Monument of Prisoners Richard - Diploma Filiplanda - CZ

Anotace Diplomov prce se zabv urbanisticko-krajinskm eenm lokality o rozmrech cca 1,5 x 1 km zpadn od Litomic, kde se nachz bval
podzemn tovrna Richard I a bval krematorium. Clem projektu je vhodn umstn nezbytnch provoznch objekt pro expozici o historii podzemn tovrny a blzkho koncentranho tbora, zpstupnn a rekonstrukce sti podzem a krajinsk pravy s drazem na pietn charakter celho msta. Annotation The diploma project engages the urban-landscape solution of locality with size 1,5 x 1 km west from Litomerice city, where is the former Nazi underground factory Richard I and the crematory. The objective of diploma thesis is a development of some objects for an exhibition about the history of factory and the near concentration camp, reconstruction of some part of underground spaces and landscape adjustment with an accent on piety of this place.
SAD SMEN
PAMTNK VZ RICHARD, LITOMICE DIPLOMOV PRCE Bc. Filip Landa
vedouc prce:
konzultant: oponent:
zpracoval:
doc.Ing.arch. Zdenk Frnek
Ing.arch. Radek Suchnek, Ph.D. doc.Ing.arch.akad.arch. Ji Klokoka Fakulta umn a architektury Technick univerzita v Liberci zimn semestr 2011/2012
Podkovn: Za poskytnut archivnch materil a poznatky o mst panu Romanu Gazsi a jeho webu www.richard-1.com. Za poskytnut nkolika fotografi podzem panu Ladislavu Kosinovi. Za poskytnut nkterch historickch materil archivu Pamtnku Terezn. Za pomoc s fyzickm modelem ad dobrovolnk. Za odborn rady dkuji nsledujcm osobm: Ing.arch. Radek Suchnek, Ph.D. | konzultan doprovzen celm semestrem Ing. Vclav Kune, CSc. | stavebn geologie Petr Miku | hydrogeologie Ing. Jan Suchnek | statika Ing. Jaroslav Peterka, CSc. | TZB MTh. Vclav Umlauf, Ph.D. | filozofie Ing. Kateina Tomanov | krajinsk architektura Hlavn pouit literatura: ANTIKOMPLEX a kol. Zmizel Sudety. Domalice: esk les, 2006. CLEK, Vclav. Krajiny vnitn a vnj. Praha: Dokon, 2010. NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci. Praha: Dokon, 2010. VALENA, Tom. Msto a topografie. Praha: Nrodn technick muzeum, 1991. MIKEK, Petr. Sudetsk pou aneb Waldgang. Praha: Dokon, 2005. KOTYZA, Oldich; KOTYZOV, Helena. Zmizel Litomice. Praha: Paseka, 2011. UMLAUF, Vclav: Synopse djinnosti a koncept historie. Hermeneutick eseje o filosofii djin. Brno: Vydavatelstv CDK, 2010.
Nen-li uvedeno jinak, je autorem pouitch fotografi Filip Landa.
01
|||
anotace
pamtnk vz richard ||| filip landa ||| diplomov prce ||| fua tul ||| 2011|2012
OBSAH 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| ||| vod historie msta historie msta souasn stav zdroje inspirace, panorama eenho zem zemn pln, vazba Litomice - Terezn situace irch vztah - ortofoto een situace - ortofoto se zkresem dlnch prostor pln podzemn tovrny analza msta - stavby na povrchu analza msta - stavby na povrchu analza msta - stavby na povrchu stvajc stav - situace 1:5000 fotografie eenho zem koncept ovocn sad koncepn schma pdorys podzem celkov situace 1:5000 ez zemm 1:5000 a detail 1:1000 rha - vizualizace, ez 1:100 krematorium - expozice arel krematoria - situace 1:750 arel krematoria - pdorys podzemnho podla 1:750 arel krematoria - pdorys nadzemnho podla 1:750 arel krematoria - ezopohled AA 1:500, ez BB 1:250 pdorys 1.PP 1:250 pdorys 1.NP 1:250 arel krematoria - vizualizace vizualizace interiru, ez CC 1:250 nvtvnick centrum - vizualizace vchod do podzem C/D - vizualizace podzem - vizualizace vrch Bdnice situace na vrcholu Bdnice 1:1000 technologie labyrintu, ez 1:750, vizualizace labyrint - vizualizace labyrint - vizualizace kaple - vizualizace kaple - schma | ez 1:500 kaple - vizualizace filtran stanice - pdorys a ez 1:200 filtran stanice - vizualizace foto fyzickho modelu 1:1500
02
|||
obsah
SAD SMEN
PAMTNK VZ RICHARD, LITOMICE
Pokud bychom peli z roviny vc do roviny ivch bytost, minimln od doby holokaustu/oa je znmo, e snze se zabj 10 000 neznmch lid ne jedna i dv osoby blzk. Pam je otroctv, neexistujc pam je smrt zaiva. Pam je svazujc a obsedantn svmi nemnnmi obsahy, kterm nememe uniknout, i kdy ns u vbec nebav a nemme chu se jimi zabvat, naopak ivot bez pamti je sri vzruch, tknm, kter je vlastn smrt mozku. Je nutn si uvdomit, e oba pstupy k pamti jsou legitimnmi monostmi. Co je ovem nesporn, e sebeintelektulnj dvody pro smazn pamti kon v barbarstv a demonstraci primitivnosti, nejsou schopny dlouhodob udret vy stupe kultury. (Matj Pral | konference Prmyslov ddictv steckho kraje | 2008) Pro toho, kdo v n um st, je krajina daleko spolehlivjm prvodcem odhalujcm vlastn pvod ne znan st lidskch vklad djin, protoe krajina je konkrtn a vcn, nic nepropaguje, nic neskrv a nen vi niemu zaujat. Navc krajina um hrt i terapeutickou roli. M asnou schopnost hojit rny a psobit na lidskou dui smliv. (Zmizel Sudety | 2006) Krlovsk msto Litomice, perla na Labi, Zahrada ech. Mlokdo tu, e na plodnm zem baroknho msta se neodehrvaly vdy jen radostn udlosti. Ti kilometry vzdlen Terezn svou dleitost pesahuje vlen vznam Litomic. Ob msta jsou vak v kontextu 2. svtov vlky jako spojit ndoby. Tisce vz, pendlujcch pky mezi litomickou tovrnou Richard a tereznskm koncentrkem, byly dleitou pracovn silou, kter v roce 1944 kadodenn doplovala cca 1200 totln nasazench civilnch pracovnk v podzemnch objektech. Koncem vlky zdili nacist poboku koncentranho tbora Flossenbrg pmo v Litomicch, v arelu bvalch vojenskch kasren.
een zem
zdroj: http://www.flickr.com/photos/petrklingr
03
|||
vod
Koncentranm tborem, oznaovanm rovn jako SS Kommando B5, prolo za necel rok fungovn na 18 000 vz z Polska, Sovtskho svazu, Slovinska, Francie, Nmecka a eskoslovenska. Dle zde byli vznni Belgian, Nizozemci, Italov, Srbov, Chorvati a Bulhai. Poetnou skupinu cca ty tisc vz pedstavovali id z zem Polska, Maarska, eskoslovenska, ecka, Litvy, Lotyska a dalch zem. Nejvce vz bylo do Litomic pivezeno z koncentrku Flossenbrg, dle z koncentranch tbor Gross-Rosen, Auschwitz II Birkenau (Osvtim II Bezinka) a Dachau. Za necel rok zde nsledkem otrock prce a nelidskch ivotnch podmnek zemelo na 4 500 lid. Nkter odhady vak uvdj dokonce a 10 000 mrtvch. ivotn a ubytovac podmnky nebyly podle vpovd vz srovnateln dokonce ani s pomry ve Flossenbrgu, Dachau i v Osvtimi.
Tma, prach, zpach splen nafty, rachot projdjcch vozk naplnnch kameny vpence a suti. V dlce se vynouje mihotav svtlo, ozv se klapot vzeskch devk. Okolo prochz skupinka postav v rozedranch atech. Temnem podzem lehne krtk a sen povel jejich strc, doprovzen tkotem psa... Vtejte v Richardu, podzemn nacistick tovrn. (www.richard-1.com)
EEN ZEM
