsem pi-
pojil paraleln kdiod D5 a kontakty
1 a 7 paraleln krezistoru R17.
Odzkouel jsem tak elegantnj
een, dovolujc pout libovoln rel
(12 V) srozpnacm kontaktem a ne-
pli velkou spotebou toto rel
jsem umstil na samostatnou desku,
navrenou tak, aby se vvody rel daly
pmo spojit sodpovdajcmi body
regulan desky ze strany spoj.
Pro integrovan obvod ICL7107 na
desce panelovho midla je vhodn po-
ut precizn objmku DIL40, kterou za-
pjme dve ne displeje. Ty jsou osa-
zeny ze strany spoj desky pro dosaen
co nejmench rozmr modulu.

23
Nejdra soustkou celho zapo-
jen je transformtor TR1. J jsem
pouil typ 9WN861 19 (14 V/0,1 A a
30 V/1,8 A) zvprodeje firmy NEON
Elektronika. Tento transformtor m-
eme zskat i zvraku pjeky ERS 50.
Nejprve zmme napt na sekun-
drnch vinutch transformtoru, pot
jej rozebereme a ze sekundrnch vi-
nut odvineme vhodn poet zvit
(konstanta 3,96 z/V) tak, abychom na
vinutch bez zte namili 26 a 11 V.
Pro digitln pjeku je teba vinut
S1 navinout drtem s vtm pre-
zem. Zvolme dr o prmru alespo
0,4 mm.
Oiven
jednoduch mikropjeky
Pjeku zaneme oivovat s pipo-
jenou pjec rukou a bez obvodu
TDA1023. Trimr P1 nastavme do
stedn polohy. Nejprve zkontrolujeme
napjec napt +5 V, -5 V a napt na
bci potenciometru P2, kter by mlo
bt asi 2 a 4,1 V. Tomu odpovd tep-
lotn rozsah 186 a 396 C. Je-li ma-
ximln napt vt ne 4,2 V, zvt-
me odpor R13, jinak by se vstupn
zesilova mohl dostat do saturace a
triak by zstal trvale sepnut.
Paraleln ke kondenztoru C4 pi-
pojme voltmetr a trimrem P1 nasta-
vme na vstupu 7 IC2 napt, odpov-
dajc pokojov teplot (nap. 0,2 V
pro 20 C). Je-li ve vpodku, nasta-
vme potenciometr P2 na minimum,
osadme obvod TDA1023 a vyzkou-
me funkci pjeky. Po zapnut svt
indikan dioda D3 erven a teplota
hrotu se zvyuje. Bhem minuty by
ml bt hrot naht na minimln tep-
lotu (asi 200 C), D3 se na chvli roz-
svt zelen a poslze vkrtkch in-
tervalech blik.
Pokud dic elektronika nevypn,
zkontrolujte, zda nejsou zamnny
pvody 1 a 4 zdky K1 (pi rostouc
teplot hrotu by se napt na vstupu 7
IC2 zmenovalo a na rove -0,3 V,
omezenou diodou D1).
Oiven digitln mikropjeky
Desku dic logiky a zdroje zane-
me oivovat bez obvod IC2 a IC5.
Oba trimry nastavme do stedn po-
lohy. Pot zkontrolujeme napt na v-
stupech stabiliztor IC6 a IC8. Od-
povdaj-li tato napt uvedenm
hodnotm, pipojme kregulan des-
ce napjen panelovho voltmetru,
desetinnou teku DP, znak P a osad-
me integrovan obvod IC5. Po zapnut
by ml displej zobrazit daj P000.
Pstroj se nachz ve stavu poho-
tovosti. Stiskneme tlatko TL1 a znak
P zhasne (stav On). Nyn zmme
napt na cvkch rel RE1 , RE2. Pi
napt menm ne 11 V zmenme
odpor R25 nebo jej nahradme zkra-
tem.
Na vstup IN panelovho voltmetru
pivedeme stejnosmrn napt z po-
mocnho zdroje 1 a 9 V, jeho veli-
kost mme pesnm digitlnm volt-
metrem. Trimrem P4 nastavme
citlivost pevodnku ICL7107 tak, aby
daj na displeji odpovdal kalibran-
mu voltmetru (kup. napt 5,00 V se
zobraz ve tvaru 500).
Po zkalibrovn panelovho mid-
la pipojme jeho vstup kregulan
desce spolu spjec rukou. Tlat-
kem TL1 uvedeme pstroj do stavu
On (znak P nesvt) a trimrem P1 na-
stavme na displeji teplotu okol (ko-
lem 20 C). Pot osadme obvod IC2
a potenciometr P2 nastavme na mi-
nimum. Po uveden pstroje do rei-
mu On se rozsvt prav desetinn
teka displeje a daj, odpovdajc tep-
lot hrotu, se zvtuje. Po naht hro-
tu na zvolenou teplotu desetinn te-
ka zhasne.
Regulan potenciometr nastavme
tak, aby se teplota hrotu ustlila na
hodnot nap. 300 C. Stiskem tlat-
ka TL1 pejdeme do stavu Stand-by a
trimrem P3 nastavme na displeji daj
P300. Nen-li to mon, pouijeme tri-
mr svtm odporem (do 10 k).
Nyn zbv pjeku jemn doladit.
Mal rozdl mezi dajem displeje
vreimech On a Stand-by odstran-
me trimrem P3. Pjec ruku nech-
me zcela vychladnout, odpojme jeden
konec topnho tlska (vvod 3 nebo
5 na konektoru K1) a trimrem P1 zno-
vu nastavme na displeji teplotu oko-
l. Tak eliminujeme nesoumrnost ob-
vodu IC4 a pesnost na pjeky se
pibl profesionlnm vrobkm.
Na zvr meme zmnou odpor
R14 a R16 pesn vymezit regulan
rozsah pjeky. Nezapomeme, e pi
teplot nad 400 C se ji blme sa-
turaci vstupnho zesilovae.
Obr. 7 a 8. Deska splonmi spoji regulan sti a zdroje digitln mikropje-
ky a rozmstn soustek na desce
24
Seznam soustek
Vechny rezistory jsou metalizovan
vel. 0207, nen-li uvedeno jinak.
Jednoduch mikropjeka
Rezistory
R1, R2 110
R3, R6 27 k
R4, R5,
R12, R14 10 k
R7 1 k
R8 18 k
R9 560 /2 W
R10 100
R11 1,2 k
R13 5,6 k
P1 2,2 k, trimr TP 095
P2 10 k/N, potenciometr
Kondenztory
C1, C2, C9,
C11, C12,
C16, C19 100 nF, keramick
C3 330 pF, keramick
C4 10 F/25 V, elektrolyt.
C5 4,7 F/25 V, elektrolyt.
C6 47 pF, keramick
C7, C15, C18 220 F/35 V, elektrolyt.
C8 1 F/63 V, fliov,
RM=5 mm
C10, C13 22 F/25 V, elektrolyt.
Polovodiov soustky
D1 BAT85
D2, D6, D7 1N4002
D4, D5 1N4148
D3 LED R/G, 3 vvody,
prmr 5 mm
TC BT139
IC1 TL071
IC2 TDA1023
IC3 78L05
IC4 79L05
Ostatn soustky
pjec ruka N-SL-20/30I s hrotem
TR1, viz text
sov spna 1 ks
pojistkov pouzdro 1 ks
pojistka F 0,63 A 1 ks
ptikolkov zdka DIN 1 ks
chladi V7142B 1 ks
pjec nt do DPS jednoduch 1 ks
pjec nt do DPS dvojit 1 ks
lmac konektorov kolky
Digitln mikropjeka
Regulan obvody a zdroj
Rezistory
R1, R2 110
R3, R6, R20 27 k
R4, R5, R13,
R14, R16,
R17, R18,
R19, R21 10 k
R7 1 k
R8, R11 18 k
R9 560 /2 W
R10 100
R12 220
R15, R23 5,6 k
R22 33 k
R25 33
P1, P3 2,2 k, trimry TP 095
P2 10 k/N, potenciometr
Kondenztory
C1, C2 100 nF, ker., RM=2,5 mm
C10, C13, C15,
C16, C18,
C19, C22,
C24, C27 100 nF, ker., RM=5 mm
C3 330 pF, keramick
C5 4,7 F/25 V, elektrolyt.
C6 47 pF, keramick
C8 1 F/63 V, fl., RM=5 mm
C11, C12 2,2 F/25 V, elektrolyt.
C23 2 200 F/35 V, elektrolyt.
Polovodiov soustky
D1 BAT85
D2, D6, D7 1N4002
D3, D4, D5 1N4148
T1, T2 BC337
TC BT139
IC1 TL071
IC2 TDA1023
IC3 PC815
IC4 TL071CP, viz text
IC5 4040
IC6 78L05
IC7 7805
IC8 79L05
Ostatn soustky
RE1 G5V2-12T
RE2 MEDER DIP 12-1C90-51L (nebo
RR 1U12 - 500), viz text
pjec ruka N-SL-20/30I s hrotem
TR1, viz text
sov spna 1 ks
pojistkov pouzdro 1 ks
pojistka F 0,63 A 1 ks
ptikolkov zdka DIN 1 ks
chladi V7142B 2 ks
pjec nt do DPS jednoduch 1 ks
pjec nt do DPS dvojit 1 ks
lmac konektorov kolky
Panelov midlo
R1, R4 100 k
R2 12 k
R3 1 M
R6 2,7 k
R7 270
R8 470 k
R9 100
P4 1 k, trimr TP 095
C1 10 nF, fliov
C2 100 pF, keramick
C3, C4 100 nF, fliov
C5 47 nF, fliov
C6 220 nF, fliov
IC1 ICL7107
IC2 LM317L
displej DA 56-11/RWA (HDSP 5521)
2 ks
objmka DIL40 precizn 1 ks
Pouit literatura
[1] Mikropjeka s elektronickou regu-
lac teploty. KTE 8/2001, s. 5 a 9.
[2] Mikropjeka s jednoduchm na-
pjecm zdrojem. AR 6/1999, s. 2
a 4; AR 7/1999 , s. 24 a 29.
[3] Datasheet obvodu TDA1023 nap.
www-us2.semiconductors.philips.com/
cgi-bin/pldb/pip/TDA1023
Obr. 9 a 10. Deska splonmi spoji panelovho voltmetru a rozmstn soustek na desce
25
Tester
mikropotaov
Bc. Michal Danek
Vlnku je popsan kontrukcia univerzlneho plonho spo-
ja pre testovanie naprogramovanch mikropotaov od firmy
Atmel. Uveden zapojenie sli ako vhodn doplnok k program-
toru mikropotaov, prostrednctvom ktorho je programtorovi
umonen odska aodladi naprogramovan mikropota. Za-
riadenie je vhodn aj pre zaiatonkov, ktor sa uia programova
smikropotami.
Popis zapojenia
Prednosou zapojenia je vysok
univerzlnos, jednoduch prevede-
nie,monos odska naprogramo-
van mikropota ete pred nvrhom
zapojenia, prpadne je mon pripoji
ktesteru in elektronick zariadenia
(displej s radiom, infraerven prij-
ma, reproduktor apod.) azrove
ich napja zo zdroja testeru. Sch-
ma zapojenia je na obr. 1. Pri nvrhu
som sa snail poui minimum si-
astok, vzhadom na vek poet vstup-
no-vstupnch portov. Napjacie na-
ptie vyfiltrovan kondenztormi C1
aC2 je stabilizovan obvodom IC1 na
+5 V. Toto naptie jednak napja tes-
tovan mikropota azrove aj
ostatn obvody zapojenia, prpadne
extern elektroniku. Testovan mikro-
pota sa zasva do precznej objm-
ky testeru. Do objmky DIL20 je mo-
n zasun obvody 20pinov, ako
naprklad AT89C1051, 89C2051,
89C4051, 90S1200, 90S2313 a po-
dobn, ktor maj vvody anapjanie
identick s uvedenmi a do objmky
DIL40 40pinov AT89C51, 89C52,
89C53, 89C55, 89S8252, 89LV52,
ATABX051 apod. Zobjmky mikropo-
taa s programovaten vstupno-
vstupn (I/O) porty P0, P1, P2, P3
priamo vyveden na preczne svorky
testeru. U 40pinovch procesoroch s
aktvne vetky I/O porty. Pri proceso-
roch s 20 pinmi s aktvne I/O porty
P1 aP3. Ku kadmu programovate-
nmu pinu portu je pripojen obvod,
tvoren tlaidlom S1 ainvertorom ob-
vodu IC2. Pre uetrenie miesta som
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi (strana spojov, druh strana dosky obr. 3 je na alej strane)
26
Obr. 1.
Zapojenie testera mikropotaov
Obr. 3. Doska s plonmi spojmi (strana siastok)
27
vschme naznail uveden obvody
len uvvodov P1.6 a P0.6. U ostat-
nch I/O pinoch portov P0 a P3 s
obvody zhodn. alej budem popiso-
va len pin P1.6. Pokia je dan pin
portu naprogramovan ako vstupn,
jeho logick stav meme ovplyvo-
va bu prostrednctvom spnaa S1,
alebo vstupnm signlom pripojenm
na precznu svorku P1.6. Pri rozopnu-
tom tlaidle S1 je na vstupe P1.6
log. 1 apri zopnutom log. 0. LED2
spolu sinvertorom IC2 sli ako uka-
zovate logickho stavu (logick son-
da) vstupu, poprpade vstupu. Ak na
vstupe invertora je log. 0, za inverto-
rom je log. 1. Ztoho vyplva, e LED
ostane zhasnut. Pri opanom logic-
kom stave sa rozsvieti. Rezistor R10
sli na zaistenie logickho stavu.
Vhodou tohto testeru je monos
sledovania vstupnch logickch sta-
vov naraz na vetkch I/O partoch.
almi svorkami testeru s svorky
EA/UPP, ktor plnia funkciu v zvis-
losti od pouitho mikropotaa. Do
svoriek Qx sa zasva poadovan ex-
tern krytl. Po zasunut procesora
do objmky azopnutm sieovho tla-
idla S2 djde kresetu mikropota-
a pomocou rezistora R3 a konden-
ztora C7. Poda potreby meme
mikropota kedykovek retartova
tlaidlom RESET.
Kontrukcia a oivenie
Dosku testeru mikropotaov
osadzujte postupne. Najprv osate
vetky rezistory R aprepoje J. Postu-
pujte tlaidlami, LED, svorkami
aobjmkami, potom osate zdrojov
as anakoniec prispjkujte obvody
IC2. Doska je obojstrann, aj ke
zobrzkov to nevidie. (Nemal som
monos da vyrobi obojstrann
dosku.) Preto som to vyrieil prepoj-
mi. Siastky vschme a na DPS
som oznail trochu atypicky. Vzha-
dom na identickos obvodov som
zhodn siastky oznail rovnako.
Naprklad pod oznaenm R10 sa
skrva rezistor sodporom 10 k, ktor
sa vzapojen vyskytuje 32krt a va-
de m odpor 10 k. Podobne s ozna-
en aj ostatn siastky. Po osade-
n dosky pripojte zapojenie na naptie
9 a 14 V. Prepna S2 prepnite do
polohy ON. Nsledne sa rozsvietia
vetky LED na doske. Po zatlaen
kadho tlaidla S1 mus prslun
LEDzhasn. Po odskan vetkch
32 tlaidiel zmerajte napjacie nap-
tie na pticiach DIL20 aDIL40 (ne-
smie prekroi 5 V). Po odskan do-
poruujem do mikropotaa zapsa
program, ktor by postupne rozsve-
coval jednotliv LED portov. Nezabud-
nite do objmky Qx zasun krytl.
Obr. 4. Osadenie siastok na doske testeru