Podzemn tovrna Soustava hlubinnch vpencovch dol oznaovanch jako Richard I, Richard II a Richard III se nachz zpadn od Litomic, pod vrchem Bdnice v eskm stedoho. Jedn se o rozshl komplex podzemnch prostor v celkov dlce 30 a 40 km. V roce 1944 jej zaali nacist pestavovat na utajenou podzemn tovrnu, urenou pro bezpenou zbrojn vrobu daleko od vech tehdejch front. Tovrna byla oznaovna jako B5-Richard. O tom, e se jednalo o obrovskou a pro tet i dleitou stavbu, svd i to, e arel ml vlastn prmyslov vodovod nataen a od eky Labe, vlastn plynovou ppojku, dle dv zkokolejn drhy, eleznin pekladit na normln rozchod a nkolik dalch pomocnch provoz a technickch zazen v podzem i na povrchu. Do prce byla zapojena ada stavebnch a dlnch stroj a mnoho jinch specializovanch mechanism. zenm stavby a celkovm dozorem nad vemi pracovnky byla povena ozbrojen nacistick organizace SS. Ji na podzim 1944 zaaly podzemn vrobn haly slouit svmu elu, zaaly se zde vyrbt sousti spalovacch motor pro tanky. Koncem vlky sem byla pesunuta i st vroby elektronek, v komplexu Richard II mla bt zahjena vroba materilu pro dal elektrotechnickou vrobu. Nacist dle plnovali do komplexu Richard III pesunout st vrobu leteckho benznu pro nejmodernj proudov sthaky Messerschmitt. O vrob paliva pro rakety se dlouho spekulovalo a tato teorie nebyla nikdy pln potvrzena, nicmn elektronky mly tm jist slouit pedevm pro hromadnou vrobu navdcch a radiolokanch systm pro letectv. Konec vlky Cel komplex podzemnch prostor byl doplnn etnmi stavbami na povrchu, nedalekm koncentranm tborem v arelu kasren pod Radoblem a samostatnm krematoriem. mrtnost v litomickm koncentrku a v tovrn B5-Richard byla kvli extrmnm pracovnm podmnkm vysok. Na ti zde vyroben hdele motoru pipadal jeden ivot lovka. Zvlt v zim a na jae v roce 1945, kdy propukla tyfov epidemie, zahynulo v Litomicch kolem 4 500 vz. Zpotku mrtv odveli ke zpopelnn do st nad Labem a do tereznskho krematoria. Tato dv krematoria vak nestaila straliv pdl tl spalovat (ke konci vlky se t projevil nedostatek nafty, pouvan v tereznskm krematoriu) a bylo poteba najt jin een. sk dstojnk Fritz navrhl stavbu novho krematoria u cihelny v Litomicch. Nikdo tehdy netuil, k emu slou mal nenpadn budova vedle cihelny, kter nemla komn. Zplodiny a kou byly odvdny podzemnm kanlem do komna cihelny, kter byla v provozu. Jen esesci vdli, e kou z cihelny je smchn s kouem ze spalovanch tl. V okol tovrny se navc v souasn dob pedpokld vskyt nkolika masovch hrob, kter dosud nebyly nalezeny.
koncentran tbor - kasrna pod Radoblem
| souasn stav
strn v a oplocen vnitn sti tbora
Fragment hlavy motoru, kter byl nalezen pi przkumu tovrny Richard nedaleko jedn z hlavnch vtracch achet. zdroj: www.richard-1.com
Posledn stavebn prce v podzem probhaly jet 4. kvtna 1945. Dne 5. kvtna byli vzni mstnho koncentranho tbora proputni na svobodu (byl to snad jedin koncentran tbor, kter nebyl osvobozen, nbr dajn dobrovoln rozputn samotnmi nacisty), nicmn i zde vldl velk chaos, zmatek a nervozita zpsoben blcm se koncem vlky. O dva dny pozdji se nacist pokusili na posledn chvli vyhodit cel komplex Richard do povt, a to pomoc pr 4 kilometry dlouhho elektrickho veden, kter mlo sahat a nkam k tereznsk kiovatce.
arel krematoria | v poped domek Wenzela Pritzla, zcela vlevo cihelna (zdroj: www.richard-1.com)
04
|||
historie msta
Dodnes nebylo zcela vrohodn vysvtleno, pro vbuch vbec nenastal. Elektrick veden snad na posledn chvli pesekl jeden z polskch dlnk. Litomice byly osvobozeny Rudou armdou dne 7. kvtna 1945. O povlenm hledn tovrny Richard byla napsna dokonce cel kniha, jej autorkou byla tehdej zpravodajsk dstojnice Rud armdy Marie Alexandrovna Fortusov. Jej len ale nen mnohmi badateli povaovno za zcela vrohodn. Snad nejpozoruhodnj sta v knize tvo popis vnitku podzemn tovrny, kter vak obsahuje adu nesrovnalost. Vt st tovrny byla velmi dkladn zaminovan a ucpan ostnatm drtem, uvnit se jet po njakou dobu skrvali nkte pslunci SS. Odminovn tovrny a odstrann ztaras bylo zdlouhav, pracn a nebezpen. Navdy neodminovan a zasypan zstaly dv chodby, jejich pesn obsah nen dodnes vbec znm. Historie komplexu tovrny je opedena mnoha faktografickmi nesrovnalostmi a zhadami. Dlouhodob se objevuj spekulace, co by mohlo bt v podzem na vn asy ukryto (nap. nacistick archiv, jantarov komnata, zlato...). Nedostaten zmapovan pam msta je tak nejvt pekkou souasnosti. Povlen historie Bezprostedn po vlce Sovti velmi brutln a primitivn naloili jemn obrbc stroje do beden urench k transportu na vchod. Vlak s nkladem se vak v povlenm zmatku na nkolik let ztratil a do Ruska u nikdy nedorazil rezav zbytky stroj poslze skonily na rotiti v ostravskch hutch. kovick cementrny pokraovaly v letech 1947 - 1963 v tb vpence v odlehlch stech dolu Richard I byly vyteny prostory zvan dnes jako kovick dobvn. Touto st dolu se ji diplomov prce nezabv. Veker tba byla kvli nerentabilit v r. 63 zastavena a dl byl uzaven. O podzemn prostory dolu Richard projevilo zjem hned nkolik mstnch podnik a instituc, z nich nejvznamnj byl Pamtnk Terezn, nicmn k sanaci prostor a jejich dalmu vyuit u nikdy nedolo. O vyuit podzem bvalho dolu a tovrny jako obrovskho skladu dajn projevila zjem i mladoboleslavsk koda, Kutnohorsk tabk nebo sttn podnik Ovoce a Zelenina. Posledn jmenovan podnik ml o tyto prostory licitovat s Pamtnkem Terezn, kter nakonec vyhrl, pestoe zjem komunistickho reimu o zachovn pietnho charakteru msta byl nepatrn. Veker aktivita se omezila pouze na komentovanou nvtvu, za ptomnosti prvodce cca 50 metr od vstupu a nahldnut do otvoru v tehdy jet ciheln pce oddlujc tuto chodbu od samotnho dolu. To bylo nkdy v 70 letech. Na ocelovch vratech se nsledn objevila tabulka zakazujc vstup do dolu a oznamujc, e objekt je majetkem Pamtnku Terezn. Tmto okamikem se historie stv souasnost. Do nedvn doby bylo mon objednat si v Terezn alespo komentovanou prohldku krematoria. I tato monost ji nebyla v posledn dob takka vbec vyuvna a veker prostory pod povrchem
Nmeck mapa podzem s vyznaenmi vtracmi achtami (luftschacht a wetterschacht) zdroj: archiv Pamtnku Terezn
Vstup do podzem v 50. letech 20. stolet. zdroj: www.richard-1.com
Nmeck mapa podzem tovren Richard I, II a III (nen zde zakresleno kovick povlen dobvn) zdroj: archiv Pamtnku Terezn
i na povrchu hlavnho tovrnho objektu Richard I byly ponechny postupnmu zniku. V roce 1984 se v blzkosti krematoria zapoalo s necitlivou vstavbou novch mrazren vyten zemina byla svena ke vstupu C/D do podzem a bylo j zavaleno nkolik staveb vetn vchodu A/B.
Foto krematoria po vlce zdroj: www.richard-1.com
05
|||
historie msta
Souasnost V menm podzemnm prostoru dolu Richard II bylo v 60. letech zzeno loit nzkoaktivnho radioaktivnho odpadu (nap. zdravotnick materil). Tato jednotka funguje zcela samostatn, jej soust je tak informan centrum Sprvy loit radioaktivnho odpadu (SRAO) vstup z druh strany, ze smru od Kamck ulice. loit m funkn systm odvtrn, podzem je nov vybetonovno a pizpsobeno souasnmu provozu. Architektonick studie tud tuto st arelu nee a nikterak do n nezasahuje. Zato pevn vtina tol nachzejc se v sti Richard I chtr a postupn se hrout. Obsahuje i nkolik nenvratn zasypanch tol, na jejich rekultivaci by bylo poteba ohromn mnostv finannch prostedk. Obsah chodeb tak zejm navdy zstv ukryt. Architektonick studie se zpstupnnm lev sti podzem Richard I vbec nepot, nebo to by si vydalo dslednj analzy a hypotetick technologick vahy zcela mimo rmec diplomov prce. Projekt vychz z mylenky, e nebude na kodu, kdy st podzem zstane navdy obestena tajemstvm. Zpstupnna bude pouze ta st, o jejm zachovn se reln uvauje. Cel een zem je dnes soust CHKO esk stedoho.