28
Zoznam siastok
oznaenie hodnota poet kusov
R330 330 33
R10 10 k 32
R3 8,2 k 1
LED1 L-934 GD (zelen) 1
LED2 L-53 YD (lt) 32
C1 470 F/16 V 1
C2 100 nF 1
C3 33 pF 1
C4 33 pF 1
C5 100 nF 1
C6 470 F/16 V 1
C7 47 F/10 V 1
IC1 7805 1
IC2 4049 6
S1 TS250 32
S2 S3P 1
Preczna ptica DIL20 ECFP 20 1
Preczna ptica DIL40 ECFP 40 1
Dutinov lita 64pinov do DPS SPF64 1
Kolkov lita 10pinov jednoradov WWS 10A 1
Chladi pod IC1 DO1-FK301 1
Dlkov otevrn
dve s kdovm
zmkem
Ing. Josef Podobsk
Uveden zazen slou k dlkovmu otevrn dve vmstech,
kde nen kdispozici s 230 V, nebo pokud nechceme instalovat
napjec veden ke dvem. V mm ppad bylo teba otevrat za-
hradn branku, a protoe od vkopovch prac pi pokldn kabe-
lu bol zda, radji jsem pouil bezdrtov ovldn s bateriovm
napjenm. Komern vrobky se vzhledem k jejich znanmu tr-
valmu proudovmu odbru nedaj pout, nehled na vt poi-
zovac cenu.
Zazen se skld ze dvou modu-
l: vyhodnocovac jednotky a vysla-
e kdu.
Vyhodnocovac jednotka je ums-
tna u ovldanch dve a vpodstat
ovld elektromagnetick otvra
BEFO (typ 12 V stzv. momentovm
kolkem). Jednotka me bt dopln-
na kdovou klvesnic nebo tlatkem
pro mstn odblokovn dve. Celek
je napjen zakumultoru 12 V/1,2 Ah.
Dky velmi mal spoteb vydr ener-
gie akumultoru na 3 a 12 msc,
vzvislosti na kapacit a potu spu-
tn elektromagnetickho otvrae.
Vysla kdu je napjen z baterie
4,5 V. K zachycen kdu vyhodnoco-
vac jednotkou posta vysln v dl-
ce asi 4 sekundy, take energetick
nroky na baterii jsou zanedbateln.
Technick daje
Pijma/kdov zmek:
Napjen:
olovn akumultor 12 V/1,2 Ah.
Stedn klidov proud: 130 A.
Kmitoet: 433,92 MHz.
RF citlivost: -90 dBm.
RF kd: pevn, 32 bit, manchester
(toton svyslaem).
Poet kd klvesnice: 1.
Dlka kdu klvesnice: 0 a 8 znak.
Vysla:
Kmitoet: 433,92 MHz.
Obr. 1.
Schma pijmac
jednotky kdovho
zmku
29
Obr. 2. Schma vyslae dlkovho ovldn
Obr. 3. Deska s plonmi
spoji pro vysla a pijma
vmtku 1:1
Obr. 4. Osazen desky vyslae
Obr. 4. Rozmstn soustek po
obou stranch desky pijmae
to vce tlatek najednou. Port RA5
spull-up rezistorem R4 vyhodnocuje
stav mikrospnae SW1. Jeho stiskem
se dostaneme do reimu programo-
vn pstupovho kdu. Tento reim
je indikovn souasnm svitem LED
D2. Jas diody ovlivn odpor R8.
Napjec napt procesoru je 3,3 V.
Je to z toho dvodu, e svm portem
RB0 pmo napj modul hybridnho
pijmae RR8. Tento modul byl zvo-
len jako kompromis mezi cenou a co
nejmenm proudovm odbrem. Pro
dal zmenen spoteby celho za-
zen se tento hybridn obvod zapn
jen na destky milisekund, kter jsou
nutn k ustlen dat na vstupu a
kpenosu kdov informace. Obvod
osciltoru C4, C5, Q2 pracuje na re-
lativn nzkm kmitotu, tm je opt
zajitna mal spoteba procesoru. Pi
dalm sniovn kmitotu by program
ji nestail vyhodnocovat pijman
data, navc tyto krystaly jsou hojn po-
uvan a tedy levn. IO3 je stabiliz-
tor napt 3,3 V s malm vlastnm od-
brem. Pro spnn elektromagnetu
slou T3, T2 a rezistory R1, R2. Pou-
t tranzistor MOSFET na mst T3
nen nezbytn, ale pi napjen elek-
tromagnetu stejnosmrnm proudem
je koda kadho napovho byt-
ku. Tranzistor T1 spolu s R3 tvo v-
stup pro zvukovou signalizaci. Hlasi-
tost ovlivn odpor rezistoru R7. Na
vstupu se objevuje kmitoet asi
1 kHz, nen tedy mon pout samo-
kmitajc piezomnie.
Vysla kdu je tvoen hybridnm
vyslaem RT6 a procesorem PIC
12C508A v nejjednodum zapojen.
Soustky C2, C3 a Q1 tvo oscil-
tor procesoru. Procesor po dobu na-
pjen opakovan generuje pevn
32bitov kd klovnm vyslae.
Obsluha
Jak ji bylo uvedeno, do vyhodno-
covac jednotky se zad pstupov
kd po stisku tlatka SW1. Procesor
tento reim indikuje svitem LED. Za-
dme maximln osm slic a potvr-
dme stiskem ENTER (#). Tm se za-
dan sla ulo do pamti EEPROM
a ukon se programovac reim. Stisk
klves je indikovn krtkm ppnutm.
Pokud nezadme dn slo a jen
stiskneme ENTER, tak se pro oteve-
n dve nebude vyadovat dn kd
a ENTER slou jako otevrac tlat-
ko. Pokud zadme patn kd, pro-
cesor pohroz (ty ty ty ty). Po tech
patnch zadnch se klvesnice za-
blokuje na dobu 10 minut. Dlkov
ovldn aktivujeme vyslac jednot-
kou, na kterou na chvli pipojme na-
pjen.
Poznmky ke stavb
Vyhodnocovac jednotku a klves-
nici propojte radji pjenmi spoji,
Obr. 6 a 7. Fotografie pijmae Obr. 8. Fotografie vyslae
RF kd: pevn, 32 bit, manchester
(naprogramovan vROM).
Odbr: 10 mA.
Doba vysln: max. 4 s.
RF vst. vkon: asi 8 dBm.
Popis
Pro vyhodnocovac jednotku byl
zvolen procesor PIC16F627. Svmi
porty RA0-2 a RB4-7 vyhodnocuje ma-
tici tlatek 3x4, nap. klvesnici typu
F-KV16KEY. Pi pipojovn klvesni-
ce v podstat nezle na tom, na kte-
rm vvodu se nachzej tlatka 0 a
9, dleit je jen nezamnit sloupce a
dky matice a sprvn pipojit klve-
su ENTER (#) mezi vstupy RA0
(Col_#) a vstup RB7 (ROW_#). Re-
zistory R5 a R6 slou k ochran v-
stup procesoru, kdyby bylo stisknu-
30
protoe se pedpokld, e bude vy-
stavena celoron vlivu poas a prav-
dpodobn i vlhkosti. Z toho dvodu
je lep procesor do desky zapjet,
ikdy na fotografii vzorku je vidt ob-
jmka. Celou jednotku je nutn dklad-
n nalakovat, nejlpe i pott vrstvou
vodu odpuzujcho gelu. Propojen
sklvesnic by nemlo bt pli dlou-
hmi vodii, nebo je vhodn alespo
vodie stnit. Vstupy procesoru maj
velk vstupn odpor a navc se pou-
v men napjec napt, take se do
pvod snadno naindukuj rzn ru-
iv napt.
Procesor PIC16F627 je nutno pro-
gramovat s pojistkami Oscillator_XT,
Watchdog_ON, Brown-out De-
tect_OFF, MCLR_INT, a PUT_ON.
Vyslac modul byl navren pro
spoutn jinm procesorovm syst-
mem, proto nem ochrann obvody
proti vtmu napjecmu napt nebo
zmn polarity.
Procesor PIC12C508A m nasta-
veny pojistky Osciltor_LP, Watch-
dog_OFF a MCLR_INT. Pi tvorb pro-
dohod dodat tuto sadu (krom aku-
multoru, klvesnice a krabiky) vet-
n obou naprogramovanch proceso-
r a desky s plonmi spoji. Kontakt
na adrese: podobsky_josef@volny.cz
Programy z tab. 1 a 2 pro tuto kon-
strukci naleznete tak na interneto-
vch strnkch redakce
www.aradio.cz/Programy.html
Seznam soustek
Pijma i vysla:
R1, R2, R4 2,2 M, SMD 1206
R3 47 k, SMD 1206
R5, R6 150 , SMD 1206
R7, R8 470 , SMD 1206
C1, C6,
C7*, C8 100 nF, SMD 1206
C2, C3 15 pF, SMD 1206
C4, C5 68 pF, SMD 1206
C9 10 F/10 V,
elektrolytick 4 x 7 mm
T1, T2 BC848C, SMD
T3 IRF520, TO220
D1 1N4148, SOD80
D2 LED 2 mA, 3 mm
IO1 PIC12C508A/SO, SO8
IO2 RT6, HIO (SEA)
IO3 MAX1615, SOT23-5
IO4 PIC16F627/P, DIL18
IO5 RR8, HIO (SEA)
Q1, Q2 32,768 kHz,
krystal 3 x 8 mm
SW1 P-B1720 (GM)
objmka DIL18 oby.
buzzer KPB1220 (GM), magne-
todynamick mni
akumultor 12 V/1,2 Ah
klvesnice F-KV16KEY
elektromagnetick otvra 12 V BEFO 1221
deska s plonmi spoji KZ203
Tab. 1. Program pro procesor pijmae. Programovat
spojistkami Oscillator_XT, Watchdog_ON, Brown-out
Detect_OFF, MCLR_INT, a PUT_ON
:020000002428B2
:080008006400FE00030EFF007E
:10001000831229174208AA3A031D29134108C20076
:10002000473A031D29134008C100A33A031D2913B1
:100030001A08C000363A031D2913291BA9147F0E84
:100040008300FE0E7E0E090007309F00FF30850002
:10005000F63086008316E0308500F63086000E30DC
:1000600081000130990018158C16831298170B1710
:100070008B17B801A90164000230A905B00106215F
:100080006400B80A20303806E039391C4D280319BD
:1000900052281812061039105228031D522806142F
:1000A00018163914851E2914851E05120510060917
:1000B0000514F039A8002814A81B8128031D7128F5
:1000C000851006098514F039A800A814031D7128AD
:1000D000051106090515F039A8002815031D71281A
:1000E0009028E020A9200F2105108510051164003B
:1000F0000609F039031D7728051485140515A9167E
:100100004028BA20291C8728C020E020A528D82014
:100110000006031D9628840AB50AB60B8728291500
:10012000EE2029184028A91A4028A528B00A033033
:1001300030060319A915E0200F21E0200F21E0204F
:100140000F21E020A91D3F282E210230A905051608
:100150003B282608A7002508A6002408A500230898
:10016000A4002208A3002108A2002008A10028085A
:10017000A00008000830B60020308400B501080057
:10018000350883169B008312000883169A006400CA
:100190001C158B1355309D00AA309D009C141C111A
:1001A0008B1783120F21840AB50AB60BC0280800EA
:1001B0006400350883169B001C141A08831208007B
:1001C0003330B7008B138615000064000000000078
:1001D00086110000B70BE3288B170800A918291611
:1001E00029192916291E0800B801061085110230A8
:1001F000A9050301E1200F218515A91C0800A910FC
:10020000222122212221222122210800A001A10154
:10021000A201A301A401A501A601A7010800D930EC
:1002200081000B1164000B1D12290B1164000B1DC2
:1002300016290B1164000B1D1A290B1164000B1DEC
:100240001E2908000A30B2000F21B20B2429080031
:100250003C30B3002221B30B2A2908000A30B40035
:080260002821B40B312908002C
:00000001FF
Tab. 2. Program pro procesor vyslae. Programovat
spojistkami Oscillator_LP, Watchdog_OFF a MCLR_INT
:02000000B10B42
:0201EE002003EC
:1001F0000002010E260000086800E802FD0A00085F
:0E036200010C2600FE0C0600FC09500C2800C1
:10037000FD09AA0C3000470C3100A30C3200360CEA
:100380003300100C24004000F9090000F809F709B7
:10039000F709F709F709F709F709F709010C000050
:1003A000F909A4024000F9090000F809F709F70962
:1003B000F709F709F709F709F709010C0000F9092E
:1003C000A4024000F9090000F809F709F709F70944
:1003D000F709F709F709F709010C0000F909A40268
:1003E0004000F9090000F809F709F709F709F709CA
:0E03F000F709F709F709010C0000F909B60B2F
:00000001FF
gramovho vybaven jsem ml za cl
splnit nezbytn zadn a nevymlet
zbyten sloit ovldn s mnoha
dalmi funkcemi. Zkuenosti ukza-
ly, e vtina lid to stejn zapomene,
poztrc nvody a pak to obsluhuj tri-
vilnm zpsobem.
Pi pouit vce zazen blzko sebe
je zapoteb v dalch zmnit pevn
definovan binrn kd (viz vpis pro-
gramu). Je dobr zvolit takov binr-
n kombinace, kter obsahuj stejn
poet nul i jedniek. Data na vstupu
pijmae se rychleji ustl a penos
je spolehlivj.
Antny obou modul jsou tvoeny
kouskem izolovanho drtu. Ideln by
ml mt dlku 34 cm, zle i na ums-
tn antn vi okolnm pedmtm.
Vyhodnocovac jednotka byla
umstna spolu s akumultorem ve
zdnm plotovm sloupku v elektro-
rozvodn krabici KO 100 zaputn
pod omtku. Antna byla pilepena
zvnitn strany vka.
Maloobchodn cena soustek je
asi 850,- K. Zjemcm je mon po
31
Porovnme vyzaovac a napjec
vlastnosti nkolika rozmrovch variant
pravohle lomench dipl (zkrcen
U-dipl) dle obr. 7, kter se od sebe
li jen pomrem dlek navzjem kol-
mch sek pi zachovn celkov pl-
vlnn rezonann dlky.
Antnu . 1 povaujme za antnu re-
ferenn. Antna . 5 m rozmry ant-
ny GIESKIENG podle daj v lit. [7], p-
vodn dlka svisl sti 0,0574 byla
zaokrouhlena na 0,06 . Rozmry byly
zadvny ve vlnovch dlkch zvolen-
ho kmitotu 3,75 MHz ( = 80 m).
U vech antn byl uvaovn Cu vodi
2 mm.
Vechny varianty byly analyzovny:
ve volnm prostoru tab. 1, obr. 7 a 8,
ve vi h = 0,1 nad relnou zem
tab. 2, obr. 9 a 10 a,
ve vi h = 0,01 nad relnou zem
tab. 3 a obr. 10 b.
Nkolik slov k pojmu reln zem.
Vme, e zem a jej vf vlastnosti vodi-
vost a dielektrick konstanta ovlivuj
vlastnosti antn. Obecn by mla mt
dobr reln zem vysokou vodivost a
(nebo) velkou dielektrickou konstantu.
Proto je vlhk zem lep ne such, sla-
n, resp. prodn mineralizovan je
lep ne bainat nebo zmrzl. Nor-
mln zahradn zem je mnohem lep
ne zem mstsk, tvoen stechami,
stavbami nebo komunikacemi. Bezkon-
kurenn nejlep zem je mosk hladi-
na. Program EZNEC doke zahrnout
do vpot antn vliv zem i jej kvalitu.
Zpravidla se uvauje s normln zahrad-
n zem s vodivost 5 mS/m a dielektric-
kou konstantou = 13. Tak tomu je
i v naich vpotech.
Antny ve volnm prostoru
(tab. 1, obr. 7 a 8)
Postupnm zalamovnm pmho
diplu do tvaru U se vyzaovn ve verti-
kln rovin stv vesmrovjm. Mi-
nima ve svisl ose diagramu se pomr-
n rychle vypluj. Pvodn absolutn mi-
nimum pmho diplu (99 dB/90
o
,
resp. 270
o
), vztaen k maximu (pi
elevaci 0
o
, resp. 180
o
) se ji pi dlce
zalomenho seku 0,1 sn na
-14 dB u antny . 2 a na -2 dB u antny
. 5.
Zisk pmho (referennho) diplu
2,06 dBi se v souladu se zmnami dia-
gramu zen zmenuje na -1,12 dBi
u antny . 5., jej rozmry se prakticky
shoduj s pvodnmi rozmry antny
GIESKIENG podle [7]. Vypoten zisk
plat za teoretickho pedpokladu beze-
ztrtovho pizpsoben antn k impe-
danci 50 . Bonkov pizpsoben se
tomuto stavu velmi pibliuje, jak si poz-
dji ukeme.
Poznmka: Vimnme si, e vypo-
ten zisk referenn antny, pmho di-
plu /2 in jen 2,06 dBi. Nedosahu-
je tedy znm teoretick hodnoty
2,15 dBi. Ta toti plat jen pro ideln an-
tnu s bezeztrtovm vodiem. Ztrty
mdnho vodie o prmru 2 mm (na
zvolenm kmitotu 3,75 MHz) tedy
zmen zisk antny o desetinu dB. Po-
kud bychom uvaovali stejn siln Fe
vodi, inil by zisk 1,92 dBi, pestoe
mrn odpor eleza je 5x vt ne mr-
n odpor mdi. Je to zpsobeno velkm
pomrem vyzaovacho odporu a ztrto-
vch odpor plvlnnho diplu umst-
nho ve volnm prostoru, kde se neu-
platn ztrtov odpory zem, take
zcela pevld vyzaovac odpor diplu
/2.
Z diagram lze odest, e rozdl
v zisku mezi pmm diplem a antnou
. 5 in (jen) 3,2 dB. Meme tedy
konstatovat, e smrov vlastnosti,
vyjden ziskem a maximlnm
smrem vyzaovn se ve volnm
prostoru vrazn nemn. Z tohoto
hlediska tedy nejsou rozmry zalo-
men plvlnn antny kritick.
Z daj 5. sloupce tab. 1 (impedan-
ce) je vak zejm, e se vznamn
mn napjec vlastnosti, charakteri-
zovan vstupn (svorkovou) impe-
danc antny, resp. vstupnm odpo-
rem, tzn. pevn relnou slokou
impedance (na zvolenm kmitotu
3,75 MHz), protoe reaktann sloka
impedance (kapacitn nebo indukn) se
v rezonanci bl nule. m je svisl sek
krat, tm men je vstupn odpor ant-
(Dokonen)
Znovu o antn
GIESKIENG
Jindra Macoun, OK1VR
V prvn sti lnku (PE 3/04, s. 31) jsme doloili, e antna GIESKIENG je
v podstat jen tvarov modifikovan (zalomen) plvlnn dipl, jeho diagram
zen vznik superpozic zen navzjem kolmch sek. V druh sti se
seznmme s vyzaovnm a impedanc zalomench antn v praktickch pod-
mnkch, tj. v blzkosti zem.
Vyzaovac a napjec
vlastnosti
lomench dipl
ny, protoe men je i jej odpor vyzao-
vac. Prakticky toti vyzauje pevn
svisl sek, zatmco vf proudy ve vodo-
rovnch secch se navzjem kompen-
zuj a vyzaovac odpor ovlivuj tm
mn, m jsou si ble, resp. m je
stedn svisl sek antny krat. Proto
tak antna vyzauje pevn vertikl-
n polarizaci. Tento zi (tzn. svisl
sek) je v konenm proveden antny
GIESKIENG [6] jen 0,0574 dlouh.
Antna . 5 m proto velmi mal vyzao-
vac odpor, 4 a 5 . Pipomn spe
symetrick tvrvlnn veden, bn po-
uvan nap. pro napjen napov
buzench antn (Zeppelin, J-antna
apod.). Pi roztei obou vodi 0,0574
a jejich max. prmru 0,0047 [7]
m toto veden vlnovou impedanci jen
383 . S vodii o prmru 2 mm bude
jeho vlnov impedance 1353 . Ovem
i toto zc veden lze pizpsobit
k impedanci 50 . Nejlpe bonkem
(shuntem) podl svislho seku.
V poslednm sloupci je uveden rezo-
nann kmitoet (f
rez
), pi kterm vymiz
reaktann sloka impedance. U p-
mho diplu 0,5 (antna . 1) je to
3,65 MHz. Dipl je tedy na zvolenm
kmitotu 3,75 MHz pli dlouh, co je
zejm i z kladn indukn reaktance
(+j45,5 ). Ml by se tedy zkrtit v po-
mru 3,65/3,75, tj. 0,97x. Antny . 2, 3
jsou prakticky v rezonanci, take by je
bylo mono napjet pmo. Antny . 4
a 5 ji vyaduj pizpsoben. Tolik tedy
zatm k antnm ve volnm prostoru.
Antny ve vkch 0,1 a 0,01 nad zem
(tab. 2 a 3, obr. 10 a 11)
Je zejm, e vyzaovac vlastnosti,
resp. diagram zen je vkou ant-
ny nad zem znan ovlivnn. V-
znamnm parametrem je elevan
hel maximlnho zisku (3. sloupec).
Pro DX provoz prostorovou vlnou na
psmech KV, ale i pro radiokomunikaci
pzemn vlnou v psmu CB by ml bt
elevan hel co nejmen. Pro mstn
(stedoevropsk) provoz zejmna na
nejnich psmech KV nen minimln
zen pod nzkmi hly ji vhodn,
resp. douc.
Obecn plat, e se s klesajc v-
kou antny elevan hel maximlnho
zen zvtuje. U vertikln polarizova-
n antny je vak tento trend minimali-
zovn vlivem soufzov napjenho zr-
cadlovho obrazu antny pod zem.
Take i zcela nzko umstn (0,01 ),
vertikln polarizovan antna je z to-
hoto hlediska vhodnj ne horizontl-
n polarizovan plvlnn dipl ve v-
kch nepesahujcch vak 0,3 .
Zatmco se napjec vlastnosti (im-
pedance) uvedench antn s klesajc
vkou (piblin do vky 0,1 ) pod-
statn nemn (v porovnn s hodnota-
mi ve volnm prostoru), tak se v tsn
blzkosti zem (0,01 ) ji zvtuje rel-
n sloka impedance vlivem ztrtovho
odporu zem. Pizpsoben se tak pa-
radoxn zlepuje. Pomr vyzaovacho
odporu a ztrtovch odpor se vak
zmenuje, take innost vlastn antny
kles, co pak sniuje i jej zisk. Blzk
zem vraznji ovlivuje i rezonann
kmitoet antny. Tyto nepzniv vlivy se
Antna . 1 svisl pm dipl 0,5
. 2 U-dipl 0,3 + (2 x 0,1)
. 3 U-dipl 0,2 + (2 x 0,15)
. 4 U-dipl 0,1 + (2 x 0,2)
. 5 U-dipl 0,06 + (2 x 0,215)
32
zvyuj s vt dlkou vodorovnch se-
k. K dosaen rezonann dlky proto
bude nutn korigovat dlku vodorov-
nch sek.
I za tchto podmnek vak lze antnu
pizpsobit. Do innosti celho antn-
nho systmu je pak nutn zahrnout
i ztrty v pizpsobovacm obvodu. Z-
le tedy na jeho kvalit, resp. typu a
proveden. K tto problematice se jet
vrtme.
Ji nyn je vak zejm, e vechny
ve zmnn vlivy je teba brt v va-
hu pi rozhodovn mezi rznmi
monostmi, kter se v mstnch pro-
storovch podmnkch nabzej. Ko-
nen een bude vdy kompromisem
mezi asto protichdnmi poadavky.
U vech antn jsou vak prvoad
vlastnosti vyzaovac, tzn. smrov.

Plat veobecn zsada, e se u ka-
d antny nejprve nastavuj, resp. opti-
malizuj vlastnosti vyzaovac (smro-
v), a teprve pak vlastnosti napjec
(impedance). Tzn. e a nakonec se an-
tna pizpsobuje - ovem tak, aby se
vypoten nebo nastaven smrov
vlastnosti nepijateln nezmnily. Proto
je uiten znt kvalitativn i kvantitativ-
n vechny vlivy, kter zpsobuj zmny
dleitch antnnch parametr. To je
tak zmrem tchto lnk.
Obr. 7. Rozmrov modifikace U-dipl ve volnm prostoru
(antny . 1 a 5) jsou nakresleny v pomrnm mtku.
Napjen je v mst barevnho krouku
Obr. 9. Rozmrov modifikace U-dipl (antny . 1 a 5)
nad zem; jsou nakresleny v pomrnm mtku
Obr. 8. Diagramy zen antn dle obr. 7 ve svisl rovin a ve
volnm prostoru. Stupnice dB se vztahuje k maximln hod-
not vnjho kruhu (tzv. outer ring), tj. k zisku pmho diplu
0,5 , kter in 2,06 dBi (viz tab. 1)
Obr. 10. (vpravo) Diagramy zen antn dle obr. 9 ve svisl
rovin, ve vce 0,1 (obr. 10 a) a 0,01 (obr. 10 b) nad
zem. Uvedenou vkou se rozum vzdlenost nejniho
bodu antny od zem. Stupnice dB se vztahuje k maximln
hodnot vnjho kruhu, tj. k zisku pmho diplu 0,5 v p-
slun vce (viz tab. 2 a 3)
Rozmry antn ve druhm sloupci jsou charakterizovny vkou svislch a dlkou dvou vodo-
rovnch sek v . Vypoten hodnoty byly zaokrouhleny na desetiny, resp. setiny.
Tab. 1. Antny ve volnm prostoru
Tab. 2. Antny ve vi h = 0,1 nad zem
Tab. 3. Antny ve vi h = 0,01 nad zem
. Antna, rozmry v Zisk [dBi] Minimum [dB] Impedance [] SV/50

f
rez
[MHz]
1 Dipl 0,5 2,06/0
o
-99/90
o
79,4 + j 45,5 2,3 3,65
2 U-dipl 0,3/0,1 1,73/0
o
-14/90
o
53,5 + j 4 1,1 3,74
3 U-dipl 0,2/0,15 1,2/0
o
-7/90
o
31,5 - j 5 1,6 3,76
4 U-dipl 0,1/0,2 0,1/0
o
-3/90
o
11,3 - j 5,2 4,5 3,77
5 U-dipl 0,06/0,215 -1,1/0
o
-2/90
o
4,9 - j 42,6 17,0 3,85
. Antna, rozmry v Zisk [dBi] Minimum [dB] Impedance [] SV/50 f
rez

[MHz]
1 Dipl 0,5/0 0,14/17
o
-99/90
o
105,4 + j 50,4 2,7 3,64
2 U-dipl 0,3/0,1 -0,37/22
o
-17/90
o
104,7 + j 73 3,38 3,59
3 U-dipl 0,2/0,15 -0,84/29
o
-7/90
o
72,9 + j 65,8 3 3,6
4 U-dipl 0,1/0,2 -2,1/35
o
-2/90
o
33,7 + j 44,7 3 3,65
5 U-dipl 0,06/0,215 -3,3/41
o
-1/90
o
18,2 + j 0,5 2,7 3,75
. Antna, rozmry v Zisk [dBi] Minimum [dB] Impedance [] SV/50 f
rez