Plny do budoucna Veden litomick radnice by zde ve spoluprci s Pamtnkem Terezn a dalmi subjekty po rekonstrukci sti podzemnch chodeb rdo vytvoilo novou prohldkovou trasu, do n by patilo i krematorium a pamtnk obtem. V roce 2008 byla zahjena prvn pedbn jednn o vybudovn zcela novho pietnho msta. O rok pozdji zde byl natoen krtk film o historii Richardu I. Kopie filmu jsou ureny pro ministry a vldy tch zem, jejich vzni pracovali a umrali pi budovn tovrny. Od tohoto kroku se oekv zven zjmu zmiovanch stt o tuto stavbu a zskn tolik potebnch financ pro zamlen vybudovn expozice vnovan litomickmu koncentrku. V roce 2011 se v prostorch bval tovrny uskutenilo setkn zstupc msta Litomic, steckho kraje a Biskupstv litomickho. Projekt je vak z dvodu nedostatku financ neustle odkldn a nikdo dnes nedoke odhadnout, zda bude nkdy uskutenn. Posledn lnek o rezignaci litomick radnice na sil vybudovat zde pamtnk se objevil v polovin prosince na Aktuln.cz. Diplomov prce si klade za cl rozproudit znovu diskuzi nad potebou obnovy historick pamti msta. Nem ambici stt se studi, kter by vedla k pm realizaci. Jedn se o uritou konceptuln vizi, kter umon nov pohledy na monost jednoduchch krajinnch zsah, je by mohly bt sten realizovateln i bez potebnch, finann nronch nstroj. Cel komplex Mezi prostorem krematoria a vstupem do podzemn tovrny Richard se nachz cca 800 m dlouh a 300 m irok plocha, oznaen v zemnm plnu jako smen zem s prodnmi preferencemi. Jedn se o teritorium nikoho, obrostl travinami a nletovou zelen. Totln przdnota, kde se nic nedje. V jejm okol le nkolik ovocnch sad a zahrdek. Tato zahrdksk kolonie je nzornou ukzkou fatlnho zapomnn, jeho svdkem je tato oblast dnes. ada zahrdek lemuje cestu, po n pvodn vedlo kolejit. eleznin vleka byla postupem asu rozebrna do sbren kov a nahrazena obyejnou asfaltovou cestou. Zahrdki vyuili sloupy oplocen koncentranho tbora k oplocen svch zahrad. Spojen zahrdksk kolonie a sloup z koncentrku ilustruj tm vrohodn lhostejnost, s jakou se litomick spolenost vyrovnala s neblahou minulost. Je v tom nco malho, typicky eskho. Pstovn mrkve a edkviek na hrobech vz... Projekt pot se zruenm cca t zahrdek uvnit eenho zem v blzkosti filtran stanice, stejn jako se zruenm stvajc stelnice. Zahrdksk kolonie podl bval eleznin vleky, kter je v tsnm sousedstv s arelem koncentranho tbora, si diplomov prce nevm. Uvauje pouze s monost budoucho rozen pietnho komplexu i do prostoru koncentrku (kasren Pod Radoblem), a tm pdem zruen cel zahrdksk kolonie. Tato vaha je vak velmi hypotetick a nepravdpodobn, protoe by si vydala dal obrovsk investice a majetkoprvn tahanice se zahrdki. Projekt by se navc svm rozsahem vyrovnal celmu Tereznu. een zem v rmci diplomov prce je tak ohranieno ze severu alej - asfaltovou cestou (bvalou eleznin vlekou), z jihu stvajc komunikac III. tdy vedouc z Litomic do Michalovic za Radoblem (jedn se o malou silnici s velmi dkm provozem), z vchodu vnjm okrajem mrazrenskho arelu a ze zpadu vrcholem Bdnice, hranic pod povrchem s prostory podzemn tovrny Richard I. Zkladna parkovit a informan centrum s expozic pro nvtvnky vznik v arelu krematoria, kter je jet soust msta. Projekt pot s pesunutm vjezdu do mrazren na opanou stranu a uvolnn dnenho parkovit pro zamstnance mrazren pro ely nvtvnickho centra pamtnku (viz str. 09).
Skulptura v arelu krematoria. V pozad objekt mrazren uren k demolici.
1908 1944
zahjen tby vpence v dole Richard I ukonen provozu tby firem Kalkbruch Josef Hring a Kalkbruch Lopata v dole Richard II a Richard III zahjen roziovn chodeb pro poteby podzemn tovrny zzen koncentranho tbora SS Kommando B5 a zbudovn krematoria
1945 1947 1963
konec vlky, pokus o likvidaci podzemnch prostor obnoven tby v odlehlch stech, tzv. kovick dobvn ukonen tby
Zdun me svat za zemel vzn v jednom ze sloupovch sl, 2011. zdroj: Biskupstv litomick
Potkem 90. let 20. stolet byl pietn upraven arel krematoria. Jet do nedvn doby bylo mon objednat si na editelstv Pamtnku Terezn jeho prohldku. V souasn dob (2011) zstv tato monost nevyuita. Arel je oputn, vtina Litomian o nm ani nev. Odehrv se zde jen obasn venen ps. Klid a uritou pietu zajiuje alespo blzkost litomickho hbitova. Bohuel ve vedn den je jak hbitov, tak pietn msto vystaveno ruchu kamionovho provozu sloucho k zsobovn mrazren. V blzkosti mal stavby krematoria je umstna socha pomnk pipomnajc utrpen vz koncentranho tbora. Jedn se o kovovou klec, v n jsou umstny trpc figury tvrd pracujcch vz, tkajcch ps a kolejovch vozk. Tento objekt byl na potku 90. let vystaven v bvalm Jezuitskm kostele v centru Litomic. Projekt pot s jejm pesunutm k hlavnmu vchodu do podzem.
70. lta 80. lta
definitvn uzaven dolu, vstup zakzn zbudovn mrazren v blzkosti bval cihelny a krematoria, zasypn nkterch staveb na povrchu
1984 - 1990
naten dokumentrnho serilu eskoslovensk televize nazvan Tajemstv podzemn tovrny
2008 - souasnost
nkolik pokus o zpracovn studie na zbudovn pamtnku, troskotajcch na nedostatku financ
06
|||
souasn stav
||| ZDROJE INSPIRACE
skaln kostel sv. Ji | Lalibela - Etiopie
zajmav projekt vybetonovn a nslednho odhrabn struktury oputnho mravenit (zdroj: Youtube.com)
fragment berlnsk zdi | foceno kdesi v Berln 2006
||| PANORAMA
panoramatick pohled z vrchu Bdnice smrem k Litomicm | v pozad vpravo zelen pl uren k vybudovn ovocnho sadu | v pozad na horizontu Dlouh vrch (esk stedoho)
07
|||
zdroje inspirace, panorama eenho zem
Litomice
Labe
Labe
Ohe
Pamtnk Terezn se nachz cca 4 kilometry jihovchodn od Litomic. Na rozdl od nich vyuv turistick potencil, kter bval koncentran tbor v mal pevnosti pin. Terezn dnes dosahuje tetinov nvtvnosti ve srovnn s Osvtim. Dojde-li vak ke spojen s uvaovanm pamtnkem Richard, situace by se mohla zmnit. Clem projektu vak nen pouze zpstupnn zajmavho msta, rozvoj cestovnho ruchu nebo nabdka povrchn turistick atrakce, nbr zajitn dstojnosti a piety mstu, kde umraly tisce lid. Nvtvnk komplexu Richard nebude obyejnm turistou, ale poutnkem...
Terezn
Z ZEMNHO PLNU: ||| Vyuit plochy prostor pietnho vznamu se zastoupenm zelen parkovho charakteru. ||| Ppustn vyuit: umstn nezbytnch provoznch objekt a technick zzem | zele parkov upraven | umsovn plastik a dal drobn architektury a mobilie souvisejcho s provozem pietnho msta | parkovit pro nvtvnky pamtnku ||| Neppustn vyuit: vechny innosti, kter nesouvisej s vymezenm hlavnm nebo ppustnm vyuitm nebo jsou v rozporu s pietn funkc pamtnku | stavby a zazen, kter v dsledku provozovanch innost pekrauj stanoven limity zaten okol hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickm pachem a to i druhotn nap. vyvolanou nkladn dopravou ||| Podmnky: parkovn nvtvnk hbitova mus bt zajitno na pozemku arelu nebo na jinch k tomu urench plochch.
08
|||
zemn pln, vazba Litomice - Terezn
SRAO Richard II
nov kruhov objezd kasrna pod Radoblem pesunut vjezd do mrazren
nov sjezd
Radobl
most gen. Chbery
smr Lovosice, D8
smr Terezn
een zem nov komunikace II/247
Pln pot s vyuitm nov komunikace II/247 (viz nov zemn pln), napojen na kruhov objezd za nedvno postavenm mostem Generla F. Chbery. Podporuje se tak napojen na Lovosice a dle na dlnici D8. Komunikace II/247, s n se v novm zemnm plnu pot, se v okol hbitova napojuje na koridor eleznin trati 087, kterou sleduje a k nov kiovatce ulic Masarykova, Pleiveck, Teplick. Ru se tak dosavadn situace, kdy zsobovn mrazren probh po pjezdu z ulice Michalovick v tsn blzkosti hbitova. Vjezd pro kamiony se pesouv na severn stranu mrazrenskho arelu, vetn demolice neadekvtn administrativn budovy u souasnho vjezdu, kter stoj na pvodnm mst domu V. Pritzla (viz een arelu krematoria). Napojen komunikace II/247 na nov parkovit u krematoria je eeno mimorovovm sjezdem za vyuit stvajcho pemostn traovho koridoru.
09
|||
situace irch vztah - ortofoto
Richard III informan centrum SRAO Litomice kasrna pod radoblem ||| koncentran tbor Aussenkommando Leitmeritz
loit nzkoradioaktivnch odpad ||| arel bvalho dolu Richard II
dl hlouben a po vlce (1947 - 63) ||| tzv. kovick dobvn
zastvka Litomice - Cihelna ||| tra 087
hlavn vtrac achta
podzem Richard I
vstup C/D pvodn vstup A/B
vodrna
Pffafenhof
objekt uren k demolici
krematorium
arel mrazren hbitov
rkovan jsou ohranieny objekty, kter jsou z eenho zem vyaty, ale maj urbnn a krajinn vliv vzhledem k irm souvislostem
10
|||
een situace - ortofoto se zkresem dlnch prostor
Richard III.
Richard II. SRAO kovick dobvn
st pvodnho plnu rozmstn stroj zdroj: www.richard-1.com
vtah
Richard I st podzem uren pro zpstupnn vchod C/D
sloupov sly
Hala 133, foto z r. 1960 zdroj: www.geology.cz
dnes neexistujc vchod A/B
s
Sloupov sl zdroj: www.richard-1.com
11
|||
pln podzemn tovrny