[MHz]
1 Dipl 0,5/0 0,25/14
o
-99/90
o
82,1 + j 37,2 2,1 3,67
2 U-dipl 0,3/0,1 0,25/18
o
-23/90
o
66,9 - j 0,7 1,3 3,75
3 U-dipl 0,2/0,15 0,07/21
o
-15/90
o
43,6 - j 6,5 1,2 3,76
4 U-dipl 0,1/0,2 -0,43/25
o
-5/90
o
16,9 - j 5,2 3 3,76
5 U-dipl 0,06/0,215 -1,1/30
o
-3/90
o
7,9 - j 34 6 3,83
4
3
1
2
5
4
3
1
2
5
10 a)
10 b)
4
3
1
2
5
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
EVE - EMBEDDED VECTOR EDITOR
Zdlo by se, e existujc obrovsk mnostv softwaru, a ji komernho nebo voln enho, ji
dvno bohat pokrv vechny mysliteln typy a kategorie program. A e tedy meme kad pro-
gram jednoznan zaadit textov editor, pehrva hudby, internetov prohle, kalkultor, kresli-
c program atd. Krom jednoelovch specilnch program a utilit se mlokdy stane, e bychom v tomto
zaazen vhali. Program EVE, se kterm vs chceme v tomto lnku seznmit, toto vhn vzbuzuje.
Je to sice podle svho nzvu vektorov editor, tedy kreslic program, jeho vyuit je vak mnohem
ir a pekvapivj je velice mocnm nstrojem pro tvorbu organizanch a strukturlnch diagram,
pro tdn mylenek a nmt, vvoj softwaru ap. A abychom ji v vodu vzbudili v zjem program
je v jedinm souboru o velikosti 71 kB. Je proto velmi rychl a um se pibalit k vkresu, ani pli
zvt velikost souboru (proto je v nzvu ono embedded).
Vektorov kreslic program pouv
k vytven obrazc zkladn geometric-
k tvary a prvky krunice, elipsy, ob-
dlnky, mnohohelnky a rzn druhy
ar rovnch, zalomench nebo oblch
(kivky). Um je obvykle nabarvit a uzav-
en obrazce i vybarvit. Na rozdl od
tzv. bitmapovch kreslicch program
(kde je nap. ra vytvoen uritm
potem tsn vedle sebe poloench
bod) je u vektorovch program kad
tvar vytvoen v podstat programov
definovnm potenho a koncov-
ho bodu a pokynem k jejich propojen.
Stejn tak nap. vybarven nen sou-
hrnem velkho potu barevnch bod
uvnit obrazce, ale pouze pokynem
k naplnn tohoto prostoru urenou bar-
vou. M to dv velk vhody soubor
s kresbou je podstatn men, ne stej-
n kresba v bitmapovm proveden,
a pokud obrzek zvtujete, je pod
stejn kvalitn a vyuv maximlnho
danho rozlien obrazovky nebo tiskr-
ny (bitmapov obrzek je pi zvtovn
zubat, protoe poet bod, tvocch
ry, je pevn dan).
Mezi nejznmj a mezi lidmi nej-
rozenj vektorov kreslic programy
pat zejmna Corel Draw, dle pak
Adobe Illustrator nebo nap. esk
Zoner Illustrator. Jednoduch vektorov
obrzky lze tvoit i pmo nap. v tex-
tovm editoru Word, v PageMakeru ap.
Existuje i mnostv voln ench pro-
gram tohoto typu.
34
Obvykl vlastnosti
Jako vektorov kreslic program ne-
n EVE nim zvltnm a um ve, co
takov program v jednoduchm prove-
den umt m:
Um vkldat do vkresu elipsy
(krunice jako zvltn ppad elipsy),
obdlnky, mnohohelnky, rovn ry,
zalomen ry a Bezirovy kivky a ok-
na s textem.
U vech tchto prvk um snad-
no mnit rozmry, posunovat je po kres-
lic ploe, vybarvovat zvolenou barvou,
mazat, zarovnvat ke zvolen pmce,
otet, pevracet.
U objekt um pekrvn, tj. volbu
kter je vpedu a kter vzadu.
Mn obvykl vlastnosti
Program EVE m dv funkce, kter
prci s objekty vrazn usnaduj je
to systm stromovch vazeb a lepi-
vch ar.
Pojmem stromov vazby naz-
vme skutenost, e kad objekt me
bt piazen k jinmu objektu ve vzta-
hu rodi/dt. Takto vytvoen skupi-
na objekt se potom pohybuje spolen
s rodiem, tj. nadazenm objektem,
kter dal objekty vlastn. Jsou i dal
funkce, kter se v takovm ppad
vztahuj na celou skupinu (vtev).
Lepiv ry maj tu vlastnost,
e pokud je pipojme k uritmu objek-
tu, zstanou k nmu pipojen i kdy
s objektem pohybujeme (vlastnost zn-
m nap. z nkterch program pro
kreslen elektronickch schmat), jako
by byly gumov. Tk se to vech
druh ar tedy rovnch, zalomench
i kivek.
Neobvykl vlastnosti
Pedn je to nim neomezen kres-
lic plocha. Nen dn omezujc for-
mt, prost mete svj obrzek rozi-
ovat libovoln do vech stran. S tm
souvis i zpsob pohybu po kreslic plo-
e. Protoe nen ohranien, neme
mt pracovn okno po stranch bn
posuvnky. Po ploe se mete pohy-
bovat bu kurzorovmi tlatky na kl-
vesnici (vlevo, vpravo, nahoru, dol)
nebo tak, e ve volnm prostoru kres-
lic plochy stisknete lev tlatko myi
a jejm kurzorem tlate na ten okraj
okna, kterm smrem se chcete pohy-
bovat.
Vlastnosti jednotlivch prvk, umis-
ovanch do vkresu, se daj velmi de-
tailn nastavovat v tabulkch, kter lze
vyvolat stiskem pravho tlatka myi
na objektu. U vech typ objekt lze
nastavovat pslunost k nadzenmu
objektu, uzamknout ji a nastavit viditel-
nost (pekrvn) i neviditelnost objektu.
Barvy obrysu i vpln lze vdy nastavo-
vat jednak vbrem z palety, jednak p-
mm selnm zadnm obsahu jed-
notlivch sloek RGB.
Elipsa (obr. 2). U elipsy (krunice)
lze pesn seln nastavit velikosti
poloos, tlouku, barvu a typ (pln, r-
kovan, tekovan, neviditeln) obryso-
v ry, vse, se nebo pouze oblouk,
soustedn prstence, nkolik typ v-
pln (pln, rkovan, mkovan ap.)
a jejich barvu. Dle je zde velice psobi-
v monost nastaven barevnch efekt
(volba hlu a jasu virtulnho osvtlen
a ky a posunut morfingu) ty se t-
ko slovy popisuj, sten jsou zejm
nap. z obr. 1.
Obdlnk (obr. 3). U obdlnku lze
opt nastavit pesn rozmry, ppad-
n zaoblen roh a jeho polomr, opt
parametry obrysov ry a vpln i ba-
revn efekty (stejn jako u elipsy).
Mnohohelnk (obr. 4). Zde lze na-
stavit pesn seln souadnice vr-
chol mnohohelnku a zvolit zda m
bt uzaven, nebo pouze segmentova-
n lomen ra a to jet s pmmi
propojenmi nebo s propojenmi Be-
zirovmi kivkami.
ry a kivky (obr. 5). Pedn lze
zvolit typ ry rovn, lomen nebo
obl (kivka). Podzenost uritmu
objektu lze nastavit samostatn pro
kad konec ry, pro kad konec lze
tak zvolit zakonen dn, oteve-
nou ipku, uzavenou ipku nebo przd-
n koleko (bulet). Samozejm je vol-
ba tlouky, typu a barvy ry i vpln
(v ppad uzavench ipek i koleek).
Vechny ry jsou automaticky lepi-
v (tj dr na objektech, ke kterm
jsou pipojen), tuto vlastnost lze vak
v tabulce vlastnost u kterkoliv ry
vypnout.
Textov rmec label (obr. 6).
V tabulce vlastnost lze pmo vkldat
a formtovat text psmo (font), veli-
kost a typ psma, barvu, podtren, za-
rovnn (vlevo, na sted, vpravo), editaci
v pedvolenm externm editoru, form-
tovn pomoc uvedench vybranch
znaek (tag) HTML. Lze nastavit ku
textu, pop. nechat program, aby ji na-
stavil automaticky.
Bitmapov obrzek picture icon
(obr. 7). Abychom mohli bitmapov
obrzek vloit do vkresu, musme ho
nejdve importovat do databze pro-
gramu. Potom ho piadme objektu
picture icon, kter jsme (jako tvereek)
Obr. 2. Tabulka vlastnost elipsy (krunice) Obr. 1. Barevn a tvarov efekty aplikovateln na elipsy a obdlnky
Obr. 4. Tabulka
vlastnost
mnohohelnku
(vpravo)
Obr. 3. Tabulka
vlastnost
obdlnku (dole)
35
umstili do vkresu. Vybereme ho jako
slo obrzku z databze a lze ho pia-
dit libovolnmu potu ikon v rznch
mstech vkresu. V tabulce vlastnost
meme definovat jeho originln veli-
kost v pixelech (pro tisk) i velikost jeho
zobrazen. Meme k nmu umstit
(s pesnm nastavenm) i nadpis (do
255 znak) s volitelnm formtovnm
a barvou. Podobn jako u elipsy a ob-
dlnku lze okolo obrzku vytvet efekt-
n rmeky.
Mka (obr. 9). Pro pesnj umis-
ovn objekt lze kamkoliv do vkresu
vloit mku (grid). Me mt centimet-
rov nebo palcov dlen a zrove zo-
brazuje i velikost titn strnky v p-
pad vstupu na tiskrnu (pouv
pedvolbu tiskrny, kter je na vaem
potai prv nastaven jako aktivn).
schrnkou (clipboardem) Windows.
Jednotliv objekty tedy nelze tmto zp-
sobem koprovat ani vkldat. Ke kop-
rovn slou funkce Duplicate, kter
vytvo kopii pedem oznaenho objek-
tu nebo skupiny objekt tuto kopii pak
bnm zpsobem pesunete tam, kde
ji chcete mt.
V programu je mon vytvet vlast-
n sloen objekty a pidvat je do vkl-
dacho menu. Klasickm pikladem jsou
nap. schmatick znaky elektronic-
kch soustek, kter pak ve spojen
s pilepenmi vodii velice zrychl na-
vrhovn elektrickch schmat.
Vechny manipulace, kter lze dlat
s jednotlivmi objekty, lze dlat i s vy-
branou (oznaenou) skupinou objek-
t pat sem pesun, mazn, dupli-
kace, zvtovn a zmenovn, zarov-
nvn, pevracen, oten ap.
Odkazy a animace
Program EVE m dv dal velice
mocn funkce ke kadmu objektu
mete piadit odkaz (link activator)
a animaci (animation activator).
Odkaz me bt z nsledujcch
typ:
spustit jakkoliv program (aplika-
ci) ve Windows,
otevt textov soubor v pedvole-
nm textovm editoru,
otevt dal vkres v samostat-
n sputnm editoru EVE,
pehrt zvukov soubor,
pejt na urenou webovou adresu
(v internetovm prohlei),
pejt na definovan msto ve st-
vajcm vkresu (lze definovat v absolut-
nch nebo v relativnch souadnicch).
V tabulce vlastnost odkazu (obr. 8)
nastavme jeho typ, umstn spout-
nho nebo zobrazovanho souboru
a pslunost k nadazenmu objektu.
Animace mohou bt nsledujc:
pohyb objektu definovanm sm-
rem s nvratem (okamitm nebo v de-
finovanm ase) nebo bez nvratu,
blikn (flash),
jednorzov zmna barvy,
zmna viditelnosti podzench
objekt,
a mohou nastat:
jednorzov pi pohybu kurzoru
myi nad objektem,
opakovan po dobu setrvn myi
nad objektem,
jednorzov pi kliknut my na
objekt.
Kurzor se pitom me a nemus
zmnit na znmou paciku. Animace
se projev i na vech podzench objek-
tech (pohybuj se nebo blikaj spolen),
spout se vak pouze na objektu, ke
ktermu je piazena.
Obr. 5. Tabulka vlastnost ar
Obr. 6. Tabulka vlastnost textovho rmce
Obr. 7. Tabulka
vlastnost vloe-
nho obrzku
(nahoe)
Obr. 8. Tabulka
vlastnost
odkazu
(vpravo)
Obr. 9. Tabulka vlastnost mky
Rozmry mky lze pizpsobit aktul-
nmu zvten vkresu na obrazovce
a jemn je doladit. Pi tisku se automa-
ticky tiskne st vkresu pod mkou.
Mka se samozejm netiskne, i z ob-
razovky ji lze kdykoliv odstranit.
Krom textu ve vkldacch okn-
kch tabulek program nepracuje se
Obr. 9. Tabulka vlastnost animace
36
Vechny parametry vetn pslu-
nosti k nadazenmu objektu se opt
nastavuj v tabulce vlastnost (obr. 9).
Vyhledvn
U vektorovho editoru je velice ne-
zvyklou a innou funkc vyhledvn.
Lze vyhledvat cel slova s rozliov-
nm velkch a malch psmen ve vech
textovch rmcch v celm vkresu.
Dle lze vyhledvat objekty podle
jejich sla to je praktick zejmna
pi rozshlch vkresech, kde vidte
v pracovnm okn pouze nepatrnou
st celho vkresu. Vyhledan objekt
se automaticky nastav doprosted pra-
covnho okna.
Toolbox
Hlavn k vytven vlastnch kniho-
ven objekt je v EVE k dispozici Tool-
box. Z nho se ukldaj vytvoen slo-
en objekty do knihovny a vkldaj se
do menu pop. i s nzornmi ikonkami.
Objekty zaazen do knihovny mete
pro lep pehlednost rozdlovat pomo-
c podmenu i do kategori. V Toolboxu
lze dle vypnout nkter monosti edi-
tace, chcete-li ponechat vkres pouze
k prohlen.
Import
Importovat do aktulnho vkresu
meme bu jenom nastaven jinho
vkresu (Import Template), nebo cel
vkres. Import nastaven slou vlast-
n jako ablona (jak ostatn anglick
nzev napovd) peliv nastaven,
kter jsme u jednou udlali, nemusme
opakovat. Cel vkres importujeme ve
dvou zkladnch ppadech. Klasicky
kdy potebujeme uritou ji jednou
vytvoenou st vkresu vloit do nov-
ho dla a pi pouvn knihoven. Kad
vkres me vlastn slouit jako zdroj
sloench objekt pokud vytvome
nap. vkres, kde budou hezky jedna
vedle druh schmatick znaky elek-
tronickch soustek, meme ho pak
importovat hned na zatku tvorby
schmatu, pouvat (duplikovnm) jed-
notliv soustky a nakonec ty nepou-
it zase smazat.
Konen jak u bylo zmnno me-
me (musme) importovat bitmapov ob-
rzek, kter chceme vloit do vkresu.
Vkres se tak me stt i uritm kon-
tejnerem bitmapovch obrzk.
Ukldn, export
Viditeln obsah pracovnho okna lze
uloit do schrnky a vloit do kterhoko-
liv jinho programu jako bitmapov ob-
rzek. To je nejmn kvalitn zpsob.
Chcete-li obrzek s vtm rozlienm,
zvtte si ho v okn, a postupn ho
penesete pes schrnku v nkolika
obrzcch (posouvnm), kter pak slo-
te do jednoho. Vybran objekty (a tedy
i cel vkres, pokud vybereme vech-
no), lze uloit ve formtu EMF. To je
vektorov formt, kter zachovv