Krematorium Z arelu krematoria a cihelny byl zachovn pouze jeden mal domek obsahujc spalovac pece. Hned velde stoj komn, kter dve slouil ciheln i krematoriu zrove. U krematoria stl dm Wenzela Pritzla, spalovae mrtvol. Wenzel Pritzl (nar. 1883) byl nmeck oban Litomic, jeho bydlit se shodou okolnost nachzelo nejble ciheln. Po vybudovn krematoria byl poven, aby zde spaloval mrtv tla. Podle jeho vpovdi ped soudem lze urit adu okolnost: denn splil 30 a 40 tl, posledn mrtv zde byli zpopelnni jet 3. kvtna 1945 po poprav v Terezn. Za svou prci pobral plat 75 Pf. na hodinu. Z domu Wenzela Pritzla nezbylo vbec nic, na jeho mst bylo pozdji vybudovno parkovit pro zamstnance mrazren. Mrazrensk komplex tu byl zbudovn v 80. letech, kdy se sem pesunul provoz z objektu bvalho Labsko-zmeckho pivovaru. V arelu vznikne zkladn nvtvnick centrum s expozic. Projekt pot se zpstupnnm domku krematoria jakoto soust expozice. Pro parkovn v arelu bude sten vyuito stvajc parkovit, kter je pod rovn ternu krematoria a lze jej dostaten oddlit a odhlunit zelen. Dm Wenzela Pritzla bude rekonstruovn v podob pdorysn stopy (viz str. 25 - 31)
Ventilan achty Ji v pedvlen dob, kdy se pod vrchem Bdnice til vpenec, vyuval dl soustavu vtracch vrt a achet. Na nmeckch mapch byly rozdleny do dvou kategori: Wetterschacht a Luftschacht. Na pat vrchu Bdnice dnes stoj nepehldnuteln elezobetonov stavba, kter byla v nkolika postupnch obmnch vybudovna nad hlavn vtrac achtou. Tato achta byla vyraena v dob vstavby tovrny Richard, piem prce na jejm raen provdli vzni koncentranho tbora. Kolem r. 1965 bylo vystn vtrac achty zakoneno pvodn cihlovou obezdvkou a otvor byl pekryt pletivem. V pozdjch letech byla achta nkolikrt upravena a nakonec nad n byl postaven mohutn betonov blok. achta je dodnes funkn. Vedle n stoj ble nespecifikovan betonov zklady (zejm zde byl upevnn jeb nebo zazen pro transport materilu). Projekt pot s odstrannm ruiv betonov nstavby a vyuit tubusu achty k umstn vtahu, kter bude zdolvat cca 50 metr z podzem na msto pod vrcholem kopce. Strojovna a vchod z vtahu budou z dvodu nenpadnosti v rovni ternu, na samotn povrch bude mon se dostat po ramp. Dal vystn achet na povrchu pedstavuj dleit prvky v krajin. Zbvajc dv velk achty na eenm zem diplomov prce opt vyuv - v tubusu dnes zasypan jin achty vznik toit schodit vedouc do labyrintu (viz str. 36). Nov bude zbudovna achta vedouc do sloupovho slu - v podzem poslou jako svtlk, na povrchu jako kaple (viz str. 35 a 42).
12
|||
analza msta - stavby na povrchu
Vchody do podzem a sloupov sly Podle starch map jsou zaznamenny 4 vchody do podzem Richardu, tzv. A/B, C/D do Richardu I a vchody F a G do Richardu II a III. Tajemstvm je obestena dajn neexistence vchodu E. V souasn dob je situace nsledujc: Vchod G ji neexistuje. Vchod F slou jako vstup do SRAO. Vchod A/B, kter zpstupoval dnes zasypanou levou st dolu Richard I (viz mapa podzem), byl v 70. letech odstelen a v 90. letech zavezen navkou ze stavby mrazren. Z tohoto vchodu se zejm ji nic nezachovalo, podzem je v tchto mstech zasypno. Po odkryt stavebn suti by vak mohly bt odkryty zklady tzv. Kesselhausu, domnl kotelny i kompresorov stanice. Projekt pot s odstrannm sti uml navky a odhalen zbytk tto uniktn stavby. Do tchto mst bude tak situovno torzo kolejov vleky a pesunut pomnk z arelu krematoria. Vchod C/D (na obrzku) je jedin funkn vchod do arelu Richard I. Pvodn vak vypadal tak jinak. Odbagrovnm nzkho nadlo v 50. letech vznikl ped vchodem ternn zez a nov portl byl vystavn o kus dl u rozdvojen pvodn toly. Do dnenho dne nen zcela jasn, jak tento vchod vypadal bhem vlky. Stvajc betonov portl byl vybudovn v roce 1959. Projekt pot s jeho stenm odhalenm.
Filtran stanice a ndre Nejnpadnj stavbou na povrchu je betonov kolos filtran stanice (cca 14 x 11 m). Slouila k filtraci uitkov vody, kter byla erpna z Labe a dle distibuovna pro poteby tovrny. Stavba m mohutn betonov stny, schopn odolvat ppadnm nletm. Uvnit filtran stanice bylo v dob provozu umstno 6 Bollmannovch filtr, z nich uvnit zstaly betonov podstavce a lab na vodu. Projekt pot s vyitnm a obnaenm tohoto dla. Voda bude pivdna do betonovho koryta z ve poloench ndr a dle bude umlm korytem odtkat smrem ke krematoriu. Ndre na uitkovou vodu se asi do r. 1980 vyuvaly jako samospdn zsobrny vody pro zvlahy zahrad. Pro jejich plnn bylo vyuvno pvodn potrub a st erpac stanice u eky. Projekt pot s stenou obnovou vodohospodskho systmu (vetn vyuit nedalek studn). Nad vstupnm portlem C/D lze tak nalzt ndre na pitnou vodu. Projekt opt pracuje s jejich odkrytm, m bude zvraznna jejich monumentalita.
13
|||
Pfaffenhof Fafk | Veve | zmeek - pravdpodobn nejpouvanj nzvy historizujc budovy, kter svm zpsobem tak pat k tmatu Richard. Zapomenut a vyrabovan zde pomalu chtr kdysi majesttn vila rodiny Pfaff. Druh nzev vily je tak odvozen od jmna majitele - nrodnho sprvce Veverky, kter ji zejm vlastnil v povlenm obdob. Za vlky zde sdlil SS Fhrungstab, kter ml svou poboku u Richardu I. (nedaleko od vchodu A/B). Podle dostupnch informac je v souasnosti budova a pilehl pozemky majetkem spolenosti H-Imo s.r.o. Ped nkolika lety byl uinn jaksi pokus o zahjen renovace, byly vyitny sklepy, otluena veker omtka z vnitnch stn. Pitom byly znieny mozaikov podlahy v koupelnch a vytrhny raditory uniktnho vytpn, kter bylo instalovno v kapsch uvnit zd budovy. Byly vybourny prohnil devn trmy stropu, kter nahradily ocelov traverzy nesouc hurdisky. Postupn vak stavebn pohyb okolo budovy ustal a od t doby ve opt spje k zhub. Po Litomicch koluj historky o tom, e zde za vlky dochzelo k muen vz, a e ve vile stra. Nedaleko odtud se jet nachzej dal ruiny tzv. Gaubova dvora, pomrn rozlehlho statku a pozdji ovna. Dnes u jen hromada cihel. Projekt pot se zakonzervovnm vily do bezpenho stavu a vhodnm doplnnm o nov prvky tak, aby mohla bt pstupn pro nvtvnky. Vzhledem k ji tak velkmu rozsahu diplomky a z dvodu chybjc dokumentace nen stavba eena detailn. Pokud by se nael vhodn investor, me stavba slouit k podn doplujcch vstav i umleckch symposi tematicky vhodnch k Pamtnku Richard (nap. pronjem skupin souasnho umn M.E.C.C.A.Terezn).
Bval eleznin vleka Asfaltov cesta lemovan dkou stromovou alej byla pvodn zkokolejn vleka, kter spojovala pekladit se vstupem do podzem. Dnes stopy po kolejiti ji nadobro zmizely, msty lze vypozorovat jen zbytky betonovho nosnku potrub. Vleka mla rozchod 600 mm a celkov dlka trati mila cca 2 km. Pro poteby dopravy tho materilu byla klasick eleznice doplnna dvmi kolejemi lanov vleky. V podstat cel arel byl oplocen ostnatm drtem a hldn strnmi vemi. Jak bylo uvedeno ve, zahrdki vyuili sloupy oplocen koncentranho tbora k oplocen svch zahrad. V nkolika zahradch se vyskytuj revizn achty k dodnes funkn kanalizaci, kter byla vybudovna v rmci vstavby podzemn tovrny. Nkter achty slou zahrdkm jako sklepy na uskladnn zemdlskch produkt, po stenm pehrazen odtoku tak jako zdroj vody na zalvn. Projekt pot se zahutnm stromoad o nov stromy (nap. lpy). Cesta bude alternativou, kudy se vrtit ze smru od Bdnice do Litomic. Vede tudy tak turistick znaka ve smru na Radobl. Ped vchodem C/D se na cestu napojuje tak hlavn spojnice od krematoria. V tomto mst bude vystaveno torzo kolejit a dlnch vozk.
14
|||
stvajc ovocn sad
vodrna stelnice zahrdky
mrazrny
stvajc ovocn sad
mstsk hbitov
15
|||
stvajc stav | situace 1:5000
dnes nepouvan bon brna mstskho hbitova
krematorium s komnem
vhled z msta, kde bude vznikat sad
vhled z vrcholu Bdnice (nejble Lovo)
neidentifikovateln propady zeminy
betonov nstavba nad hlavn vtrac achtou
str Bdnice z jin strany
panoramatick pohled na arel krematoria
16
|||
fotografie eenho zem
Stalker
||| KONCEPN IDEA

Duchovn tragedie msta pramen z dob, kdy oblast ovldlo slep nsil, nsledn tyicetilet zapomnn a poslze tup lhostejnost. Ochraovat a uchovvat genia loci ve skutenosti znamen konkretizovat jeho podstatu ve stle novm historickm kontextu (Christian Norberg-Schulz: Genius loci). K tomuto cittu se slu jen dodat, e tato reinterpretace mus probhat pravdiv, s respektem a ctou k minulosti a k mstu. Problematika zmnn reinterpretace Richardu vak spov v tom, e dnes u neij dn pm pamtnci podstatnch udlost, je se k een lokalit vztahuj. Zprostedkovan jsem se dostal k rznm svdectvm, ale vtina otzek vztahujcch se ke kontextu podzemn tovrny zstane navdy nezodpovzena. Historik Ivan Rous, kter se dlouhodob zabv problematikou koncentranch tbor na Liberecku, se nedvno pozastavil nad nezpracovanou minulost: Mysleli jsme, e u jen naveme na historick prce, kter u nkdo vykonal, ale zjistili jsme, e 60 let po vlce nen toto tma nijak zpracovan, ba dokonce nen ani oteven. A to je i ppad Litomic. Neexistuje dn kniha, dn pesnj daje o Richardu, krom webu nadence Romana Gazsiho. Na rozdl od vedlejho Terezna nen vvoj litomick tovrny a koncentrku bhem vlky ani po vlce nijak zmapovn. Toto tma se zan otevrat a dnes, vce ne edest let po vlce, v dob tvrt a pt generace potomk vlench pamtnk. Nezpracovan minulost pedstavuje problm z hlediska filozofickho, sociologickho i psychologickho. Na zklad Freudovy prce Erinnern, Wiederholen und Ducharbeiten a pedevm textu Trauer und Melancholie a za pispn filozofa Hegela znme psychologick fenomn Wiederholungszwang (tlak na opakovn), co je automatick obrann mechanismus podvdom, pi nm se vytsuje traumatick udlost z vdom skrze nutkav ritualizovan stereotyp - vzorec chovn, kter se neustle opakuje. O tom, e se jedn o zajmav tma, kter by se mlo zohledovat i v architektue, svd prce Pam, historie a zapomnn francouzskho filozofa Paula Ricoeura, kter aplikuje principy Wiederholungszwangu na kolektivn a djinnou pam. Ricoeur sleduje sociopatologick jevy ve spolenosti a dochz ke zjitn, e mechanismy z hlediska traumatick pamti nepracuj pouze u jednotlivc. Traumatick udlosti podle nj zsadn poznamenvaj historick vvoj celch komunit i nrod a dvaj pleitost rznm ideologim i demagogim, aby tento infantiln stav spolenosti zneuvaly. Ideologie toti me instrumentln pracovat s vdomm veejnosti. Jako si jednotlivec vytv feti, v nm podvdom hled vypodn se s minulost, stejn tak nen problm vytvoit si zstupn obrazy historickch udlost i postav v kolektivn pamti. Podle Hegela je vchodiskem z tohoto stavu symbolick jednn. Oznaovn mst traumatickch udlost vede k uzdraven neurotick pamti.
Mu, kter szel stromy...
||| KONCEPT Potencil krajiny bude zvraznn. Ohraniuji, vymezuji, zkulturuji a usmiuji. Odkrvm a obnauji. Reinterpretuji ztracenou pam. Nejde o atrakci ani o turisticky povrchn show. Vznik oteven muzeum, promujc se v zvislosti na ase, poas a ron dob. Nesna se nvtvnka polopaticky informovat. Nechv ho objevovat, ptrat a zkoumat. Nen didaktick, neoprouje se od emoc. Vznik nov krajina setkvan symbolickm jednnm generac. Zbytnl krajina, kter v sob kondenzuje nov smysl. Zviditeluje nezjevn, stv se znovu vznamuplnou. ZNA ZE STALKERA je postupn promnna v KRAJINU ELZARDA BOUFFIERA, mue, kter szel stromy... (viz film Andreje Tarkovskho a novela Jeana Giona). ZAHRADA ECH se postupn promuje v SAD SMEN. Symbolick jednn bude zarueno skrze ritul, kter provedou sami nvtvnci pamtnku.
17
|||
koncept
Koncept vychz z vyuit podzemnch prostorovch struktur bvalho vpencovho dolu (pot podzemn tovrny Richard I). Souasn s podzemm je rozvjen i koncept nov krajiny. Oba tyto nosie jsou spolu svzny funkn, prostorov i symbolicky. Neustl dualita mezi prostorem a jeho mentlnm nbojem tvo hlavn scnografii projektu. Skoro abstraktn skulpturalimus podzem se tak neustle kloub s ikonou pietn, ale souasn krajiny. Kad prvek organizace krajiny m symbolick vznam a hodnotu. Projekt vyuv kontrastu mezi organickmi formami podzemnho labyrintu a geometrizujcm pojetm krajiny (rastr ovocnho sadu). Na prvn pohled protikladn prvky jako: pesn definovno / zdnliv nevyeeno (ve skutenosti mysln ponechno vlastn interpretaci), introvertn/extrovertn, tvo mysln kontrasty. Vzjemn neutralizace tchto napt vytv komplexn celek, smiujc se s krajinou, do n je injektovn. ___________________________________________________________________________________________________
01 Ovocn sad
Ovocn sad:
Meziprostor, teritorium nikoho. Zatravnn str, msty s nletovou zelen. Slou dnes zejmna k venen ps. Toto zem bude transformovno do podoby ovocnho sadu. Dojde tak k propojen stvajcch sad po jin a severn stran eenho zem. Szen stromk bude probhat nsledovn: kad skupina poutnk anebo jednotlivci budou mt pleitost zasadit kamkoliv do vytyenho prostoru jednu sazenici jablon rozlinch druh. Sazenice si nvtvnci buto pivezou sami anebo budou mt monost zakoupit ji v infocentru/muzeu v prostoru krematoria. Do vytyenho zem se vejde cca 5000 strom za kadho zemelho vzn tak me bt zasazen jeden strom, symbol rstu a ivota. Zahrada ech se promuje v Zahradu Smen. Zitek svobody pohybu v sadu a vbru msta pro svj strom podncuje vdom djinnch souvislost, paradox oproti nesvobod, kdy tato lokalita byla obehnna ostnatm drtem a nebylo odsud niku. Krajina se bude velmi pozvolna promovat, neustle prorstat a obnovovat. Przdn prostor bude postupem let zaplnn rzn vzrostlmi stromy. Pro pstovn ovocnch strom panuj na strni optimln podmnky: jedna z nejteplejch oblast v R, rodn pda, dostaten pstup jinho slunce, monost zavlaovn. Pekkou je jen ochrann psmo vodnho zdroje, ale ani to nen neeiteln problm. Struktura sadu je takka trval. V nkolika historickch mstech je mon vysledovat, e hranice sad se i po 600 letech promtaj do msta v podob lini ulic. Pravideln rastr strom vn do zem logiku a d. Pesto neubr nic ze svobody pohybu. Kvty, ovocn plody nebo barevn list v rznch ronch obdobch skvle kontrastuj s betonovmi a zkamenlmi monumenty podzemn tovrny. Kvetouc plodn zahrada vn mr do mst, kde vldla smrt. Neks traumatick udlosti, ale rod nov ivot. Voda protkajc nap sadem m nejen praktickou hodnotu v podob monosti zavlaovn, ale zrove pedstavuje hodnotu symbolickou. Kest je v kesanstv chpn jako (znovu)zrozen z vody a Ducha Svatho. Voda smv hch, star ivot ve ktu umr a rod se nov, jin, lep. Vybudovn sadu tm nic nestoj, nvtvnci sami zaplat za sazenici, jablka se mohou sklzet a prodvat. Z dvodu problematick drby me bt st sadu tvoena neplodivmi jablonmi anebo v kombinaci se sakurami apod. Na zpadnm okraji tto lokality se pot se zachovnm vodojemu a vodrny, zsobujc st Litomic pitnou vodou. Nachzej se zde tak ble neuren propady zeminy. Podle dostupnch nkres by pod tmto zemm nemly bt dn podzemn toly ty zanaj a na zem ped vchodem C/D do Richardu I. Tyto propady jsou tud zhadou. Projekt pot se statickm zajitnm a adaptac propad jako odpoinkovch mst uvnit sadu. Jedn se o jaksi betonov amfitetry (viz ilustran obrzek).