vechny pednosti vektorovch obrz-
k, a akceptuje ho vtina znmch
program jako je nap. Word, Page-
Maker, Illustrator ap. Pak je zde speci-
fick, ji v vodu zmnn funkce
Export as EMBEDDED. Ta vytvo spus-
titeln soubor (.exe), kter lze libovol-
n pojmenovat a kter obsahuje krom
vmi vytvoenho vkresu i samotn
program EVE. Pjemce takovho sou-
boru tedy nepotebuje dn program,
nic instalovat, a hned me s vkresem
pracovat a vyuvat vech jeho vlast-
nost, tj. odkaz, animac, neomezen
kreslic plochy ap. Pokud chcete zabr-
nit zmnm ve vkresu, mete ho
uzamknout. I tak samozejm funguj
vechny jeho aktivn vlastnosti, vkres
ani jeho funkce vak nelze editovat.
V kadm ppad se vkres ukld
komprimovan (LZP), take nen za-
poteb (ani eln) ho dle zipovat.
Poadavky na systm,
instalace, omezen
Poadavky na systm jsou opravdu
minimln program EVE bude fun-
govat na PC s procesorem 486, 8 MB
RAM, displejem 800x600 s 16 barva-
mi a operanm systmem Windows
95. Neinstaluje se, pmo se spust je-
din soubor o velikosti zmnnch 71
kB. Program dnm zpsobem neza-
sahuje do systmu, nikam nic neza-
pisuje ani neukld (krom vkresu,
samozejm). Omezen jsou z praktic-
kho hlediska pouze teoretick maxi-
mln dlka textu v textovm rmci je
65 535 znak, souasn lze vybrat
(oznait) maximln 4096 objekt,
celkem me bt maximln 65 536
objekt ap.
Dostupnost
Program EVE je en jako freeware
a podle autora tak i zstane. Neustle
je zdokonalovn. Existuje verze EVE
WE (web edition), kter m navc jedi-
nou zajmavou a mocnou funkci:
um export do SVG, co je standardi-
zovan obecn akceptovan vektorov
grafick formt pouiteln na webu.
Cel vkresy vytvoen v EVE WE lze
tak penst na webovou strnku vet-
n veker funknosti. Tato verze stoj
10 USD.
Podrobnosti k EVE a soubory ke
staen najdete na webu autora progra-
mu Barryho Kaulera www.goosee.com.
Obr. 11. Webov
strnky vnovan
popisovanmu
vektorovmu
editoru EVE jsou
na www.goosee.com
Obr. 10. V EVE mete navrhnout i webovou strnku a ve formtu SVG ji umstit na web
37
ZAPOJEN PRO INSPIRACI
Galvanick oddlen RS232
Spolehlivj propojen port RS232 na vt vzdlenost
a bezpenji lze doshnout jejich galvanickm odizolovnm.
Jednoduch zapojen se dvma obvody MAX860/861 a dv-
ma optoizoltory TPL2200 na obr. 1 zajiuje takov tvodi-
ov propojen, ani by potebovalo extern napjen (nap-
jec napt se tvo pmo ze signlu).
Zkladem zapojen jsou obvody MAX860/861, kter ge-
neruj dv napt opan polarity bez ohledu na polaritu
pivdnho signlovho napt TxD (vyuvanho zrove
k napjen). Pro kladnou polaritu TxD funguj jako invertory,
pro zpornou polaritu jako zdvojovae. Diody D1 a D7 pak
pivdj kladn napjec napt a diody D4 a D9 zporn,
podle momentln polarity TxD. Dvojice D5,R1 pop. D10,R2
uruj v zvislosti na polarit napjecho napt, zda MAX860/
861 pracuje jako invertor nebo zdvojova. Zenerovy diody
D2, D3, D6 a D8 ochrauj obvody ped peptm. Optick
oddlovae TLP2200 zajiuj galvanick oddlen a posky-
tuj signl RxD na logickch napovch rovnch RS232C.
Obvod je schopen zajistit pln duplexn galvanicky odd-
len propojen pi vech standardizovanch penosovch
rychlostech portu RS232C.
Regulace kontrastu displeje LCD
Digitln potenciometr X9103 ve spoluprci s mikropo-
taem, jeho vstupy bud mal LCD displej, umouje
dvojtlatkovou plynulou regulaci kontrastu displeje (obr. 4).
Digitln potenciometr se pipojuje k vvodu VO displeje
LCD. Druh konec potenciometru lze uzemnit, ale lep je
pipojit ho na zporn napt. K zskn zpornho napt
je pouit IO MAX232 (konvertor RS232C/TTL). Do firmwaru
mikropotae (8051) je zapoteb doplnit podprogramy pro
zvyovn a sniovn kontrastu (vpis je pod obrzkem).
Dekodr tlatkov klvesnice
Jednoduch dekodr klvesnice lze sestavit s vyuitm
pevodnku A/D (analog/digital) pouze z rezistor. een
je vhodn zejmna pro zapojen s jednoipovmi mikropo-
tai, kter obvykle maj pevodnk A/D integrovan a pitom
nebv asto vyuit. V zapojen na obr. 2 je zapoteb pouze
jedin rezistor pro kad tlatko. Je to vlastn jednoduch
dli napt. Abyste doshli co nejlepho odlien jednotli-
vch tlatek, je vhodn volit odpory rezistor takov, aby
rozdl vstupnch napt pi stisku sousednch tlatek byl
vdy stejn. Odpory proto mus bt rzn s pomrn pesn-
mi hodnotami. Nap. desetitlatkov klvesnice me mt
spolen rezistor (pipojen na +5 V) 10 k a jednotliv
rezistory R1 a R9 s odpory 1,1 k, 1,3 k, 1,8 k, 2,4
k, 3,3 k, 5,1 k, 8,2 k, 16 k a 51 k. Pouijete-li
bn dostupn hodnoty odpor ve standardnch tolerancch,
omez vs toto zapojen vzhledem k tmto tolerancm a urit
nelinearit pevodnku A/D prv asi na 10 tlatek (u osmi-
bitovho pevodnku), pokud je m od sebe opravdu bezpe-
n rozliit.
Obvod na obr. 3 je symetrick a m tu vhodu, e pouv
stejn dv hodnoty odporu pro vechna tlatka. Klves-
nice se tak snadno roziuje o dal tlatka. Odpor R2
by ml bt mnohem vt, ne R1 a R3 zase mnohem vt
ne R2. spn byl otestovn pklad klvesnice s 15 tla-
tky, pipojen k osmibitovmu A/D pevodnku mikro-
potae PIC16C71, s hodnotami odporu 47 , 3,9 k a 4,7
M pro rezistory R1, R2 a R3, .
; *** BIT DEFINITIONS ***
; EEPOT CONNECTIONS
EEPOT_INC BIT P1.4
EEPOT_UD BIT P1.5
EEPOT_CS BIT P1.6
; *** INITIAL SETTINGS ***
SETB EEPOT_CS
SETB EEPOT_INC
SETB EEPOT_UD
; *** UP CONTRAST ***
CONT_UP: NOP
SETB EEPOT_UD
SETB EEPOT_INC
NOP
CLR EEPOT_CS
NOP
CLR EEPOT_INC
NOP
SETB EEPOT_INC
NOP
NOP
CLR EEPOT_INC
NOP
SETB EEPOT_INC
NOP
SETB EEPOT_CS
RET
; *** DOWN CONTRAST ***
CONT_DWN: NOP
CLR EEPOT_UD
SETB EEPOT_INC
NOP
CLR EEPOT_CS
NOP
CLR EEPOT_INC
NOP
SETB EEPOT_INC
NOP
NOP
CLR EEPOT_INC
NOP
SETB EEPOT_INC
NOP
SETB EEPOT_CS
RET
Obr. 1. Galvanick oddlen port RS232
Obr. 2. Jednoduch dli napt
jako dekodr tlatkov klvesnice
Obr. 3. Jin varianta dlie napt
jako dekodru tlatkov klvesnice
Obr. 4. Regulace
kontrastu displeje LCD
38
KAM NA FREEWARE NA INTERNETU?
Nabzme vm dal vrku web s voln enmi
programy, kter jejich autoi dali k dispozici zdarma
vem ostatnm (na rozdl od sharewaru, kde oek-
vaj urit poplatek). Jsou asto nemn kvalitn
a funkn, ne programy komern. A umon vm
mt dobe vybaven pota a nebt pitom pirti-
nepouvat nelegln zskan software.
www.freewebs.com/fatbill
www.onlythebestfreeware.com
www.pegusisfreeware.com
www.oldversion.com
www.wilders.org/freetools.htm
Pehledn web, snadn navigace - podle autora jsou
zde nkter z nejlepch freewarovch program pro Win-
dows 95/98, kter jsem nael na Internetu. Jsou mal, ui-
ten, a nkter z nich smle konkuruj komernm produk-
tm nebo je i pekonvaj.
Freeware je v kategorich Desktop, System, File, Graph-
ics, Multimedia, WebPage, Internet, Program, Apps a Misc.
Hledte kvalitn freeware, ale nechce se vm prohlet
nekonen seznamy program? Dobe, zde nenajdete 10
rznch nhrad Notepadu, 20 prohle obrzk nebo 15
spout program - prohledali jsme web za vs a prezen-
tujeme pouze nejlep programy v kad kategorii, Vechny
jsme vlastnorun vyzkoueli a mete si tak bt jisti, e
opravdu dlaj to, co nabzej. Nabdka je aktualizovna
prbn, kdykoliv se objev nov programy nebo verze.
Tolik autoi webu - freeware je zde organizovn v kategorich
Desktop, Games, Graphics, Internet, Multimedia, Office,
Programming, System, Text, Utilities, Webmaster.
Pechod na novou verzi programu me bt nkdy v-
hodn - jindy se me stt, e nov verze je zbyten roz-
Specializovan web, kter stle vyhledv nov freewa-
rov nstroje a sluby souvisejc s bezpenost potae
- antiviry, anti-trojany, firewally, skenery port atd. Obsa-
huje i shareware a je aktualizovn tdn.
Velmi pkn udlan web naplnn kvalitnmi voln
enmi programy, roztdnmi do mnoha kategori - je
zde i sbrk obrzk na plochu (wallpapers), sekce drob-
nch nmt a aktulnch virovch vstrah.
39
www.nonags.com
http://freeware.quantum.2ya.com
www.usablefreeware.com
www.webgrid.co.uk
Jeden z freewarovch web star koly, existuje od
roku 1995. Pro bohatou nabdku voln ench program
maj i placenou slubu Nonags Plus - vechny programy
si pak mete sthnout nejen z uvedench odkaz, ale
i pmo z webu www.nonags.com, spolehliv, bez obtovn
inzerty a reklamou a bez rizika nefungujcch nebo pozm-
nnch odkaz.
Velmi dobe hodnocen freewarov web s peliv vy-
branou sbrkou kvalitnch voln ench program. Krom
nabdky program jsou zde i recenze a odborn lnky. Ve
je kad tden aktualizovno.
Autor webu je nadenm pznivcem freewaru a na webu
je to poznat. Nabdka nen pli irok, ale programy jsou
peliv vybrny a je u nich dostatek zkladnch informac.
Je zde i stle se roziujc sekce drobnch nmt a mo-
nost zasln informac o novinkch emailem.
shl, m funkce, kter nepotebujete a nem nkter z tch,
kter jste si oblbili. Na tomto webu najdete 290 verz celkem
38 znmch a populrnch program (freeware i shareware).
Web ctc star dobr asy ped komercializac Inter-
netu, vyzaujc pravho ducha freewarovch zdroj. Je
www.pricelessware.org
zde bohat nabdka peliv vybranch pouze velmi kvalit-
nch program. Krom nabdky program jsou zde i nsledu-
jc uiten sekce - Developers, Technical Help, Tutorials,
Tweaks, Useful Resources, Virus&Security, Webmaster
a Links. Web je aktualizovn denn.
Obsahuje programy nejoblbenj u len diskuzn
skupiny alt.comp.freeware. V kad kategorii jsou obvykle
pouze 1 a 2 programy, vjimen vce. Obas se zde ale
najdou specialitky. Web je aktualizovn jednou msn.
40
KOLA HROU - PRODOVDA
Dva dly prodovdy jsou dalm vzdlvacm titulem systmu
kola hrou spolenosti LANGMaster. Jsou ureny km zkladn
koly ve vku 9 a 12 let, prvn dl je na tech CD-ROM, druh na dvou
(krom instalanho).
Kdyby lovk neznal osnov zklad-
nch kol oekval, e to bude pev-
n o rostlinkch a zvtkch, byl by
zklamn prodovda m na tto
rovni mnohem vt zbr, v nkte-
rch kapitolch dokonce pekvapiv a
sociln. Nejlep pedstavu o obsahu
kurzu, kter m v kad sti 38 lekc
a celkem vce ne 500 interaktivnch
multimedilnch strnek, si opt ud-
lte z jeho osnovy a doprovodnch
obrzk:
Prodovda 1
Vzduch Fyzikln tleso, ltka,
jev; Vlastnosti pevnch ltek, kapalin,
plyn; Chemick sloen ltek a vzdu-
chu; Vypaovn a sublimace; Poas,
mraky, srky; Vtr; Men teploty
a tlaku; Ltajc ivoichov, Voda na
Zemi - Vodn roztoky a emulze; Vlast-
nosti vody; Atmosfrick srky; Povr-
chov vody; Vodn rostliny; Ryby
a obojivelnci; Vodn savci; Zneitn
vod, Horniny, nerosty, pdy Vznik
pevnch ltek; Nerosty a horniny; Jak
vznik pda; Pda jako ivotn pro-
sted, Fauna a flora Vlastnosti
ivch organism; Klasifikace organis-
m; Znaky nahosemennch rostlin; Su-
chozemt obratlovci, lovk a pro-
sted k a jeho rodina; Individuln
vvoj lovka; Zdrav ivotn styl; e-
ten surovinami a energi.
Prodovda 2
Krajina a jej relif Zem a jej
msto ve slunen soustav; Objevn
cesty a zmosk objevy; Relif zem-
skho povrchu; Krajiny na Zemi, Fy-
Jako v ostatnch kurzech jsou i zde strun
ivotopisy vznamnch osob
Prodovda 1 seznamuje ky se zkladnmi prodnmi vlivy, s prvky, kter
ji tvo, a s rostlinami a ivoichy, kte ji obvaj
41
zika atmosfry a klima Prvek a che-
mick slouenina; Optika a akustika;
Cirkulace atmosfry; Klimatick ps-
ma; Zneitn ovzdu, Voda na Zemi
Kolobh vody v prod; Moe a oce-
ny; Pobe a mosk dno; eky; Jeze-
ra; Ledovce, Pdy a horniny Elek-
tina a magnetismus; Koroze kov; Ne-
rostn suroviny; Klasifikace pd, Fyto-
geografie a zoogeografie Kulturn
rostliny; Fytogeografie; Zoogeografie;
Klasifikace organism; Ve svt bezob-
ratlch; Potravn etezec, lovk a je-
ho prosted Prva dtte; Jazykov
a nboensk rozdlnost; Evolun v-
voj lovka; Pro jsme nemocn; De-
mografick exploze; Nrodn parky ve
svt.
Prodovda 2 se vnuje zejmna krajin, klimatu, geologii, klasifikaci a ivotnmu prosted rostlin a ivoich a lovku
MATIKA
Program Matika od Jiho Hajla
vm pome rychle spotat rovnice,
prvosla, zlomky, pevody z selnch
soustav, statistick hodnoty a paramet-
ry plonch a prostorovch objekt ad.
Je to jedin soubor 262 kB a mete
si ho zdarma sthnout z webov adresy
autora - http://hajsl.wz.cz.
42
Pojem Yagiho antna, slangov ja-
gina je ji dvno neodmysliteln spjat
se jmny japonskch vdc Hidetsu-
gu Yagiho a jeho asistenta Shintaro
Udy, kte ve Taio pracovali na uni-
verzit Tohoku ve mst Sendai. Prvn
prce o tto antn publikovali ji vroce
1926 [1]. Vdob od vynlezu antny a
do konce vlky vroce 1945 vak byla
Yagiho antna vJaponsku pouita pou-
ze dvakrt: pi rdiovm spojen mezi
mstem Sakata a 40 km vzdlenm
ostrvkem Tobiima vprefektue Jama-
gata a mezi mstekem Niigata a
50 km vzdlenm ostrvkem Sado. Ji-
nak si vJaponsku nezskala dnou
vt pozornost.
K historickmu zvratu dolo ti ms-
ce po zatku vlky, 15. nora 1942,
kdy japonsk armda obsadila pevnost
Singapur, tehdy zkladnu Spojenho
krlovstv pro nadvldu nad Orientem.
Tam padla japonsk armd poprv do
rukou radarov zazen Spojenho kr-
lovstv, spolu s dokumenty opertora ra-
daru, jakhosi Newmanna. V naleze-
nch dokumentech (dnes bychom je
nazvali technick manul), doplnnch
poznmkami a kresbami opertora,
byla mnohokrt pouita slova YAGI AR-
RAY. Japonsk armd bylo jasn, e
jde o novou zbra - mimodn vkonn
radar, nijak vak nemohli pochopit, co
opakovan se vyskytujc slova YAGI
ARRAY znamenaj; nevdli ani, jak se
vyslovuj. Zajat opertor, rotn New-
mann byl pevezen do inagavskho za-
jateckho tbora vTokiu, kde byl vysl-
chn. Vslchajcm se vak nedostalo
nleitch odpovd, protoe po
technick strnce vci dajn nerozu-
ml, nebo pracoval vhradn jako ope-
rtor, kdy po spnm vcviku ve Spo-
jenm krlovstv dorazil na msto
nasazen spolu se zazenm. Traduje
se, e na dotaz po vznamu slova YAGI
sdlil, e je to jmno osoby zva
zem a zamrkal svma modrma oi-
ma. Tato informace je zaznamenna
v Recollection of Fifty Years prof. S.
Udy, jednoho z vynlezc Yagi-Uda an-
tny. Prof. H. Yagi byl za vlky preziden-
tem Technologickho institutu v Tokiu.
Za vlky vPacifiku zpsobovaly ra-
dary jako nov zbra japonsk armd
velk kody. Z dlky odhalovaly letadla,
kter nic netuce padala do lky a
byla hromadn sestelovna. I za bez-
msnch noc se japonsk lod dost-
valy pod palbu a byly potpny. Radary
tak vprvnch letech vlky jednostrann
vldly nad ivotem a smrt ve vech n-
monch a leteckch soubojch. Pro au-
tora lnku pak byla okujc i povle-
n nvtva Smithonskho Institutu ve
Washingtonu D.C., kde jsou vystaveny
modely atomovch bomb svrench na
Hiroimu a Nagasaki. Zjistil, e tak na
nich byly instalovny antny Yagi, a to
pro uren ve exploze nad zem. Nen
pehnan tvrzen, e ve vlce byly ja-
ponsk sly pekvapeny a pekonny
soupeovm radarem, vybavenm ja-
ponskmi antnami.
Pi tom ji dvno ped vlkou prohl-
sil jeden vysok japonsk nmon d-
stojnk: Do vlky nelze vstoupit bez p-
stroje zjiujcho velk cle svyuitm
elektromagnetickch vln, jako i ast
ve vlce bez zazen DENTAN by byla
nerozvn. (DENTAN je japonsk
zkratka pro rdiov loktor - RADAR).
Autor tohoto lnku prof. Gentei Sato
byl potkem vlky kvartnem stedn
koly. Japonsko bylo poraeno, kdy byl
vprvnm ronku univerzity vTohoku,
kterou absolvoval vroce 1947. Ji jako
student tto univerzity asistoval za vlky
pi pokusech santnami Yagi na lodi
vztoce Macuima. Po promoci se pak
dalch 40 let vnoval vzkumu antn,
kde se soustavn zabval prv ant-
nami Yagi. Tu a tam zaslechl, e ped-
mt jeho zjmu antna Yagi se
vJaponsku stala znmou a po pdu
Singapuru, na zklad informac z ne-
ptelsk strany. Dozvdl se, e p-
vodnm pramenem tchto informac
byla zejm technick dokumentace na-
lezen u zajatce jmnem Newmann.
Bylo tedy douc tyto dokumenty vyhle-
dat. Sm o tom pe. Dvacet ticet let
od vlky rychle uplynulo a j vyspl
zmladho studenta ve vzkumnka
stednho vznamu a postarho vku.
Vt dob pn a smysl pro povinnost
podporovaly mou mylenku uvidt
Newmannovy dokumenty za kadou
cenu a doshnout toho vemi prosted-
ky. Akoliv jsem se na tyto dokumenty
dotazoval mnoha lid, zvlt inenr,
pedagog, pracovnk armdy a n-
monictva i japonskho ministerstva
obrany, nikdo znich Newmannovy do-
kumenty nevidl, i kdy nkte toto
jmno slyeli. Zdlo se, e Newmanno-
vy dokumenty jsou pouhou chimrou.
Prof. Gentei Sato pak skratmi
i delmi pestvkami po lta usiloval
RDIO HISTORIE
Tajn pbh antny Yagi
Antna Yagi je nepochybn ji destky let nejrozenjm typem smrov
antny v rznch oblastech radiokomunikac. Je tak veobecn znmo, e ji
vynalezli p. Hidetsugu Yagi a p. Shintaro Uda, profesor a jeho asistent na uni-
verzit Tohoku v Japonsku. Bylo to ji vroce 1925. Vzemi svho pvodu vak
zstala a do konce II. svtov vlky prakticky neznm, zatmco v Americe
i Evrop se ji bn pouvala. Je paradoxn, e to byly prv radary, vybave-
n vJaponsku vynalezenmi Yagiho antnami, kter vrazn pisply ke zvra-
tu vjaponskoamerickm vlenm konfliktu voblasti Pacifiku. Tm vech-
ny souvisejc okolnosti tto historie se podailo objasnit a po 45 letech prof.
Gentei Sato, kter svdectv o svm mnohaletm ptrn svil ve uveden-
mu prestinmu asopisu. Nebylo snadn vybrat z 10strnkovho lnku, do-
plnnho citacemi mnoha literrnch pramen, ve podstatn tak, aby neutr-
pla historiografie cel udlosti.
Obr. 1. Bysta profesora Hidetsugu Yagiho na QSL-lstku z r. 1981 za spojen s radio-
klubem Univerzity Tohoku, kde vynlazci antny psobili
Podle lnku prof. Gentei Sato A Secret Story About the Yagi Antenna
publikovanho vIEEE Antennas & Propagation Magazine (Vol. 33, No. 3,
June 1991) pevyprvli JUDr. Milan tpnek a Jindra Macoun, OK1VR.
43
o zskn dalch informac, kter by jej
pivedly khledan dokumentaci.
Na diskuznm setkn profesor
z oboru elektromagnetickch pol (13.
listopadu 1957) nazvanm Historie la-
boratoe elektrick komunikace univer-
zity v Tohoku prohlsil prof. Kenzo
Nagai: Antna Yagi se u ns a do
vlen porky pli neuplatnila. Byla
vynalezena ve vku Taio. Bhem pat-
ncti let od vydn patentu nebyl vyn-
lez vyuit a patent potom propadl. Pak
jsme byli pekvapeni, e se antny pou-
valy v zahrani. Pi tto pleitosti
bylo zmnno, e dokumentaci naleze-
nou v Singapuru peloil prof. Jujiro Koi-
ke, kter po odborn strnce ovil, e
jde skuten o antny YAGI. O dalm
osudu tto dokumentace vak nebylo
nic uvedeno. Uplynula dv desetilet.
V roce 1987, u pleitosti stho vro-
, kdy nmeck vdec Heinrich Hertz
objevil elektromagnetick vlnn, bylo
v nmeckm Wrzburgu a nsledn
v anglickm Yorku uspodno sympo-
zium o antnch. Nen nhodou, e
mstn jmno Wrzburg bylo pouito
jako kryc oznaen obho radaru, vyvi-
nutho bhem vlky vNmecku. Na
sympoziu vYorku byla o radarech cel
ada publikac. Vjedn znich byla
zmnka i o technick zprv Gijucu iria
. 82 z roku 1978 Vvoj radaru v Ja-
ponsku bhem II. svtov vlky. Obsa-
hem 5. kapitoly tto 10 let star zprvy
byl Vzkum, zkuebn vroba a pravi-
deln dodvky loktor na bzi elektro-
magnetickch vln vna zemi za II. sv-
tov vlky, jejm autorem byl nkdej
kapitn Masahiko Okamoto. Zprva
zmiovala zodbornho hlediska nkte-
r nov fakta z dokumentace nalezen
s ukoistnm zazenm v Singapuru.
Zazen bylo oznaeno S. L. C, co je
zkratkou ze Search Light Control - ze-
n svtlomet. Vpodstat se jednalo
o zbra, vyuvajc elmag. vln k zam-
en neptelskch letadel, na kter byly
souasn nameny i zhasnut svtlo-
mety. Soustava zamovacch antn
proto byla upevnna pmo na reflektoru
(viz obr. 2), kter se rozsvtil a po za-
men letadla. Tm mla bt chrnna
obsluha svtlomet a zlepena innost
protiletadlovch bateri.
Na jae roku 1986 se konala schze
spolenosti Japan Radio Co., kter se
od konce vlky zabv radarovou tech-
nologi. Zde se autor lnku nhodou
setkal se zstupcem firmy Nihon Kou-
ha. Od nj se dozvdl, e vele firmy
stoj pan Genzo Jamada, kter pr byl
ve styku sdstojnky armdy. Nsledo-
valo setkn a vmna dopis sp. Ja-
madou, kter za vlky psobil jako d-
stojnk technik, kter vt dob vedl
vzkum tzv. smrtcch paprsk, vyjd-
eno dnen terminologi intenzivnch
rdiovch vln. P. Jamada vdopise ze
dne 3. dubna 1986 uvd, e s novou li-
teraturou je pravideln seznamoval sm
prof. Hidetsugu Yagi. okujc vak byla
vta: Materil o antnch Yagi nalezl
vSingapuru mj spolubojovnk major
iomi. Adresu majora iomiho vak
neznal a dokonce si nebyl jist, zda je iv
i zemel, protoe iomv spoluk
z univerzity Waseda kjeho dotazu sd-
lil, e major iomi ji zemel.
Prof. Gentei Sato se vak nevzdal a
sv dal korespondenn i osobn pt-
rn nakonec korunoval spchem. Psal
se rok 1988. Protoe padla zmnka
o tom, e major iomi studoval na uni-
verzit Waseda, opatil si jej roenku
se jmennm seznamem len asociace
absolvent tto univerzity. lo o star
seznam z listopadu 1961, ve kterm
snadno nalezl jmno p. iomiho jako
jednoho z 27 absolvent elektrostroj-
renstv na fakult prodnch vd a stro-
jrenstv vroce 1931. Jako jeho bydlit
bylo vtomto starm seznamu uvedeno
msto Komae, spolu s tehdy platnmi
telefonnmi sly. Jeho slo vak uvede-
no nebylo. Proto zavolal na slubu pro
vyhledvn sel. Domnval se, e by
na uveden adrese mohl promluvit
snkm zrodiny, manelkou nebo po-
tomky. Po chvilce zaslechl suchou od-
pov: dn jmno Bunsaku iomi
vseznamu nen. Vzpt vak hlas
pokraoval, e na adrese 4-2-4 Izumi
Hono bydl p. Fumio iomi. Byl to jeho
syn, kter mu sdlil, e hledan osoba,
tedy jeho otec, ije na stejnm pozem-
ku v samostatnm domku a m i samo-
statn telefonn slo.
A nyn znovu sm prof. Sato: Tato
odpov mne pivedla do pmo extatic-
kho naden. Krtce pot, co jsem toto
telefonn slo tesoucmi se prsty vyto-
il, se ozval ensk hlas. Promluvila
pan iomi. Laskav mne snm spojila
pot, co m upozornila na jeho patn
zdrav. Pak jsem uslyel jeho hlas. Byl
slab a tko slyiteln, proto dal roz-
mluvu zprostedkovala jeho ena. Do-
hodli jsme se na nvtv ji na odpo-
ledne 26. ledna a j se srden
rozlouil. Tato phoda se stala v lednu
1988. Setkn sp. iomi a objev New-
mannovch dokument, jak je popisuje
prof. Sato:
Odpoledne 26. ledna 1988 jsem se
setkal surnalistou Hiroi Macuo, kter
pracoval na ivotopise prof. H. Yagiho,
abychom spolen doma navtvili
pana iomi. Na adrese naeho uren
byl domek obehnan nzkm plotem a
na dvech devn destika se jmnem
Bunsaku iomi. Nae hostitelka ns
uvedla do japonskho pokoje, kde byl
kdispozici ohva nohou. Po chvilce se
objevil hostitel vjaponskm boru. Po-
zdravil ns velmi slabm hlasem. N
rozhovor ihned zamil kjdru na n-
vtvy. Podle jeho vkladu nenalezl do-
kumenty on, ale podplukovnk Akimoto
z protivzdun obrany, a to na pozem-
ku pro spalovn odpadk u golfovho
hit, kde byla rozmstna baterie pro-
tiletadlovho dlostelectva britsk ar-
mdy. Nalezen poznmky zahrnovaly
mnoho nkres a schmat elektrickch
obvod, kter se vztahovaly ke zbrani
vyuvajc rdiov vlny, tj. radaru. Pod-
plukovnk rozpoznal vznam tohoto ma-
terilu a uloil vojenskmu technikovi,
majoru Bunsaku iomi, kter byl speci-
alistou, provst analzu tohoto doku-
mentu. Armda pak dokumenty roz-
mnoila nejprve pepisem na anglickm
stroji, pot ,cyklostylem a fotograficky.
Poznmky byly nazvny Newmannovy
dokumenty (obr. 3). Napjat jsme po-
slouchali, aby nm neuniklo ani slovo
ztohoto vznamnho svdectv. Avak
na otzku o osudu rozmnoench kopi
odpovdal pan iomi pouze ,Nevm, ne-
vm. Pak ale nhle vstal a kloptav
odeel do sousedn mstnosti. Po chvil-
ce pinesl nco jako star dokument a
pomalu ho ped ns poloil. Na des-
kch byla vytitna slova ,Newmanns
Document. Pokud byl prav, pak New-
mannovy dokumenty naich sn sku-
ten leely ped nmi. Bylo tonkolik
tuct strnek seitch vtenk, dlouhmi
lty vybledl hndav lutonaervenal
oblce.
Ml jsem konen ped sebou New-
mannv dokument, skryt po vce ne
40 let. Pevnmi prsty a pozorn, ale
srozechvlm srdcem jsem obracel
strnky. Po otoen listu oblky jsem
uvidl anglick psmena na tituln strn-
ce zaloutlho papru
S. L. C. THEORY
1. I NTRODUCTI ON
1 1. Funct ion of Equipment
Tato anglick slova se vmm mozku
ihned transformovala do japontiny. Za-
tek vodn vty znl: Zazen S. L. C.
je zkonstruovno pro detekci letadel...
Zazen tedy slouilo kzen svtlome-
t protileteck obrany v pmm spojen
sradarem. Peltal jsem oima dal
Obr. 2. Yagiho antny na britskm rada-
ru pro svtlomet (for Searchlight)
Obr. 3. Japonsk peklad Newmanno-
vch dokument