Cesta | Rha 03 Bdnice een zem sestv ze t mrn odlinch mikroklimatickch systm (arel krematoria - ovocn sad - vrch Bdnice). Vechna ti mikroklimata budou protnuta pmoarou spojnic krematoria se vstupem do podzem. Smrem k mstu je tato osa vizuln upnuta na dominantu komna krematoria. Smrem k podzem Richardu se nejprve zarv do svaitho ternu, jej sklon vak hladinu ternu postupn dorovnv. lovk bude nucen projt stsnnm zkm prostorem pod povrchem, z nj nevid nic jinho ne oblohu. Jedn se o urit proces katarze, oitn, as na usebrn. Po cca 220 metrech se poutnk opt ocit na povrchu, a to prv v mst, odkud je nejkrsnj panoramatick vhled do okoln krajiny eskho stedoho a na ve kostel Litomic. Je to tak msto ken s vedlej cestou pichzejc ze severu, od zatku stromov aleje koprujc linii pvodn vleky. Rha dle od tohoto msta pokrauje jako trkem zpevnn cesta nap sadem, mj odpoinkovou znu, v mst Kesselhausu se napojuje na bvalou eleznin vleku, kter zde bude torzln vystavena a pokrauje a k samotnmu portlu vstupu do podzem C/D. Na linii cesty je napojen pvod uitkov vody, kter sem samospdem v malm koryt stk od filtran stanice (viz str. 44). Od msta napojen (cca 420 metr od vstupu C/D) kopruje tento uml potok v betonovm korytu cestu (rhu) a ke krematoriu, kde je voda svedena pes pdorys Pritzlova domu pod povrch. Uitkov voda protkajc zemm m vznam jak symbolick, tak praktick: zavlaovn sadu, poteby nvtvnickho centra a nsledn mrazren. 02 Krematorium Stny rhy jsou konstruovny stejn jako u trvale tsnnch podzemnch jam postupnm vybetonovnm lamel a odtenm zeminy. V hlubch mstech vkopu (max. 12 m) je stabilita stn zajitna zemnmi kotvami.
01 Sad
Postupn zarstn sadu bhem msc/rok podle intenzity aktivity samotnch nvtvnk.
Panoramatick pohled na Litomice a esk stedoho z msta vystn rhy. Zde se bude nachzet ovocn sad.
19
|||
koncepn schma
||| Vez podzem 1:5000 - prsvitka na podkladn obrzek situace
rozcestnk (smr Kamk, Pleivec) vtah do/z podzem
cesta koprujc pdorysnou hranici podzem
odhalen
betonov ndr
vchod C/D
torzo Kesselhausu a eleznin vleky
odpoinkov amfitetry v mstech propad
msto vstupu z rhy parkovit + rozcestnk (smr Radobl) labyrint kaple odhalen ndr na uitkovou vodu studna zdka koprujc pdorysnou hranici podzem filtran stanice Pfaffenhof lab s vodou koprujc pdorysnou hranici podzem Bdnice ovocn sad A mstsk hbitov arel krematoria
pvodn stromy
nov stromy
21
|||
celkov situace 1:5000
22
|||
ez zemm 1:5000 a detail 1:1000
Tzv. rha je vizuln upnuta na dominantu komna. Jedn se o st pm spojnice arelu krematoria se vstupem do podzem.
ez 1:100
23
|||
rha - vizualizace, ez 1:100
Arel krematoria je katastrln soust Litomic. Nachz se zde mal objekt s mrnic a spalovacmi pecemi, kter zstal od vlky takka v pvodn podob. Zajmav je nvaznost krematoria na mstsk hbitov, jeho bon vstup (dnes trvale uzaven) je hned naproti silninmu mostu pes eleznin tra. Projekt pot s vybudovnm nov p lvky od zadnho vchodu hbitova ke krematoriu. Krematorium vyuvalo komn cihelny, kter byla odstranna ji po vlce. Dnes na tomto mst nalezneme vjezd do mrazrenskho arelu, jen bude pesunut na severn stranu mrazren. Budova u vjezdu je urena k demolici, aby nenaruovala pietn charakter msta. Parkovit je sten zasteeno a oddleno od arelu mrazren i od krematoria zelenm valem, na jeho zbudovn je pouito odtenho materilu z labyrintu a kaple na vrchu Bdnice. Diplomov projekt pot se situovnm nvtvnickho centra pamtnku prv do arelu krematoria. Dvod je nkolik: - z eenho zem je tato lokalita nejble mstu - budouc dobr dopravn nvaznost po realizovn nov komunikace od mostu Fr. Chbery - poteba vybudovn parkingu nejen pro poteby pamtnku, ale akutn i pro poteby hbitova - autentick objekty z vlen doby by mly zstat przdn, bez didaktick expozice Vnmm przdnotu oputnch objekt v krajin jako kvalitu. Protoe je koncept zaloen na prci s tmito stvajcmi objekty, snam se v ppad novho prvku chovat co nejmn npadn, ale pitom odlin - nevolm tud organickou formu, nbr geometrii vzanou na smr rhy vedouc odsud pes sad ke vstupu do podzem C/D. Cel nvtvnick centrum s expozic vyuv svaujcho se ternu a nachz se pod jeho rovn. Multifunkn objekt bude slouit k nsledujcm aktivitm: informan a vukov centrum expozice o historii tby vpence, koncentranm tboe a vlen tovrn kavrna audiovizuln sl prodejna sazenic stromk
02 Krematorium | Expozice
Projekt pot s vybudovnm expozice za pomoci archivnch materil Pamtnku Terezn a Pchotnho srubu KS 8 u Krlk v Orlickch horch, kde jsou v souasn dob vystaveny fragmenty vybaven tovrny Richard. Muzeum poskytne kompletn informace o historickch souvislostech i o dleitch osobch, a to jak formou vystavench pedmt (plny, dokumenty, fragmenty a zbytky vyrbnch soustek, nad), tak filmov projekce. Nvtvnk vyuije jeden ze dvou monch vchod. Bude mt na vbr, zda nejprve navtv domek krematoria nebo pjde rovnou k muzeu. Koncept umouje postupn prchod expozic, audioslem s projekc a prodejnou sazenic stromk. Odtud se me nvtvnk vydat rovnou do rhy, smrem do sadu a k podzemn tovrn. Odpoinek zajiuje kavrna pstupn i z vnitnho atria. Konstrukn a materilov een Stavba je eena jako kombinovan stno-skeletov systm v modulu 6x6 metr. Hlavn hmota je zaloena na elezobetonov desce s ebry pod sloupy a nosnmi stnami. ebra desky jsou obrcena dovnit stavby, podlaha je vyrobena z prefabrikovanch panel a vznikl prostor mezi n a deskou je vyuit pro rozvody. Zelenou stechu nese systm betonovch prvlak, jejich mocnost je zeslena nad audioslem, kde jsou dimenzovny na rozpt 12 metr. Stropn podhled je instalovn pouze v audiosle. Uitm materilem je vhradn monolitick beton. Metr vysok betonov zdky nad rovn ternu budou bednny do devnch foen, co zajist nepravidelnou strukturu jejich povrchu. Vstup pes pdorysnou stopu domu spalovae mrtvol V blzkosti objektu krematoria stl nkdy do sedmdestch let tak dm Wenzela Pritzla, zamstnance krematoria. Tento dm bude sten obnoven ve form pdorysn stopy vytyen z betonu. Po nm bude pomalu stkat proud vody pichzejc pes sad od filtran stanice. Voda postupem asu vytvo z betonovho povrchu svou vlastn strukturu, bude jej pomalu omlat, objev se na nm rostliny. Postupn pemna betonovch blok bude vytvet jejich svbytnou pam. Na stee novho objektu se vodn koryto uplatuje zrove jako svtlk - skrze nj proud svtlo do prostoru kavrny a foyeru a vytv uklidujc atmosfru v kontrastu se surovost betonovch stn. Bezbarirov pstup bude zajitn dky vchodu od pdorysu Pritzlova domu, uvnit objektu pak za pomoci zdvin ploiny u hlavnho schodit vedle audioslu.
funkn prostorov schma:

expozice | prodejna stromk audiovizuln sl expozice
osa - rha
technick zzem foyer, atna, kavrna vodn plocha - svtlk
arel mrazren
smr Michalovice (pod Radoblem)
smr zastvka Litomice - Cihelna
3 4
1 2 3 4 5 6 7 8 9
| | | | | | | | |
parkovit (7 x bus, 100 x auto, 7 x handicap) pdorys domu Wenzela Pritzla krematorium komn informan centrum, expozice sluebn vjezd pro zamstnance, zsobovn rha, cesta vedouc do sadu a nsledn ke vchodu C/D stvajc oputn objekt bude vyuit jako sklad pro drbu sadu nov p lvka propojujc krematorium s mstskm hbitovem
8 9
smr Litomice
25
|||
arel krematoria - situace 1:750
26
|||
arel krematoria - pdorys podzemnho podla
1:750
27
|||
arel krematoria - pdorys nadzemnho podla
1:750
28
|||
arel krematoria - ezopohled AA 1:500, ez BB 1:250
01 02 03 04 05 06 07 08
| | | | | | | |
foyer, recepce, prodejna knih | 208 m2 kavrna | 170 m2 expozice | 310 m2 (+ 126 m2 v 1.NP) audiovizuln sl (viz 1.NP) technick mstnost | 180 m2 sklad, archiv, depozit | 285 m2 zzem pro zamstnance, kancel | 110 m2 WC | 66 m2
07
02
08 01
06
03
05
04
03
29
|||
pdorys - 1PP 1:250
07
03 | expozice | 126 m2 (+ 310 m2 v 1.PP) 04 | audiovizuln sl, 140 sedadel | 235 m2 05 | vodn plocha - svtlk 07 | parkovit pro zamstnance 09 | prodejna sazenic strom | 72 m2 10 | nekryt atrium - slou jako terasa pro kavrnu, v letnm obdob jako oteven skladit sazenic stromk 11 | vchod do rhy, smr ovocn sad a vstup do podzem C/D
05
11
09
10
03
04
30
|||
pdorys 1NP 1:250
Pdorysn stopa Pritzlova domu u vstupu z parkovit. Stkajc voda postupem asu zaryje do betonu svou pam...
Zkres do fotografie. Budova nvtvnickho centra se sna bt co nejmn npadn. Rha pokrauje do hustho porostu - o to vt pekvapen, kdy lovk po 200 metrech mezi betonovmi stnami vyleze v ovocnm sadu...
31
|||
arel krematoria - vizualizace
Nvtvnick centrum je vyuito pro expozici. Autentick objekty v krajin a podzemn prostory naopak zstvaj przdn.
32
|||
vizualizace interiru, ez CC 1:250
Oteven atrium slou v letnm obdob pro poteby kavrny i jako prostor pro skladovn sazenic ovocnch strom.
33
|||
nvtvnick centrum - vizualizace
Vstup C/D Jedin zachovan vstup do podzem je znaen podle chodeb C/D. Projekt pracuje s stenm odhrabnm betonovho portlu. V konstrastu k nmu je ovocn sad, kter v tchto mstech pechz z novho do starho sadu s letitmi jablonmi. Po lev stran, ve vzdlenosti nkolika destek metr od portlu, lze spatit v kovinch po lev stran cesty zbytky cihlovch zklad. Samotn zklady je velmi tk pro jejich lenitost popsat. sten se jednalo o rzn vysok cihlov zklady s rozmanitmi otvory a o nkolik elezobetonovch sloup stojcch na betonov desce. Na map je stavba uvdna pod nzvem Kesselhaus, co voln peloeno znamen kotelna. Pro poteby tovrny se dajn potalo s vytpnm celho podzem. V dob vstavby a zahajovn vroby se pro tento el nouzov vyuvaly dv vyazen lokomotivy. Podzem se tedy po uritou dobu vytplo. Podle jedn vpovdi vak (dajn) ke konci vlky prostlel oba kotle kotl. Zda bylo vytpn zprovoznno se nepodailo zjistit. Existuje domnnka, e se nejednalo o kotelnu, ale o kompresorovou stanici. Objekt skonil v 80. letech pod navkou stavebn suti z novch mrazren, stejn jako ji dvno pedtm zavalen portl A/B. Co se skrv pod ternem dnes nikdo nev a pokud by nkdy dolo k pravm tohoto msta, bylo by zajmav sledovat objevy, kter dnes znalci Richardu jenom tu. Projekt pamtnku tak pot s pesunem klecov sochy z arelu krematoria do tchto mst a s instalac zbytk eleznin vleky a dlnch vozk.
34
|||
vchod do podzem C/D - vizualizace
Pstupn podzem je zajitno proti sesuvu, oitno od nnos suti. Podzemn prostory vyuvaj rafinovanho nepmho osvtlen, jeho hlavn zdroj vychz z hran vyvenho chodnku. Povrch tto pochoz platformy uprosted chodeb je vyroben z cortenovho plechu. V prvn tetin chodby C pekvap tzv. sloupov sly . 26 a 25. Samotn prostor svou velikost nijak nevybouje z ady ostatnch hal. Kad pole oprn klenby je vak podepeno dvma pili sloupy tvercovho prezu. Sloit kombinace kleneb stropu je doplnna o elezobetonov nosnky, zejm pro poslen nosnosti a odolnosti.
Hlavn chodba C Sloupov sl se svtlkem vedoucm od kaple Vtah na povrch
35
|||
podzem - vizualizace
Bdnice je dosti npadn a z sti zalesnn vrch v CHKO esk stedoho. Nachz se asi 2 km severozpadn od Litomic, asi 1 km severn od sousednho vrchu Radobl, 2,5 km jihozpadn od prodn pamtky Hradit a 1,5 km jihovchodn od vrchu Pleivec. Dl Richard vznikl jet ped vlkou na jeho pat. Nzev Bdnice pr vznikl v 18. stolet, kdy sem chodila cviit vechna vojska z Litomic (po kadm nronm vcviku se pr kad vojk ctil dost bdn). Ostatn i v povlen dob zde armda minimln do roku 1980 ve vcviku pokraovala. V tto kovinat oblasti se ukrvaj torza nkolika pvodnch staveb patcch k bval tovrn Richard I - III. Vtina z nich je vak dosti peliv ukryta ve stle bujnjm porostu zejm. pkovch kovin. V souasnosti lze na povrchu spatit pozstatky tchto staveb: zbytky po oplocen arelu tovrny a bvalho pracovnho tbora, torza achet a zazen vtrac soustavy dolu, ndr na uitkovou vodu, mohutnou stavbu filtran stanice, zbytky ndr na pitnou vodu, pozstatky kolejov vleky a dal rozvaliny budov, jejich el a vznam nen znm. Mimo een zem nad prostory Richardu II lze jet spatit nap. zceninu transformtorov stanice. Piblin okolo roku 1984 byla na okraji Litomic, v tsnm sousedstv krematoria, zahjena stavba novch mrazren. Vyten zemina byla spolu se sut odvena do prostoru do oblasti nalevo od vchodu C/D. Pod touto navkou je pohbeno nkolik dalch staveb, vetn v t dob ji zavalenho vchodu A/B, bval budovy Fhrungstabu nebo Kesselhausu (kotelny i kompresorov stanice). Diplomov prce si vm zmnnch jednotlivost v krajin, rozkrv a reinterpretuje jejich vznam. Kad astnk pouti po pietn krajin bude mt svobodu volby, jak a kudy jt. V informanm centru obdr schematick plnek arelu. Na samotnm vrchu Bdnice projekt pracuje s odkrvnm a obnaovnm netuench souvislost. Vznik zaputn vchod z vtahu, pro nj je vyuit betonov tubus hlavn ventilan achty, a dle kaple a labyrint, koprujc pdorysnou stopu podzemnch chodeb. Soust konceptu je i nov veden turistick cesty a rozcestnk ve smru na Radobl, Kalvrii, Pleivec i nedalekou zceninu hradu Kamk. Poutnk bude mt pleitost vyut vhodnch podmnek ke vstebn zitku z nvtvy pamtnku bhem delho vletu prodou. Vtina cest kopruje stvajc vylapan piny. Nov vznamnj cesty jsou zpevnny trkem. Projekt se sna respektovat a zachovat co nejvce z prodnho rmce, pouze dopluje str o nkolik novch strom.
03 Vrch Bdnice
kaple svtlk/v/ventilan achta
labyrint koprujc lenitou pdorysnou stopu zasypan sti podzem Richard I
schodit v bval ventilan acht
schody koprujc pdorysnou hranici podzem
37
|||
situace na vrcholu Bdnice 1:1000
Labyrint Tzv. labyrint vznik povrchovm koprovnm nejzaz a nejlenitj sti podzemn tovrny Richard I, kter je dnes zasypan a nepstupn. Jeho clem je poukzat na velikost a monumentalitu cel stavby. Objekt tak vyuv jednu z ventilanch achet k umstn schodit. Hloubka labyrintu kols mezi 6 a 7 metry. Podle geologickho przkumu v tto oblasti je sice zajitna urit stabilita skalnho podlo, lze vak pedpokldat, e hornina v obnaench partich na povrchu bude znan zvtral (slnovec - opuka) a bude nchyln k odlamovn a drolen. Po konzultaci s geologem a statikem bude nutn kamenn bloky buto armovat ocelovmi kotvami a st, pp. zbudovat zcela nov dut bloky z betonu a obloit vpencovmi deskami (nejjednodu een, ale bohuel nevyhnuteln imitace). Proto se nabz een zbudovat labyrint pouze z betonu. Odvodnn se provd spdovanm do drene a jmky, z n voda samospdem stk k ndri na uitkovou vodu. Z dvodu finann a technologick nronosti tto stavby jde jen o konceptuln prostorovou vizi, kter nezastr pmou inspiraci Eisenmanovm pamtnkem holocaustu v Berln. Geologick profil vrtu v piblinm mst labyrintu: (vzkum proveden v roce 1959) zdroj podkladu: esk geologick sluba - Geofond Praha Vka kvartru max. 0,4 m
0,4 2,7
psit hlna edolut tuh sln
ed, tuh, slab psit slnovec
7,8 ed psit slnovec 10 12 ed slinit slnovec svtleed pevn vpenec
ez 1:750
38
|||
technologie labyrintu, ez 1:750, vizualizace
39
|||
labyrint - vizualizace
40
|||
labyrint - vizualizace
Kaple Pvodn ideou pro tzv. kapli bylo vyuit star ventilan achty. Kaple se tak stv alternativou k plnovanmu vtahu. Diplomov prce poukazuje na ob monosti a umisuje kapli nad jednm ze sloupovch sl pro zvraznn jeho vjimenosti. V venkovn oteven kaple vznik odhrabnm sti ventilanho tubusu na povrchu. Zlatav linka vyroben z mdnho plechu zvrazuje tm 40 metr hlubok prostor. Tubus je oteven, pekryt pouze tahokovovou m pro zamezen pdu vtch pedmt nebo lid. Jinak bude vystaven klimatickm podmnkm: do prostoru sloupovho slu me pret, snit, padat list... Stkajc voda po mdn lince j dod jinou dimenzi. Kaple me slouit libovoln k meditaci nebo zdunm bohoslubm slouenm pod otevenm nebem. Jej tvar opt sten kopruje pdorysnou stopu podzem. Kolem nj je vyszeno nkolik jablon pro zvraznn kontrastu. Na sad pod kopcem i na okoln krajinu eskho stedoho je odtud vjimen vhled.
41
|||
kaple - vizualizace
lvka z tahokovu, prostor s betonovmi lavicemi a oltem linka z mdnho plechu vrcholc kem
reflektory zvrazujc mdnou linku
sloupov sl
42
|||
kaple - schma | ez 1:500
43
|||
kaple - vizualizace
Filtran stanice Uitkovou vodu, kter byla erpna v 1,5 kilometru vzdlen erpac stanici u eky Labe, bylo poteba upravit do podoby vhodn k prmyslovmu pouit. K tomuto elu bylo vybudovno zazen uren k filtraci a prav uitkov vody. elezobetonov stavba filtran stanice se nachz asi 300 m severovchodn od tovrny Richard I. Jej soust je i 8 m dlouh, lomen pstupov chodba (pravdpodobn se jedn o protistepinov bezpenostn opaten, aby nap. v ppad nletu nedolo k pokozen vnitnho vybaven). V pedn sti budovy jsou dva vstupy. Prvn vstup je velk obdlnkov otvor o velikosti 400350 cm, kter sten vypluje levou eln stnu budovy. Tmto otvorem se provdl transport filtr pi monti a pot byl tento otvor zazdn (pozstatky cihel jsou dosud znateln u prahu otvoru). Po zazdn byla na celou stavbu navrena vrstva zeminy a k technologii se vstupovalo druhm vchodem pes lomenou chodbu. Na budov filtran stavby zaujme mohutnost stn a stropnice. Technologie filtran stanice je dky panu Romanu Gazsi pomrn dobe zmapovan. Projekt pot s stenou obnovou vodohospodeskho systmu. Z dvodu finann nronosti vak nebude voda erpna z Labe, nbr se provede vrt nad jednou z nzko poloench a zaplavench podzemnch achet, odkud bude voda erpna za pomoci menho erpadla umstnho v prostoru ndre na uitkovou vodu. Odtud voda stk v umlm koryt smrem do sadu a nsledn a ke krematoriu. Uitkov voda je dle vyuita jednak k zavlaovn sadu, k provozu nvtvnickho centra (splachovn WC apod.) a dle v mrazrnch. Je tak nositelkou symbolick hodnoty (viz pedchoz strany a koncept obnovy pdorysu domu W. Pritzla). V dob phodnch srkovch podmnek me bt provoz erpadla pozastaven a voda me bt zskvna z nedalek studn, pp. z odtoku z labyrintu, kter vcemn funguje jako jmac zez, a dalch zdroj (obnova funknosti men zemdlsk vodrny apod.). Pestoe je stavba filtran stanice tm nezniiteln, utrpla nkolik radiklnch zsah vandalismu. V objektu se obas podaly technoparty. Projekt pot s celkovm oitnm betonu od graffiti a odkopnm nnos zeminy. Uvnit objektu se pot s obnovou betonovho labu, kter bude prodlouen ped budovu a nsledn vyspdovn k odtoku smrem k rze. Uml potok sten kopruje pdorysnou hranici podzem. Projekt tak pot s obnovou esti podstavc na filtry, z nich kompletn zstal pouze jeden. Na stejnm principu se pedpokld prce s ostatnmi objekty na povrchu - ndremi na uitkovou vodu a ndremi na pitnou vodu.
lab s vodou
betonov stojany na filtry
pvodn potrub od ndre na uitkovou vodu
vizualizace interiru po obnov
44
|||
filtran stanice - pdorys a ez 1:200
Filtran stanice bude sousedit s jabloovm sadem. Rzn ron obdob nabdnou rzn kontrasty...
45
|||
filtran stanice - vizualizace
46
|||
foto fyzickho modelu 1:1500
Soust diplomov prce je projektov dokumentace v podrobnjm mtku (13 x formt A1, 2x formt A0), elektronick podoba dokumentu v pdf a fyzick model celkov situace 1:1500
||| filiplanda.cz 01 2012