44
text a hledal slovo YAGI. Konen jsem
ho zpozoroval vytitn velkmi psme-
ny a nsledovan slovem ARRAY ve
vt: Jako vyslac antna slou sou-
stava Yagi, umstn na vlcovm tle-
se svtlometu.
Pozorn jsem dle dokumenty pro-
hlel a dlal jsem si poznmky do z-
pisnku. Opakovan jsem dal pana
iomi, aby mi dokumenty zapjil, ale
byl jsem vdy odmtnut. Major inenr
japonsk csask armdy, kter v Paci-
fick vlce nosil jako insignie zlat n-
ramenky se zlatou hvzdou, byl hrd
na svou avli a povaoval i nadle
Newmannovy dokumenty za vojensk
tajemstv, akoliv od konce vlky uply-
nulo pes 40 let. Urozen major iomi
vsob stle zrcadlil csaskou armdu.
Kdy se piblil veer, ekl jsem mu,
sed vpedpisov poloze vyjadujc
bezpodmnenou poddanost, e se mi
nepoda opis dokument dokonit.
Snad na nj udlala dojem m upm-
nost a inorodost, take mi konen do-
volil si dokumenty vypjit.
Tak tedy skonilo ptrn po New-
mannovch dokumentech.
tene budou jist zajmat nkter
technick parametry tohoto historickho
radarovho zamovacho zazen
S. L. C. Znkolika publikovanch od-
stavc technickho manulu vyjmme:
S. L. C. zazen je ureno pro detekci le-
tadel a je uspodno pro rychl nasmrov-
n na vybran letadlo.
Obr. 4. Sekvence pepnn antnnch diagram zakresle-
n vNewmannovch dokumentech
Maximln operan dosah zvis na dru-
hu zamenho letadla a jeho vce, avak
elmg. vlny se dobe odrej od vech leta-
del, kter lze zamit. Pesnost zamen je
lep ne 2
o
pi elevaci vt ne 20
o
. Pi
nich elevacch se pesnost zamen ne-
mn, elevace vak mus bt korigovna.
Mal ultrakrtovlnn vysla pracujc
na kmitotu mezi 204 a 214 Mc/s vysl
krtk pulsy vf vkonu rychlost 1500 a
2500 c/s. Rozdl mezi pmmi a odraen-
mi pulsy je vyhodnocovn a znzornn na
stntku.
Paprsek (diagram) pijmac antny je ne-
petrit odklnn nkolik stup od pm-
ho svtelnho paprsku, kolem kterho stle
rotuje (obr. 4). Paprsek diagramu tak opisuje
kuel s vrcholem ve svtelnm reflektoru,
jeho geometrick osa (tzn. smr kcli) je
osou tohoto kuelu. Pijmac antnu tvo
soustava ty shodnch pepnanch pti-
prvkovch antn. Ptou antnou je antna
vyslac... atd.
VJaponsku se za vlky tak praco-
valo na vvoji radiolokanch zazen
pro vojensk ely, avak sjistm
zpodnm. Druh typ radioloktoru vy-
vinut armdou vjnu 1942, kter od-
povdal typu S. L. C., byl ji doplnn ob-
vodem pro men vzdlenosti. I zde se
pouilo stejnho potu a typu antn.
Prof. Sato nakonec konstatuje, e New-
mannovy dokumenty pomohly rozvoji
radaru vJaponsku.
Teprve koncem vlky, vroce 1945,
byly pipraveny ke zkoukm letadlov
radioloktory steleck, pracujc v ps-
mu 600 MHz [2]. Byly zkuebn instalo-
vny na sthacch letadlech Nakajima
JIN Irwing. Pouilo se rovn antn
Yagi, kter byly umstny ped kabinou
pilota. Vt dob ji zkoueli vUSA na
letadlech steleck radioloktory na
10 GHz.
Zakoneme tento zajmav vlet do
historie antn vzpomnkou p. Shintaro
Udy, jeho jmno je rovn neodmysli-
teln spojeno santnou Yagi, na jeho
prvn cestu do Spojench stt vroce
1951:
Proplul jsem Zlatou brnou a pistl
jsem vSan Francisku. Jakmile jsem
vstoupil do msta, m srdce se zateteli-
lo radost, kdy jsem kolkolem vidl
stechy soukromch dom posety ant-
nami, jejich jsem byl pvodcem. Do-
sud jsem se ctil ponen tm, e jsem
byl nositelem principu, kter neptel po-
uil jako zbra. Stejn antny stoj nyn
ped mma oima na stechch mnoha
dom. Uvdomuji si, e se tato antna
pouv na celm svt. To je pro v-
zkumnka pocta ex officio a j za neza-
slouen tst vzdvm svj dk.
Literatura
[1] Yagi, H.; Uda, S.: Proc. of the Impe-
rial Academy. 1926.
[2] Polvka, Ji: Radiolokace v Japon-
sku za II. svtov vlky. PE-AR 9 a 10/
/1998.
Obr. 5. Yagiho antna a jej napjen (vpravo)
45
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Zatkem ledna 2004 pila z USA
zprva, e americk radioamatrsk or-
ganizace ARRL po kontrole zaslanch
QSL lstk udlila diplom DXCC 2 m
. 14 Stanislavu Blakovi, OK1MS, (ex
OK1MBS) z Nov Paky.
Svtov spch spov v tom, e
podmnky tohoto diplomu vydvanho od
konce roku 1945 splnilo zatm pouze 14
radioamatr z celho svta. OK1MS je
jeho prvnm dritelem v R a jednm
z mla v Evrop.
Pro zskn tohoto diplomu je teba na-
vzat spojen s radioamatry minimln
ve 100 zemch podle platnho seznamu
DXCC v psmu 2 m (144 MHz).
Standovi, OK1MS, byl udlen diplom DXCC 2 m
Vechna potebn spojen OK1MS na-
vzal se zazenm vlastn vroby a an-
tnn soustavou 8x 15EL Yagi. Vyuil
adu druh en - tropo, sporadickou
vrstvu E a hlavn EME, klasickm provo-
zem 2x CW. V provozu EME CW 2 m je
OK1MS ji adu let dritelem dosud ni-
km nepekonanho nrodnho rekordu
v dlce spojen, 18 115 km se ZL2BGJ.
Standa je dritelem dalch prestinch
svtovch radioamatrskch ocenn na
tomto psmu, WAC a WAS.
Pro zajmavost uvdm seznam zem
DXCC, za kter OK1MS diplom DXCC
2 m zskal:
4U1I, 4X, 5B, 5T, 9A, 9H, 9M2, 9Y,
BY, C3, C5, C6, CE0Y, KC4 (Antark-
t i da) , CT, CU, CX, DL ( Ger many
ol d) , DL, Y2, DU, EA, EA6, EA8,
EA9, EI, UG, ES, UC, F, FM, FR, G,
GD, GI, GJ, GM, GU, GW, HA, HB,
HB0, HK0, HL, HV, I, IS, J3, J6, JW,
JX, K, KG6, KH6, KL, KP4, LA, LU,
LX, UP, LZ, OE, OH, OK (SSR),
OK, OM, ON, OY, OZ, PA, PY, R1M,
S5, SM, SP, SV, SV5, T7, T9, TA,
TF, TK, UA, UA2, UA9, UL, UT, VE,
VK, VP2M, VS, XE, UQ, YO, YU,
YV, Z3, ZB, ZK2, ZL a ZS (poui ty
prefi xy platn v dob navzn spojen).
J. Huryta, OK1MNV
Po incidentu shlavnm motorem 400 N vprosinci 2000 a
nslednm oiven byl provoz druice AO-40 po dobu t let
vpodstat bez pekvapen. Fungovaly vechny hlavn syst-
my dleit pro telemetrii, navigaci a zen druice. Krom
periodickch obdob nepznivho slunenho hlu byly zap-
nny transpondry suplinky vpsmu 70 cm (U), 23 cm (L1
a L2) a downlinkem v psmu 13 cm (S2). Pi vhodn orienta-
ci druice byl vinnosti tak downlink vpsmu 24 GHz (Ka).
spn vyzkouen byl tak md S2/Ka.
Krom toho byl velmi spn a spozitivnm vsledkem
tak experiment GPS, kter byl do druice implementovn
pro NASA. Clem bylo ovit, zda lze vyut kosmick seg-
ment systmu GPS pro urovn polohy a rychlosti tak
u druic, jejich drha je ve ne orbita druic GPS (ty
se pohybuj na kruhovch drahch snominln vkou
20 200 km). Jmenovat by bylo mon dal experimenty jako
vyuit kamery YACE pro navigaci, CEDEX atd.
Vdruh polovin ledna 2004 jsme vak zaali mt pro-
blm shlavn bateri druice. Ta sestv zdvaceti lnk
sjmenovitm naptm 1,4 V, rozdlench do t st spoty
sedm, est a sedm lnk. Celkov napt baterie je tedy
28 V. Na zatku obletu . 1486 se snejvt pravdpodob-
nost jeden lnek zkratoval a napt baterie zstalo i po do-
bit ni prv o asi 1,4 V. Vt dob byl ji vypnut trans-
pondr (nejprve automaticky a potom programov). Bylo
rozhodnuto pipravit zlon baterii. Ta byla do tto doby na
palub druice uloena ve vybitm stavu a jej nasazen jsme
Obr. 1. Prbh napt hlavn baterie druice AO-40
s popisem udlost
pedpokldali pozdji. Pipojenm khlavn napjec sbrnici
se zaala nabjet a tomu odpovdal i dobjec proud. Teleme-
trick data se zdla bt vpodku a odpovdajc situaci. V-
voj se vak zdramatizoval na zatku obletu . 1488, kdy po
eklipse zminulho obletu napt sbrnice jet nakrtko vy-
skoilo na 26,5 V,ale pi MA = 39 najednou velmi rychle
kleslo na hodnotu kolem 14 V. Automaticky byl vypnut vys-
la S2, kter nen navren pro ni napt ne 20 V. Dvakrt
se jej podailo zapnout manuln, tet pokus se vak ji
nezdail a zstali jsme bez telemetrie. Zznam telemetrick-
ho kanlu pro men napt hlavn baterie je pro oblety
. 1483 a 1488 na obr. 1.
Kritick stav druice AO-40
Vlevo: Vchod slunce na zemkouli z pohledu pes msn ho-