Monument of Prisoners Richard - Diploma Filiplanda - CZ

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Monument of Prisoners Richard - Diploma Filiplanda - CZ

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Monument of Prisoners Richard - Diploma Filiplanda - CZ

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Anotace Diplomov prce se zabv urbanisticko-krajinskm eenm lokality o rozmrech cca 1,5 x 1 km zpadn od Litomic, kde se nachz bval

doc.Ing.arch. Zdenk Frnek

koncentran tbor - kasrna pod Radoblem

strn v a oplocen vnitn sti tbora

Vstup do podzem v 50. letech 20. stolet. zdroj: www.richard-1.com

Foto krematoria po vlce zdroj: www.richard-1.com

1945 1947 1963

70. lta 80. lta

naten dokumentrnho serilu eskoslovensk televize nazvan Tajemstv podzemn tovrny

nkolik pokus o zpracovn studie na zbudovn pamtnku, troskotajcch na nedostatku financ

||| ZDROJE INSPIRACE

skaln kostel sv. Ji | Lalibela - Etiopie

fragment berlnsk zdi | foceno kdesi v Berln 2006

zdroje inspirace, panorama eenho zem

zemn pln, vazba Litomice - Terezn

nov kruhov objezd kasrna pod Radoblem pesunut vjezd do mrazren

most gen. Chbery

een zem nov komunikace II/247

situace irch vztah - ortofoto

loit nzkoradioaktivnch odpad ||| arel bvalho dolu Richard II

dl hlouben a po vlce (1947 - 63) ||| tzv. kovick dobvn

zastvka Litomice - Cihelna ||| tra 087

hlavn vtrac achta

vstup C/D pvodn vstup A/B

objekt uren k demolici

arel mrazren hbitov

een situace - ortofoto se zkresem dlnch prostor

Richard II. SRAO kovick dobvn

st pvodnho plnu rozmstn stroj zdroj: www.richard-1.com

Richard I st podzem uren pro zpstupnn vchod C/D

Hala 133, foto z r. 1960 zdroj: www.geology.cz

dnes neexistujc vchod A/B

pln podzemn tovrny

analza msta - stavby na povrchu

analza msta - stavby na povrchu

analza msta - stavby na povrchu

stvajc ovocn sad

vodrna stelnice zahrdky

stvajc ovocn sad

stvajc stav | situace 1:5000

dnes nepouvan bon brna mstskho hbitova

vhled z msta, kde bude vznikat sad

vhled z vrcholu Bdnice (nejble Lovo)

neidentifikovateln propady zeminy

betonov nstavba nad hlavn vtrac achtou

str Bdnice z jin strany

panoramatick pohled na arel krematoria

fotografie eenho zem

||| KONCEPN IDEA

Mu, kter szel stromy...

||| Vez podzem 1:5000 - prsvitka na podkladn obrzek situace

rozcestnk (smr Kamk, Pleivec) vtah do/z podzem

cesta koprujc pdorysnou hranici podzem

torzo Kesselhausu a eleznin vleky

odpoinkov amfitetry v mstech propad

celkov situace 1:5000

ez zemm 1:5000 a detail 1:1000

rha - vizualizace, ez 1:100