rizont (foto z lodi Apollo 10, pevzato z QSL-lstku stanice
DL7HZ). Vpravo: Diplom DXCC 2 m pro OK1MS
Kosmick strnka
46
NAME EPOCH INCL RAAN ECCY ARGP MA MM DECY REVN
AO-07 4057.70753 101.70 106.12 0.0012 77.96 282.28 12.53569 -2.9E-7 33994
AO-10 4057.43390 26.38 104.68 0.5989 69.34 343.08 2.05866 -2.1E-6 15571
UO-11 4057.19284 98.17 40.30 0.0010 94.04 266.20 14.78789 7.8E-6 7129
RS-10/11 4056.90139 82.92 231.15 0.0010 276.30 83.70 13.72733 5.0E-7 83559
FO-20 4056.72640 99.07 315.13 0.0540 241.42 113.16 12.83339 -4.5E-7 65825
RS-12/13 4057.70800 82.92 264.48 0.0029 329.85 30.10 13.74433 3.5E-7 65504
RS-15 4055.29185 64.82 162.01 0.0149 43.29 317.97 11.27550 -3.9E-7 37739
FO-29 4056.90712 98.58 163.60 0.0351 332.33 25.95 13.52895 -2.2E-7 37165
SO-33 4057.71958 31.43 205.31 0.0356 322.13 35.46 14.27778 -5.6E-6 27867
AO-40 4050.81809 10.33 9.43 0.7972 259.94 12.64 1.25586 -7.8E-7 1519
UO-14 4057.10470 98.22 86.95 0.0011 169.36 190.78 14.31340 1.4E-7 73578
AO-16 4056.70634 98.26 100.30 0.0011 178.77 181.35 14.31593 4.9E-7 73577
WO-18 4057.64480 98.28 104.93 0.0012 175.79 184.34 14.31671 4.7E-7 73596
LO-19 4056.67151 98.29 107.71 0.0011 178.50 181.62 14.31839 7.9E-7 73588
UO-22 4057.90316 98.18 37.08 0.0008 88.66 271.55 14.39355 1.6E-6 66198
KO-23 4056.95776 66.09 65.88 0.0003 186.33 173.77 12.86420 -3.7E-7 54220
AO-27 4057.74542 98.25 72.83 0.0008 229.10 130.95 14.29051 -2.7E-7 54317
IO-26 4056.94599 98.25 73.32 0.0008 234.86 125.18 14.29285 6.6E-7 54311
KO-25 4057.60951 98.24 74.21 0.0010 206.77 153.30 14.29610 -1.6E-7 51142
GO-32 4057.15187 98.58 129.57 0.0002 130.99 229.14 14.23032 1.4E-6 29248
UO-36 4057.85447 64.56 306.35 0.0050 274.61 84.93 14.78293 1.9E-6 26140
SO-41 4057.77021 64.56 324.27 0.0012 160.49 199.67 14.79673 3.7E-6 18442
MO-46 4057.12124 64.56 314.80 0.0006 182.30 177.81 14.82168 5.5E-6 18456
SO-42 4056.92916 64.56 332.91 0.0017 155.96 204.23 14.78575 3.4E-6 18418
NO-44 4057.37903 67.05 15.72 0.0006 259.70 100.35 14.29276 2.4E-6 12562
AO-49 4057.18626 64.56 145.33 0.0065 337.01 22.81 14.71809 2.8E-6 6364
SO-50 4057.73010 64.56 146.57 0.0067 335.88 23.92 14.70543 2.9E-6 6366
NOAA-10 4057.32675 98.75 56.24 0.0013 83.36 276.91 14.27178 -5.5E-7 90707
NOAA-11 4057.82502 98.87 142.48 0.0011 219.48 140.61 14.14687 1.9E-6 79557
NOAA-12 4057.83601 98.66 46.98 0.0013 19.57 340.65 14.25318 2.2E-6 66442
MET-3/5 4057.23596 82.56 135.62 0.0013 351.73 8.36 13.16993 5.1E-7 60253
MET-2/21 4056.83145 82.54 279.63 0.0023 25.91 334.32 13.83561 1.3E-6 52956
OKEAN-4 4057.17978 82.54 341.98 0.0021 267.20 92.69 14.81687 5.9E-6 50526
NOAA-14 4057.83177 99.16 90.72 0.0009 261.02 99.05 14.13430 1.6E-6 47229
SICH-1 4056.88592 82.53 123.07 0.0023 250.26 109.62 14.80717 5.0E-6 45731
NOAA-15 4057.82887 98.53 74.45 0.0010 313.25 46.84 14.24396 7.5E-7 30094
RESURS 4057.89796 98.59 133.22 0.0003 105.56 254.59 14.23989 5.2E-7 29266
FENGYUN1 4057.37806 98.61 72.30 0.0015 23.82 336.37 14.11769 3.9E-6 24723
OKEAN-0 4056.93596 97.81 96.42 0.0001 49.98 310.15 14.73010 2.2E-6 24774
NOAA-16 4057.87776 98.95 9.41 0.0010 336.04 24.08 14.12085 2.0E-6 17683
NOAA-17 4057.82749 98.71 131.27 0.0012 1.29 358.88 14.23495 1.6E-6 8706
HUBBLE 4057.26542 28.47 134.59 0.0004 248.03 111.98 14.98976 1.2E-5 55859
UARS 4056.71843 56.98 325.03 0.0006 112.83 247.33 15.03455 7.5E-6 68167
PO-34 4057.89870 28.46 254.31 0.0005 84.78 275.34 15.15309 1.4E-5 29424
ISS 4057.83279 51.63 172.74 0.0006 211.01 289.37 15.67529 2.0E-4 30084
OO-38 4057.78538 100.19 184.53 0.0037 316.33 43.50 14.35623 8.8E-7 21393
NO-45 4057.73661 67.06 14.45 0.0008 248.37 111.66 14.29410 2.4E-6 12570
Zatkem obletu . 1488 se svelkou pravdpodobnost
totln pokodila hlavn baterie, piem velmi rychle za se-
bou ztratil napt vt poet lnk (dominov efekt). Zafun-
govaly ochrany proti podpt hlavn sbrnice. Protoe vtu
dobu byla prakticky vybit zlon baterie pipojena khlavn
sbrnici, nebylo mon ji samostatn dobt a pepnout sbr-
nici na ni a vtomto stavu. Analzou dostupn telemetrie ne-
bylo zjitno nic podezelho a na velmi strm nrst teplo-
ty vjednom bod chladicho systmu, asi osm minut po
poklesu napt. Protoe vtomto bod nen dn potencil-
n zdroj odpovdajcho mnostv tepla, nen jasn, zda tento
daj je zpsoben ji chybou micho systmu vsouvislosti
sdramatickm poklesem napt. Opt svelkou pravdpo-
dobnost, toti nsledn pestal pracovat palubn pota
(IHU-1). Spolu spijmai je IHU-1 napjen ze (zdvojen)
sbrnice 10V. Pokud napt tto sbrnice nen vpodku,
je druice neovladateln.
Vppad, e IHU-1 nefunguje (sbrnice 10 Vvak mus
bt vpodku, aby pracoval alespo pijma L1, kter je tr-
vale zapnut), ovld se druice pomoc jednoduchch stro-
jovch instrukc, ktermi lze zapnout urit vysla nebo za-
pnout i odpojit baterii. Bohuel se to zatm nepodailo. Byl
tak uinn pokus prostednictvm velkho teleskopu ATNF
o prmru 64 m vAustrlii zachytit signl loklnho oscilto-
ru pijmae L1 na frekvenci 1097 MHz, co by vkladnm
ppad znamenalo, e sbrnice 10 V funguje. Teoretick
vpoet rovn signlu, kter jsme nsledn provedli, vak
ukzal, e jeho zachycen je velmi nepravdpodobn.
Nejvt nadj tak zstv, e se jeden lnek pokoze-
n hlavn baterie peru, a umon tak nabit zlon baterie.
Mme pesnou extrapolaci polohy a spinu druice pro adu
nsledujcch msc. Pi kadm obletu zkoume druici
povelovat. Doufejme.
OK2AQK
Keplerinsk prvky (tab. vpravo):
14.-16.4. YL to YL DX Contest SSB 14.00-02.00
17.4. Holyland Contest CW/SSB 00.00-23.59
17.4. TARA PSK31 PSK 00.00-24.00
17.4. OK CW zvod CW 04.00-06.00
17.4. ES open Championship CW/SSB 05.00-09.00
17.-18.4. YU-DX Contest MIX 12.00-12.00
17.-18.4. GACW Contest CW 12.00-12.00
17.4. EU Sprint Spring SSB 15.00-18.59
24.4. Holick pohr CW/SSB 05.00-06.30
24.-25.4. SP DX RTTY Contest RTTY 12.00-24.00
24.-25.4. Helvetia XXVI MIX 13.00-13.00
1.5. Welcome to EU Contest MIX 00.00-24.00
1.-7.5. CW Activity Week DTC e.V. CW 00.00-24.00
1.5. AGCW QRP Party CW 13.00-19.00
1.-2.5. Marac Cty CW 00.00-24.00
1.5. SSB liga SSB 04.00-06.00
1.-2.5. ARI Int. DX Contest MIX 20.00-20.00
2.5. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00
3.5. Aktivita 160 SSB 19.30-20.30
8.5. OM Activity CW+SSB 04.00-06.00
8.-9.5. Alex. Volta RTTY DX RTTY 12.00-12.00
8.-9.5. CQ MIR MIX 21.00-21.00
10.5. Aktivita 160 CW 19.30-20.30
15.5. EU Sprint CW 15.00-19.00
15.-16.5 King of Spain CW 18.00-18.00
22.-23.5 Baltic Contest MIX 21.00-02.00
24.-28.5. AGCW Activity Week CW/RTTY 00.00-24.00
29.-30.5. CQ WW WPX Contest CW 00.00-24.00
(asy v UTC.) Mimo uveden zvody
jsou jet prv vkend v kvtnu party
sttu Indiana a tak New England Party
CW a SSB provozy, druh vkend sttu
Oregon vemi druhy provozu a tet v-
kend veobecn USA Party SSB.
Termny uvdme bez zruky, podle
daj dostupnch zatkem bezna t.r.
Podmnky jednotlivch zvod uvede-
nch v kalendi naleznete v tchto s-
lech PE: SP-DX RTTY, OZ SSTV a CQ-
-M Contest 4/03, Baltic Contest viz 4/01,
GACW, ES open, Holyland a YL to YL viz
3/02, OK-CW a Holick pohr 3/01, CQ
WPX 2/01, YU-DX Contest, Helvetia viz
3/03, King of Spain 5/02. Vechny pod-
mnky v eskm pekladu jsou ukldny
na internetovch strnkch
www.aradio.cz,
odkud je mon si je nahrt do potae a
vytisknout.
Adresy k odesln denk pes Internet
Welcome EU: weu.contest@uba.be
Aktivita 160: a160m@crk.cz
ARI: aricontest@ari.it
Baltic: lrsf@lrsf.lt
CQ M: cqm@srr.ru
CQ WPX: wpxcw@kkn.net
ES Open: esopen@erau.ee
EU Sprint: eusprint@kkn.net
GACW: uranito@infovia.com.ar
Helvetia: contest@uska.ch
Holick pohr: arklub@holice.cz
Holyland: 4Z4KX@IARC.ORG
King of Spain: concursoshf@ure.es
Marac County: w3dya@juno.com
OK CW: okcw@crk.cz
SP-DX: spdxc-logs@pzk.org.pl
SP DX RTTY:
szuwarek@manta.uniw.gda.pl
TARA PSK: wm2u@n2ty.org
Volta RTTY: log@contestvolta.it
YL-YL: pshanks1@juno.com
YU-DX: 2004@yudx.net
1.-2.5. II. subregionln zvod
1
) 14.00-14.00
144 MHz-76 GHz
4.5. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00
8.5. FM Contest 144 a 432 MHz 08.00-10.00
16.5. Pokuplje Cont. (9A/S5) 144 MHz 07.00-12.00
16.5. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00
16.5. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00
16.5. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
(asy v UTC.)
1
) Podmnky viz Radioamatr 6/2002 (ze-
len vloka), denky na OK1CDJ: Ondej
Kolonin, Sezemick 1293, 530 03 Par-
dubice.
E-mail: ok1cdj@moravany.com
Paket: OK1CDJ @ OK0NAG
OK1MG
Kalend zvod
na duben a kvten
Kalend zvod
na kvten
QX
HOLICE
Pozor, zmna termnu jarnho se-
tkn CB a radioamatr ve vysla-
cm stedisku Kamenec u Holic z p-
vodn 1. kvtna na 8. kvtna 2004.
Termn letnho, ji 15. mezinrodnho
setkn radioamatr se nemn;
kon se 27. a 28. srpna 2004.
47
Nejsou-li Windows idelnm ope-
ranm systmem, nen jm ani Linux.
Navzdory existenci mnostv distribuc
nen dn z nich bez chyb, i kdy ne-
jsou takovho charakteru, aby zne-
moovaly pouvn systmu. Jde
vtinou o nedostatky obslunch pro-
gram, kter odbornk doke vyeit
pmo z pkazov dky.
Jakkoli je Linux jednikou mezi ser-
verovmi systmy, je jeho nstup do
tzv. desktopovho prosted provzen
uritmi problmy, zejmna nedostat-
kem kvalitnho aplikanho software
(tedy program, s ktermi uivatel p-
mo pracuje) a hardwarovmi problmy.
Pinou hardwarovch problm jsou
zpravidla nevhodn ovladae, na em
m podl postoj nkterch vrobc
hardwarovch komponent, kte po-
vauj zdrojov kdy ovlada za
proprietrn software a nezveejuj
detailn technickou specifikaci svch
vrobk.
V oblasti software je situace pi-
nejmenm stejn sloit. Instalace
mnoha program bv natolik nro-
n, e ji bn uivatel nezvldne - pro-
gramy toti bvaj distribuovny ve for-
m zdrojovch kd, kter je nutn
ped instalac zkompilovat. astm
problmem pak bv tzv. konflikt zvis-
lost, kdy kompilace neprobhne ko-
rektn nebo se zastav kvli chybjc
sousti. Pote mohou rovn psobit
prva jednotlivch adres i soubo-
r, kdy pro instalaci (zpis a spoutn
soubor) bv nutn pracovat v tzv.
superuivatelskm reimu (root), avak
me se stt, e v bnm uivatel-
skm reimu program nejde spustit.
S tm vm si porad pouze odbornk,
avak odrad to bnho uivatele, kte-
r potebuje nainstalovat program a za-
t s nm pracovat.
Mnoho program je v potenm
stadiu vvoje, v tzv. alfa verzch. Jsou
pln chyb a nedodlk, a nen je proto
mon pouvat stejnm zpsobem,
jako jsme zvykl pouvat programy ve
Windows. Pesto existuje cel ada
profesionln provedench aplikac,
kter si nikterak nezadaj se svmi ekvi-
valenty pro Windows. Namtkou lze
uvst internetov prohle Netscape,
kancelsk balk OpenOffice.org (ve
kterm je psn tento seril) a dal. Lze
ci, e pro bnou prci na potai je
programov vybaven pro Linux i sys-
tmy BSD na celkem uspokojiv rov-
ni, bohuel vak chyb specializovan
programy, kter potebuj nap. radioa-
mati. A toto skal se da pekonvat
jen velmi pomalu, nebo vvoj je
pomrn mlo a jakkoli jsou vynikajc
programtoi, chyb jim asto radioa-
matrsk know how.
Situace kolem otevench opera-
nch systm ponkud pipomn situ-
aci kolem Windows ped sedmi lety.
Lze vak pedpokldat, e vvoj pjde
ponkud rychleji, nebo nen limitovn
hardwarovmi prostedky. V kadm
ppad maj tyto systmy ped sebou
velkou budoucnost, a pokud vs neba-
v viry, demoverze a licenn sla,
bude pro vs Linux i BSD (FreeBSD,
OpenBSD) vhodnm eenm.
Jet je teba se zmnit o rznch
druzch software z hlediska licence.
Mezi radioamatry nejvyhledvanj
je bezesporu freeware. Jde o progra-
my en bezplatn, kter lze jakkoli
koprovat a dl pedvat dalm oso-
bm. Je vak nutn dodrovat autor-
sk prva, programy nen dovoleno ni-
jak mnit a nesm bt eny komern,
nap. jako soust prodvanch CD
(chcete-li vyrobit radioamatrsk CD,
kter bude prodvno, je vdy nutn
kontaktovat autora programu a vy-
dat si jeho souhlas). Podobnm dru-
hem licence je public domain. I tyto
programy jsou eny bezplatn. Roz-
dlem je pstup autora, kter zpravidla
netrv na autorskch prvech. Sou-
st distribuce obas bv i zdrojov
kd. S programem je mon libovoln
manipulovat, nelze vak oekvat pod-
poru autora.
Zvltnm ppadem je tzv. GNU li-
cence GPL (GNU General Public Li-
cense), zaruujc voln en soft-
ware. Tato licence klade velk draz
na autorsk prva, i kdy software je
en zpravidla bezplatn (nen vak
podmnkou). Soust distribuce jsou
zdrojov kdy, kter je dovoleno mnit
a program dle zdokonalovat. Licence
vak brn zneuit zdrojovch kd
pro komern ely. S tmito programy
se setkv pravideln sp uivatel Li-
nuxu a dalch otevench systm,
v prosted DOS a Windows se s nimi
setkme jen vjimen.
Nejobvyklejm druhem licence je
shareware. Programy nejsou eny
Pota v ham-shacku VIII
(Pokraovn)
Obr. 20. TLF je program, uren pro zvody. M vlastnosti velmi podobn zn-
mmu CT od K1EA, umouje vak konfiguraci v mnohem irm rozsahu. Je
publikovn pod licenc GPL a b pod Linuxem
bezplatn, ale jsou nabzeny za vti-
nou pijateln poplatek. Obvykl bv
registrace, asto se vyskytuj demover-
ze program, u nich bv omezena
pouitelnost programu bu asov
(vtinou 30 dn), nebo je limitovn
poet sputn. U nkterch demover-
z bv vyazena nkter funkce (tyto
demoverze se nazvaj crippleware),
nkdy program samovoln ukon svo-
ji innost a bv ho nutn spustit zno-
vu, nkter demoverze jen obtuj
vodn obrazovkou, vyzvajc k regis-
traci, nebo maj pi ukonen zabudo-
vanou zdrovaku s povdnm o re-
gistraci. asto bvaj tyto zpsoby
kombinovan. I kdy to nebv u radio-
amatrskch program pravidlem, je
obecn velmi vhodn zachovat opatr-
nost pi instalaci a zkouen demover-
z. Nkter zpsoby ochrany progra-
mu nemus bt zrovna korektn
z programtorskho hlediska, vtinou
v ppadech, kdy se autor chce brnit
peinstalaci programu a jeho dalmu
pouvn. V registrech Windows vzni-
kaj nedouc zznamy, kter mohou
zpsobit pozdj problmy, nkter
programy jsou, podobn jako nap.
MS Office, rozesety po celm systmu
a jejich odinstalace nemus probh-
nout pln.
RR
(Pokraovn)
Za prvn tun dek 75 K, za
kad dal i zapoat 30 K.
Koupm elektronky 6K4P, 61P, 62P, 41P,
227P, schma R105, R4, RM31. Tel.: 602 414
211, 377 263 419.
Dal operan systmy
48
A+A - plastov krabiky aj. .......................................... XXIII
AEC - ............................................................................ XXI
ALCAD - domovn telefony a videotelefony ................... XIX
ANTECH - mic pstroje, STA a TKR .......................... VI
ASIX - vvojov prostedky a programovn ................ XXV
AV-ELMAK - elektronick pstroje ............................... XIX
AXL - zabezpeovac systmy aj. .................................. XXI
BEN - technick literatura ................................ XXVI, XXVII
BOHEMIA HOUSE - elektronick pstroje ................ XXIV
BS ACOUSTIC - reproduktory a reprosstavy ............ XVIII
Buek - elektronick soustky ............................. VII,XXIV
CODEP - vroba el. zazen ........................................ XXII
COMPO - elektronick dly.......................................... XVIII
CON BRIO - Peltierovy termoelektrick moduly .......... XXV
Data Guard Slovakia - prsluenstvo, batrie GSM....... XVII
DEXON - reproduktory .................................................. XX
DIAMETRAL - laboratorn stoly, zdroje, pjeky .............. III
ECOM - elektronick soustky aj. .................................. X
ECOMAL - elektronick soustky ............................. XVIII
ELEKTROSOUND - plon spoje, el. sou. aj. ........... XXIII
ELETECH - internetov obchod.................................. XXV
ELEX - elektronick soustky aj. ................................ XXII
ELFA - optoelektronick idla ..................................... XXV
ELCHEMCO - chemie pro elektroniku ........................ XXV
ELIX - radiostanice ....................................................... VIX
ELNEC - programtory aj. .......................................... XXIII
ELMECO - soustky a spotebn elektronika ............ XXIV
ELPROZ - elektronick bezkontaktn rel, stykae ..... XXV
ELTIP - elektrosoustky ............................................. XXII
EMPOS - mic technika................................................. V
ERA components - elektronick soustky ................... XXI
FC service - ELABO - laboratorn stoly........................ XXX
FISCHER - elektronick soustky ........................... XXVIII
Flajzar - stavebnice a kamery ......................................... VIII
FULGUR - baterie, akumultory, nabjeky apod. .......... XII
GES - elektronick soustky ........................................... II
GM electronic - elektronick soustky ........................... IV
HADEX - elektronick soustky .......................... XIII - XVI
HDS - kamerov sledovac systmy ........................... XXIX
HONEYWELL, OLYMPO controls ............................... XXII
JABLOTRON - zabezpeovac a dic technika ................. I
JJJ SAT - VF technika Hirschmann ............................... XII
KONEKTORY BENEL - konektory ............................. XXV
KONEL - konektory ....................................................... XX
KOTLIN - indukn snmae ........................................ XXIII
MEDER - rel ............................................................... XIX
MICROCON - pohony s krokovmi motory ................ XXIV
MICROPEL - prog. log. automaty .................................. XX
MOON - tyristorov mnie ...................................... XXVIV
NEDIS - elektronick prvky ......................................... XXV
P a V - vinut dly ........................................................ XVIII
PaPouch - mic a komunikan technika ................... XXII
PH servis - opravy a prodej PHILIPS ............................ XXI
P SERVIS ZIKA - nabdka zamstnn ...................... XXIV
Quintter&Schimek - RF konektory Amphenol ................. XI
RLX - elektronick soustky ELFA............................. XVII
RTV - vroba pre TV rozvody........................................... X
Spezial electronic - identifiktory ..................................... XI
SUPCAD - OrCAD, software ......................................... XX
tpnek Jakub - vroba elektroniky .......................... XXV
TECHNIK PARTNER - konstrukn soustky ............ XVII
T.E.I. - Formica .......................................................... XXIV
TEROZ - antnn technika ........................................... XXII
UTILCELL - men veliin ............................................ XIX
Seznam inzerent v PE 4/2004

Prakticka Elektronika 2004-04

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Prakticka Elektronika 2004-04

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2004-04

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 04/2004

Praktick elektronika A Radio

Va, V.,: Zanme s mikro-

V nkterch provozech, jako jsou

Obr. 1. Schma zapojen

Lmac kolk S2G26

Praktick elektronika A Radio - 04/2004

Vlevo: Vchod slunce na zemkouli z pohledu pes msn ho-

You might also like